Ohrožené děti a rodiny v ČR od systému k lidem (Anotace vnitřního výzkumného záměru FF UK pro ak.roky 2012/13-2016/2017) Hana Pazlarová, Oldřich Matoušek, Anna Šabatová Východisko ČR je dlouhodobě na evropské špičce v počtu dětí v ústavní výchově. Dlouhodobá ústavní výchova má na vývoj dětí devastující vliv. Polovina dětí se v dospělosti po odchodu z ústavní výchovy dostane do střetu se zákonem. Děti poškozené ústavní výchovou si nesou následky celý život, jsou méně zdravé, méně spokojené, méně vzdělané, mají neuspořádanější rodinné poměry, jsou častěji nezaměstnané a ve výkonu trestu. Tyto následky stojí společnost v dlouhodobém horizontu nemalé prostředky. Za posledních 20 let se počet dětí v ústavní výchově zvyšuje jak v absolutních, tak v relativních četnostech. Stávající český systém v praxi často porušuje některá práva formulovaná Úmluvou o právech dítěte a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Jedná se zejména o právo na rodinný život ve světle čl. 8 Evropské úmluvy. (Veřejný ochránce práv, Stanoviska, Rodina a dítě, Kancelář veřejného ochránce práv 2007; rozsudek ze dne 26. října 2006 Wallová a Walla proti České republice; rozsudek ze dne 21. června 2007 Havelka a ostatní proti České republice). V porovnání se zeměmi Střední a Východní Evropy jsme zatím neučinili téměř žádné výrazné kroky k nutné změně systému. Některé změny byly dokonce kontraproduktivní, např. zákon 109/2002 o ústavní výchově přinesl nákladné stavební úpravy dětských domovů z hlediska naplňování potřeb dětí jen málo významné. MPSV v současnosti zpracovalo a nechalo vládou schválit materiál nazvaný Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti a období 2009 2011 (Dále jen NAP). Výzkumný záměr na tento plán navazuje a doplňuje ho o analýzu běžné praxe krajů, organizací, pracovníků státního aparátu, neziskových organizací a ohrožených rodin. Obsah Cílem projektu je důkladná analýza systému péče o ohrožené děti a rodiny v ČR, a to na několika úrovních a z různých perspektiv. Na analýzu naváže návrh opatření nutných ke změně. Paralelně ke všem úrovním bude provedeno srovnání se situací v Rakousku a Velké Británii. Rakousko je země nám blízká jak regionálně, tak historickým vývojem i kulturou. Velká Británie patří mezi světovou špičku v péči o ohrožené rodiny a děti. Důležitou oblastí projektu je identifikace příkladů dobré praxe jak u nás, tak v zahraničí a zhodnocení možnosti jejich plošné implementace v systému ČR. Inovativním prvkem je zapojení samotných rodin do šetření. Hlas rodiny, která stojí na začátku a na konci celého systému, přinese korekci zjištění na úrovni systému pohledem jeho uživatelů. Úrovně zkoumání Na celospolečenské úrovni, pracovně nazývané národní, se vytváří základní rámec péče o děti a rodiny; státní rodinná politika se promítá do každodenní reality na nižších úrovních. Ústřední orgány státu (MPSV, MŠMT, MV, MZd a další) metodicky vedou pracovníky na úrovních krajů a obcí. Prostřednictvím státního rozpočtu zajišťuje stát financování některých druhů služeb pro děti a rodiny. Po vzniku krajů se tyto postupně staly významnými aktéry na poli sociálních služeb i dalších služeb pro ohrožené rodiny. Jejich pravomoci jsou poměrně rozsáhlé. Ze zákona jsou kraje povinné vytvářet komunitní plány, které do značné míry určují rozsah a podobu služeb v kraji. Krajské rozpočty jsou
