Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.10.2013 Třída: K1B Číslo materiálu: VY_32_INOVACE_46 Název materiálu: Chemická vazba Anotace: Materiál pro výuku chemie v 1. ročníku kuchař-číšník v rámci předmětu Základy přírodních věd. Předmět: Základy přírodních věd Autor: Ing. Ilona Stránská
CHEMICKÁ VAZBA je silová interakce poutající navzájem sloučené atomy, která je energeticky stabilizuje a vede ke vzniku molekuly. Vzniklá molekula má potom nižší energii, než měly původní atomy před sloučením. Základ všech vazeb spočívá ve společném sdílení nebo předávání vazebných elektronů příslušnými částicemi. Vazebná energie - energie, která se uvolní při vzniku vazby, čím větší je její hodnota, tím pevněji jsou atomy k sobě vázány. Pevnost vazby značně roste s narůstajícím vazebným řádem (násobností). Předpoklady vzniku vazby dostatečné přiblížení atomu, kdy dochází k překrytí valenčních orbitalů počet, energie a prostorové uspořádání elektronů musí umožnit vznik elektronového páru
Polarita chemické vazby je dána nerovnoměrným rozdělením elektronové hustoty v molekule v důsledku rozdílné elektronegativity atomů: Nepolární vazba je mezi atomy stejného prvku nebo mezi atomy s velmi malým rozdílem elektronegativit. Elektronová hustota je rovnoměrně rozdělena mezi oba atomy. Rozdíl elektronegativit je menší než 0,4. Např. H - H, O - O. Polární vazba - elektronová hustota je nerovnoměrně rozdělena mezi partnery. Rozdíl elektronegativit v intervalu 0,4-1,7. Dochází k posunu vazebných elektronů k atomu s vyšší elektronegativitou. Např. H - O, H- Br. Iontová vazba - je v podstatě extrémně polární kovalentní vazba, výsledkem vazby je téměř úplný přesun elektronového páru na stranu elektronegativnějšího prvku, vznikají iontové sloučeniny. Např. Na Cl. Rozdíl elektronegativit je větší než 1,7.
Dělení vazeb Kovalentní vazba - je vazba mezi atomy buď stejných nebo různých prvků. Vzniklý vazebný pár je pak sdílen oběma atomy. Koordinačně-kovalentní vazba - tento typ vazby má stejné vlastnosti jako vazba kovalentní, liší se pouze způsobem vzniku. Nejčastěji se vyskytuje u komplexních sloučenin. Iontová vazba elektrostatické působení mezi elektricky nabitými ionty. Vzniká zpravidla úplným přesunem elektronového páru na stranu atomu elektronegativnějšího prvku. Částice látky v pevném skupenství mohou být vázány ještě dalšími typy vazeb, nevznikají molekuly sloučenin: Kovová vazba - charakteristická pro kovy. Tato vazba charakterizuje specifické vlastnosti kovů - lesk, velkou elektrickou a tepelnou vodivost, kujnost a tažnost i jejich chemické vlastnosti.
Počty elektronů účastnící se chemických vazeb. Jednoduchá vazba - sdílení jednoho elektronového páru. Na vzniku se podílí od každého z vázaných atomů jeden valenční elektron. Dvojná vazba - sdílení dvou elektronových párů. Na vzniku se podílí od každého z vázaných atomů dva valenční elektrony. Trojná vazba - sdílení tří elektronových párů. Na vzniku se podílí od každého z vázaných atomů tři valenční elektrony.
Trojná vazba v molekule dusíku N 2 DOPLŇ + Dvojná vazba je vytvořena.elektrony. http://www.zschemie.euweb.cz/ molekuly/molekuly5.html Trojná vazba je tvořena elektronovými páry. U kovů se vytváří vazba. Iontová vazba je vazba mezi.. a kationty. Polární a nepolární vazba se nazývá také vazbou.. Hodnota. Vyjadřuje schopnost atomu slučovat se s jinými prvky.
Atom kyslíku se může spojovat s jiným atomem kyslíku. Oba atomy sdílejí dva elektronové páry. Dvojná vazba v molekule kyslíku O 2 + + Jeden atom vodíku poskytne do vazby jeden elektron, druhý atom vodíku druhý elektron. Oba elektrony pak sdílejí. Jednoduchá vazba v molekule vodíku H 2 http://www.zschemie.euweb.cz/molekuly/molekuly5.html
Použité zdroje www.wikipedie.cz Banýr Jiří, Beneš Pavel a kolektiv Chemie pro SŠ, SPN 2001 Blažek Jaroslav - Chemie pro studijní obory SOŠ a SOU nechemického zaměření, SPN 2009 použitý materiál je z vlastních zdrojů autora Ilustrace viz. obrázky