Bakalářská práce Instituty minimalizace daňového základu fyzických osob

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní Bakalářská práce Instituty minimalizace daňového základu fyzických osob Autorka: Lenka Paulerová Vedoucí práce: Ing. Petr David Brno 2006

Prohlášení Prohlašuji, že jsem celou bakalářskou práci na téma Instituty minimalizace daňového základu fyzických osob napsala samostatně a za použití literatury, která je uvedena v informačních zdrojích. V Brně dne 22. 5. 2006 Lenka Paulerová

Poděkování Chtěla bych poděkovat panu Ing. Petru Davidovi za cenné rady a připomínky při psaní mé bakalářské práce. Rovněž bych chtěla poděkovat paní Malé za poskytnutí materiálů a potřebných informací k vypracování této práce.

Abstrakt Tato bakalářská práce je zaměřena na různé možnosti minimalizace daňového základu fyzických osob, jako je společné zdanění manželů, rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osoby a další, které jsou v České republice v současné době k dispozici. Problematika zdaňování příjmů fyzických osob v rámci minimalizace daňového základu je zkoumána na čtyřech účastnících sdružení fyzických osob, u kterých se postupně aplikují všechny možné varianty daňového zatížení a posléze po vzájemné komparaci jsou stanoveny nejvýhodnější alternativy řešení, které mohou jednotliví účastníci sdružení uplatnit. Abstract This bachelor thesis focuses on different ways of minimalization of the tax base of individuals. The attention is paid to a joint tax return of married couples, distribution of income and expenses among people in cooperation and other ways of a tax base minimalization that are now avaiable in the Czech Republic. The question of income taxing of individuals with regard to minimalization of the tax base is investigated on four participants of association. All possible variants of tax burden are applied to these participants and are compared. As the solution are presented the best variants, that the participants can claim.

Obsah: 1. Úvod... 8 2. Cíl práce... 10 3. Metodika... 11 4. Teoretická část... 12 4.1 Historický vývoj daní... 12 4.1.1 Otrokářská společnost... 12 4.1.2 Feudální společnost... 12 4.1.3. Liberalismus... 13 4.1.4 Období mezi světovými válkami... 13 4.1.5 Situace po druhé světové válce... 13 4.1.6 Historie osobní důchodové daně... 13 4.2 Struktura daní v ČR... 14 4.2.1 Základní členění daní a jejich struktura... 14 4.3 Daně z příjmů v České republice... 15 4.3.1 Poplatník a plátce daně... 16 4.3.2 Předmět daně... 16 4.3.3 Příjmy osvobozené od daně... 17 4.3.4 Základ daně... 17 4.3.5 Nezdanitelné částí základu daně... 18 4.3.6 Položky odčitatelné od základu daně... 20 4.3.7 Sazba daně... 20 4.3.8 Klasické slevy na dani a daňová zvýhodnění... 21 4.3.9 Úpravy základu daně... 22 4.3.10 Daňové přiznání a placení daně... 22 4.4 Zdaňování příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků... 24 4.4.1 Vymezení pojmů... 24 4.4.2 Variantní postupy při zdaňování příjmů... 25 4.5 Zdaňování příjmů fyzických osob z nezávislé činnosti... 26 4.6 Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti... 26 4.6.1 Vymezení příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti... 27 4.6.2 Minimální základ daně... 27 4.6.3 Daňové režimy a techniky výběru daně... 28

4.6.4 Daňové režimy minimalizace základu daně... 30 4.7 Příjmy z kapitálového majetku... 34 4.8 Příjmy z pronájmu... 34 4.9 Ostatní příjmy... 34 5. Praktická část... 36 5.1 Výpočet daňového zatížení 1. účastníka sdružení... 37 5.1.1 První varianta výpočtu daňového zatížení... 37 5.1.2 Druhá varianta výpočtu daňového zatížení... 38 5.2 Výpočet daňového zatížení 2. účastníka sdružení... 39 5.2.1 Varianta výpočtu daňového zatížení... 40 5.3 Shrnutí daňového zatížení manželů (1. a 2. účastníka)... 40 5.4 Výpočet daňového zatížení 3. účastníka sdružení... 42 5.4.1 První varianta výpočtu daňového zatížení... 43 5.4.2 Druhá varianta výpočtu daňového zatížení... 45 5.4.3 Třetí varianta výpočtu daňového zatížení... 46 5.5 Shrnutí daňového zatížení manželů (3. účastníka a manželky - Lucie Malé)... 48 5.6 Výpočet daňového zatížení 4. účastníka sdružení... 50 5.6.1 První varianta výpočtu daňového zatížení... 51 5.6.2 Druhá varianta výpočtu daňového zatížení... 51 5.6.3 Třetí varianta výpočtu daňového zatížení... 53 5.7 Shrnutí daňového zatížení manželů (4. účastníka a manželky- Veroniky Malé) 54 6. Diskuse a závěr... 57 7. Informační zdroje... 62 8. Seznam použitých zkratek... 63 9. Přílohy... 64

1. Úvod 1. Úvod Oblast daní a jejich analýza se dostává v současnosti stále více do popředí zájmu odborníků i široké veřejnosti. Daně provázejí každého jednotlivce celým jeho životem, každou právnickou osobu po celou dobu její existence. Není prakticky občana, který by nebyl poplatníkem daní. Každý, ve větší či menší míře, potřebuje informace o daních, o tom, jaké jsou jeho daňové povinnosti, ale také i jeho práva. Současnou daňovou soustavu má Česká republika od 1. ledna 1993. Jde o souhrn všech daní, které se na určitém území vybírají. Tato daňová soustava je výsledkem rozsáhlé daňové reformy, která přinesla podstatné změny oproti předcházejícím daňovým systémům. Hlavním cílem bylo zjednodušení daňového systému (pružnost a účinnost při vybírání daní, daňová spravedlnost), přechod na tržní mechanismus (otevírání české ekonomiky, cíle rozpočtově politické, hospodářské, finančně psychologické) a harmonizace českého daňového systému s evropskými zeměmi. Od roku 1993 prošla dalším vývojem a rozsáhlými změnami formou úprav a novelizací. Po vstupu České republiky do Evropské unie došlo k nejvýznamnějším a nejzásadnějším změnám v oblastí daní. Bakalářská práce je zaměřena na různé možnosti minimalizace daňového základu fyzických osob. Konkrétně je tato problematika aplikována na zdaňování příjmů fyzických osob z nezávislé činnosti. Poplatníci se snaží své základy daně minimalizovat. Chtějí do státní pokladny odvádět co nejnižší daně, proto existují různé možnosti minimalizace daňového základu, které ovlivňují velikost výsledné daňové povinnosti. Také novela č.669/2004 Sb. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů přinesla mnoho významných změn, týkajících se zdanění příjmů fyzických osob. Mimo jiné došlo ke zkrácení doby odepisování movitého majetku, změny v uplatňování odčitatelných položek, zavedení institutu společného zdanění manželů, transformace nezdanitelné části na dítě do daňového zvýhodnění v podobě slevy na dani nebo daňového bonusu na dítě. Tyto změny, zvláště společné zdanění manželů, by měly mnoha rodinám 8

