Doktorské studium na PřF UK aktualizace k 17.12.2014

Doktorské studium na PřF UK aktualizace k 17.12.2014 Úvod Tento dokument, týkající se doktorského studia na UK PřF není právně závazný, jeho účelem je (i) jednak přehlednou formou shrnout existující předpisy týkající se doktorského studia do formy jakéhosi manuálu (protože jsou rozptýleny v několika nezávislých dokumentech), (ii) jednak vytvořit soubor doporučení pro působení oborových rad, která z různých důvodů nelze zakotvit jinou formou. Proto je tento text kombinací doslovných (nebo skoro doslovných) citací z Universitního studijního a zkušebního řádu (http://www.cuni.cz/uk-146-version1-02ukuzviszruk.pdf; červeně; černě jsou drobné reformulace těchto předpisů zpravidla rozepisují to, co v originále je uvedeno odkazem, v roce 2013 se chystá novelizace tohoto předpisu), z fakultních Pravidel pro organizaci studia PřF (http://www.natur.cuni.cz/fakulta/senat/predpisypravni-normy/vnitrni-predpisy-prf-uk/pravidla-pro-organizaci-studia/view; modře) a dalších doporučení (černě kurzívou). Na několika místech jsou rovněž citace vysokoškolského zákona a Statutu UK (rovněž modře). Číslování paragrafů a odstavců je zpravidla shodné s výchozím (citovaným textem). Jakkoliv doslova opakuje předpisy, samozřejmě nejde o právní text. Výběr citací z předpisů je trochu libovolný: některé odstavce týkající se DS, které nejsou relevantní pro činnost OR a vztah student-or, jsou vynechány. Doporučení jdoucí nad rámec zmíněných předpisů jsou míněny jako vodítko pro oborové rady vedoucí k tomu, (i) aby oborové rady jasně formulovaly svoje požadavky na studenty, konsistentně se jich držely a vymáhaly je, (ii) aby jejich názor byl ve studentské obci dobře znám, a (iii) aby požadavky jednotlivých oborových rad nebyly mezi sebou v zásadním rozporu. Tato doporučení formuloval bývalý proděkan pro vědu a doktorské studium prof. RNDr. Tomáš Herben, CSc. a projednalo je plénum předsedů oborových rad dne 21. 9. 2006. K následné revizi textu došlo 25. 3. 2013 studijní proděkankou RNDr. Markétou Martínkovou, PhD. 1

Zásady (Čl. 2 UK) 1. Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí práci v oblasti výzkumu nebo vývoje. Standardní doba studia je nejméně tři roky a nejvýše čtyři roky. Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce. Disertační prací se prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje. Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění. 2. Forma studia vyjadřuje, zda jde o studium a) prezenční, b) distanční, c) kombinované. 3. Při prezenční formě studia studijní plán vytvořený v rámci studijního programu předpokládá, že převážná část výuky je organizována formou přednášek, cvičení, seminářů, kurzů, praxí, laboratorních prací, konzultací a dalších podobných forem výuky, které se konají podle pravidelného, zpravidla týdenního, rozvrhu a během nichž má student možnost přímo získávat poznatky. 4. Při distanční formě studia studijní plán vytvořený v rámci studijního programu předpokládá, že studium probíhá multimediální formou výuky a učitelé jsou během studia trvale nebo převážně odděleni od studentů. 5. Při kombinované formě studia studijní plán vytvořený v rámci studijního programu předpokládá, že studium probíhá formou, v níž se uplatňují principy prezenčního i distančního studia. 6. Doktorský studijní program musí fakulta vždy uskutečňovat jak prezenční formou studia, tak i distanční nebo kombinovanou formou studia. Oborová rada ( 47 odst. 6 zákona o vysokých školách, čl. 23 odst. 5, 6 a 7 statutu UK, Čl. 19 PřF) 6. Studium v doktorském studijním programu sleduje a hodnotí oborová rada ustavená podle vnitřního předpisu vysoké školy nebo její součásti, která má akreditovaný příslušný studijní 2

