Oblastní pracoviště č. 11 Jihlava. okresní pracoviště Žďár nad Sázavou. Inspekční zpráva

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Oblastní pracoviště č. 11 Jihlava okresní pracoviště Žďár nad Sázavou Inspekční zpráva Střední zdravotnická škola a Vyšší zdravotnická škola, Žďár nad Sázavou, Dvořákova 4 591 01 Žďár nad Sázavou, Dvořákova 4/404 Identifikátor ředitelství: 600 019 993 IZO: 110 031 334 Zřizovatel: MŠMT ČR Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 - Malá Strana Školský úřad Žďár nad Sázavou, Dolní 1 Čj. 065 147/99-5025 Signatura tk5us201 Š 011999

Obsah 1 ÚVOD...3 1.1 Předmět inspekce...3 1.2 Termín inspekce...3 1.3 Složení inspekčního týmu...3 1.4 Ředitel(ka) VOŠ...3 1.5 Označení dokladů a ostatních materiálů, o které se zjištění opírá...3 2 VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM VOŠ...4 2.1 Výchovně vzdělávací program, učební plány a učební osnovy, případně jiné schválené učební dokumenty...4 2.2 Další informace o výchovně vzdělávacím programu...4 2.3 Přehled o počtu ročníků, tříd a žáků...4 2.4 Poskytovaný stupeň vzdělání a označení absolventů včetně zkrácené podoby...5 3 ŘÍZENÍ VOŠ...6 3.1 Koncepční záměry, plánování...6 3.2 Plnění učebních plánů a učebních osnov, případně jiných schválených učebních dokumentů...6 3.3 Odborné a pedagogické řízení...6 3.3.1 Organizační struktura...6 3.3.2 Personální struktura...7 3.3.3 Péče o další vzdělávání a odborný růst pedagogických pracovníků...7 3.3.4 Organizace školního roku...8 3.4 Kontrolní systém, kontrola a hodnocení...8 3.5 Informační systém, vnitřní a vnější...9 3.6 Vedení povinné dokumentace...9 3.7 Výroční zpráva...10 3.8 Efektivnost využívání finančních prostředků přidělených ze státního rozpočtu vzhledem k účelu jejich poskytnutí a vzhledem ke schváleným učebním dokumentům...11 4 PODMÍNKY A PRŮBĚH VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ČINNOSTI...12 4.1 Hodnocení materiálně technických podmínek výchovně vzdělávací činnosti vzhledem ke schváleným učebním dokumentům a počtu žáků...12 4.2 Hodnocení psychohygienických podmínek...12 4.3 Hodnocení VOŠ z hlediska kvality vyučování...13 4.3.1 Cizí jazyky...13 4.3.2 Odborné předměty...13 4.3.3 Praktická příprava...14 4.4 Hodnocení dalších aktivit, které významně ovlivňují výchovně vzdělávací činnost...15 5 ZÁVĚR...16 5.1 Závěry inspekce...16 5.2 Doporučení inspekce k další činnosti...16 5.3 Datum vyhotovení zprávy a podpisy členů inspekčního týmu...17 5.4 Datum a podpis ředitele(ky) kontrolované VOŠ stvrzující převzetí zprávy...17 5.5 Další adresáti zprávy...17 5.6 Připomínky ředitele(ky) školy...17 Komplexní inspekce str. 2

1 ÚVOD 1.1 Předmět inspekce Komplexní posouzení činnosti vyšší odborné školy, dále jen VOŠ, dle 18 odst. 3, 4 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů. 1.2 Termín inspekce 9. - 12. února 1999 1.3 Složení inspekčního týmu Vedoucí týmu: Členové týmu: Mgr. Eva Štorkánová PhDr. Jarmila Bílkovská Mgr. Lenka Nováková, externí spolupracovnice 1.4 Ředitel VOŠ Mgr. Zdeněk Košík 1.5 Označení dokladů a ostatních materiálů, o které se zjištění opírá Zřizovací listina čj. 27 876/97-61 ze dne 29. srpna 1997, Rozhodnutí MŠMT ČR o zařazení do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení vydané 8. října 1998 pod čj. 28 158/98-21 s účinností od 1. listopadu 1998, schválený učební plán a učební osnovy studijního oboru diplomovaná všeobecná sestra, povinná dokumentace školy podle 38a zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních, středních a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, organizační řád, pracovní náplně zaměstnanců, plán práce, plán kontrolní činnosti, tematické plány, plány práce metodických orgánů, klasifikační řád vyšší zdravotnické školy, hospitační záznamy, výkazy o studiu na vyšší odborné škole, smlouvy se zdravotnickými zařízeními, výroční zpráva o činnosti školy za školní rok 1997/98 a výroční zpráva o hospodaření, seminární práce, témata absolventských prací a zkoušek absolutoria. Komplexní inspekce str. 3

