Klimatické podmínky Mostecka současnost a výhled do budoucnosti

Podobné dokumenty
Krušné hory a klimatická změna aneb Jak moc se ohřejeme?

Klimatické podmínky Šluknovského výběžku současnost a výhled do budoucnosti

Možné dopady měnícího se klimatu na zemědělství v ČR

Klima Vsetína. RNDr. Bořek NAVRÁTIL Vedoucí práce: doc. RNDr. Miroslav VYSOUDIL, CSc.

Stochastické generování srážek pomocí vybraných generátorů počasí


Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR

Část II. UDRŽITELNÝ ROZVOJ v praxi měst a regionů

TRENDY VEGETAČNÍHO OBDOBÍ

Obnovitelné zdroje energie OZE OZE V ČR A VE SVĚTĚ, DEFINICE, POTENCIÁL. Doc. Ing. Tomáš Dlouhý CSc.

Oddělení teplárenství sekce regulace VYHODNOCENÍ CEN TEPELNÉ ENERGIE

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů DIPLOMOVÁ PRÁCE Lenka Blažejová

Hydrologie a pedologie

GIS analýza povrchového odtoku, erozních procesů a transportu splavenin. T. Dostal, J. Krasa, M. Štich, ČVUT v Praze

EU V/2 1/Z31. Česká republika podnebí

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Katedra geografie

Odpadové hospodářství na Ostravsku ve světle nových požadavků ČR a EU

Důchody v Pardubickém kraji v roce 2014

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

ZMĚNA KLIMATU A JEJÍ DOPADY NA RŮST A VÝVOJ POLNÍCH PLODIN

Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření

AKTIVITY EVROPSKÉ AGENTURY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘI TVORBĚ POLITIK OCHRANY OVZDUŠÍ

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Politika ochrany klimatu v ČR

Přínosy ekodesignu pro. Klára Ouředníková a Robert Hanus Centrum inovací a rozvoje

Geotermální projekt Litoměřice. Diskusní blok II. Jaké budou přínosy pro Litoměřice? aneb ekonomické a provozní aspekty využití geotermální energie

KLIMATICKÉ POMĚRY ČR

11. PROJEKCE BUDOUCÍHO KLIMATU NA ZEMI

KLIMATICKÉ POMĚRY ČR. Faktory. Typické povětrnostní situace

Úsekové měření rychlosti

1 Rozbor vývoje smrtelných následků dopravních nehod v ČR

Netržní produkce lesa a návštěvnost lesa

Příklady vhodných aktivit do přeshraniční spolupráce

ZMĚNA KLIMATU - HROZBA A PŘÍLEŽITOST PRO ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ

Středozemní klima Atlantické klima Středoevropské přechodné klima Východoevropské kontinentální klima

Technický plán přechodu

Podpora investorů v Ústeckém kraji z pohledu zaměstnanosti. JUDr. Jiří Vaňásek

Potřeba pitné vody Distribuční systém v Praze. Želivka (nádrž Švihov, řeka Želivka) povrchová voda

SUCHO PŘIZPŮSOBENÍ SE ZMĚNĚ KLIMATU. Strategie přizpůsobení se změně klimatu a Návrhy adaptačních opatření

GLOBÁLNÍ PROBLÉMY EKOSOCIÁLNÍ PROBLÉMY - EKOLOGICKÝ PROBLÉM

Časová variabilita nástupu fenofází vybraných rostlin (divoce rostoucích) v závislosti na meteorologických podmínkách v Česku

KVALITA PODZEMNÍCH A POVRCHOVÝCH VOD V ČR A JEJÍ VÝVOJ

Euro a stabilizační role měnové politiky. 95. Žofínské fórum Euro s otazníky? V Česku v představách, na Slovensku realita Praha, 13.

ŠVP Gymnázium Jeseník Seminář ze zeměpisu septima, 3. ročník 1/5

neviditelné a o to více nebezpečné radioaktivní částice. Hrozbu představují i freony, které poškozují ozónovou vrstvu.