program. Pro studijní programy ze stejné oblasti studia mohou vysoké školy nebo jejich součásti na základě dohody vytvořit společnou oborovou radu. Předsedu oborové rady volí ze svého středu její členové. ( 47 odst. 6 zákona o vysokých školách) 5. Člena oborové rady pověřuje výkonem funkce a odvolává rektor na návrh děkana příslušné fakulty po vyjádření její vědecké rady. 6. Oborová rada má nejméně pět členů, nejméně dvě třetiny členů oborové rady musí být z řad docentů nebo profesorů, nejméně jedna třetina členů oborové rady musí být jiné osoby než členové akademické obce příslušné fakulty, popřípadě zúčastněných fakult, alespoň jeden z nich musí být jiná osoba než člen akademické obce univerzity. 7. Povinností oborové rady je na vyžádání podat zprávu o realizaci studijního programu děkanovi, popřípadě děkanům, a rektorovi. Uskutečňování studijních programů na fakultě, popřípadě na vysokoškolském ústavu, soustavně kontroluje děkan, popřípadě ředitel vysokoškolského ústavu, který přijímá bezodkladně potřebná opatření. (čl. 23 odst. 5, 6 a 7 statutu UK) 1. Jednání oborové rady svolává a řídí předseda; předseda ji rovněž zastupuje při jednání s orgány fakulty. Oborové rady zejména a) iniciují a koordinují program přednášek, seminářů, kurzů a dalších forem doktorského studia, b) navrhují školitele a konzultanty; při návrhu školitele a konzultanta přihlížejí k názoru studenta, c) posuzují a schvalují studijní plány studentů a schvalují témata disertačních prací, d) v souladu se studijním programem určují požadavky na obsah, strukturu a formu zpracování disertačních prací a vhodným způsobem je zveřejňují e) navrhují složení přijímacích komisí; alespoň jeden navržený člen je členem oborové rady f) navrhují požadavky k přijímacím zkouškám. * Je velmi vhodné, pokud každá oborová rada jednoznačným způsobem vymezí zásady, podle nichž pracuje a rozhoduje, specifikuje své požadavky na studenty a podobně. Tyto 3

informace musí být k disposici na stránkách doktorského studia a případně vlastních stránkách příslušné OR. * Forma práce OR je zcela v její kompetenci; je vhodné, aby s rostoucí dostupností všech informací o studentech existovala v každé OR elektronická konference, která umožní dostatečně pružné rozhodování. * jakkoliv existuje centrální databáze studentů, je velmi vhodné, pokud každá OR udržuje vhodnou formou přehled o svých studentech. To zejména umožní sledovat oborově specifické údaje, které není možné shromažďovat centrálně. 2. Za administrativní zajištění práce oborové rady odpovídá oddělení doktorského studia děkanátu. * tímto se typicky myslí evidence studentů, příprava přijímacích řízení, rozesílání pozvánek na zkoušky a obhajoby, údržba www stránek doktorského studia a podobně. * Z 68 zákona o vysokých školách (Rozhodnutí o právech a povinnostech studenta musí být vydáno do 30 dnů ode dne přijetí žádosti nebo oznámení předmětné skutečnosti). vyplývá, že ve věcech projednávaných na žádost studenta (včetně např. schvalování studijního plánu a návrhů školitelů a konzultantů) je oborová rada je povinna rozhodnout nejdéle do 30 dnů od doručení žádosti. Přijímací řízení (Čl. 20 PřF) 1. V případě nejasností o splnění podmínky dle Čl. 2 odst. 3 Přílohy č. 5 Statutu UK (Podmínkou pro přijetí ke studiu v doktorském studijním programu uskutečňovaném univerzitou je řádné ukončení studia v magisterském studijním programu) rozhoduje na základě materiálů předložených uchazečem přijímací komise. * to se týká zejména případů, kdy uchazeč absolvoval předcházející vysokoškolské studium v zahraničí, kde struktura stupňů studia může být odlišná. V případě pochybností může komise projednat věc s celou oborovou radou. 2. Při přijímacím řízení musí uchazeč prokázat schopnosti studovat příslušný obor a předpoklady k samostatné vědecké práci. Při přijímacím řízení uchazeč představí předběžné téma své 4

