Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1.2013 METIS Praha, spol. s r.o. 29.1.2013 DŮCHODOVÉ SPOŘENÍ Předpis: zákony č. 426/2011 Sb., 397/2012 Sb., 427/2011 Sb. Účinnost: 1.1.2013 Soubor zákonů mění státem organizované zabezpečení osob ve stáří. Zabezpečení je tvořeno třemi pilíři: I. pilíř základní (státní) důchodové pojištění zůstává téměř nedotčen s výjimkou snížení sazeb pojistného pro ty osoby, které jsou účastny II. pilíře, II. pilíř důchodové spoření (novinka) dobrovolné, platby účastníka jsou pevně stanoveny zákonem, vybírá je stát stejným způsobem jako daň a přeposílá je do důchodových fondů; příspěvky od jiných osob než od účastníka nejsou možné, III. pilíř doplňkové penzijní spoření. Výši plateb si účastník sjednává ve smlouvě s penzijní společností, může přispívat i zaměstnavatel. Stát do tohoto vztahu nezasahuje, jen poskytuje státní příspěvek. Doplňkové penzijní spoření nahrazuje dosavadní penzijní připojištění se státním příspěvkem. Dosavadní penzijní připojištění se státním příspěvkem je od 1.12.2012 uzavřené, t.j. nelze uzavírat nové smlouvy, existující smlouvy však doběhnou podle dosavadních pravidel. Účastníci dosavadního penzijního připojištění se státním příspěvkem mohou buď setrvat v dosavadním systému, nebo přestoupit do nového III. pilíře. Podrobněji k důchodovému spoření (nový II. pilíř) Každá fyzická osoba se může do konce roku, v němž dovrší věk 35 let, rozhodnout, že se stane účastníkem důchodového spoření. V přechodném období od 1.1. do 30.6.2013 se tak může rozhodnout každá osoba, která není poživatelem starobního důchodu. Účast na důchodovém spoření vzniká na základě smlouvy mezi fyzickou osobou (účastníkem) a penzijní společností, kterou si účastník vybral, a následnou registrací této smlouvy v centrálním registru smluv. Registraci smlouvy zajišťuje penzijní společnost, registr smluv vede Specializovaný finanční úřad. Účast na důchodovém spoření vzniká až 1. dne měsíce následujícího poté, co rozhodnutí o registraci smlouvy nabude právní moci. Příspěvek účastníka na důchodové spoření je pevně stanoven zákonem č. 397/2012 Sb.ve výši 5 % z vyměřovacího základu pro sociální pojistné. Pokud je vyměřovací základ účastníka v některém měsíci roven nule (nemoc, ztráta zaměstnání apod.), je příspěvek na důchodové spoření v tomto měsíci roven 5 % z nuly, čili nule. Účastníku II. pilíře se zároveň snižuje sazba pojistného na sociální pojištění o 3 %, takže důchodové spoření (II. pilíř) účastníka reálně zatíží dalšími 2 % z vyměřovacího základu oproti stavu, kdy by setrval jen v systému základního důchodového pojištění (v I. pilíři). Příspěvek do systému důchodového spoření vybírají finanční úřady. Kdo příspěvek finančnímu úřadu odvádí, se stanoví podle toho, kdo za účastníka odvádí sociální pojistné: pokud za účastníka důchodového spoření odvádí sociální pojistné zaměstnavatel (ve smyslu předpisů o nemocenském pojištění), pak důchodové spoření sráží tento zaměstnavatel ze mzdy (popř. odměny za výkon funkce apod.) a hromadně ho odvádí za všechny své zaměstnance podobně jako zálohu na daň ze závislé činnosti, strana 1 z 9
pokud je účastník důchodového spoření osobou samostatně výdělečně činnou (ve smyslu zákona o důchodovém pojištění), platí účastník pojistné sám přímo finančnímu úřadu podobně jako platí daň z příjmů fyzických osob, tedy jednou ročně po skončení zdaňovacího období, do této kategorie OSVČ z hlediska výběru pojistného na důchodové spoření patří i případy zaměstnanců, kdy zaměstnavatel neodvádí českou daň ze závislé činnosti (zahraničí apod.), pokud je účastník důchodového spoření osobou dobrovolně účastnou důchodového pojištění, platí pojistné za tuto