Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie

Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie Praha, 2015

OBSAH 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie... 1 1.1. VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ... 1 1.2. POČET ZAMĚSTNANÝCH... 1 1.3. ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH... 3 1.4. PROJEKCE DO ROKU 2020 EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA... 8 1.5. MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ... 10 1.5.1. Mobilita do skupiny povolání... 10 1.5.2. Mobilita ze skupiny povolání... 11 1.6. DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA... 12 1.6.1. Genderové a věkové charakteristiky... 12 1.6.2. Vzdělanostní struktura... 13 2. Kvalifikační profil skupiny povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie... 15 2.1. ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ... 15 2.1.1. Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání... 15 2.1.2. Požadavky pracovních míst... 16 2.1.3. Využití dovedností v zaměstnání... 17 2.2. ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ... 18 2.2.1. Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů... 18 2.2.2. Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání... 19 2.3. SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ... 20 2.3.1. Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí... 20 2.3.2. Pracovní hodnoty pracovníků... 21 3. Závěr... 23 Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily skupin povolání.

1. Zaměstnanost ve skupině povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie 1.1. Vymezení skupiny povolání Do této skupiny povolání patří v ČR jediná skupina odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 2. úrovni. Jde o skupinu povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie (ISCO 73). Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 29 různých detailních povolání. Největší z nich jsou uvedena v následující tabulce (seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině): Nejvýznamnější povolání ve skupině (5. úroveň ISCO-08) ISCO (název/kód) % z celku kumul. % Tiskaři (ISCO 73220) 28,2% 28,2% Pracovníci konečné úpravy tisku a vazači knih (ISCO 73230) 7,0% 35,2% Skláři dutého, lisovaného a technického skla (ISCO 73152) 5,6% 40,8% Klenotníci, zlatníci a šperkaři (ISCO 73130) 5,4% 46,2% Umělečtí truhláři a řezbáři (ISCO 73172) 4,0% 50,2% Pracovníci přípravy tisku (ISCO 73210) 4,0% 54,3% Pracovníci zhotovující umělecké výrobky z kovů (ISCO 73191) 4,0% 58,3% Brusiči skla (ISCO 73153) 3,9% 62,2% Tradiční zpracovatelé textilu, kůží a příbuzných materiálů (ISCO 73180) 3,8% 66,0% Malíři skla a keramiky (ISCO 73161) 3,7% 69,7% Výrobci, mechanici a opraváři optických a fotografických přístrojů (ISCO 73113) 3,7% 73,4% Zdroj: VŠPS Národní soustava povolání definuje 65 povolání. Jako příklad lze uvést: Tiskař na hlubotiskových kotoučových strojích, Tiskař na novinových ofsetových kotoučových strojích, Knihař na knihařských strojích, Sklář dutého skla, Zlatník a klenotník, Umělecký truhlář, Umělecký kovář, Brusič skla, Krejčí scénických kostýmů a krojů, Malíř skla, Mechanik optických přístrojů. 1.2. Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných Pracovníků v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie mírně klesá. V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno 39 tisíc osob. Průměrný pokles počtu zaměstnaných v letech 2000-2014 v ČR v této skupině povolání představoval zhruba 0,3 % ročně. Snížil se i jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR, který v současnosti činí 0,8 % (2. nejmenší skupina povolání ze 40 skupin). Tato profesní skupina je velmi různorodá, a proto je vývoj počtu pracovníků v ní ovlivněn více trendy. Pravděpodobně příznivější vývoj byl u profesí v polygrafii a tisku. V případě pracovníků ve výrobě výrobků ze skla a dalších nekovových minerálních hmot byl vývoj komplikovanější velké podniky se ocitly v problémech, výroba se roztříštila do menších řemeslných dílen. Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na zaměstnanosti v ČR a EU28 (2014) 1

8% 6% ČR EU28 4% 2% 0% Zaměstnanci v Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti ozbrojených silách uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie Skupiny povolání s nejnižším podílem na zaměstnanosti Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Pracovníci v oblastiodborní pracovníci osobních služeb v obchodní sféře a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšším podílem na zaměstnanosti Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce 2014. Zdroj: EU LFS V roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v této skupině, k celkovému počtu pracovníků ve skupině povolání) v této skupině povolání 3,0 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich míra nezaměstnanosti poměrně nízká. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (2014) 20% 15% 10% 5% 0% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Skupiny povolání s nejnižší mírou nezaměstnanosti Odborní pracovníci Pracovníci v oblasti v oblasti uměleckých a zdravotnictví tradičních řemesel a polygrafie Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Uklízeči a pomocníci Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší mírou nezaměstnanosti Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce 2014. Zdroj: VŠPS V EU28 bylo v roce 2014 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 1,3 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 0,6 % ze všech zaměstnaných. Podíl této skupiny povolání ve struktuře 2