případné práce u konkrétního školitele. Při přijímacím řízení se zjišťuje, zda školitel nebo vedoucí pracoviště, kde bude práce vykonávána, mohou studentovi poskytnout přiměřené věcné a finanční zabezpečení výzkumné činnosti. U přijímací zkoušky má právo se účastnit předpokládaný školitel. * výkon u ústní přijímací zkoušky se hodnotí je hodnocen maximálně 100 body, pro úspěšné splnění přijímací zkoušky je třeba získat alespoň 50 bodů.. * zde je třeba vzít rovněž v úvahu, že do věcného zabezpečení výzkumné činnosti spadá též to, zda zaměření práce je slučitelné se zaměřením pracoviště a fakulty. 3. O výsledku přijímací zkoušky hlasuje komise v neveřejném zasedání. Rozhodující je většina hlasů přítomných členů. Počet přítomných členů komise nesmí být menší než tři. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise. 4. Přijímací komise sestaví pořadí úspěšných uchazečů o studium v daném oboru, zvlášť pro jednotlivé formy studia. Komise zpravidla respektuje formu studia navrženou uchazečem. 5. Pokud děkan rozhodne o přijetí jinak, než je návrhem přijímací komise, seznámí s důvody tohoto rozhodnutí přijímací komisi a příslušnou oborovou radu. * Pokud děkan deleguje pravomoc k rozhodování v odvolacích řízeních na proděkana/y, toto ustanovení se samozřejmě na ně vztahuje rovněž. Školitel a studijní plán (Čl. 8 UK, Čl. 21 PřF) 1. Studium v doktorském studijním programu sleduje a hodnotí oborová rada. Členy oborové rady jmenuje na návrh děkana rektor. 2. Studium probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele a zpravidla za účasti konzultanta. Školitele a konzultanta pro daného studenta na návrh oborové rady jmenuje a odvolává děkan. * Je zcela nezbytné, aby studenti předložili studijní plán do jednoho měsíce po zápisu do doktorského studia. V návaznosti na to oborová rada projedná a schválí studijní plány a projedná návrhy školitelů školitele během jednoho měsíce (viz též komentář k článku 2 o oborových radách). 3. Plnění individuálního studijního plánu podléhá pravidelnému, nejdéle však ročnímu hodnocení, které schvaluje oborová rada. Závěrem hodnocení je konstatování, že student 5

a) plní individuální studijní plán, b) bez závažných důvodů neplní některé části individuálního studijního plánu, c) nesplnil povinnosti individuálního studijního plánu; tato skutečnost znamená ukončení studia. Bližší zásady hodnocení může stanovit opatření děkana, ke kterému se vyjadřuje akademický senát fakulty. * K hodnocení aktivity studentů slouží SIS, kde studenti průběžně zadávají údaje o své činnosti. Hodnocení oborovou radou s použitím tohoto systému a dalších informací probíhá vždy na závěr akademického roku. * Krom elektronického systému hodnocení je vhodné, aby k hodnocení studentů rovněž sloužila pravidelná vystoupení studentů na seminářích s přítomností zástupců oborové rady a školitele. Po každém takovém vystoupení musí student dostat vhodnou formou hodnocení svého vystoupení a své dosavadní práce. 4. Podle odstavce 3 písm. a) je hodnocen i student, který z důvodů hodných zvláštního zřetele individuální studijní plán splnil neúplně. 1. Studijní plán stanovuje plnění studijních povinností, zejména: a) plánovaný průběh výzkumné činnosti včetně eventuálních studijních pobytů, b) zkoušky požadované ke studiu. Tyto zkoušky jsou stanovovány tak, aby pokrývaly předměty vztahující se k tématu doktorské práce. Počet předepsaných odborných zkoušek nesmí být vyšší než pět. c) případnou účast doktoranda v pedagogické činnosti pracoviště. Součástí studijního plánu jsou také termíny plnění stanovených povinností. * Těžiště studia je práce na doktorské disertaci. Dílčí předměty požadované ke studiu mají umožnit studentovi získat dovednosti, potřebné ke státní závěrečné zkoušce nebo doktorské disertaci, které neměli možnost získat v bakalářském nebo magisterském studiu. 2. Studijní plán může být měněn a upřesňován během celého studia se souhlasem oborové rady. 3. Pokud součástí studijního plánu doktoranda je certifikovaná jazyková zkouška, poplatek za vykonání této zkoušky uhradí studentovi fakulta po předložení potvrzení o jejím úspěšném vykonání a dokladu o zaplacení zkoušky. Fakulta uhradí studentovi pouze jeden úspěšný 6

