Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze

Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze

Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze za rok 2010 Univerzita Karlova v Praze 2011

Bez písemného svolení vydavatele a ostatních vlastníků autorských práv nesmí být tato publikace jako celek ani po částech rozmnožována a přenášena mechanicky, fotokopírováním a magnetickým záznamem. Univerzita Karlova v Praze, 2011 Design Karel a Petr Vilgusovi, 2011 ISBN 978-80-246-1972-9

5 Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze Obsah Textová část Úvod 7 1. kapitola Roční účetní závěrka 8 1.1 Rozvaha 8 1.2 Výkaz zisku a ztráty 9 1.3 Příloha k účetní závěrce 10 1.4 Rozbor hospodářského výsledku (součásti) 10 2. kapitola Analýza výnosů a nákladů 11 Příjmy a výnosy 11 2.1 Dotace a příspěvky z kapitol státního rozpočtu a dalších zdrojů mimo programové financování 11 2.2 Vlastní výnosy 11 2.3 Poplatky spojené se studiem 12 Náklady 12 2.4 Přehled neinvestičních nákladů 12 2.5 Pracovníci a mzdové prostředky 13 3. kapitola Přehled o peněžních příjmech a výdajích 14 4. kapitola Vývoj fondů 15 5. kapitola Financování programů reprodukce majetku včetně vypořádání se státním rozpočtem 17 6. kapitola Rekapitulace zúčtování se státním rozpočtem 19 7. kapitola Stipendia a služby poskytované studentům 21 8. kapitola Účelová podpora specifického výzkumu 23 9. kapitola Stav a pohyb majetku a závazků 24 9.1 Dlouhodobý nehmotný majetek 24 9.2 Dlouhodobý hmotný majetek 24 9.3 Dlouhodobý finanční majetek 24 9.4 Krátkodobý finanční majetek 25 9.5 Zásoby 25 9.6 Pohledávky 25 9.7 Závazky krátkodobé a dlouhodobé 25 9.8 Analýza pohledávek a závazků 26 Závěr 26

Univerzita Karlova v Praze 6 Obsah (pokračování) Tabulková část Tab. 1.1 Rozvaha 2010 aktiva/pasiva 29 Tab. 1.2.1 Výkaz zisku a ztráty sumář 37 Tab. 1.2.2 Výkaz zisku a ztráty výuka, věda a výzkum 42 Tab. 1.2.3 Výkaz zisku a ztráty ubytování a stravování 47 Tab. 4.4 Stipendijní fond 80 Tab. 4.5 Fond odměn 81 Tab. 4.6 Fond účelově určených prostředků 82 Tab. 4.7 Fond sociální 84 Tab. 4.8 Fond provozních prostředků 85 Tab. 1.3 Doplňující údaje pro veřejné vysoké školy 52 Tab. 5.1 Financování programů reprodukce majetku včetně vypořádání Tab. 1.4 Výsledek hospodaření včetně vnitroorganizačních se SR bilance prostředků k 31. 12. 2010 86 nákladů a výnosů 61 Tab. 1.4.1 Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta 65 Tab. 6.1 Finanční vypořádání se státním rozpočtem z kapitoly 333-MŠMT mimo programové financování příspěvek a dotace 92 Tab. 2.1 Výnosy z transferů z kapitoly MŠMT, z ostatních kapitol státního rozpočtu a další zdroje mimo programové financování a spoluúčast SR na financování projektů EU 66 Tab. 7.1 Stipendia 100 Tab. 7.2 Počty studentů 104 Tab. 7.3 Stravování 105 Tab. 2.2 Přehled vybraných vlastních výnosů 70 Tab. 2.3 Rozbor poplatků spojených se studiem 71 Tab. 2.4 Přehled vybraných neinvestičních nákladů 72 Tab. 7.4 Ubytování 107 Tab. 7.5 Počty ubytovaných 109 Tab. 7.6 Průměrné ceny ubytování 110 Tab. 2.5 Pracovníci a mzdové prostředky (sumář) 73 Tab. 3.1 Peněžní tok za rok 2010 75 Tab. 4.1 Fondy 76 Tab. 4.2 Rezervní fond 77 Tab. 8.1 Tab. 8.2 Dotace poskytnutá na specifický výzkum vysokých škol v roce 2010 112 Přehled o využití dotace na specifický vysokoškolský výzkum poskytnuté na rok 2010 114 Tab. 4.3 FRIM 78 Tab. 9.1 Pohledávky a závazky k 31. 12. 2010 115

7 Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze Úvod Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze (dále jen univerzity) za rok 2010 je souhrnným materiálem, zpracovaným dle osnovy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Zdrojem výroční zprávy jsou dílčí zprávy o hospodaření fakult a dalších součástí a příslušné statistické a účetní výkazy univerzity. Výnosy i náklady univerzity v uplynulém roce překročily hranici 8 miliard Kč. Současně rostla aktiva i pasiva, která se přibližují hodnotě 12 miliard Kč. Podrobnější pohled na hospodaření univerzity je obsažen v dalších částech výroční zprávy.

Univerzita Karlova v Praze 8 1 Roční účetní závěrka 1.1 Rozvaha Rozvaha Univerzity vykazuje v souladu s účetními předpisy vyrovnaná aktiva (majetek) a pasiva (finanční zdroje) viz tabulka 1.1. Vývoj aktiv a pasiv v průběhu účetního období deklarují počáteční a konečné zůstatky skupin i jednotlivých účtů rozvahy. n Aktiva celkem vzrostla z původních 10 752 535 tis. Kč na současných 11 830 611 tis. Kč, nárůst činí v absolutní hodnotě 1 078 076 tis. Kč. Na tomto nárůstu má největší podíl dlouhodobý majetek (stálá aktiva), který vzrostl o 734 435 tis. Kč, přírůstek krátkodobého majetku (oběžných aktiv) činil 343 641 tis. Kč. Tempo růstu obou položek aktiv je oproti předchozím obdobím rozdílné; růst stálých aktiv byl více než dvojnásobný, zatímco u aktiv oběžných se jedná o zpomalení růstu. Z detailního pohledu na jednotlivé položky stálých aktiv je patrné, že u samostatných movitých věcí a nehmotného majetku pokračuje trend z předchozího období. Zůstatkové hodnoty obou položek meziročně poklesly v souhrnné částce 32 447 tis. Kč, rychlejší pokles vykazuje majetek nehmotný se snížením o 19 117 tis. Kč. Základním důvodem snížení zůstatkových cen u obou druhů majetku je podstatně nižší aktivita univerzity v pořizování těchto typů majetku a krátká doba odpisování. Výrazná změna nastala u dlouhodobého majetku nemovitého charakteru. Zůstatková hodnota staveb se meziročně zvýšila o 581 965 tis. Kč, hodnota pozemků vzrostla o 236 888 tis. Kč. V souhrnné částce tak hodnota nemovitostí celkem vzrostla o 818 853 tis. Kč. Téměř čtvrtina uvedeného růstu souvisí s realizací 1. fáze pořízení dvou objektů v Opletalově ulici, které by měly dořešit dislokační problémy ve výukové kapacitě Filozofické fakulty. Převažující část investiční aktivity v této oblasti ale představují výdaje na rekonstrukci a obnovu stávajících objektů zejména pražských lékařských fakult. Veškerý růst oběžných aktiv je dán pohybem krátkodobého finančního majetku, konkrétně růstem disponibilních prostředků univerzity na účtech v bankách o 422 175 tis. Kč. K dalším pozitivním změnám lze zařadit i snížení hodnoty pohledávek o 39 702 tis. Kč a snížení hodnoty zásob o 1 736 tis. Kč. Celý okruh oběžných aktiv doplňují jiná aktiva celkem, jejichž meziroční pokles o 11 509 tis. Kč je dán především snížením hodnoty nákladů příštích období. n Pasiva celkem se zvýšila především prostřednictvím vlastních zdrojů. Jejich růst činil 855 462 tis. Kč, zdroje cizí se meziročně zvýšily o 222 614 tis. Kč. n Zdroje vlastní rostly především zásluhou vlastního jmění, jehož hodnota se zvýšila o 551 460 tis. Kč. Tato částka představuje rozdíl mezi hodnotou majetku nově pořizovaného a snížením hodnoty majetku formou odpisů nebo jeho prodejem, s výrazným vlivem pořízení objektů v Opletalově ulici. Druhou položkou jsou fondy univerzity, jejichž konečný zůstatek se meziročně zvýšil o 310 934 tis. Kč. Zásadní podíl na tomto růstu má Fond provozních prostředků a zejména mimořádný příspěvek, který byl univerzitě z MŠMT poskytnut v souvislosti se zohledněním zúžených možností pražských vysokých škol čerpat prostředky strukturálních fondů EU. Druhý nejvyšší růst vykazuje Fond reprodukce investičního majetku s meziročním zvýšením o 91 964 tis. Kč. Jediným fondem s poklesem zůstatkové hodnoty je Fond účelově určených prostředků. V závislosti na po-