zaměstnanosti v ČR je 0,8 %, tj. je o 0,2 p. b. vyšší než v EU28. Ve dvou zemích EU28 je podíl této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ještě vyšší, a to v Itálii a Maďarsku. Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v zemi (2014, země EU28) 1,2% 1,0% 0,8% 0,6% 0,4% 0,2% 0,0% IT HU CZ MT SI HR DE PT CY EU28 UK PL FI AT BG LV LT ES EL BE FR NL IE SK DK RO SE EE LU Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a členskými zeměmi EU28 v roce 2014. Zdroj: EU LFS 1.3. Rozložení v odvětvích Rozložení skupin povolání napříč odvětvími můžeme pro účely této publikace sledovat ze dvou úhlů pohledu z pohledu jednotlivých odvětví a skupin povolání. Pokud bychom chtěli sledovat rozložení pracovníků v odvětvích z pohledu skupiny povolání, můžeme hovořit o tzv. odvětvové koncentraci, jež indikuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny napříč sledovanými odvětvími. V souvislosti s koncentrací platí poměrně jednoduché pravidlo s nižší koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) se zvyšuje šance na lepší pracovní uplatnění, jelikož jsou pracovníci šířeji profilováni a jejich znalosti a zkušenosti přesahují do více oblastí. Naopak, pokud je míra rozptýlenosti nízká a pracovníci jsou v rámci dané skupiny povolání výrazněji koncentrováni do určitého odvětví, možnost uplatnění se v dané skupině povolání snižuje. Jestliže bychom tedy měli skupinu povolání s nižší koncentrací (tedy vyšší mírou rozptýlenosti), znamená to, že pracovníci v rámci dané skupiny nalézají uplatnění napříč různými odvětvími a nejsou omezeni pouze na konkrétní, specifickou a úzce vymezenou oblast činnosti. Skupina povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie je v ČR charakteristická průměrnou odvětvovou koncentrací a tedy průměrnou mírou rozptýlenosti pracovníků napříč jednotlivými odvětvími. Z níže přiloženého grafu zobrazujícího srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace můžeme vidět, že je odvětvová koncentrace pracovníků v ČR ve srovnání s EU28 na mírně vyšší úrovni. V rámci EU28 je odvětvová koncentrace pracovníků skupiny povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie podprůměrná. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28 3

100% 80% 60% ČR EU28 40% 20% 0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncetrace Pracovníci v oblasti Provozovatelé uměleckých a prodejen, tradičních řemesel prodavači a a polygrafie příbuzní pracovníci Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Zaměstnanci v ozbrojených silách Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové koncetrace Graf ukazuje srovnání míry odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS V rámci skupiny povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie dosahuje odvětvová koncentrace v ČR nejvyšších hodnot v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl (33,1 % ze zaměstnaných osob v této skupině povolání pracuje v tomto odvětví). Vyšší hodnoty odvětvové koncentrace vykazují také odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků (22,3 %) a Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. (11,1 %). V rámci ostatních odvětví dosahuje odvětvová koncentrace Pracovníků v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie nižší úrovně. Rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 33,1% 34,0% Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 22,3% 11,1% Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 11,1% 11,8% Výroba elektrických a optických přístrojů 5,8% 2,5% Vydavatelské a mediální činnosti 5,2% 4,2% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 5,0% 4,1% Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 3,5% 5,6% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 3,3% 6,8% Stavebnictví 2,3% 1,4% Výroba kovů a kovodělných výrobků 2,0% 3,1% Ostatní odvětví 6,4% 15,4% ČR Celkem 100,0% 100,0% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS 4

Z tabulky zobrazující rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví můžeme vidět, že je situace v EU28 z hlediska míry odvětvové koncentrace velmi podobná. I zde jsou Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie nejvíce koncentrováni v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl (34,0 %, o 0,9 p. b. více než v ČR). Odvětvová koncentrace dosahuje v EU28 vyšších hodnot v odvětvích Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků (11,1 %, o 11,2 p. b. méně než v ČR) a Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. (11,8 %, o 0,7 p. b. více než v ČR). Největší část osob ze skupiny povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie je zaměstnána ve Středočeském kraji. V tomto kraji pracuje téměř 14 % zaměstnaných osob z této skupiny povolání (ve srovnání s podílem kraje na celkové zaměstnanosti ČR je to o 3 p. b. více). Dalších téměř 14 % pracuje v Praze (kraj se podílí na celkové zaměstnanosti ČR 16 %), téměř 12 % v Libereckém kraji (kraj má 4% podíl na celkové zaměstnanosti ČR, je zde rozvinutý průmysl skla a bižuterie s koncentrací unikátních umělecko-průmyslových středních škol a učilišť se zaměřením na sklářství a bižuterii) a téměř 9 % v Ústeckém kraji (7 % na celkové zaměstnanosti ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR podprůměrná. Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob ze skupiny povolání a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Libereckém kraji, jak je uvedeno výše, je ze skupiny povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie zaměstnáno téměř 12 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Liberecký kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen 4 %. Počet zaměstnaných ze skupiny povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie v kraji je tedy vzhledem k velikosti kraje velmi vysoký (a proto tedy zelená barva v mapě). Počet zaměstnaných ze skupiny povolání v kraji vzhledem k velikosti kraje Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných ve skupině povolání do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: VŠPS 5

