Semestrální práce Management obchodu s oděvy Téma: Zahraniční obchod Vypracoval: Miriama Remetová Natálie Zipserová Školní rok: 2014/2015 Ročník: 3
Obsah 1 Úvod... 3 2 Vývoz a dovoz zboží a služeb... 4 2.1 Prostřednické vztahy... 4 2.2 Smlouvy o výhradním prodeji... 4 2.3 Obchodní zastoupení... 5 2.4 Smlouva mandátní... 5 2.5 Komisionářská smlouva... 5 2.6 Exportní aliance sdružení vývozců... 5 2.7 Přímý vývoz... 6 3 Dokumenty v mezinárodním obchodě... 6 3.1 Dokumenty obchodní... 6 3.2 Celní dokumenty... 7 3.3 Dokumenty přepravní a skladovací... 7 3.4 Dokumenty platební a úvěrové... 8 3.5 Pojišťovací dokumenty... 8 4 Platební podmínky... 9 5 Funkce a význam cla... 11 6 Závěr... 13 Seznam použité literatury... 15 Přílohy... 16 2
1 Úvod Mezinárodní, neboli zahraniční obchod, je obchod přes hranice svého tuzemského státu. Může se realizovat buď to v rámci EU nebo mimo hranice EU. Zahraniční obchod je jeden z důsledku dělby práce a patří mezi základní formy propojení světových ekonomik. Mezi hlavní příčiny realizace zahraničního obchodu patří odlišnost klimatických podmínek, spotřebitelský vkus a preference a snaha o zvyšování efektivity výroby. Mezi výhody zahraničního obchodu patří levnější pracovní sila a schopnost dané krajiny vyrábět výrobek s nižšími náklady než jiná tuzemská země. České podniky využívají jednu z nejjednodušších forem vstupu na zahraniční trhy a to tradiční vývozní a dovozní operace. Při vývozu mohou firmy využít obchodních metod a spolupracovat na základě smluvních vztahů s různými subjekty prostředníky, výhradními prodejci, obchodními zástupci a jiné. Volba práva při uzavíraní smluv záleží vždy na dohodě stran [1]. Prosperitu českého průmyslu dotváří hlavně vývoz zboží do zahraničí, dle některých zdrojů Česká republika vyváží víc než 70% své produkce. Česká republika je od roku 2004 jedním z členských států EU a tento integrační krok byl završen v roku 2007, kdy se ČR stala členem schengenského prostoru. Tyto změny významným způsobem ovlivnily rozvoj mezinárodního obchodu, neboť došlo ke zjednodušení pravidel pro dovoz a vývoz zboží v rámci EU. I přesto při vývozu a dovozu zboží do třetích zemí a ze třetích zemí plní celní správa v ČR důležitou úlohu a je také významným ochráncem vnitřního trhu neboť kontroluje dovážené zboží z hlediska jeho kvality, nezávadnosti zejména u potravin, léků a tabákových výrobků [2]. 3
2 Vývoz a dovoz zboží a služeb Vývoz vyjadřuje hodnotu zboží odeslaného do zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v zahraničí. Celkový vývoz se tak skládá z odeslání do států EU a vývozu do třetích zemí. Dovoz vyjadřuje hodnotu zboží přijatého ze zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v tuzemsku. Celkový dovoz se tak skládá z přijetí ze států EU a dovozu ze třetích zemí. 2.1Prostřednické vztahy Prostředník, subjekt, který obchoduje pod vlastním jménem a na vlastní účel a riziko. Tyto subjekty prodávají zakoupené zboží dalším odběratelům nebo konečným spotřebitelům. Výsledkem jeho obchodování je rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, cenová marže. Tyto služby jsou vhodné pro malé nebo střední podniky. Výhodou nepřímého exportu jsou nižší náklady a eliminace rizik. Mezi nevýhody patří ztráta kontaktu se zákazníky, ztráta kontroly nad další distribuci a nad cenami. 