1. Úvod s dětmi vylepšit jejich rodinný rozpočet. Nicméně v práci jsou také uvedeny změny týkají se roku 2006. Daň z příjmů fyzických osob svou konstrukcí umožňuje využívat sociální prvky zabudované do nezdanitelných částí, které zohledňují osobní rodinné poměry poplatníka a položky snižující základ daně. Mezi tyto položky především patří odečet hodnoty poskytnutých darů, platby příspěvků na penzijní připojištění, úroky zaplacené z úvěru ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru na financování bytových potřeb, zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění apod. Nelze také opomenout odčitatelné položky, které rovněž snižují základ daně poplatníka. Od základu daně lze takto odečíst výdaje na výuku žáků v SOU, výdaje na realizaci projektů výzkumu a vývoje a daňovou ztrátu z minulých let. Pro výpočet daně z příjmů se využívá klouzavě progresivní stupnice zdanění. Ta umožňuje poplatníkům s nižšími příjmy zdanit tyto příjmy nižší sazbou daně než poplatníkům s příjmy vyššími. Úlohou daní v ekonomice je především zajistit příjmy veřejných rozpočtů, zejména státního rozpočtu. Mezi rozhodující příjmy patří výnosy daně z příjmů, které tvoří nejen příjem státního rozpočtu, ale část se také odvádí do regionálních a místních rozpočtů. To je hlavní důvod, proč vláda klade velký důraz právě na tyto daně. Snaží se zákon přizpůsobit reálným podmínkám života v ČR, a proto dochází k neustálým novelizacím. Bakalářská práce je zaměřena na daně z příjmů fyzických osob z pohledu poplatníka, který chce minimalizovat celkovou daňovou povinnost. 9

2. Cíl práce 2. Cíl práce Cílem bakalářské práce je kvantifikace a komparace daně z příjmů fyzických osob při uplatnění různých možností minimalizace daňového základu, které jsou v České republice v současné době k dispozici. Tato problematika je zkoumána v rámci existujícího sdružení fyzických osob. Pro dosažení cíle práce je nutné stanovit řadu dílčích cílů. Mezi tyto cíle patří především analýza dané problematiky v odborné literatuře, dále pak studium získaných dat a identifikace daňových režimů. Tyto poznatky jsou převážně uplatněny při výpočtech v praktické části. Pro potřeby této práce se vychází ze znění zákonů, které jsou platné pro rok 2005. Data, se kterými se pracuje poskytne firma, která si nepřeje být jmenována. Jedná se o sdružení fyzických osob podnikajících na základě společenské smlouvy. Toto sdružení fyzických osob je na českém trhu více jak 15 let a podniká v oboru tesařské a stolařské práce. Firma dodává své výrobky, především okna, přímým zákazníkům v celé České republice. Část produkce od ní odebírají také samostatní distributoři a stavební firmy. Toto sdružení fyzických osob tvoří 4 účastníci. Otec, jeho manželka a dva synové. U všech těchto účastníků jsou využity různé možnosti minimalizace daňového základu, jako je společné zdanění manželů, rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osoby a zdanění všech příjmů u jednoho z manželů za splnění určitých podmínek. Výsledky jsou průběžně vyhodnocovány a v závěru jsou formulována syntetická doporučení. Práce poskytuje relevantní informace firmě o výhodách a nevýhodách různých daňových možností a jsou navrhnuta konkrétní opatření, která minimalizují daňové zatížení. Obecné závěry jsou využitelné také pro ostatní obdobné instituce. 10

3. Metodika 3. Metodika Při vypracování této bakalářské práce jsou použity metody a zdroje s ohledem na výše definovaný cíl. Je uplatňována především metoda deskripce, analýzy, syntézy, modelování, komparace a indukce. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části při sestavování literárního přehledu je uplatněna metoda deskripce, která slouží k popisu současného stavu legislativy, dále pak metoda analýzy a syntézy. Čerpá se z odborné literatury a z platných zákonů. Pro praktickou část je využita metoda modelování a komparace. Metoda modelování je použita při uplatňování daňového zvýhodnění při různých podmínkách a daňovém základu. Tato metoda přehledně znázorňuje zkoumanou problematiku v konkrétních příkladech a vytváří vhodné podmínky pro komparaci. Vychází se z materiálů, které poskytla firma při osobních návštěvách a konzultacích. Pro odvozování dílčích závěrů u jednotlivých účastníků sdružení a konečného závěru je zvolena metoda indukce, tj. odvození obecných závěrů z jednotlivých jevů. Průběh zpracování bakalářské práce lze shrnout do následujících etap: - předběžné stanovení tématu bakalářské práce květen 2005 - kontaktování firmy + zpracování údajů červen 2005 až duben 2006 - konzultace s vedoucím bakalářské práce říjen 2005 až květen 2006 - studium problematiky v literatuře listopad 2005 až březen 2006 - zadání bakalářské práce prosinec 2005 - pracovní verze bakalářské práce duben 2006 - konečné úpravy a vyvázání květen 2006 - odevzdání bakalářské práce květen 2006 Práce je zpracována programem Microsoft Word, pro výpočty a grafické znázornění je použit program Microsoft Excel. 11

