BUDOVÁNÍ KNIHOVNÍHO FONDU 1. Informace 1. Sdělované znalosti. Informace se týká faktů, pojmů, předmětů, událostí, myšlenek, procesů atd. 2. (Obecná) zpráva užívaná k vyjádření informací při procesu komunikace s cílem zvýšit znalosti. 3. Sdělovaná fakta. [výklad z neplatné normy] Informace je základním prvkem celého informačního procesu Informace zaznamenaná na nosiči informací tvoří informační pramen Nosič informací - fyzické médium, v němž nebo na němž je možno zaznamenávat a z něj vyhledávat data - [ČSN ISO 5127-2003] nosič, na němž, v němž nebo pomocí něhož mohou být údaje uchovávány, zaznamenány nebo sdělovány. [výklad z neplatné normy - ČSN ISO 5127-1,1993] Umožňuje přenos informací v čase a prostoru Přenos informací Tvůrce informací Autor /osoba nebo korporace odpovědná za intelektuální či umělecký obsah dokumentu, příp. za jeho realizaci./ Informační prameny-knihy, časopisy,normy,patenty, televizní programy,grafika,cd-rom Uživatelé - čtenáři, posluchači, diváci 2. Informační prameny jsou prostředky společenské komunikace tvořené nosiči informací a množinou na nich ( v nich) zaznamenaných nebo přenášených informací Pojmenování určité množiny dat či informací, které jsou zaznamenány na nějakém "nosiči", což může být hmota (např. kniha) nebo energie (např. projev, rozhlasové vysílání). Existuje mnoho různých druhů a typů informačních pramenů. Je třeba si uvědomovat, že každý typ má své specifické vlastnosti, slouží různým účelům, liší se způsoby jejich vyhledání, přináší různé informace atp. a to si vyžaduje různé způsoby zacházení. Formy informačních pramenů rozlišujeme: Tištěné, elektronické, mikrografické - mikrofilmy, mikrofiše (používané pro archivní účely). Elektronické a mikrografické informační prameny, oproti tištěným informačním pramenům, nejsou pro člověka přímo čitelné a k jejich prohlížení je třeba použít nějakého přístroje (počítač, čtečka, videorekordér aj.). Primární informační pramen - bezprostředně zaznamenává myšlenky nebo poznatky v původní, nezkrácené podobě Sekundární informační pramen - informuje o existenci primárního pramene ve zkrácené, redukované formě. - katalogy knihoven lístkové, elektronické a souborné,bibliografie,soupisy literatury o určitém tématu, referátové časopisy - záznamy o primárních dokumentech zpracované v tištěné formě (předchůdci bibliografických databází) bibliografické (dokumentografické) databáze : záznamy o primárních dokumentech (případně doplněné abstrakty) zpracované v elektronické formě - Current Contents : informují o obsazích jednotlivých čísel vybraných časopisů, nakladatelské katalogy
3. Rozdělení informačních pramenů : podle nosičů informací dělíme: a/ přenos prostřednictvím energie - ta dává obsahu informace jen určitý čas potřebný pro přenos v prostoru, trvale obsah nezaznamenávají, neuchovávají ho v čase - akustické vlny,elektrický signál, světelné paprsky,elektromagnetické vlny ústní projevy, přímé rozhlasové a televizní přenosy,různé akustické a optické signály mezi nejvýznamnější inf. prameny tohoto typu jsou různá odborná ústní sděleni na poradách, konzultacích, odborně a vědecké přednášky b/ přenos prostřednictvím hmoty - všechny informační prameny, jejichž obsah je zaznamenán na hmotném nosiči- uchovávají informace v času a v prostoru - prodlužují lidskou paměť 4. Dokumenty Informační pramen tvořený nosičem informací a množinou informací na něm fixovaných a sloužící k přenosu dat v čase a prostoru. Dokumenty se dělí podle řady kritérií, např. podle způsobu záznamu dat (písemné, obrazové, zvukové, audiovizuální, strojem čitelné - elektronické či digitální), podle odvozenosti obsahu (primární, sekundární a terciární), podle kontinuity (periodické a neperiodické), podle stupně zveřejnění (zveřejněné, nezveřejněné, interní). Jakýkoliv předmět, který byl zhotoven tiskem nebo jiným způsobem a lze jej katalogizovat nebo indexovat. Pozn. : Tato definice se vztahuje nejen na psané a tištěné dokumenty v papírové nebo mikrografické podobě např. knihy, časopisy, vyobrazení, mapy, ale