Dopady systému stavebního. spoření na Českou republiku

Mendelova univerzita v Brně Dopady systému stavebního spoření na Českou republiku Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Karel Mudrych Bc. Šárka Hladišová Brno 2010

Děkuji Ing. Karlu Mudrychovi za ochotu, pomoc a cenné rady, které mi poskytoval v průběhu zpracování diplomové práce.

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 25. května 2010 Bc. Šárka Hladišová

Abstrakt Hladišová, Š. Dopady systému stavebního spoření na Českou republiku. Diplomová práce. Brno, 2010. Tato diplomová práce se zabývá systémem stavebního spoření v České republice. Cílem je zjistit zda má nebo nemá smysl stavební spoření pro bytovou výstavbu. Hlavní zaměření se týká podmínek, za kterých je poskytnuta státní podpora a její výše a jak tato výše ovlivní rozhodování klientů, kam vložit své volné peněžní prostředky. Systém stavebního spoření v České republice je dále srovnán se systémy stavebního spoření ve vybraných zemích. Na základě této komparace jsou doporučeny změny, aby bylo stavební spoření i nadále lákavé pro občany ČR a zároveň tolik nezatěžovalo státní rozpočet. V práci je také zkoumáno, zda má existence stavebního spoření vliv na míru úspor v zemi.

Abstract Hladišová, Š. Diploma thesis. The impact of building savings to the Czech Republic. Brno, 2010. This thesis deals with building savings system in the Czech Republic. The aim is to determine whether or not a building savings system has sense of savings for housing. The main focus will be on the conditions under which it granted state aid and its amount and how this affects the decisions of clients, where to put their spare cash. Construction building savings system in the Czech Republic is compared to the building saving schemes in selected countries. On the basis of a comparison are recommended changes to building savings remain attractive for Czechs as well as many over-burdening the state budget. The thesis also examined whether the existence of building savings affect savings rates in the country.

Obsah ÚVOD...9 1. CÍL PRÁCE A METODIKA...10 1.1. CÍL...10 1.2. METODIKA...11 2. REŠERŠE LITERATURY...15 2.1. HISTORIE STAVEBNÍHO SPOŘENÍ...15 2.2. SYSTÉM STAVEBNÍHO SPOŘENÍ V ČESKÉ REPUBLICE...18 2.2.1. Účastník stavebního spoření...18 2.2.2. Fáze spořící...19 2.2.3. Fáze úvěrová...22 2.2.4. Stavební spořitelny...26 2.2.5. Vývoj trhu se stavebním spořením...27 2.3. SYSTÉM STAVEBNÍHO SPOŘENÍ V NĚMECKU...31 2.3.1. Fáze spoření...31 2.3.2. Fáze přidělování...34 2.3.3. Fáze úvěru...35 2.3.4. Stavební spořitelny...36 2.3.5. Vývoj trhu se stavebním spořením...38 2.4. SYSTÉM STAVEBNÍHO SPOŘENÍ VE SLOVENSKÉ REPUBLICE...39 2.4.1. Fáze spoření...41 2.4.2. Fáze úvěrová...46 2.4.3. Stavební spořitelny...47 2.4.4. Vývoj trhu se stavebním spořením...47 2.5. PODPORA BYDLENÍ V POLSKU...48 2.6. PODPORA BYDLENÍ V NIZOZEMÍ...50 2.7. INVESTIČNÍ ALTERNATIVA TERMÍNOVANÝ VKLAD...53

3. VLASTNÍ PRÁCE...56 3.1. KOMPARACE SYSTÉMU STAVEBNÍHO SPOŘENÍ V ČR, V NĚMECKU A NA SLOVENSKU...56 3.1.1. Komparace spořící fáze...57 3.1.2. Komparace úvěrové fáze...71 3.2. VLIV VÝŠE STÁTNÍ PODPORY NA ROZHODOVÁNÍ KLIENTA V ČESKÉ REPUBLICE...73 3.2.1. Stavební spoření...74 3.2.2. Termínovaný vklad...78 3.2.3. Komparace výnosnosti stavebního spoření a termínovaného vkladu...80 3.3. STAVEBNÍ SPOŘENÍ A MÍRA ÚSPOR V ZEMI...83 3.3.1. Středoevropské teritorium...83 3.3.2. Západoevropské teritorium...89 4. DISKUZE...95 5. ZÁVĚR...100 6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...103 7. SEZNAM GRAFŮ A TABULEK...109 8. SEZNAM PŘÍLOH...112