2.2 Smlouvy o výhradním prodeji V mezinárodním obchodu se stává, že podnik vstoupí na zahraniční trh díky uzavření smlouvy o výhradním prodeji, kterou v praxi označujeme jako smlouvu o výhradní distribuci. V smlouvě se dodavatel zavazuje, že zboží určené ve smlouvě nebude dodávat jiné osobě než odběrateli, výhradnímu prodejci. Smlouva obsahuje oblast a druh zboží a obchodní zákoník uvádí, že daná smlouva musí mít písemnou formu. Jedná se o rámcovou smlouvu. Jednotlivé dodávky se realizují na základě jednotlivých kupních smluv. Pokud smlouva neuvádí dobu platnosti tak automaticky zaniká po uplynutí jednoho roku od jejího uzavření. Výhodou uzavření takého smlouvy může být dobrá distribuce výrobku v zaběhnutých distribučních cestách včetně zabezpečení potřebných služeb, tím může výrobce proniknout na vzdálené trhy, kde nepředpokládá příliš vysoký obrat za cenu nízkých nákladů a rizika. Tato situace se jeví i jako možné riziko, pokud prodejce přecení svoje síly není schopen zajistit širokou distribuci zboží, může si tak zablokovat vstup na zahraniční trh, protože výhradní prodejce je jediný subjekt, který má právo dovážet dané zboží na daný trh. Už klasickou nevýhodou je také ztráta kontaktu s trhem. 4
2.3 Obchodní zastoupení Podstatou zastupitelské činnosti je vyvíjení aktivit, které vedou k uzavírání různých typů smluv. Zástupce není vůči zastoupenému v podřízeném postavení a není v zaměstnaneckém vztahu na pracovišti. Předmětem smlouvy o zprostředkování je jednorázové zprostředkování. Jde o činnost směrující k tomu, aby zájemce měl příležitost uzavřít určitou smlouvu s třetí osobou, a zájemce se zavazuje k tomu, aby zaplatil zprostředkovateli úplatu. Tento smluvní typ se používá zejména na burzách při jednorázovém obchodě. Smlouva o obchodním zastoupení je smlouva kde se nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet činnost směrující k uzavírání určitého druhu smluv nebo sjednávat a uzavírat obchody jménem zastoupeného a na jeho účet. Jelikož zástupce disponuje s penězi a s činností firmy je nutné jeho činnost kontrolovat. Zvláštní typ smlouvy o obchodním zastoupení je výhradní obchodní zastoupení. Zastoupený je oprávněn uzavírat obchody bez součinnosti výhradního zástupce, ale podle obchodního zákoníku je nucen vyplácet výhradnímu zástupci provizi tak, jako kdyby byl při uzavírání obchodu přítomen. Zástupce obvykle neručí za splnění závazků třetí strany. 2.4 Smlouva mandátní V této smlouvě se mandatář zavazuje, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti a mandant se zavazuje zaplatit mu tuto úplatu. Mandátní smlouva se uzavírá pouze mezi podnikateli [1]. Mandant je povinen mandatáři vystavit včas plnou moc. Toto zplnomocnění musí být písemné. 2.5 Komisionářská smlouva Komisionář se zavazuje, že zařídí vlastním jménem pro komitenta na jeho účet určitou obchodní záležitost a komitent se zavazuje, že mu zaplatí úplatu. Komisionářská smlouva se od mandátní odlišuje tím, že mandatář jedná za jménem mandanta a komisionář jedná pod jménem svým. 2.6 Exportní aliance sdružení vývozců Jedná se o seskupení nejméně tří a nejvíc pětadvaceti malých a středních podniků, jejichž výrobní program se vzájemně doplňuje. Tyto podniky mají uzavřenou dohodu o spolupráci. Sdružení vývozců obvykle přebírá funkci vývozního oddělení a zastupuje své členy v zahraničí. Výhodou může být úspora nákladů, možnost omezení exportních rizik a lepší vyjednávací pozice. 5
2.7 Přímý vývoz Využívá se při vývozu průmyslového zboží, výrobních zařízení a investičních celků. Dodávky jsou velmi komplikované a je s nimi spojena nutnost poskytovat celou řadu odborných služeb. Přímé vývozy jsou realizovány na základě kupných smluv. 3 Dokumenty v mezinárodním obchodu Složitost průběhu jednotlivých operací v mezinárodním obchodě se odráží i v počtu a druhu používaných dokumentů. Jejich počet je nezbytný pro uskutečnění jedné, častokrát i jednoduché transakce. Doklady se vyhotovují ve velkém počtu originálů a následně také v mnoha kopiích. Dokumenty dělíme podle funkce na: - dokumenty obchodní - dokumenty pro celní účely - dokumenty přepravní a skladovací - dokumenty platební a úvěrové - dokumenty pojišťovací 3.1 Dokumenty obchodní Obchodní dokumenty jsou ty, které kupující a prodávající vystavují v souvislosti s uzavíráním kupní smlouvy a s jejím plněním. Počet