Vyhodnocení předčasného důchodu a předdůchodu

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Vyhodnocení předčasného důchodu a předdůchodu Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr Kupčík Autor práce: Lenka Syslová Brno 2014

Touto cestou bych ráda poděkovala panu Ing. Petru Kupčíkovi a Ing. Romanu Ptáčkovi, Ph.D za cenné rady, trpělivost a věnovaný čas při zpracovávání bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Vyhodnocení předčasného důchodu a předdůchodu vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 21. května 2014...

Abstrakt Syslová, L.: Evaluation of early retirement and pre-retirement. Bachelor thesis. Brno, 2014. The thesis deals with the evaluation of early retirement and pre-retirement. The first part describes the current pension system in the Czech Republic. The second part evaluates the election of early retirement or pre-retirement in model situations, taking into account the different year of birth and the average income and the subsequent comparison of model situation. Keywords Pension system, retirement age, retirement pension, pre-retirement, early retirement, I. pillar, II. pillar III. pillar Abstrakt Syslová, L.: Vyhodnocení předčasného důchodu a předdůchodu. Bakalářská práce. Brno, 2014. Bakalářská práce se zabývá vyhodnocením předčasného důchodu a předdůchodu. První část popisuje současný důchodový systém v České republice. Druhá část vyhodnocuje zvolení předčasného důchodu nebo předdůchodu na modelových situacích zohledňujících různý rok narozením a průměrné příjmy a následného srovnání těchto modelových situaci. Klíčová slova Penzijní systém, důchodový věk, starobní důchod, předdůchod, předčasný důchod, I. pilíř, II. pilíř, III. pilíř

Obsah 9 Obsah 1 Úvod a cíl práce 13 2 Metodika 14 3 Současná situace v České republice 16 3.1. Financování důchodového systému 16 3.1.1 Průběžný systém 16 3.1.2 Fondové financování 17 3.1.3 Příspěvkově definovaný systém 18 3.1.4 Dávkově definovaný systém 18 3.2. Důchodový systém České republiky 19 3.2.1 Důvod existence důchodového systému a jeho reforem 19 3.2.2 První pilíř - Důchodové pojištění 24 3.2.3 Druhý pilíř - Důchodové spoření 27 3.2.4 Třetí pilíř - Doplňkové penzijní spoření 31 3.2.5 Předčasný starobní důchod 33 3.2.6 Předdůchod 35 3.2.7 Předčasný důchod ve srovnání s předdůchodem 36 4 Modelové situace 37 4.1. Výpočet věku odchodu do důchodu 37 4.2. Výpočet důchodu v prvním pilíři 39 4.3. Výpočet dávek ve druhém pilíři 41 4.4. Výpočet dávek ve třetím pilíři 44 4.5. Předčasný důchod 47 4.6. Výpočet předdůchodu 49 4.7. Srovnání předčasného důchodu a předdůchodu 51 5 Diskuze 56 6 Závěr 58 7 Literatura 63 8 Přílohy 69

10 Seznam obrázků a grafů Seznam obrázků a grafů Obrázek 1 Prognóza populačního vývoje České republiky na období 2010-2065... 20 Obrázek 2 Vývoj dětské a poproduktivní složky obyvatelstva ČR mezi lety 2009-2065 (v %)... 21 Obrázek 3 Úhrnná plodnost v letech 1920-2012... 23 Obrázek 4 Růst míry nezaměstnanosti v závislosti na věku obyvatelstva... 35 Obrázek 5 Rok odchodu do důchodu v závislosti na roce narození... 38 Obrázek 6 Vývoj výše důchodů v závislosti na roce odchodu do důchodu... 40 Obrázek 7 Výše naspořené částky v závislosti na využitém fondu a roce odchodu o důchodu, při výpočtu z průměrné hrubé měsíční mzdy... 42 Obrázek 8 Vývoj doživotní renty z II. pilíře v závislosti na pohlaví účastníka, použité investiční strategii a roku odchodu do řádného starobního důchodu... 43 Obrázek 9 Výše naspořené částky ve III. pilíři v závislosti na roce odchodu do řádného důchodu... 45 Obrázek 10 Rozdíl mezi měsíční rentou muže a ženy... 47 Obrázek 11 Srovnání důchodu z prvního pilíře a předčasného důchodu vypočtených z průměrné mzdy... 52 Obrázek 12 Srovnání výše dávek mužů z I. pilíře a z II. pilíře po přičtení dávek z III. pilíře... 54 Obrázek 13 Výše dávek žen z I. pilíře a z II. pilíře po přičtení dávek z III. pilíře... 55 Obrázek 14 Porovnání výše dávek mužů po připočtení dávek z II. pilíře ke starobnímu důchodu a jednoletému předčasnému důchodu... 61

Seznam tabulek 11 Seznam tabulek Tabulka 1 Vývoj složení obyvatelstva ČR podle hlavních věkových skupin mezi lety 2000-2065, vybrané roky (v %)... 21 Tabulka 2 Vývoj hlavních věkových skupin v Evropě, 2000-2050, upravený... 22 Tabulka 3 Úhrnná plodnost podle Projekce 2009 a 2003... 23 Tabulka 4 Redukční částky pro výpočet důchodů v roce 2014... 25 Tabulka 5 Údaje pro výpočet vyměřovacího základu... 26 Tabulka 6 Srovnání důchodových fondů... 29 Tabulka 7 Srovnání I. a II. pilíře... 31 Tabulka 8 Státní podpora doplňkového penzijního spoření... 32 Tabulka 9 Ukázka postupu výpočtu předčasného starobního důchodu... 34 Tabulka 10 Srovnání předčasného starobního důchodu a předdůchodu... 36 Tabulka 11 Věk odchodu do řádného starobního důchodu a do předdůchodu... 37 Tabulka 12 Důchod v prvním pilíři... 39 Tabulka 13 Zhodnocení a poplatky pro II. pilíř... 41 Tabulka 14 Celkem naspořeno ve druhém pilíři... 41 Tabulka 15 Dávky ve druhém pilíři... 43 Tabulka 16 Celkově naspořeno a dávky ve druhém pilíři při zohlednění vychovaných dětí... 44 Tabulka 17 Celková naspořená částka v rámci třetího pilíře... 45 Tabulka 18 Princip výpočtu předdůchodu... 47 Tabulka 19 Výše předčasného důchodu... 48 Tabulka 20 Výše dávky v případě využití předdůchodu... 49 Tabulka 21 Částka, kterou je potřeba doplatit pro čerpání předdůchodu... 50

12 Seznam tabulek Tabulka 22 Rozdíl mezi dávkami z prvního pilíře a dávkami při zvolení předčasného důchodu... 51 Tabulka 23 Výše dávek při využití předčasného důchodu při připočtení dávek z druhého pilíře... 53 Tabulka 24 Součet dávek při využití předčasného důchodu a dávek ze třetího pilíře... 54 Tabulka 25 Srovnání výší předčasného důchodu vypočteného z průměrné mzdy a výše důchodu z I. pilíře... 58 Tabulka 26 Rozdíl mezi výší starobního důchodu a předčasného důchodu vypočtených z průměrné mzdy... 59 Tabulka 27 Naspořené částky a dávky v rámci třetího pilíře... 60 Tabulka 28 Srovnání vyplácených dávek mužům při zvoleni předdůchodu nebo jednoletého předčasného důchodu po přičtení dávek z II. pilíře... 61 Tabulka 29 Data pro Obrázek 1... 69 Tabulka 30 Data pro Obrázek 3... 70 Tabulka 31 Data pro Obrázek 4... 71