2 VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM VOŠ 2.1 Výchovně vzdělávací program, učební plány a učební osnovy, případně jiné schválené učební dokumenty Škola sdružuje střední zdravotnickou školu a vyšší zdravotnickou školu. Vyšší zdravotnická škola byla zařazena do sítě k 1. září 1996. Ve školním roce 1998/99 poskytuje, v souladu s Rozhodnutím o zařazení do sítě čj. 28 158/98-21 platným od 1. listopadu 1999, vzdělání ve studijním oboru diplomovaná všeobecná sestra (DVS) v denní i dálkové formě. Kód JKOV Název studijního oboru Čj., dat. schválení MŠMT ČR, účinnost počínaje prvním ročníkem 53-51-7/00 Diplomovaná všeobecná sestra (denní forma) 53-51-7/00 Diplomovaná všeobecná sestra (dálková forma) Délka studia 20385/96-23 z 27.5.1996 od 1.9.1996 3 roky 20385/96-23 z 27.5.1996 od 1.9.1996 3 roky Výuka se řídí centrálně vydanými a MŠMT ČR schválenými učebními plány a učebními osnovami. Poslední formální úprava terminologie učebního plánu byla MŠMT ČR schválena pod čj. 17 671/97-71. 2.2 Další informace o výchovně vzdělávacím programu Mimořádně nadaní a talentovaní žáci nebo žáci se speciálními potřebami ve škole nejsou, individuální studijní plány nejsou zpracovány. Žádný žák nepodal žádost o uvolnění z účasti na předmětech teoretického vyučování ani z praktické přípravy a nikdo nestuduje souběžně na více školách. Z nepovinných předmětů je žákům nabízena konverzace v anglickém a německém jazyce, výuka se nerealizuje pro nezájem žáků. Tělesná výchova se nekoná formou průběžného vyučování, ale v souladu s možností uvedenou v učebním plánu formou týdenního sportovního soustředění. Další úpravy učebního plánu v rozsahu 10% možné tolerance nebyly ředitelem školy využity. 2.3 Přehled o počtu ročníků, tříd a žáků Kapacita vyšší zdravotnické školy uvedená v rozhodnutí o zařazení školy do sítě je 90 žáků, ve školním roce 1998/99 ve škole studuje celkem 70 žáků vyšší školy. Ročník Počet žáků v ročníku Třída Obor Celkový počet žáků Z toho dívek Integrovaní zdr.postiž. žáci 1. 30 1.VS 53-51-7 denní st. 30 29 0 - - - - - 2. 26 2.VS 53-51-7 denní st. 17 17 0 2.DVS 53-51-7 dálk. st. 9 9 0 3. 14 3.VS 53-51-7 denní st. 14 14 0 - - - - - Celkem 4 1 70 69 0 Komplexní inspekce str. 4

Ve školním roce 1997/98 bylo přijato 30 žáků. Během prvního ročníku jich šest zanechalo studia, z toho čtyři pro jeho náročnost, dva z finančních důvodů a jeden žák přestoupil na jiný obor VZŠ. K dalším úbytkům došlo během druhého ročníku, převládají důvody prospěchové a finanční. 2.4 Poskytovaný stupeň vzdělání a označení absolventů včetně zkrácené podoby Vyšší zdravotnická škola Žďár nad Sázavou poskytuje vyšší odborné vzdělání. První absolventi ukončí studium v červnu 1999, v době inspekce má škola pro absolutorium zajištěné odpovídající tiskopisy. V souladu s Opatřením ministra školství, mládeže a tělovýchovy k označování absolventů vyšší odborné školy čj. 10 621/98-23 ze dne 12. ledna 1998 budou moci absolventi vyšší zdravotnické školy užívat titul diplomovaný specialista v oboru diplomovaná všeobecná sestra, ve zkrácené podobě DiS, která se užívá za jménem. Titul absolventů a jeho zkrácená podoba bude vyznačena na diplomu absolventa. Komplexní inspekce str. 5

3 ŘÍZENÍ VOŠ 3.1 Koncepční záměry, plánování Škola zahájila svou činnost v roce 1972, do sítě vyšších odborných škol byla zařazena od 1. září 1996. Koncepční záměry jsou zpracované, opakovaně projednávané s pedagogickým sborem a představiteli regionu. Zvažovány byly různé alternativy, včetně možnosti vzniku integrované školy s vyšší průmyslovou školou nebo přemístění samostatné vyšší zdravotnické školy do Nového Města na Moravě. Na základě výzkumu v širším regionu o potřebnosti a uplatnění absolventů studijního oboru diplomovaný fyzioterapeut, byl v roce 1995 zpracován první projekt a škola opakovaně žádala MŠMT ČR o rozšíření vzdělávacího programu o tento obor. Pro pokrytí potřeb regionu bylo plánováno střídavé naplňování jednoho ročníku studijního oboru diplomované všeobecné sestry a diplomovaného fyzioterapeuta. Žádosti byly zamítnuty. V současné době v návaznosti na požadavky regionu bude škola jako subjekt usilovat o zachování středoškolského a vyššího studia v nezměněném rozsahu a chce se pro region stát centrem zdravotnické výchovy. Ve střednědobém výhledu se chtějí zaměřovat na zkvalitňování výchovně vzdělávací činnosti hlavně zvyšováním kvalifikovanosti učitelů, stabilizací externích pracovníků, kteří se vzhledem ke špatné dopravní obslužnosti těžko uvolňují, a udržením dobré spolupráce s pracovníky nemocnice a dalších zdravotnických zařízení regionu. Způsoby a postupné kroky nejsou konkretizovány. Plán činnosti pro školní rok vychází ze schválených učebních dokumentů vyšší zdravotnické školy a je rozdělen do oblasti materiální a personální. Neobsahuje rámcové ani dílčí cíle v těchto oblastech, zaměření a cíle nejsou vymezeny ani v činnosti hospitační. Spíše se jedná o popis a organizační zajištění chodu školy. Plán byl s pracovníky školy projednán, podíl žáků vyššího studia na plánování a organizaci školy je minimální. Koncepční záměry jsou jasně stanoveny, jejich další rozvoj závisí také na celkovém vývoji koncepce zdravotnictví a zdravotnického školství. V plánování je třeba důsledněji uplatňovat zpětnou vazbu a stanovit priority vycházející z analýzy pedagogické problematiky vyššího studia. Činnost školy lze hodnotit jako průměrnou. 3.2 Plnění učebních plánů a učebních osnov, případně jiných schválených učebních dokumentů Skladba předmětů zařazených v rozvrhu školy a jejich hodinová dotace odpovídá schválenému učebnímu plánu. Učitelé zpracovávají obsah učebních osnov formou tematických plánů. Kontrolou zápisů témat v třídních knihách nebylo zjištěno neplnění osnov ani podstatné odchýlení od plánovaného časového rozvržení. Vzdělávací program byl předepsaným způsobem schválen, učební plán je plněn. Všechna témata učebních osnov jsou odučena, v některých sledovaných hodinách však nebyla probrána do dostatečné hloubky a rozsahem učiva nepřekročila rámec střední školy. 3.3 Odborné a pedagogické řízení 3.3.1 Organizační struktura Ředitel je ve funkci od roku 1990, na základě konkurzního řízení byl naposledy jmenován v roce 1998. Organizační struktura školy je zakotvena v detailně propracovaném organizačním řádu, kde se prolíná organizační struktura střední zdravotnické školy a vyšší zdravotnické školy. Vlastní vedení vyšší zdravotnické školy Komplexní inspekce str. 6

