Společné zdanění manželů Diplomová práce

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní Společné zdanění manželů Diplomová práce Bc. Lucie Hnilicová Brno 2008

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou diplomovou práci na téma Společné zdanění manželů vypracovala samostatně s použitím podkladových údajů a odborné literatury, která je uvedena v seznamu V Brně 14. května podpis

3 Poděkování Tímto chci poděkovat paní Ing. Blance Sítařové za cenné připomínky a odborné rady, které mi velmi pomohly k vypracování této diplomové práce.

4 Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na problematiku společného zdanění, na kterou navazuje institut spolupracujících osob. Oba instituty jsou porovnávány na základě stanovených předpokladů, které jsou zaměřeny především na výši nezdanitelných částí daně, jednotlivých typů slev na dani. Nedílnou součástí je rozdělení poplatníků podle druhu příjmu, který dosahují v příslušném zdaňovacím období. Analýza společného zdanění manželů i spolupracující osoby je podle platné legislativy zdaňovacího období Součást diplomové práce tvoří novelizace daní v roce 2008, jejíž nevětší zásah se týká zrušení progresivních sazeb daně a zavedení jednotné daně a také zrušení institutu společného zdanění manželů. Abstract This diploma thesis is focused on common taxation followed by the institute of cooperative persons. Comparison of both institutes is based on defined assumptions focused on amount of non-taxable parts of the tax and constituent types of discount. Ratepayers classification based on income type that is reached in relevant period is an integral part of this work. Analysis of joint taxation of married couples as well as cooperative persons is in accord with valid legislation of taxation period part of the thesis is a tax reform in 2008 which invalidates progressive tax rates and introduces unified tax and invalidates the institute of common taxation of married couples.

5 Obsah 1 ÚVOD CÍL PRÁCE METODIKA DANÍ Z PŘÍJMŮ METODIKA VÝPOČTU VÝSLEDNÉ DAŇOVÉ POVINNOSTI - SPOLEČNÉHO ZDANĚNÍ MANŽELŮ METODIKA VÝPOČTU VÝSLEDNÉ DAŇOVÉ POVINNOSTI SPOLUPRACUJÍCÍ OSOBA PŘEHLED LITERATURY CHARAKTERISTIKA DANÍ Z PŘÍJMŮ DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB Poplatník daně z příjmu fyzických osob Předmět daně z příjmů fyzických osob Základ daně a daňová ztráta Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky Příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti Příjmy z kapitálového majetku Příjmy z pronájmu Ostatní příjmy SPOLEČNÉ ZDANĚNÍ MANŽELŮ Podmínky pro uplatnění společného zdanění manželů Stanovení společného základu daně Daňová ztráta a odpočet výdajů na výuku žáku Odpočet darů Příjmy ze zdrojů v zahraničí Daňové zvýhodnění na vyživované děti Zálohy na daň Daňový nerezidenti Přeplatek a nedoplatek na dani Daňové přiznání Nemožnost uplatnění společného zdanění manželů PŘEVEDENÍ NA SPOLUPRACUJÍCÍ OSOBU Podmínky pro uplatnění Spolupráce po celé či část zdaňovacího období Rozdělení příjmů a výdajů spolupracujících osob Zdravotní a sociální pojištění Výdaje na pracovní cesty spolupracující osoby Spolupracující osoba má více příjmů Odpočet daňové ztráty Daňové zvýhodnění Zálohy na daň Daňové přiznání Nemožnost uplatnění spolupracující osoby NOVELIZACE DANÍ Daň z příjmů fyzických osob VLASTNÍ PRÁCE PŘEDPOKLADY SPOLEČNÉ ZDANĚNÍ MANŽELŮ Poplatník P1 - zaměstnanec Poplatník P2 zaměstnanec Poplatník P3 zaměstnanec Poplatník P4 zaměstnanec Zaměstnanec uplatňuje slevu na manželku Srovnání výše úspor a měsíční hrubé mzdy

6 4.2.7 Poplatník podnikatel Nejvyšší částky úspor SPOLUPRACUJÍCÍ OSOBY Spolupracující osoba manželka/družka Spolupracující osoba další možnosti Nejvyšší částky úspor SROVNÁNÍ INSTITUTU SPOLEČNÉHO ZDANĚNÍ MANŽELŮ A SPOLUPRACUJÍCÍ OSOBY NOVELIZACE DANÍ Z PŘÍJMU Institut společného zdanění manželů Institut spolupracující osoby DISKUSE ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA PŘÍLOHY