Jestliže bychom chtěli naopak rozložení pracovníků posuzovat z hlediska vybraných odvětví, můžeme hovořit o odvětvové exkluzivitě, která nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci vybraných odvětvích nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví zastoupena výrazně více než ostatní skupiny. Z níže přiloženého grafu můžeme vidět, že odvětvová exkluzivita skupiny povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie dosahuje v ČR poměrně nízkých hodnot. Přestože je úroveň odvětvové exkluzivity v ČR a EU28 téměř na stejné úrovni, ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami dosahuje odvětvová exkluzivita v EU28 ve skupině povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie podprůměrných hodnot. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity v ČR a EU28 60% 50% 40% ČR EU28 30% 20% 10% 0% Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Zaměstnanci v Řídící pracovníci v ozbrojených silách oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové exkluzivity Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie Obsluha stacionárních strojů a zařízení Učitelé a ostatní Pracovníci v oblasti specialisté v oblasti osobních služeb výchovy a vzdělávání Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity Graf ukazuje srovnání exkluzivity v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků skupiny Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie nejvyšší v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl (14,5 % zaměstnaných z tohoto odvětví tvoří právě tato skupina povolání). V rámci ostatních odvětví jsou podíly pracovníků výrazně nižší mezi odvětví s vyšším podíl pracovníků v této skupině bychom nicméně mohli zařadit ještě odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků (6,5 %). Také v EU28 vykazuje nejvyšší podíl pracovníků skupiny povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl (16,5 %, o 1,9 p. b. více než v ČR). Podíly pracovníků této skupiny povolání jsou nicméně v ostatních odvětvích velmi nízké. 6

Zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 14,5% 16,5% Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 6,5% 4,7% Vydavatelské a mediální činnosti 4,9% 2,7% Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 3,3% 4,0% Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 2,3% 2,9% Výroba elektrických a optických přístrojů 1,5% 1,0% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 1,0% 0,4% Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti 0,5% 0,2% Výroba kovů a kovodělných výrobků 0,3% 0,8% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 0,3% 0,1% Podíl na zaměstnanosti celkem 0,7% 0,6% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v krajích ČR Kraj ČR Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti Liberecký 2,3% Zlínský 1,0% Středočeský 1,0% Ústecký 0,9% Olomoucký 0,8% ČR celkem 0,8% Karlovarský 0,7% Praha 0,7% Královéhradecký 0,6% Vysočina 0,6% Pardubický 0,6% Jihomoravský 0,6% Plzeňský 0,5% Jihočeský 0,5% Moravskoslezský 0,5% Na celkovém počtu zaměstnaných v krajích je nejvyšší podíl Pracovníků v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie v Libereckém (2,3 %), Zlínském (1,0 %), Středočeském (1,0 %) a Ústeckém kraji (0,9 %). Nejnižší podíl těchto pracovníků na celkové zaměstnanosti v kraji je v Moravskoslezském a Jihočeském kraji. Geografická exkluzivita této skupiny povolání je velmi nízká. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí to podporuje skutečnost, že migrace pracovní síly v ČR je tradičně velmi nízká. V jiném kraji pracuje 7,3 % osob, což je o 1,4 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR, ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti (průměr let 2012 až 2014). Zdroj: VŠPS 7

Podíl zaměstnaných ve skupině povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání podílu zaměstnaných dané skupiny povolání v kraji na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji. Čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Zdroj: VŠPS 1.4. Projekce do roku 2020 expanzivní a nahrazovací poptávka Projekce a očekávaný vývoj v rámci jednotlivých skupin povolání jsou pro účely této publikace vyjádřeny prostřednictvím tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky: Expanzivní poptávka nám poskytuje informaci o tom, jaký je rozdíl mezi počtem nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období v dané skupině povolání; Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly do důchodu apod. Změny ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2020 společně s vnitřní změnou profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, způsobí, že se ve skupině povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie do roku 2020 očekává mírný pokles počtu pracovních míst. Zatímco v roce 2014 bylo v této skupině povolání v rámci VŠPS evidováno téměř 39 tisíc osob, do roku 2020 by se měl počet pracovníků snížit přibližně o 2 tisíce (tedy o 4 %). Ve srovnání s ostatními skupinami povolání dosahuje expanzivní poptávka v této skupině téměř nulové hodnoty to je koneckonců dobře patrné z grafu zobrazujícího srovnání se skupinami povolání s nejvyšší a nejnižší expanzivní poptávkou. 8

Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR mezi roky 2014-2020 40 Změna počtu prac. míst v tis. 20 0-20 -40 Expanzivní poptávka v ČR celkem Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie Obsluha stacionárních strojů a zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejnižší expanzivní poptávkou Graf ukazuje srovnání expanzivní poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK Ani nahrazovací poptávka nedosahuje v případě skupiny povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie nikterak vysoké hodnoty. Z níže přiloženého grafu můžeme vidět, že tato skupina vykazuje ve srovnání s ostatními skupinami povolání druhou nejnižší nahrazovací poptávku. Do roku 2020 by v rámci této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) více než 3 tisíce osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie potřeba nově obsadit téměř 2 tisíce pracovních míst. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR mezi roky 2014-2020 50 40 Změna počtu prac. míst v tis. 30 20 10 0 Odborní pracovníci Učitelé a ostatní v obchodní sféře a specialisté v veřejné správě oblasti výchovy a vzdělávání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší nahrazovací poptávkou Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti Zaměstnanci v uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižší nahrazovací poptávkou Graf ukazuje srovnání nahrazovací poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK 9