dobu pojištění v sazbě zvýšené o 2 % správě sociálního zabezpečení. Ze zaplaceného pojistného pak příslušná správa sociálního zabezpečení oddělí příspěvek na důchodové spoření a pošle ho finančnímu úřadu. Platby na účty finančního úřadu pro odvod příspěvku na důchodové spoření a zejména hlášení o platbách je třeba provádět velmi opatrně případné přeplatky jednotlivých účastníků se zásadně nevracejí a lze je použít jen k úhradě plateb důchodového spoření v následujících obdobích. CESTOVNÍ NÁHRADY TUZEMSKÉ Předpis: zákoník práce č. 262/2006 Sb., vyhláška MPSV č. 429/2011 Sb. Účinnost: 1.1.2013 snížení stravného Tuzemské stravné v roce 2012 v roce 2013 za každé hlavní jídlo 5 až 12 hodin 64 až 76 Kč 66 až 79 Kč o 70 % přes 12 do 18 hodin 96 až 116 Kč 100 až 121 Kč o 35 % nad 18 hodin 151 až 181 Kč 157 až 188 Kč o 25 % Ke snížení stravného se přistupuje tehdy, pokud zaměstnavatel zaměstnanci zajistil alespoň jedno z hlavních jídel (snídaně, oběd, večeře) a zaměstnanec na ně finančně nepřispíval. Dolní hranice je nárokem zaměstnance. Horní hranice je maximální náhrada pro organizační složky státu a příspěvkové organizace. Podnikatelé mohou zaměstnancům přiznat i vyšší náhrady než je horní hranice a nemusí snižovat stravné při poskytnutí jídla ovšem s důsledky při zdanění na straně zaměstnance. Náhrady do výše horní hranice, snížené za bezplatně poskytnutá jídla, jsou daňovým výdajem zaměstnavatele a nezdaňují se u zaměstnance. Náhrady nad tuto mez jsou daňovým výdajem zaměstnavatele a zaměstnanci se zdaní jako mzda. Sazba náhrady za použití vlastního motorového vozidla se oproti roku 2012 snížila. v roce 2012 v roce 2013 osobní silniční motorové vozidlo 3,70 Kč 3,60 Kč jednostopé vozidlo 1,00 Kč 1,00 Kč Výše průměrných cen pohonných hmot pro výpočet cestovních náhrad, pokud zaměstnanec nedoloží skutečnou cenu PHM do 31.12.2012 od 1.1.2013 benzin 95 oktanů 34,90 Kč/litr 36,10 Kč/litr benzin 98 oktanů 36,80 Kč/litr 38,60 Kč/litr motorová nafta 34,70 Kč/litr 36,50 Kč/litr Podnikající fyzické osoby mohou pro výpočet výdajů podle 24 odst. 2 písm. k) zákona o daních z příjmů za rok 2012 použít zde uvedené hodnoty stanovené vyhláškou MPSV pro rok 2012. strana 2 z 9
PRO MZDOVÉ ÚČTÁRNY MINIMÁLNÍ MZDA Předpis: nařízení vlády č. 567/2006 Sb. ve znění p.p. Minimální mzda stále činí 8000 Kč/měsíc a 48,10 Kč/hod. Byl zrušen 4 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., který stanovil nižší výši minimální mzdy pro zaměstnance do 21 let a pro invalidní zaměstnance. Od 1.1.2013 se při určení výše minimální mzdy k věku a k invaliditě zaměstnance nepřihlíží. DAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI Slevy na dani a daňové zvýhodnění na dítě Výše slev na dani a výše daňového zvýhodnění na dítě zůstaly oproti roku 2012 beze změn. Osoby, které jsou poživateli starobního důchodu, nemají nárok na základní slevu na dani. Pobírání důchodu se testuje k prvnímu dni zdaňovacího období. Někteří důchodci přišli na to, že pokud se na 1. ledna vzdají výplaty důchodu, získají nárok na slevu na dani. Je-li jediným cílem vzdání se výplaty důchodu na jediný den získat výhodu na dani, považujeme za pravděpodobné, že takové jednání bude výkonnou i soudní mocí hodnoceno jako zneužití práva. Uplatnění základní slevy na dani u pracujícího důchodce, který se popsaným způsobem pokouší zneužít právo, je proto sporné. Zaměstnavateli může v takovém stavu přinést jistotu jen autoritativní rozhodnutí správce daně (finančního úřadu) pro konkrétní případ. Lze ho získat tímto postupem: 1. zaměstnavatel slevu na dani neuplatní, 2. zaměstnanec není spokojen a zaměstnavatele se dotáže, proč slevu neuplatnil, 3. zaměstnavatel