v oblasti odborného a pedagogického řízení tvoří ředitel a jeho zástupkyně pro vyšší zdravotnickou školu. Organizační struktura je sestavena způsobem, který přesně vymezuje pravidla fungování a odpovídá velikosti školy a jejímu vzdělávacímu programu. Náplň práce zástupkyně ředitele pro vyšší zdravotnickou školu je velmi rozsáhlá, protože mezi její povinnosti patří mimo jiné nejen organizace, vedení a kontrola vyššího studia, ale i organizace odborné výuky na střední zdravotnické škole. Studijní oddělení zřízeno není. Jako metodické a poradní orgány využívá ředitel pedagogické rady a sdružení odborných učitelů. Pedagogická rada se schází jednou měsíčně. Z jejích jednání jsou vedeny a zveřejňovány zápisy. Spolupráce s managementem a odborníky zdravotnických zařízení spolupracujících se školou se děje formou osobních jednání. Organizační strukturu školy lze hodnotit jako průměrnou. 3.3.2 Personální struktura Pedagogičtí Pedagogická a odborná způsobilost pracovníci úplná jen odborná jen pedagogická nevyhovující interní externí interní externí interní externí interní externí Učitelé 9 3 1 12 2 0 1 0 Celkem 9 3 1 12 2 0 1 0 Všichni vyučující cizích jazyků a zbývajících všeobecně vzdělávacích předmětů splňují předepsanou odbornou a pedagogickou způsobilost. Odbornou část výchovně vzdělávacího procesu zajišťuje celkem sedm učitelů, z toho čtyři splňují požadavky odborné a pedagogické způsobilosti. Dva, kterým je více než 45 let, mají pouze středoškolský stupeň odborného vzdělání doplněný pedagogickým studiem. Jedna vyučující si doplňuje kvalifikaci na vysoké škole, kde studuje šestým rokem a vsoučasné době je její odborná a pedagogická způsobilost hodnocena jako nevyhovující. Externí učitelé lékaři vesměs splňují podmínky odborné způsobilosti, pedagogické vzdělání však nemají. Snaha školy o doplňování pedagogické způsobilosti externích učitelů je v současné době nereálná. Pedagogický sbor je stabilizován, výrazně převažuje věk od 35 do 55 let, učitelé důchodového věku ve škole zaměstnáni nejsou. Personální struktura je průměrná. 3.3.3 Péče o další vzdělávání a odborný růst pedagogických pracovníků Vedení školy má zájem na odborném růstu pedagogického sboru, a proto vytváří vhodné podmínky pro jeho realizaci. V letošním roce jeden z pedagogů navštěvuje magisterské studium s cílem získat plnou kvalifikaci. Od roku 1994 je za období každého školního roku vedena evidence dalšího vzdělávání pedagogů. Ze záznamů je patrno, že toto vzdělávání pokrývá většinu odborných předmětů vyučovaných na škole a dotýká se i problematiky řízení školy. Učitelé se účastní přednášek Purkyňovy lékařské společnosti, seminářů pořádaných LF Olomouc Komplexní inspekce str. 7

a Hradec Králové, využívají rovněž nabídky Institutu pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně a Institutu postgraduálního vzdělávání v Praze. Některé školitele si zvou přímo do školy. Vzdělávacích nabídek učitelů cizích jazyků je méně, jedna učitelka se účastní akcí pořádaných Goethe-Institut(em) v Praze a Britskou radou. Účastníci školících akcí mají povinnost náplň zpracovat písemnou formou a předat ostatním učitelům. V osobních spisech pedagogů jsou uloženy kopie dokladů o účasti. Pro další vzdělávání a odborný růst pedagogických pracovníků má škola dostatek finančních prostředků. Zástupkyně ředitele pro VZŠ je v letošním školním roce uvádějící učitelkou osmi nových externích učitelů z řad lékařů. Škola sama pořádá kurzy (např. míčkování) a odborné semináře (cyklus přednášek o mateřství pro nastávající matky) nejen pro své zaměstnance a žáky, ale i pro učitele jiných škol a pro veřejnost. Pro další vzdělávání a odborný růst učitelů jsou ve škole vytvářeny dobré podmínky a tuto činnost lze hodnotit jako spíše nadprůměrnou. 3.3.4 Organizace školního roku Studijní řád vyšší zdravotnické školy vymezuje organizaci školního roku, podmínky postupu do vyšších ročníků, přerušení a zanechání studia. Možnost opakování ročníku neřeší. Žákům vyšší zdravotnické školy jsou poskytovány prázdniny v období školního roku ve stejném rozsahu jako žákům střední školy. Rozvržení týdnů teoretického vyučování, praktické přípravy a zkouškových období je v jednotlivých ročnících a obdobích školního roku naplánováno s určením přesných termínů a kontrolováno. Harmonogramy odpovídají schváleným učebním dokumentům, vyučovací doba teoretického a praktického vyučování a odborné praxe je dodržována. Organizace školního roku odpovídá vyhlášce č. 265/1996 Sb., kterou se stanovují podrobnosti o organizaci studia a jeho ukončování ve vyšších školách. Výuka studijního oboru diplomovaná všeobecná sestra je zajištěna, úroveň odborného a pedagogické řízení lze hodnotit jako průměrnou. 3.4 Kontrolní systém, kontrola a hodnocení Kontrolní činnost vyplývá z organizačního řádu školy, podle kterého kontrolu zaměstnanců provádí ředitel a jeho zástupkyně. Kontrolou odborných předmětů na střední i vyšší zdravotnické škole včetně externích vyučujících je pověřena zástupkyně ředitele pro vyšší zdravotnickou školu, která na vyšší škole provádí veškerou hospitační činnost. O jednání s externími učiteli si vede stručné záznamy, hospitace u interních pracovníků nejsou písemně dokladovány. Ve své kontrolní činnosti se zástupkyně řídí ročním plánem a aktualizovanými měsíčními a týdenními plány. Kontroluje přípravu, průběh i úroveň výchovně vzdělávacího procesu. Závěry kontrolní činnosti jsou projednávány v pedagogické radě. Úkoly jsou pak stanoveny adresně včetně termínů plnění. Vedení školy se dostává zpětné vazby rámcovým rozborem úrovně vzdělávání a hodnocením učitelů žáky. Zadávání a vyhodnocování srovnávacích testů v jednotlivých předmětech je individuální záležitostí učitelů. Kritéria pro hodnocení pracovníků jsou ředitelem zpracována a zaměstnanci s nimi byli seznámeni. Kontrolní systém je hodnocen jako průměrný. Komplexní inspekce str. 8