Úvod Bytová situace je pro mnoho lidí velmi komplikovanou záležitostí. Ačkoliv se v podstatě jedná o jednu ze základních životních potřeb, je pořízení bydlení velmi nákladné. Proto se tak pro převážnou většinu obyvatel stává těžko dostupné. Vysoká finanční náročnost bydlení a na druhé straně potřeba bydlení jsou důvodem pro zásahy státu do této oblasti a formulaci bytové politiky. V dnešní době se samozřejmě nabízí mnoho způsobů řešení, ovšem ne všechny mohou být dostatečně efektivní. Proto volba způsobu financování bytové výstavby a bytových potřeb bývá z hlediska vynakládaných prostředků jedním z nejdůležitějších rozhodnutí finančního charakteru v životě. Systém stavebního spoření je oblast, která si vypracovala podstatné místo na finančním trhu. Od svého vzniku v roce 1993 prošel systém vývojem, přičemž nejvýznamnějším obdobím se stal přelom roku 2003, kdy nastaly významné změny v zákonných podmínkách. I přes tyto změny nadále představuje stavební spoření pro občany vzhledem ke své bezrizikovosti nejvýhodnější způsob spoření v České republice. Základní princip stavebního spoření vycházel z dohody pěti sedláků, z nichž každý si chtěl postavit chalupu. Peníze na takové bydlení byl každý z nich schopen našetřit sám přibližně za pět let. Dohromady však byli schopni dát peníze na jeden dům již za jeden rok. Dohodli se proto, že každý rok se sejdou všichni se svými penězi a vylosují jednoho, který si tentýž rok za peníze všech postaví 9

zmíněnou chalupu. Bylo zřejmé, že z hlediska rychlosti získání bydlení na tom nikdo neprodělá a pouze jeden na tom bude tak, jako kdyby navržený postup neprovedli 1. 1. Cíl práce a metodika 1.1. Cíl Cílem diplomové práce je zjistit zda má, nebo nemá smysl stavební spoření pro bytovou výstavbu v České republice a zamítnout či přijmout stanovenou hypotézu. H0: Zrušení podpory v podobě státního příspěvku u stavebního spoření povede ke zhroucení celého systému stavebního spoření v České republice. Tato hypotéza byla stanovena na základě předpokladu, že lidé využívající tento produkt ke spoření, nalévají do celého systému miliardy korun, které stavební spořitelny využívají k financování poskytnutých úvěrů. Bez státní podpory by už stavební spoření nebylo tolik lákavé, lidé by začali své finanční prostředky ukládat jinde. Stavební spořitelny by tak neměly zdroje k vyplácení úvěrů a systém stavebního spoření by se tak zhroutil. 1 PRČÍK, Tomáš. Stavební spoření v kostce. 1. vyd. Brno: ERA group, 2002. 124 s. ISBN 80-86517-29-2. 10

Jelikož je Česká republika dle studie Evropského sdružení stavebních spořitelen považována za zemi s jednou z nejvyšších státních podpor stavebního spoření, dílčím cílem bude tedy srovnání domácího systému stavebního spoření se systémy stavebního spoření v jiných zemích. Následně budou vytvořeny návrhy změn ve stavebním spoření v České republice, aby tento výhodný spořící produkt mohli i nadále využívat občané ČR a stát by nemusel vydávat tak velkou sumu peněz na státní podporu. Dalším dílčím cílem bude zjištění, zda má existence stavebního spoření vliv na míru úspor v zemi. Budou srovnány země s fungujícím systémem stavebního spoření, tedy Česká republika a Německo se zeměmi, kde se stavební spoření nenabízí, tedy s Polskem a s Nizozemím. Také bude zjištěno, zda stát v těchto zemích podporuje bytovou výstavbu jiným způsobem. 1.2. Metodika Metodika práce bude vycházet ze stanoveného cíle. Práce bude členěna do dvou hlavních částí. V první části diplomové práce, bude použita metoda deskripce. Na základě prostudování odborné literatury, odborných článků publikovaných na internetových stránkách, daňových zákonů, propagačních materiálů, výročních zpráv stavebních spořitelen bude nejprve nastíněna aktuální situace na trhu se stavebním spořením v České republice. Bude uvedeno, jaké jsou u nás podmínky pro založení stavebního spoření, pro získání úvěru a pro získání státní podpory a popíšu jednotlivé fáze stavebního spoření. Také bude vysvětlen pojem termínovaný vklad, který bude použit jako investiční alternativa ve vlastní práci. 11