pokus o složení jazykové zkoušky. Učiní tak obvykle po podání doktorské práce k obhajobě. 4. Povinností školitele je: a) společně se studentem, vedoucím pracoviště, kde je práce vykonávána, a předsedou oborové rady sestavit studijní plán a upřesňovat téma jeho disertační práce, b) sledovat práci studenta a konzultovat s ním průběh jeho vědecké práce, c) pravidelně odborně hodnotit studenta, informovat o něm oborovou radu a v případě neplnění jeho povinností navrhnout oborové radě patřičná opatření. * Je vhodné, aby oborová rada s předstihem informovala školitele (zejména externí) o rozsahu jejich povinností/očekávaných aktivitách a povinnostech studentů. 5. Pro konzultanty platí přiměřeně práva a povinnosti školitele. 6. Spoluúčast partnerských pracovišť na pedagogickém, finančním, organizačním a personálním zabezpečení doktorského studijního programu se určuje dvoustrannými dohodami mezi fakultou a těmito pracovišti. Průběh, formy kontroly a přerušení studia (Čl. 9 UK) 1. Maximální doba studia v doktorském studijním programu je standardní doba studia navýšená o pět let (zpravidla tedy devět let), prezenční formou studia je možné studovat po dobu odpovídající délce standardní doby studia studijního programu dané akreditací příslušného studijního programu (zpravidla 4 roky). Neukončí-li student řádně studium během maximální doby studia, znamená to ukončení studia. *Od dubna 2013 platí novela VŠ zákona v souvislosti s rodičovstvím studenta (48/2013 Sb.), která se týká opatření pro studium rodičů, a to po dobu, po kterou by jinak trvala jejich mateřská či rodičovská dovolená (uznaná doba rodičovství) a nerozlišuje, zda jde o matku či otce dítěte, oba mají stejná práva. Doba přerušení studia v období uznané doby rodičovství se nepočítá do maximální doby studia. POZOR- Přerušení studia z jiného důvodu se do maximální doby studia započítává. 2. Podá-li student písemnou žádost o přestup z jedné formy studia do jiné formy studia téhož studijního programu, ve které je studijní program též uskutečňován, děkan této žádosti vyhoví; tímto není dotčeno ustanovení odstavce 1. Podrobnosti může stanovit opatření děkana. 7

3. Pokud student písemně požádá o přerušení studia a nebylo-li se studentem zahájeno disciplinární řízení, děkan této žádosti vyhoví; takto lze studium přerušit nejméně na dobu jednoho semestru. 4. Nejdelší celková doba přerušení studia je pět let. 5. Student doktorského studijního programu může konat zkoušku ze zapsaného předmětu nejvýše dvakrát, tj. má právo na jeden opravný termín. Výsledky zkoušky jsou klasifikovány "prospěl/a" - "neprospěl/a ". Státní doktorská zkouška (Čl. 7 a 10 UK, Čl. 22 PřF) 1. Obhajoba disertační práce a státní doktorská zkouška se klasifikuje "prospěl/a" - "neprospěl/a" a lze je opakovat jen jednou. 2. Předsedu a členy komise pro státní doktorskou zkoušku jmenuje děkan fakulty též po projednání v oborové radě, členem komise je zpravidla školitel, alespoň jeden člen komise není členem akademické obce fakulty. * Je na zvážení oborových rad, zda považují za vhodné, aby školitelé byli členy zkušebních komisí. V žádném případě není vhodné, aby školitel byl předsedou komise. 1. Státní zkouška se koná před zkušební komisí. 2. Průběh a vyhlášení výsledků státní zkoušky jsou veřejné. 3. Předsedu a členy komise jmenuje děkan fakulty z profesorů, docentů a odborníků schválených vědeckou radou fakulty; předseda je členem komise. Další členy komise může jmenovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvo ). O konání státní zkoušky se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda nebo v zastoupení jiný člen komise a všichni přítomní členové komise. Počet přítomných členů komise nesmí být menší než tři. Pro jeden studijní program (studijní obor) lze zřídit více komisí. * Fakultní pravidla pro organizaci studia požadují minimálně pět přítomných členů komise. 4. Termíny konání státní zkoušky stanoví děkan. Každý tento termín se nejméně měsíc předem zveřejní na úřední desce. 8