7 1 Úvod Obecně lze veškeré daně platné v České republice rozdělit do dvou kategorií, tedy na daně přímé a nepřímé. Rozdíl mezi nimi je dán dopadem daňového břemene na poplatníka. U přímých daní je dopad přímo na poplatníka, což znamená, že se ho bezprostředně dotýká. Příkladem tohoto typu daně může být daň z příjmu fyzických či právnických osob. Druhý typ daní dopadá na poplatníka nepřímo. V našich podmínkách se jedná o daň z přidané hodnoty a spotřební daň. Jedním z nejdiskutovanějších témat dnešní doby je problematika daní z příjmu, která se dotýká téměř každého občana nejen České republiky. Zákon o daních z příjmů rozlišuje poplatníky na osoby fyzické a právnické. Přičemž právnické osoby reprezentují především obchodní a kapitálové společnosti, které jsou zapsány v obchodním rejstříku a jsou tvořeny osobami fyzickými. Fyzické osoby představují jednotlivci zaměstnanci, osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění, podle zvláštního právního předpisu a také osoby, které se zabývají pronájmem pravidelným či příležitostným Daň z příjmů fyzických osob je zakotvena v zákoně č.586/1992 Sb. v platném znění. Tento zákon rozděluje poplatníky do několika skupin podle dosahovaných příjmů a stanovuje metodiku základu daně a výsledné daňové povinnosti. Příjmy dosažené ve zdaňovacím období 2007 jsou zdaněny progresivními sazbami daně, které činí 12 %, 19 %, 25 % a 32 %. Společné zdanění manželů je jedna z možností optimalizace základu daně manželů. Je založeno na několika podmínkách. Nejzásadnější podmínky je oficiální manželský svazek poplatníků a vyživování alespoň jednoho dítě v domácnosti. Institut společného zdanění manželů nabízí výraznou úsporu daně z příjmu, jejíž příčinou je jiná metodika stanovení základu daně poplatníků. Manželé vytvářejí svými příjmy společný základ daně, který je rozdělen na poloviny a činí základ daně manžela a manželky. Spojením a následným rozdělením společného základu daně lze snížit výslednou daňovou povinnost manželů. Další způsob výpočtu výsledné daňové povinnosti manželů je využití institutu spolupracující osoby. Podmínky uplatnění této metodiky nejsou zdaleka tak přísně jako 7

8 při společném zdanění manželů. Nejdůležitější fakt pro využití spolupracující osoby je, aby se spolupracující osoba prokazatelně podílela na podnikatelské aktivitě poplatníka a na společné domácnosti. Výrazný rozdíl mezi společným zdanění a spolupracující osobou je stanoven ve vymezení příjmů poplatníků, kteří zmiňované instituty mohou využít. Změna legislativy ve zdaňovacím období 2008 přinesla několik zásadních změn, které se týkají zavedení jednotné sazby daně ve výši 15 % ze základu daně poplatníka a další důležitá změna, která se dotýká tématu mé diplomové práce, je zrušení institutu společného zdanění manželů. 8

9 1.1 Cíl práce Diplomová práce obsahuje problematiku zdanění příjmu fyzických osob, kterými jsou manželé se dvěmi vyživovanými dětmi. Zkoumaní manželé mohou využít podle legislativy platné pro zdaňovací období 2007 dva způsoby zdanění svých příjmů. První možností je využití institutu spolupracujících osob, který je postaven na základě společného základu daně, který je tvořen dílčími základy daně obou manželů. Druhá možnost je využití institutu spolupracující osoby, kterou je manželka. Cílem diplomové práce je analýza společného zdanění manželů. Manželé jsou poplatníci, kteří jsou rozděleni do dvou skupin zaměstnanci a podnikatelé. Zaměřila jsem se na zkoumání jednotlivých kombinacích poplatníků podle příslušné sazby daně z příjmu, kam spadají jejich dosažené základy daně. Komparace společného zdanění je rozšířena o spojení poplatníka s manželkou, jejíž základ daně je během zdaňovacího období roven Kč v případě obou stanovených skupin. Srovnání podnikatelů je obohaceno o ztrátu z podnikání manželky. Nedílnou součástí je vyčíslení částek, které uspoří manželé při využití společného zdanění manželů. Také jsem vyjádřila hodnotu úspor ke spočítané průměrné hrubé mzdě manželů. Novelizace daní platná od zrušila institut společného zdanění manželů a zavedla rovnou sazbu daně 15 % ze základu daně. Avšak způsob výpočtu daně z příjmu je po obě zmiňovaná období možný při využití spolupracující osoby, proto jsem se rozhodla tuto problematiku zařadit a analyzovat v menším rozsahu. 9

10 2 Metodika daní z příjmů Metodika daní z příjmů je zaměřena na výpočet základu daně a zjištění daňové povinnosti poplatníka. Stanovení základu daně ve zkoumaných problematikách je samozřejmě odlišné. Obecně můžeme základ daně vyjádřit jako částku, která je rozdílem součtu daňových příjmů a výdajů, které poplatník vynakládá za účelem dosažení, udržení a zajištění své podnikatelské činnosti. Výslednou daňovou povinnost lze snížit o položky nezdanitelných částí základu daně podle 15 zákona o daních z příjmů platný pro rok Příklady nezdanitelných částí základu daně: odpočet příspěvků na soukromé životní a penzijní pojištění, odpočet darů, odpočet úroků z úvěrů ze stavebního spoření a z hypotečních úvěrů použitých na financování bytových potřeb, odpočet členských příspěvků člena odborové organizace, reinvestiční odpočet. [5] Základ daně je možné snížit o položky odčitatelné, které jsou specifikovány v 34 zákona o daních z příjmů. Nejvýznamnější položkou je snížení základu daně o daňovou ztrátu, kterou poplatník vykázal v předchozích zdaňovacích obdobích. Problematika zaokrouhlení základu daně je při placení měsíčních záloh na daň z příjmu zaokrouhlována na celé stokoruny nahoru a při neplacení záloh, tzn. při stanovení ročního základu daně, je zaokrouhlována na celé stokoruny dolů. Sazby daně z příjmů fyzických osob Snížený základ daně je zdaněn podle příslušné sazby daně podle 16. Jednotlivé sazby daně jsou pro rok 2007 rozděleny do 4 kategorií. 10