Úvod a cíl práce 13 1 Úvod a cíl práce Současný důchodový systém České republiky prošel v posledních letech řadou reforem. Důvody proč se tomu tak stalo, jsou vysvětleny v kapitole 3.2.1 Důvod existence důchodového systému a jeho reforem. Za největší problémy můžeme považovat demografické stárnutí populace. I přes reformy, které se udály v posledních letech, je systém silně založen na principu průběžného financování. Znamená to, že ekonomicky aktivní obyvatelé odvádí ze svých příjmů pojistné, které je následně použito na vyplácení dávek současným důchodcům. S rostoucí hranicí naděje dožití a s klesajícím počtem narozených dětí je tento systém neudržitelný. Existují zde snahy tento problém vyřešit, ale posunutí hranice odchodu do důchodu a snižování starobních důchodů nemůže být prováděno donekonečna. Lidé předdůchodového věku často mají problém najít další zaměstnání, ať už nedostatkem vhodných pozic na trhu práce nebo nezájmem dané skupiny obyvatelstva znovu se stát ekonomicky aktivním. Stále více lidí uvažuje o odchodu do předčasného důchodu. Na tuto situaci reagovala vláda reformou pro rok 2013. Proběhla reforma třetího pilíře a v rámci této reformy vznikla možnost odchodu do předdůchodu. Předdůchod by měl lidem umožnit odejít do důchodu až o pět let dříve, aniž by u nich došlo ke snížení starobního důchodu z I. pilíře, jak platí u stávajícího předčasného důchodu. Toto řešení se zdá optimální reakcí na zvyšující věkovou hranici řádného odchodu do důchodu. Cílem bakalářské práce je na základě analýzy a komparace předčasného důchodu a předdůchodu identifikovat výhody a nevýhody těchto dvou možností, jak si zajistit příjmy před dosažením důchodového věku. A dále na modelových situacích vyhodnotit situaci potenciálního žadatele o předčasný důchod nebo o předdůchod a doporučit mu jednu z nabízených možností.

14 Metodika 2 Metodika Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Obě části se věnují důchodovému systému České republiky. Teoretická část je zpočátku věnována objasnění základních pojmů týkajících se důchodového systému v České republice. Nejprve jsou popsány možné způsoby financování starobních důchodů. Následuje kapitola věnující se důvodů nutnosti důchodových reforem a proč je současná situace z dlouhodobého hlediska neudržitelná. Načež následuje popis současného důchodového systému České republiky. Na závěr je popsána problematika předčasného důchodu a předdůchodu a provedena komparace jejich výhod. Čerpáno je z publikací, internetových portálů, statistik a údajů uveřejněných na stránkách Českého statistického úřadu a na stránkách české verze Eurostatu a Ministerstva práce a sociálních věcí. Důležitými zdroji pro torbu této práce byly prognózy o vývoji českého obyvatelstva a publikace Ing. Lucie Rytířové a Mgr. Petra Syrového. Záměrem teoretické práce bylo rozebrat současný důchodový systém v České republice, důvody jeho reforem a snahu o vyřešení situace zvyšujícího se věku odchodu do důchodu pomocí předčasného důchodu nebo předdůchodu. V praktické části bakalářské navazuji na teoretickou část, především na pravidla stanovená pro získání dávek z jednotlivých pilířů a dále metodik pro zjištění výše dávek v jednotlivých pilířích. Pro srovnání předčasného důchodu a předdůchodu jsme použily obě pohlaví, muže i ženu, tři věkové skupiny, obyvatele narozené v roce 1959, 1974 a 1994. Pro ženy narozené v roce 1959 přidáváme modelovou situaci, jak by se jejich dávky starobního důchodu vyvíjeli v závislosti na počtu vychovaných dětí: nevychovali žádné děti, vychovali jedno dítě, dvě děti a tři děti. Nejprve si stanovým věk řádného odchodu do důchodu a věk odchodu do předčasného důchodu, tyto údaje jsou pro mě důležité z hlediska určení, jak dlouho byl daný subjekt aktivně zapojen na trhu práce. V dalších částech zjišťuji, jaké dávky by obyvatelé získali, pokud čerpali důchod z prvního pilíře, měli by tedy nárok na řádný důchod. Jaké dávky by jim připadly, pokud by byli účastníky druhého pilíře. Zde rozlišuji investiční strategie, které si účastníci mohou zvolit pro zhodnocování svých finančních prostředků. A jakou celkovou částku by se jim podařilo naspořit v rámci třetího pilíře za podmínek, že byli členy tohoto pilíře před jeho reformou a pak pouze převedli svoje úspory do účastnických fondů, nebo pokud se stali účastníky až při vzniku jeho nejnovější podoby, rok 2013. Celkovou částku bylo potřeba zjistit, pro zhodnocení, zda daný účastník bude mít nárok na čerpání předůchodu, případně, jakou částku by musel jednorázově doplatit, aby mohl využít předdůchodu. Dále bude v rámci třetího pilíře vypočtena doživotní renta, pokud by se člověk rozhodl pro variantu, kdy nevyužije předdůchodu. Další část se bude věnovat výpočtu dávek při využití předčasného důchodu. Hranice čerpání předčasného důchodu byla stanovena jako jeden rok, dva roky a tři roky, které jsou maximální dobou, po kterou lze tuto dávku čerpat. Bude zde ukázán rozdíl mezi čerpáním předčasného důchodu, pokud se příjmy člověka blížili průměrné hrubé měsíční mzdě nebo minimální mzdě. Část věnující se problematice předdůchodu zjišťuje, kteří z modelově stanovených žadatelů budou mít nárok na předdůchod, pokud by se braly v úvahu finanční prostředky, které mají naspořené v rámci třetího pilíře. Jak vysoký předdůchod by jim

Metodika 15 z naspořené částky byl vyplácen v přechodném období mezi začátkem čerpání předdůchodu a řádným odchodem do starobního důchodu. Zde též bude vypočítaná částka, jakou by si daný účastník musel jednorázově doplatit, aby mu vznikl nárok na čerpání předdůchodu. V poslední části praktické části bude provedeno srovnání mezi předčasným důchodem a předdůchodem. Nejdříve srovnám dávky plynoucí z využití předčasného důchodu s dávkami, které by žadatelé dostali, pokud by využili předčasného důchodu, tyto dávky se budou rovnat dávkám, které by čerpali v rámci prvního pilíře. Následuje srovnání dávek z prvního pilíře s dávkami, které bychom dostali při využití předčasného důchodu navýšené o dávky, které by získali jako účastníci druhého pilíře, opět zohledňujeme různé investiční strategie. Nakonec bude provedeno zhodnocení situace, kdy se účastník třetího pilíře rozhodne nevyužít možnosti předdůchodu a místo toho si zvolí doživotní výplatu svých naspořených finančních prostředků. Tato dávka bude přičtena k výši dávek pro zvolenou variantu předdůchodu. Vypočítaná částka bude porovnána s výší starobního důchodu, kterou by člověk získal při využití předdůchod.