také na netištěné dokumenty např. strojem čitelné záznamy, filmy, zvukové nahrávky, a trojrozměrné předměty nebo reálie používané jako ukázky. a/ způsob uložení informací v dokumentech humánní písemné, obrazové, zvukové strojové jsou spojeny se strojovým zpracováním informací a vytvářením strojové paměti neknižní dokument - dokumenty, které nejsou tištěnými textovými monografiemi či seriály - film, grafika, hologram, mikrodokument, objekt, projekční grafiku, smíšený dokument, trojrozměrný dokument, videozáznam a zvukový záznam b/ stupeň zveřejnění dokumentu zveřejněné dokumenty - jsou všeobecně přístupné a rozšiřují se ve větším počtu exemplářů nezveřejněné dokumenty - omezená dostupnost pro veřejnost /výzkumné, vývojové, technické, cestovní a interní zprávy. c/ stupeň informační zpracovanosti primární dokument - bezprostředně zaznamenává autorovy myšlenky nebo poznatky /kniha, časopis atd./ sekundární dokument - informuje o existenci primárního dokumentu /katalogizační a bibliografický záznam, anotace, referát /
terciární dokument - informuje o existenci sekundárních dokumetů /bibliografie biliografií / d/ původnost obsahu dokumentu původní dokument - obsahuje nové myšlenky a poznatky, které dosud nebo zachycen v jiných dokumentech odvozený dokument - vznikl na podkladě jiných dokumentů, a to úpravou, shrnutím, překladem nebo přepracováním jejich obsahu/encyklopedie,výkladové slovníky / sumarizační dokumenty, kompilace - vznikly shrnutím a utříděním známých poznatků a vytvářejí novou hodnotu /učebnice, bakalářské, semestrální práce / e/ oblast vzniku dokumentu dělí se podle toho, v které oblasti lidské činnosti vznikl obsah. Vědecké, technicko-ekonomické,společensko-politické, umělecké, společensko-kulturní f/ druh obsažených informací naučné, populárně-naučné, kulturně estetické (krásná literatura) g/ způsob publikování neperiodické - publikace jsou vydávány jako jeden celek, bez dalšího pokračování - i vícesvazková díla periodické - vychází postupně, v samostatných částech spojených společným názvem, průběžným označením, jednotnou úpravou a obsahovým zaměřením nepravá periodika - vychází v nepravidelných intervalech pod společným názve v ustálené vnější úpravě. Periodicita je délka časového období, ve kterém jednotlivé části vycházejí 5. Vlastnosti dokumentu Hmotná podstata dokumentů - určuje trvání dokumentu, jeho manipulovatelnost, skladovatelnost, způsob ochrany, rozhoduje o způsobu výroby dokumentů, nákladech, distribuci atd. Fyzická forma dokumentu - tvoří forma nosiče a forma prezentace dokumentu Dokumentové třídy dvourozměrná plošní jednotka/ arch,karta,disketa / kartotéka - vydání na volných listech kodex - sešit, brožura, pevný svazek, svitek - magnetofonový pásek, filmový svitek disk - gramodeska, kompaktní disk, CD ROM 1. Přímo čitelný dokument- originál textu nebo obrazu nebo jejich kopie 2. Mikrografický dokument - záznam na mikrofiši nebo mikrofilmu 3. Promítaný dokument - diapozitiv, film 4. Akustický reprodukovatelný dokument - záznam na gramofonové
desce, magnetofonové pásce nebo kompaktním disku /CD/ 5. Strojem čitelný dokument - záznam na disketě, na disku /CD ROM/ 6. Videodokument - záznam na videokazetě, DVD Způsob zaznamenání obsahu Pro dokumentové zaznamenání informace se používá k vyjádření komunikovaného obsahu písmo, zvuk,obraz a kombinaci těchto znaků. V současnosti zahrnuje společenská komunikace také komunikaci mezi člověkem a strojem, a proto u automatizovaného zpracování informací se užívají strojem čitelné znaky 6. Informační fond doplňovaný soubor dokumentů spolu s dokumentografickým a faktografickým fondem knihovny nebo informační instituce. Lze Průběžně ho charakterizovat jako soubor knih, časopisů a jiných dokumentů, které jsou uloženy v knihovně, včetně všech druhů záznamů o nich.součástí jsou záznamy o existujících dokumentech mimo vlastní knihovnu a soubor faktografických informací. Funkce informačního fondu: Funkce informační - zajištění informovanosti čtenářů a