11 Tab. č. 1: Sazby daně z příjmů fyzických osob platní pro rok 2007 Rozmezí základu daně Sazba daně Částka přesahující ZD v Kč v Kč 12% % z rozdílu % z rozdílu více % z rozdílu zdroj: [2] V prvním pásmu je daň odváděna ze základu daně nepřesahující Kč za příslušné zdaňovací období. Výsledná daňová povinnost je 12 % z této částky. Při výpočtu výsledné daňové povinnosti poplatníka v ostatních třech pásmech se postupuje jiným způsobem. Daňová povinnost je dána součtem zákonem stanovené částky ( Kč, Kč a Kč) a odpovídajícím procentem z částky, která je stanovena rozdílem základu daně o stanové pásmo ( Kč, Kč, Kč). Pokud bude základ daně poplatníka Kč, pak jeho výsledná daňová povinnost je: ( ) x 0,19 = = Kč Pravidlo zaokrouhlení daňové povinnosti je na celé koruny nahoru. Slevy na dani Poplatník může snížit daňovou povinnost o jednotlivé typy slev, které jsou uvedeny v 35 ba zákona o daních z příjmů. Pro využití slev je nutné dodržovat zákonem dané povinnosti, které se vztahují k příslušné slevě na dani. Tab. č. 2: Jednotlivé typy slev a jejich částky platné v roce 2007 Typ slevy Roční částka v Kč Na poplatníka Na manžela/ku Na vyživované dítě Na studenta Na plnou invaliditu Na částečnou invaliditu Pro držitele průkazu ZTP/P zdroj: [4] Slevy na dani snižují daňovou povinnost. Když nastane situace, že poplatník využije slevy a jeho daňová povinnost je záporná, pak se jedná o daňový bonus. Daňový bonus pro rok 2007 je maximálně do částky Kč. 11

12 2.1 Metodika výpočtu výsledné daňové povinnosti - společného zdanění manželů Při využití institutu společného zdanění manželů vzniká tzv. společný základ daně, který je tvořen součtem základů daně obou manželů a to podle 6 10 zákona o daních z příjmů. Společný základ daně je snížen o nezdanitelné části daně podle 15, které se týkají obou manželů (výjimkou je daňová ztráta). Takto upravený základ daně je rozdělen na poloviny, které zdaňuje každý z manželů podle příslušné sazby daně. Výsledná daňová povinnost může být snížena o příslušné položky slev. Tab. č. 3: Uplatnění společného zdanění manželů Údaje Manžel Manželka Společný základ manželů = Kč Odpočet na penzijní pojištění - 2 x = Kč Odpočet na životní pojištění - 1 x = Kč Upravený společný základ daně Kč Základ daně u každého z manželů Kč Kč Daň z příjmů Kč Kč Sleva na dani na poplatníka Kč Kč Daňové zvýhodnění na dvě děti Kč - Výsledná daňová povinnost Kč Kč zdroj: [5] Ilustrativní příklad je uveden v tabulce číslo 3. Manželé mají společný příjem Kč, který je snížen o odpočet penzijního pojištění u obou manželů a odpočet životního pojištění, které si platí pouze jeden z manželů. Upravený společný základ daně činí Kč a je rozdělen na poloviny, tj. na Kč. Tuto částku zdaňuje každý z manželů a výsledná daňová povinnost pro každého je stanovena na Kč. Pro uplatnění slevy na poplatníka je u nutné pro poplatníky, kteří nabyli své příjmy na základě závislé činnosti, aby podepsali prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků. Při splnění této podmínky manželé uplatní slevu na poplatníka ve výši Kč za zdaňovací období. Manželé společně vyživují dvě děti a slevu na ně uplatňuje pouze manžel. Výsledná daňová povinnost je porovnávána se zaplacenými zálohami, v případě že poplatník je odváděl. 12

13 2.2 Metodika výpočtu výsledné daňové povinnosti spolupracující osoba Metodika stanovení výsledné daňové povinnosti při využití institutu spolupracující osoby je odlišná od společného zdanění manželů. Poplatník převádí část daňových příjmů a výdajů vynaložených na udržení a zajištění své podnikatelské činnosti, tj. příjmy podle 7 odst. 1a-c, odst. 2, na spolupracující osobu. Velkou roli hraje, kdo je spolupracující osobou. Pokud je spolupracující osoba manžel/ka, může poplatník převést 50 % daňových příjmů a výdajů avšak jen do výše Kč za rok. Je-li spolupracující osoba družka, druh, rodič nebo dítě, pak je možné převést nejvýše 30 % příjmů a výdajů do maximální výše Kč za rok. Tab. č. 4: Uplatnění spolupráce osob Údaje Manžel Manželka Základ daně z podnikání Kč Kč Základ daně ze závislé činnosti x Kč Odpočet penzijního pojištění Kč Kč Odpočet životního pojištění Kč X Upravený základ daně Kč Kč Daň z příjmů Kč Kč Sleva na dani na poplatníka Kč Kč Daňové zvýhodnění na dvě děti Kč X Výsledná daňová povinnost Kč Kč zdroj:[5] Tabulka číslo 4 ukazuje příklad využití spolupráce osob, kdy spolupracující osobou je manželka poplatníka. Základ daně z podnikání činí Kč, jehož polovina je převedena na manželku. Velmi důležitý je fakt, že poplatník má pouze příjmy z podnikatelské činnosti ( 7 zákon o daních z příjmů fyzických osob). Naopak spolupracující osoba může mít i jiné příjmy. Od rozděleného základu daně jsou odečítány odpočty penzijního a životního pojištění. Upravený základ daně pro poplatníka (manžela) činí Kč a pro manželku Kč. Daň z příjmů je upravena o slevu na poplatníka a o daňové zvýhodnění na dvě děti, které uplatňuje manžel. 13