16 Současná situace v České republice 3 Současná situace v České republice V současnosti máme důchodový systém financovaný ze státního rozpočtu, ovlivňuje nám tedy ekonomickou situaci v České republice. Je silně založen na průběžném financování, které se začíná ukazovat jako nedostatečná varianta řešení. Jsou tu snahy o přenesení odpovědnosti za připravenost na důchodový věk na obyvatelstvo, vznik druhého a třetího pilíře, ale problém tu stále zůstává. I přes snahy o změny se místo odstranění nepříznivého systému, spíše jen upravují podmínky tak, aby i nadále mohl fungovat v nezměněné podobě, snížení starobního důchodu, prodloužení věku řádného odchodu do důchodu a zavedení předdůchodu 3.1. Financování důchodového systému Důchodový systém v České republice se skládá ze tří pilířů. Nejvíce využívaný je první pilíř, který silně závisí na financování státem. K tomuto pilíři díky reformám vznikly další dva pilíře. I když v současné době tento systém prošel řadou reforem, je zde dále nutnost tento systém upravovat. Důvody proč tomu tak je, jsou vysvětleny v kapitole 3.2. Důchodový systém České republiky. V této kapitole bude vysvětleno, na jakém principu funguje financování důchodového systému. Celkem máme čtyři různé systémy financování důchodových systémů: průběžný systém, příspěvkově definovaný systém, dávkově definovaný systém, fondové financování. 3.1.1 Průběžný systém Často bývá označovaný zkratkou PAYG (Pay As You Go). Tento systém je v současné době vyžíván v České republice. Je na něm založen první pilíř důchodového systému. Pro jeho fungování je velice důležitá mezigenerační solidarita. Solidarita dnešních pracujících s dnešními důchodci. A následné očekávání, že až oni budou důchodci, bude k nim budoucí generace ekonomicky aktivních obyvatel také solidární. Dále je důležitý princip přerozdělování. Nevytváří se zde žádný fond, kde by se příspěvky hromadily, nebo dále zhodnocovaly. PAYG je velmi jednoduchý systém a můžeme ho popsat takto: příspěvky jsou vybrány od ekonomicky aktivního obyvatelstva a okamžitě jsou rozděleny mezi oprávněné poživatele dávek. Tento systém silně souvisí s demografickým vývojem populace. Aby mohl fungovat, musíme mít dostatek ekonomicky aktivního obyvatelstva. Souhlasím s názorem Jandy (2012, s. 39), kde uvádí, že se právě nacházíme ve zlomu demografického vývoje. V našem případě se jedná o negativní vývoj - stárnutí populace. Do budoucna můžeme počítat s poklesem výše důchodů vyplácených státem. Vždyť už v současné době je tento systém v deficitu, který se neustále prohlubuje. Souhlasím zde se zprávou PES 1 (2010), že tento způsob financování důchodů je do budoucna neudržitelný. 1 PES je zkratka používaná pro tzv. Poradní expertní sbor založený v lednu 2010 ministry financí a práce a

Současná situace v České republice 17 Silné stránky: odolnost vůči cyklickému vývoji ekonomiky, jednotnost a jednoduchost systému, omezení rizika chudoby u důchodců, tradice a důvěra veřejnosti, snížení administrativních nákladů, možná dlouhodobá udržitelnost pomocí parametrických úprav. Slabé stránky: solidarita, demografický vývoj, závislost na vývoji ekonomiky, mezigenerační nespravedlnost, politické riziko zneužití PAYG NDC 2. 3.1.2 Fondové financování Využívá se pro ně zkratka FF (Fully Funded). Při tomto způsobu financování se vytváří fond, kde si účastníci systému odkládají finanční prostředky za účelem jejich zhodnocení. Aby z takto zhodnocených příspěvků mohli v budoucnu čerpat. Je to založeno na podobném principu jako kolektivní investování, kde naším cílem je zhodnotit naše příspěvky při určité míře rizika. Platí, že čím větší riziko, tím vyšší výnos a naopak. Čím více se tedy člověku podaří naspořit, tím větší pak v neproduktivním věku bude brát důchod. Tento systém je odolný vůči demografii, není založen na solidaritě, jako předchozí systém PAYG. Výše důchodu se odvíjí od naspořené částky. Větší možnost diverzifikace rizika, nemusíme investovat pouze do jedné komodity, ale mohou jich nakoupit několik. Pokud nastane situace, že na jedné z komodit proděláme, máme další komodity, díky kterým můžeme vzniklou ztrátu vyrovnat. Z této situace vychází silné napojení tohoto systému na kapitálové trhy. Změny na těchto trzích se budou promítat do portfoliové skladby fondů. Lidé, kteří se rozhodnou pro tuto variantu spoření na důchod by si měli zvolit správnou strategii zhodnocování jejich finančních prostředků. Nemá smysl financovat vše do akcií, když se člověk nachází v předdůchodovém věku. V této době by bylo dobré investovat hlavně do státních dluhopisů. Nebylo by moudré přijít o celoživotní úspory, protože člověk zvolil špatnou investiční strategii. Možnost investování se odvíjí od institucionálního prostředí. Pokud stát není schopen zajistit dostatečnou ústavní ochranu, nebudou lidé ochotni poskytnout své prostředky k investování. Nebo se rozhodnou investovat do nerizikových cenných papírů. Získají takto poměrně bezpečné portfolio, ale s velmi malým ziskem. Toto nejenom negativně ovlivní jejich důchody v budoucnu, kde se jejich neochota investovat promítne do domácí ekonomiky, pokud chceme zabránit negativním dopadům na naši domácí ekonomiku, budeme investovat do zahraničních cenných papírů. 2 NDC důchodový systém lze přirovnat k celoživotnímu spořícímu plánu, do kterého jednotlivci pravidelně přispívají procentní částí svého příjmu až do doby odchodu do důchodu a následně během důchodového období ze svého účtu čerpají. Mimo vlastní úspory jsou součástí systému i prostředky po předčasně zesnulých, stejně jako v klasickém průběžném systému důchodového pojištění (POJIŠTĚNEC, 2012).

