Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
#02 Teorie mluvních aktů Základní přehled Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Teorie mluvních aktů Psychologie akvizice konceptů podkládající mluvní akty je předpokladem pro akvizici jazyka jako takového Literární teorie teorie mluvních aktů je klíčem k pochopení literární žánrů Antropologie magie a rituály Filozofie problémy etických výroků
False-belief task experiment Tzv. Sally Anne task Wimmer, H. Perner, J.: Beliefs about beliefs: Representation and constraining function of wrong beliefs in young children's understanding of deception. Cognition 13, 1983, s. 103 128. http://www.youtube.com/watch?v=8hlubgpy2_w
False-belief task experiment Přesvědčení je založeno na znalostech, které nejsou univerzálně a absolutně přístupné všem členům dané kultury FBT: jednotliví členové kultury mohou mít přesvědčení, která se liší od našich, resp. tato přesvědčení se mohou lišit od stavů světa
Filozofický kontext Logický pozitivizmus pokud nelze danou větu (alespoň principiálně) verifikovat, tj. rozhodnout o její ne/pravdivosti, pak je tato věta bez významu výroky estetiky, etiky, umělecké literatury (&c.) jsou nesmyslné
Konstativ & performativ Austin, J. L.: Jak udělat něco slovy. Praha: Filosofia 2000. (orig. 1962) Mnoho výpovědí není produkováno se záměrem, aby je bylo možné verifikovat. Například Křtím tuto loď jménem Elizabeth. Tímto vyhlašuji válku Zanzibaru. Omlouvám se. Slibuji, že... > Tyto věty nemají o věcech něco říkat, ale spíše věci aktivně dělají. Konstativ - je možné určit pravdivostní hodnotu (Tento pes je mrtvý.) Performativ - provdivostní hodnotu není možné určit (Omlouvám se.)
Tři typy mluvních aktů (1) Lokuce akt vyřčení s určitým smyslem a referencí Řekl, že mi to splatí. (2) Ilokuce akt uskutečněný vyřčením něčeho - vytvoření výpovědi (nabídka, slib) vyřčením věty na základě konvenční síly, která je s ním spojena (nebo s explicitní performativní parafází) Slíbil, že mi to splatí. (3) Perlokuce akt uskutečněný tím, že se něco řekne - vyvolání efektu u posluchače Přesvědčil mě, že mi to splatí.
Ilokuce Austin identifikuje některé lokuční síly (reference a predikace) s významy (které jsou odlišné od ilokuce) / lokuční síly jsou nutné podmínky pro akty ilokuční > lokuční akt může být spojen s mnoha ilokučními akty Propozice je invariantní, ilokuční síla variuje Propoziční obsah > sémantika Ilokuční síla > pragmatika Ilokuce není to, co je řečeno, ale jak je to míněno.
Ilokuce ilokuční síla propoziční obsah
Ilokuce a perlokuce ILOKUCE intencionální, záměrná konvenční věta může mít pouze jednu ilokuční sílu PERLOKUCE záměrná i nezáměrná ne-konvenční různé věty mohou mít za stejných podmínek stejnou perlokuční sílu + jedna věta může více než jednu perlokuční sílu > perlokuce je jazykově nezávislá / perlokuci nelze vyjádřit explicitně
Ilokuce a perlokuce perlokuční sílu nelze zexplicitnit Zlomím ti vaz. ( zastrašit posluchače ) * Zastrašuju tě tím, že ti zlomím vaz.
Ilokuce a perlokuce Rozlišení ilokuce a perlokuce není zcela zřetelné. Vágnost pojmů intence a konvence Například varování, slib, rada, dotaz etc. implikují akt mluvení / varování je užitím jazyka Pokud všechny ilokuční akty implikují mluvení, pak naznačování není ilokuční akt (naznačování je nepřímé) > ilokuční síly jsou podmnožinou sil perlokučních Saddock, J. M.: Towards a Linguistic Theory of Speech Acts. New York: Academic Press 1974.