dokumentů je značný a mezi nejpoužívanější patří: Poptávka, první impulz pro obchodní operaci. Vypracovává ji kupující a adresuje ji potenciálnímu dodavateli. Charakterizuje v ní zboží, o které má zájem a uvádí další požadavky na některé další podmínky kontraktu (dodací lhůta, platební podmínky ). Účelem poptávky je získat nabídku od dodavatele. Nabídka, představuje návrh kupní smlouvy dodavatele. Obsahuje všechny údaje, které jsou potřebný pro uzavření kupní smlouvy. Pokud je bezvýhradně přijatá, stává se jedním z dokumentů kupní smlouvy. Objednávka, je závazný návrh kupní smlouvy zpracovaná kupujícím podle jeho požadavků. Bývá odpovědí na nabídku prodávajícího. Objednávka se může stát jedním z dokumentů kupní smlouvy. 6
Potvrzení objednávky, je vystavováno prodávajícím a vyjadřuje jeho závazek splnit objednávku kupujícího a přijmout podmínky, které jsou v ní obsaženy. Jde o závažný dokument kupní smlouvy. Kontrakt, obsahuje všechny formální i obsahové náležitosti kupní smlouvy včetně podpisů obou smluvních stran. Uzavíraní smlouvy touto formou bývají přítomné obě strany. Specifické dodávky, dokument, ve kterém kupující uvádí detailně požadavky na zboží, jež má být dodáno v rámci uzavřené kupní smlouvy. Jde o upřesnění dílčích dodávek, počet typů, barva, materiál, apod. Obchodní faktura, není spojena se zvláštními požadavky na formu a obsah. Exportér fakturuje dodané zboží, druh a množství, uvádí se také jednotková cena a celková částka za dodávku ve stejné platební měně. Balíci list, často provází fakturu a uvádí detailní obsah jednotlivých obalových jednotek, kartónů, balíku. 3.2 Celní dokumenty Celní dokumenty představují poměrně početnou skupinu podkladů požadovaných pro celní řízení a daňové účely v zemích vývozu, dovozu a tranzitu. Obsahem celních dokumentů je prokázání původu zboží, deklarace zboží podle celního sazebníku a uvedení či ověžení množství a hodnoty zboží. Opatření těchto dokumentů bývá zpravidla nákladné. Jednotný správní doklad -JSD (příloha A) dnes nahradil dříve používanou jednotnou celní deklaraci - JCD. JSD je dokument, kterým je zboží propuštěno do celního režimu při dovozu zboží do České republiky nebo při vývozu z Evropské Unie. JSD je využíván také ve speciálních celních režimech, kdy sice zboží neopustí hranice českého státu, ale je uloženo například do celního skladu nebo svobodného celního pásma. Při vývozu zboží z Evropské unie se již dnes, po kompletním přechodu na systém e-vývoz, JSD doklad nevyužívá. Vývoz je realizován elektronicky pomocí elektronické celní deklarace s tím, že je možné vytisknout tzv. Vývozní doprovodný doklad (VDD, příloha B) [3].Certifikáty o původu zboží jsou určeny podnikatelským subjektům v České republice, které potřebují optimálně prokázat skutečnosti potřebné pro mezinárodní obchod, získat celní zvýhodnění, preference apod. 3.3 Dokumenty přepravní a skladovací Některé z těchto dokumentů se používají vůči speditérům či jsou speditéry vystavovány. Do této skupiny patří zejména potvrzení zasílatele o převzetí, kde zasílatel potvrzuje, 7
že zásilku převzal. Druhým potvrzením je speditérské potvrzení o odeslání zásilky, které potvrzuje její neodvolatelné odeslaní, uvádí se způsob a doba odeslání. Druhou skupinou přepravních dokumentů jsou nákladní listy jednotlivých druhů doprav: - nákladní list CMR platní pro mezinárodní cestní nákladní přepravu zboží (příloha C) - JPP CIM pro mezinárodní železniční přepravu zboží (příloha D) - AWB - letecký nákladní list (příloha E) - námořní konosament - jinak náložný list je cenný papír a dopravní dokument, používaný při přepravě nákladu po moři (příloha F) 3.4 Dokumenty platební a úvěrové Tyto dokumenty mají úzkou souvislost s placením, financováním obchodu a se zajišťováním některých rizik. Dokumenty se používají ve vztahu s bankami a jejich klienty (žádost o ověření akreditivu), ve vztahu mezi obchodními partnery (směnka) a dokumenty vystavovány bankami ve prospěch oprávněných osob (bankovní záruka). 