Dále bude stručně popsán trh stavebního spoření v zemích, ve kterých má stavební spoření dlouholetou tradici. Jak vyplývá ze studie Evropského sdružení stavebních spořitelen, jde o Německo. Dále Slovensko, které má systém stavebního spoření podobný jako systém v České republice. Tyto země byly vybrány na základě toho, že v nich docházelo v průběhu let k postupnému snižování přímých státních příspěvků stavebního spoření a v důsledku toho k žádnému kolapsu systému nedošlo. V těchto vybraných zemích budou analyzovány podmínky tamních spořitelen. Hlavním zaměřením budou především kritéria poskytnutí státní podpory a její výše. Budou prozkoumány poplatky za uzavření smlouvy o stavebním spoření, za vedení účtů a poskytnuté úrokové sazbě z vkladů. Na základě zjištěných údajů bude provedena komparace s Českou republikou. Díky tomuto srovnání bude určeno, kde je státní podpora nejštědřejší, kde klient uspoří nejvyšší částky a kde naopak stát nejméně přispívá svým klientům ze své pokladny a tak bude vytvořen návrh změn v českém systému stavebního spoření, aby nedošlo v tomto systému ke zhroucení. V neposlední řadě bude stručně objasněn stav v zemích, v níž institut stavebního spoření či jeho blízká obdoba není. Pro tuto situaci budou zvoleny země jako Polsko a Nizozemí. Tyto země byly vybrány na základě toho, že jsou členy Evropské unie a se srovnávanými zeměmi (Českou republikou a Německem) mají podobnou ekonomickou situaci. Zaměření bude hlavně na problém, kam obyvatelé těchto států vkládají své úspory a které instituce jim nejčastěji poskytují úvěry na bydlení. 12

Ve vlastní práci bude použita hlavně metoda analýzy a komparace. Bude vytvořena modelová situace, ve které se občan České republiky bude rozhodovat mezi dvěma investičními alternativami, a to termínovaným vkladem a stavebním spořením v případě, kdy státní příspěvek u stavebního spoření bude poloviční než je aktuální výše (tedy 7,5 % z cílové částky, maximálně 1500 Kč) a v případě, kdy tento státní příspěvek nebude vůbec. Z empirického výpočtu a na základě výsledku výnosnosti bude vyvozeno, pro kterou z variant se občan rozhodne. Rizikovost nebude brána v potaz, protože stavební spoření patří k jednomu z nejjistějších produktů na finančních trzích, a to především díky tomu, že vklady u stavebních spořitelen jsou ze zákona pojištěny. Stejně tak jsou ze zákona pojištěny i termínované vklady. Toto je také důvod, proč byl pro srovnání zvolen termínovaný vklad. Jedná se o stejný bankovní produkt jako stavební spoření a je také velice podobný z hlediska likvidity. Z výsledků bude také odvozen závěr pro stanovenou hypotézu. Dílčí cíl, zda má existence stavebního spoření vliv na míru úspor v zemi, bude analyzován na základě porovnání hrubé a čisté míry úspor 2 vyjádřené procentem HDP a v přepočtu na jednoho obyvatele v zemi, ve které existuje a funguje trh se stavebním spořením (ČR, Německo) se zemí, v níž institut stavebního spoření či jeho blízká obdoba není (Polsko, Nizozemí). 2 Hrubé úspory měří tu část hrubého národního disponibilního důchodu, která není použita na konečnou spotřebu. Pokud se ještě odečte spotřeba fixního kapitálu, výsledkem budou čisté úspory. 13

Při práci budou využity základní myšlenkové operace, mezi něž patří srovnávání a zobecňování, indukce, úsudek směřující od konkrétního případu k zobecnění, dedukce, úsudek směřující od obecné skutečnosti ke konkrétnímu případu, a syntéza, logické spojení částí v celek. Při zpracování celkového závěru diplomové práce bude použita především syntéza a indukce. 14