4. Teoretická část 4. Teoretická část Z hlediska kontinuity práce se tato část zabývá historickým vývojem daní, kde jsou shrnuty základní charakteristiky jednotlivých období. Poté je popsána struktura daní v ČR včetně detailního rozboru daně z příjmů fyzických osob, která zahrnuje zdaňování příjmů ze závislé činnosti a funkční požitky a zdaňování příjmů z nezávislé činnosti. 4.1 Historický vývoj daní Historie daní je velmi bohatá. Jak se vyvíjela společnost, tak se vyvíjely i daně. První zmínka o daních sahá až do starověku. Dle časového hlediska lze daně rozdělit do následujících etap. 4.1.1 Otrokářská společnost V tomto období hrály daně druhořadou roli. Byly nepravidelným zdrojem státní pokladny, často vybírané příležitostně k financování určité potřeby. Většinou byly vybírány v naturální podobě (dávky v obilí, dobytku) v důsledku nerozvinutosti peněžního hospodářství. Dále je toto období charakterizováno dobrovolností placení daně, například ve starém Řecku byla dobrovolnost placení daní projevem občanské uvědomělosti. 4.1.2 Feudální společnost Daně začínají plnit fiskální funkci. Mají zabezpečit příjmy panovníka. Mezi nejdůležitější zdroje státních příjmů, jak uvádí Široký (2003), patřily: - domény výnosy z panovníkova majetku, - regály výlučná práva přisvojována panovníkem (např. právo varné, celní), - akcízy nepřímé spotřební daně na vybrané zboží (většinou víno a pivo), - kontribuce přímé daně ( daň z hlavy, z majetku a z výnosů). Dále v tomto období vzniká profese daňového pachtýře. Panovník za úplatu vydává licenci na výběr daní pachtýři, který působí buď u určité daně nebo u všech daní (generální pacht). To je zvláště výhodné pro stát, který díky této profesi nemusí budovat vlastní finanční aparát. 12

4. Teoretická část V období pozdního feudalismu vznikají první katastry (seznamy nemovitostí jsou v nich zachyceny jednotlivé pozemky, jejich vlastníci, výměry atd.). Slouží jako podklad pro stanovení základu majetkových daní. 4.1.3. Liberalismus Daně mají charakter pravidelných, povinných plateb a jsou hlavním zdrojem příjmů veřejných rozpočtů (hlavně na krytí neproduktivních potřeb státu). Vznikají první ucelené daňové soustavy. Součástí těchto soustav jsou přímé a nepřímé daně. U přímých daní vznikají dva základní typy: - daně výnosové, které postihují výnos výroby, - daně důchodové, které jsou podobné dnešním daním z příjmů. 4.1.4 Období mezi světovými válkami V tomto období dochází k růstu daňové kvóty z důvodu neúnosného státního dluhu. Byly zaváděny mimořádné daně z majetku formou majetkových dávek. Ty byly stanoveny pro nejbohatší obyvatele. Cílem dávek v nové Československé republice bylo snížení oběživa (právě jeho nadbytek se pokládal za příčinu nízkého kurzu koruny). Vyměřování mimořádných dávek bylo pro finanční aparát velmi náročné a výtěžek stejně nedosáhl očekávané výše. 4.1.5 Situace po druhé světové válce Po druhé světové válce daně plní stabilizační funkci. Později se prosazuje politika stimulace nabídky (snižování daní, daňového břemene, mezních sazeb daně), zvyšuje se podíl nepřímých daní na celkových daňových výnosech, zavádí se daň z přidané hodnoty, je snaha o harmonizaci daní v mezinárodním měřítku, nadnárodní spolupráci a omezení daňových úniků. 4.1.6 Historie osobní důchodové daně Tato daň vznikla roku 1799 ve Velké Británií. Sloužila k financování válek proti Napoleonovi. V ostatních vyspělých zemích se objevila na přelomu 19. 20. století. V Rakousku-Uhersku (tedy i na území dnešní ČR) vznikla v roce 1849. 13

4. Teoretická část V některých státech se tato daň nevybírá. Jedná se především o státy, které jsou naftovými velmocemi nebo turistickými ráji. Pro ně nejsou daně z důchodů důležitým zdrojem příjmů veřejných rozpočtů. Mezi tyto tzv. daňové oázy například patří: Angola, Bahamy, Barbados, Irsko, Honkong, Kajmanské ostrovy, Uruguay. Osobní důchodová daň ve svém počátku měla jen několika procentní sazby, které se týkaly pouze vysokých důchodů. Po druhé světové válce došlo ke zvýšení těchto sazeb až do výše 90 %. V dalších letech tyto sazby opět klesaly. V České republice se 1. ledna 1993 zavedla daň z příjmů fyzických osob. Svými vlastnostmi podporuje spravedlnost i efektivnost daňového systému. Za nejdůležitější dobré vlastnosti této daně, jak uvádí Kubátová (2003), patří: - daň odpovídá principu platební schopnosti, - výnosy daně jsou pružné, - daň nezpůsobuje distorze v cenách, - daň je dobrým makroekonomickým stabilizátorem, - daň je průhledná, - není problém se zdrojem platby daně. 4.2 Struktura daní v ČR Daň je zákonem stanovená povinná platba nenávratného charakteru. Je to platba neekvivalentní, neúčelová a vynutitelná. Představuje transfer od soukromého sektoru k veřejnému sektoru, při kterém se mění forma vlastnictví peněz. Poplatek je platba za úkon nebo činnost státních nebo samosprávných orgánů, k němu dal poplatník podnět nebo v jeho zájmu je úkon proveden. 4.2.1 Základní členění daní a jejich struktura Daňová soustava v ČR rozděluje daně do dvou hlavních skupin dle daňového břemene, a to na daně přímé a nepřímé. Daně přímé přímo (bezprostředně) dopadají na subjekt daně (poplatníka). Není možný legální přenos daně na jiný subjekt. Mezi přímé daně v daňové soustavě České 14

4. Teoretická část republiky patří daň z příjmů fyzický osob, daň z příjmů právnický osob, daň z nemovitostí, daň silniční, daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí. U daní nepřímých daňové břemeno nepadá na plátce daně, ale přesouvá se na spotřebitele (kupujícího) v ceně výrobků či služby (postihují jej nepřímo). Plátce tuto daň přenáší (zcela legálně) prostřednictvím ceny na poplatníka. V České republice jsou nepřímými daněmi daň z přidané hodnoty a spotřební daně. Následující tabulka stručně popisuje strukturu daňového systému ČR. Tab č. 1 Daně uvalované v České republice ekonomické hledisko. Daň Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů právnických osob Pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení Daň z nemovitostí Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí Daň silniční DPH Spotřební daně Cla Místní poplatky Pramen: Pudil (2004) Předmět zdanění Osobní důchody Důchody firem Osobní a firemní důchody Nemovitosti Transfer majetku Automobily používané k podnikání Přidaná hodnota Množství příslušné komodity; v některých případech i cena Hodnota dováženého zboží Vlastnictví zboží nebo zvířat a provádění činností nebo využívání prostor 4.3 Daně z příjmů v České republice Tyto daně řadíme mezi univerzální daně. Až na výjimky (vyjmutí z předmětu daně) zdaňují všechny druhy příjmů. Daňovým objektem je to, co je předmětem daně (vše, co se zdaňuje nebo je od daně osvobozeno). Objekt daně může mít věcnou nebo peněžní 15