1.5. Mobilita mezi skupinami povolání Ze získaných údajů je zřejmé, že mobilita pracovních sil v této skupině povolání je spíše vyšší. Jde o skupinu, ze které více lidí odejde, než do ní přijde. V počtu nově příchozích patří tato skupina povolání k těm, které vykazují nižší hodnoty, kdy v hierarchii skupin povolání podle podílu nově příchozích jí patří 28. místo ze 40 skupin povolání. Podobný podíl příchozích pracovníků vykazují skupiny povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci či Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání. Podíl pracovníků, kteří ze skupiny odešli, řadí tuto skupinu povolání na 21. místo v žebříčku fluktuace pracovníků. Podobný podíl odcházejících pracovníků vykazují skupiny povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností či Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě. Do této skupiny povolání přišlo 6,8 % nově příchozích a odešlo 8,3 % pracovníků. Podíl těch, kteří ze skupiny odešli a kteří do ní přišli, se tedy liší o 1,5 procentního bodu v neprospěch nově příchozích. Jde tak skupinu povolání, kde podíl nově příchozích je nižší, než podíl odcházejících pracovníků. 1.5.1. Mobilita do skupiny povolání Do této skupiny povolání přišlo ve sledovaném období celkem 6,5 % pracovníků, přičemž jejich struktura byla následující: Mobilita do skupiny povolání Přišli do skupiny povolání celkem 6,8% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 5,6% přišli do této skupiny z jiné skupiny povolání 29,6% z toho nejčastěji: Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků 9,3% Obsluha stacionárních strojů a zařízení 5,6% Montážní dělníci výrobků a zařízení 3,7% Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností 1,9% Administrativní pracovníci, sekretáři apod. 1,9% přišli ze vzdělávání (ze školy) 7,4% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 14,8% přišli z nezaměstnanosti 42,6% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě do skupiny povolání pracovníků, kteří do uvedené skupiny povolání ve sledovaném období vstoupili, a to z uvedených typů činnosti změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, přišli ze zcela jiné skupiny povolání, přišli ze vzdělávání, přišli z jiné neaktivity než vzdělávání anebo byli předtím nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS Jak vidíme, nejvíce pracovníků přišlo do této skupiny povolání z řad nezaměstnaných, a to 42,6 %. Obdobný podíl nezaměstnaných přišel ještě například do skupiny povolání Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu či Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech. Druhou největší skupinu nově příchozích do této skupiny povolání představují pracovníci, kteří do skupiny vstoupili z jiné skupiny povolání (29,6 %). Následují pracovníci, kteří přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání (14,8 %). Čtvrtou skupinou jsou pracovníci, kteří do této skupiny povolání přišli ze vzdělávání (7,4 %). Nejméně pracovníků pak představují ti, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání, těch je 5,6 %. Pokud se podíváme na strukturu těch, kteří měli původně jiné profesní zaměření, pak vidíme, že nejčastěji šlo o skupiny povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků (9,3 %), Obsluha stacionárních strojů a zařízení (5,6 %), Montážní dělníci výrobků a zařízení (3,7 %), Zákonodárci, nejvyšší 10

státní úředníci a nejvyšší představitelé společností (1,9 %) a Administrativní pracovníci, sekretáři apod. (1,9 %). 1.5.2. Mobilita ze skupiny povolání Jestliže do této skupiny povolání (jak uvádíme výše) přišlo nově celkem 6,8 % pracovníků, pak z ní naopak odešlo 8,3 % pracovníků. Struktura pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je uvedena v následující tabulce: Mobilita ze skupiny povolání Odešli ze skupiny povolání celkem 8,3% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 4,5% odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání 38,8% z toho nejčastěji: Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 6,0% Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky 6,0% Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci 4,5% Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických) 4,5% Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu 4,5% odešli do vzdělávání (do školy) 0,0% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 23,9% z toho odešli do důchodu 19,4% odešli mezi nezaměstnané 32,8% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě ze skupiny povolání pracovníků, kteří z uvedené skupiny povolání ve sledovaném období odešli, a to z uvedených typů činnosti odešli do jiného zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, odešli do zcela jiné skupiny povolání, odešli do vzdělávání, odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání či se z nich stali nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že nejvíce těch, kteří z této skupiny povolání odešli, odešli do zcela jiné skupiny povolání (38,8 %). Druhou největší skupinou jsou ti, kteří z této skupiny povolání zamířili mezi nezaměstnané (32,8 %). Na třetím místě (co početnosti odcházejících) stojí ti, kteří z této skupiny povolání odešli do neaktivity (23,9 %), přičemž do důchodu odešlo 19,4 %. Následují pracovníci, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání (4,5 %). Do vzdělávání neodešel ani jeden pracovník z této skupiny povolání. Pokud se podíváme podrobněji na ty, kteří odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání, pak pracovníci nejčastěji odcházeli mezi Odborné pracovníky v obchodní sféře a veřejné správě, Pracovníky v oboru elektroniky a elektrotechniky, Kováře, nástrojaře a příbuzné pracovníky, mezi pracovníky skupiny povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických) a a také se z nich stávali Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu. Jak můžeme vidět, tato skupina povolání není nijak výrazně spojena s jinou skupinou povolání, kdy vnitřní struktura odcházejících a přicházejících je odlišná. Z pohledu perspektivy na trhu práce lze konstatovat, že jde o skupinu povolání, která může mít určité problémy, neboť jde o skupinu povolání, ze které více lidí odejde, než do ní přijde. Současně jde však o skupinu povolání, která je schopna absorbovat výrazně více nezaměstnaných, než kolik jich mezi nezaměstnané z této skupin povolání odchází. 11