uživatelů o nejnovějších poznatcích Funkce sociálně formativní - ovlivňuje obsah, využití a působení inf. fondu ve všech informačních institucích Funkce kulturně výchovná - hlavně ve veřejných knihovnách, které mají vzdělávací, kulturní a informační cíle Druhy informačního fondu Dokumentový (Knihovní) fond- knihy, časopisy, normy, patenty... Dokumentografický fond - katalogy, bibliografie, počítačové báze dat - Uspořádaný systém sekundárních, popř. primárních zdrojů, které poskytují informace o existenci a dostupnosti dokumentů (např. příručky, encyklopedie, bibliografie, katalogy, databáze) Faktografický fond - faktografické informace- přehledy, tabulky, encyklopedie, báze dat... Dokumentový (knihovní) fond Odborně knihovnicky zpracovaná, uložená a zpřístupňovaná sbírka knihovních jednotek v určité knihovně a je průběžně doplňována. Veškeré dokumenty, které knihovna zpřístupňuje svým čtenářům. Souhrn všech dokumentů v knihovně nebo informačním středisku. Jakákoli uspořádaná sbírka tištěných knih a seriálových publikací nebo jakýchkoli jiných grafických nebo audiovizuálních dokumentů, které jsou k dispozici pro výpůjčku nebo k presenčnímu využívání.
7. DRUHY INFORMAČNÍCH DOKUMENTŮ Písemné dokumenty : Knihy : rukopisný, tištěný nebo jakýmkoliv způsobem rozmnožený dokument, který je graficky a knihařsky zpracovaný do tvaru svazku a tvoří myšlenkový a výtvarný celek. Knihy dělíme: knižní monografie, jednorázové sborníky, učebnice, encyklopedie, slovníky jazykové, slovníky výkladové Copyright - označení zajišťující ochranu autorských práv k autorskému dílu, uvedené v publikovaných dílech znakem (c) následovaným jménem autora a rokem prvního vydání dokumentu Rozbor knihy: Rukopisný, tištěný nebo jakýmkoliv způsobem rozmnožený dokument, který je graficky a knihařsky zpracovaný do tvaru svazku a tvoří myšlenkový a výtvarný celek Kniha - více než 45 s., Brožura, Paperback - lepená kniha, Leporelo, Akcidenční lístek Periodika: Seriál - publikace v tištěné nebo netištěné formě, vydávaná postupně po částech, obvykle s ohledu na periodicitu číselným nebo chronologickým označením a určená k neomezenému pokračování bez ohledu na periodicitu Seriálová publikace - publikace na jakémkoliv médiu, vydávaná v částech po sobě následujících, obvykle s označením posloupnosti (zpravidla číselným nebo chronologickým), bez předem stanovené doby ukončení. Zahrnují zejména časopisy, noviny, ročenky, edice zpráv a sborníků institucí, edice sborníků z konferencí a edice monografických publikací. Časopisy - dokument, vycházející pod týmž (nebo dlouhodobě stabilním)názvem v pravidelných týdenních až půlročních intervalech, který obsahuje příspěvky více autorů a má předem stanovený program i zaměření. 1/Všeobecné - charakterizuje tématická různorodost, poutavá obálka, větší formát, kratší intervaly vycházení (týdně, čtrnáctidenně) 2/ Odborné - zaměřují se na praktické potřeby určité profese s vymezenějším obsahovým programem, většinou menší formát a pečlivější vybavení - obálka, silnější papír, typografická úprava - periodicita většinou měsíční a více. 3/ Vědecké - obsahují vědecké příspěvky, zachycující rozvoj vědy a jsou zde publikovány výsledky vědecké práce. Technické vybavení a periodicita je podobná jako u odborných časopisů.u odborných a vědeckých časopisů se předpokládá trvalejší uchovávání, proto se k ukončeným ročníkům vydávají společné titulní listy, obsahy, rejstříky. Jsou zde také uváděny recenze na význačné publikace - zdroj akvizice Noviny Deníky - Periodická publikace, tištěná zpravidla na specifickém papíře, pod stejným názvem, v typické úpravě. Noviny vycházejí denně, v určité dny v týdnu nebo nejméně jednou týdně. Obsahují aktuální zpravodajství o politických, ekonomických, kulturních, sportovních a jiných událostech doma i v zahraničí, často s komentáři, pro co nejširší čtenářský okruh. Vzhledem k nízké odolnosti svého nosiče jsou v knihovnách zpřístupňovány někdy v reformátované podobě (např. na mikrofilmu nebo v digitalizované verzi).