odpoví, že zaměstnanec na slevu nemá nárok, 4. zaměstnanec podá opravný prostředek proti postupu zaměstnavatele stížnost podle 237 daňového řádu, podává se finančnímu úřadu příslušnému podle sídla zaměstnavatele, 5. finanční úřad o stížnosti rozhodne, rozhodnutí je závazné pro zaměstnance i pro zaměstnavatele, 6. rozhodnutí lze napadnout opravnými prostředky, popřípadě i žalobou ve správním soudnictví Osvobození příspěvků zaměstnavatele na penzijní, životní a důchodové pojištění-spoření Zvýšil se limit pro osvobození nepeněžního příjmu zaměstnance, kterým je příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění a na životní pojištění, z dosavadních 24.000 Kč ročně na 30.000 Kč ročně. Solidární zvýšení daně Solidární zvýšení se uplatní i při výpočtu měsíčních záloh na daň ze závislé činnosti. Základem pro výpočet solidárního zvýšení je rozdíl, o kolik měsíční příjem, nezvýšený o sociální a zdravotní pojistné, převyšuje 103.536 Kč. Sazba zvýšení je 7 %. Solidární zvýšení daně se zaokrouhluje podle obecných pravidel na celou korunu nahoru. Na mzdovém listu musí být evidován základ pro výpočet solidárního zvýšení daně jako samostatný údaj (nestačí odkázat, že ho lze odvodit z jiných údajů). Zaměstnanci, na kterého se vztahuje solidární zvýšení daně, ať již při výpočtu byť jen jediné měsíční zálohy na daň ze závislé činnosti, nebo při výpočtu daně za celý rok, nelze provést roční zúčtování daně. Je povinen podat po skončení roku daňové přiznání. Odčitatelná položka od základu daně při platbách do III. pilíře (doplňkové penzijní spoření podle současných předpisů nebo penzijní připojištění se státním příspěvkem podle dřívějších předpisů) Současně se změnou výše státního příspěvku státní příspěvek od 1.1.2013 činí max. 230 Kč měsíčně při měsíční úložce účastníka 1000 Kč došlo ke změně v odčitatelné položce od základu daně z příjmů fyzických osob: strana 3 z 9
do 31.12.2012 od 1.1.2013 při ročním příspěvku účastníka P Kč P Kč lze základ daně z příjmů snížit o (P 6000) Kč (P 12000) Kč, nejvýše o 12.000 Kč Nové pravidlo se uplatní až pro daň z příjmů za rok 2013. DAŇ Z PŘÍJMŮ SRÁŽKOVÁ Od 1.1.2013 je zkrácena lhůta pro podání vyúčtování srážkové daně ze 4 měsíců na 3 měsíce po skončení kalendářního roku. Platí již pro podání vyúčtování za rok 2012! ODVOD PŘÍSPĚVKŮ DO SYSTÉMU DŮCHODOVÉHO SPOŘENÍ Stane-li se zaměstnanec účastníkem důchodového spoření, je povinen tuto skutečnost ohlásit zaměstnavateli. Zákon předepisuje písemnou formu oznámení, doporučujeme využít nepovinný formulář, zveřejněný na webových stránkách daňové správy http://cds.mfcr.cz. Zdůrazňujeme, že účast vznikne až 1. dne měsíce následujícího poté, co rozhodnutí o registraci smlouvy o důchodovém spoření nabude právní moci. Protože první smlouvy byly registrovány v lednu 2013, prvním účastníkům účast vznikne od 1.2.2013. Pojistné na důchodové spoření tedy zaměstnavatel bude odvádět nejdříve počátkem března z mezd za únor 2013. Zaměstnancům, kteří jsou účastni důchodového spoření, se snižuje sazba pojistného na sociálního pojištění, které se jim sráží ze mzdy, z 6,5 % na 3,5 %. Vedle toho jim zaměstnavatel je povinen srazit příspěvek na penzijní spoření ve výši 5 % z vyměřovacího základu pro sociální pojištění. Pokud je zaměstnanec účasten důchodového spoření, ale není účasten důchodového pojištění zaměstnanců (například pracuje na dohody o provedení práce do 10000 Kč/měsíc) anebo jeho vyměřovací základ je nula (například při nemoci), činí v daném měsíci příspěvek na důchodové spoření nulu. Úhrn příspěvků sražených jednotlivým zaměstnancům se odvádí témuž finančnímu úřadu a ve stejných lhůtách jako daň ze závislé činnosti a funkčních požitků. V