3.5 Pojišťovací dokumenty Patří sem především pojistka, kterou prokazuje svůj pojistný nárok v případě pojistné události. Pojistný certifikát je pouze dokumentem pojistné smlouvy. Na přepravě zboží se podílí vícero článků. Každý z nich si může pojistit svůj podíl v případě poškození zásilky. - pojištění odpovědnosti dopravce za přepravované zásilky je zvláštním případem odpovědnosti z provozní činnosti. Rizika spojená s vnitrostátní nebo mezinárodní silniční dopravou je možné účinně eliminovat pojištěním odpovědnosti dopravce [4] - pojištění odpovědnosti za škodu zasílatele je určeno pro zasílatele, kteří na účet příkazce obstarávají za úplatu přepravu zásilky. Jde o čistého zasílatele. Toto pojištění se vztahuje na zasílatele v případě události, která nastane na území celého světa. - pojištění přepravy zásilky můžeme pojistit v případě všech pojistných událostí (požár, poškození zboží, pohřešování, potopení lodě ). Pojištění je možné sjednat i proti škodám způsobeným přirozenou povahou zásilky, jako je např. vnitřní zkáza (působení povětrnostních vlivů, plíseň, hniloba, rez, únik tekutin), úbytek hmotnosti či objemu, následky negativní činnosti živočichů apod. dané pojištění platí po celou dobu přepravy, ať už jde o přepravu z domu do domu nebo ze skladu do skladu. Uzavírá se jednotlivě, pro každou zásilku zvlášť, nebo pomocí rámcové smlouvy, což znamená, pro všechny zásilky, které firma přepravuje. 8
4 Platební podmínky V mezinárodních kupních smlouvách mají značný vliv na výsledek obchodní operace. Předurčují, kdy, kde a jak má být uhrazena kupní cena a jsou proto také východiskem pro její kalkulaci. Vzhledem ke geografické vzdálenosti partnerů, rizikovosti transakcí a jejich obchodně technické náročnosti se platby mezi prodávajícím a kupujícím neuskutečňují přímo, ale využívá se služba třetí osoby. Tyto osoby mohou plnit funkci zprostředkovatele platby, financování obchodu a v některých případech na sebe přebírají závazky k zaplacení. Je nezbytné, aby šlo o osoby s dobrou pověstí, které dodržují své závazky. Tomuto požadavku většinou odpovídají banky a instituce specializované na finanční služby [1]. Vhodný výběr banky je pro obchodníka velmi důležité rozhodnutí, protože výběr může ovlivnit výsledek jeho podnikání. Tradiční přístup bank k mezinárodnímu zúčtování je navazování korespondenčních vztahů s místními bankami v zahraničí. Jde o dvoustranné mezibankovní vztahy, při kterých si banky vzájemně poskytují určité služby a vzájemně si vedou účty. Banka tak vyřizuje u korespondenčních bank v zahraničí své účty vedené v cizích měnách, účty nostro, udržuje na nich zůstatky v příslušných měnách. Opakem je, umožnění korespondenčním bankám, vyřizování svých účtů vedených v domácí měně, účty loro [1]. Dohodu o platební podmínce se určuje místo, doba a způsob úhrady koupeného zboží. Vhodnou formulací platební podmínky mohou obě strany dosáhnout rovnováhy při plnění kontraktu. Zájmy obou stran jsou protikladné. Vývozce se snaží zajistit platební podmínkou získání zboží co nejdříve a naopak dovozce se snaží oddálit placení, alespoň do doby jistoty, že exportér dodal zboží v požadované kvalitě a včas. Místo, doba a forma placení se v mezinárodním obchodě sjednávají výslovně. Místo úhrady určuje, ve kterém místě je kupní cena splatná. Jedná se o banku, u níž má být placeno, kde bude otevřen akreditiv apod. Doba placení určuje čas, do kdy má být splněn kontrakt mezi prodávajícím a kupujícím. Platba může být uskutečněna předem, co je nejvýhodnější pro dodavatele. Tato forma placení se vyskytuje v mezinárodním obchodě poměrně zřídka. U většiny zboží se uplatňuje placení v době dodání zboží, což znamená, že k placení dochází buď při předání dokumentů prodávajícím, nebo při jejich převzatí kupujícím. V mezinárodním obchodě se takové dokumenty předávají prostřednictvím bank. Placení po dodání zboží zatěžuje vývozce nutností úvěrovat obchod po sjednanou dobu a nést rizika, která jsou s poskytnutím úvěru spojena. Ve všech případech je nutné uvést také formu placení. Nejjednodušší a zároveň nejméně používanou metodou placení je placení 9