důležitým zdrojem příjmů pro financování služeb. Je však zřejmé, že pravidla financování fixují jak na národní, tak na krajské úrovni stávající stav, v němž má ústavní péče vysokou přednost před svými tolik potřebnými - alternativami. Na úrovni organizací se projekt zaměřuje na všechny typy organizací a služeb poskytovaných dětem a rodinám (residenční/ústavní, ambulantní, terénní). Národní a krajské politiky určují rámec činnosti těmto organizacím, které je přenášejí do každodenní práce s konkrétními lidmi. Rozdílná organizační kultura jednotlivých organizací výsledek zcela zásadně ovlivňuje. Změny systému nejsou možné bez změn na úrovni jednotlivých organizací/institucí. Do šetření budou zahrnuty organizace pracující s ohroženými odebráním dítěte do ústavní výchovy, příp. s, které už dítě v ústavní výchově mají; organizace z oblasti náhradní rodinné péče (zejména pěstounské péče) a zařízení ústavní výchovy. Specifickou kategorií jsou orgány sociálně právní ochrany dětí na úrovni obcí s rozšířenou působností tzv.ospod. Ty tvoří první linii kontaktu s ohroženou rodinou a jejich organizační kultura významně ovlivňuje efektivitu celého systému. Jednotlivé děti a rodiny jsou další úrovní, na níž bude patrno fungování systému. Z pohledu rodin a dětí (s využitím narativního přístupu) bude projekt identifikovat příklady dobré a špatné praxe. Vedle toho bude formou rozhovorů s jednotlivými sociálními pracovníky konfrontována deklarovaná státní, krajská i organizační politika s každodenní praxí. Tab. 1 Přehled obsahu a metod projektu podle úrovní analýzy Úroveň Cíle Obsah a aktivity Metody Výstupy Národní (ČR) Identifikace legislativních překážek změn. Identifikace nutných změn v systému financování služeb. Popis širšího kontextu sociální politiky (včetně bydlení). Analýza legislativního rámce péče o ohrožené děti a rodiny, sociální politiky státu, demografických trendů a jejich vlivu na změny ve struktuře rodin, měnící se společenská potřeba. Právní analýza legislativy, obsahová analýza vládních dokumentů rodinné politiky, polostrukturované rozhovory se zástupci státní správy, samosprávy, NNO* Návrh legislativních změn a s tím související návrh na změnu systému financování služeb pro ohrožené rodiny a děti. Kraj Organizace Zhodnocení efektivity komunitního plánování pro potřeby ohrožených rodin a dětí. Formulace principů dobré a špatné praxe v práci s ohroženými Analýza procesu tvorby komunitního plánu a zastoupení služeb pro rodiny a děti, analýza finančních toků do těchto služeb na úrovni kraje Popis a analýza praxe organizací se zřetelem k dodržování individuálních práv a naplňování potřeb dětí a rodin. Obsahová analýza dokumentace, dotazníky nebo polostukturované rozhovory s účastníky komunitního plánování, místními opinion makery a zástupci krajských orgánů a organizací. Dotazníky, rozhovory, profesiogramy, obsahová analýza vnitřních předpisů organizací Doporučení k systému komunitního plánování na úrovni kraje se zřetelem k potřebám ohrožených rodin a dětí Minimální standardy služeb pro ohrožené děti a rodiny a pro instituce, kde vyrůstají děti
Jednotlivci Korekce výstupů na výše uvedených úrovních pohledem a zkušenostmi konkrétních dětí a rodin * NNO = nestátní nezisková organizace Konfrontace individuálních příběhů se systémem péče o ohrožené rodiny, identifikace slabých a silných míst. Narativní výzkum autobiografické rozhovory s dětmi a bez rodinného zázemí. Doporučení pro Minimální standardy služeb pro ohrožené děti a rodiny a pro instituce, kde vyrůstají děti bez rodinného zázemí. Tab.2 Přehled obsahu projektu v oblasti zahraničního srovnání Úroveň Cíle Obsah a aktivity Metody Výstupy Národní Identifikovat možné inspirace legislativních změn nutných pro změnu systému v Rakousku, Velké Britanii a vybraných zemích střední a východní Evropy. Srovnání Zákona 94/1963 o rodině, 359/1999 o sociálně právní ochraně dětí, 108/2006 o