téže lhůtě, tedy do 20. dne následujícího měsíce, má zaměstnavatel povinnost podat finančnímu úřadu hlášení, v němž jmenovitě uvede jednotlivé účastníky důchodového spoření a výši příspěvku za každého z nich, a to i těch zaměstnanců, jejichž příspěvek za daný měsíc je nulový. Hlášení se podává výhradně elektronicky ve formátu xml, struktura je zveřejněna na webu daňové správy. V případě, že některý ze zaměstnanců-účastníků důchodového spoření má z minulosti přeplatek na pojistném, může požádat zaměstnavatele, aby tento přeplatek byl v konkrétním měsíci použit na úhradu běžného pojistného namísto srážky ze mzdy. Takové použití přeplatku musí zaměstnavatel výslovně uvést v podávaném hlášení. Hlášení o pojistném na důchodové spoření je nutno vyplňovat obzvlášť pečlivě, protože pokud zaměstnavatel v hlášení vykáže některému ze zaměstnanců omylem vyšší pojistné než zákonných 5 % z vyměřovacího základu, vznikne tomuto zaměstnanci-účastníku důchodového spoření přeplatek. Zaměstnavatel je povinen toto vyšší pojistné finančnímu úřadu odvést a důsledek tohoto omylu nelze bez dobré vůle na straně zaměstnance nikterak napravit! Zjistí-li se, že v hlášení byly chybné údaje, lze až do podání vyúčtování podat následné hlášení a tím chybné údaje opravit. Chyba popsaná v předchozím odstavci se však následným hlášením opraví jen potud, že z domnělého pojistného vznikne přeplatek. Nakládání s takovým přeplatkem je však plně ve výlučné dispozici zaměstnance a za žádných okolností ho nelze vrátit ve formě výplaty peněz ani zaměstnavateli, ani zaměstnanci. Po skončení roku se podává vyúčtování příspěvků na důchodové spoření obdobně jako se podává vyúčtování daně ze závislé činnosti. I toto vyúčtování lze podat pouze elektronicky. Pro odvod příspěvků na důchodové spoření zaměstnavatelem jsou zřízeny nové účty finančních úřadů s předčíslím 41013. strana 4 z 9
NEMOCENSKÉ A DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ Předpisy: Zákon č. 187/2006 Sb. ve znění p.p., zákon č. 589/1992 ve znění p.p. Maximální vyměřovací základ Maximální roční vyměřovací základ pro sociální pojištění činí 48-násobek tzv. průměrné mzdy ( průměrná mzda má pro účely sociálního pojištění speciální definici, je to součin dvou konstant, stanovených vždy na podzim vyhláškou MPSV). v roce 2012 v roce 2013 Průměrná mzda pro sociální pojistné činí 25.136,70 Kč 25.883,43 Kč měsíčně. Maximální vyměřovací základ 1.206.576 Kč 1.242.432 Kč ročně Od této hodnoty se odvíjejí i konstanty pro výpočet náhrady při nemoci a minimální zdravotní pojistné OSVČ. Stojí za povšimnutí, že tzv. průměrná mzda pro účely sociálního pojištění se postupně vzdaluje od skutečné výše mezd v České republice. Je již o 6 % vyšší než skutečná průměrná mzda (dle údajů ČSÚ). Minimální výdělek pro vznik účasti na pojištění Hranice měsíčního výdělku, od které vzniká účast zaměstnanců (ve smyslu zákona o nemocenském pojištění) na nemocenském a důchodovém pojištění, zůstává 2500 Kč/měsíc. Náhrada mzdy při nemoci Nemocenské náleží až od 22. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Za prvních 21 dnů vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy. Ne všem pojištěným osobám, ale jen těm, které jsou v pracovněprávním vztahu (pracovní poměr, DPČ, DPP přes limit 10000 Kč/měsíc). Valorizovaly se redukční hranice pro stanovení denního vyměřovacího základu, tyto hranice se přepočítávají i na hranice pro redukci průměrného výdělku při výpočtu náhrady za prvních 21 kalendářních dnů nemoci. redukce průměrného hodinového výdělku 0 Kč až 151,03 Kč 151,03 Kč až 226,63 Kč 226,63 Kč až 453,08 Kč nad 453,08 Kč 90 % 60 % 30 % (Redukční hranice jsou 0,175-násobek redukčních