18 Současná situace v České republice Na závěr bych chtěla uvést, že mezi poslední nevýhody patří vysoké administrativní náklady. Silné stránky: odolnost vůči demografickému vývoji, možnost mezinárodní diverzifikace, závislý na kvalitě institucionálního prostředí. Slabé stránky: závislost na vývoji finančních trhů, vysoké administrativní náklady, závislý na kvalitě institucionálního prostředí, citlivý na rostoucí dobu dožití. 3.1.3 Příspěvkově definovaný systém Často bývá označován zkratkou DC (Defined Contribution). Je pro něj charakteristické, že předem je stanovena určitá výše příspěvku, který má účastník nebo jeho zaměstnavatel odvádět. Z tohoto se pak stanový výše dávek, která má být zpětně vyplácena. Výše dávek není garantována, protože tento systém kromě výše naspořené částky ovlivňují další faktory. Jsou jimi demografický vývoj a skutečná či předpokládaná kapitálová výnosnost. Hlavní podmínku pro čerpání těchto dávek je dožití se věku odchodu do důchodu. Čím vyššího věku pro odchod do důchodu zvolíme, tím lepší pro nás vypočtené anuity budou. S blížícím se datem odchodu do důchodu, se v tomto systému mění způsob investování, od více nebezpečných aktiv se přechází k méně nebezpečným aktivům, např.: od akcií k státním dluhopisům. Jedná se o zajištění částek, bylo by špatné, kdyby klienti penzijních společností těsně před odchodem do důchodu přišli o své úspory. Tento systém přímo slouží k motivaci k oddalování odchodu do důchodu, čím později půjdou lidé tohoto systému do důchodu, tím vyšší bude anuitní dávka, kterou budou dostávat. Jakási odměna za pozdější odchod. Funguje zde princip zásluhovosti, to co si lidé odvedli, z toho jim budou vypočteny dávky, ale je tu i opačná strana této mince. Týká se sociálně slabých rodin, kterým by v takovémto systému hrozila chudoba. Silnou stránkou je, že netrestá delší setrvání na trhu práce. Má automatickou reakci na růst doby dožití. Ve vyšším věku nejistota ohledně výše dávky výrazně klesá. Silné stránky: ve vyšším věku klesá nejistota ohledně výše dávky, automaticky reaguje na růst doby dožití, netrestá delší setrvání na trhu práce. Slabé stránky: nejistá výše dávky na počátku pracovní doby. 3.1.4 Dávkově definovaný systém Je znám pod zkratkou DB (Defined Benefit). Předem definuje určitým způsobem výši dávek, které účastníci mají pobírat, a odtud se pak stanoví potřebná výše finančních nákladů, tedy i výše vyžadovaných příspěvků. I zde existuje vedle závislosti na vyměřených

Současná situace v České republice 19 dávkách podstatná závislost finančních nákladů na vývoji demografických a ekonomických parametrů. Kolísání těchto parametrů pociťují na rozdíl od příspěvkově definovaných penzijních plánů více účastníci v aktivním věku než penzistů. Odpovídající pojistně- -matematické výpočty zde mohou být poměrně složité (Finance, 2014c). Umožňuje solidaritu uvnitř generace. Nese sebou vyšší jistotu ohledně výše dávky, pokud je systém udržitelný a imunní vůči politickým rizikům. Se zvyšujícím se věkem tato rizika neklesají. Objevuje se zde možnost motivace k pozdějšímu odchodu do důchodu. Kromě kladů, je však nutné zmínit i záporné vlastnosti tohoto systému. Nedokáže automaticky reagovat na růst doby dožití. Nejistá výše dávky v případě dlouhodobé neudržitelnosti systému a politických intervencí. Za největší riziko by mohlo být považováno riziko demotivace setrvání na trhu práce Silné stránky: solidarita uvnitř generace, vyšší jistota ohledně výše dávky, motivace k pozdějšímu odchodu do důchodu. Slabé stránky: politická rizika, riziko demotivace setrvání na trhu práce, neklesání rizika výše dávky s růstem věku, nereaguje automaticky na změnu doby dožití. 3.2. Důchodový systém České republiky Jak je uváděno Rytířovou (2013, s. 6-8) jedná se o velmi diskutovanou problematiku, která během několika posledních let prošla řadou reforem. Ve své prozatím konečné podobě z roku 2013 se skládá ze tří pilířů: důchodového pojištění, důchodového spoření a doplňkového penzijního pojištění. I přes provedené reformy zůstává stěžejním prvkem současného důchodového systému první pilíř, neboli státem spravované důchodové pojištění. V souvislosti s tímto tématem je potřeba upozornit na reformu z roku 2011, která změnila výpočty dávek důchodového pojištění. 3.2.1 Důvod existence důchodového systému a jeho reforem Podle Rytířové (2013, s. 7) leží ve stárnutí populace, zvyšování podílu osob ve vyšších věkových skupinách a snižování aktivní populace a úzké návaznosti prvního pilíře na tento demografický vývoj. Bez podstatných změn důchodového systému, by se deficit tzv. důchodového účtu (poměr mezi příjmy a výdaji prvního pilíře) postupně navyšoval. Podobného názoru dospěl i Syrový (2012, s. 19), který předpokládá pokračování trendu stárnutí populace. Uvádí, že podíl obyvatelstva ve věku nad 65 let bude i nadále narůstat, a že během příštích 50 let můžeme čekat nárůst ze současných 16 % na 31 %. U tohoto tématu je potřeba zmínit i názory Vostatka (2012, s 5-8), kde za základní problém uvádí mezigenerační redistribuci, kterou propojuje s problematikou skrytého penzijního dluhu (rozdíl mezi diskontovanými finančními toky budoucích důchodů a povinných odvodů do důchodového systému každé věkové skupiny). Vzhledem k naší

20 Současná situace v České republice zemi máme relativně nízkou úroveň skrytého penzijního dluhu a vysokou úroveň mezigeneračního přerozdělování, které jsou nevýhodné především pro mladší generace. Pokud si shrneme závěry těchto autorů, dospějeme k výsledku, že hlavními problémy jsou prodlužující se věk dožití, demografické stárnutí a nízká porodnost. Věk dožití 3 Známý též jako naděje dožití a střední délka života se v posledních letech pozvolna prodlužuje. Pokud využijeme informace z úmrtnostních tabulek, zjistíme, že ženy se dožívají vyššího věku než muži. Podle dat z roku 2012 se ženy dožijí 80,88 let a muži se dožijí 75 let. Obrázek 1 Prognóza populačního vývoje České republiky na období 2010-2065 Zdroj: ČSÚ, 2009, Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2065 Data pro tento graf pocházeli ze střední varianty predikce (ČSÚ, 2009, s. 3). Tato varianta předpokládá růst střední délky života na hodnotu 79,5 let u mužů a 85,1 let u žen v roce 2030 a následný pozvolnější růst na 86,5 let resp. 91,0 let v roce 2065. Celkové zvýšení střední délky života v letech 2010-2065 představuje u mužů 12,5 let, u žen 10,5 let. V roce 2012 je rozdíl naděje dožití mezi muži a ženami je 5,88 let. Očekáváme, že tento rozdíl by se měl do roku 2065 snížit na pouhých 4,5 let. 3 Věk dožití vyjadřuje počet roků, který v průměru ještě prožije osoba právě x-letá za předpokladu, že po celou dobu jejího dalšího života se nezmění řád vymírání, zjištěný úmrtnostní tabulkou, zkonstruovanou pro daný kalendářní rok nebo jiné (zpravidla delší) období. Jedná se tedy o hypotetický údaj, který říká, kolika let by se člověk určitého věku dožil, pokud by úroveň a struktura úmrtnosti zůstala stejná jako v daném roce. Takže například je-li střední délka života při narození pro muže v roce 2002 v ČR 72,1, mají chlapci narození v tomto roce statistickou naději dožít se věku 72,1 let. Jen pro srovnání dívky narozené ve stejném roce mají naději vyšší - 78,5let (Naděje dožití a průměrný věk - Metodika, ČSÚ, 2012).