MODERNIZACE ELEKTRÁRNY OPATOVICE

Jan Pretel Český hydrometeorologický ústav. Workshop on Atopic Dermatitis Hvězdárna a púlanetarium hl.m.prahy

Potenciál těžeb v lesích v České republice

Změna klimatu a české zemědělství

Odhad vývoje agroklimatických podmínek v důsledku změny klimatu

Stav tepelných čerpadel na českém trhu

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima

Hodnocení zranitelnosti hl.m. Prahy vůči dopadům klimatické změny

Google AdWords - návod

Sucho, součást našeho podnebí. Jaroslav Rožnovský

Jan Pretel. Český hydrometeorologický ústav. Česká společnost pro jakost 70. klubové setkání

HYDROLOGIE téma č. 8. Odtokové režimy řek

Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy

Technická Univerzita v Liberci Fakulta mechatroniky a mezioborových inženýrských studií. AQUATEST a.s.

Zranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze

Operativní plán. Operativní řízení stavby

Strategie rozvoje Mikroregionu Kahan

dotační rozcestník NOVÉ VÝZVY (vyhlášené v dubnu 2008) (uzávěrka podkladů ) Operační program Přeshraniční spolupráce ČR-Polsko

1. Cizinci v České republice

Energetický regulační

Digitální učební materiál

Miroslav Vysoudil Univerzita Palackého Přírodovědecká fakulta Katedra geografie Tř. 17. listopadu Olomouc

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

Důchodováreforma Mýty a fakta

Národní akční plán čistá mobilita

NÁSTROJ ENERGETICKÉHO. PORSENNA o.p.s.

Praktický příklad pořízení elektromobilu pro veřejnou správu aneb s podporou rozvoje elektromobility a realizací dalších aktivit ke SMART regionu

Intensita slunečního záření Schopnost atmosféry a zemského povrchu absorbovat a odrážet sluneční záření Mořské proudění rozvod teplé vody po planetě

Jezděte s námi na CNG

PVGIS - Fotovoltaický GIS Photovoltaic Geographical Information System (PVGIS)

Železniční přejezdy. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů

Dopravní nehody v roce 2015 ve statistických číslech

Eurocentrum Praha, Úvod do regionální politiky EU v ČR

Změna klimatu dnes a zítra

Místní klima Sloupnice a okolí

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Dopady změny klimatu na zemědělství

JARNÍ ŠKOLA Zdravých měst

Místní Agenda 21 v ČR. Ing. arch. Marie Petrová PS URROU, 5. února 2015

K L I M A O L O M O U C E

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU ZPOPLATŇOVÁNÍ ÚSEKŮ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ. Ing. Veronika Dvořáková, Ph.D. 11. prosince 2015, Brno

Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení

Vývoj české ekonomiky

VÝVOJ CEN BYTŮ A TRŽNÍCH NÁJMŮ

Operační program Doprava

C v celé výkonnostní třídě.

Meteorologické aspekty bouře Sandy

SŠ didakika. PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdffactory Pro

Rizikové faktory hluku a vibrace

ZPRÁVA O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY

Seminární práce: Fyzická geografie I. (Hydrologie)

Seminář sdružení Nemoforum Digitalizace katastrálních map,

Místní Agenda 21. Výbor pro udržitelné municipality 2. února 2016

Transkript:

Klimatické podmínky Mostecka současnost a výhled do budoucnosti Lenka Hájková CzechGlobe, Centrum výzkumu globální změny AV ČR Brno ČHMÚ, Praha 6. 11. 2014, knihovna Most

Počasí stav atmosféry v určitém místě a čase (Kopisty, teplota vzduchu, 6.11.2014, 09:00 SEČ, 9,4 C, průměrná měsíční teplota vzduchu za říjen 2014: 10,8 C (+2,2 C) X Podnebí dlouhodobý stav atmosféry = průměrné charakteristické počasí na daném místě (průměrná měsíční teplota vzduchu v říjnu (období 1981-2010): 8,6 C; v listopadu: 3,5 C; průměrná roční teplota vzduchu: 9,1 C; )

Co dnes víme o změně klimatu? Jaká je role skleníkových plynů? Jak přesně lze budoucí klima odhadnout klimatické scénáře? Klimatická změna z regionálního pohledu INTERKLIM co se nám tu děje? Dopady předpokládaných změn regionální a globální pohled?