4. Teoretická část podobu. Subjektem daně je osoba (fyzická nebo právnická), která podléhá daňové povinnosti. Mezi daňové subjekty patří poplatníci a plátci daně. 4.3.1 Poplatník a plátce daně Poplatník daně je daňový subjekt, který je povinen hradit daň ze svého předmětu zdanění. Zpravidla hradí daň svým jménem a je také jejím konečným nositelem. Existují dva typy poplatníků: a) fyzická osoba (u daně z příjmů fyzických osob), b) právnická osoba (u daně z příjmů právnických osob). Z důvodu tématu bakalářské práce je zbytek práce zaměřen pouze na daně z příjmů fyzických osob. Dle teritoriálního vymezení se rozlišují dva typy daňových poplatníků: - poplatník s neomezenou daňovou povinností = daňový rezident, - poplatník s omezenou daňovou povinností = daňový nonrezident. Daňová povinnost daňového rezidenta se vztahuje na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR a také na příjmy plynoucí ze zdrojů ze zahraničí. Tato fyzická osoba má na území ČR bydliště, nebo se zde obvykle zdržuje. U druhého typu poplatníka je daňová povinnost vztahována pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR. Tato fyzická osoba nemá na území ČR bydliště, obvykle se zde nezdržuje, zdržuje se méně než 183 dní v roce, nebo se zde zdržuje pouze z důvodu studia či léčení. Plátce daně je daňový subjekt, který je ze zákona pod vlastní majetkovou odpovědností povinen odvádět správci daně daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkem. 4.3.2 Předmět daně Předmětem daně jsou jednotlivé druhy příjmů, které se dělí do pěti skupin: - příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků, - příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, - příjmy z kapitálového majetku, 16

4. Teoretická část - příjmy z pronájmu, - ostatní příjmy. Poplatník může mít příjmy peněžní, ale také nepeněžní. Nepeněžní příjmy se obvykle oceňují podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů. Některé nepeněžní příjmy řeší přímo ZDP. 4.3.3 Příjmy osvobozené od daně Příjmy osvobozené od daně se nezdaňují, ale jsou předmětem daně. Všeobecná osvobození jsou vymezena v 4 ZDP. Konkrétní osvobození pro určité druhy příjmů jsou blíže specifikovány v 6, 7 a 10 ZDP. 4.3.4 Základ daně Základ daně je daňová základna, ze které se sazbou daně vypočítává daňová povinnost poplatníka. Stanoví se tak, že se zjistí dílčí základy daně podle jednotlivých druhů příjmů ( 6 10 ZDP) a od souhrnu dílčích základů daně se odečítají nárokové nezdanitelné části a odčitatelné položky. V daňovém přiznání se základ daně zaokrouhluje na celé stokoruny dolů Metodika stanovení základu daně fyzických osob K určení základu daně se nejprve musí stanovit dílčí základy daně podle jednotlivých příjmů, kde: - P c je celkový příjem (hrubý příjem, hrubá mzda), - P z je zdravotní pojistné, - P s je pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, - P jsou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce (ve zdaňovacím období), - V dzu jsou výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, - V d jsou výdaje na dosažení příjmů. 17

4. Teoretická část Tab č. 2 Stanovení jednotlivých dílčích základů daně. DZD 6 = P c (P z + P s ), DZD 6 > 0 DZD 7 = P V dzu DZD 7 = 0, > 0, < 0 DZD 8 = P 1 DZD 8 > 0, = 0 DZD 9 = P V dzu DZD 9 = 0, > 0, < 0 DZD 10 = P V d DZD 10 = 0, > 0 Pramen: Vybíhal (2005) Základ daně fyzických osob se pak stanoví takto: ZD = (DZD 6 + DZD 7 + DZD 8 + DZD 9 + DZD 10 ) NČ PO. Z výše uvedené tabulky vyplývá, že u příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a příjmů z pronájmu může vzniknout daňová ztráta. Tuto ztrátu lze vzájemně zkompenzovat nebo uplatnit v následujících 5 letech formou snížení základu daně fyzické osoby. Vzájemné kompenzování ztráty podle 7 a 9 ZDP lze také provést s příjmy podle 8 a 10 ZDP. 4.3.5 Nezdanitelné částí základu daně Pokud poplatník podepíše tzv. prohlášení k dani 2 dle 38k ZDP, může si základ daně snížit o nezdanitelné části podle 15 ZDP. Jedná se o tyto nezdanitelné částky: a) 38 040 Kč ročně na poplatníka (tzv. nezdanitelné minimum), b) 21 720 Kč ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 38 040 Kč (u držitele ZTP/P dvojnásobek), c) 7 140 Kč ročně, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod, d) 14 280 Kč ročně, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod, 1 Pouze v případě příjmů z prodeje předkupního práva na cenné papíry se příjmy snižují o cenu pořízení předkupního práva. Tento výdaj však může být akceptován pouze do výše příjmů, takže DZD 8 může být větší než nula nebo roven nule, tedy nevzniká zde ztráta. 2 Prohlášení k dani poplatník podepisuje do 30 dnů, kdy nastoupil do zaměstnání, a pak každý rok nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období. 18

4. Teoretická část e) 50 040 Kč ročně, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P, f) 11 400 Kč u poplatníka po dobu, kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, g) odečet hodnoty darů, pokud úhrnná hodnota darů činí alespoň 1 000 Kč nebo přesáhne 2 % ze souhrnu dílčích základů daně, maximálně lze odečíst úhrnnou částku darů ve výši 10 % ze základu daně s tím, že jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2 000 Kč, h) úroky zaplacené ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru použitých poplatníkem na financování bytových potřeb dle 15 odst. 10 a 11 ZDP, i) úhrn příspěvků zaplacených poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem, přičemž zaplacenou částku příspěvku na penzijní připojištění musí snížit o 6 000 Kč, nejvýše však lze odečíst 12 000 Kč ročně, j) zaplacené pojistné na zdaňovací období na soukromé životní pojištění, maximálně 12 000 Kč, k) odečet částky odpovídající zaplaceným členským příspěvkům člena odborové organizace do výše 1,5 % zdanitelných příjmů, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období. Od 1. ledna 2006 došlo ke zrušení bodů a) až f) a jsou nově nahrazeny v 35 ba a jedná se o tzv. slevy na dani. Rozdíl je v tom, že do konce roku 2005 jsme základ daně snižovali o nezdanitelné části základu daně a posléze vypočítali daň. Od roku 2006 budeme snižovat o tzv. slevy na dani až námi vypočtenou daňovou povinnost. Bod g) až k) zůstává nadále nezdanitelnou částí základu daně. Změna nastala pouze v bodě g), který se vztahuje na dary a bezpříspěvkové dárce krve. U těchto bezpříspěvkových dárců krve se každý jednotlivý odběr oceňuje částkou 6 000 Kč. 19