2. Rešerše literatury V této části bude nejprve popsána historie stavebního spoření. Následně bude popsán systém stavebního spoření v České republice, dále systém stavebního spoření v zemích jako Německo a Slovensko a v neposlední řadě bude stručně objasněn stav v Polsku a v Nizozemí, v zemích v nichž institut stavebního spoření či jeho blízká obdoba není. Také bude vysvětlen pojem termínovaný vklad, s kterým bude pracováno ve vlastní práci. 2.1. Historie stavebního spoření Stavební spoření má dlouholetou historii především v Německu a v Rakousku, nicméně základní myšlenka stavebního spoření i jeho obecná pravidla pocházejí z Anglie. Historicky první stavební spořitelna nesla název Building Society a byla založena v Birminghamu už v roce 1775. Členové tohoto spolku poskytovali vklady do fondu. Z něj byly následně financovány úvěry na jejich bytové účely 3. Z Anglie dorazilo stavební spoření do Německa koncem 19. století. V roce 1885 založil pastor von Bondeschwingh první stavební spořitelnu. Ta byla známá jako Stavební spořitelna pro každého. Opravdový rozmach však stavební spoření v Německu zažilo až po první světové válce, kdy obydlí občanů byla zničena a bylo 3 ASOCIACE ČESKÝCH STAVEBNÍCH SPOŘITELEN.CZ [online]. 2000 [cit. 2010-03-12]. Historie stavebního spoření. Dostupné z WWW: <http://www.acss.cz/cz/stavebni-sporeni/historiestavebniho-sporeni/>. 15

nutné provést poválečnou rekonstrukci a novou výstavbu. O rozvoj tohoto produktu se tehdy zasadil především Georg Kropp, zakladatel tzv. Společenství přátel, ze kterého byly první peníze zákazníkovi přiděleny již po třech letech. Koncem třicátých let došlo k první zásadní změně v systému. Bylo zavedeno hodnotící číslo (Bonita) jako kritérium pro získání úvěru místo dosavadního systému, který byl založen na losování. Měnová reforma z roku 1948 odstartovala období hospodářského zázraku, které mělo podstatný vliv na další intenzivní rozkvět stavebního spoření. V té době Německu chybělo přes 5 milionů bytů, a tak byla po stavebním spoření nesmírná poptávka. Zatímco v roce 1948 počet smluv jen lehce přesahoval 300 tisíc, o 23 let později jich bylo více než 12 milionů. V roce 1973 vstoupil v platnost zákon o stavebním spoření a vytvořil tak jednotný rámec pro podnikání v této oblasti 4. Osmdesátá léta byla pro stavební spoření v Německu slabým obdobím. Vlivem zlepšující se ekonomické a hospodářské situace celé země, která se promítla i do trhu s byty, poptávka po bytech radikálně klesala. Díky velkým změnám na přelomu devadesátých let se však situace výrazně zlepšila. 4 ASOCIACE ČESKÝCH STAVEBNÍCH SPOŘITELEN.CZ [online]. 2000 [cit. 2010-03-12]. Historie stavebního spoření. Dostupné z WWW: <http://www.acss.cz/cz/stavebni-sporeni/historiestavebniho-sporeni/>. 16

Počátkem devadesátých let se stavební spoření začalo rozvíjet i ve Východní Evropě, především v České republice, na Slovensku a v Maďarsku. Pozitivní zkušenosti s fungováním systému v těchto zemích vedly k zájmu dalších států o jeho zavedení. V roce 1993 schválila v České republice Poslanecká sněmovna Zákon o stavebním spoření číslo 96/1993 Sb., který upravoval podnikání v této oblasti. Ačkoli je stavební spoření v České republice jedním z nejmladších bankovních produktů, dokázalo si již od počátku své existence vydobýt na trhu finančních instrumentů nezastupitelné místo a stát se klíčovým produktem v oblasti bydlení. Další úpravy v zákoně o stavebním spoření přinesly novelizace v letech 2003 a 2005, které aplikovaly změny do systému stavebního spoření. Změna zákona o stavebním spoření z roku 2003 upravuje výši státní podpory a novelizace z roku 2005 ukládá povinnost jasně stanovit ve smlouvě o stavebním spoření výši poplatku za vedení účtu nebo uvést způsob, jakým se bude v dalších letech trvání smlouvy navyšovat 5. 5 POPOVSKÝ, Zbyněk. Svet-bydleni.cz [online]. 2008-05-23 [cit. 2010-03-12]. Kde se vzalo stavební spoření, jak to všechno začalo a jak se dostalo do našich zemí: Nadějná historie STAVEBNÍHO SPOŘENÍ. Dostupné z WWW: <http://www.svet-bydleni.cz/kde-se-vzalo-stavebni-sporeni-jak-tovsechno-zacalo-a-jak-se-dostalo-do-nasich-zemi-nadejna-historie-stavebniho-sporeni.aspx>. 17