1.6. Demografická struktura 1.6.1. Genderové a věkové charakteristiky Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 43,3 roku, a je o 0,8 roku vyšší než průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie je 15. nejstarší ze všech skupin povolání v ČR. Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším průměrným věkem v ČR (2013, 2014) 50,0 47,5 45,0 42,5 40,0 37,5 35,0 Průměrný věk všech zaměstnaných v ČR Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Zaměstnanci v ozbrojených silách Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Skupiny povolání s nejnižším průměrným věkem Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie Uklízeči a pomocníci Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Skupiny povolání s nejvyšším průměrným věkem Graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR (průměr dat za roky 2013, 2014). Zdroj: VŠPS Z celkového počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání je téměř 6 % absolventů, tedy těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech (což je o 4 p. b. méně, než je celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je tak možnost uplatnění v této skupině povolání pro čerstvé absolventy podprůměrná. Podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let v této skupině povolání je 8,0 % a je o 0,6 p. b. vyšší než podíl osob starších 60-ti let na celkové zaměstnanosti v zemi. Pouze u 13 skupin povolání je podíl vyšší. U osob starších 60-ti let je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a jimi uvolněná pracovní místa bude potřeba nahradit (více viz závěry kap. 1.4). Ve skupině povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie převládají mezi zaměstnanými v ČR muži. Ti tvoří více než 56 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je pouze o 1 p. b. méně, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR (podíl mužů je 57 %, podíl žen 43 %). Ve struktuře zaměstnaných převládají muži ve 25 skupinách povolání a ženy v 15 skupinách povolání. 12

1.6.2. Vzdělanostní struktura Následující graf ukazuje vzdělanostní strukturu osob zaměstnaných ve skupině povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie. Vzdělanostní struktura u skupiny Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie v ČR v roce 2014 Terciární Skupina povolání ČR celkem SŠ s MZ SŠ bez MZ ZŠ a nižší V grafu jsou uvedeny údaje o nejvyšším ukončeném vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jde o vzdělanostní skupiny základní vzdělání a nižší (ZŠ a nižší), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného výučním listem (SŠ bez MZ), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (SŠ s MZ) a terciární vzdělání bakalářské, magisterské, doktorské či vzdělání absolvované na vyšší odborné škole ukončené absolutoriem (Terciární). Zdroj: VŠPS 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% Jak je z grafu patrné, ve vzdělanostní struktuře skupině povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie jsou hlavní dvě vzdělanostní skupiny, a to střední vzdělání s výučním listem (51,3 %) a střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou (37,2 %). Následují pracovníci se základním či nižším vzděláním (5,7 %). Nejméně pracovníků této skupiny povolání představují absolventi terciárního vzdělání (5,8 %). Pokud pracovníci terciární vzdělání mají, pak jde o magisterské vzdělání (1,9 %), bakalářský vzdělávací program (1,7 %) a vyšší odbornou školu (2,0 %). V doktorském vzdělávacím programu absolvovalo 0,3 % pracovníků této skupiny povolání. Z uvedených údajů je zřejmé, že pro toho, kdo chce pracovat v tomto povolání, je výhodné, pokud absolvoval střední vzdělání ukončené výučním listem nebo střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou, neboť pracovníci s těmito úrovněmi vzdělání představují více jak 88 % všech pracovníků. Tento předpoklad podporují i údaje získané z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku 2012 1, kdy v inzerátech hledajících pracovníky do skupiny povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie bylo nejčastěji požadováno vzdělání na úrovni středního vzdělání s výučním listem (66,6 % inzerátů, ve kterých byl uveden požadavek na výši vzdělání u pracovníků z této skupiny povolání), následoval požadavek na střední vzdělání s maturitou (33,3 % inzerátů, ve kterých byl uveden požadavek na výši vzdělání). Jiný požadavek na vzdělání nebyl. Požadavek na výší vzdělání byl uveden v 63,5 % inzerátů, které poptávaly pracovníky z této skupiny povolání, což vypovídá o tom, že zaměstnavatelé mají zájem o kvalifikované pracovníky. 1 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu 2012. NÚV. Praha. 2013. 13