Periodické sborníky - sborník vědeckých prací obsahující zpravidla původní texty, který vychází v pravidelných nebo nepravidelných intervalech pod společným názvem. Vydavatelem jsou většinou vědecké instituce-univerzity a vysoké školy, akademické ústavy. Obsahuje, výlučně nebo převážně, vědecké studie pracovníků příslušné instituce. Ročenky - seriálová publikace vydávaná zpravidla jednou ročně. Poskytuje přehledné informace různého druhu, zejm. představuje výsledky činnosti za příslušný rok, a to ve stručné popisné nebo statistické formě a ve vztahu k určité zemi, regionu, instituci, oboru nebo předmětu (např. ročenky statistické, událostí roku, bibliografické, fotografické, institucionální aj.). Jako ročenky vycházejí rovněž doplňkové svazky některých encyklopedií. Výroční zprávy - souhrnná zpráva o průběhu a výsledku činnosti nebo hospodaření úřadů, podniků a organizací za uplynulé referenční období. Kalendáře- ucelená soustava dělení času do úseků (dnů, měsíců, roků) na základě pravidelnosti a periodicity přírodních jevů na Zemi i v kosmu,také systém pravidel, pomocí nichž lze uvést do souladu občanský rok s astronomickými jednotkami času. Přeneseně jde o pomůcku znázorňující uspořádání příslušné soustavy dělení času a sloužící se v ní orientovat. Dokument podávající informace o měření času. Pozn.: Obvykle provedený jako výčet dnů, týdnů, měsíců a roků,často za doprovodu libovolných doplňkových informací. Přehledové ročenky - seriálová publikace, jež ve zhuštěné formě podává, zejména na základě prezentace a interpretace standardních statistických údajů, charakteristiku současného stavu a perspektivy hospodářského, sociálního, kulturního aj. vývoje v určitém regionálním celku (např. World economic and social survey). Statistická ročenka Publikace z pravidelných kongresů a konferencí - sborník obsahující soubor oficiálních referátů přednesených na konferenci a někdy též zprávu o diskusi.dokumenty obsahující texty přednášek proslovených na konferenci a obecněji rovněž zápis diskuse vyvolané přednáškami a na ně navazujících výměn názorů.. Speciální dokumenty šedá literatura : Patentová literatura - přihlášky vynálezů - patentová listina /autorské osvědčení na vynález/ Normativní dokumenty - technické normy, státní normy, oborové normy, předmětové,předpisové,terminologické a všeobecné... Firemní literatura - katalogy,časopisy,prospekty,příručky, knihy Výzkumné, vývojové a technické zprávy Disertace,Cestovní zprávy,překlady,materiály z konferencí, Separáty, zvláštní otisky Hudebniny Obrazové dokumenty: Dokument, jehož základní charakteristikou je dvojrozměrné obrazové vyjádření a hlavním znakem je zachycení obrazu. Grafika, Mapy, Atlasy, plány Fotografické dokumenty, Fotografie,Diapozitivy,Diafilmy,Výkresy Audiovizuální dokumenty:
Dokument, jehož obsahem je zvukově obrazový záznam, skládá se z řady souvisejících zobrazení s doprovodným zvukem nebo bez něj a který k tomu, aby byl jeho obsah viděn nebo slyšen, potřebuje technické zařízení. Zvukový film,videokazeta, DVD Multimediální dokumenty: Digitální systém integrující různé formáty dokumentů resp. dat (např. text, číselná data, grafika, zvuk, animace apod.)pokud systém obsahuje i hypertextové vazby, označuje se jako hypermédium. V případě dokumentů, které jsou kombinací několika tištěných druhů dokumentů (nedigitálních), se používá termín smíšený dokument. CD-ROM, DVD Zvukové dokumenty: Dokument, jehož obsahem je zvukový záznam v analogové či digitální formě. Běžně se používají záznamy hudebního díla či mluveného textu,ale vyskytují se též záznamy zvuků určených k použití jako zvukové efekty či zvuková kulisa a vyžaduje technický prostředek k poslechu záznamu Gramofonové desky,magnetofonové pásky,cd (nosič digitálního zvukového záznamu). Elektronický dokument: Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem elektronický dokument označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data. Druhy elektronických dokumentů: elektronická kniha (e-kniha, e-book) Kniha v digitální