Nepřímý mluvní akt Podal bys mi sůl? Protože já za to stojím. (http://www.youtube.com/watch?v=_zvgtcvnmkc) > konverzační implikatura - odhalování významu výpovědi nikoli na základě konvenčního významu, ale především na základě komunikační intence a dostupnosti inference k nejlepšímu vysvětlení (Grice)
Mluvní akt a SK (1) Ilokuční síla je podle Austina závislá na lokučních aktech > mluvní akt je funkce + jedním z argumentů je lokuční síla (reference a predikace) > hodnota této funkce je ilokuční síla (2) Alston: Philosophy of Language 1964 výzam je závislý na ilokuční síle > ilokuční síla je jedním z agrumentů funkce (mluvního aktu), spolu s referencí a predikací vytvářejí hodnotu funkce
Neredukovatelnost (1) Výpověď nevyjadřuje pouze propozici, ale provádí také nějakou akci (2) Tato činnost se odehrává (především) na úrovni ilokučního aktu; tato akce je konvenčně spojena s typem výpovědi (3) Ilokuční síla má (v každém jazyce) alespoň jedno přímé a konvenční vyjádření - explicitní performativ (Tímto) Vp, že S Tradiční způsoby (oznamovací, rozkazovací, tázací) jsou implicitní performativy > ilokuční síla je aspekt významu, které není možné redukovat na pravdivostní podmínky
Sedm komponentů ilokuční síly Searle, J. - Vanderveken, D.: Foundations of Illocutionary Logic. Cambridge: Cambridge University Press 1985. (1) Ilokuční účel charakterizuje cíl mluvního aktu; např. charakteristickým cílem asertivní výpovědi je popsat stav věcí (světa) (2) Síla ilokučního účelu, dvě ilokuce mohou mít stejný účel, ale lišit se v síle; např. žádost a naléhání mají stejný účel (přimět adresáta, aby něco vykonal), ale naléhání je silnější (3) Způsob dosažení výsledku, specifický způsob, jakým je účelu dosaženo; např. tvrdit a svědčit mají stejný ilokuční účel (popsat stav věcí/světa), ale svědčit navíc zahrnuje autoritu svědka (svědčit znamená zároveň dokazovat schopnost být svědkem); rozkaz a žádost mají za cíl přimět adresáta k vykonání nějakého činu, ale pouze rozkaz tak činí v souvislosti se schopností osoby být v pozici autority
Sedm komponentů ilokuční síly (4) Podmínky propozičního obsahu (5) Přípravné podmínky (6) Podmínky upřímnosti (7) Síla podmínek upřímnosti > Každá ilokuční síla může být definována jako sedmičlenná množina hodnot > ilokuční síla F1 je identická s F2 pouze tehdy, pokud obě vykazují ve všech sedmi případech stejnou hodnotu
Směrovost Anscombe, G. E. M.: Intention. Ithaca: Cornell University Press 1963. Manžel a detektiv v supermarketu Manžel: svět > jazyk (tvrzení a predikce) Detektiv: jazyk > svět (rozkaz) nulová směrovost (např. Děkuji)
Regulace & konstituce Jakým způsobem je spojena ilokuční síla s performativem? Regulativní pravidla upravují předem existující činnosti (např. doprava) Konstitutivní pravidla zakládají samu činnosti (např. pravidla fotbalu); doing X counts as Y Rawls, J.: Two concept of rules. Philosophical Review 64, 1955.
Klasifikace mluvních aktů Austin, J. L.: Jak udělat něco slovy. 12. přednáška. Verdiktiv Exercitiv Komisiv Behavitiv Expozitiv
Verdiktiv např. zprošťovat, shledávat vinným, dovozovat, odhadovat, popisovat Verdiktivy spočívají v tom, že se vysloví nějaké úřední nebo neoficiální rozhodnutí, a to na základě důkazů nebo důvodných domněnek o hodnotě nebo faktu (pokud se to všechno dá vůbec odlišit). Verdiktiv je soudní akt jako odlišný od aktu legislativního nebo exekutivního (exercitivy). Verdiktivy souvisí s pravdivostí a nepravdivostí, správností a nesprávností, korektností a nekorektností. Že je obsah verdiktu pravdivý nebo nepravdivý, se ukazuje např. při sporu o výrocích rozhodčího aut, ofsajd nebo faul.
Exercitiv např. jmenovat do funkce, sesadit, rozhodovat, povolit, rezignovat Exercitiv je formulace kladného nebo záporného rozhodnutí o nějakém jednání nebo jeho vyhlášení. Je to rozhodnutí o tom, jaké něco má být, odlišné od posouzení, jaké něco fakticky je; např. vyhlášení toho, že by to tak mělo být, na rozdíl od odhadu, že to tak je: udělení ceny na rozdíl od samotného hodnocení, vynesení rozsudku na rozdíl od konstatování viny. Členové rozhodčí komise a soudci pronášejí nejenom verdikty, ale také exercitivy. Jejich důsledky mohou spočívat v tom že druzí, jsou nuceni k určitému jednání nebo že jim nějaké jednání je dovoleno nebo není dovoleno.