3.5 Informační systém, vnitřní a vnější Vnitřní a vnější komunikační a informační systém je stanoven organizačním řádem, oběh písemností vstupujících do školy prostřednictvím pošty se řídí spisovým řádem. Porady vedení školy se konají každý týden a jsou z nich vedeny zápisy. Na pedagogické rady, které jsou svolávány jednou měsíčně, navazují metodické schůze k vyššímu odbornému studiu. Ředitel školy vypracovává měsíční plán činnosti, který je průběžně aktualizován. Zaměstnanci školy získávají další informace z nástěnek ve sborovně, prostřednictvím interní počítačové sítě, popř. jsou informováni přímo ředitelem nebo jeho zástupkyní. Zaměstnanci mají přístup k vedoucím pracovníkům denně v přesně stanovenou dobu, nebo i mimo ni, řešíli se záležitosti, které nesnesou odkladu. Žáci získávají informace od třídních učitelů, z nástěnek, popř. jsou v naléhavých případech informováni ředitelem osobně. Žáci se mohou obracet na ředitele školy buď přímo nebo prostřednictvím anonymní schránky ředitele, které často využívají. Kriticky se vyjadřují k organizaci i ke kvalitě vyučování, při řešení konkrétních problémů vystupují z anonymity. Vedení školy připravuje dotazníky pro hodnocení úrovně výchovně vzdělávacího procesu žáky. Forma žákovského poradního orgánu či samosprávy ustanovena není. Ředitel školy s rodiči a zákonnými zástupci jedná jen výjimečně, např. v případě náhlého onemocnění žáka apod. Nedostatečný prospěch, nevhodné chování a časté absence jsou se žáky vyšší zdravotnické školy řešeny přímo. Škola se prezentuje na veřejnosti pomocí inzerátů v tisku, účastní se festivalů vzdělávání pořádaných školskými úřady, udržuje kontakty se středními školami regionu a spolupracuje s místním úřadem práce i úřady práce v okolních okresech. Škola se propaguje i akcemi a přednáškovou činností pro veřejnost. O své činnosti vyšší zdravotnická škola informuje v okresním a regionálním tisku. Vnitřní informační systém lze hodnotit jako spíše nadprůměrný, vnější jako průměrný. 3.6 Vedení povinné dokumentace Název školy na úředním razítku je shodný s názvem uvedeným ve Zřizovací listině školy čj. 27 876/97-61 ze dne 29. srpna 1997 a v Rozhodnutí MŠMT ČR o zařazení do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení vydané dne 8. října 1998 pod čj. 28 158/98-21 s účinností od 1. listopadu 1998. Třídní knihy jsou vedeny pro každý předmět zvlášť, kontrolovány jsou zástupkyní ředitele. ČŠI doporučuje po skončení každého období svázat tiskopisy každé třídy, jako opatření proti možnosti dodatečných zásahů. Úroveň záznamů je dobrá. Třídní výkazy jsou vedeny na tiskopisech SEVT určených pro střední školy, úroveň administrativního vedení je dobrá. Záznamy o klasifikaci (včetně termínů opravných zkoušek) jsou ještě vedeny paralelně na tiskopisech, které škola zpracovala. Evidence žáků školy obsahuje všechny potřebné údaje, které jsou ochráněny proti zneužití. U všech žáků vyšší školy jsou uloženy doklady o ukončeném středoškolském vzdělání. Na dokladech, které byly zkopírovány ve škole, je třeba doplnit údaj o pořízení kopií. Školní řád je zpracován jako studijní řád pro vyšší zdravotnickou školu a upravuje organizaci a pravidla studia. Inovován byl k 28. srpnu 1998. V úvodních ustanoveních je chybně uveden titul absolventa, v části organizace školního roku jsou nesprávně uvedeny odborné předměty teoretické zkoušky absolutoria a chybí Komplexní inspekce str. 9