Pokud jde o obor vzdělání, pak u pracovníků této skupiny povolání se v oborové struktuře vyskytlo 57 různých oborů vzdělání bez rozlišení dosažené úrovně vzdělání. Obory jsou spojeny se všemi úrovněmi vzdělání na terciární úrovní vzdělání jde o 13 oborů. Více oborů je na úrovni středního vzdělání s maturitní zkouškou (23 oborů) i se středním vzděláním bez maturity (19 oborů). Podíly pracovníků s jednotlivými obory vzdělání nejsou od sebe příliš odlišné, přičemž nejvíce pracovníků absolvovalo v učebním oboru Výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo), který vykazuje 10,6 % pracovníků této skupiny povolání. Mezi 8 6 % se pohybují pracovníci, kteří získali vzdělání v oboru Audiovizuální technika a mediální výroba a produkce (7,9 %) na střední úrovni vzdělání s maturitní zkouškou, dále v učebních oborech Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže (6,7 %), Audiovizuální technika a mediální výroba a produkce (6,5 %) a Strojírenství, kovovýroba a metalurgie (6,2 %) a v maturitním oboru Strojírenství, kovovýroba a metalurgie (6,0 %). Nad 5 % se ještě pohybuje zastoupení pracovníků se základním vzděláním (5,8 %). Nejčastější obory vzdělání u skupiny povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie v ČR v roce 2014 15% 10% 5% 0% Výroba a zpr. mater. (SŠ bez MZ) 07-Audiovizuální technika (SŠ s MZ) 36-Oděvnictví (SŠ bez MZ) 07-Audiovizuální technika (SŠ bez MZ) 30-Strojírenství (SŠ bez MZ) 30-Strojírenství (SŠ s MZ) 01-Obecné vzdělání (ZŠ) 31-Elektrotechnika (SŠ bez MZ) V grafu jsou uvedeny údaje o oborové struktuře dosaženého vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jsou uváděny údaje o nejčastěji se vyskytujících oborech vzdělání v dané skupině povolání. Zdroj: VŠPS V analýze inzertní nabídky zaměstnání z roku 2012 2 u profesí z této skupiny povolání požadovali zaměstnavatelé obor vzdělání pouze v jediném případě, kdy šlo o požadavek technického vzdělání. Ve všech ostatních inzerátech nebyl požadavek na obor vzdělání vůbec uveden. Můžeme tak usuzovat, že obor vzdělání není u této skupiny povolání tak podstatný, neboť specifické činnosti spojené s výkonem povolání v této skupině povolání jsou zřejmě dostatečným sítem ohledně kvalifikačních předpokladů. 2 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu 2012. NÚV. Praha. 2013. 14

2. Kvalifikační profil skupiny povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie Zatímco první kapitola analyzuje charakteristiky lidí, kteří ve skupině povolání skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil skupiny povolání shrnuje řadu charakteristik, které popisují různé dimenze kvalifikačních požadavků a předpokladů pro výkon daného povolání. Zahrnuje tři základní úrovně, které jsou rozděleny do sedmi dimenzí. První úroveň představují kvalifikační požadavky, které obsahují stupeň požadovaného vzdělání a obor vzdělání a vyjadřují v podstatě složitost povolání. Druhou úroveň tvoří výsledky učení, jako jsou znalosti, dovednosti a kompetence požadované na daném pracovním místě. Třetí úroveň představují sociálně-psychologické dimenze práce. V rámci kvalifikačního profilu sem řadíme profesní zájmy a preference a hodnoty práce. 2.1. Úroveň kvalifikačních požadavků 2.1.1. Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Každé pracovní místo klade na pracovníka určité kvalifikační požadavky. Ve skupině Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (98,6 % pracovníků). Pouze okrajově se zde vyskytují pracovníci s vyšším odborným vzděláním (ISCED 5B). Nejvhodnější struktura vzdělání je přitom odlišná, a to zejména v požadavku na snížení podílu pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním (64,6 %) a zvýšení pracovníků s nižším sekundárním vzděláním (35,4 %). Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak skutečná úroveň vzdělání i nároky v tomto povolání jsou v průměru v zemích EU nižší než v ČR. Zejména je zde vyšší zastoupení pracovníků s nižším sekundárním vzděláním (24,6 %) a naopak nižší zastoupení pracovníků vyšším sekundárním vzděláním (57,2 %) Na druhou stranu je zde vyšší podíl pracovníků s terciárním vzděláním, konkrétně s vyšším odborným vzděláním (7,2 %). Nejvhodnější struktura v průměru v zemích EU se v základních proporcích příliš neliší. Pro pracovníky z této skupiny se povolání jako nejvhodnější vzdělanostní předpoklady jeví absolvování středního vzdělání s výučním listem či středního vzdělání s maturitní zkouškou v technicky zaměřených oborech, nejlépe pak v oboru Výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo), či v oboru Audiovizuální technika a mediální výroba a produkce. 15

Porovnání dosažené a nejvhodnější struktury vzdělání skupina Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie ČR - dosažená úroveň vzdělání ČR - nejvhodnější úroveň vzdělání EU - dosažená úroveň vzdělání EU - nejvhodnější úroveň vzdělání 0% 20% 40% 60% 80% 100% Primární nebo nižší (ISCED 1 nebo nižší) Nižší sekundární (ISCED 2, ISCED 3C krátké) Vyšší sekundární (ISCED 3A-B, C dlouhé) Post-sekundární, ne terciární (ISCED 4A-B-C) Terciární vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární bakalářské (ISCED 5A) Terciární magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Terciární bakalářské/magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Graf porovnává dosaženou a nejvhodnější strukturu vzdělání v dané skupině povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012, EU LFS 2.1.2. Požadavky pracovních míst Ve skupině Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie jsou požadavky pracovních míst celkově vysoké zejména na schopnost plánovat (index 2,5 oproti 2,2) a vysokou míru nezávislosti (index 2,3 oproti 2,2). Naopak nižší a zároveň i lehce pod průměrem jsou na těchto pracovních místech požadavky na ovlivňování ostatních pracovníků (index 1,7 oproti 1,8) a potřebu dalšího učení (index 1,8 oproti 2,0). Celkově jsou tedy na pracovníky v této skupině v ČR požadavky v jiné struktuře, než odpovídá průměru ze všech skupin povolání v rámci ČR. Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že zejména v oblasti požadavků na schopnost plánovat a pracovat nezávisle a samostatně jsou požadavky v ČR výrazně vyšší, než odpovídá průměru zemí EU. 16