Současná situace v České republice 21 Demografické stárnutí S předchozí problematikou souvisí demografické stárnutí. Jedná se o proces, při kterém se zvyšuje počet seniorů a klesá počet dětí mladších 15 let. Máme dvě příčiny demografického stárnutí, první je snižování porodnosti, která nám snižuje podíl obyvatel do 15 let ve věkové struktuře. Druhou příčinou je pokles úmrtnosti obyvatel. První důvod nám působí na věkovou pyramidu ze spodu a druhý z vrchu. Důsledky stárnutí se dotýkají sociálního a ekonomického vývoje a vyvolávají obavy, zda bude udržitelný systém financování důchodového systému, dále se pojí s růstem nákladů sociálního zabezpečení a zdravotní péče a nedostatkem pracovní síly na trhu práce. Populaci si můžeme rozdělit do tří věkových skupin: předproduktivní věk (15 let), produktivní věk (15-65 let) a poproduktivní věk (od 65 let). Tabulka 1 Vývoj složení obyvatelstva ČR podle hlavních věkových skupin mezi lety 2000-2065, vybrané roky (v %) Věk 2000 2010 2015 2020 2025 2035 2045 2055 2065 0-14 16,4 14,2 15,1 15,6 14,9 13,0 13,3 13,9 13,2 15-64 69,8 70,6 67,2 64,4 63,4 62,5 57,0 53,7 54,6 65+ 13,8 15,2 17,7 20,1 21,7 24,5 29,6 32,4 32,2 Zdroj: Svobodová, K., 2012, ANALÝZA: Demografické stárnutí ČR podle výsledků projekce, Obrázek 2 Vývoj dětské a poproduktivní složky obyvatelstva ČR mezi lety 2009-2065 (v %) Zdroj: Svobodová, K., 2012, ANALÝZA: Demografické stárnutí ČR podle výsledků projekce, Z předchozího grafu a tabulky vyplývá negativní vývoj struktur obyvatelstva. Do budoucna můžeme očekávat úbytek pracovní síly a zvyšování počtu obyvatel

22 Současná situace v České republice v poproduktivním věku, u kterých lze očekávat nárůst až o 20 %. Tyto změny budu mít negativní vliv na věkovou pyramidu, kde nejspíše dojde k zúžení základny (snížení počtu obyvatelstva ve věku do 15 let) a rozšíření špice (navýšení obyvatelstva v poproduktivním věku). Demografické stárnutí není problémem pouze České republiky, ale celé Evropy. Tabulka 2 Vývoj hlavních věkových skupin v Evropě, 2000-2050, upravený Věková skupina 2000 2015 2030 2050 Absolutní počet (v mil.) 0-14 150 120 113 106 15-64 546 549 493 414 65+ 112 132 172 198 Celkem 808 801 778 718 Zdroj: Mašková, M., 2005, ANALÝZA: Perspektivy populačního stárnutí v Evropě Z tabulky je jasné, že během následujících 50 let dojde k poklesu prvních dvou věkových skupin. Jediná skupina, u které po stejný čas můžeme očekávat opačný růst, jsou obyvatelé v poproduktivním věku. Můžeme očekávat, že podíl seniorů se téměř zdvojnásobí ze 14 % na 28 %. Z prognózy vyplývá, že v roce 2050 bude v Evropě dvakrát více seniorů starších 65 let než dětí mladších 15 let. Jednou z příčin bude přesun poválečných ročníků přes hranici 65 let (Demografie, ANALÝZA: Perspektivy populačního stárnutí v Evropě, 2005). Úhrnná plodnost 4 Z grafu níže je patrné, že nejnižší hranice dosáhla plodnost v roce 1999, kdy na jednu ženu připadalo 1,13 dítěte. Po tomto roce můžeme sledovat nárůst, který trvá do roku 2008, kdy plodnost dosáhne svého dosavadního maxima 1,5 dítěte na jednu ženu. Maximu je následováno mírný poklesem, u něhož dosud nenastal konec. Růst v roce 2008 byl zřejmě zapříčiněn silnými ročníky z let 1980-1982, jinak také známé pod názvem Husákovi děti 5. V souvislosti s tímto faktem můžeme očekávat další zvýšení úhrnné plodnosti, až budou mít děti Husákových dětí svoje vlastní potomky. 4 Úhrnná plodnost je průměrný počet živě narozených dětí, které by se narodily jedné ženě, pokud by po celé její reprodukční období platily míry plodnosti podle věku z daného roku. Jedná se tedy o konečnou plodnost hypotetické generace, vypočtenou součtem měr plodnosti podle věku v daném roce (předpoklad stejného počtu žen v každém věku). Úhrnná plodnost se také používá pro vyjádření míry reprodukce populace; v rozvinutějších zemích se za úroveň zajišťující prostou reprodukci populace považuje hodnota 2,1 (Úhrnná plodnost, Eurostat, 2011). 5 Název Husákovy děti je název generace - silných ročníků narozených v normalizačním Československu 70. let 20. století, kdy byl generálním tajemníkem KSČ a později prezidentem Gustav Husák. (Husákovy děti - hračky, se kterými jsme vyrůstali, Husákovi děti, 2014).

Současná situace v České republice 23 Obrázek 3 Úhrnná plodnost v letech 1920-2012 Zdroj: ČSÚ, 2014, Obyvatelstvo - roční časové řady Tabulka 3 Úhrnná plodnost podle Projekce 2009 a 2003 Rok Projekce Projekce 2003 2009 % % 2008 1,50 1,27 2009 1,50 1,29 2010 1,50 1,30 2020 1,60 1,45 2030 1,66 1,60 2040 1,69 1,61 2050 1,72 1,62 2065 1,72. Zdroj: ČSÚ, 2009, Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2065 Byla použita střední varianta (ČSÚ, 2009, s. 2), která předpokládá v nejbližších dvou letech stagnaci úhrnné plodnosti na úrovni 1,50, poté plynulý růst plodnosti na úroveň 1,65 v roce 2025 a dále pak na 1,72 v roce 2050 se současným posunem průměrného věku matek do vyššího věku (z nynějších 29,3 na 31,0 let). Po zbývající období (2051-2065) počítá se stagnací specifických fertilit na úrovni roku 2050. V porovnání s předchozím grafem můžeme potvrdit, že v roce 2009 a 2010 ke stagnaci skutečně došlo, ale na úrovni 1,49 dítěte na matku. V následujících letech došlo k mírnému poklesu, ale poté v roce 2012, opět můžeme vidět tendence k růstu. Z tabulky vyplývá, že během následujících 50 let můžeme počítat se zvyšující se mírou plodnosti. V roce 2065 by se Česká republika měl dostat na stejnou míru plodnosti, jako měla v roce 1992. Tento jev by mohl pozitivně ovlivnit stárnutí populace.