KLIMATOLOGIE - nauka o podnebí = klimatu z řečtiny: klinein = přiklánět se, sklon, orientace k Slunci, svahovitý terén cílem klimatologie je studovat: - obecné klimatické zákonitosti - genezi zemského klimatu - změny a kolísání klimatu asi 384 322 př. n. l Metaphysica, Physica, and De Meteoris

Klimatický systém: atmosféra, hydrosféra, litosféra, kryosféra, biosféra. Klimatotvorné faktory: astronomické, geografické, cirkulační, antropogenní.

Meteorologické stanice na Mostecku Kopisty založena již 1.1. 1896! 1912 od 1.8.1969 dosud (v r. 2000 automatizace stanice) Tušimice založena 1.4.1967 dosud (v r. 2001 automatizace stanice) Nová Ves v Horách založena 1.3.1939 dosud (v r. 2004 automatizace stanice) Srážkoměrné stanice: Bílina, Český Jiřetín, Boleboř, Křímov, Výsluní, Chomutov

Průměrná roční teplota vzduchu ( C), stanice Tušimice 11,0 10,0 9,0 8,0 7,0 t ( C ) 6,0 5,0 6,9 10,1 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 1996 1980 1969 1987 1970 1985 1972 1978 2010 1979 1984 1986 1991 1968 1971 1981 1973 1976 1977 1993 1997 1995 2004 1982 2005 1974 2001 1975 1988 1983 2012 2003 2006 2009 1989 1990 1992 1998 2011 1994 1999 2008 2002 2000 2007

Průměrná teplota vzduchu v ročních období ( C), stanice Tušimice 25,0 20,0 20,3 17,5 15,0 11,2 15,5 10,9 10,0 8,4 8,4 t ( C ) 5,0 6,1 6,6 3,1 0,0-0,3-5,0-4,1-10,0 jaro léto podz im z ima

Průběh teploty vzduchu v horké vlně srpen 2003 40,0 38,0 37,9 36,0 34,0 33,7 33,2 33,5 33,6 33,5 32,0 30,0 31,0 32,0 31,9 33,1 30,5 30,3 t ( C ) 28,0 26,0 24,0 22,0 20,0 18,0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 den

Listopad 2014 Rekordně rozehřáté Krušné hory!!! Na Měděnci (od roku 1968) a v Nové Vsi v Horách (od roku 1942) byly naměřeny dosud nejvyšší listopadové teploty v historii měření těchto stanic!!!! Nová Ves v Horách: 17 C (1. 11. 2014) x byl překonán rekord 16,9 C z 2.11.1982. Měděnec naměřil novou nejvyšší hodnotu pro měsíc listopad 16,6 C (1. 11. 2014). http://www.chmuul.org/

Klasifikace klimatu (Končekova, Köppenova, Quittova!...)

MW6 MW7 C7 Počet letních dní 30-40 30-40 10-30 Počet dní s průměrnou teplotou 10 C a více 140-160 140-160 120-140 Počet dní s mrazem 140-160 110-130 140-160 Počet ledových dní 40-50 40-50 50-60 Počet dní se srážkami 1 mm a více Suma srážek ve vegetačním období Počet dní se sněhovou pokrývkou Počet zatažených dní 100-120 100-120 120-130 450-500 400-450 500-600 80-100 60-80 100-120 120-150 120-150 150-160 Počet jasných dní 40-50 40-50 40-50

Vývoj teploty vzduchu NOAA (1880-2013) 2010 2005 1998 2013 2003 2002 2006 2009 2007 2004 2012

Změny teploty vzduchu na severní polokouli (150 let)

zvýšení průměrné teploty vede k vyššímu výskytu vysokých teplot a k poklesu výskytu nízkých teplot zvyšující se proměnlivost počasí může vést k vyššímu výskytu vysokých i nízkých teplot střídání suchých období a období intenzivních srážek (www.intersucho.cz)