sociálních službách s obdobnými, 109/2002 o ústavní výchově se zahraničními normami např. britský Children Act, 2004) Legislativní analýza, analýza sociální politiky státu z dokumentace Implementace zjištění do návrhu legislativních změn Kraj Organizace Jednotlivci Srovnat systém plánování služeb na úrovni kraje v ČR, v Rakousku a ve Velké Britanii Identifikace příkladů dobré praxe a posouzení možnosti jejich implementace do českého systému Srovnání individuálních zkušeností rodin u nás a v zahraničí Popis role krajů v systému péče o ohrožené rodiny ve vybraných zemích, srovnání se systémem v ČR 1.Popis nových v ČR dosud nerozšířených typů služeb, 2.popis metod práce v organizacích, 3.popis systémů hodnocení kvality ve službách Popsat příklady dobré praxe z pohledu rodin a srovnat výsledky s rozhovory s českými Analýza dokumentace, rozhovory Rozhovory, dotazníky, analýza vnitřních předpisů organizace Autobiografické rozhovory s Návrh změn v systému plánování služeb na úrovni kraje Využití výstupů při formulaci Minimálních standardů služeb pro ohrožené rodiny Využití výstupů při formulaci Minimálních standardů služeb pro ohrožené rodiny Tab.3 Výzkumné vzorky ČR Analýza legislativy a sociální politiky státu bude provedena na národní úrovni V rámci sociálně-demografické analýzy srovnáme detailně dva vybrané
kraje ČR, zřejmě Středočeský a Ústecký. Středočeský kraj je z hlediska ekonomických, sociálních, demografických kritérií příkladem stabilizovaného, dobře se rozvíjejícího regionu. Naopak Ústecký kraj se potýká s řadou obtíží ve všech uvedených oblastech. Kraj V rámci jednoho kraje (zřejmě Středočeského) proběhne detailní analýza procesu komunitního plánování se zapojením všech relevantních subjektů zástupců kraje, poskytovatelů i uživatelů. Předpokládáme provedení asi 20 rozhovorů. Organizace Podle krajského registru sociálních služeb oslovíme všechny relevantní poskytovatele formou dotazníku, s vybraným vzorkem provedeme rozhovory Zástupce ostatních typů služeb identifikujeme na základě setkání krajského expertního panelu a následně metodou odkazování. Předpokládáme oslovení asi 40 subjektů v kraji (OSPOD,DD, NNO) Jednotlivci S ohledem na ochranu soukromí a osobních údajů budeme rodiny kontaktovat prostřednictvím organizací. V rámci tohoto vzorku zřejmě nepůjde zajistit jeho reprezentativitu. Přesto chceme rodiny zapojit a na základě jejich individuálních příběhů formulovat silná a slabá místa systému. Předpokládáme min. 40 rozhovorů. V průběhu projektu plánujeme 2 větší konference a každoroční seminář k průběhu výzkumu. Konference 2 x 2dny Mezinárodní konference (150 účastníků) o vybraných zahraničních modelech identifikovaných v rámci projektu s účastí partnerů z Velké Británie a Rakouska. Kromě širší odborné veřejnosti z ČR pozveme i kolegy ze Slovenska. Národní konference (150 účastníků) o výstupech projektu. Semináře 3 x 1 den V letech, kdy se nebude konat konference, uspořádáme seminář k dílčím tématům zpracovaným v projektu (např. Legislativní překážky změny v systému péče o ohrožené rodiny, Komunitní plánování jako prostředek podpory rodin apod.) Cíle Cílem projektu je provést důkladnou analýzu stávajícího systému, identifikovat silná a slabá místa a navrhnout změny, tak aby systém více naplňoval práva dětí a rodin a reagoval na jejich potřeby. Výstupy Monografie HP, AŠ,OM: Práce s ohroženými dětmi a v mezinárodním srovnání, Karolinum 2013 O.M.: Dobrá praxe v práci s ohroženými dětmi a v ČR. Portál, Praha 2014 AŠ: Ohrožená rodina v České republice ve světle článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nakladatelství Doplněk, Brno 2015.