ve valutách, v hotovosti. Nevýhodou placení v hotovosti je možnost ztráty vysoké hotovosti, riziko padělků a nutnost přepočítávat si částku. Nejjednodušší a nejpoužívanější způsob platby je hladká platba. Jedná se o převod, transfer banky. Banka zde provede transfer na základě požadavků příkazce. Směnka je nástroj sloužící k zajištění úvěru, při některých platebních podmínkách má pouze platební funkci. Jde o cenný papír, který má zákonem předepsanou formu. Existují dva druhy směnky. Směnka cizí, trata, je bezpodmínečně písemný příkaz výstavce adresovaný jiné osobě k úhradě určité částky. Směnka vlastní představuje bezpodmínečný příslib výstavce zaplatit věřiteli určitou částku. Šek je cenný papír, který má funkci pouze platební. Jde o bezpodmínečný platební příkaz, který výstavce dává svojí bance, aby z jeho účtu uhradila majiteli šeku určitou částku. 10
5 Funkce a význam cla Clo je jedním z nejstarších finančních zdrojů. Původní význam cla je fiskální. S postupným rozvojem mezinárodního obchodu začalo clo plnit i některé další funkce. Významnou funkcí je funkce ochranná. S vyměřením a inkasem dovozního cla dochází k navýšení ceny dováženého výrobku na tuzemském trhu. Tím dochází i k jeho cenovému znevýhodnění oproti domácí produkci. Otázky celní politiky byly v mezinárodním obchodě průběžně řešeny zejména v rámci úmluvy GATT. GATT je první mnohostranná obchodní a celní mezinárodní dohoda. Celní politika je součástí společné obchodní politiky EU, což přináší jednotlivým členům povinnosti používat společný celní sazebník TARIC, který je závazným tarifním opatřením každého státu. Dále musí respektovat uzavřené dohody o obchodní a hospodářské spolupráci a také uplatňovat antidumpingová opatření a respektovat je. Clo je v konečném důsledku jednoduchý a srozumitelný nástroj obchodní politiky, který umožňuje snadnou kontrolu. Účelem celního řízení je rozhodnout o propuštění zboží do navrženého celního režimu a uplatnění příslušných opatření. Vývozní clo se platí na vyvezené zboží. Toto clo není tak časté a využívá se při vývozu strategických komodit jako například ropa. Dovozní clo se platí na dovezené zboží a týká se všech produktů. Tranzitní clo se platí pouze na zboží, které daným územím státu jen prochází. Další dělení je z hlediska výpočtu cla. Pro jeho výpočet se používají tři odlišné metody. Nejpoužívanější metodou je výpočet, při kterém se ze základu, z celní hodnoty, vypočítá výše cla s použitím procentuálně stanovené sazby uvedené v sazebníku. Tato cla se označují jako cla valorická. Další, ne tak často používaná metoda je metoda, kdy se vyměří cla fixní. Částka je stanovena za množstevní jednotku zboží, jde o cla specifická. Výjimečně se používá kombinace těchto dvou metod a tato cla se označují jako cla kombinovaná nebo cla diferencovaná. Celní sazby v celním sazebníku mohou být stanovené po celé období platnosti pevně, nebo proměnlivé v čase, pro ty účely, kdy jsou výrobky sezónního charakteru. V neposlední řadě dělíme clo také z hlediska účelu. Účelem fiskálního cla je příjem státního rozpočtu. Jde o původní účel použití cla. Dnes se fiskální účely využívají pouze okrajově. Protekcionistická ochranná funkce chrání domácí výrobce před konkurencí ze zahraničí. Tyto cla dále dělíme na prohibitivní, clo je tak vysoké, že zabraňuje dovozu daného zboží. Skleníková cla, chrání a rozvíjejí sektor domácího hospodářství. Preferenční, snížené clo, podporující zboží pocházející ze země, kterým bylo uděleno zvýhodnění před ostatními. 11