14 3 Přehled literatury Následující kapitola definuje základní pojmy zákon o daních z příjmu, které jsou zaměřeny na zdaňování příjmů fyzických osob. Velmi podrobný výklad je u dvou způsobů zdanění příjmů manželů, kteří alespoň jedno dítě. První možnost výpočtu výsledné daňové povinnosti je společné zdanění manželů, které spojuje příjmy manželů ve společný základ daně. Manželé mohou využít i institutu spolupracující manželky, jestliže se manželka podílí na podnikatelské činnosti. 3.1 Charakteristika daní z příjmů Daňový systém České republiky je založen na daních přímých a nepřímých. Daně přímé dopadají na konečného poplatníka přímo, příkladem může být daň z příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků, kdy je daň odečtena z jeho hrubé mzdy resp. super hrubé mzdy. Daně nepřímé pak dopadají na poplatníka nepřímo (spotřební daně, daně z přidané hodnoty). Pro zpracování své práce jsem využila pouze daně přímé, konkrétně daně z příjmů, které se rozdělují do dvou kategorií. Poplatníci spadají do jednotlivých kategorií na základě faktu, zda jejich příjmy a náklady na dosažení, udržení a zajištění ekonomické činnosti jsou dosahovány osobou fyzickou nebo právnickou. Za právnickou osobu je považováno spojení fyzických osob (také jedné fyzické osoby), tj. právnická osoba jsou společnosti obchodní i kapitálové, které jsou zapsány v Obchodních rejstříku nebo jiném registru. Fyzickou osobou, pro účely daně z příjmů, jsou osoby, které získávají své příjmy podle 6 10 zákona o daních z příjmů fyzických osob. Jednotlivé paragrafy stanovují, z jakých ekonomických aktivit se skládají příjmy fyzické osoby. Příjmy fyzických osob a jejich zdanění je přesně stanoveno zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů. Zákon stanovuje, jaké příjmy jsou považovány předmětem daně, jakým způsobem se stanovuje základ daně, o které položky lze základ daně snížit, stanovuje jednotlivé sazby daně a v neposlední řadě výčet jednotlivý daňových slev, které snižují výslednou daňovou povinnost poplatníka. 14

15 3.2 Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu fyzických osob se týká poplatníků, kteří dosahují své příjmy na základě závislé činnosti a funkčních požitků, podle živnostenského oprávnění nebo jiných právních předpisů a provozují pravidelný či příležitostní pronájem. Zákon o daních z příjmu vymezuje tyto druhy příjmu, stanovuje postup správného sestavení základu daně a také určuje sazbu daně, kterou jsou příjmy poplatníků zdaňovány a další předpisy týkající se daně z příjmu fyzických osob Poplatník daně z příjmu fyzických osob Problematika daní z příjmu fyzických osob je zakotvena v první části zákona o daních z příjmů, konkrétně v paragrafu 2. Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby, které mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Jejich daňová povinnost se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Poplatníci, kteří nejsou zmiňováni v předchozím odstavci nebo ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky ( 22). Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují. Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích. Do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. [8] Předmět daně z příjmů fyzických osob Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou: příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu, 15

16 ostatní příjmy. Příjmy, které jsou uvedeny v předchozím odstavci, mohou být příjmy peněžní i nepeněžní povahy a mohou být dosaženy i směnou. Ovšem nepeněžní příjmy se oceňují podle zvláštního předpisu, pokud zákon nestanoví jinak. Předmětem daně nejsou: příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zvláštního právního předpisu, který upravuje podmínky převodu majetku státu na jiné osoby, zděděním, vydáním nebo darováním nemovitosti, movité věci nebo majetkového práva výjimkou jsou příjmy z nich plynoucí, úvěry a půjčky s výjimkou příjmu, který věřitel nabyl z vrácené půjčky nebo úvěru úplatným postoupením pohledávky, příjem plynoucí z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů, příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva, příjem plynoucí poplatníkovi uvedenému v 2, který vypomáhá s domácími pracemi v zahraničí i v České republice. [8] Základ daně a daňová ztráta Základ daně je částka, o kterou se snižují příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období,za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok, přesahují výdaji prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle 6 až 10 zákona o daních z příjmů není stanoveno jinak. U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více druhů příjmů uvedených v 6 až 10 zákona o daních z příjmů, je základem daně součet dalších dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů s použitím ustanovení odstavce 1. Pokud podle účetnictví, daňové evidence nebo podle záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy uvedené v 7 a 9, je rozdíl ztrátou. O ztrátu upravenou podle 23 se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v 7 až 10 s použitím ustanovení odstavce 1. Daňovou ztrátu nebo její část, 16

17 kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků vyplácené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období. Příjmy vyplacené nebo obdržené po 31. dni po skončení zdaňovacího období jsou příjmem zdaňovacího období, ve kterém byly vyplaceny nebo obdrženy a sražené zálohy z těchto příjmů plátcem daně podle 38h se započítávají u poplatníka na daňovou povinnost až v tom zdaňovacím období, ve kterém budou vyplaceny nebo obdrženy. Obdobně se postupuje při stanovení základu daně a při evidenci příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků. Do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně z příjmů a příjmy, pro které je dále stanoveno, že se z nich daň vybírá zvláštní sazbou daně podle 36 ze samostatného základu daně. Do základu daně se dále nezahrnují příjmy, z nichž je daň vybírána ze samostatného základu daně sazbou daně podle 16 odstavce 2. O příjem zahrnutý do základu daně (dílčího základu daně) v předchozích zdaňovacích obdobích, který byl vrácen, se sníží příjmy (výnosy) a nebo zvýší výdaje (náklady) ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo, za předpokladu, že pro jeho vrácení existuje právní důvod a vrácení příjmů není zachyceno v účetnictví nebo daňové evidenci poplatníka při zjištění základu daně podle 7 a 9. Obdobně se postupuje v případě výdajů (nákladů) uplatněných jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, při nedodržení stanovených podmínek pro jejich uplatnění jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. U poplatníka s příjmy podle 7 a 9 se přihlédne i k zásobám pořízeným v kalendářním roce předcházejícího roku, v němž zahájil činnost, nebo k zásobám získaným z dědictví po zůstaviteli, který měl příjmy podle 7 nebo 9, pokud bude dědic pokračovat v činnosti zůstavitele nejpozději do šesti měsíců po jeho smrti. Totéž platí i pro jiné nezbytné výdaje spojené se zahájením činnosti.[8] 17