24 Současná situace v České republice 3.2.2 První pilíř - Důchodové pojištění Jedná se o základní pilíř důchodového pojištění v České republice, ostatní pilíře ho pouze doplňují. Je plně financováno a spravováno státem. Jedná se o povinný výdaj státního rozpočtu, jejich vyplácení tedy nemůže být pozastaveno (Rytířová, 2013, s. 12) Ekonomicky aktivní obyvatelé platí příspěvek na důchodové pojištění, ze kterého jsou následně vypláceny starobní důchody současným důchodcům (PAYG 6 ). Nevznikají zde žádné rezervy. Výsledkem je závislost mezi výší důchodu a počtem ekonomicky aktivního obyvatelstva. Na dávky má člověk nárok ve třech případech: stáří (starobní důchod), invalidity (invalidní důchod) a úmrtí živitele (vdovský/vdovecký a sirotčí důchod). V současné době tyto dávky pobírá kolem 99 % (Rytířová, 2013) obyvatel, kteří dosáhli důchodového věku. Toto pojištění je povinné pro všechny ekonomicky aktivní obyvatelstvo při splnění určitých podmínek, nemůžeme se proto rozhodnout, zda do něj vstoupíme nebo z něj vstoupit. Celkem máme tři okruhy účastníků: zaměstnanci osoby samostatně výdělečně činné - pojištění se mohou účastnit povinně nebo dobrovolně osoby dobrovolně se účastnící důchodového pojištění. Principy na kterých důchodové pojištění funguje (Rytířová, 2013, s. 11): povinná účast Všechny ekonomicky aktivní osoby se h při splnění stanovených podmínek musí účastnit a nemohou z něj vystoupit. ekvivalence Výše důchodu závisí na pojistném, které během svého produktivního věku odvedl. solidarita Osoby s vyššími příjmy dostanou nižší důchod, než na jaký by podle svého odvedeného očistného měli mít nárok. Ekonomicky aktivního obyvatelstva s jejich současnými důchodci. průběžné financování (PAYG) Přijaté peníze přes tento pilíř ihned proběhnou. Dnešní pracující financují současné důchodce. Dávkově definovaný systém (DB) Výše důchodu je vypočtena pomocí dvou složek, základní a procentní výměry. náhrada příjmů Nahrazují příjem v případě stáří, invalidity a úmrtí živitele. Výpočet výše důchodu: Základní výměra je stanovena pevnou částkou pro všechny druhy důchodů bez ohledu na dobu pojištění nebo na výši příjmů pojištěnce. Stanovuje ji Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pro rok 2014 činí její výše 2 340 Kč (Česká správa sociálního zabezpečení, Výpočet a výplata důchodů, 2013). 6 PAYG - viz kapitola 3.1.1. Průběžný systém

Současná situace v České republice 25 Procentní výměra, při jejím stanovení zohledňujeme dvě kritéria: dobu pojištění a dosažené příjmy pojištěného. Platí zde vzorec: procentní výměra = výpočtový základ * počet odpracovaných let * 1,5 % (Rytířová, 2013). Výpočtový základ je stanoven redukcí vyměřovacího základu: Tabulka 4 Redukční částky pro výpočet důchodů v roce 2014 Vyměřovací základ Výpočtový základ do 11 415 Kč zápočet plně nad 11 415 Kč do 30 093 Kč zápočet 26 % nad 30 093 Kč do 103 768 Kč zápočet 22 % nad 103 768 Kč zápočet 3% Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení, 2013, Výpočet a výplata důchodů Vyměřovací základ je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období (Česká správa sociálního zabezpečení, Výpočet a výplata důchodů, 2013). Jedná se o úhrn výdělků za jednotlivý kalendářní rok rozhodného období vynásobený koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Vzorec pro výpočet vyměřovacího základu: VZ = (průměrná mzda za 1986) * 8,7236 + (průměrná mzda za 1987) x 8,5537 +

26 Současná situace v České republice Tabulka 5 Údaje pro výpočet vyměřovacího základu V roce Koeficient nárůstu VVZ řovací základ koeficient Všeobecný vymě- Přepočítací 1986 8,7326 02 964 Kč 1987 8,5537 03 026 Kč 1988 8,3630 03 095 Kč 1989 8,1651 03 170 Kč 1990 7,8769 03 286 Kč 1991 6,8258 03 792 Kč 1992 5,5735 04 644 Kč 1993 4,4496 05 817 Kč 1994 3,7534 06 896 Kč 1,1914 1995 3,1673 08 172 Kč 1,1978 1996 2,6750 09 676 Kč 1,1194 1997 2,4199 10 696 Kč 1,0891 1998 2,2136 11 693 Kč 1,0850 1999 2,0453 12 655 Kč 1,0620 2000 1,9187 13 490 Kč 1,0942 2001 1,7680 14 640 Kč 1,0693 2002 1,6475 15 711 Kč 1,0717 2003 1,5435 16 769 Kč 1,0665 2004 1,4475 17 882 Kč 1,0532 2005 1,3761 18 809 Kč 1,0707 2006 1,2909 20 050 Kč 1,0753 2007 1,2024 21 527 Kč 1,0942 2008 1,1118 23 280 Kč 1,0184 2009 1,0744 24 091 Kč 1,0269 2010 1,0553 24 526 Kč 1,0249 2011 1,0315 25 093 Kč 1,0315 2012 1,0015 25 903 Kč 1,0015 2013 1,0000 x x Zdroj: Finance, 2014a, Co vstupuje do výpočtu důchodu V tabulce můžeme pozorovat postupný pokles koeficientu pro výpočet vyměřovacího základu z 8,7326 v roce 1986 až po 1,0000 v roce 2013. Naproti tomu dochází ke zvyšování všeobecného vyměřovacího základu z 2 964 Kč v roce 1986 až po částku 25 903 Kč v roce 2012. Data pro rok 2013 nejsou úplná, protože v této době ještě nebyla zveřejněna. Konečný vzorec pro výpočet starobního důchodu bude vypadat takto: Důchod = 2 340 Kč + procentní výměra. Starobní důchod Pro jeho dosažení musí být splněny dvě podmínky: být dostatečně dlouho pojištěn a dosáhnout důchodového věku.

Současná situace v České republice 27 Důchodový věk je v současné době neustále prodlužován. Důvodem je demografické stárnutí a naděje dožijí, jež byly vysvětleny výše. Potřebná doba do odchodu důchodu je též zvyšována. Před rokem 2010 stačilo 25 let, nyní je to 29 let a o roce 2018 to bude 35 let (Rytířová, 2013, s. 35). Nárok na důchod může získat osoba i při kratší době pojištění, dosáhne-li pojištění věku o pět let vyššího než je věk řádného odchodu do důchodu. Za každý celý získaný rok důchodového pojištění je účastníkovi připočteno k základní výměře 1,5% z jeho výpočtového základu; v případě účasti na důchodovém spoření se tato sazba snižuje na 1,2 % (Rytířová, 2013, s. 36). Pro výpočet se zohledňují odpracované roky a tzv. náhradní doby pojištění 7. Řádný starobní důchod může být vyplácen souběžně s výkonem výdělečné činnosti, kde nezáleží na jejím druhu nebo rozsahu. Důchod můžeme pobírat v plné výši, poloviční výši nebo požádat o přestání vyplácení. Pozor na kombinaci prvního a druhého pilíře. Vstup do druhého pilíře pro nás sice znamená nižší dávky a můžeme si více spořit na vlastních fondech. Z těchto fondů si pak máme financovat náš vlastní důchod. Na druhé straně, to ale znamená snížení důchodu z prvního pilíře, kam místo 28 % ze mzdy jde pouze 25 %. Dále je nutno dodat, že do druhého pilíře jde celkem 5 % z naší mzdy, k původně odváděným 3 % je nutno ze mzdy odvést další 2 %. Shrnutí prvního pilíře Výhody: spravuje ho stát, garance, zásluhovost pojistného. Nevýhody: odvedené prostředky nejsou předmětem dědictví, nejistota do budoucna (demografická rizika), silná solidarita. 3.2.3 Druhý pilíř - Důchodové spoření Tento pilíř vznikl novelou v roce 2013. Jedná se o doplněk k animu pilíři, proto je zde možné pozorovat podobné znaky při výpočtu dávek. Vstup je zcela dobrovolný, jediným omezením je věkové hledisko, kdy osoba smí do pilíře vstoupit, pokud dosáhla věku 18 let. Nejpozději se člověk může stát členem tohoto pilíře ve věku 35 let, po překročení této hranice již není možné stát se členem. Za velkou nevýhodu tohoto systému lze považovat fakt, že z něj nelze vystoupit. Pro fungování jsou důležité penzijní společnosti. Spravují prostředky účastníků spoření, mohou vykonávat svou činnost na základě povolení k vytvoření důchodových 7 Náhradní doby pojištění: z 80% - doba studia d věku 26 let, doba evidence na Úřadu práce, atd. Plně se zohledňuje - doba základní vojenské služby, doba péče o dítě ve věku do čtyř let a doba péče o osobu závislou na péči jiné osoby (Rytířová, 2013, s. 36-37).