2.2. Systém stavebního spoření v České republice Stavební spoření je účelový druh spoření, při kterém vkladatel dlouhodobě ukládá prostředky u specializované banky. V průběhu spoření může čerpat státní podporu a po jeho skončení získává, při splnění dalších podmínek, nárok na úvěr ze stavebního spoření. Poskytovat stavební spoření smějí jen stavební spořitelny, které s výjimkou stavebního spoření nesmějí nabízet žádné jiné typy bankovních produktů. Z důvodu zvýšení bezpečnosti pro vkladatele a z důvodu zvýšení finanční stability předepisuje zákon o stavebním spoření stavebním spořitelnám přísná kritéria ohledně investování peněžních prostředků účastníků 6. 2.2.1. Účastník stavebního spoření Účastníkem stavebního spoření v ČR může být fyzická i právnická osoba, která uzavře smlouvu o stavebním spoření s jednou ze stavebních spořitelen, které mají licenci platnou v ČR. Toto rozdělení je důležité především z hlediska možnosti získat státní podporu. Zatímco právnická osoba státní podporu získat nemůže, fyzická osoba ano. Fyzickou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí osoba s trvalým pobytem na území ČR (občanům Evropské unie stačí povolení k pobytu) a s rodným číslem přiděleným příslušným orgánem ČR. Právnickou osobou se pro 6 PRČÍK, Tomáš. Stavební spoření v kostce. 1. vyd. Brno: ERA group, 2002. 124 s. ISBN 80-86517-29-2. 18

účely tohoto zákona rozumí osoba se sídlem na území ČR a identifikačním číslem organizace přiděleným příslušným orgánem ČR. Účastníkem se osoba stává sepsáním písemné smlouvy o stavebním spoření se stavební spořitelnou. Smlouvu smí uzavřít občan, který nabyl zletilosti. Účastníkem stavebního spoření se může stát také nezletilý, ale smlouvu musí uzavřít jeho zákonný zástupce. V této smlouvě se účastník zavazuje pravidelně ukládat u stavební spořitelny vklady ve vymezené výši. Smlouva také zajišťuje nárok na získání úvěru, pokud splní všechny požadované podmínky. Součástí každé smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, které má stavební spořitelna povinnost vypracovat a nechat schválit Ministerstvem financí, a prohlášení klienta, zda na tuto smlouvu žádá o státní podporu. Smlouva musí také obsahovat úrokovou sazbu z vkladů a úrokovou sazbu z úvěru ze stavebního spoření. Rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou z úvěru ze stavebního spoření může činit maximálně 3 procentní body 7. Klasický cyklus stavebního spoření má dvě fáze: fázi spořící, fázi úvěrovou. 2.2.2. Fáze spořící Fáze spořící je počáteční fází každé smlouvy o stavebním spoření. Její podstatou je ukládání jednotlivých peněžních částek na účet stavební spořitelny. Na základě 7 Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření ( 5 odst. 6) 19