1. Žádost o vykonání státní doktorské zkoušky podává student oddělení pro doktorské studium. Předseda zkušební komise navrhne termín zkoušky po dohodě se studentem tak, aby se konala do 2 měsíců od podání přihlášky, pokud nejsou závažné důvody, které tomu brání. 2. Pokud se zkouška nemůže konat z vážných důvodů (např. onemocnění studenta, komise není usnášeníschopná), navrhne předseda po dohodě se studentem nejbližší možný náhradní termín zkoušky. 3. Zkušební komise jedná o výsledku zkoušky v neveřejném zasedání a usnáší se v tajném hlasování většinou hlasů přítomných členů. Počet přítomných členů komise nesmí být menší než pět. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise. 4. O konání zkoušky a jejím výsledku se vyhotoví zápis na určeném formuláři, který podepisují všichni přítomní členové komise. * V obecné rovině pro konání státní zkoušky není třeba, aby student měl absolvovány všechny dílčí předměty. Považuje-li oborová rada splnění dílčích zkoušek před státní závěrečnou zkouškou za důležité, je třeba zakotvit pořadí zkoušek a rámcovou dobu konání státní zkoušky do studijního plánu. Disertační práce (Čl. 7 a 10 UK, Čl. 23 PřF) 3. Pro jmenování předsedy a členů komise pro obhajobu disertační práce platí ustanovení pro jmenování členů komise pro státní doktorskou zkoušku. Komise ustanoví dva oponenty, kteří vypracují posudek předložené disertační práce. Pokud komise stanovila klasifikaci "neprospěl/a", určí, zda je nutné práci přepracovat nebo doplnit; opakování obhajoby je možné nejdříve za šest měsíců. Obhajoba disertační práce je veřejná. * Zpravidla není vhodné, aby školitel byl členem komise pro obhajobu disertační práce. * Oponentů samozřejmě může být víc než dva, nicméně oborové rady musí zvážit, zda při větším počtu oponentů bude dostatek času na podrobnou diskusi při obhajobě. * Je velmi žádoucí, aby oborové rady navrhovaly komise pro obhajoby tak, aby požadavky na práce a náročnost obhajob byly v rámci OR srovnatelné. Z tohoto hlediska jsou vhodnější komise širší a nikoli příliš úzce oborově zaměřené. 9

* Možnost opakovat obhajobu po šesti měsících nemůže vést k prodloužení maximální doby studia (osm let). Odevzdá-li student méně než 6 měsíců před vypršením maximální doby studia, v případě neúspěchu nemá již nárok na opakování obhajoby. 5. Skládat státní zkoušku nebo obhajovat disertační práci nelze, je-li se studentem vedeno disciplinární řízení ve kterém disciplinární komise navrhla sankci vyloučení ze studia, děkan svým rozhodnutím neuložil sankci mírnější, nebo věc nevrátil komisi zpět, ani rektor rozhodnutí děkana nezrušil. 1. Oborová rada může stanovit formu a rozsah disertační práce; při tom přihlíží k zvyklostem publikování v daném oboru. Disertační práce má formu souboru vědeckých článků nebo kapitol v monografiích (publikovaných, přijatých do tisku nebo připravených pro tisk) opatřeného širším úvodem do problematiky a závěrem. Minimální počet vědeckých článků nebo kapitol pro disertační práci stanoví oborová rada. Disertační práce rovněž může mít formu uceleného rukopisu nebo vědecké monografie. * Je velmi vhodné, pokud každá oborová rada jednoznačným způsobem vymezí očekávaný rozsah, strukturu a formu doktorských prací, a zveřejní to na stránkách doktorského studia. Formu disertační práce je třeba stanovit tak, aby umožnila studentovi ukázat, (i) že má dostatečně širokou znalost problematiky a kontextu vlastní vědecké práce, a (ii) je schopen publikovat v oboru. Ve většině přírodovědných oborů se toto nejlépe ukáže zmiňovaným souborem vědeckých článků nebo kapitol v monografiích (publikovaných, přijatých do tisku nebo připravených pro tisk) opatřeného širším úvodem do problematiky a závěrem. Je samozřejmě na OR, aby toto doporučení vydala v souladu se zvyklostmi v příslušné disciplíně. * Podmínka toho, aby práce nebo její část byla publikována nebo přijata do tisku (v praxi jde často o jeden z článků skládajících práci), vyplývá z 47 odst. 4 zákona o vysokých školách (Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění.) a není možné ji obcházet. Je vhodné, když oborová rada vydá doporučení, v jakém typu periodika nebo tiskoviny má být práce nebo její část publikována. 10