Požadavky pracovních míst skupina povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie 3,0 2,5 2,0 Index Požadavků pracovního místa 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Míra ovlivňování ostatních Míra plánování Míra nezávislosti Schopnost dalšího učení Graf zobrazuje požadavky na pracovní místo v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU z hlediska sledovaných charakteristik. Zdroj: PIAAC 2012 Celkově spíše nižší kvalifikační požadavky jsou zřejmé i z délky vzdělávání, která je obvykle požadována pro výkon pracovního místa. Ve skupině Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie v ČR činí 11,8 roku oproti průměru 13,1 roku. Obvyklá doba vzdělávání pracovníků v rámci zemí EU je jen mírně nižší (11,5 roku). Minimální potřebná doba vzdělávání činí v ČR 11,3 roku a v průměru v zemích EU je téměř shodná (11,2 roku). 2.1.3. Využití dovedností v zaměstnání Jaké dovednosti pracovníci ve skupině povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie nejvíce využívají? Nejčastěji využívají informační technologie. Index četnosti jejich využití je zhruba na úrovni průměru ze všech skupin povolání. Méně často využívají numerické dovednosti (index dosahuje jen 1,9 oproti 2,2 v průměru za všechny skupiny povolání v rámci ČR). Ještě méně frekventované, a to i ve srovnání s průměrem, je využití písemných a čtenářských dovedností (index 1,8 a 1,5 oproti 2,0 resp. 1,9 v průměru). Porovnáme-li využívání dovedností v rámci této skupiny povolání v ČR a EU, pak Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie v ČR využívají čtenářské dovednosti méně často než v EU (index 1,5 oproti 1,8). Využití ostatních dovedností je na přibližně stejné úrovni. Nároky na využití ICT jsou, jak bylo již zmíněno, na úrovni průměru. Průměrným nárokům odpovídá i podíl pracovníků, kteří nemají zkušenost s prací na PC, který činí v ČR jen 4 % (oproti 5 % v průměru). V zemích EU je podíl pracovníků bez zkušenosti s prací na PC ve skupině Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie vyšší a dosahuje 10 % oproti 7 % v průměru. 17

Četnost využití dovedností v zaměstnání skupina povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie 2,5 2,0 Index Využití dovedností v práci 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Četnost využití čtenářských dov. Četnost využití numerických dov. Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Četnost využití písemných dov. Používání informačních technologií Graf zobrazuje četnost využití dovedností v dané skupině povolání a srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012 2.2. Úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků 2.2.1. Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň kompetencí pracovníků se v různých povoláních výrazně liší. To je dáno jak rozdílnými vstupními požadavky, tak tím, že práce v jednotlivých povoláních rozvoj některých dovedností a znalostí podporuje. Pracovníci ve skupině povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie dosahují vysoké úrovně především ve schopnosti řešit problémy, kde je jejich úroveň nadprůměrná. Naopak slabší jsou jejich výsledky v oblasti numerických dovedností, kam řadíme schopnosti získávat, používat a interpretovat matematické informace, a dále ve čtenářských dovednostech. V těchto oblastech jsou výsledky Pracovníků v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie lehce pod průměrem. Podíváme-li se na úroveň jejich dovedností podrobněji, pak v řešení problémů dosahují skóre 288 bodů, což je o 5 bodů více, než činí průměr (282 bodů). Pro lepší představu tento rozdíl činí necelý 1 rok vzdělávání navíc. Úroveň numerických i čtenářských dovedností je nižší, dosahuje 270, resp. 269 bodů. Ve srovnání s průměrem jsou numerické dovednosti o přibližně 9 bodů nižší a čtenářské dovednosti o 6 bodů. Ve srovnání se zeměmi EU jsou pracovníci v ČR v této skupině celkově na obdobné úrovni, ovšem z hlediska okolních zemí je například úroveň dovedností řešit problémy v rámci ČR u Pracovníků v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie horší než v Rakousku nebo Německu, ale naopak lepší než na Slovensku. Úroveň schopností a dovedností skupina povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie 18