Při výjimečných okolnostech se uplatňují speciální cla, která ovšem také musí být v souladu pravidly dohody GATT. Jde o antidumpingové clo pro dovážené výrobky, které jsou předmětem cizího dumpingu. Dumpingový výrobek je taký, jehož vývozní cena do unie j nižší než hodnota obdobního výrobku při běžném obchodu v zemi vývozu. Další speciální clo je odvetní, nebo retorzní clo. Jde o formu přirážek k běžné celní sazbě. Poslední speciální clo je vyrovnávací clo. Jeho účelem je vyrovnání prémie nebo subvence, poskytnuté přímo nebo nepřímo zahraničnímu výrobci za účelem zhotovení výrobku nebo vývozu zboží do EU. Nástrojem obchodní politiky je také kvantitativní restrikce. Principem jejich fungování je stanovení maximální hranice možného vývozu nebo dovozu. Tyto hranice musí být vyjádřené v množstevních nebo hodnotových jednotkách. Hlavním cílem těchto restrikcí bývá ochrana vnitro unijních odvětví výroby a služeb. 12
6 Závěr Zahraniční obchod je jeden z důsledků dělby práce a patří mezi základní formy propojení světových ekonomik. Jde o obchod přes hranice svého tuzemského státu. V dnešní době se zahraniční obchod realizuje zejména z důvodu nižších nákladů na výrobu ve třetích zemích. České podniky využívají jednu z nejjednodušších forem vstupu na zahraniční trhy a to tradiční vývozní a dovozní operace. Vývoz představuje odeslání zboží do zahraničí za účelem trvalého nebo dočasného ponechání v zahraničí. Dovozní operace poukazuje na zboží přijaté ze zahraničí, kterého účelem je trvalé nebo dočasné ponechání v tuzemsku. Výhodou zahraničního obchodu je levnější pracovní síla a schopnost dané krajiny vyrábět výrobek s nižšími náklady než jiná, tuzemská země. Velkou výhodu, pro tento druh obchodu byl vstup do EU a také otevření hranic a s tím spojený vstup do schengenského prostoru. Před samotnou realizaci mezinárodního obchodu je nutné sepsat smlouvu. Smlouva může být realizována za pomoci zprostředkovatelských vztahů, což znamená, že subjekt obchoduje pod vlastním jménem a na vlastní účel. Daný subjekt prodává zboží konečnému nebo jiným odběratelům. Další možností je smlouva o výhradní distribuci, kde se dodavatel zavazuje, že zboží ve smlouvě nebude jinému než výhradnímu prodejci. Obchodní zastoupení se používá zejména při jednorázovým obchodu a smlouva se uzavírá se třetí osobou. V mandátní smlouvě se mandatář zavazuje, že pro mandatáře zajistí obchodní záležitost. V komisionářské smlouvě komisionář pod vlastním jménem zajistí pro komitenta záležitost. Poslední ze zastoupení je sdružení vývozců, což je seskupení nejméně tří podniků, které mají stejný výrobní program. Před samotným uzavřením smlouvy je nutné obstarat obchodní dokumenty jako například poptávku, nabídku, objednávku, potvrzení objednávky, kontrakt, specifické požadavky na zboží a v neposlední řadě obchodní fakturu spolu s balícím listem. V mezinárodních kupních smlouvách mají vliv na výsledku také obchodní operace. Předurčují kdy, kde a jak má být uhrazena kupní cena. Kvůli technické náročnosti se platby mezi dodavateli a odběrateli neuskutečňují přímo, ale za pomoci třetí osoby. Tomuto požadavku odpovídají banky a instituce specializované na finanční služby. Tradiční je dvoustranný mezinárodní vztah, při kterém si banky vzájemně poskytují určité služby a vzájemně si vedou účty. Vhodnou formulací platebních podmínek mohou obě strany dosáhnout rovnováhy. Zájmy obou stran jsou ale protikladné, protože vývozce se snaží získat zboží co nejdříve a dovozce se snaží oddálit placení. Místo úhrady určuje, ve kterém místě je kupní cena splatná. Jde o banku, kde má být placeno. Taktéž se uvádí doba placení, což určuje čas, 13