28 Současná situace v České republice fondů. Jejich činnost podléhá dohledu České národní banky. V roce 2014 smí na českém trhu působit deset penzijních společností 8. Základní principy důchodového spoření: fondové financování Prostředky spravují penzijní společnosti a zhodnocují je na kapitálových trzích. ekvivalence Vyplacené dávky odpovídají odvedenému pojistnému. individuální účet Příspěvky účastníka nejsou použity na financování dávek ostatních účastníků. příspěvkově definovaný systém Výše příspěvku od státu podmíněna příspěvkem účastníka spoření. dobrovolná účast náhrada příjmů Tyto dávky slouží jako náhrada příjmů (stáří, invalidita, atd.), nejsou určeny k jednorázovému vyplacení. Důchodové fondy Tyto fondy spravují penzijní společnosti a jejich prostřednictvím investují finanční prostředky svých klientu. Klient si může vybrat, do kterého fondu hodlá investovat, nebo své finanční prostředky může rozdělit mezi více fondů. Celkem máme čtyři fondy: důchodový fond státních dluhopisů, konzervativní důchodový fond, vyvážený důchodový fond, dynamický důchodový fond. 8 Penzijní společnosti na českém trhu: Allianz penzijní společnost, a.s., AXA penzijní společnost a.s., Conseq důchodová penzijní společnost, a.s., Conseq penzijní společnost, a.s., Česká spořitelna - penzijní společnost, a.s., ČSOB Penzijní společnost, a. s., ING Penzijní společnost, a.s., KB Penzijní společnost, a.s., Penzijní společnost České pojišťovny, a.s. a Raiffeisen penzijní společnost a.s. (Ministerstvo financí, 2014, Aktuálně působící penzijní společnosti v ČR - rok 2014).

Současná situace v České republice 29 Tabulka 6 Srovnání důchodových fondů Důchodový fond státních dluhopisů Konzervativní důchodový fond Vyvážený důchodový fond Dynamický důchodový fond Investuje do: - státních dluhopisů ČR - dluhopisů OECD - státní dluhopisy -dluhopisy evropských institucí - korporátní dluhopisy - dluhopisy - akcie Podíl akcií v % Zajištění měnového rizika Poplatky v % p. a. Poplatky za zhodnocení v % ze zisku 0 ANO 0,3 0 0 ANO 0,4 10 max. 40 min. 75 0,5 10 - akcie max. 80 min. 50 0,6 10 Zdroj: Penzijní společnost České spořitelny, 2014 a Syrový, 2012 V konzervativních fondech dochází k menší kolísavosti majetku. Ve fondu státních dluhopisů buď nedojde k žádnému poklesu, nebo tento pokles bude velice malý. Pravý opak (velké kolísání) můžeme čekat od dynamického fondu. Přestupy mezi fondy jsou možné, jsou přímo nutností k přizpůsobení naší investiční strategie časovému horizontu. Kromě přestupu mezi fondy je možný i přestup mezi jednotlivými penzijními společnostmi. Penzijní společnosti mají povinnost tímto způsobem rozkládat prostředky účastníka před dosažením důchodového věku (Rytířová, 2013), dochází zde k použití metodiky investiční brzdy, které má za úkol zabránit ztrátě celoživotních úspor člověka: 10 let - konzervativní nebo vyvážený fond, 9 let - konzervativní nebo vyvážený fond, v konzervativním fondu musí být alespoň 20 % prostředků, 8 let - konzervativní nebo vyvážený fond, v konzervativním fondu musí být alespoň 40 % prostředků, 7 let - konzervativní nebo vyvážený fond, v konzervativním fondu musí být alespoň 60 % prostředků, 6 let - konzervativní nebo vyvážený fond, v konzervativním fondu musí být alespoň 80 % prostředků, 5 let - pouze konzervativní fond.

30 Současná situace v České republice Pojistné se počítá ze stejného základu jako v prvním pilíři. Sazba pojistného je 3 + 2 %, 3 % jsou do důchodového spoření přesměrována z prvního pilíře a další 2 % si musí účastník doplatit navíc. Dávky jsou vypláceny rozložené do pravidelných měsíčních splátek, na které účastníkům nastává nárok až v době dosažení věku odchodu do důchodu. Účastníci si mohou vybrat mezi třemi druhy důchodů (Rytířová, 2013, s. 74): doživotní starobní důchod Je vypočten podle průměrného věku, kterého se lidé žádající o důchod dožívají. Je tu určitá nespravedlnost. Lidé, kteří se budou dožívat nadprůměrně vysokého věku, budou mít důchody sponzorovány těmi, kteří se vysokého věku nedožijí. doživotní starobní důchod s pozůstalostním důchodem po dobu 3 let Po naší mrti bude důchod ještě po tři roky vyplácen našemu partnerovi. starobní důchod na stanovenou dobu 20 let Naše naspořené peníze jsou rozloženy do dávek, které nám mají být vypláceny po dobu 20 let. Pokud se dožijeme více let, pak výplata končí 20 rokem, poté pobíráme pouze důchod z prvního pilíře. Pokud se nedožijeme těchto 20 let, tak je zbytek peněz vyplacen našim dědicům. Počet členů k 25. 2. 2014 byl 83 960 9 členů. Oproti očekávaným výsledkům je to velice malé číslo. Z tohoto faktu pramení problémy, které v současné době pilíř má. Do budoucna lze uvažovat, zda nebude zrušen a zachová se pouze první a třetí pilíř. Shrnutí druhého pilíře Výhody: prostředky patří účastníkovi spoření, prostředky podléhají dědictví, úspory nepodléhají exekuci, zásluhovost, přísná regulace, nízké poplatky, úměrnost - čím delší doba spoření, tím vyšší naspořená částka, výše dávek je přímo úměrná naspořeným prostředkům. Nevýhody: nemožnost vystoupení z druhého pilíře, výplata dávek až po získání nároku na důchod z prvního pilíře, riziko insolvence penzijní společnosti, riziko finanční krize, riziko insolvence zaměstnavatele, politická rizika, nedostatečné zhodnocení při krátké účasti, nelikvidnost - k majetku ve fondech se nedostaneme před odchodem do důchodu. 9 Tůma Ondřej, Konec druhého pilíře? Nic není jisté!, 2014