9 Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze stupném ukončování výzkumných záměrů se každoročně snižuje jeho tvorba a zároveň zvyšuje jeho čerpání. Konečný zůstatek tohoto fondu meziročně klesl o 24 442 tis. Kč. Všechny zbývající fondy univerzity vykazují rovnoměrný meziroční růst a nedochází k výraznějším výkyvům. Celková hodnota fondů činí 1 291 555 tis. Kč a jejich krytí vlastními prostředky univerzity je téměř dvojnásobné. n Celková hodnota cizích zdrojů se meziročně zvýšila o 222 614 tis. Kč. K dílčím položkám, které se o uvedený růst zasloužily, patří zejména výnosy příštích období s růstem o 55 432 tis. Kč, jiné závazky s růstem o 32 204 tis. Kč a závazky ze vztahu ke státnímu rozpočtu s růstem 24 246 tis. Kč. Posledně jmenovanou položku tvoří především nevyčerpané zálohy z projektů EU, výsledné saldo je také ovlivněno meziročním snížením hodnoty prostředků vracených do státního rozpočtu o 7 469 tis. Kč. Naprosto dominantní postavení v této oblasti mají závazky vůči dodavatelům, které meziročně vzrostly o 237 048 tis. Kč. Uvedená položka je významně ovlivněna evidencí splátky pořizovací ceny objektů v Opletalově ulici ve výši 200 000 tis. Kč, která k datu 31. 12. 2010 byla závazkem před splatností. Ve smyslu běžné obchodní praxe činí nárůst 37 048 tis. Kč, z toho tři čtvrtiny představují závazky do lhůty splatnosti. Převážnou část zbývajících závazků pak tvoří operace, ke kterým byly doklady doručeny až po lhůtě splatnosti. K položkám, které svým pohybem naopak snižovaly celkovou hodnotu cizích zdrojů, patří především dlouhodobý bankovní úvěr na pořízení ubytovacího areálu Vltava v Hostivaři. Každoroční splátkou ve výši 36 000 tis. Kč je tento úvěr postupně umořován a v roce 2011 bude poslední splátkou ve výši 16 419 tis. Kč splacen úplně. Meziroční pokles vykazují také závazky vůči zaměstnancům, které spolu s navazujícími závazky k institucím sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění snížily celkové cizí zdroje o 31 146 tis. Kč. Zbývající položky cizích zdrojů neměly výraznější vliv na celkovou hodnotu této kategorie pasiv. 1.2 Výkaz zisku a ztráty n Hlavní činnost, ve které univerzita realizuje 95,0 % svých celkových výnosů a 95,6 % svých celkových nákladů, vykázala za uplynulý rok ztrátu ve výši 27 440 tis. Kč. Uvedené údaje jsou ve své podstatě analogií roku předchozího a svědčí o určité stabilitě v této oblasti. Na druhé straně je zřejmý pokles tempa růstu, meziroční indexy se vrátily na úroveň roku 2008, a to jak v oblasti výnosů, tak v oblasti nákladů. Celkové výnosy hlavní činnosti se zvýšily o 141 617 tis. Kč, v relativním vyjádření o 1,8 %, a celkové náklady vzrostly o 147 043 tis. Kč, tj. o 1,7 %. Při detailním pohledu na zastoupení jednotlivých skupin nákladů na celkových nákladech hlavní činnosti a zvláště pak při jejich meziročním porovnání jsou patrné určité změny. Dosavadní trend postupného snižování podílu takzvaných hmotných nákladů, tj. spotřeby materiálu a energie, odpisů a rezervy, byl v uplynulém roce ještě citelnější. V průběhu posledních tří let klesal podíl této skupiny nákladů postupně z 20,2 % na 20,0 % a v hodnoceném období činil již jen 19,4 %. Obdobný vývoj je zřejmý také u služeb a jiných ostatních nákladů, jejichž podíl na nákladech hlavní činnosti klesl z původních 29,3 % na současných 28,7 %. Jedinou položkou, která vykázala meziroční růst, jsou náklady osobní, jejichž podíl na nákladech celkem vzrostl z původních 50,7 % na současných 51,8 %. Zvýšená cena práce tak byla dostatečně kompenzována úsporami hmotných i nehmotných vstupů. n V doplňkové činnosti bylo v uplynulém období dosaženo zisku ve výši 47 621 tis. Kč, což je o 3 598 tis. Kč více než v roce předchozím. I v této činnosti