Komisiv např. slibovat, zavázat se, plánovat, hodlat, svolit, přísahat Cílem komisivu je zavazovat mluvčího k jistému jednání.
Behavitiv např. omlouvat se, děkovat, soucítit, složit kompliment Behavitivy v sobě zahrnují pojem reakcí na jednání a osudy druhých lidí a postojů k předchozímu nebo bezprostředně očekávanému jednání někoho druhého i výrazů těchto postojů. Existují tu zřejmé souvislosti jak s konstatováním nebo popisováním toho, jaké naše city jsou, tak i s výrazem těchto citů, v tom smyslu, že jim dáváme volný průchod.
Expozitiv např. tvrdit, popírat, konstatovat, popisovat, zařazovat Expozitivy se užívají při aktech výkladu zahrnujících vysvětlení stanoviska, vedení argumentace a objasnění způsobů použití a referencí. Můžeme se přít o to, zda tyto akty nejsou právě tak i verdiktivy, exercitivy, behavitivy nebo komisivy; můžeme se též přít o to, zda nejsou prostě popisy našich citů, obvyklého způsobu jednání atd., zvláště v případech, kdy po slovech bezprostředně následuje jednání, jako když řeknu Nyní se zaměřím na, cituji, uvedu jako příklad, zrekapituluji, opakuji, že, poznamenávám, že.
Klasifikace / Austin verdiktiv je vynášením soudu, exercitiv je uplatněním vlivu nebo moci, komisiv je přijetím závazku nebo vyhlášením úmyslu, behavitiv je zaujetím postoje expozitiv má jasněji prezentovat důvody, argumenty a sdělované zprávy.
Searlovy námitky (1) Není to klasifikace ilokučních aktů, ale ilokučních sloves; Austin implicitně tvrdí, že každá dvě nesynonymní slovesa mají různé ilokuční síly ale např. oznámení není názvem určitého typu ilokučního aktu, ale způsob, jakým se ilokuční akt realizuje (2) Neexistuje žádný konzistentní princip, který Austinovu klasifikaci řídí (3) Nejednoznačné zařazení do kategorie, např. popisovat - verdiktiv + expozitiv
Searlovy principy (1) Ilokuční účel a. mluvčí sděluje/tvrdí to, co je obsahem výpovědi b. mluvčí se snaží přimět adresáta, aby udělal to, co je propozičním obsahem výpovědi c. mluvčí se zavazuje udělat to, co je propozičním obsahem výpovědi d. vyjádřit psychický stav, který se vztahuje k propozičnímu obsahu výpovědi e. mluvčí činí skutečností to, co je propozičním obsahem výpovědi
Searlovy principy (2) Směrovost/shoda a. propoziční obsah se shoduje se skutečností b. skutečnost má být přizpůsobena (adresátem) c. skutečnost má být přizpůsobena (mluvčím) d. shoda se předpokládá e. propoziční obsah splývá se skutečností od okamžiku realizace
Searlovy principy (3) Propoziční obsah a. pravdivost - nepravdivost b. budoucí činnost adresáta c. budoucí činnost mluvčího d. týká se mluvčího a/nebo adresáta e. týká se instituce a postavení M a A
Klasifikace mluvních aktů Searle, J.: Expression and Meaning. Cambridge: Cambridge University Press 1979. Existuje pouze 5 věcí, které lze udělat slovy: Reprezentativ Direktiv Komisiv Expresiv Deklarativ
Klasifikace mluvních aktů Reprezentativ zavazuje mluvčího k pravdivosti výpovědi / tvrzení směrovost: slova > svět Přesvědčení, že P Direktiv snaha adresáta k něčemu přimět / žádost, prosba, rozkaz, vzdor směrovost: svět > slova Propoziční obsah: odresát vykoná něco v budoucnu Komisiv zavazuje mluvčího k nějakému chování v budoucnosti / slib směrovost: svět > slova Propoziční obsah: mluvčí vykoná něco v budoucnu
Klasifikace mluvních aktů Expresiv vyjadřuje psychický stav / omluva, gratulace, uvítání Nulová směrovost (pravdivost propozice se předpokládá) Propoziční obsah: vztažen k mluvčímu nebo adresátovi (např. nelze se omlouvat za Newtonovy zákony) Deklarativ má efekt na insitucionální stav věcí / vyhlášení války, exkomunikace, křest Propoziční obsah splývá se skutečností od okamžiku realizace Propoziční obsah: závisí na předem existujících instituticích a postavená mluvčího/adresáta v nich (např. křest)