Teplota vzduchu a úhrn srážek v ČR o C 10 9 8 trend 0,3 o C / 10 let o C 20 15 10 5 7 0 6 1960 1970 1980 1990 2000 2010-5 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 1961-1990 1991-2010 900 800 trend 8 mm (tj. 1,1 % ) / 10 let 100 80 mm 700 600 500 400 1960 1970 1980 1990 2000 2010 mm 60 40 20 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 1961-1990 1991-2010

Slivoň trnka Vlašim, listopad 2014

Příčiny změn přirozené orbitální změny změny sluneční činnosti změny parametrů zemského povrchu a oceánů sopečná činnost antropogenní emise skleníkových plynů působení člověka na složky systému

Skleníkové plyny přirozené (vodní pára, CO 2, CH 4 ) antropogenní (CO 2, CH 4, N 2 O, PFC, HFC, SF 6 )

Atmosféra a zemský povrch pohlcuje a odráží sluneční záření Dlouhovlnné vyzařování bez skleníkových plynů -18 C působení přirozeného množství skleníkových plynů 15 C koncentrace skleníkových plynů nárůst o přibližně 25 % za posledních 50 let nárůst o přibližně 40 % za posledních 200 let trend meziročních nárůstů kolem 2 ppm, tj. přibližně 0,5 %/rok

(1) MODELOVÝ POPIS KLIMATICKÉHO SYSTÉMU složky systému procesy ve složkách zpětné vazby chemismus (2) MODELOVÝ POPIS VÝVOJE SVĚTA makroekonomika surovinové zdroje energetika technologie populační vývoj (3) PROJEKCE VÝVOJE KLIMATU VE SCÉNÁŘÍCH dolní odhad nejlepší odhad horní odhad

Klimatické scénáře Scénář A1: velmi rychlý růst ekonomiky, vývoj nových technologií, kulminace populačního nárůstu kolem roku 2050, pak pokles Scénář A1 se dělí na: - A1FI = intenzivní využívání fosilních paliv - A1T = bez fosilních paliv - A1B = vyvážené využívání všech zdrojů energie Scénář A2 odpovídá stálému populačnímu nárůstu (19 miliard na konci 21 stol.)

Klimatické scénáře Scénář B1 je založen na globalizaci, zavádění nových technologií, Scénář B2 klade důraz na trvale udržitelný rozvoj, podporu regionálních ekonomik, různorodost technologií. Spektrum scénářů očekává nárůst CO 2 na konci 21 stol na 490 1260 ppmv.

Scénáře RCP 2013 (Representative Concentration Pathway) Podle přibližného celkového radiačního působení v roce 2100 oproti roku 1750: RCP2.6 2,6 W/m 2 výrazné snížení koncentrace CO 2 v atmosféře RCP4.5 4,5 W/m 2 stabilizace koncentrace CO 2 na nižší úrovni RCP6.0 6,0 W/m 2 stabilizace koncentrace CO 2 na vyšší úrovni RCP8.5 8,5 W/m 2 bez omezení emisí (stávající celkové radiační působení ~ 2,3 [1,1-3,3] W/m 2 )

Hlavní nejistoty současných projekcí socio-ekonomické předpoklady modelů (scénáře) parametry modelů (vlhkost, oblačnost, uvolňování tepla z oceánů, aerosoly, zpětné vazby uhlíkového cyklu, aj.) vazba atmosféra oceán (změny oceánického proudění, nárůst hladin oceánů) nižší přesnost projekcí srážek nižší přesnost regionálních projekcí (projevy menších měřítek jsou výrazně nestacionární) nejistoty se zvyšují se zvyšováním časových projekčních období PROJEKCE NEJSOU PŘEDPOVĚDÍ VÝHLEDOVÉHO STAVU!!!!!