Univerzita Karlova v Praze 10 je patrná určitá stabilizace a snížení dosavadního tempa růstu, meziroční růsty výnosů i nákladů jsou srovnatelné s činností hlavní. Obdobně to platí i pro zastoupení hmotných nákladů na celkových nákladech doplňkové činnosti, které meziročně kleslo z původních 26,4 % na současných 23,2 %. Rozdíl je patrný u nehmotných nakupovaných vstupů (služby a jiné ostatní náklady), jejichž podíl vzrostl z 30,8 % na 34 %. Podíl osobních nákladů zůstal téměř nezměněn a činí 43,2 %. Při porovnání obou činností jak z hlediska dynamiky růstu, tak z hlediska zastoupení v celkové činnosti nedošlo k téměř žádným změnám. Zastoupení činností na celkových výnosech je již druhým rokem stejné, 95 % hlavní a 5 % doplňková. U nákladů k určitému posunu došlo, ale rozdíl je zanedbatelný. Zastoupení hlavní činnosti na nákladech celkem se zvýšilo z 95,5 % na 95,6 % a zastoupení doplňkové činnosti kleslo z 4,5 % na 4,4 %. n Za uplynulý rok vykázala univerzita kladný celkový výsledek hospodaření ve výši 20 181 tis. Kč. Zisku bylo dosaženo jak v činnosti školské (výuka a výzkum), tak v činnosti ubytovací a stravovací. V dalším členění uvedených činností bylo vždy dosaženo zisku v činnosti doplňkové a ztráty v činnosti hlavní. Z hlediska rentability, tj. podílu výsledku hospodaření na výnosech, bylo dosaženo nejlepšího výsledku u doplňkové činnosti kolejí a menz s výší 16,7 %, druhou nejvyšší rentabilitu vykazuje školská doplňková činnost s hodnotou 9,4 %. Nejvíce ztrátovou činností se v tomto ohledu jeví hlavní činnost kolejí a menz se zápornou rentabilitou 4,7 %, a to především vlivem výsledku hospodaření u menz. Školská hlavní činnost vykázala zápornou rentabilitu ve výši 0,12 %. Detaily k uvedeným činnostem jsou obsaženy v tabulkách 1.2.2 a 1.2.3. Stejně jako v minulých letech je účetnictví univerzity podrobeno auditu. 1.3 Příloha k účetní závěrce Příloha tabulka 1.3 obsahuje přehled přijatých a čerpaných dotací a příspěvků v členění dle zdroje poskytnutých prostředků, tedy ze zahraničí, ze státního rozpočtu a z územně samosprávních celků a obcí, vždy v rozdělení na běžné a kapitálové prostředky. V dalším členění jsou rozlišovány grantové prostředky, vyplacená stipendia a vlastní zdroje v členění na jednotlivé fondy univerzity. Zcela samostatně jsou uvedeny hodnoty tvorby a čerpání Fondu účelově určených prostředků dle 18 odst. 10 zákona o vysokých školách. Uvedený přehled je povinnou přílohou k roční účetní závěrce a jeho jednotlivé údaje, včetně vyčíslených vratek, resp. převodů do příslušných fondů, jsou detailně popsány v dalších částech výroční zprávy o hospodaření. 1.4 Rozbor hospodářského výsledku (součásti) Univerzita je vnitřně členěna na 23 účetních středisek, tvořených fakultami a dalšími součástmi. V tabulce 1.4 jsou uvedeny výsledky jednotlivých fakult a dalších součástí, vždy po zahrnutí vnitroorganizačních výnosů a nákladů tak, aby uvedený údaj dával komplexní informaci o hospodaření dílčího subjektu univerzity. Po rozdělení fakult univerzity na skupiny dle jejich zaměření jsou výsledky hospodaření následující: n počet ztrátových fakult a součástí se oproti předchozímu období snížil z původních 6 na současné 3 n již druhým rokem dochází k diferenciaci teologických fakult; Katolická teologická fakulta zvyšuje celkový zisk, ostatní teologické fakulty prohlubují svoji ztrátu

11 Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze n k diferenciaci dochází i mezi zbývajícími humanitními fakultami; nejvyšší tempo růstu si udržuje Pedagogická fakulta, která úspěšně snižuje ztrátu z minulých let, ostatní fakulty buď stagnují, nebo dochází ke snižování výsledné hodnoty zisku n fakulty lékařské souhrnně vykázaly zisk ve výši 7 248 tis. Kč a vrátily se tak na úroveň roku 2008 n fakulty přírodovědné pokračují v dalším snižování kladného výsledku hospodaření, celkový zisk ve výši 454 tis. Kč je o 838 tis. Kč nižší než v předchozím roce n pokračuje trend snižování celkové sumy ztrátově hospodařících dílčích subjektů univerzity, součtová hodnota klesla z původních 27 288 tis. Kč na současných 7 140 tis. Kč; obdobný vývoj je také u ziskových dílčích subjektů, kde souhrnná hodnota zisku klesla z 49 287 tis. Kč na 27 321 tis. Kč; vyrovnávání výsledků hospodaření dokládá i rozptyl mezi subjektem s nejvyšší ztrátou a subjektem s nejvyšším ziskem, který se snížil z původních 34 493 tis. Kč na současných 14 114 tis. Kč. Počínaje rokem 2008 má univerzita uhrazeny ztráty z minulých let a mohla přistoupit k rozdělování výsledku hospodaření. Doposud byly umožněny jednotlivým fakultám a součástem univerzity příděly do fondů v celkové výši 99 337 tis. Kč. Tříleté používání vnitřního systému rozdělování výsledku hospodaření zároveň umožnilo snížit ztrátu z minulých let u nejvíce postižených fakult a součástí o celkovou částku 44 763 tis. Kč. 2 Analýza výnosů a nákladů Příjmy a výnosy 2.1 Dotace a příspěvky z kapitol státního rozpočtu a dalších zdrojů mimo programové financování a spoluúčast SR na financování projektů EU byly univerzitě poskytnuty v celkové výši 6 181 039 tis. Kč, z toho neinvestiční část činila 5 929 808 tis. Kč a dotace na kapitálové výdaje 251 231 tis. Kč. Dosavadní trend postupného snižování podílu prostředků z kapitoly MŠMT se v uplynulém roce zastavil. Výsledná hodnota 88,7 % dokonce převyšuje úroveň z roku 2008, která byla v předchozí časové řadě v tomto ohledu nejvyšší. Naopak výrazně poklesl podíl prostředků z ostatních ministerstev, který se snížil z původních 10,4 % na současných 8,9 %. Za zmínku stojí i další zvýšení podílu prostředků ze zahraničí, které sice zaujímají jen 2,3 % z celku, ale jejich dynamika růstu je nejvyšší. Podíl prostředků z ostatních veřejných zdrojů ve výši 0,2 % je i nadále zanedbatelný. Ve srovnání s předchozím obdobím vzrostla celková hodnota poskytnutých prostředků o 60 193 tis. Kč, tj. o 1 %. Největším zdrojem růstu prostředků je i nadále kapitola 333 MŠMT, ze které bylo univerzitě přiděleno meziročně o 105 014 tis. Kč více, relativní nárůst činil 2 %. K výraznému poklesu dochází u prostředků z ostatních rezortů, jejichž výše meziročně klesla o 87 793 tis. Kč, tj. o 13,8 %. Celkovou růstovou bilanci kompletují prostředky ze zahraničí s růstem o 37 838 tis. Kč, tj. o 36,4 %.