4. Teoretická část 4.3.6 Položky odčitatelné od základu daně Položky odčitatelné od základu daně snižují základ daně fyzické osoby. Od základu daně lze odečíst: - daňovou ztrátu, která vznikla nebo byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, ve kterém byla v daňovém přiznání uvedena, - 30 % výdajů (nákladů) vynaložených na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť a učebních oborech učilišť, které jsou součástí výchovně vzdělávací soustavy a tyto obory jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu, - 100 % výdajů (nákladů), které poplatník vynaložil v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, při realizaci projektů výzkumu a vývoje, které mají podobu experimentálních či teoretických prací, projekčních či konstrukčních prací, výpočtů, návrhů technologií, výroby funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části a na certifikaci výsledků dosažených prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje. Další náležitosti pro uznání odčitatelných položek jsou vymezeny v 34 ZDP. 4.3.7 Sazba daně Sazba daně je algoritmus, jehož prostřednictvím se z upraveného základu daně stanoví velikost daně. V praxi se nejčastěji používá klouzavě progresivní sazba daně, kdy je daňový základ v každém daňovém pásmu postupně zdaňován tou úrovní daňové sazby, která odpovídá příslušnému pásmu daňového základu. Tab č. 3 Sazba daně pro rok 2005. od Kč Základ daně do Kč Daň Ze základu přesahujícího 0 109 200 15 % 109 200 218 400 16 380 Kč + 20 % 109 200 218 400 331 200 38 220 Kč + 25 % 218 400 331 200 a více 66 420 Kč + 32 % 331 200 Pramen: Marková (2005) 20

4. Teoretická část Tab č. 4 Sazba daně pro rok 2006. Základ daně od Kč do Kč Daň Ze základu přesahujícího 0 121 200 12 % 121 200 218 400 14 544 Kč +19 % 121 200 218 400 331 200 33 012 Kč + 25 % 218 400 331 200 a více 61 212 Kč + 32 % 331 200 Pramen: Marková (2006) 4.3.8 Klasické slevy na dani a daňová zvýhodnění Fyzická osoba si může uplatnit tyto druhy klasických slev, jak uvádí Vybíhal (2005): - 18 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností, přičemž pro uplatnění této slevy je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením, - 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením, přičemž pro uplatnění této slevy je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců s těžším zdravotním postižením, - daňové prázdniny po dobu 10 let, kdy poplatníkovi byl poskytnut příslib investiční pobídky podle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. Od 1. ledna 2005 lze uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti dle 35c, 35d ZDP. Toto zvýhodnění má formu slevy na dani, daňového bonusu nebo kombinací slevy na dani a daňového bonusu. Daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti je 6 000 Kč za rok. Slevu na dani může poplatník uplatnit až do výše daňové povinnosti vypočtené podle ZDP za příslušné zdaňovací období. Je-li daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 30 000 Kč ročně. Od 1. ledna 2006 je do zákona o dani z příjmů nově zařazen 35 ba, který snižuje poplatníkům vypočtenou daň za zdaňovací období o tyto částky: a) 7 200 Kč na poplatníka, 21

4. Teoretická část b) 4 200 na jeho manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 38 040 Kč (u držitele ZTP/P se částka 4 200 zvyšuje na dvojnásobek), c) 1 500 Kč, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod, d) 3 000 Kč pobírá-li poplatník plný invalidní důchod, e) 9 600 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P, f) 2 400 Kč u poplatníka po dobu, kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem. 4.3.9 Úpravy základu daně Základ daně se zjišťuje: - z výsledku hospodaření u poplatníků, kteří vedou účetnictví, - z rozdílů mezi příjmy a výdaji u poplatníků, kteří nevedou účetnictví. V 23 ZDP jsou uvedeny položky, které zvyšují a snižují základ daně, dále pak položky, které se do základu daně nezahrnují apod. 4.3.10 Daňové přiznání a placení daně Daňové přiznání Daňové přiznání slouží k vyčíslení daňové povinnosti a je dokladem pro finanční úřad. Zpravidla poplatník podává pouze řádné daňové přiznání. Může však podat také daňové přiznání opravné, popř. dodatečné. Při splnění určitých podmínek poplatník nemusí podávat daňové přiznání vůbec. U daní z příjmů fyzických osob se rozlišují 3 typy daňových přiznání: - řádné daňové přiznání, které se podává v řádném termínu, - opravné daňové přiznání, které podává daňový subjekt před uplynutím lhůty k podání přiznání (pro vyměřovací řízení se pak použije tohoto opravného přiznání a k přiznání předchozímu se nepřihlíží), - dodatečné daňové přiznání, které se podává po uplynutí lhůty k podání přiznání, zjistí-li poplatník, že jeho daňová povinnost má být vyšší nebo daňová ztráta nižší, než je jeho poslední známá daňová povinnost. 22

4. Teoretická část Placení daně Daň z příjmů se platí jednorázově nebo zálohově. Jednorázově se platí v případech, kdy není ze zákona povinnost platit zálohy na daň a to buď srážkou podle zvláštní sazby daně nebo na základě podání daňového přiznání. Při placení daně zálohově existují 3 typy záloh, jak uvádí Vybíhal (2005): - záloha na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků stanovená podle 38h odst. 2 ZDP poplatník podepsal prohlášení k dani, - záloha na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků stanovená podle 38h odst. 3 ZDP nejméně ve výši 20 % ze zdanitelné mzdy poplatník nepodepsal prohlášení k dani, - záloha na daň z příjmů podle poslední známé daňové povinnosti stanovená podle 38a ZDP u fyzických osob s příjmy podle 7 až 10 ZDP podávajících daňové přiznání typu B. Tab č. 5 Režim zálohy na daň podle PZDP. PZDP (Kč) Periodicita záloh Termíny splatnosti záloh PZDP 30 000 Kč neplatí se - 30 000 Kč < PZDP 150 000 Kč platí se pololetně PZDP > 150 000 Kč platí se čtvrtletně Pramen: Vybíhal (2005) 15. den 6. měsíce ZdO 15. den 12. měsíce ZdO 15. den 3. měsíce ZdO 15. den 6. měsíce ZdO 15. den 9. měsíce ZdO 15. den 12. měsíce ZdO Zálohy podle PZDP neplatí poplatníci, jejichž PZDP nepřesáhla 30 000 Kč, a dále obce. Pololetní zálohy se platí ve výši 40 % PZDP a čtvrtletní zálohy ve výši ¼ PZDP. U fyzických osob, kde poplatník vykazuje součet dílčích základů daně existují určitá specifika. Posuzuje se poměr DZD 6 / DZD 6 až 10. Když poměr vyjde 50 %, záloha na daň se neplatí. Pokud vyjde mezi 15 % až 50 %, záloha se platí v poloviční výši a pokud poměr vyjde menší než 15 %, záloha se platí v plné výši. 23