uzavření smlouvy se vytvoří účet účastníka. Ten již v den uzavření smlouvy může na účet vložit svůj první vklad. Toto ukládání by mělo být pravidelné. Nejčastěji účastníci stavebního spoření využívají měsíční úložky, je však povoleno ukládat částky i čtvrtletně, půlročně a ročně nebo vložit částku jednorázově. Jednotlivé vklady jsou omezeny pouze tím, že souhrnná naspořená částka nesmí překročit cílovou částku 8 zvolenou ve smlouvě o stavebním spoření. Doba spoření začíná dnem přijetí návrhu na uzavření smlouvy a konči zpravidla uspořením cílové částky nebo nabytím účinnosti smlouvy o úvěru ze stavebního spoření. Většina stavebních spořitelen v ČR nabízí stavební spoření přednastavené tak, aby spořící fáze trvala nejméně 5-6 let a účastník naspořil za toto období 40 nebo 50 % cílové částky. Toho stavební spořitelny docílí ve smlouvě stanoveným minimálním měsíčním vkladem. Ve fázi spoření je účastníkovi stavebního spoření připisována na účet stavebního spoření státní podpora ve formě zálohy, a to v případě, že o ni ve smlouvě požádal. Vyplacena je účastníkovi až po skončení fáze spoření a to za předpokladu, že splnil podmínky stanovené zákonem 9. 8 Cílová částka je rovna součtu vkladů, státní podpory, úvěru ze stavebního spoření a úroků z vkladů a státní podpory, po odečtení daně z příjmů z těchto úroků. 9 Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření ( 12 odst. 4) 20

2.2.2.1. Státní podpora stavebního spoření Státní podpora je jedním z podstatných faktorů, který činí ze stavebního spoření velice výnosný produkt. Nárok na ni má účastník (pouze fyzická osoba), která splní všeobecné obchodní podmínky a zákon o stavebním spoření v každém kalendářním roce. Stavebním spořitelnám je státní podpora poskytována Ministerstvem financí ČR na základě jejich písemné žádosti a je připisována formou zálohy, což je určitá pojistka pro případ, kdy účastník nedodrží určené podmínky pro její přiznání. Tato záloha činí 15 % z ročně uspořené částky, maximálně však 20000 Kč a maximálně do výše 3000 Kč za rok. Přesáhne-li částka úspor v jednom roce 20000 Kč, tato částka se z hlediska posuzování nároků na státní příspěvek převádí do následujícího roku. Účastníkovi stavebního spoření je vyplácena státní podpora v těchto případech: účastník po dobu 6 let ode dne uzavření smlouvy nenakládal s uspořenou částkou, účastník v období do 6 let ode dne uzavření smlouvy uzavřel smlouvu o úvěru ze stavebního spoření a použije tyto prostředky na bytové účely 10. Financování bytových potřeb účastníka se rozumí financování bytových potřeb osob blízkých 11 - příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel. Vklady a státní 10 Bytovými potřebami se rozumí zejména výstavba bytového nebo rodinného domu, koupě bytového domu, rodinného domu, nebo bytu včetně rozestavěné stavby, koupě pozemku v souvislosti s výstavbou stavby pro bydlení, změny stavby, údržba stavby, nebo udržovací práce. 11 Definice osoby blízké je uvedena v 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. 21

podpora na účtu stavebního spoření jsou úročeny a tyto úroky jsou osvobozeny od daně z příjmu. 2.2.3. Fáze úvěrová Fáze úvěrová nastane pouze v případě, že účastník spoření projeví o úvěr zájem. Všechny vklady klientů, úroky z těchto vkladů a zálohy státní podpory a úroky z ní jsou ukládány do Fondu stavebního spoření. Z tohoto fondu se potom poskytují účelové úvěry ze stavebního spoření a přicházejí do něho splátky těchto úvěrů. Řádný úvěr ze stavebního spoření je úročen nízkou úrokovou sazbou 3 až 6 % p.a. a je výhodný způsob financování vlastního bydlení, jeho oprav či modernizací. Jde o účelový úvěr, který musí účastník vždy řádně doložit např. kupní smlouvou, stavebním povolením, fakturami apod. Za zřízení úvěru ze stavebního spoření si stavební spořitelny poplatek neúčtují. Pro jeho získání musí účastník spoření splnit tři základní neoddělitelné podmínky vzniku nároku: naspořit minimální výši cílové částky stanovenou stavební spořitelnou, obvykle je pro přidělení nutno naspořit 40 50 % cílové částky, spořit minimálně 24 měsíců, dosáhnout stanovené výše parametrů hodnocení 12. 12 Parametr hodnocení, které různé stavební spořitelny nazývají pro větší přehlednost různými názvy, každá stavební spořitelna počítá podle svého. Zpravidla závisí na délce spoření, naspořených prostředcích a variantě smlouvy o stavebním spoření. 22