Univerzita Karlova v Praze 12 Z hlediska druhů poskytnutých dotací a příspěvků jsou prostředky na vědu a výzkum jediným zásadním růstovým zdrojem. Meziročně vzrostly o 59 921 tis. Kč a na celkovém růstu se tak podílejí z 99,5 %. Naopak prostředky na výukovou a ostatní činnost stagnovaly a meziroční růst o 272 tis. Kč příjmovou bilanci univerzity neovlivnil. Poskytnuté prostředky byly spotřebovány v celkové výši 5 804 348 tis. Kč, do fondů bylo převedeno celkem 365 406 tis. Kč a vráceno bylo 11 285 tis. Kč. Poměr prostředků vracených a poskytnutých tak činil 0,2 %. Ve srovnání s předchozím obdobím je absolutní hodnota vratky téměř o polovinu nižší. Dílčími položkami s největší hodnotou vratek jsou nepřevoditelné prostředky z Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví ve výši 6 812 tis. Kč, Grantové agentuře České republiky bylo vraceno 1 509 tis. Kč a třetím největším titulem vracených prostředků byla institucionální podpora mezinárodní spolupráce ve vědě a výzkumu v částce 859 tis. Kč. Souhrnný podíl těchto tří dotačních titulů činí 81,3 % vratky celkem. 2.2 Vlastní výnosy univerzity celkem dosáhly v uplynulém roce hodnoty 2 665 144 tis. Kč, meziroční růst činil 143 976 tis. Kč a v relativním vyjádření 5,7 %. Po odpočtu vnitroorganizačních výnosů ve výši 80 692 tis. Kč a tzv. papírových výnosů, které jsou protipólem odpisů majetku pořízeného z dotace v celkové výši 368 305 tis. Kč, činily skutečné příjmy, tedy fyzicky přijaté peněžní prostředky, 2 216 147 tis. Kč. Srovnatelná hodnota takto očištěných příjmů vzrostla o 157 241 tis. Kč a uvedený růst je v posledních letech téměř konstantní. Na tomto růstu se nejvíce podílely tržby z prodeje služeb částkou 89 510 tis. Kč. Dalšími růstovými kategoriemi byly jiné ostatní výnosy s růstem o 28 375 tis. Kč, převážně prostřednictvím zúčtování spoluřešitelské účasti fakult a dalších součástí na projektech mimo státní rozpočet, tržby z prodeje dlouhodobého majetku se zvýšením o 18 174 tis. Kč a zúčtování fondů s meziročním růstem o 15 042 tis. Kč. Ostatní výnosové položky buď stagnovaly, nebo došlo k jejich mírnému poklesu. Podíl celkových vlastních výnosů na výnosech univerzity celkem se zvýšil z původních 31,2 % na současných 32,4 %. 2.3 Poplatky spojené se studiem Souhrnná hodnota poplatků za studium dle 58 zákona o VŠ, zúčtovaných do výnosů nebo do Stipendijního fondu, činila celkem 596 897 tis. Kč. Převážnou část tvoří poplatky za studium v cizím jazyce, které se na celkových poplatcích podílely z 81 %. Druhým největším zdrojem jsou poplatky za nadstandardní dobu studia s hodnotou 79 396 tis. Kč a poplatky za přijímací řízení s výší 32 066 tis. Kč. Poplatky zúčtované do výnosů tvoří téměř jednu pětinu vlastních výnosů univerzity. Jednotlivé sazby dílčích poplatků odpovídají směrným číslům na rok 2010. Náklady 2.4 Přehled neinvestičních nákladů Za rok 2010 vykázala univerzita celkové náklady ve výši 8 214 803 tis. Kč, z toho 7 852 729 tis. Kč v činnosti hlavní a 362 074 tis. Kč v činnosti doplňkové. Meziroční pohyb nákladů členěných dle činností je vzácně vyrovnaný, obě činnosti vykazují růst nákladů ve výši 1,9 %. Na celkových nákladech univerzity se činnost hlavní podílí 95,6 % a činnost doplňková 4,4 %. Vzhledem k tomuto zastoupení je samozřejmě podstatnější, jak se vyvíjely náklady v činnosti hlavní. Největší položkou jsou náklady osobní ve výši 4 032 100 tis. Kč, které meziročně vzrostly o 167 721 tis. Kč, tj. o 4,2 %. Čisté mzdové náklady, tedy bez zdravotního a sociálního pojištění a ostatních so-

13 Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze ciálních nákladů, činily 2 975 213 tis. Kč s meziročním růstem o 74 885 tis. Kč, tj. o 2,6 %. Rozpor mezi rychlejším růstem celkových osobních nákladů oproti růstu samotných mzdových prostředků spočívá v rozdílné struktuře obou kategorií. Zatímco v roce 2009 byla celková hodnota osobních nákladů silně ovlivněna slevami na sociálním pojištění ve výši 36 783 tis. Kč, v roce 2010 již bylo sociální pojištění zúčtováno v plné výši. K dalším významnějším položkám patří nakoupené služby v hodnotě 985 085 tis. Kč. V meziročním porovnání klesla tato položka nákladů o 100 541 tis. Kč, v relativním vyjádření o 9,3 %. Další klesající položkou jsou odpisy dlouhodobého majetku, které za rok 2009 činily 628 569 tis. Kč a v roce 2010 klesly na 609 519 tis. Kč. Hodnota spotřebovaného materiálu a energií ve výši 896 671 tis. Kč se udržela na srovnatelné úrovni, růst činil jen 0,3 %. U činnosti doplňkové jsou pohyby jednotlivých nákladových druhů analogické s činností hlavní. Kromě již zmíněných nákladů na služby a odpisy dlouhodobého majetku klesla i hodnota spotřebovaného materiálu a energií. Jedinou odlišnost od činnosti hlavní představují osobní náklady, které meziročně nerostly, a to jak svou absolutní výší, tak poměrným zastoupením na nákladech celkem. Celkové náklady doplňkové činnosti meziročně vzrostly o 0,7 % a v absolutní hodnotě o 2 334 tis. Kč. Celkový průměrný přepočtený počet pracovníků univerzity se oproti předchozímu období téměř nezměnil. Univerzita vykazovala za uplynulý rok 7 852,785 pracovníka a zvýšení o 1,549 představuje v relativním vyjádření 0,02 %. Nejvíce rostl počet pedagogických pracovníků, který se meziročně zvýšil o 60,96 pracovníka, zvýšení vykazuje i počet nepedagogických pracovníků, v tomto případě o 18,697 pracovníka. Naopak ke snížení průměrného počtu došlo u vědeckých pracovníků, který se meziročně snížil o 78,108. Uvedené změny průměrného přepočteného počtu pracovníků v dílčích kategoriích nezměnily podíl produktivní části (tj. akademických a vědeckých pracovníků) a podpůrné části (nepedagogičtí pracovníci) na počtu celkovém. Prvně jmenovaná skupina i nadále představuje 58 % celkového přepočteného počtu pracovníků. Průměrná mzda pracovníka univerzity z celkových prostředků se meziročně zvýšila z původních 32 018 Kč na současných 32 792 Kč, v relativním vyjádření činí zvýšení 2,4 %. Z hlediska dílčích kategorií pracovníků hrazených z kapitoly 333 MŠMT je nejvyšší průměrná mzda u akademických pracovníků s hodnotou 35 424 Kč, naopak nejnižšího průměrného výdělku dosahují ostatní pracovníci Kolejí a menz s částkou 17 590 Kč. 2.5 Pracovníci a mzdové prostředky jsou na univerzitě vedeni především dle následujících kategorií: n n n akademičtí pracovníci vědečtí pracovníci ostatní pracovníci

Univerzita Karlova v Praze 14 3 Přehled o peněžních příjmech a výdajích Tok peněžních prostředků vyjadřuje pohyb příjmů a výdajů v průběhu roku 2010, souvisejících s financováním provozní a investiční činnosti a s finančními operacemi univerzity. Celkové finanční prostředky se oproti původnímu stavu k 1. 1. 2010 s hodnotou 2 077 219 tis. Kč zvýšily o 395 686 tis. Kč na současných 2 472 905 tis. Kč, což představuje meziroční růst o 19 %. Po vyloučení dlouhodobého úvěru na pořízení ubytovacího areálu Vltava ve výši 16 419 tis. Kč činil zůstatek disponibilních prostředků univerzity 2 456 486 tis. Kč. Tempo růstu těchto prostředků je vyšší, meziroční růst činí 21,3 %. Celkové cash flow univerzity bylo pozitivně ovlivněno provozní a finanční činností se souhrnným vlivem 1 742 781 tis. Kč, naopak investiční činností bylo cash flow sníženo o 1 347 095 tis. Kč. Zásadní podíl na tomto snižujícím vlivu má dlouhodobý hmotný majetek s růstem zůstatkové ceny o 753 551 tis. Kč a korekce vyloučením odpisů ve výši 612 660 tis. Kč. Samotná provozní činnost zvyšovala cash flow o 943 501 tis. Kč. Stěžejní zvyšující položkou jsou odpisy dlouhodobého majetku s hodnotou 612 660 tis. Kč. Dalšími zvyšujícími položkami jsou krátkodobé závazky s růstem o 254 010 tis. Kč a snížení hodnoty pohledávek o 50 499 tis. Kč, které byly již popsány v kapitole 1.1 Rozvaha. Rozdílné hodnoty uvedených položek jsou dány odlišným zařazením přechodných účtů aktivních a pasivních v těchto kapitolách. Poslední položkou, která významněji ovlivnila provozní cash flow, je výsledek hospodaření běžného roku s výší 20 181 tis. Kč. Návratnost prostředků, daná poměrem hodnoty pohledávek z obchodního styku a denního obratu univerzity v úrovni vlastních výnosů (bez vnitroobratu), činí 12 dnů a oproti předchozímu období se zkrátila o 6 dnů. Nejmenší meziroční změnu vykazuje samotná finanční činnost, která zvyšovala cash flow o 799 280 tis. Kč. Přesto jde ve srovnání s předchozím obdobím o rostoucí vliv, protože tato položka vzrostla o 32,9 % a v absolutním vyjádření o 197 870 tis. Kč. Hlavními růstovými položkami jsou fondy univerzity se zvýšením o 31,7 % a vlastní jmění s růstem o 6,6 %. Snižujícími položkami jsou roční splátka dlouhodobého bankovního úvěru (ubytovací areál Vltava) ve výši 36 000 tis. Kč a korekce snížením disponibilního zisku běžného roku ve výši 20 181 tis. Kč. Přehled o stavech jednotlivých činností a charakteru jejich vlivu na celkové cash flow univerzity poskytuje tabulka 3.1 Peněžní tok za rok 2010.