4. Teoretická část 4.4 Zdaňování příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků Tyto příjmy vymezuje 6 ZDP. Za příjem ze závislé činnosti se považuje příjem, který je zaměstnanci vyplácen zaměstnavatelem. Zaměstnavatel je z tohoto příjmu povinen jako plátce daně odvést buď zálohu na daň nebo daň správci daně. 4.4.1 Vymezení pojmů Příjmy ze závislé činnosti Mezi příjmy ze závislé činnosti, jak uvádí Vybíhal (2003), patří: a) příjmy ze současného nebo dřívějšího poměru - pracovněprávního, služebního, členského, nebo obdobného, b) příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti, c) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím, nebo dřívějším výkonem závislé činnosti nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává, e) příjem vyplacený tuzemskou fyzickou nebo právnickou osobou (rezidentem v ČR) považovanou za zaměstnavatele, u něhož zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (nonrezidentem) - takto vyplacený příjem se považuje za příjem vyplacený českým rezidentem. Funkční požitky Funkční požitky jsou odměny za funkce, které nemají charakter příjmů ze závislé činnosti. Patří sem: - funkční platy členů vlád, poslanců a senátorů Parlamentu ČR a platy vedoucích ústředních úřadů státní správy, - odměny za výkon funkce v orgánech obcích, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích. 24

4. Teoretická část Příjmy, které nejsou předmětem daně Mezi tyto příjmy patří kromě 3 odst. 4 ZDP také tyto příjmy: - náhrady cestovních výdajů, - hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků, - částky přijaté zaměstnancem zálohově, - náhrady za opotřebení vlastního nářadí. Příjmy, které jsou předmětem daně a od daně jsou osvobozeny Kromě příjmů, které jsou obecně osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob podle 4 ZDP, jsou dále osvobozeny příjmy dle 6 odst. 9 ZDP. 4.4.2 Variantní postupy při zdaňování příjmů V praxi vznikají různé daňové situace, které se posuzují podle vymezených kritérií. Podle Vybíhala (2005) se rozlišují především tyto následující situace: - zda poplatník podepsal prohlášení k dani podle 38k ZDP, - výše měsíčního příjmu v Kč, - zda se zdroj příjmů nachází na území ČR, - zda jde o příjem ze závislé činnosti vymezený v 6 odst. 1 písm. a), d) a odst. 10 nebo odst. 1 písm. b), c) ZDP, - zda poplatník je rezident ČR, nebo jde o nonrezidenta, - výši měsíční zdanitelné mzdy v Kč. Nejčastěji se v praxi vyskytuje situace, že poplatník podepíše prohlášení k dani dle 38k ZDP. U zaměstnavatele si tak může uplatnit nezdanitelné části základu daně dle 15 ZDP (základní nezdanitelná část na poplatníka, na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 38 040 Kč, odečet hodnoty darů apod.). Schéma výpočtu při této variantě zobrazuje následující tabulka. 25

4. Teoretická část Tab č. 6 Výpočet měsíční zálohy na daň a daně při ročním zúčtování. Měsíční záloha na daň Roční zúčtování + měsíční příjem v Kč + roční příjem v Kč - ZP hrazené zaměstnancem (4,5 %) v Kč - úhrn sraženého ZP v Kč - SP hrazené zaměstnancem (8 %) v Kč - úhrn sraženého SP v Kč = dílčí základ daně v Kč = dílčí základ daně v Kč - odpočet nezdanitelných částek ve výši - odpočet nezdanitelných částek ročně dle 1/12 z částek uvedených v 15 ZDP 15 ZDP = základ daně v Kč = základ daně v Kč = zdanitelná mzda (zaokrouhlená do 100 = základ daně zaokrouhlený na celé stovky Kč na celé Kč nahoru, nad 100 Kč na Kč dolů celé stovky Kč nahoru) v Kč = záloha na daň (dle 38h odst. 2 ZDP) = daň v Kč (dle 16 ZDP) - daňové zvýhodnění formou slevy na dani - sleva na dani (dle 35c ZDP) = záloha na daň upravená o slevu na dani = daň po slevě nebo daňový bonus nebo daňový bonus Pramen: vlastní práce 4.5 Zdaňování příjmů fyzických osob z nezávislé činnosti Příjmy z nezávislé činnosti zahrnují: - příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti ( 7 ZDP), - příjmy z kapitálového majetku ( 8 ZDP), - příjmy z pronájmu ( 9 ZDP), - ostatní příjmy ( 10 ZDP). 4.6 Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti Tyto příjmy upravuje 7 ZDP. Jedná se o příjmy, které zdaňují osoby uskutečňující samostatnou výdělečnou činnost. 26

4. Teoretická část 4.6.1 Vymezení příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti Do příjmů z podnikání se zahrnují: a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, b) příjmy ze živnosti, c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, d) podíl společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku. Do příjmů z jiné samostatné výdělečné činnosti se zahrnují: a) příjmy z užití a poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, b) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů, c) příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů, d) příjmy z činnosti správce konkurzní podstaty, včetně příjmů z činnosti předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a vyrovnávacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu. 4.6.2 Minimální základ daně Minimální základ daně platí pro fyzické osoby, které mají příjmy dle 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) ZDP. Do konce roku 2003 mohli mít poplatníci dle 7 nulový základ daně. Nyní je povinností všech těchto poplatníků odvést daň alespoň z minimálního ZD, který musí činit nejméně 50 % částky stanovené součinem: - všeobecného vyměřovacího základu podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází zdaňovacímu období, - přepočítacího koeficientu dle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného základu, 27