18 Rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšuje o: částku závazku, který zanikl jinak než jeho splacením, započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby, dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje závazkem novým, a narovnáním podle zvláštního právního předpisu. Toto se nevztahuje na závazky ze smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů, hodnotu záloh, které jsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uhrazených poplatníkem s příjmy podle 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle 24, poplatníkovi, který je spojenou osobou ( 23), který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, nedošlo-li k vyúčtování celkového závazku v tom zdaňovacím období, ve kterém byly zálohy uhrazeny, příjem plynoucí poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, ze směnky, kterou je hrazena pohledávka, jedná-li se o příjem, který je předmětem daně podle 3, částku ve výši ocenění nepeněžitého vkladu sníženou o výši vkladu, která je vyplácena obchodní společností společníkovi nebo družstvem členovi družstva. [8] Rozdíl mezi příjmy a výdaji se snižuje: o dary poskytnuté podle 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů, o úroky zaplacené ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření podle 15 odst. 3 zákona, o poplatníkem zaplacené příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle 15 odst. 5, o poplatníkem zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění podle 15 odst. 6, o zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace této organizaci podle jejich stanov podle 15 odst. 7. [5] Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky Příjmy ze závislé činnosti jsou: příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce 18

19 pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku, příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce, odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává, Poplatník s příjmy ze závislé činnost a z funkčních požitků je označen jako zaměstnanec a plátce jako zaměstnavatel. Příjmem se rozumějí i příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo osoba, na kterou přešlo příslušné právo podle zvláštních předpisů. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % pořizovací ceny automobilu za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Za příjem zaměstnance se pouvažuje částka nejméně Kč. Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle 3 odst. 4 nejsou: náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené nebo umožněné zvláštním právním předpisem pro zaměstnance zaměstnavatele, který je státem, územním samosprávním celkem, státním fondem, příspěvkovou organizací, jejíž náklady na platby a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních předpisů nebo školskou právnickou osobou zřízenou podle školského zákona, jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem 19

20 na pracovních cestách, jiné a vyšší náhrady, než stanoví tento zvláštní předpis, jsou zdanitelným příjmem podle odstavce 1 5, hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel, náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce. [8] Funkčními požitky jsou: funkční platy členů vlády, poslanců a senátorů Parlamentu České republiky a poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republiky a platy vedoucích ústředních úřadů státní správy, odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích, Za funkční požitek se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady výdajů poskytované v souvislosti s výkonem funkce, na které vzniká nárok podle zvláštních předpisů, s výjimkou náhrady ušlého příjmu. Za funkční požitek se nepovažují příjmy znalců a tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců za činnost vykonávanou podle zvláštních předpisů. Základem daně jsou příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků, s výjimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5, snížené o sražené nebo zaměstnavatelem uhrazené částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních předpisů povinen platit zaměstnanec, u zaměstnanců, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu. [8] 20

21 3.2.5 Příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti Příjmy z podnikání ( 7 odst. 1) můžeme rozdělit do následujících skupin: příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živnosti, příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku. Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti jsou (podle 7 odst. 2): příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním př. herci, umělci, malíři, režiséři atd., příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních předpisů, příjmy z činností správce konkursní podstaty, včetně příjmů z činnosti předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a vyrovnacího správce, které nejsou živností ani podnikáním, Základem daně ( dílčím základem) jsou příjmy uvedené v předchozím odstavci. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1d 7 zákona o daních z příjmů. Pro zjištění základu daně se používá ustanovení 23 až 33 téhož zákona. Příjmy uvedené v odstavci 1d se snižují o pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které zaplatil společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti za předpokladu, že toto pojistní není hrazeno jako náklad veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné 21

22 Pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky nebo komanditní společností za komplementáře je u společníků nebo komplementářů osvobozeno od daně. Příjmy autorů ze příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně ( 36) za předpokladu, že jde o příjmy uvedené v odstavci 2 písm. a) a úhrn těchto příjmů od jednoho plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci Kč. Nevyužije-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může uplatnit výdaje stanovené paušálně následovně: 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, 60 % z příjmů ze živností řemeslných, 50 % ze živnosti, kromě živnosti řemeslné, 40 % příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů. V této kategorii příjmů se k výpočtu výsledné daňové povinnosti v případě, že poplatník nedosáhl jisté výše rozdílu příjmů a výdajů, využívá minimální základ daně, který musí činit alespoň 50 % z částky, které je stanovena jako součin všeobecného vyměřovacího základu podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok. Minimální základ daně je roční částka a pro rok 2007 činí Kč. Tato částka se již nesnižuje o odčitatelné položky podle 34 zákona o daních z příjmů. Příkladem těchto odčitatelných položek je odečtení daňové ztráty od základu daně, 30 % výdajů vynaložených podle 35 téhož zákona a 100 % výdajů. [8] Příjmy z kapitálového majetku Příjmy z kapitálového majetku jsou posuzovány podle 8 zákona o daních z příjmů, který stanovuje jednotlivé druhy příjmů. Příjmem jsou podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, podíly na zisku z titulu členství v družstvu a dále úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů a dalších, které jsou uvedeny v příslušném paragrafu zákona o daních z příjmů. [5] 22