15 Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze 4 Vývoj fondů Univerzita má, v souladu s ustanoveními zákona 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění, zřízeny a hospodaří s následujícími fondy: n rezervní n reprodukce investičního majetku n stipendijní n odměn n účelově určených prostředků n sociální n provozních prostředků Počáteční stavy vyjmenovaných fondů k 1. 1. 2010 činily celkem 980 621 tis. Kč. V průběhu roku byly zdroje fondů zvýšeny o 1 046 100 tis. Kč, čerpáním se fondy snížily o 735 166 tis. Kč a konečné zůstatky k 31. 12. 2010 činily celkem 1 291 555 tis. Kč. Na meziročním zvýšení zůstatku fondů o 310 934 tis. Kč se v podstatě podílela jen vyšší tvorba fondů, čerpání zůstalo na úrovni předchozího období. Stěžejním fondem univerzity je i nadále Fond provozních prostředků, jehož zůstatek se meziročně zvýšil z původních 399 656 tis. Kč na současných 611 339 tis. Kč. Hlavní růstovou položkou je mimořádný příspěvek ve výši 183 723 tis. Kč poskytnutý univerzitě rozpočtovým opatřením Ministerstva financí v souvislosti s omezenými možnostmi čerpat prostředky strukturálních fondů EU regionálního charakteru. Hodnota dalších nespotřebovaných příspěvků poskytnutých univerzitě prostřednictvím jiných ukazatelů činila 154 979 tis. Kč, z toho částku 69 899 tis. Kč představuje tzv. růstová rezerva univerzity, která byla následně využita k eliminaci vázání prostředků v závěru roku. Zbývající částka 106 736 tis. Kč ovlivňuje obrat uvedeného fondu pouze z administrativního pohledu a představuje obrácený účetní zápis z důvodu návaznosti na čerpání fondu a sjednocení účetních analytik. Největší snižující položkou byl převod do Fondu reprodukce investičního majetku (dále jen FRIM ) ve výši 101 773 tis. Kč a jedinou další položkou čerpání bylo užití Fondu na provozní náklady dle pravidel hospodaření univerzity s celkovou hodnotou 25 246 tis. Kč. Stav historicky největšího fondu univerzity, tj. FRIM, se spolu s výše uvedeným převodem významně změnil. Čerpání fondu ve výši 284 816 tis. Kč sice odpovídalo běžným hodnotám předchozích let a ani ve svých detailech nevybočilo z dosavadních zvyklostí. Na investiční oblast bylo vynaloženo 269 355 tis. Kč a na neinvestiční 15 461 tis. Kč. Tvorba fondu, která ve své klasické podobě, tj. prostřednictvím odpisů majetku pořízeného z vlastních zdrojů, příjmů z prodeje a zůstatkovou cenou dlouhodobého majetku, činila v souhrnné hodnotě 259 818 tis. Kč, také nepředstavuje oproti minulým letům zásadnější rozdíl. Běžným způsobem by tak klesl fond o 24 998 tis. Kč a vrátil by se tak na úroveň roku 2001. Na finálním růstu zůstatku o 91 963 tis. Kč se podílel jak příděl z výsledku hospodaření ve výši 15 189 tis. Kč, tak především zmíněný převod z Fondu provozních prostředků ve výši 101 773 tis. Kč. Ve své podstatě tak byla dokončena eliminace vlivu pořízení Centra doktorských a manažerských studií Krystal z předchozího období a hodnota fondu se vrátila do téměř původního stavu. Třetím největším fondem je Fond účelově určených prostředků. Prvotním zdrojem fondu se poprvé staly účelově určené dary s hodnotou 27 262 tis. Kč. Dosavadní nejvýznamnější zdroj fondu, tedy účelově určené finanční prostřed-

Univerzita Karlova v Praze 16 ky na VaV z kapitoly 333 MŠMT, meziročně klesly na polovinu předchozí hodnoty a na tvorbě fondu se podílely hodnotou 24 413 tis. Kč. Vzhledem k poklesu i zbývajících položek, tj. prostředků ze zahraničí a jiných prostředků, došlo k meziročnímu snížení tvorby fondu o 35 468 tis. Kč. Logický dopad postupného ukončování výzkumných záměrů se projevil i v oblasti čerpání fondu. Zde se naopak nejvýznamnější položkou staly prostředky na VaV z kapitoly 333 MŠMT s částkou 38 221 tis. Kč. Celkové čerpání meziročně vzrostlo o 21 253 tis. Kč a spolu s nižší tvorbou se podílelo na snížení konečného zůstatku fondu o 24 442 tis. Kč. V pořadí čtvrtý nejvyšší zůstatek vykazuje Fond sociální (dále jen FSo ). Hodnota tvorby ve výši 57 307 tis. Kč je ve srovnání s hodnotou tvorby v roce předchozím vyšší o 11 107 tis. Kč. Vzhledem k tomu, že rok 2010 byl posledním rokem, kdy mohla univerzita bez dalších následků tvořit fond ve výši 2 % z příslušné základny, bylo této možnosti plně využito. Od roku 2011 vzniká rozpor mezi ustanoveními zákona o vysokých školách a zákona o dani z příjmů, protože daňově uznatelnou je tvorba fondu pouze do výše 1 %. Pokračoval trend stále se zvyšujícího čerpání fondu, v průběhu uplynulého roku bylo čerpáno celkem 47 592 tis. Kč, tj. o 6 498 tis. Kč více než v roce předchozím. Téměř dvě třetiny čerpání jsou směrovány na příspěvek k penzijnímu připojištění zaměstnance, čtvrtinu představuje ostatní čerpání zejména prostřednictvím příspěvku na stravování. Na příspěvky k životnímu pojištění bylo vynaloženo více než 5 % z celkového čerpání a na příspěvky k úrokům z úvěru na bytové potřeby 4 %. V meziročním porovnání se nejvíce zvýšila hodnota příspěvku k penzijnímu připojištění, nárůst činil 3 300 tis. Kč, největší dynamiku růstu vykazuje příspěvek k životnímu pojištění se zvýšením o 78,9 %. Stipendijní fond sice vykazuje až čtvrtý nejvyšší zůstatek, ale hodnotou svých obratů již předčil Fond sociální. Tvorba fondu ve výši 82 322 tis. Kč byla téměř výhradně zajištěna zúčtováním poplatků za nadstandardní dobu studia nebo další studium, částkou 95 tis. Kč se podílely i daňově uznatelné náklady. Čerpáno bylo 68 043 tis. Kč, tedy 82,7 % získaných prostředků. Ve srovnání s předchozím obdobím tak tvorba vzrostla o 10,2 %, výrazný výkyv v čerpání z předchozího období zopakován nebyl a využití fondu kleslo o 7,4 %. Konečný zůstatek fondu vzrostl z původních 62 200 tis. Kč na současných 76 480 tis. Kč. V průměru na 1 rozpočtového studenta bylo ze Stipendijního fondu vynaloženo 1 501 Kč. Postupné změny ve využívání Rezervního fondu pokračovaly i v roce uplynulém. Možného přídělu do fondu z titulu rozdělování výsledku hospodaření bylo využito ve výši 7 098 tis. Kč, naopak použití fondu na krytí ztrát z minulých let činilo 2 318 tis. Kč. Konečný zůstatek se zvýšil z 22 026 tis. Kč na stávajících 26 806 tis. Kč. Větší využití je zřejmé i u posledního fondu univerzity, tj. Fondu odměn. Celkový příděl z rozdělovaného výsledku hospodaření činil 3 878 tis. Kč, čerpáno na mzdové náklady bylo 924 tis. Kč. Meziročně tak vzrostl konečný zůstatek o 2 954 tis. Kč a k 31. 12. 2010 činil 22 189 tis. Kč. Při bližším určení potřeb univerzity v zásadních oblastech, ke kterým zcela určitě patří postavení univerzity jako přední výzkumné univerzity, udržení priority zájmu uchazečů o studium doktorských a magisterských studijních programů, zvýšení renomé univerzity jako místa pro atraktivní akademickou dráhu a zvýšení mezinárodní prestiže, je bezpochyby nutné specifikovat i kroky v rozvoji infrastruktury univerzity. V tomto ohledu nejenže univerzita postrádá novou moderní infrastrukturu, ve které by mohla soustředit špičkovou vědu a výzkum a v níž by se vytvořily potřebné podmínky pro výuku zejména doktorských programů, ale zároveň je v mnoha případech nucena vyvíjet svou činnost v podmínkách spíše nedůstojných, což ostatně dokládají i analytické studie stavební infrastruktury zejmé-