obhajoba absolventské práce jako součást absolutoria. Studijní řád obsahuje práva a povinnosti žáků, vymezena není povinnost zachování mlčenlivosti a zásad zdravotnické etiky ve všech případech, se kterými se setká v průběhu vyučování, zvláště pak v souvislosti s praktickým vyučováním a odbornou praxí. Rozvrh hodin je sestaven v souladu se schváleným učebním plánem a respektuje psychohygienické požadavky. Záznamy z pedagogických rad jsou archivovány a pro sbor jsou přístupné v počítači. Učitelé, kteří nebyli přítomni jednání mají povinnost se zápisem se seznámit. Protokoly o přijímacím řízení jsou vedeny jako zápis, který však obsahuje všechny potřebné údaje. ČŠI doporučuje formulovat jej jako protokol. Protokoly o ukončování studia zatím nejsou k dispozici, ve škole proběhne první absolutorium v červnu 1999. Protokoly o konání opravných zkoušek ve druhém a třetím termínu jsou vedeny bez závad. Žáci s postižením ve škole evidováni nejsou. Kniha úrazů je vedena na příslušném tiskopise zvlášť pro zaměstnance a zvlášť pro žáky. Hospodářská dokumentace a účetní evidence a evidence majetku byla kontrolována ŠÚ v souvislosti s delimitací školy v roce 1997. Zjištěné drobné závady byly odstraněny, následná kontrola neshledala žádné závady. Personální dokumentace je chráněna proti zneužití, obsahuje kopie dokladů o dosaženém vzdělání učitelů. Protokoly a záznamy o provedených kontrolách jsou archivovány (ŠÚ, finanční úřad, okresní správa finančního zabezpečení, resortní kontrola MŠMT ČR), opatření jsou plněna. Klasifikační řád vyšší zdravotnické školy je schválen MŠMT ČR pod čj. 17671/97-71 a je v praxi dodržován. Výkazy o studiu na vyšší odborné škole jsou vedeny bez závad. Smlouvy se zdravotnickými zařízeními jsou uzavřeny pro praktické vyučování i odbornou praxi společně pro střední i vyšší zdravotnickou školu, žáci jsou pojištěni. Povinná dokumentace školy je vedena v souladu s 38a zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních, středních a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3.7 Výroční zpráva Výroční zpráva o činnosti vyšší zdravotnické školy za školní rok 1997/1998 je zpracována odděleně od střední školy a v souladu s předpisy. Obsahuje všechny body předepsané osnovy a má dobrou vypovídací hodnotu. Zpráva o hospodaření je sestavena v období od 1. září 1997 do 30. června 1998. Výroční zpráva byla projednána na pedagogické radě (rada školy zřízena není) a postoupena školskému úřadu. Výroční zpráva je zpracována v souladu s 17e zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství. Komplexní inspekce str. 10

3.8 Efektivnost využívání finančních prostředků přidělených ze státního rozpočtu vzhledem k účelu jejich poskytnutí a vzhledem ke schváleným učebním dokumentům Finanční situaci hodnotí vedení školy jako dobrou. Škola využívá standardu vybudovaného v minulých letech a považuje prostředky na údržbu, inovaci i nákup učebních pomůcek za dostatečné. Přechodem z centrálního vytápění na plynové došlo k úspoře, ztrátám tepelné energie také napomáhají zamezovat plastová okna. Výnosy vedlejší hospodářské činnosti školy tvoří zhruba 70000 Kč. Jedná se hlavně o výnosy z provozu školní jídelny, kde vzrostl počet strávníků, škola také pronajímá učebny pro činnost autoškoly a kroužku jógy. Nemocnice organizuje vzdělávací kurzy sanitářů a jejich zajišťováním je smluvně pověřována škola. Sponzorské dary jsou zanedbatelné a jsou věnovány na mimoškolní činnost. Další záměry a rozvoj školy závisí na přidělení investičních prostředků. Z investičních záměrů se realizovala přestavba kotelny, vybudování tělocvičny již nikoliv. Na přidělení dalších investičních prostředků také záleží plánovaná půdní vestavba s celkovým přínosem 120 čtverečních metrů, která by vyřešila stísněnou prostorovou situaci školy a umožnila by efektivní přemístění učebny výpočetní techniky a zbudování odborné učebny psychologie. Škola má také vypracovánu studii dořešení šaten, která odstraňuje křížení vstupních a výstupních komunikací. Školné je určeno v souladu s nařízením vlády č. 153/1996 Sb., kterým se stanoví výše úplaty za vzdělávání ve vyšších odborných školách zřizovaných státem a způsob její úhrady. Je vybíráno ve dvou splátkách ve výši 2500 Kč za školní rok, při dosažení celkového prospěchu do 1,5 je sazba poloviční. Škola využívá finančních prostředků přidělených ze státního rozpočtu efektivně, ve prospěch žáků a vzdělávacího programu. Komplexní inspekce str. 11