2. Práce může být předložena buď v jazyce českém nebo jazyce anglickém, případně po schválení oborovou radou v jazyce jiném. Práce musí být vytištěna a svázána. Předkládá se ve čtyřech výtiscích. 3. Souhrn práce v anglickém jazyce se předkládá v počtu dvaceti kusů, pokud není oborovou radou stanoveno jinak. 4. Jsou-li součástí disertační práce publikace, které mají více autorů, nebo je-li v ní využito výsledků dosažených prací doktoranda ve vědeckém týmu, musí být připojeno prohlášení, ve kterém je upřesněn podíl studenta na výsledcích. Toto prohlášení vydá jménem spoluautorů obvykle jeden z jejích dalších autorů. 5. Disertační práce musí obsahovat prohlášení, že doktorand nepředložil práci ani její podstatnou část k získaní jiného nebo stejného akademického titulu. * v případě souběžného studia na UK a zahraniční vysoké škole v rámci uzavřené meziuniversitní dohody (cotutelle; absolvent může mít po předložení jedné práce titul z obou universit), je nezbytné, aby tato skutečnost byla v práci jasně uvedena. * Disertační práce se odevzdává i v elektronické podobě (viz níže-zveřejňování závěrečných prací) Obhajoba disertační práce (Čl. 24 PřF) 1. Obhajovací řízení se zahajuje podáním přihlášky a odevzdáním disertační práce na oddělení doktorského studia. 2. Školitel posudek nevypracovává. Oborová rada nebo komise pro obhajobu mají právo si od školitele vyžádat stanovisko k tomu, za jakých okolností práce vznikla, jejích odborných kvalitách a zda práci doporučuje k obhajobě. 3. Pokud disertační práce nesplňuje požadavky na ni kladené, vyzve komise v průběhu řízení uchazeče k odstranění nedostatků ve lhůtě, kterou stanoví. O této výzvě se komise usnáší na návrh předsedy, zpravidla per rollam. Každý člen komise má právo s patřičným zdůvodněním navrhnout předsedovi projednání toho, zda práce splňuje na ni kladené požadavky. 4. Oponentem nemůže být stanoven školitel, konzultant nebo jeden z autorů publikace předkládané jako součást disertace. 11

* Je vhodné, aby oponenti representovali různé vědecké školy nebo pracoviště. Věci prospěje, jeli jeden oponent ze zahraničního pracoviště. 5. Předseda komise po předběžném projednání s oponenty zajistí, aby jim disertační práce byla doručena nejpozději do šesti týdnů od začátku obhajovacího řízení. 6. Nevypracuje-li oponent posudek ve lhůtě do šesti týdnů od jejího doručení ani po upomenutí, nebo oznámí-li, že posudek nevypracuje, navrhne předseda po poradě s členy komise nového oponenta. 7. Předseda komise navrhne termín a místo konání obhajoby po dohodě s uchazečem a oponenty nejpozději šest týdnů před konáním obhajoby. Nejméně dva týdny před obhajobou zašle předseda komise posudky oponentů uchazeči a členům komise. * Mezi odevzdáním práce a obhajobou je třeba reservovat čas nejméně 6 (pro doručení oponentům) + 6 (pro vypracování posudku) + 6 (pro stanovení data obhajoby). Z toho vyplývá, že student musí práci odevzdat nejpozději 18 týdnů před tím, než skončí maximální doba studia. Neučiní-li tak, je fakulta oprávněna práci nepřijmout k obhajobě. 8. Uchazeč může vzít práci zpět nejpozději do sedmi dnů po obdržení posudků, což oznámí písemně předsedovi komise. Tato skutečnost se posuzuje jako neúspěšný výsledek obhajoby s klasifikací "neprospěl/a". 9. Jestliže se obhajoba nemůže ze závažných důvodů konat ve stanoveném termínu (např. onemocnění studenta, komise není usnášeníschopná), navrhne předseda po dohodě s uchazečem a oponenty nejbližší možný náhradní termín obhajoby. 10. Obhajoba disertační práce se může konat v jazyce českém nebo anglickém, se souhlasem oborové rady i v jiných jazycích. Pokud uchazeč, oponent nebo člen komise nejsou znalí českého jazyka, koná se obhajoba v anglickém jazyce, se souhlasem oborové rady i v jiném jazyce. * Při obhajobě musí být hlavní důraz na diskusi s oponenty. Oborová rada může vydat návod k vypracování posudku; tam může oponenty vyzvat, aby posudek formulovali především jako souboru otázek k diskusi. Je vhodné, aby oponent věděl, že tento soubor otázek není závazný, a že může klást otázky libovolně podle toho, jak se vyvíjí diskuse s uchazečem. 11. Komise pro obhajobu disertační práce jedná o výsledku obhajoby v neveřejném zasedání za přítomnosti oponentů a usnáší se v tajném hlasování většinou hlasů přítomných členů. Počet 12

