VÝŽIVA A MANAGEMENT VÝKRMU KANEČKŮ (Ing. Pavel GRAUER, Trouw Nutrition BIOFAKTORY, s.r.o.) Použití chirurgické kastrace kanečků je stále více diskutovaným tématem. Chirurgická kastrace je však v současné době nejefektivnějším způsobem k eliminaci kančího pachu masa samčího pohlaví prasat. V Evropě je přibližně 80 % kanečků kastrovaných a to prakticky pouze chirurgickou cestou. Zbylých 20 %, přibližně 20 milionů kusů, se však vykrmí bez kastrace. Kanečci se vykrmují ve Velké Británii a ve Španělsku je 30 % prasat rovněž vykrmeno bez kastrace. Podíl vykrmovaných kanečků se začíná zvyšovat i v ostatních zemích. Výhody a nevýhody výkrmu kanečků Výhody výkrmu nekastrovaných kanečků byly experimentálně potvrzeny již v osmdesátých letech minulého století. Je vhodné podotknout, že se většinou jednalo o pokusy z výzkumných pracovišť, kde byla prasata ustájena individuálně, proto se neprojevily jisté nevýhody, které se později objevily až v praktických podmínkách. I přes některá negativa se stále jeví výkrm kanečků jako zajímavá a efektivnější cesta ve výkrmu prasat. Mezi všeobecně známé výhody výkrmu kanečků patří: - vyšší intenzita růstu - lepší konverze krmiva - vyšší podíl libové svaloviny a ukládání bílkovin - lepší ekonomika - nižší úhyny do odstavu než u kastrátů - welfare prasat Naopak hlavními nevýhodami mohou být: - kančí pach - zvýšená agresivita - vysoká porážková hmotnost (zejména v ČR) - dřívější pohlavní dospělost daná genetickým pokrokem - rozdílné závěry mezi experimenty a praxí - problematický příjem krmiva - vyšší nároky na kvalitu krmiva a management Zkušenosti s výkrmem kanečků v praxi Protože se výkrm nekastrovaných kanečků praktikuje zejména ve Velké Británii, informace o jistých komplikacích, které mohou nastat v praxi, jsme získali právě od Britských farmářů. V praxi často není možné do výkrmu oddělit pohlaví a to buď z technických důvodů, nebo se chovatelé tomuto kroku brání. Pokud však pohlaví rozdělit lze, nelze většinou použít pro kanečky jiné krmné směsi s vyšší
koncentrací živin. Kvůli riziku výskytu kančího pachu je nutné zabíjet kanečky mladší, proto je velmi důležitá vysoká intenzita růstu, tedy kvalitní krmné směsi a podmínky. Kanečci jsou také více agresivní než kastráti a prasničky, proto bývá i vyskladňování komplikovanější. Kanečci jsou navíc v praxi často již ve výkrmu sexuálně aktivní, což se může projevit nižší intenzitou růstu. Bývají agresivní a dochází k vyššímu výskytu poruch končetin, dokonce i k úhynům z vyčerpání. Pokud jsou kanečci ustájeni ve společných kotcích s prasničkami, může vyšší sexuální aktivita kanečků u prasniček způsobit rannější pubertu, výjimkou nejsou ani gravidní prasničky na porážkách. Oddělený výkrm je tedy nutností a výkrm kanečků vyžaduje vyšší úroveň technologie, výživy a managementu. Kanečci se totiž jeví být ve výživě a všech souvisejících oblastech výrazně náročnější než vepříci, často dokonce i než prasničky. Pro maximální využití benefitů výkrmu kanečků je vhodné zvýšit koncentraci živin v krmných směsích a věnovat zvýšenou pozornost i kvalitativní stránce komponentní skladby a zdravotní nezávadnosti krmiv. V managementu výživy je rovněž velmi důležité provádět důsledně korekce krmných dávek, monitorovat skutečné příjmy krmných směsí v průběhu výkrmu, porovnávat výsledky turnusů a hledat optimální strategii výživy pro každou farmu a aktuální ekonomické prostředí. Eliminace kančího pachu Největší komplikací výkrmu kanečků je však kančí pach. Jedná se o nepříjemný senzorický vjem masa, který je pro většinu spotřebitelů nepříjemným a maso s kančím pachem je odmítáno. Výskyt kančího pachu se objevuje u 5-30 % prasat jatečné hmotnosti. Kančí pach způsobuje několik sloučenin, především androstenon a skatol. Obě sloučeniny se ukládají v tuku a způsobují nepříjemný zápach masa kanců. Androstenon je produktem metabolismu testosteronu a vzniká ve varlatech. Produkce