4 PODMÍNKY A PRŮBĚH VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ČINNOSTI 4.1 Hodnocení materiálně technických podmínek výchovně vzdělávací činnosti vzhledem ke schváleným učebním dokumentům a počtu žáků Školní komplex se skládá ze dvou vnitřně propojených budov, které jsou vlastnictvím státu. K pozemkům, na kterých budovy stojí, má škola právo hospodaření. V komplexu je umístěno celkem třináct tříd. Žáci vyšší školy nemají vyhrazené vlastní výukové prostory, společně se žáky střední školy mohou využívat šest klasických učeben, jednu větší a dvě menší učebny odborných předmětů, dvě jazykové a jednu učebnu výpočetní techniky (žáci střední školy ještě učebnu pro chemii a fyziku). Prostorová situace není ideální, chybí prostory pro samostudium, relaxaci žáků a další využitelné možnosti. Žáci mají volný přístup do učebny výpočetní techniky, kde je jim k dispozici devět počítačů. Zpracovávají na nich absolventské a seminární práce. Mají přístup i k internetové síti, zatím se orientují a nebyli nijak limitováni. Vzhledem k vzestupu nákladů bude nutno přijmout omezující opatření. Tělesná výchova je zajišťována pronájmem tělocvičny tělovýchovné jednoty. Odborná část výuky je zajištěna třemi odbornými učebnami ošetřovatelských předmětů, které jsou společné pro žáky střední i vyšší školy. Jejich vybavení umožňuje plnění osnov profilových předmětů, je však zastaralejší a pro zefektivnění výuky je nutno investovat do jeho inovace (včetně základních lůžek pro nemocné). Je nutno vyřešit umístění léků v učebně tak, aby k nim byl znemožněn volný přístup a zamezilo se možnosti poškození žáků. Kladně je třeba hodnotit vybavenost odborných učeben videem a infúzní pumpou. Ze získané dotace mohla škola zakoupit EKG přístroj Medicard, který umožňuje i simulaci patologických stavů. Učebna předmětu psychologie zřízena není, pro výuku cvičení tohoto předmětu jsou využívány třídy s běžným vybavením, které nejsou vhodné velikostí, estetickým uspořádáním ani specifickým vybavením. Školní knihovna byla zřízena a začíná pracovat. Slouží žákům střední i vyšší zdravotnické školy a obsahuje cca 1000 odborných titulů evidovaných v počítači. Provoz knihovny je celodenní, pro žáky je k dispozici deset studijních míst. Učitelé zhotovují vlastní materiály (miniskripta) pro vnitřní potřebu školy, žáci si je mohou zakoupit, mají i možnost kopírování dílčích částí. Ve Žďáru nad Sázavou není nemocnice. Praktické vyučování a odborná praxe se proto uskutečňuje převážně v sousedním Novém Městě na Moravě. Dojíždějící žáci si přepravu financují sami, učitelům se proplácejí cestovní náhrady. V areálu nemocnice jsou pro školu vyhrazeny dvě třídy, ve kterých se realizuje část vyučovacích hodin, aby žáci nemuseli v takové míře přejíždět, a které svou dostupností vyhovují i lékařům pracujícím v této nemocnici. Škole se tím ale návazností na spoje časově komplikuje průběžná kontrola. Nemocnice po škole nevyžaduje v souvislosti s realizací odborné přípravy žádné platby. Materiálně technické podmínky jsou průměrné. 4.2 Hodnocení psychohygienických podmínek V závazném posudku okresního hygienika čj. 2653-231.6/95 je vysloven souhlas s užíváním školních budov pro účely střední zdravotnické školy. Současná kapacita školy je nižší než v době, kdy hygienik souhlasný posudek vydal. Rozvrh školy respektuje psychohygienické požadavky, je však ovlivňován špatnou dopravní obslužností v regionu a možností uvolňování externích učitelů lékařů pro výuku až Komplexní inspekce str. 12

v odpoledních hodinách. Přestávky jsou v rozmezí pěti až dvaceti minut, polední pauza na oběd je dodržována. Pracovní místa žáků mají standardní úroveň vybavení. K relaxaci žáků v letních měsících chce škola v budoucnu upravit a využívat pozemek školy. Ubytování je smluvně zajištěno v domově mládeže, který není součástí školy. Škola má vlastní stravovací provoz v budově školy, drobné občerstvení zajišťuje provoz bufetu, který zajišťuje spolu s dalšími činnostmi voják, který ve škole plní náhradní vojenskou službu. Jídelna provozuje hospodářskou činnost, v současné době její kapacita 200 jídel denně není naplněna. Poměrně malá velikost školy umožňuje učitelům i vedení školy velmi dobrou orientaci ve studijní i osobní problematice žáků. Psychohygienické podmínky jsou spíše nadprůměrné. 4.3 Hodnocení VOŠ z hlediska kvality vyučování 4.3.1 Cizí jazyky Hospitace byly provedeny ve čtyřech hodinách anglického a dvou hodinách německého jazyka. Obsah učiva vycházel z učebních osnov pro vyšší zdravotnickou školu, jež byly dále rozpracovány do tematických celků pro jednotlivé měsíce. Žáci byli vždy s cíli hodiny seznámeni. Tyto cíle byly plněny. Protože pro vyšší zdravotnické školy nejsou zpracovány učebnice, které by svým obsahem a zaměřením odpovídaly náročnosti přípravy k absolutoriu, učitelka cizích jazyků připravila množství textů pro rozšíření a upevnění učiva. Při výuce angličtiny je využíváno rovněž počítačového programu v anglickém jazyce. Nahrávky a videa s vhodnou tématikou a příslušnou náročností chybějí. Učebnice pro střední zdravotnické školy tvoří východisko v zimním období prvního ročníku vyšší zdravotnické školy, kdy po úvodních testech je nutno vyrovnat vstupní úroveň znalostí žáků, kteří sem přicházejí z různých typů středních škol. Ve vyšší zdravotnické škole pokračují v jazyce, ze kterého ve střední škole maturovali. Ve vyšších ročnících je využíváno textů vysokoškolských skript pro výuku cizích jazyků a cizojazyčných resumé z odborných časopisů, zvláště jako materiál pro referáty a samostatnou práci. Učivo je zaměřeno především na rozšiřování slovní zásoby a odbornosti a jazyková náročnost se stupňuje s rozvíjením profesních znalostí a dovedností. Téma hodiny je vhodným způsobem rozvíjeno, počínaje seznámením se slovní zásobou a slovními spojeními, přes popisy obrázků, četbu textu, odpovědi na otázky a samostatné ústní či písemné shrnutí učiva. Učivo je často aktualizováno, žáci jsou odkazováni na vlastní znalosti a zkušenosti. Zdůrazňovány jsou mezipředmětové vztahy. Tempo výuky je průběžně ověřováno, žáci jsou vedeni k práci se slovníky. Znalosti v anglickém jazyce jsou na rozdílné úrovni, v německém jazyce žáci prokazovali znalosti většinou velmi dobré. Úroveň výuky cizích jazyků lze hodnotit jako spíše nadprůměrnou. 4.3.2 Odborné předměty Hospitace byly zaměřeny hlavně na profilové odborné předměty. Kontroly byly provedeny ve vyučovacích jednotkách předmětu ošetřovatelství, ošetřovatelské Komplexní inspekce str. 13