Současná situace v České republice 31 Tabulka 7 Srovnání I. a II. pilíře Platba Účast ve II. pilíři 25 % hrubé mzdy míří do I. pilíře 3 % z I pilíře míří do II. pilíře další 2 % z hrubé mzdy do II. pilíře Neúčastníme se II. pilíře 28 % hrubé mzdy míří do I. pilíře Zdroj: Penzijní společnost České spořitelny, 2014 3.2.4 Třetí pilíř - Doplňkové penzijní spoření Tento pilíř existuje od roku 2004, ale současné podoby se mu dostalo až v roce 2013. V současné době existují dvě varianty, transformovaný fond a nově vzniklé účastnické fondy. K rozdělení došlo 1. ledna 2013, kdy se transformovaly stávající penzijní fondy. Oddělil se od sebe majetek účastníků a majetek penzijní společnosti. Penzijní společnost teď bude spravovat transformovaný fond, ze kterého smí být použity prostředky pouze na plnění závazků souvisejících s doplňkovým penzijním spořením. Pro původní účastníky byl zachován princip nezáporného výnosu. Na druhou stranu lze očekávat snahu penzijních společností vyhnout se ztrátě při investování majetku, což povede k méně výnosným investicím (Rytířová, 2013, s. 85). Dále zůstává možnost čerpání až 50 % naspořené částky po 15 letech spoření bez ohledu na věk účastníka. Nevýhodou je, že nemohou čerpat předdůchody. Pravidla pro poskytování příspěvků jsou pro všechny stejná. Účastníci transformovaných fondů mají možnost v rámci jedné penzijní společnosti přestoupit do účastnických fondů v rámci doplňkového penzijního spoření. Tento přestup je nevratný. Důvodem přestupu může být zájem o předdůchod nebo snaha o dosažení vyšších výnosů. Základní principy doplňkového penzijního spoření fondové financování Finanční prostředky účastníků jsou spravovány penzijními společnostmi, zhodnocovány investicemi na kapitálových trzích. Celou dobu jsou majetkem účastníka a jsou mu z nich po skončení spořící fáze vypláceny dávky. individuální účet Účastník dostane pouze to, co si sám naspoří. Z jeho příspěvků nejsou financovány dávky dalších účastníků. ekvivalence Vyplacené dávky odpovídají příspěvkům účastníka. příspěvkově definovaný systém Přesná definice výše státního příspěvku a podmínek pro jeho získání. dobrovolné zahájení a ukončení účasti Zahájení je zcela dobrovolné, účastníci nemohou být nuceni toto spoření uzavřít. Ukončení je také zcela na účastníkovi, ale tady za určitých podmínek může docházet k negativním výsledkům. Povinný konzervativní fond, penzijní společnosti mají jeho tvorbu a obhospodařování stanoveno zákonem. Má sloužit především pro uchování a zhodnocování prostředků.

32 Současná situace v České republice Měl by zaručovat vysokou likviditu. Hodnota majetku by měla být co nejstabilnější, nestabilitě by měl předejít investováním do nerizikových instrumentů: státní dluhopisy a zahraniční dluhopisy, nástrojů peněžního trhu vymezených emitentů, vkladů, termínovaných vkladů s lhůtou splatnosti do dvou let, podílových listů podílového fondu. Pod body 1 a 2 si můžeme představit dluhopisy Evropské unie, OECD a jejich centrální banky a nadnárodní instituce a korporace, splňují-li požadavky na rating. Musí do něj být převedeny prostředky účastníka nejpozději pět let před vznikem nároku na výplatu dávek. Po tomto kroku směřují všechny další příspěvky do tohoto fondu. Účastnické fondy mohou být vytvářeny vedle povinného konzervativního fondu. Dosahují vyšších zisků, ale je zde vyšší riziko ztráty. Mají širší portfolio, do kterého mohou investovat. Jedná se o tyto instrumenty: investiční cenné papíry, nástroje peněžního trhu, cenné papíry kolektivního investování, deriváty, vklady, finanční deriváty. Transformované fondy, je v nich umístěn majetek vztahující se k penzijnímu připojištění se státním příspěvkem. Majetek je zhodnocován na kapitálových trzích, ale má garanci nezáporného zhodnocení. Dohled nad fungováním penzijních společností provádí Česká národní banka a depozitář. Depozitář je nezávislý soukromý subjekt, může jím být pouze banka se sídlem na území České republiky nebo zahraniční banka s pobočkou v České republice a s povolenou činností depozitáře. Státní příspěvek je velkou výhodou třetího pilíře. Poskytuje se všem účastníkům, kteří splnili povinné podmínky: trvalý pobyt v České republice nebo v evropské unii účastní se prvního pilíře. Státní příspěvek je poskytován měsíčně. Čím vyšší jsou příspěvky účastníka tím vyšší budou i státní příspěvky. Minimální hranicí pro získání příspěvku je 300 Kč maximální hranicí, kdy se příspěvek přestává navyšovat je 1000 Kč. Tabulka 8 Státní podpora doplňkového penzijního spoření Vlastní příspěvek /měsíc (Kč) 100 200 300 400 500 600 700 800 900 1 000 Státní příspěvek /měsíc (Kč) 000 000 090 110 130 150 170 190 210 0 230 Zdroj: Česká spořitelna, 2014, Doplňkové penzijní spoření - III. pilíř Dávky z doplňkového penzijního spoření, můžeme získat buď v řádném termínu anebo předčasně.

Současná situace v České republice 33 V případě předčasného ukončení máme právo na odbytné, pod podmínkou, že spoření trvalo nejméně 24 měsíců. Výše odbytného je výše příspěvků účastníka a jeho zaměstnavatele, ale nejdříve od této sumy musíme odečíst státní příspěvky. Ostatní dávky jsou plnění, které má pomoci příjemci pokrýt životní náklady po odchodu do důchodu. Tyto dávky jsou podmíněny dosažením určitého věku. Je to věk o pět let nižší, než je věk odchodu do důchodu v prvním pilíři a trváním spoření minimálně 60 měsíců, nejvýše pak 120 měsíců. Splněním této podmínky mu vznikne nárok na tyto dávky: starobní penze na dobu určitou, doživotní penze, penze s přesně stanovenou dobou a výší. Existuje možnost jednorázového vyrovnání; nárok na něj však účastník získá až po dosažení důchodového věku. Shrnutí třetího pilíře Výhody doplňkového penzijního spoření: prostředky náleží určitému účastníkovi, účastník si může diktovat výši příspěvků, úspory jsou součástí dědictví, přísná regulace, nízké poplatky, výše dávek je přímo úměrná naspořeným prostředkům. Nevýhody doplňkového penzijního spoření: riziko insolvence penzijní společnosti, finanční krize. Výhody penzijního připojištění se státním příspěvkem: prostředky náleží určitému účastníkovi, účastník si může diktovat výši příspěvků, úspory jsou součástí dědictví, přísná regulace, nízké poplatky, výše dávek je přímo úměrná naspořeným prostředkům, záruka nezáporného výnosu, možnost čerpat až 50 % naspořených prostředků po 15 letech spoření. Nevýhody penzijního připojištění se státním příspěvkem: riziko insolvence penzijní společnosti, riziko problémů na kapitálových trzích, nízký výnos kvůli konzervativním investicím. 3.2.5 Předčasný starobní důchod Patří do prvního pilíře. Účastník pojištění si též může zažádat o předčasný starobní důchod. Jeho přiznání závisí na následujících skutečnostech (Rytířová, 2013, s. 38): datu narození (zjištění data odchodu do řádného důchodu),