ŘÍČNÍ TOKY SNĚHOVÁ POKRÝVKA VÝROBA ENERGIE ZEMĚDĚLSTVÍ POVODNĚ, ZÁPLAVY SUCHA změna klimatu = problém globální dopady, zranitelnost = problém regionální vyspělejší regióny nižší rizika PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ POBŘEŽNÍ ZÓNY PODZEMNÍ VODY 5,4 6,5 7 KVALITA VODY ZDROJE PITNÉ VODY 4,5 0,001 0,2 0,3 0,5 0,6 0,8 1,1 1,6 2,4 3 3,6-1000 0 1000 1600 1700 1800 1850 1900 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2012

IPCC (mezivládní panel pro změnu klimatu) 5. hodnotící zpráva (259 autorů, 39 zemí, 54677 komentářů) Část 1: Fyzikální náklady změny klimatu, září 2013 Stockholm Část 2: Zranitelnost, dopady a adaptace, březen 2014, Yokohama Část 3: Zmírňování změny klimatu: duben 2014, Berlín Syntéza: 27.-31. října 2014, Kodaň

INTERKLIM Česko-saská přeshraniční spolupráce Analýza klimatu 1961 2100 Cílové skupiny: veřejné správy v oblasti zemědělství, lesního a vodního hospodářství, cestovního ruchu, územního plánování, životního prostředí Klimatický scénář: A1B (vyvážené používání všech zdrojů energie) 2021-2050; 2071-2100 www.interklim.eu

Saský model WEREX / WETTREG Emisní scénář A1B a RCP2.6, RCP4.5 und RCP8.5 Český model Aladin und RegCM (A1B) Období 2021-2050 a 2071-2100 s 1961-1990

1) Sběr dat (ČHMÚ, DWD, automatizované a manuální meteorologické stanice) www.chmi.cz www.dwd.de 2) Kontrola kvality dat 3) Homogenizace dat (AnClim, ProClim) 4) Statistické zpracování 5) Geografické informační systémy (GIS)

Teplota vzduchu

Období 1961 1990 vs. 1991 2010 Zvýšení průměrné roční teploty vzduchu o 0,7 C! Průměrná roční teplota vzduchu 1991 2010 8,2 C Nejteplejší dekáda 2001 2010 (8,3 C) Prodloužení vegetačního období o 8 dní!

Porovnání ročních období

Počet letních dní (maximální teplota vzduchu > 25 C) - zvýšení o 11 dní! Počet tropických dní (maximální teplota vzduchu > 30 C) - zvýšení o 4 dny! Počet mrazových dní (minimální teplota < 0 C) - snížení o 6 dní! Počet ledových dní (maximální teplota < 0 C) - snížení o 4 dny

Atmosférické srážky

Průměrný roční úhrn srážek 1961 1990: 713 mm 1991 2010: 763 mm (7% zvýšení)

Průměrný úhrn srážek v ročních obdobích Léto zvýšení o 12 % (přívalové srážky?) Podzim zvýšení o 11 %

Sluneční svit

Prognoza do r. 2100 Teplota vzduchu

Prognoza do r. 2100 Atmosférické srážky

Prognoza do r. 2100 Sluneční svit

Dopady změny klimatu na zemědělství: - více hlodavců, houbových chorob a dalších škůdců (více generací v jednom vegetačním období), - zvýšená koncentrace přízemního O 3 nepříznivě působí na biomasu (sterilita, inhibice růstu) - degradace půd eroze + chemické a strukturní změny, - změna pěstovaných plodin zvýšení koncentrace CO 2 : - stimuluje intenzitu fotosyntézy - snižuje intenzitu transpirace lepší hospodaření s vodou Změny ve fenologii: - dřívější nástup rašení (lípa, buk, bříza studie) zejména ve vyšších nadmořských výškách

Změny v hydrologii: - Hydrologická bilance dostupnost a kvalita pitné vody!!! - Povrchové vody (růst odtoku v zimních období a pokles po zbytek roku) - Podzemní vody (pokles pesimistické scénáře) - Četnější výskyt extrémních srážek (nerovnoměrné rozložení) - Snížení množství srážek ze sněhu (vyšší teplota vzduchu) - Problém zimních středisek se sněhovými podmínkami!!! Vliv na zdraví: - nárůst teploty vzduchu četnější výskyt extrémně horkých období (horkých vln) a pokles četnosti chladných období (studených vln)

Děkuji za pozornost