310 300 290 280 Počet bodů - PIAAC 2012 270 260 250 240 230 220 Čtenářská dovednost Numerická dovednost Dovednost řešit problémy Skupina povolání ČR Sk. povolání - průměr EU Všechny sk. povolání - průměr ČR Všechny sk. povolání - průměr EU Graf zobrazuje úroveň schopností a dovedností v dané skupině povolání a porovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012 2.2.2. Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Z hlediska důležitosti kompetencí jsou pro výkon povolání ve skupině Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie, podobně jako v ostatních povoláních, nejpodstatnější osobnostní kompetence. Celkově je jejich důležitost ovšem lehce pod úrovní průměru. Nejpodstatnější je zejména spolehlivost, zásadovost a vytrvalost. Méně důležité jsou metodologické kompetence, a to i z hlediska srovnání s jinými skupinami povolání. Z nich patří k nejpodstatnějším svoboda v rozhodování a schopnost zvládat časovou tíseň, dále pracovníci potřebují mít vliv na spolupracovníky či výsledky firmy. Sociální dovednosti jsou ve skupině Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie, relativně méně podstatné, a to i ve vztahu k průměru. Důležitá je především schopnost pracovat ve skupině. Vzhledem k charakteru profese jsou pro tyto pracovníky relativně nejdůležitější znalosti z oblasti technických oborů a výroby. Jejich důležitost i náročnost je mírně nad průměrem. Dále pracovníci potřebují i vzdělávání a přehled z oblasti služeb. V menší míře, než např. řemeslníci, potřebují i znalost administrativy a podnikání. Nejdůležitější dovedností pro toto povolání, podobně jako pro většinu jiných skupin povolání, jsou kognitivní dovednosti, především rozhodování a řešení problémů, dále je podstatná komunikace v mateřském jazyce. Jejich důležitost je ovšem pod průměrem ze všech skupin povolání. Naopak nadprůměrně podstatné je pro toto povolání zvládání praktických dovedností. Pracovníci se věnují především měření výrobků, analýze a identifikaci vlastností výrobků, prozkoumávání konstrukce, materiálu a opravám. 19

Úroveň náročnosti a důležitost kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání skupina povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie 100% 80% 60% 40% 20% 0% Osobnostní schopnosti Sociální schopnosti Metodologické schopnosti Vzdělání a výchova Humanitní ob. a umění Společenské ob., obchod a právo Přírodovědné ob., mat. a inf. Technické ob., výroba a staveb. Zdravotnictví a sociální péče Služby Podnikání, administr. a řízení Kognitivní dovednosti Praktické dovednosti Komunikace v mateřském jazyce Numerické dovednosti Schopnost se dále učit Kompetence Znalosti Dovednosti Důležitost Důležitost - průměr Úroveň náročnosti Úroveň náročnosti - průměr Graf zobrazuje úroveň náročnosti a důležitosti kompetencí v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014 2.3. Sociálně-psychologické charakteristiky povolání 2.3.1. Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Každou skupinu povolání lze charakterizovat na základě preferencí obsahu a stylu práce a pracovního prostředí a podle převažujících prvků ji zařadit do určitého typového modelu. Ve skupině povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie podobně jako např. u Kovářů, nástrojařů a příbuzných pracovníků výrazně převažují manuálně technické činnosti, práce se stroji a zařízeními (Realističnost). Dále jsou zastoupeny v míře, která zhruba odpovídá průměru ze všech pracovních míst, i systematická práce s daty, čísly, administrativní i počtářské činnosti, ve kterých je třeba klást důraz na detaily a přesnost. Pracovníci často vykonávají práci podle pokynů jiných lidí a ve strukturovaném prostředí (Konvenčnost). V menší míře se zabývají i zkoumáním, vyhodnocováním situace a navrhováním a řešením postupů a problémů (Investigativnost) a rovněž vykonávají i organizační a řídící činnosti (Podnikavost). Zastoupení těchto činností je ovšem ve srovnání s jinými skupinami povolání méně časté. Naopak ve srovnání s průměrem Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie podstatně častěji vykonávají práce kreativního charakteru. 20

Pracovní orientace skupina povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie Kreativita 100% 80% Sociálnost 60% 40% Konvenčnost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Realističnost Podnikavost Investigativn ost Graf ukazuje převažující obsah, styl práce a pracovní prostředí ve sledované skupině povolání v porovnání s průměrem se všemi pracovními místy. Výsledky jsou založeny na tzv. metodě RIASEC, kterou zformuloval John L. Holland. Pro oblast pracovního prostředí vytvořil typologii šesti modelů pracovního prostředí, do kterých je možné zařadit všechna povolání podobně jako typy osobností. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014 2.3.2. Pracovní hodnoty pracovníků Pro spokojenost pracovníků v této skupině povolání je nadprůměrně podstatná především dostatečná podpora jejich práce. V menší míře potřebují pracovníci v rámci své pracovní činnosti nezávislost a vytvoření vhodných pracovních podmínek a úspěch. Důležitost uvedených hodnot je mírně pod průměrem ze všech pracovních míst. Relativně méně podstatné jsou v této skupině povolání sociální vztahy, což odpovídá již zmíněnému nižšímu podílu řídících a organizačních činností. 21

Náplně a významy práce důležité pro spokojenost pracovníků skupina povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie Úspěch 60% Pracovní podmínky 40% 20% 0% Nezávislost Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Podpora Uznání Vztahy Graf ukazuje porovnání pracovních hodnot, které charakterizují náplň a význam práce, které jsou důležité pro spokojenost pracovníků ve vybrané skupině povolání a jejich porovnání s průměrnými hodnotami za všechna pracovní místa. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014 22