Cizí slova v češtině Český jazyk, 9. ročník ZŠ Mgr. Iveta Burianová Září 2011
Autor: Mgr. Iveta Burianová Období: říjen 2011 Šablona: I/2 12_INOVACE_74 Druh učebního materiálu: prezentace Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk Očekávaný výstup: žák rozezná cizí slova, chápe jejich význam, využití v praxi, často užívaná slova dokáže napsat a skloňovat podst. jm. cizího původu Cílová skupina: žák, 1 vyučovací hodina Kompetence: k učení, sociální, řešení problémů Věk: 2. stupeň ZŠ, 8. 9. ročník, 13-15 let
Význam cizích slov Bez cizích slov se neobejdeme Jsou součástí naší slovní zásoby Dříve bylo nejvíce slov z latiny Později z němčiny Dnes z angličtiny
Znaky slov cizího původu Měkké i po tvrdých souhláskách (princ) Tvrdé y po měkké souhlásce c (cyklista) Di, ti, ni ve slabikách, které se vyslovují [dy, ty, ny] (diplom, tinktura) Písmeno z tam, kde původně bylo s (prezident), spisovné jsou obě možnosti Dlouhá samohláska tam, kde původně byla krátká (série, túra), spisovné jsou obě možnosti Písmena x,w,q, která česká slova nemají Skupiny písmen ia,ie,oo,iu,ae,oe,ü,aa,th,ng,gb,
Dělení slov cizího původu 1. zdomácnělá po stránce zvukové a tvarové se češtině přizpůsobila, cizí původ si neuvědomujeme (škola, hřbitov) 2. s původní podobou zvukovou i hláskovou, vnímáme je jako cizí (exkurze, fyzika, ) 3. zdomácnělá a původní zároveň, existují v obou podobách (víkend weekend, lejzr laser, kempink camping) 4. s odlišnou podobou v češtině (London Londýn), týká se hlavně vlastních jmen místních
Výslovnost slov přejatých Hlásky cizích jazyků, které nejsou v češtině, nahrazujeme zvukově nejbližšími hláskami domácími Počeštěná slova vyslovujeme tak, jak se píší (víkend,brífink) Slova psaná původním pravopisem vyslovujeme jako v původním jazyce (snowboard) Di, ti, ni vyslovujeme tvrdě [dy, ty, ny] Slovní přízvuk klademe na 1. slabiku
Příklady cizích slov Z latiny škola, tabule, student Z němčiny cop, drát, šunka, hadr Z francouzštiny notes, krém, reportáž, parfém Z angličtiny džíp, gól, svetr, displej Z italštiny soprán, trombon, banka, kalhoty Z ruštiny vesmír, vzduch, lyže, tuleň Z polštiny půvab, závoj, kreslit, podmět Z arabštiny káva, algebra Z japonštiny mikádo, komono, džudo Z indiánských jazyků čokoláda, jogurt, kánoe
Skloňování slov přejatých Základní pravidlo: hledáme nejbližší domácí vzor V těžších případech 2 vzory (kolísání) Některá slova jsou nesklonná (mají jen tvar v 1. pádě), např. kupé, ragby, alibi
Obecná jména domácí vzory Beze změn: lokomotiva žena, displej stroj, fotbalista- předseda, akrobat pán, riziko město Slova, ve kterých odsouváme zakončení us, -os (r.m.), -um, -eum, -ium, -uum (r.s.) ea (r.ž.) Slova, ve kterých se přidává at- (r.s.)
Rod mužský zakončený us, -os Jména životná, např. génius, ve všech tvarech kromě 1.p. j.č. odsouváme us jedn. číslo vzor pán (2.génia, 3. géniovi, 4. génia, 6. géniovi, 7. géniem) mn. číslo vzor muž (2. géniů, 3. géniům, 4.génie, 6. géniích, 7. génii ) Jména neživotná, např.cyklus, kaktus, -us, -os odsouváme, vzor hrad 2.cyklu, 7. s cyklem, s cykly hrady, 2.- globu i globusu, viru i virusu, ale:kaktusu, cirkusu, krokusu
Rod střední 1. jména zakonč. na um,-eum, -ium, -uum, koncovky odsouváme (muzeum, vakuum, datum) j.č. podle vz. město (2. data, 3. datu, 4. datum, 6.datu, 7. datem), tvary datumu, datumem=nespis.! mn. č. 1. a 4.p. podle město (2. data, 4.data), ostatní pády podle moře (2. gymnázií, 3. gymnáziím,6. gymnáziích, 7. gymnázii) 2. jména zakonč. na ma, neodsouváme, podle vzoru město před koncovku vsouváme at- (téma,drama 2. dramatu, schéma- 7. schématem, dogma 2.mn. dogmat, 7.mn. Dogmaty)
Rod ženský zakončený na -ea Skloňujeme podle vzoru žena a růže V některých pádech dva tvary (dubleta) Idea 2.p. č.j. - idey (ženy), ideje (růže), č.mn. idejí (růží), 3.p.č. j. ideji, č.mn. - ideám (ženám) a idejím (růžím), 4.p.č.j. ideu (ženu),č.mn. idey (ženy) a ideje (růže), 6.p.č.j. ideji (růži),č.mn. ideách (ženách) a idejích (růžích), 7.p.č.j. ideou (ženou) a idejí (růží), č.mn. ideami(ženami) a idejemi (růžemi)
Vyhledej ve SSČ původ slov, vysvětli jejich význam Jogurt Finále Hřbitov kabaret Škola Revoluce Porcelán Standard Krep Trolejbus Revue Princ Pašák Dezert Republika Replika
Správné řešení cvičení Jogurt - turečtina Finále - italština Hřbitov - němčina kabaret franc. Škola - latina Revoluce - latina Porcelán - italština Standard - angličtina Krep franc. Trolejbus angl. Revue franc. Princ - němčina Pašák - němčina Dezert franc. Republika - latina Replika - latina
Použité zdroje Filipec, J., PhDr. a kolektiv autorů: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0493-9 Klipart ze sady Microsoft Office Kolektiv autorů: Slovník cizích slov. Praha: Ottovo nakladatelství, 2005. ISBN 80-7360-289-X