Články v recenzovaných časopisech A.Š., H.P., O.M.: Komunitní plánování služeb pro rodiny ve vybraných krajích ČR a EU, Fórum sociální politiky 2014 A.Š., H.P., O.M.: Standardy v péči o ohrožené děti. Fórum sociální politiky 2013 AŠ, H.P.: Legislativní a systémové bariéry v péči o ohrožené děti.právní rozhledy 2012 H.P., O.M.: Pojem dobré praxe v evropských sociálních službách. Sociální práce 2012 H.P., O.M.: Služby pohledem rodin. Sociální práce 2015 A.Š., H.P., O.M.: The comparative analysis of child protection systems in several european countries. European Journal of Social Work 2014 Tým Členové katedry sociální práce: Doc. PhDr. Oldřich Matoušek, PhDr.Hana Pazlarová, Ph.D., Mgr.Anna Šabatová, Ph.D., 3 doktorandi zodpovědní za dílčí témata (např. Srovnání systému komunitního plánování u nás a ve VB, Dobrá a špatná praxe v organizacích Středočeského kraje atd.) Diplomanti zapojení do dílčích úkolů v rámci diplomových prací Při sběru zahraničního materiálů budeme zřejmě spolupracovat ve Velké Británii s University of East Anglia, Norwich a v Rakousku s European Centre for Social Welfare Policy and Research, Vídeň Finance Odhad rozpočtu na 5 let Náklady Popis celkem Osobní Odměny řešitelů 3 240 000,- 3 x 0,3 úvazku x 12měs. x 5 let = 3 x 10tis. x 60 = 30tis. x 60 = 1,8mil./5let + odvody cca 30% = cca 2 400 000,- Odměny pro doktorandy (kromě stipendia) DPČ 4 000./měs x 60měs. x 3 =240 000,-x 3 = 720 000,- Odměna administrativního pracovníka DPČ 2000,-/měs. x 60měs. = 120 000,-Kč Režie Z dosavadních informací není zřejmé, jakým způsobem se budou režijní náklady projektu promítat do režie katedry, proto s nimi v návrhu dále nepracujeme 0,-
Služby Právní konzultace 150 hod.x 1000,-Kč Překlady/korektury textů k publikaci 50str. x 400Kč = 20 000 Zajištění konferencí a seminářů (tlumočení, občerstvení) 50 000,- Další odborné konzultace 150 hod. x 500,-Kč = 75 000,- 295 000,-Kč Cestovné Materiál Jiné Cestovné v ČR 5 x cesta do Ústeckého kraje = 1000,-Kč 50 x cesta v rámci Středočeského kraje = 10 000,- Kč Ubytování 20x 1 noc = 20 000,-Kč Cestovné na relevantní semináře a konference v ČR 20 x 500,-= 10 000,- Ubytování 20x 1000,-= 20 000,- Cestovné zahraničí 2x za dobu trvání projektu 1 týden ve VB x 2 osoby = 4x letenka + 28nocí + 28xdiety = 16tis.+ 28x100Euro + 28x40Euro = 16 + 70 + 28 = 114 000,-Kč 2x za dobu trvání projektu 1 týden v Rakousku pro 2 osoby = cca viz VB = 114 000,-Kč Cestovné zahr.hostů na konferenci 1x 4os.x 3noci + 4xletenky = 12 nocí x 1000,-Kč + 20000,-= 12000,-+20000,-=32000,- +diety 12x 40Euro = 32000,- +12000,- = 44tis. 3 x notebook, 3 x PC, ostatním nutným technickým vybavením katedra již disponuje (videokamera, diktafony, fotoaparáty..) Kancelářské potřeby 5000,-/rok =25 000,- Odborná literatura Vzhledem k dobré spolupráci s Knihovnou spol.věd v Jinonicích bude možné pořizovat část literatury z jejích zdrojů. Předpokládáme nákup 61 000,- Kč Cestovné ČR 228 000,-Kč Cestovné zahr. 44 000,-Kč Zahr.hosté konf. 333 000,-Kč cestovné celkem 120 000,- 25 000,- 25 000,-
Celkem literatury a předplatného časopisů v hodnotě cca 5000,/ročně = 25 000,- Vzhledem k velké časové prodlevě mezi zpracováním anotace a zahájením projektu se jedná o hrubý odhad 4 258 000,- Harmonogram projektu Předpokládaná doba trvání projektu je 5 let Rok trvání Aktivity ČR Aktivity zahraničí Výstupy projektu 1. Analýza legislativy, sociální politiky státu a systému financování Rešerše zahr. informačních zdrojů, navázání kontaktu se zahr.partnery Úvodní seminář k projektu 2. Analýza plánování a služeb na úrovni kraje vč.finančních toků 3. Analýza plánování a služeb na úrovni kraje Analýza na úrovni organizací příklady dobré a špatné praxe 4. Analýza na úrovni organizací příklady dobré a špatné praxe Biografické rozhovory s 5. Zpracování finálních výstupů projektu Terénní sběr dat a jejich zpracování Terénní sběr dat a jejich zpracování Implementace zahraničních aktivit do českých výstupů projektu Seminář (Systém plánování a financování služeb pro ohrožené rodiny v ČR) Mezinárodní konference o výstupech zahraničních aktivit Seminář (Příklady dobré praxe v práci s ohroženými ) Závěrečná konference o výstupech projektu