17 Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze na u humanitních oborů. V nejbližším časovém horizontu stojí před univerzitou konkrétní úkoly při výstavbě minikampusů v Praze, Plzni a Hradci Králové, při dalších úpravách a rekonstrukcích budov v Opletalově ulici pro Filozofickou fakultu, ale hlavně řešení dislokačních problémů u mnoha jiných subjektů univerzity. K dalším prioritám patří realizace projektu Biocentra a Globcentra na Albertově, přestavba bývalé menzy 17. listopadu v Troji pro potřeby Fakulty humanitních studií, následného projektu efektivního využití budovy v Jinonicích pro Fakultu sociálních věd, rekonstrukce objektu Větrník pro potřeby Právnické fakulty, zajištění podpory nových stavebních akcí zejména pražských lékařských fakult, Pedagogické fakulty a Fakulty tělesné výchovy a sportu. Souhrnná hodnota zůstatků všech fondů univerzity sice představuje nejvyšší úroveň v její dosavadní historii, ale v porovnání s budoucími potřebami nelze hovořit o prostředcích vytvořených v dostatečné výši. Prostředky použitelné k naplnění cílů Dlouhodobého záměru univerzity se tak omezují na potřeby s nejvyšší prioritou, a nelze tak hovořit o rozvoji univerzity, ale spíše o udržování stavu. Bilance výše uvedených potřeb a zdrojů není vyrovnaná ani v tom případě, že byly použity prostředky ze všech fondů univerzity, což není z principu možné nejen u Fondu účelově určených prostředků, ale i fondu Stipendijního a Sociálního, které ostatně plní svoji úlohu v dalších, pro univerzitu stejně důležitých oblastech. 5 Financování programů reprodukce majetku včetně vypořádání se státním rozpočtem Na financování programů reprodukce majetku se podílejí prostředky ze tří základních zdrojů: n n n individuální dotace z kapitoly MŠMT systémové dotace z kapitoly MŠMT ostatní zdroje z jiných kapitol státního rozpočtu a vlastní prostředky univerzity (FRIM) Individuální dotace byla poskytnuta na Nákup objektů Opletalova 47 a 49 ve výši 192 500 tis. Kč, na projekt Kompletní rekonstrukce prostor Kateřinská 32 v celkové výši 39 126 tis. Kč a na projekt Rekonstrukce fasády katedrového objektu v Troji v celkové výši 53 528 tis. Kč. Poskytnuté prostředky byly beze zbytku vyčerpány u prvních dvou projektů. Prostředky na projekt Rekonstrukce fasády katedrového objektu v Troji byly čerpány až do celkové výše 53 467 tis. Kč, nevyčerpaných zůstalo celkem 61 tis. Kč. Na nevyčerpaných prostředcích se investiční část podílela částkou 38 tis. Kč a neinvestiční část hodnotou 23 tis. Kč. Celková systémová dotace poskytnutá z kapitoly 333 činila v investiční části 214 081 tis. Kč, čerpáno bylo 213 667 tis. Kč, vráceno bylo 413 tis. Kč. Neinvestiční část systémové dotace ve výši 16 948 tis. Kč byla beze zbytku vyčerpána.

Univerzita Karlova v Praze 18 Bez ohledu na druhy dotací byly u hlavního programu 233 312 Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny UK vystaveny limitky v celkové výši 373 866 tis. Kč, z toho 356 918 tis. Kč jako dotace investiční a 16 948 tis. Kč jako dotace neinvestiční. Z celkového počtu 18 projektů tohoto programu byla u 9 z nich čerpána dotace v plné výši, u 8 projektů nepřesáhly dílčí vratky 1 tis. Kč a jediný projekt vykázal hodnotu vratky vyšší. U projektu Půdní nástavba J. Palacha 2 Filozofické fakulty nebylo z předpokládané dotace vyčerpáno celkem 400 tis. Kč. Hlavním důvodem byla časová tíseň v závěru roku, kdy původně deklarovaný partner z mandátní smlouvy přestal řádně plnit své povinnosti, ale jeho změna by odporovala podmínkám v rozhodnutí. V daném časovém prostoru nezbývalo jiné řešení než předmětnou část projektu nenaplnit a přesunout do roku 2011. V rámci druhého hlavního programu 233 313 Přístrojové a technické vybavení byl předpoklad čerpání prostřednictvím 6 projektů v souhrnné výši 36 064 tis. Kč, skutečně bylo čerpáno 36 062 tis. Kč, nevyužité prostředky činily 2 tis. Kč, vždy v řádech necelého tisíce Kč 4 dílčích projektů. V rámci programového financování bylo univerzitě celkově poskytnuto 516 183 tis. Kč, vyčerpáno bylo 515 708 tis. Kč, nevyužité a vrácené prostředky činily 474 tis. Kč, což představuje 0,09 % původně předpokládané dotace. Zároveň bylo využito 40 129 tis. Kč vlastních zdrojů, prostředky z jiných kapitol státního rozpočtu se na programovém financování nepodílely. Třetí hlavní program 233 319 Racionalizace spotřeby a využití obnovitelných zdrojů obsahoval celkem 15 projektů s limitkami v celkové výši 106 253 tis. Kč. Jediným zásadněji nečerpaným projektem byla již zmíněná Rekonstrukce fasády katedrového objektu v Troji s nevyužitými prostředky ve výši 61 tis. Kč. Finální vysoutěžená cena byla o uvedenou částku nižší, než bylo předpokládáno v investičním záměru i rozhodnutí. Vzhledem k objemu prací, který překračoval hodnotu 130 mil. Kč, si Matematicko-fyzikální fakulta ponechávala určitou rezervu na případné vícepráce, ale tento předpoklad nebyl nakonec naplněn. U zbývajících 11 projektů byly vracené prostředky vždy nižší než 1 tis. Kč, 3 projekty se podařilo vyčerpat v plné výši.