hranic pro výpočet nemocenských dávek.) Zaokrouhlování není právním předpisem stanoveno. Povinná elektronická forma podání správě sociálního zabezpečení Na sklonku roku 2012 došlo ke změkčení povinnosti činit vybraná podání správě sociálního zabezpečení od 1.1.2013 výlučně elektronicky. Do zákona č. 582/1991 Sb. bylo doplněno zmocnění pro správu sociálního zabezpečení, aby mohla stanovit, že některá podání bude přijímat i v listinné podobě. Pro rok 2013 je na stránkách http://www.cssz.cz informace, že v listinné podobě lze v roce 2013 činit všechna podání. Podle našeho názoru není tento postoj ČSSZ jen vstřícným krokem vůči plátcům pojistného, ale především důsledkem dosavadní politiky ČSSZ k přijímání dat v elektronické podobě. Zatímco v listinné podobě ČSSZ přijímá podání od kteréhokoli odesílatele, podání v elektronické podobě přijímá jen od odesílatelů, od nichž ho přijmout hodlá. Při zavedení plošné povinnosti činit podání elektronicky by si ČSSZ již nemohla dovolit některá podání odmítat jen proto, že bylo odesláno z adresy či z datové schránky, kterou ČSSZ nezná. (Povinnost přijmout podání v elektronické podobě mají od 1.11.2009 všechny státní orgány; postoj České správy sociálního zabezpečení je v tomto ohledu poněkud výstřední.) strana 5 z 9
Od 1.1.2014 se očekává spuštění projektu jednoho inkasního místa. Výběrčími pojistného (odvodu z mezd) budou namísto správ sociálního zabezpečení finanční úřady. Komunikace mezi plátcem a výběrčím bude probíhat podle daňového řádu. Finanční úřady jsou na povinné elektronické podání připraveny a zvyklé již po řadu let dokážou elektronická podání přijímat bez omezení. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ Maximální vyměřovací základ Pro odvod zdravotního pojištění je institut maximálního vyměřovacího základu zrušen. Zdravotní pojistné se tedy odvádí z celého výdělku bez omezení. (NE) ZAMĚSTNÁVÁNÍ OBČANŮ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Předpis: Zákon č. 435/2004 Sb., nařízení vlády č. 518/2004 Sb., sdělení MPSV č. 446/2012 Sb. Účinnost: pro rok 2012 Povinný podíl zaměstnanců se zdravotním postižením činí u zaměstnavatelů s 25 a více zaměstnanci 4%. Povinný podíl lze splnit třemi rovnocennými způsoby: a) zaměstnáním osoby se zdravotním postižením v pracovním poměru (dohody mimo pracovní poměr se pro plnění povinného podílu nezohledňují), b) odebíráním výrobků od zaměstnavatelů, mezi jejichž zaměstnanci je více než 50 % osob se zdravotním postižením, c) platbou do státního rozpočtu. Je na zaměstnavateli, jaký způsob plnění si vybere, způsoby lze i kombinovat. V plnění za rok 2012 se poprvé uplatní dvě změny: při plnění podle písmene b) zákonodárce limitoval objem započitatelných dodávek podle počtu zaměstnanců. Reagoval tím na masivní vznik obchodních společností s jediným zaměstnancem zdravotně postiženou osobou, které se včlenily do obchodního vztahu mezi skutečným dodavatelem a zákazníkem jen proto, aby prodávající byl zaměstnavatelem podle písmene b), organizační složky státu a subjekty zřízené státem mohou postupovat i podle písmene c). Částka odvodu činí za každého takto nezaměstnaného občana 2,5-násobek průměrné mzdy za 1.-3. čtvrtletí roku 2012. Průměrná mzda činila 24.408 Kč, odvod za jednoho zaměstnance činí tudíž 61.020 Kč. Do 15.2.2013 je nutno uhradit příslušnou částku na účet úřadu práce. Do 15.2.2013 se úřadu práce podává hlášení o tom, jak byla splněna povinnost zaměstnávat občany se ZPS (zda jejich zaměstnáváním, odebíráním výrobků od zaměstnavatelů osob se ZPS, či odvodem do státního rozpočtu, popř. kombinací). Z hlediska daně z příjmů právnických osob připomínáme, že finanční plnění podle písm. c) není pokuta za nesplnění právní povinnosti, proto není důvod je vylučovat z daňově účinných nákladů podle 25 odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů. ZÁKONNÉ POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZAMĚSTNAVATELE K 1.1.2013 beze změn. Účinnost zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, který měl nahradit dosavadní zákonné pojištění zaměstnavatele, byla o další dva roky odložena. Podle současného právního stavu by nový zákon 266/2006 Sb. měl vstoupit v účinnost k 1.1.2015. strana 6 z 9