androstenonu závisí na věku, pohlavní dospělosti, genotypu a prostředí. Skatol je produktem střevní fermentace aminokyselin, zejména tryptofanu. Někteří autoři tvrdí, že environmentální faktory, jako je kupříkladu zdravotní stav ve stádě, mohou mít vyšší vliv na ukládání skatolu v tuku než pohlaví, kastrace nebo genetika. Proto se výzkumníci snaží různými metodami eliminovat ukládání skatolu. Úspěchů bylo dosaženo s použitím vysokých dávek bramborového škrobu (C.Pauly et al., 2008). Snížení ukládání androstenonu tedy kompletní eliminace kančího pachu však doposud nebylo spolehlivě dosaženo jinou cestou než sterilizací kanečků. Imunokastrace je vakcinace, která stimuluje imunitní systém proti samčím tkáním. Zabraňuje vývoji varlat a tím produkci androstenonu a jiných samčích pohlavních hormonů. Sekundárně dochází také i ke sníženému ukládání skatolu. Vakcinace se používá v Austrálii, Novém Zélandu, Brazílii, ale také již v EU a jiných zemích. Výrobce vakcíny také deklaruje lepší konverzi krmiva, nižší obsah tuku a intramuskulárního tuku, zlepšení barvy masa i jeho aromatu. Logicky by mělo také dojít ke snížení stresu z agresivity a sexuální aktivity a ke zlepšení ovladatelnosti prasat. Vliv genotypu, příjmu krmiva a koncentrace živin na užitkovost kanečků Užitkovost kanečků je, jak jsem již uvedl charakterizována vyšší zmasilostí, lepší jatečnou výtěžností a zlepšenou konverzí krmiva. V praxi se však potýkáme s problematickým, většinou nižším příjmem krmiva než u vepříků, dokonce někdy i než u prasniček. To se v konečném důsledku projeví tím, že nedochází ke zvýšenému přírůstku, dokonce je často u kanečků nižší než u vepříků a prasniček.
Quiniou N., et al 2010 uvádí, že u kanečků ve výkrmu při skupinovém ustájení bylo dosaženo v porovnání s vepříky o 31 g nižšího průměrného denního přírůstku, o 467 g nižšího průměrného denního příjmu krmiva, ale o 0,48 kg lepší konverze krmiva na kilogram přírůstku. Zároveň také došlo ke snížení výšky hřbetního tuku o 4,9 mm. V provozním pokusu v Anglii bylo dosaženo u vepříků o 54 g vyššího průměrného přírůstku a o 0,47 mm nižší výšky tuku než u prasniček. Ve výzkumech firmy Nutreco (2005) však bylo prokázáno, že růst a variabilita v hmotnostech vykrmených prasat závisí na genotypu. Použitím tří linií kanců bylo dosaženo jiných přírůstků a jejich variability nejen mezi genotypy finálních hybridů, ale i mezi pohlavími (viz. Tab. 1 a Graf 1) Tab. 1: Vliv genetiky a pohlaví na průměrný denní přírůstek prasat ve výkrmu (kg) (Nutreco, 2005) Kanec (jméno) Kanečci Vepříci Prasničky Rocky 0,860 0,830 0,770 Body 0,830 0,850 0,800 Meaty 0,870 0,870 0,810 Graf 1: Variabilita v průměrných denních přírůstcích (v kg) ve výkrmu u prasniček, vepříků a kanečků po kanci Meaty (Nutreco, 2005) Growth Meaty Gilts Castrates Males 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1 1,1 1,2 Growth (kg/day) 10 Swine Research Centre Kanečci mají sice vyšší schopnost ukládání dusíkatých látek (bílkovin) než vepři i prasničky, ale zároveň přijímají méně krmiva. V grafu 2 je znázorněna simulace ukládání bílkovin při různých hladinách příjmu krmiva. Byl použit matematický simulační model firmy Nutreco Watson. Graf 2: Simulace ukládání bílkovin při různých hladinách příjmu krmiva oproti kontrole (simulace v software Watson)
Z grafu 2 je patrné, že snížení příjmu krmiva pod optimum (kontrola) má na ukládání bílkovin výrazně vyšší vliv než výrazně vyšší než optimální dávky. Vzhledem k nižšímu reálnému příjmu krmiva se jeví být logické, že pro využití benefitu kanečků bude zapotřebí použití koncentrovanějších krmiv. Podle různých autorů je potřeba lysinu jako první limitující aminokyseliny pro výkrm kanečků o 2,5 25 % vyšší než pro vepříky a o 0,5 až 4 % vyšší než pro prasničky. Vliv koncentrace živin v krmných směsích pro výkrm prasat na užitkovost byl potvrzen i v pokuse firmy Nutreco. V experimentu bylo použito 9 různých koncentrací