19 Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze 6 Rekapitulace zúčtování se státním rozpočtem Finanční vypořádání se státním rozpočtem z kapitoly 333 MŠMT mimo programové financování bylo provedeno k celkové hodnotě poskytnutých dotací a příspěvků ve výši 5 480 127 tis. Kč. Čerpáno bylo v souhrnné hodnotě 5 115 034 tis. Kč, do Fondu účelově určených prostředků (FÚUP) bylo převedeno 23 574 tis. Kč a do Fondu provozních prostředků (FPP) 338 702 tis. Kč. Zbývající hodnota poskytnutých dotací a příspěvků ve výši 2 817 tis. Kč byla vrácena poskytovateli, z toho 28 tis. Kč ještě před zúčtováním státního rozpočtu. Neinvestiční příspěvky a dotace mimo výzkum a vývoj byly univerzitě poskytnuty v celkové výši 3 548 344 tis. Kč, vyčerpáno 3 208 783 tis. Kč, do FÚUP bylo převedeno 5 tis. Kč, do FPP 338 702 tis. Kč a do státního rozpočtu bylo vráceno 854 tis. Kč, z toho 28 tis. v průběhu roku. Bilance jednotlivých druhů neinvestičních příspěvků a dotací mimo VaV je následující: n n na studijní programy a s nimi spojenou tvůrčí činnost včetně stipendií studentů doktorských studijních programů byl poskytnut příspěvek v celkové výši 2 920 659 tis. Kč, spotřebováno bylo 2 769 084 tis. Kč a do FPP byla převedena zbývající částka 151 575 tis. Kč, z toho 69 899 tis. Kč činila růstová rezerva univerzity pro zahraniční studenty a na mezinárodní spolupráci bylo formou příspěvků i dotací přijato 102 106 tis. Kč, vyčerpáno bylo 101 502 tis. Kč, do FÚUP bylo převedeno 5 tis. Kč, vratka činila 599 tis. Kč, z toho 28 tis. Kč bylo vráceno v průběhu roku. Na zbývající vratce ve výši 571 tis. Kč se podílela dotace na studenty, kteří nejsou občany ČR, částkou 216 tis. Kč, zahraniční studenti v anglickém jazyce 179 tis. Kč, program AKTION částkou 44 tis. Kč, program CEEPUS částkou 27 tis. Kč, program Jean Monnet částkou 36 tis. Kč, krajané 32 tis. Kč a cestovní náhrady v rámci mezinárodních smluv 37 tis. Kč n na fond vzdělávací politiky byl poskytnut příspěvek v celkové výši 5 071 tis. Kč, který byl beze zbytku vyčerpán n na fond rozvoje vysokých škol byla přijata dotace v celkové hodnotě 15 406 tis. Kč, čerpání činilo 15 286 tis. Kč, vráceno bylo 120 tis. Kč n na dílčí projekty Rozvojových programů byla poskytnuta celková neinvestiční dotace ve výši 159 897 tis. Kč, vyčerpáno bylo 159 807 tis. Kč, vratka činila 90 tis. Kč n na mimořádné aktivity byl poskytnut příspěvek ve výši 1 000 tis. Kč, který byl beze zbytku vyčerpán n příspěvek na sociální stipendia ve výši 5 221 tis. Kč byl čerpán až do výše 1 817 tis. Kč, zbývající částka 3 404 tis. Kč byla převedena do FPP n příspěvek na ubytovací stipendia byl univerzitě poskytnut v částce 120 144 tis. Kč a byl beze zbytku vyčerpán n dotace na ubytování a stravování studentů poskytnutá ve výši 25 517 tis. Kč byla vyčerpána do výše 25 471 tis. Kč, 46 tis. Kč bylo vráceno n z příspěvku a dotace z poslanecké iniciativy v souhrnné výši 193 323 tis. Kč byla vyčerpána dotace ve výši 9 600 tis. Kč, zbývající částka poskytnutá univerzitě v souvislosti s omezenými možnostmi čerpat prostředky strukturálních fondů EU regionálního charakteru ve výši 183 723 tis. Kč byla celá převedena do FPP.

Univerzita Karlova v Praze 20 Neinvestiční dotace na výzkum a vývoj, poskytnutá univerzitě v celkové výši 1 698 540 tis. Kč, byla čerpána do hodnoty 1 674 384 tis. Kč, do FÚUP bylo převedeno 22 770 tis. Kč, zbývající hodnota ve výši 1 386 tis. Kč byla vrácena. Výsledky u jednotlivých druhů této dotace byly následující: n na výzkumné záměry byly poskytnuty institucionální prostředky ve výši 682 979 tis. Kč, použito bylo 666 081 tis. Kč, do FÚUP bylo převedeno 16 434 tis. Kč a zbývající hodnota ve výši 464 tis. Kč byla vrácena n podle dosažených výsledků ve vědě a výzkumu byly univerzitě poskytnuty institucionální prostředky ve výši 429 070 tis. Kč, vyčerpáno bylo 428 332 tis. Kč, zbývající částka 738 tis. Kč byla převedena do FÚUP n na mezinárodní spolupráci byly poskytnuty institucionální prostředky ve výši 13 436 tis. Kč, vyčerpáno bylo 12 551 tis. Kč, do FÚUP bylo převedeno 26 tis. Kč, zbývající částka 859 tis. Kč byla poskytovateli vrácena n na programy aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací byly poskytnuty účelové prostředky v celkové výši 266 415 tis. Kč, vyčerpáno bylo 261 809 tis. Kč, 4 542 tis. Kč bylo převedeno do FÚUP a zbývající částka 63 tis. Kč byla vrácena poskytovateli n na specifický výzkum byla poskytnuta účelová podpora v celkové výši 300 002 tis. Kč, vyčerpáno bylo 298 972 tis. Kč, zbývající hodnota 1 030 tis. Kč byla převedena do FÚUP n na velké infrastruktury pro výzkum byla poskytnuta účelová podpora ve výši 6 638 tis. Kč, celá hodnota dotace byla beze zbytku vyčerpána Kapitálové příspěvky a dotace mimo výzkum a vývoj byly univerzitě poskytnuty v souhrnné výši 121 275 tis. Kč, vyčerpáno bylo 121 248 tis. Kč a 27 tis. Kč bylo vráceno poskytovateli. Do této skupiny příspěvků a dotací patří: n příspěvek z ukazatele A+B studijní programy, u kterého univerzita zažádala o převedení na kapitálové výdaje ve výši 22 683 tis. Kč a který byl řádově vyčerpán n fond rozvoje vysokých škol, na který byla poskytnuta kapitálová dotace ve výši 25 756 tis. Kč a celá částka byla také řádově vyčerpána n rozvojové programy, ke kterým byla poskytnuta celková kapitálová dotace ve výši 72 836 tis. Kč, využito bylo 72 809 tis. Kč, nevyčerpaných 27 tis. Kč bylo vráceno poskytovateli Kapitálové dotace na výzkum a vývoj byly poskytnuty v celkové hodnotě 109 259 tis. Kč, univerzita čerpala prostředky ve výši 108 423 tis. Kč, do FÚUP bylo převedeno 800 tis. Kč a vratka činila 36 tis. Kč. K dílčím kapitálovým dotacím patří: n institucionální prostředky na výzkumné záměry, které byly poskytnuty ve výši 57 609 tis. Kč, čerpány byly ve výši 56 779 tis. Kč, do FÚUP bylo převedeno 794 tis. Kč a zbývající hodnota 36 tis. Kč byla vrácena n část institucionálních prostředků poskytnutých univerzitě na základě výsledků ve vědě a výzkumu ve výši 35 420 tis. Kč, u kterých byl poskytovatel požádán o převedení na kapitálové výdaje a které byly beze zbytku vyčerpány n účelová podpora velkých infrastruktur pro výzkum ve výši 16 230 tis. Kč byla čerpána až do výše 16 224 tis. Kč, nespotřebovaná hodnota 6 tis. Kč byla převedena do FÚUP Dotace z ostatních odborů MŠMT, poskytnuté univerzitě v celkové výši 2 710 tis. Kč, byly vyčerpány v hodnotě 2 197 tis. Kč, zbývající částka 513 tis. Kč byla vrácena poskytovateli.