23 3.2.7 Příjmy z pronájmu U fyzické osoby se setkáváme s pronájmem movitého nebo nemovitého majetku. Příjem z pronájmu movitých věcí může být u pronajimatele (fyzické osoby) zdaněn: podle 7, v případě, že se jedná o provozování živnosti na základě živnostenského oprávnění. Jedná se o živnost volnou Pronájem a půjčování věcí movitých ve smyslu přílohy k nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým se stanovuje seznam oborů živností volných, podle 9, v případě, že se nejedná o provozování živnosti a také se nejedná o příležitostný pronájem, podle 10, v případě, že se jedná o příležitostný pronájem movitých věcí. Příjem z pronájmu nemovitostí (jejích částí) a bytů (jejich částí) může být u pronajimatele zdaňován podle 7, 9 nebo 10 zákona. Příjem z pronájmu nemovitostí je zdaněn podle 7, pokud jde u pronajímatele o provozování živnosti. Podle 4 živnostenského zákona je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostorů živností, jestliže jsou vedle pronájmu poskytovány i jiné než základní služby zajišťující řádný provoz nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Mezi základní služby související s pronájem se považuje: vytápění prostor, zajištění dodávky vody atd. Za další služby jsou považovány: úklid, poskytování stravy, praní prádla, hlídání objektu atd. Podle 9 je zdaněn příjem z pronájmu nemovitostí v případě, že jde o čistý pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, anebo jsou společně s pronájmem nemovitostí poskytovány pouze základní služby. [8] Ostatní příjmy Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle 6 až 9, jsou zejména : příjmy z příležitostných činností nebo pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, které není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu na nich, movité věci, cenného papíru a příjmy plynoucí 23

24 jako protihodnota menšinovým akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů podle zvláštního právního předpisu, příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komandity na komanditní společnosti nebo z převodu členských práv a povinností k družstvu, příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně práv autorských a jim příbuzných, ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, kde je okruh soutěžích omezen podmínkami soutěže a další kategorie příjmů, které jsou citovány v 10a 10k. [8] 3.3 Společné zdanění manželů Společné zdanění manželů je metoda, jejímž cílem je snížit daňové zatížení zákonem vymezených rodin. Tento způsob zdanění je v České republice možné využívat od roku 2005 a týká se manželů, kteří vyživují alespoň jedno dítě. Umožňuje 13a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, počínaje zdaňovacím období 2005 využít institut výpočtu daně ze společného základu daně podle 13a zákona o daních z příjmů. Ten za určitých okolností, zejména v případě, kdy jeden z manželů nemá zdanitelné příjmy, nebo příjmy obou manželů jsou rozdílné, může, a to i významně, snížit jejich celkovou daňovou povinnost. Manželé si mohou mezi sebe rozdělit společný základ daně (každý jednu polovinu, a to po uplatnění nezdanitelných částek, u kterých splní podmínky pro jejich uplatnění). Výpočet společného základu daně se provede na příloze č. 5 formuláře daňového přiznání. [6] Podmínky pro uplatnění společného zdanění manželů První podmínkou pro uplatnění společného zdanění manželů je, aby manželé vyživovali alespoň jedno dítě žijící s nimi ve společné domácnosti. Podle 115 občanského zákoníku domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Za vyživované dítě poplatníka se podle 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů provažuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, které nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk/vnučka, pokud jeho/její rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit a pokud je: nezletilým dítětem, 24

25 zletilým dítětem až do dovršení 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a soustavě se připravuje na budoucí povolání, což se posuzuje podle 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní podpoře. [6] Společné zdanění manželů mohou manželé uplatnit, pokud podmínku vyživování alespoň jednoho dítěte splňují nejpozději poslední den zdaňovacího období, ze které uplatňují společné zdanění, tj. poprvé Zákon nestanoví podmínku, že dítě musí manželé vyživovat po celé zdaňovací období. Manželé podmínku splní i když, vyživují dítě do 26 let, které s nimi žije ve společné domácnosti s tím, že dítě ukončilo v průběhu roku studium na vysoké škole a poté nastoupilo do pracovního procesu. Společné zdanění manželů mohou manželé uplatnit i v případě, že jeden z nich neměl příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů. Příkladem může být, manželka, která je v domácnosti a stará se o nezletilé dítě. Společné zdanění manželů nemohou uplatnit poplatníci, kteří žijí ve společné domácnosti, vyživují alespoň jedno dítě, ale nejsou právoplatnými manželi Stanovení společného základu daně Podle 13a odst. 2 zákona o daních z příjmů je společným základem daně součet základů daně podle 6 až 10 zákona upravených o výdaje (náklady) skutečně vynaložené na dosažení, udržení a zajištění příjmů podle 24 u obou manželů. Tento společný základ daně se sníží o nezdanitelné části základu daně podle 15 za oba manžele. Nezdanitelné části základu daně může uplatnit i ten z manželů, který neměl v příslušném zdaňovacím období zdanitelné příjmy. [1] Pokud např. manželka pečující o roční dítě, nemá žádné zdanitelné příjmy, je v domácnosti, manžel má příjem ze závislé činnosti a z pronájmu domu, bude společným základem daně součet dílčích základů daně podle 6 a 9 u manžela. Při vyplnění daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob manželka uvede do přílohy č. 5 daňového přiznání u všech dílčích základů daně (podle 6 až 10 zákona) nulu. Manžel uvede do dílčího základu daně podle 6 a 9 zákona příslušné částky. Poté oba manželé uvedou do daňového přiznání příslušné nezdanitelné části základu daně podle 15 zákona. 25