PRO FYZICKÉ OSOBY, ZEJMÉNA OSVČ DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB Předpis: zejména zákon č. 500/2012 Sb. Solidární zvýšení daně Daň z příjmů se zvyšuje o tzv. solidární zvýšení daně. Základem solidárního zvýšení daně je (příjmy podle 6 v úrovni hrubé mzdy + dílčí základ daně podle 7) 1.242.432. Výše solidárního zvýšení daně činí 7% ze základu. Záměrem předkladatele návrhu zákona bylo vyrovnat pokles daňového zatížení z příjmů, jakmile je dosaženo maximálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění. V případě OSVČ však v jistém rozmezí příjmů došlo ke zvýšení daňové zátěže, protože nastal souběh platby sociálního pojištění i solidárního zvýšení daně: dílčí základ daně podle 7 sazba daně z příjmů sociální pojistné 0 až 1.242.432 Kč 15 % platí se 1.242.432 až 2.484.864 Kč 15 % + 7 % platí se nad 2.484.864 Kč 15 % + 7 % neplatí se Výdajové paušály pro fyzické osoby Zůstává zachována procentní výše tzv. výdajových paušálů, ale v některých případech je výše takto uplatněných výdajů omezena absolutní částkou: u zemědělců a živnostníků zůstává výše takto uplatněných výdajů bez omezení, podnikatelé podle zvláštního zákona (lékaři, advokáti atd.) a osoby s příjmy z jiné samostatné výdělečné činnost (autoři, konkursní správci apod.) mohou uplatnit výdaje max. 800.000 Kč, pronajímatelé mohou uplatnit výdaje max. 600.000 Kč. Kdo uplatní výdaje procentem z příjmů, nesmí uplatnit slevu na dani na druhého z manželů ani daňové zvýhodnění na dítě (ani formou slevy na dani ani formou daňového bonusu). Příjmy z pronájmu obchodního majetku (pojem obchodní majetek je zde užit ve smyslu zákona o daních z příjmů) se posuzují jako příjmy podle 7. Výdajový paušál pro příjmy z pronájmu obchodního majetku bude činit 30 % bez ohledu na předmět činnosti podnikatele, shodně s paušálem pro 9. Limit 600.000 Kč se použije při uplatnění výdaje ve výši 30% z příjmů samostatně pro příjmy z pronájmu podle 7 a samostatně pro příjmy z pronájmu podle 9. ODVOD PŘÍSPĚVKŮ DO SYSTÉMU DŮCHODOVÉHO SPOŘENÍ Předpis: zákon č. 397/2012 Sb. Příspěvek činí 5 % z vyměřovacího základu pro důchodové pojištění OSVČ. Příspěvek OSVČ platí finančnímu úřadu na účet s předčíslím 31018. Příspěvek se platí stejnému úřadu jako daň z příjmů, jen na účet s jiným předčíslím. Splatnost příspěvku je stejná jajko splatnost daně z příjmů, tedy příspěvek se platí jednou částkou až po skončení roku. Aby se OSVČ necítily ochuzeny o možnost využít eventuelního zhodnocení zaplaceného pojistného ve fondu již v průběhu zdaňovacího období, zákon připouští provedení platby pojistného předem, již v průběhu zdaňovacího období. Takové předem zaplacené pojistné má charakter dobrovolné zálohy. Pokud je částka příspěvku, kterou OSVČ platí (má platit) finančnímu úřadu nenulová, je OSVČ povinna podat pojistné přiznání. Pojistné přiznání se podává stejnému úřadu a ve stejné lhůtě jako přiznání k dani z příjmů. strana 7 z 9
DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ OSVČ Zálohy a pojistné za rok 2012 OSVČ, která vykonává hlavní činnost, je vždy povinně účastna důchodového pojištění. OSVČ, která vykonává vedlejší činnost, vznikla za rok 2012 účast na důchodovém pojištění, pokud příjmy po odpočtu výdajů dosáhly alespoň 60.328 Kč (popř. 1/12 za každý započatý kalendářní měsíc, v kterém byla samostatná činnost vykonávána). OSVČ, která vykonává vedlejší činnost a nedosáhla uvedeného zisku, se může k účasti na důchodovém pojištění přihlásit dobrovolně. Pojistné za dobrovolnou účast OSVČ na důchodovém pojištění za rok 2012 činí nejméně 8.820 Kč. Vyměřovací základ, z něhož se počítá pojistné, činí 50 % ze zisku (rozdílu mezi příjmy a výdaji). Minimální měsíční vyměřovací základ pro důchodové pojištění v roce 2012 činil u osob vykonávajících hlavní činnost 6285 Kč (minimální pojistné činilo 1836 Kč), u osob vykonávajících vedlejší činnost 2514 Kč (minimální pojistné činilo 735). Maximální měsíční vyměřovací základ za rok 2012 činí 1.206.576 Kč. Pojistné na důchodové pojištění činí 29,2 % z vyměřovacího základu. Pro osoby účastné důchodového spoření (II. pilíř) se sazba důchodového pojištění snižuje na 26,2 %. Zálohy a pojistné v roce 2013 Výše měsíčních záloh se odvozuje stejně jako nyní z výsledku hospodaření v předchozím roce. Až do podání Přehledu se platí zálohy v původní výši. Pro výpočet nové výše záloh se vychází z údajů za rok 2012. Tyto nové zálohy se platí již za měsíc, ve kterém byl podán Přehled za rok 2012, a za všechny následující měsíce až do podání Přehledu za rok 2013. Minimální měsíční vyměřovací základ pro důchodové pojištění v roce 2013 činí u osob vykonávajících hlavní činnost 6471 Kč (minimální pojistné činí 1890 Kč, v případě účasti na důchodovém spoření jen 1696 Kč), u osob vykonávajících vedlejší činnost 2514 Kč (minimální pojistné činí 756 Kč, v případě účasti na důchodovém spoření jen 679 Kč). Maximální měsíční vyměřovací základ za rok 2013 činí 1.242.432 Kč. Osoby, které vykonávají vedlejší činnost, budou povinně účastny důchodového pojištění za rok 2013, pokud jejich zisk za rok 2013 bude činit alespoň 62.121 Kč. Do této hranice je účast na důchodovém pojištění OSVČ dobrovolná. Lhůty Lhůta pro placení záloh na pojistné za měsíc X zůstává od 1.(X+1). do 20.(X+1). Lhůta pro placení doplatku pojistného zůstává 8 dnů po datu podání Přehledu za uplynulý rok. Lhůta pro podání Přehledu je 1 měsíc od konce lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ OSVČ Účast na nemocenském pojištění OSVČ je i nadále dobrovolná. Základy pro platbu nemocenského pojištění OSVČ jsou od roku 2011 opět navázány na výši základů pro výpočet záloh na důchodové pojištění, jako tomu bylo do konce roku 2008. OSVČ, která se rozhodne být nemocensky pojištěna, se automaticky považuje za OSVČ vykonávající hlavní činnost pro účely důchodového pojištění (a tedy s povinností platit zálohy na důchodové pojištění). strana 8 z 9
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ OSVČ Minimální pojistné OSVČ do 31.12.2012 od 1.1.2013 minimální měsíční vyměřovací základ 12.568,50 Kč 12.942,00 Kč minimální měsíční pojistné 1.697 Kč 1.748 Kč Maximální pojistné OSVČ za rok 2012 za rok 2013 maximální roční vyměřovací základ 1.809.864 Kč není limit maximální měsíční záloha 20.360 Kč není limit Při zjišťování, zda v roce 2012 došlo k překročení maximálního vyměřovacího základu, se vyměřovací základy ze zaměstnání a z Přehledu OSVČ sčítají. Za rok 2013 se zdravotní pojistné platí bez omezení horní hranicí. Pojistné samoplátců (OBZP) zůstává 1.080 Kč měsíčně. Lhůta pro placení záloh na pojistné OSVČ za měsíc X zůstává od 1.X. do 8.(X+1). Lhůta pro placení doplatku pojistného je 8 dnů od data skutečného podání Přehledu. Lhůta pro podání Přehledu činí 1 měsíc od konce lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů. strana 9 z 9