21 Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze 7 Stipendia a služby poskytované studentům Od roku 2005 jsou ve výročních zprávách univerzity sledovány počty studentů ve smyslu počtu studií, tedy ve stejném principu, jak tyto počty vstupují do financování veřejných vysokých škol. Z tohoto pohledu univerzita evidovala k datu 31. 10. 2010 celkem 53 848 studentů. Maximální zastoupení mají rozpočtoví studenti, kteří vstupují do výpočtu neinvestičního příspěvku na provoz univerzity. Skutečný počet těchto studentů činil 45 333 a ve srovnání se stejným datem předchozího roku jde o zvýšení počtu o 344. Druhou nejpočetnější skupinou jsou studenti zvláštní, jejichž počet meziročně vzrostl z původních 5 865 na současných 6 161. Další skupinou studentů jsou cizinci studující v cizím jazyce, u kterých se počet zvýšil o 364 a k 31. 10. 2010 činil 2 212. Počet studentů studujících na základě usnesení vlády a mezinárodních smluv se oproti stejnému období roku 2009 zvýšil o 2 a k rozhodnému datu činil 142. Studenty, jejichž studium je hrazeno z jiné rozpočtové kapitoly, univerzita nevykazuje. V souladu se Stipendijním řádem univerzity byla studentům přiznána stipendia v celkové částce 801 343 tis. Kč. Největší podíl z uvedené částky připadá na stipendia studentů doktorských studijních programů, a to 322 082 tis. Kč (z toho z ukazatele C bylo čerpáno 272 016 tis. Kč). Největším zdrojem stipendií zůstává dotace nebo příspěvek MŠMT s částkou 670 722 tis. Kč, druhým největším zdrojem je Stipendijní fond univerzity s částkou 68 043 tis. Kč. Detailní přehled stipendií je uveden v tabulce 7.1 Stipendia. Stravování a ubytování studentů zajišťuje především specializovaná součást univerzity Koleje a menzy, a to ve třech hlavních lokalitách, kde je největší soustředění studentů, tj. Praha, Plzeň a Hradec Králové. Dílčími stravovacími a ubytovacími kapacitami disponují i další součásti univerzity, tedy Fakulta tělesné výchovy a sportu, Ústav jazykové odborné přípravy a Arcibiskupský seminář. Dosavadní trend postupného snižování objemu nákladů i výnosů stravovací činnosti se ani v roce 2010 nezměnil. Výsledné údaje sice svádějí k závěru, že meziroční pokles byl vykázán již jen v nákladové oblasti, ale výnosová oblast byla silně ovlivněna nestandardní majetkovou operací, která opticky výsledný pokles výnosů zakrývá. Na základě směnné smlouvy s restituentem byla do majetku univerzity převedena část koleje Houštka (Brandýs) a naopak z majetku byla vyvedena zbývající část menzy Brandýs. Uvedenou operací vzrostly výnosy spojené s menzami o výjimečných 7 471 tis. Kč. Po odpočtu uvedené operace klesly výnosy stravovací činnosti z původních 98 954 tis. Kč na současných 98 156 tis. Kč. Uvedený pokles byl sice eliminován dílčím růstem výnosů u menzy Kajetánka o 2 964 tis. Kč a menzy Arnošta z Pardubic o 796 tis. Kč, ale u většiny dalších menz je zřejmý meziroční pokles. Nejvyšší hodnotu snížení vykazuje menza Sport, jejíž výnosy klesly z původních 7 848 tis. Kč na současných 4 565 tis. Kč, tj. o 3 283 tis. Kč. Uvedená menza vykazuje zároveň i největší snížení nákladů, meziročně zde klesly náklady o 6 687 tis. Kč. Celý pohyb je dán přesunutím zásobování výdejny Jinonice z této menzy na menzu Kajetánka. Uvedeným postupem ale nelze eliminovat dílčí ztráty jednotlivých stravovacích zařízení, protože to nic nemění na celkově nevýhodném poměru nutných vstupů a možných výstupů této činnosti obecně. Skutečná celková ztráta stravovací činnosti činila 9 680 tis. Kč a oproti předchozímu období se zvýšila o dalších 227 tis. Kč. I přes uvedený stav hospodářských ukazatelů lze hodnotit meziroční vývoj pozitivně v tom směru, že se zvýšil celkový přepočtený počet hlavních jídel

Univerzita Karlova v Praze 22 vydaných studentům. Za porovnávané období, tj. vždy od 1. 11. předchozího do 31. 10. následujícího roku, sice klesl počet teplých jídel vydaných v menzách univerzity z původních 1 057 012 jídel na současných 1 051 889, zároveň ale vzrostl počet studených hlavních jídel z původních 205 200 na současných 246 974 a současně se zvýšil i počet teplých hlavních jídel podaných v jiných stravovacích zařízeních z 25 807 na 32 224. Celkový přepočtený počet jídel se zvýšil z původních 1 164 899 na současných 1 182 903. Uvedený vývoj se promítl i do dílčích výnosů, kde tržby od studentů meziročně vzrostly o 8,1 %. Všechny ostatní kategorie výnosů meziročně klesly, výjimku tvoří ostatní výnosy, které byly ovlivněny výše uvedenou majetkovou operací. Obdobně se zhoršila situace také u samostatné ubytovací činnosti, kde se původní zisk ve výši 4 725 tis. Kč snížil na současných 280 tis. Kč. Celkové neinvestiční náklady na provoz všech ubytovacích zařízení vzrostly o 1 642 tis. Kč, tj. o 0,4 %, a zároveň se snížily i celkové výnosy o 2 803 tis. Kč, tj. o 0,7 %. Analogie se stravovací činností je dána i růstem jediné výnosové položky, tedy u příjmů od studentů (kolejného) a poklesem nebo stagnací všech ostatních kategorií výnosů. Detailní pohled na ubytovací kapacitu a její využití je obsažen v tabulce 7.5. Univerzita v současné chvíli disponuje celkem 14 517 lůžky v celkem 27 ubytovacích objektech, které jsou převážně spravovány součástí Koleje a menzy. V porovnání s předchozím obdobím klesla lůžková kapacita o 273 lůžek, z toho na koleji Hvězda o 128 lůžek a na koleji Větrník o 102 lůžek. Využití kapacity v hlavních měsících akademického roku, tj. leden duben a říjen prosinec, je ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku totožné a činí 88 %. K mírnému snížení došlo jak v období květen červen, tak v období červenec září, vždy o 1 %. O stejnou hodnotu kleslo i celoroční využití počtu všech lůžek, zásadnější zvýšení je patrné u využití lůžkodnů studenty, které vzrostlo z původních 90,0 % na současných 92,7 %. Detail úrovně a průměrné ceny ubytování v jednotlivých objektech Kolejí a menz poskytuje tabulka 7.6.