do kdy má být kontrakt splacen. Platba může být realizována předem, což je výhodné pro dodavatele, nebo placení v době dodání zboží, což je výhodnější pro odběratele. Ve většině případů je nutné uvést také formu placení. Nejjednodušší je placení ve valutách, tudíž v hotovosti. Tato platba se dnes moc nevyužívá a nahradila ji hladká platba, platba převodem. Početnou skupinu podkladů tvoří celní dokumenty. Jde o skupiny podkladů pro celní řízení a daňové účely v zemích vývozu, dovozu a tranzitu. Obsahem těchto dokumentů je prokázání původu zboží, deklarace zboží podle celního sazebníku. Clo je tím pádem jedním z nejstarších finančních zdrojů. Významnou funkcí je ochranná funkce. S vyměřením a inkasem dovozního cla dochází k navýšení ceny dováženého zboží na tuzemský trh. Tím dochází k cenovému zvýhodnění domácí produkce. Otázky celní politiky řeší GATT. JSD je dokument, kterým je zboží propuštěno do celního režimu při dovozu zboží z ČR nebo při vývozu z EU. Při vývozu zboží z EU se dnes JSD doklad nevyužívá, ale nahradil ho tzv. VDD doklad, který je realizován elektronicky. Vývozní clo se platí na vyvezené zboží, v ČR je to ropa. Dovozní clo se platí na všechny dovezené zboží do ČR a tranzitní clo se uplatňuje pouze na zboží, které daným státem pouze prochází. Nejjednodušším vyčíslením cla je clo valorické. Dále se používá clo fixní a nebo kombinace těchto dvou a to představuje cla diferencovaná. Celní sazby v celním sazebníku TARIC mohou být stanovené po celé období platnosti pevně, nebo proměnlivé v čase, pro ty výrobky, které mají sezónní charakter. V konečném důsledku se mezinárodní obchod jeví jako velmi složitá operace. I přes množství papírování a jazykových znalostí, využívá tuto možnost více a více firem. Stále převyšuje možnost levnější pracovní síly a nižších výrobních nákladů. 14
Seznam použité literatury: [1]. MACHKOVÁ, Hana. Mezinárodní obchodní operace /: Hana Machková, Eva Černohlávková, Alexej Sato a kolektiv. 5., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2010, 240 s. ISBN 978-80-247-3237-4. [2]. TKÁČOVÁ, Ludmila. Mezinárodní obchodní operace pro 2. ročník vzdělávacího programu Mezinárodní obchod, přeprava, zasílatelství. Ostrava: Vyšší odborná škola, o.p.s., 2012. Internetové zdroje: [3]. Jednotný správní doklad. In: Czech International [online]. [cit. 2014-12-07]. Dostupné z:http://www.czechint.cz/cs/jednotny-spravni-doklad-jsd.html [4]. Odpovědnost dopravce. In: ČESMAD BOHEMIA [online]. 2014 [cit. 2014-12-07]. Dostupné z:http://www.vseprodopravce.cz/odpovednost-dopravce [5]. CLO. In: Celní správa České republiky [online]. 2014 [cit. 2014-12-07]. Dostupné z:http://www.celnisprava.cz/cz/clo/stranky/default.aspx [6]. Dovoz/vývoz tovaru. In: Vaša Európa [online]. 2014 [cit. 2014-12-07]. Dostupné z:http://europa.eu/youreurope/business/sell-abroad/import-export/index_sk.htm [7]. Pojištění odpovědnosti za škodu zasílatele. In: Česká Pojišťovna [online]. 2014 [cit. 2014-12-07]. Dostupné z:http://www.slavia-pojistovna.cz/pojisteni/pojisteni-pro-firmy-apodnikatele/pojisteni-odpovednosti-za-skodu-zasilatele/ [8]. Pojištění přepravy zásilek. In: Česká Pojišťovna [online]. 2014 [cit. 2014-12-07]. Dostupné z:http://www.ceskapojistovna.cz/p?pojisteni-prepravy-zasilek [9]. Certifikáty o původu zboží. In: Hospodářská komora České republiky [online]. 2014 [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://www.komora.cz/pro-podnikani/exportnidokumenty/certifikaty/ [10]. Nákladní list. In: Dopravní smlouvy [online]. 2014 [cit. 2014-12-07]. Dostupné z:http://www.dopravnismlouvy.cz/nakladni-list 15
Seznam příloh: Příloha A: Příloha B: Příloha C: Příloha D: Příloha E: Příloha F: JSD VDD CMR CIM Letecký nákladní list Námořní konosament 16
Příloha A: JSD
Příloha B: VDD
Příloha C: CMR
Příloha D: CIM
Příloha E: Letecký nákladní list
Příloha F: Námořní konosament