postupy, ošetřovatelství v klinických oborech, psychologie, komunikace, sociální a zdravotnická psychologie (teorie i cvičení), anatomie a fyziologie, management a administrativa v ošetřovatelství. Kontrolou zápisů v třídních knihách nebylo zjištěno neplnění osnov nebo skluz proti časovému rozvržení v předložených tematických plánech, ale v některých sledovaných hodinách nebylo téma vyčerpáno v požadovaném rozsahu, který nepřevyšoval středoškolskou náplň. Úroveň sledovaných hodin byla značně rozdílná, od hodin nadprůměrných po podprůměrné. V kladně hodnocených hodinách profilového předmětu ošetřovatelství byl kladen důraz na pojetí ošetřovatelství jako samostatné a nezávislé vědecké disciplíny a vedení žáků k orientaci na potřeby klienta. Ve skladbě hodin byl dáván prostor pro samostatnou práci žáků s využíváním skupinové práce. Převažovalo problémové vyučování, při řešení kazuistik byli žáci vedeni k používání moderní ošetřovatelské terminologie, práci s odborným textem a literaturou, využívání mezipředmětových vztahů. Při vyvozování ošetřovatelských diagnóz titul Kapesní průvodce zdravotní sestry všichni žáci k dispozici neměli. Obsah a hloubka učiva odpovídaly nárokům kladeným na vyšší odborné studium. Také hodiny anatomie a fyziologie nebo komunikace byly efektivní, vedené v tempu přiměřeném vyšší věkové skupině žáků tohoto studia s využíváním všech dostupných názorných pomůcek. Použité metody vedly k aktivnímu přístupu žáků k vyučovacímu času a řešení problémů, ve cvičení měli žáci dostatek časového prostoru pro získávání profesionálních dovedností. Ve vyučovacích hodinách předmětu ošetřovatelské postupy bylo rozšíření obsahu učiva proti střední zdravotnické škole méně výrazné, efektivitu hodin zaměřených na získávání dovedností také snižovalo prostorově nevyhovující prostředí odborných učeben. V práci s vyučovacími cíli se i u dobře připravených a dobře provedených hodin často objevovalo zaměňování vyučovacího cíle za téma či obsah hodiny. Řada vyučovacích jednotek však byla hodnocena průměrně až podprůměrně. Hloubka učiva neodpovídala požadavkům vyššího studia, obsahově nepřekročila rámec střední zdravotnické školy, ojediněle jej ani nedosahovala. Některé problémy byly jen naznačeny, bez odkazu na doporučenou literaturu a samostatnou práci. Témata byla vykládána izolovaně, bez návaznosti na předchozí vědomosti dovednosti a zkušenosti žáků a mezipředmětové vztahy. V hodinách se nepracovalo s odbornou literaturou, málo bylo využíváno dostupných názorných pomůcek. Převládal monolog učitele, který vedl žáky k pasivnímu přejímání informací, hodiny neměly problémové zaměření. Chyběla také diferenciace v přístupu k absolventům středních zdravotnických škol, nedostali prostor pro využití svých znalostí a dovedností. Přes občasné snahy učitelů o aktivizaci třídy byli žáci většinu vyučovacího času pasivní, jejich odborně nepřesné až laické výrazy nebyly korigovány. Učitelé se soustřeďovali na sdělování faktů, sporadicky se objevovalo i diktování. Hodiny byly neefektivní a nesměřovaly k naplnění profilu absolventa. V některých vyučovacích hodinách hloubka probraného tématu a použité metody nepřekročily rámec střední školy. Celkově lze výuku odborných předmětů hodnotit jako průměrnou. 4.3.3 Praktická příprava Vzhledem k faktu, že ve Žďáru nad Sázavou není nemocnice, místní žáci dojíždějí na praktické vyučování a odbornou praxi převážně do okresní nemocnice Komplexní inspekce str. 14