4. Teoretická část - počtu měsíců, po které poplatník provozoval činnost dle 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c). Tento minimální základ daně se nesnižuje o odčitatelné položky. Pokud byla dosažená ztráta v tom zdaňovacím období, ve kterém byl stanoven minimální základ daně, tak je možné ztrátu uplatnit až v následujících zdaňovacích obdobích. Minimální základ daně pro rok 2004 byl stanoven ve výši 101 000 Kč, pro rok 2005 ve výši 107 300 Kč. 4.6.3 Daňové režimy a techniky výběru daně V současné době existují 3 základní techniky výběru daně, jak uvádí Vybíhal (2004) : a) výběr daně ze samostatného základu daně zvláštní sazbou daně (srážková daň) prostřednictvím plátce daně, b) výběr daně prostřednictvím přiznání k dani z příjmů fyzických osob, c) výběr daně paušální částkou. Výběr daně ze samostatného základu daně zvláštní sazbou daně prostřednictvím plátce daně U tohoto režimu se rozlišují dva typy příjmů: - příjmy autorů za příspěvky, - příjmy nonrezidentů, jejichž zdroj se nachází na území ČR. Příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území ČR. Úhrn těchto příjmů od téhož plátce nesmí v kalendářním měsíci přesáhnout částku 3 000 Kč. Zde je sazba daně 10 %. Jestliže je odměna za příspěvek vyšší než 3 000 Kč, poplatník ji zdaní v daňovém přiznání. U druhého typu příjmů se uplatňuje sazba daně ve výši 25 %. Jedná se o příjmy ze služeb, z nezávislé činnosti (architekti, lékaři, učitelé apod.), z osobně vykonávané činnosti na území ČR (vystupující umělec, sportovec apod.) a náhrady za poskytnutí práva. 28

4. Teoretická část Výběr daně prostřednictvím přiznání k dani z příjmů fyzických osob Tímto režimem je zdaňována většina příjmů dle 7 ZDP. V přiznání k dani z příjmů si poplatník sám vypočítá základ daně a daň. Základ daně zahrnuje příjmy snížené o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Poplatník má dvě možnosti: - uplatnit výdaje v prokázané výši (tyto výdaje musí poplatník dokladově prokázat), - uplatnit výdaje procentem z příjmů. Výdaje uplatňované paušálně procentem z příjmů dle ZDP z roku 2005: - 50 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, - 30 % z příjmů z užití a poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, - 25 % z příjmů ze živnosti, z jiného podnikání, z příjmů z výkonu nezávislého povolání, z příjmů znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce, správce konkurzní podstaty, včetně příjmů z činnosti předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a vyrovnávacího správce, které nejsou živností ani podnikáním. Výdaje stanovené procentem z příjmů zahrnují veškeré výdaje poplatníka kromě pojistného (ZP, SP). Dle novely ZDP platné pro rok 2006 si poplatník může výdaje stanovené procentem z příjmů navýšit o nové procentní poměry platné již pro stanovení daně za rok 2005. Jedná se o tyto zvýšené paušální náklady, jak uvádí Doleželová (2006): - 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, - 60 % z příjmů ze živnosti řemeslných, - 50 % z příjmů ze živností s výjimkou příjmů ze živností řemeslných, - 40 % z příjmů z jiného podnikání podle zvláštních předpisů nebo z příjmů z jiné samostatné výdělečné činnosti. 29

4. Teoretická část Výběr daně paušální částkou Tímto režimem se řídí jen vymezení poplatníci, kteří splňují následující podmínky: - mají příjmy včetně úroků na běžném účtu (ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, ze živnosti, z jiného podnikání podle zvláštních předpisů), - poplatník podniká bez zaměstnanců nebo spolupracujících osob, - roční výše příjmů v bezprostředně předcházejících 3 zdaňovacích obdobích nepřesáhla 1 000 000 Kč, - nejsou účastníky sdružení, které není právnickou osobou, - nejsou plátci daně z přidané hodnoty, - podají žádost správci daně nejpozději do 31. ledna běžného zdaňovacího období. Výši daně poplatníkovi stanoví správce daně, a to nejpozději do 31. května běžného zdaňovacího období. Paušální daň činí nejméně 600 Kč. 4.6.4 Daňové režimy minimalizace základu daně Jedná se o tyto režimy: a) rozdělování příjmů a výdajů spoluvlastníků, b) rozdělování příjmů a výdajů účastníků sdružení fyzických osob, c) rozdělování příjmů a výdajů na spolupracující osoby, d) výpočet daně ze společného základu daně manželů, e) rozdělování příjmů dosažených za více zdaňovacích období. Rozdělování příjmů a výdajů spoluvlastníků Příjmy dosažené společně dvěma nebo více poplatníky z titulu spoluvlastnictví a společně vynaložené výdaje se mezi poplatníky rozdělují podle spoluvlastnických podílů. Plynou-li příjmy ze spoluvlastnictví na základě písemné smlouvy pouze některým spoluvlastníkům, rozdělují se příjmy nebo výdaje dle této smlouvy. Pokud se příjmy a výdaje nerozdělují podle spoluvlastnických podílů, mohou poplatníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši. 30

4. Teoretická část Rozdělování příjmů a výdajů účastníků sdružení fyzických osob Vztahy mezi účastníky sdružení upravuje smlouva o sdružení. Příjmy a výdaje se mezi účastníky sdružení rozdělují rovným dílem, pokud ve smlouvě o sdružení není stanoveno jinak. Pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi účastníky sdružení rovným dílem, mohou se uplatnit výdaje pouze v prokázané výši (v případě rozdělení příjmů a výdajů rovným dílem mohou účastníci sdružení výdaje uplatnit jak v prokázané výši, tak i procentem z příjmů). Rozdělování příjmů a výdajů na spolupracující osoby Příjmy a výdaje z titulu podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti lze s výjimkou podílů na zisku společníků v. o. s. a komplementářů k. s. rozdělit na spolupracující osoby a to na manželku (manžela) a ostatní osoby žijící s poplatníkem v domácnosti. Rozdělování příjmů a výdajů na manželku (manžela) lze za těchto podmínek: - podíl připadající na manželku (manžela) nesmí překročit 50 %, - částka připadající na spolupracující osobu, o kterou příjmy převyšují výdaje, nesmí překročit částku 540 000 Kč při spolupráci za celé zdaňovací období (45 000 Kč za každý započatý měsíc spolupráce). Rozdělování příjmů a výdajů na manželku (manžela) a ostatní osoby žijící s poplatníkem v domácnosti lze podle Vybíhala (2005) za těchto podmínek: - podíl připadající na všechny spolupracující osoby v úhrnu nesmí překročit 30 %, - u spolupracující manželky (manžela) a dalších spolupracujících osob musí být výše podílu na společných příjmech a výdajích stejná, - částka připadající na spolupracující osoby, o kterou příjmy převyšují výdaje, nesmí překročit částku 180 000 Kč při spolupráci za celé zdaňovací období (15 000 Kč za každý započatý měsíc spolupráce), - na děti nelze rozdělovat až do ukončení jejich povinné školní docházky, - příjmy a výdaje nelze rozdělovat na manželku (manžela) a děti, pokud jsou uplatňovány jako vyživované osoby. Na spolupracující osoby nelze rozdělovat dary, investiční výhody, úroky z hypotečních úvěrů a z úvěrů ze stavebního spoření a slevy na dani či daňové zvýhodnění. 31