živin v krmných směsích (stoupajících od 1 do 9). Průměrný denní přírůstek a konverze jsou zobrazeny v grafu 3. Na základě tohoto experimentu byly stanoveny normy pro koncentrace živin pro výkrm kanečků masného a průměrného typu. Graf 3: Vliv různé koncentrace živin na průměrný denní přírůstek (Growth) a konverzi krmiva (FCR) prasat ve výkrmu (Fernando Bravo de Laguna et al., 2010) Vliv imunokastrace na chování, příjem krmiva, užitkovost a výživu Jak jsem již uvedl, jedním z největších problémů výkrmu kanečků je jejich vyšší agresivita, snížení příjmu krmiva a přírůstků zejména ve spojení s pohlavním dospíváním. Dunshea, F., 2010 cituje data od Cronin et al., 2003 a McCauley et al., 2001. Uvádí, že po vakcinaci (imunokastraci) kanečků ve 21 týdnech věku se snížila jejich agresivita na úroveň prasniček (cca o 70 % nižší než u kanečků) a zároveň
se zvýšil příjem krmiva (3,32 kg/den u kanečků po vakcinaci, 2,9 kg u prasniček, 2,6 kg u nevakcinovaných kanečků). Zároveň tedy došlo po vakcinaci ke zvýšení průměrného denního přírůstku o 149 g, hmotnosti jatečného těla o 1,48 kg, ale i hřbetního tuku o 1,2 mm v porovnání s kanečky bez vakcinace. Vzhledem k tomu, že se chování prasat, zejména pak příjem krmiva a ukládání tkání, po imunokastraci výrazně mění, mění se logicky i požadavky na výživu. V grafu 4 je znázorněn rozdíl v ukládání bílkovin u kanečků a vepříků. Po imunokastraci se intenzita ukládání bílkovin u kanečků snižuje na úroveň vepříků (červená křivka od 130 dne). Podobný trend, ale v obráceném průběhu byl vysledován u ukládání tuku. Kanečci s výrazně nižším ukládáním tuku než vepři po imunokastraci začnou ukládat stejné množství tuku jako vepři. Jednoduše řečeno, po imunokastraci se z kanečků stávají vepři ve všech směrech. Graf 4: Ukládání bílkovin (protein deposition) u kanečků (entire male), vepříků (barrows) a kanečků po použití imunokastrace (imunized male) (Hendrix UTD, 2010). O výživě kanečků po imunokastraci není dostupné mnoho údajů. Obecně se však po imunizaci kanečků (přibližně 1 týden po druhé vakcinaci) doporučuje použít krmnou směs s vyšší koncentrací aminokyselin, stejným obsahem energie, minerálů a vitamínů jako u vepřů. Zároveň je doporučován podobný přístup v managementu dávkování krmiva jako u vepřů. Shrnutí Chirurgická kastrace se dosud používá u většiny samčí populace prasat. Výkrm kanečků může přinést benefity ve formě vyšší intenzity růstu, lepší konverze krmiva, ekonomiky atd. Výkrm kanečků v praxi však komplikuje zejména riziko výskytu nepříjemného kančího pachu, který není většinou spotřebitelů akceptován. Kančí pach dosud není možné spolehlivě eliminovat jiným způsobem než kastrací. V poslední době jsou chovatelé pod silným tlakem, aby neprováděli kastraci chirurgickou cestou, proto se nabízí možnost speciální vakcinace kanečků tzv. imunokastrace. Výživa kanečků má jistá specifika, protože tendence ukládání tkání v průběhu výkrmu je odlišná než u prasniček a vepříků. Kanečci dokáží ukládat více bílkovin než vepříci, ale většinou nejsou schopni přijmout často ani tolik krmiva jako prasničky. Pro maximální využití benefitů výkrmu kanečků je vhodné použít koncentrovanější a kvalitnější krmné směsi než pro vepříky i prasničky. Zároveň
je nutné se zaměřit i na zvýšení kvality souvisejících oblastí jako je zdravotní stav, mikroklima, ale i krmení kanečků. Management výživy kanečků je ještě komplikovanější po imunokastraci, kdy dochází ke změnám v chování, příjmu krmiva i ukládání tkání. Bez akceptování těchto změn a hledání optimálního řešení výživy v každé farmě nemusí přinést výkrm kanečků očekávané benefity. Proto je nutné věnovat zvýšenou pozornost denním korekcím krmných dávek pro jednotlivé ventily, důsledně evidovat skutečné příjmy krmiv v průběhu výkrmu, vyhodnocovat jednotlivé turnusy, porovnávat výsledná data a ve spolupráci se specialisty hledat ideální management výživy pro svou farmu.