EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast, název DUMu: Člověk jako občan, VY_32_INOVACE_KRM 108 Autor: Ročník: Předmět: Téma: Anotace: Mgr. Jiřina Krmelová III. Občanská nauka Ústava Ústava jako základní zákon státu. Druhy ústav a jejich obsah. 2012-2013
Ústava lat. constitutio, angl. a fr. constitution Základní zákon státu a nejvyšší právní norma jeho právního řádu. Je právním výrazem existence státu a vytváří pravidla výkonu státní moci. Zaručuje občanům základní lidská práva. Součástí moderních ústav bývá preambule. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jiřina Krmelová strana 2
Materiální a formální smysl ústavy Na ústavu můžeme chápat: v materiálním smyslu soubor norem, které rozdělují státní moc a stanovují pravomoci nositelů státní moci ve formálním smyslu základní zákon státu, který stanoví náležitosti státního zřízení a upravuje postavení občanů vůči státu některé státy ústavu ve formálním smyslu nemají, např. Spolková republika Německo nebo Stát Izrael Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jiřina Krmelová strana 3
Ústavní řád Je tvořen Ústavou a ústavními zákony (v České republice se jedná o ústavní pořádek České republiky). V souladu s ústavním řádem musejí být v souladu všechny zákony a podzákonné právní předpisy státu. Dodržování ústavního řádu dohlíží a případné rozpory prostých zákonů s ním řeší v právních státech obvykle ústavní soudy (výjimkou je například Anglie). Lze také chápat jako soubor nejdůležitějších právních předpisů státu. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jiřina Krmelová strana 4
Obsah ústavy Moderní ústavy obsahují zpravidla dvě hlavní části: 1) rozdělení a výkon státní moci ve státě 2) postavení člověka vůči státu (zejména ústavou daná práva a povinnosti) Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jiřina Krmelová strana 5
Ústava by měla obsahovat: státní zřízení republika, monarchie, teokracie formu vlády parlamentní, prezidentská, poloprezidentská, absolutní formu státu jednotný stát, konfederace, federace politický systém státu demokratický režim, totalitní režim atd. dělbu státní moci jednotná, nebo zákonodárná, výkonná a soudní a její výkon státní občanství, státní území, hlavní město, státní symboly katalog základních lidských, občanských, hospodářských, sociálních a kulturních práv Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jiřina Krmelová strana 6
Druhy ústav Dělení dle formy, původu, způsobu přijetí, jejího dodržování a možnosti změny jejího znění. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jiřina Krmelová strana 7
Podle formy Psaná tvořená jedním zákonem (monolegální) nebo více zákony (polylegální) především ústavy zemí kontinentální Evropy a ústava Spojených států amerických Nepsaná vytvářená jinými formami práva (historické dokumenty, ústavní zvyklosti, precedenty) klasickým příkladem je britská ústava Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jiřina Krmelová strana 8
Podle původu Původní víceméně každá ústava Přenesená jestliže je její platnost přenesena na nové území, např. německá ústava po roce 1990 na území bývalé NDR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jiřina Krmelová strana 9
Podle způsobu přijetí Oktrojovaná jakákoliv ústava vydaná z rozhodnutí panovníka bez souhlasu zastupitelského orgánu Revoluční vyhlášená revolučně Dohodnutá je výsledkem dohody či kompromisu převážné části společnosti, proto je stabilnější než třeba ústava revoluční Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jiřina Krmelová strana 10
Podle jejího dodržování Reálná ústava je skutečně dodržována, jde o základní znak právního státu Fiktivní formálně existující, ovšem nedodržovaná (např. Ústava Československé republiky) Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jiřina Krmelová strana 11
Podle způsobu změny Flexibilní ústavu lze měnit prostým zákonem Rigidní změna ústavy je obtížnější než u jiných právních norem ke změně je potřeba: větší množství hlasů členů zákonodárného sboru, než pro přijetí běžného zákona uplynutí určité doby referendum nebo, že po změně ústavy dojde k rozpuštění zákonodárného sboru, vypsání nových voleb a změna je platná teprve tehdy, když ji nový zákonodárný sbor schválí Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jiřina Krmelová strana 12
Použité zdroje a prameny: FILIP, Jan. Ústavní právo České republiky 1. Brno : Masarykova univerzita, 2003. ISBN 80-210-3254-5. Kapitola 2, s. 82-94. PAVLÍČEK, Václav. Ústavní právo a státověda 1. Praha : Linde, 2007. ISBN 80-7201-141-3. Kapitola 2, s. 21 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jiřina Krmelová strana 13