4. Teoretická část Výpočet daně ze společného základu daně manželů Od 1. ledna 2005 mohou manželé vyživující v domácnosti alespoň 1 dítě a jsou poplatníky daně z příjmů fyzických osob, využít výpočet daně ze společného základu daně (= společné zdanění manželů). Společné zdanění manželů není podmíněno společnou činností. Může být uplatněno i v případě, že jeden z manželů v daném zdaňovacím období žádné zdanitelné příjmy neměl. V případě, že je jeden z manželů daňovým rezidentem jiného státu, mohou manželé společné zdanění uplatnit, jestliže úhrn všech jejich příjmů plynoucích ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90 % všech jejich příjmů s výjimkou příjmů, které: - nejsou předmětem daně, - jsou od daně osvobozeny, - jsou vybírány srážkou podle zvláštní sazby daně. Společným základem daně se rozumí součet dílčích základů daně obou manželů dle 6 až 10, upravených podle 5 a 23 ZDP, sníženého o nezdanitelné částky dle 15 ZDP za oba manžele. Uplatňoval-li jeden z manželů nezdanitelné částky v průběhu zdaňovacího období u svého plátce daně, nemůže tohoto zvýhodnění v rámci daňového přiznání využít druhý z manželů. Dosáhne-li jeden nebo oba manželé ve zdaňovacím období, ve kterém uplatňují společné zdanění, u příjmů dle 7 a 9 daňové ztráty, může ji uplatnit v následujících až pěti zdaňovacích obdobích ten z manželů, kterému ztráta vznikla, pokud nebude uplatňovat společné zdanění. Dále za podmínek dle 34 ZDP. Společné zdanění manželů uplatňuje každý z manželů ve svém daňovém přiznání, které podávají oba manželé ve stejné lhůtě a to do 31. března následujícího roku nebo v prodloužené lhůtě dle 40 ZSDP. Po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání nelze způsob stanovení základu daně měnit. Zálohy na daň z příjmů fyzických osob platí každý z manželů dle 38h ZDP z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků a dále podle 38a ZDP s tím, že poslední známou povinností se při společném zdanění manželů rozumí daň připadající na každého z manželů. 32

4. Teoretická část V příloze k daňovému přiznání každý z manželů uvede údaje potřebné ke stanovení společného základu daně. Dále uvede polovinu ze společného základu, ze které vypočte daň. Za zdaňovací období nelze uplatnit společné zdanění, jestliže alespoň jeden z manželů za toto zdaňovací období, jak uvádí Vybíhal (2005): a) má daň z příjmu stanovenou paušální částkou podle 7a ZDP, b) má povinnost stanovit minimální základ daně podle 7c ZDP, c) uplatňuje způsob výpočtu daně z příjmů podle 13 a 14 ZDP, d) uplatňuje slevu na dani podle 35a, případně 35b ZDP, e) má povinnost uplatnit postup uvedený v 38gb ZDP. Rozdělování příjmů dosažených za více zdaňovacích období Při tomto režimu může poplatník rozdělovat následující druhy příjmů: - příjmy z lesního hospodářství dosažené těžbou dřeva nejvýše na 10 poměrných částí, - příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství nejvýše na 3 poměrné části, - příjmy z práv dle 7 odst. 2 ZDP nejvýše na 3 poměrné části, - příjmy z činnosti restaurátorů kulturních památek a sbírkových předmětů nejvýše na 3 poměrné části, - příjmy z činnosti správce konkurzní podstaty, příjmy z činnosti předběžného, zvláštního, zástupce a vyrovnávacího správce nejvýše na 5 poměrných částí. Poplatník může rozdělovat pouze příjmy, které jsou výsledkem jeho několikaleté činnosti. Příjmy lze rozdělovat rovnoměrně na zdaňovací období, v němž byly dosaženy, a na zdaňovací období předcházející, ve kterých byla činnost provozována. K výdajům, které byly uplatněny v souvislosti s těmito příjmy, se již nepřihlíží. Jedna poměrná část se zahrne do základu daně a zjistí se procento daně ze základu daně. Tímto procentem se vypočte daň ze zbývající části, popřípadě zbývajících částí příjmu dosaženého za více zdaňovacích období. Jestliže takto zjištěné procento je menší než 15 %, použije se pro výpočet daně ze zbývajících částí sazba daně ve výši 15 %. 33

4.7 Příjmy z kapitálového majetku 4. Teoretická část Zákon o daních z příjmů rozumí pod příjmy z kapitálového majetku pouze příjmy z jejich držby. Příjmy z jejich prodeje se zdaňují v rámci ostatních příjmů. U příjmů z kapitálového majetku dle 8 se uplatňují 3 režimy zdanění: a) prostřednictvím přiznání k dani z příjmů fyzických osob, kde daňové zatížení činí 15 až 32 %, b) prostřednictvím samostatného základu daně pro zdanění zvláštní sazbou daně ve výši 15 % a 25 % podle 36 ZDP, c) prostřednictvím samostatného základu daně pro zdanění zvláštní sazbou daně ve výši 15 % podle 16 odst. 2 ZDP, jedná-li se o příjmy ze zdrojů v zahraničí. 4.8 Příjmy z pronájmu Příjmy z pronájmu jsou uvedeny v 9 a jedná se o následující příjmy: - příjmy z pronájmu nemovitostí nebo bytů (či jejich částí), - příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu. Základem daně jsou příjmy snížené o výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmů. Výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmů může poplatník uplatnit buď v prokázané výši nebo paušálem 20 % z příjmů. Příjmy plynoucí manželům z bezpodílového spoluvlastnictví se zdaňují jen u jednoho z nich. Od 1.ledna 2006 došlo k novele 9 odst. 4 ZDP. Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů může si tyto výdaje uplatnit paušálem ve výši 30 % z celkových příjmů. Toto nové znění 9 odst. 4 lze využít pro stanovení daně za rok 2005. 4.9 Ostatní příjmy Mezi ostatní příjmy, které jsou vymezeny v 10, patří především příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem, příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu, výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách atd. 34