přítomných členů komise nesmí být menší než pět. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise. 12. Pokud komise stanovila klasifikaci "neprospěl/a" a určila, zda je nutné práci přepracovat nebo doplnit, musí na stejném zasedání písemnou formou specifikovat své požadavky. O těchto požadavcích se komise usnáší většinou hlasů přítomných členů. Ukončení studia (Čl. 11 a 12 UK) 1. Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní doktorská zkouška, pokud již byla obhájena disertační práce, nebo kdy byla obhájena disertační práce, pokud již byla vykonána státní doktorská zkouška; pořadí je stanoveno ve studijním programu. 1. Studium se dále ukončuje a) zanecháním studia; dnem ukončení studia je den, kdy bylo fakultě, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia, b) nesplněním požadavků vyplývajících ze studijního programu; dnem ukončení studia je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní moci (do tohoto bodu rovněž spadá překročení maximální doby studia, viz Průběh, formy kontroly a přerušení studia - Čl. 9 UK, odst. 1), c) odnětím akreditace studijního programu; dnem ukončení studia je den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí ministerstva, d) zánikem akreditace studijního programu; dnem ukončení studia je den, ke kterému univerzita oznámila zrušení studijního programu, e) vyloučením ze studia podle disciplinárního řádu; dnem ukončení studia je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci. 2. V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) a d) je povinností univerzity zajistit studentovi možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole. 13

3. Studentovi, který studium ukončil z důvodů uvedených v odstavci 1, vydá děkan na jeho žádost výpis o splněných studijních povinnostech, kde se současně uvede, jak dlouho student studoval, a že student studium řádně neukončil. Zveřejňování závěrečných prací (Čl. 18a UK) 1. Disertační práce (dále jen závěrečná práce ) podaná k obhajobě se zpřístupňuje k nahlížení veřejnosti nejméně pět pracovních dní před konáním obhajoby, a to v místě určeném opatřením děkana fakulty, na které se obhajoba koná; v tomto opatření se rovněž stanoví doba, po kterou je závěrečná práce zpřístupněna a případné další organizačně administrativní náležitosti. 2. Osoba, která nahlíží do závěrečné práce, musí být poučena o tom, že získané informace nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora. Fakulta může požadovat písemné prohlášení o tom, že osoba, která nahlíží, si je těchto omezení vědoma. 3. Zveřejňování závěrečných prací, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledků obhajoby se uskutečňuje prostřednictvím věcné nebo elektronické databáze. 4. Závěrečnou práci určenou k obhajobě student odevzdá i v elektronické podobě ve lhůtě stanovené děkanem, nevylučuje-li to její povaha. 5. Nejde-li o bakalářskou práci, musí závěrečná práce obsahovat abstrakt. V takovém případě student ve lhůtě a způsobem podle odstavce 8 též zvlášť odevzdá abstrakt závěrečné práce v českém a anglickém jazyce, nebo v jazyce, ve kterém je uskutečňován studijní program, ve kterém je student zapsán; tento abstrakt musí být obsahově shodný s abstraktem uvedeným v závěrečné práci. 14