podobě, tedy vytvořená na počítači nebo převedená do digitální podoby. Elektronickou knihou se někdy rozumí kniha v digitální podobě vydaná na fyzickém nosiči ) (např. na CD-ROM) Elektronické periodikum - periodická publikace, často odborná, která je přístupná v elektronické podobě a obvykle distribuovaná v síti internet. Může mít souběžné vydání nebo historického předchůdce v tištěné podobě. K elektronickým periodikům patří zejména elektronické časopisy a elektronické noviny. V souvislosti s rozšiřujícím se vydáváním elektronických časopisů na internetu se v současné době zavádí pro účely bibliografického popisu pojem pokračující zdroj, tedy zdroj průběžně doplňovaný Doplňování periodické literatury Akvizice českých periodik: 1/ Povinný výtisk - Tiskový zákon č. 42/200 Sb. doplněný vyhláškou č. 302/2000 Sb. Funkce PV: bibliografická - eviduje produkci na území určitého státu nebo v daném jazyce - národní bibliografie konzervační - dochování dokumentů v původním stavu jako historický doklad literární produkce
studijní - slouží potřebám čtenářů a uživatelů knihovny nebo ostatních knihoven - MVS, MMVS 2/ Nákup podle finančních prostředků a potřeb a zájmu uživatelů 3/ Dary - u periodik pouze doplňkový způsob akvizice, vítané jsou dary cílené,tzn. profilová periodik, která knihovna nevlastní a má je zařazena mezi dezideráta.jednou z forem cíleného daru je zajištění předplatného konkrétních, knihovnou vybraných titulů na delší časové období - sponzorský dar. Důležité je hledisko aktuálnosti daru Akvizice zahraničních periodik: Finanční prostředky, potřeby uživatelů a tradice v doplňování zahraničních periodik Rozhodování mezi českým dodavatelem periodik,zahraničním dodavatelem, nebo přímo u vydavatele. - jazyk komunikace - možnost prověření poskytovaných služeb u jiných zákazníků - u zahraničních dodavatelů platba v cizí měně - proměnlivost cenových kursů -časové podmínky urgentních služeb Nutno se nechat informovat o časovém harmonogramu objednávek, finančních podmínkách - předběžné ceny, doúčtování, o zasílání objednaných titulů Objednávky - v září, v listopadu - nutné pro bezproblémové dodávání od 1. čísla příštího roku Mezinárodní výměna výměna s jinou knihovnou nebo soukromou osobou na základě vzájemné písemné dohody partnerských institucí. Předmětem jsou tituly, které nejsou běžně v prodeji - výroční zprávy universit, knihoven, muzeí, časopisy vydávané vědeckými společnostmi, interní bulletiny, regionální časopisy. Výměna může být : titul za titul podle dohodnutých finančních propočtů Akvizice zahraničních monografií: Zahraniční knižní trh - ročně cca 900 000 titulů Charakteristické v současnosti malý nárůst počtu nakladatelství, růst cen, pokles počtu výtisků. Nová media - CD ROM, DVD, MP 3, MP 4 Rozšiřuje se okruh činností nakladatelů - vydávají i noviny, vlastní televizní a rozhlasové stanice, jsou producenty plnotextových a bibliografických databází Nadnárodní nakladatelské společnosti - těžká orientace - největší - Springer Verlag, Academic Press, Kluwer, John Wiley&Sons, Oxford University Press, Čeští dodavatelé: MegaBooks International, Signet, SUWECO Internetová knihkupectví ve světě: Amazon / www.amazon.com/ Nakladatelské katalogy a informační periodika Akvizice zahraniční literatury je finančně náročné.nakupují se pokračující díla, příručková literatura a na základě doporučení uživatelů. Rozhoduje nákupní komise. Zahraniční knihy se objednávají většinou přes distributora
Mezinárodní standardní čísla ISBN - /International Standard Book Number/ - je nezměnitelný identifikační znak, určující jednoznačně každé vydání knihy. Mezinárodní agentura ISBN v ČR je v Národní knihovně v Praze ISSN - /International Standard Seriál Number -je mezinárodně srozumitelné číslo periodika. Národní středisko ISSN je ve STK Praha ISMN - /International Standard Music Number - registrační systém hudebnin. Národní agentura je v Národní knihovně v Praze Knihám o hudbě se přiděluje ISBN. Operní libreta, zpěvníky, texty k písním mají ISMN i ISBN