v Novém Městě na Moravě. Odborná praxe prvního ročníku probíhá v prvním bloku ve zdravotnických zařízeních na úseku primární péče. V dalších blocích žáci prvního ročníku pracují pod vedením odborných učitelů na základních ošetřovacích jednotkách okresní nemocnice. Ve druhém ročníku na základních odděleních pracují samostatně a učitelé provádějí kontrolu. Ve třetím ročníku jsou pracoviště po dobu čtyř týdnů volena s ohledem na téma absolventských prací a po týdnu jsou zařazováni na geriatrické oddělení, úsek domácí péče a do zařízení pro mentálně a tělesně handicapované. V blízkosti školy není psychiatrická léčebna a předepsaná praxe na psychiatrii je řešena stážemi v psychiatrické léčebně ve Velké Bíteši, Křižanově, Březejci, Jihlavě a v Havlíčkově Brodě. Hospitována byla odborná praxe druhého ročníku, ve kterém studuje 17 žáků. Podle rozpisu byli rozděleni po dvojicích na jednotlivé základní ošetřovací jednotky zařízení. Škola se snaží, aby jeden z dvojice byl absolventem střední zdravotnické školy a mohl být odbornými znalostmi a dovednostmi nápomocen absolventům jiných středních škol. Navštíveno bylo gynekologicko-porodnické oddělení, interní oddělení pro ženy a interní oddělení pro muže. V této nemocnici se ošetřovatelský proces v praxi nerealizuje, není zaveden skupinový systém ošetřování a není používána kvalitní sesterská dokumentace. Orientace žáků na monitorování potřeb a problémů klientů, vedoucí k určování ošetřovatelských diagnóz s vyústěním do plánování, plnění a vyhodnocování individualizované ošetřovatelské péče, byla velmi slabá. Žáci nebyli schopni podat fundované informace o skupině svěřených klientů. Byli zaměřeni výkonnově, plnili pouze ordinace lékaře a ošetřovatelské činnosti vycházející z harmonogramu příslušné ošetřovací jednotky. Odborná praxe je zaměřena na technické zvládnutí ošetřovatelských činností, bez výrazné orientace na klienta. Úroveň profesionálních dovedností žáků vyššího studia je hodnocena jako spíše podprůměrná. Z hlediska kvality teoretického vyučování a praktické přípravy je možno školu celkově hodnotit jako průměrnou. 4.4 Hodnocení dalších aktivit, které významně ovlivňují výchovně vzdělávací činnost Škola pro žáky pořádá exkurze v návaznosti na témata probíraná v odborných předmětech. Mohou se také zúčastňovat všech odborných školení a seminářů, které škola pořádá. V minulém školním roce uspořádala škola zájezd do nemocnice v Rakousku, kde žáci měli možnost prohlédnout si jednotlivá oddělení. Přínos této akce byl odborný i jazykový. Žáci sami vykonávají ve volném čase řadu činností, které napomáhají rozvoji jejich profesionálních dovedností. V mateřských školách se podílejí na realizaci zdravotnické osvěty, pro žáky základních škol organizují školení v poskytování předlékařské první pomoci. Ve spolupráci s ČČK se podílejí na řadě akcí, podílejí se na realizaci pečovatelské služby. Také v nemocnici, ústavu sociální péče a dětském domově pořádají různé akce. Kulturních a tělovýchovných aktivit se žáci vyššího studia nezúčastňují, málo využívají i plaveckého bazénu nebo posilovny, jejichž použití škola financuje. Mimoškolní aktivity korespondují s profesionálním zaměřením žáků a mají v porovnání s činnostmi ostatních zdravotnických škol průměrnou úroveň. Komplexní inspekce str. 15

5 ZÁVĚR 5.1 Závěry inspekce Ve sledovaných činnostech Vyšší zdravotnické školy Žďár nad Sázavou nebylo zjištěno žádné porušení závazných obecně platných právních předpisů. V plánování, organizaci i kontrolní činnosti je třeba větší orientace na pedagogickou problematiku vyššího odborného studia, oblast řízení školy je hodnocena jako průměrná. Ve sledovaných vyučovacích hodinách se projevily značné rozdíly v úrovni obsahu, použitých forem i metod. Ve větší míře odpovídaly požadavkům vyššího studia, část vyučovacích jednotek však kvalitativně i kvantitativně nepřekročila rámec střední školy a vyučovací čas nebyl efektivně využíván. Podmínky a průběh vyučování mají úroveň průměrnou. Na základě pozorovaných výsledků je možno konstatovat, že škola respektuje vzdělávací program, usiluje o naplnění profilu absolventa studijního oboru diplomovaná všeobecná sestra a její činnost lze celkově hodnotit jako průměrnou. 5.2 Doporučení inspekce k další činnosti Zkvalitnit výběr pedagogů pro vyšší odborné studium. Vést učitele k aktivnější práci s vyučovacími cíli se zaměřením na zvýšení efektivity vyučovacích hodin. Zvýšit kontrolní činnost se zaměřením na kvalitu výuky profilových odborných předmětů cíleně v souladu s požadavky vyššího odborného studia na obsah, metody a formy. Zaměřit kontrolu odborné praxe na naplňování profilu absolventa. Při praktické přípravě zvýšit orientaci žáků na potřeby a problémy klientů, směrovat je k aktivní individualizované ošetřovatelské péči. Ve spolupráci s nemocnicí se snažit o prosazování skupinového systému v ošetřovatelství a postupného zavádění ošetřovatelského procesu do praxe. Inovovat zařízení odborných učeben ošetřovatelských předmětů. Zřídit odbornou učebnu pro výuku cvičení v předmětu psychologie. Komplexní inspekce str. 16

5.3 Datum vyhotovení zprávy a podpisy členů inspekčního týmu razítko Podpisy inspektorů: vedoucí týmu: Mgr. Eva Štorkánová v. r.... členové týmu: PhDr. Jarmila Bílkovská v. r.... Mgr. Lenka Nováková v. r.... V Teplicích dne 12. dubna 1999 5.4 Datum a podpis ředitele kontrolované VOŠ stvrzující převzetí zprávy Inspekční zprávu jsem převzal dne 8. května 1999... razítko Podpis ředitele:...mgr. Zdeněk Košík v. r.... Dle 19 odst. 8 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, může ředitel školy podat připomínky k obsahu inspekční zprávy České školní inspekci do 14 dnů po jejím obdržení. Připomínky k obsahu inspekční zprávy jsou její součástí. 5.5 Další adresáti zprávy Na vědomí Adresát Datum předání/ odeslání zprávy Podpis příjemce nebo čj. jednacího protokolu ČŠI Zřizovatel MŠMT ČR přes ústředí ČŠI 065 539/99-5025 Školský úřad Žďár n./s. 15. června 1999 065 537/99-5025 Rada školy není zřízena - - 5.6 Připomínky ředitele školy Datum Čj. jednacího protokolu ČŠI Text - - Připomínky nebyly zaslány Komplexní inspekce str. 17

Komplexní inspekce str. 18