26 Zákon stanoví, že nezdanitelné části základu daně podle 15 může uplatnit i ten z manželů, který neměl zdanitelné příjmy, jestliže jinak splňuje podmínky stanovené pro jejich uplatnění. Následně se sečtou dílčí základy daně obou manželů a nezdanitelné částky (odpočet penzijního pojištění, životního pojištění). Součet dílčích základů daně obou manželů se sníží o součet nezdanitelných částek manželů a polovinu tohoto společného základu daně si každý z manželů uvede ve svém daňovém přiznání. Ze základu daně rozděleného na manžele je počítána daňová povinnost podle 16. Výslednou daňovou povinnost může každý z manželů snížit o slevu na poplatníka ( Kč pro rok 2007), slevu na vyživované dítě (6 000 Kč na jedna dítě za rok 2007) a také o slevu na manželku (4 020 Kč pro rok 2007) v případě, že neměla v příslušném zdaňovacím období žádné příjmy Daňová ztráta a odpočet výdajů na výuku žáku Zákon v 13a odst. 2 stanovuje, že vykáží-li manželé nebo některý z nich v příslušném zdaňovacím období, ve kterém uplatňují společné zdanění manželů, u příjmů podle 7 nebo 9 daňovou ztrátu, mohou ji odečíst od základu daně v souvislosti s platnosti paragrafu 34 zákona o daních z příjmů. Tuto odčitatelnou položku si odečte od základu daně ten z manželů, který ji vykázal, v následujícím období, pokud v těchto zdaňovacích obdobích neuplatní společné zdanění manželů. Pokud manželé využívají společného zdanění, nemohou si odečítat ztrátu vzniklou ve zdaňovacím období, kdy uplatňují společné zdanění. O odpočet daňové ztráty nepřijdou, protože si ji mohou uplatnit při zdanění příjmů standardním způsobem, tzn. nepoužijí společné zdanění manželů. Obdobně postupují manželé v případě odpočtu položek odčitatelných od základu daně podle 34 odst. 3. Rokem 2005 počínaje, si mohou poplatníci využívající společné zdanění manželů od základu daně odečíst 30 % výdajů vynaložených podle 24 odst. 2 písm. j) bodu 3 na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť a učebních oborech učilišť, které jsou součástí výchovně vzdělávací soustavy a další obory, které jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu. Opět zde platí, ze tyto 26

27 vynaložené výdaje si poplatník může uplatnit pouze tehdy, když nevyužije společného zdanění manželů. [6] Odpočet darů Hodnota daru je jedna z položek, o které si poplatník může snížit základ daně. V případě, že manželka je v domácnosti, pečuje o dítě a nemá žádné zdanitelné příjmy a manžel má zdanitelný příjem z podnikatelské činnosti a poskytne dar (např. invalidní osobě pobírající částeční invalidní důchod na rehabilitační pomůcky), pak si manžel může tuto nezdanitelnou částku uplatnit. Paragraf 15 odst. 5 stanovuje mimo jiné, že na straně poplatníka lze v úhrnu odečíst nejvýše 10 % ze základu daně, pak se jedná o celý základ daně manžela a nikoli o jeho polovinu. Činil-li by základ daně manžela Kč, mohl by odečíst hodnotu daru až do výše Kč, i když do svého základu daně zahrne v rámci společného zdanění pouze Kč. [6] Příjmy ze zdrojů v zahraničí Má-li manžel nebo manželka příjmy vstupující do dílčího základu daně podle 8 nebo 10, tj. příjmy z kapitálového majetku nebo ostatní příjmy, jejichž zdroj se nachází v zahraničí, může je v souladu s 8 odst. 4, rep. 10 odst. 8 zákona, zahrnout do samostatného základu daně při uplatnění sazby daně podle 16 odst. 2. Rozhodne-li se manžel nebo manželka, že příjmy ze zahraničí zahrne do samostatného základu daně a uplatní příslušnou sazbu daně, nemůže tyto příjmy již zahrnout do společného základu daně, protože zákon v 13 odst. 2 stanovuje, že společným základem daně se rozumí součet dílčích základů daně podle 6 až 10 zákona. Pokud by se manžel nebo manželka rozhodli a příjmy ze zahraničí ponechali v dílčím základu daně podle 8 nebo 10, mohli by je zahrnout i do společného základu daně, což znamená, že každý z nich by zdanil polovinu z těchto příjmů sazbou daně stanovenou v 16 odst. 1 zákona.[6] Daňové zvýhodnění na vyživované děti Zákon v 35c stanovuje, že poplatník fyzická osoba má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti, ve výši Kč ročně ve zdaňovacím období Pokud jeden z manželů uplatňoval daňové zvýhodnění ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období u svého plátce daně, nemůže toto zvýhodnění využít při postupu podle 13a a uplatnit druhý z manželů. [6] 27

28 Uplatní-li daňové zvýhodnění manžel v rámci příjmů ze závislé činnost, nemůže ho již uplatnit manželka Zálohy na daň Zákon v 13a odst. 5, stanovuje, že zálohy na daň z příjmů fyzických osob platí každý z manželů z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle 38 h nebo podle 38a s tím, že poslední známou daňovou povinností při společném zdanění manželů se rozumí daň připadající na každého z manželů. Zálohy na daň neplatí manžel nebo manželka, která před společným zdaněním neměl/a zdanitelné příjmy kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdaňovaných podle zvláštní sazby daně. Bude-li se jednat o případ, kdy manželka nebude mít žádné příjmy, protože bude v domácnosti pečovat o nezletilé dítě a manžel budu mít příjem ze závislé činnosti, v souladu s 13a odst. 5 zákona manželka nebude zálohy v daném období platit. Manžel bude i nadále platit zálohy z příjmů ze závislé činnost, jež mu strhává zaměstnavatel z jeho mzdy. V případě, že budou platit zálohy ve výši zálohové povinnosti oba manželé, tak jak to vyplývá ze zákona lze doporučit, aby manželé jednotlivě požádali o stanovení záloh jinak.[6] Daňový nerezidenti Pokud je alespoň jeden z manželů poplatníkem, tzn. fyzická osoba daňový nerezident, mohou manželé spolčené zdanění uplatnit, jestliže úhrn všech příjmů obou manželů ze zdrojů v České republice činí nejméně 90 % všech příjmů s těmito výjimkami: příjmy nejsou předmětem daně z příjmů podle 3 nebo 6, příjmy jsou osvobozeny od daně z příjmů podle 4,6 nebo 10, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně ( 36). Poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Tito poplatníci jsou také nazýváni daňovými rezidenty. 28

29 Bydlištěm na území ČR se rozumí místo, kde má poplatník stálý pobyt za okolností, z nichž lze usuzovat, že jeho úmysl je se trvale zdržovat v tomto místě. Stálým bytem se rozumí byt, který je poplatníkovi kdykoliv k dispozici podle jeho potřeby, ať již vlastní či pronajatý. Tento byt může být poplatníkem pronajímán jiné osobě formou, která umožňuje podle potřeby poplatníka obnovení jeho užívání bez prodlevy. Úmysl poplatníka zdržovat se trvale ve stálém bytě se posuzuje vzhledem k okolnostem jeho osobního a rodinného stavu, tj. má-li zde rovněž např. manželku, děti, rodiče nebo zda byt je využíván v návaznosti na jeho ekonomické aktivity (podnikání). Poplatníci, kteří se na území ČR obvykle zdržují, jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce, a to buď souvisle nebo v několika obdobích. Do lhůty 183 dní se započítává každý započatý den pobytu, včetně dne příjezdu a odjezdu, sobot, nedělí, svátků, prázdnin a dovolených strávených na území ČR. Poplatníci neuvedení v 2 odst. 2 zákona nebo ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR. Poplatníci, jenž se na území ČR zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, i v případě, že se na území ČR obvykle zdržují. Tito poplatníci jsou také nazýváni nerezidenti. [6] Přeplatek a nedoplatek na dani Při použití společného zdanění manželů je častým případem fakt, že jednomu z manželů vznikne přeplatek na dani. Tento přeplatek vznikl na základě sražených a odvedených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti nebo zaplacených záloh na daň z titulu příjmů z podnikatelské činnosti. Druhému manželovi vznikne daňová povinnost, i když v příslušném zdaňovacím období neměl žádné zdanitelné příjmy. Pak manželka, která je v domácnosti a pečuje o dítě, do daňového přiznání uvede polovinu společného základu daně, což je polovina manželových příjmů. Z této situace plyne, že manžel má přeplatek a manželka nedoplatek, protože na sebe přebírá polovinu manželových příjmů. Pro řešení tohoto problému úhrady daně z rozděleného základu daně druhého z manželů lze využít ustanovení zákona o správě daní a poplatků, které umožňuje požádat správce daně o vrácení přeplatku na dani s tím, že tento přeplatek bude poukázán na úhradu nedoplatku na dani druhého z manželů, v mém případě manželky. Žádost je uvedena 29

30 na poslední straně formuláře daňového přiznání. Pokud bude žádost vyplněna, správce daně uskuteční převod přeplatku na dani jednoho z manželů na nedoplatek druhého z manželů ke dni splatnosti daně druhého z manželů. Pak manželovi, který bude platit daň z přeplatku na dani druhého z manželů penále nevznikne. Vznikne-li daňová povinnost v případě úpravy základu daně podle 23 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a tím i penále na základě dodatečného daňového přiznání, může poplatník požádat o jeho prominutí v souladu se zákonem č.337/192 sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o tvrdost zákona, na základě které může správce daně penále prominout Daňové přiznání Uplatní-li manželé společné zdanění, musí každý z manželů podat své daňové přiznání. Toto daňové přiznání podávají oba manželé ve stejné lhůtě. V příloze č. 5 k daňovému přiznání každý za manželů uvede údaje potřebné pro výpočet společného základu daně za oba manžele, což jsou dílčí základy daně a nezdanitelné částky a každý z nich uvede do svého daňového přiznání polovinu společného základu daně, za které vypočte daň podle 16 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání nelze způsob stanovení základu daně a daně formou společného zdanění uplatněný v daňovém přiznání měnit. V dodatečném daňovém přiznání tedy nemohou manželé způsob stanovení daně podle 13a změnit na standardní způsob, kdy každý z manželů uvádí do přiznání své příjmy, které zdaní. [6] Nemožnost uplatnění společného zdanění manželů Zákon v 13a odst. 4 stanoví, že za zdaňovací období nelze uplatnit společné zdanění manželů, jestliže jeden z manželů má za toto zdaňovací období: stanovenou daň paušální částkou podle 7a, povinnost stanovit minimální základ daně podle 7c. Minimální základ daně podle 7c zákona se vztahuje na poplatníky s příjmy podle 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c), jedná se o příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živnosti a s příjmy s jiného podnikání podle zvláštních předpisů. Minimální základ daně pro zdaňovací období 2007 činí Kč, pokud poplatník vykonával činnost po celý rok, 30