Pokud ale klient některou z těchto podmínek pro přidělení úvěru ze stavebního spoření nesplní, může požádat o překlenovací úvěr, tzv. meziúvěr, potřebuje-li co nejrychleji získat peníze 13. Poskytnutý úvěr klient splácí pravidelnými měsíčními splátkami. Jsou vždy určeny procentuálně vzhledem k cílové částce a závisí na variantě spoření. Velkou výhodou tohoto úvěru je také možnost předčasného splacení úvěru bez jakýchkoli finančních poplatků a sankcí 14. Překlenovací úvěr slouží především k rychlému získání peněžních prostředků a k překonání doby mezi uzavřením smlouvy a získáním nároku na řádný úvěr ze stavebního spoření. Běží současně s původní smlouvou o stavebním spoření a trvá do okamžiku, kdy účastník splňuje všechny podmínky pro přidělení klasického úvěru ze stavebního spoření. Překlenovací úvěr poskytuje stavební spořitelna účastníkovi ve výši celé cílové částky, nikoli jen z rozdílu cílové částky a naspořených prostředků účastníka. Dlužník tedy platí i úroky z vkladů, které sám naspořil a překlenovací úvěr je tedy dražší než úvěr ze stavebního spoření. Úroková sazba je obvykle ovlivňována kombinací výše naspořené částky, parametrem hodnoceni a počtem měsíců, jež v okamžiku přípravy úvěrové smlouvy zbývají do termínu přidělení cílové částky 15. 13 VOJTĚCH, Lukáš; PETR, Kielar. Stavební spoření a stavební spořitelny. Praha: Ekopress, 2007. 84 s. ISBN 978-80-86929-30-9. 14 PRČÍK, Tomáš. Stavební spoření v kostce. 1. vyd. Brno: ERA group, 2002. 124 s. ISBN 80-86517- 29-2. 15 DOUCHA, Rudolf. Stavební spoření. Praha: Grada, 2000. 89 s. ISBN 80-7169-894-6. 23

Splátky překlenovacího úvěru obsahují pouze platbu úroků. Jakmile účastník splní všechny podmínky pro získání řádného úvěru ze stavebního spoření, spořitelna překlenovací úvěr zčásti splatí naspořenými prostředky účastníka a zbylou část přemění na úvěr ze stavebního spoření. I pro překlenovací úvěr platí podmínka prokázání skutečnosti, že úvěr bude využit pouze k účelu financování bytových potřeb, jež jsou vymezeny zákonem o stavebním spoření. A také úroky z překlenovacího úvěru jsou osvobozeny od daně z příjmu. Pro zabezpečení návratnosti peněz, požaduje spořitelna prokázat klientovu úvěruschopnost. Vyžaduje tedy, aby zdroje (např. příjem ze zaměstnání), kterými bude úvěr splácen, byly pravidelně dosažitelné, trvaly po celou dobu splácení (spořitelna požaduje splacení v produktivním věku) a byly dostatečně vysoké (žadatel o úvěr musí prokázat schopnost ze svých příjmů splácet úvěr, při tom zajistit přiměřenou obživu sobě a rodině a hradit ostatní existující závazky). Spořitelny při posouzení příjmů převážně postupují tak, že od doloženého čistého příjmu klienta odečtou všechny pravidelné měsíční závazky a splátky. Zbývající částku porovnají s životním minimem rodiny. Minimální hodnotou pro poskytnutí úvěru je 1,3 násobek životního minima 16. 16 SYROVÝ, Petr; NOVOTNÝ, Martin. Osobní a rodinné finance. Praha: Grada, 2005. 176 s. ISBN 80-247-1098-6. 24

Proti riziku nesplacení úvěru dlužníkem se pojišťovny mohou zajistit několika způsoby: zástavním právem k nemovitosti, stavební spořitelny požadují doložit platný výpis z katastru nemovitostí, znalecký posudek soudního znalce, fotografii zastavovaného objektu, zástavní smlouvou k pohledávce vinkulace vkladu, patří sem vypověditelný termínovaný vklad, vkladní knížka, naspořená částka na účtu stavebního spoření, zajištění bonitním ručitelem, zůstatkem na účtu stavebního spoření, bankovní zárukou 17. Tab. č. 1: Shrnutí charakteristik stavebního spoření v ČR Ukazatele stavebního spoření Stav do 31. 12. 2003 Stav od 1. 1. 2004 Státní podpora 25 % Výše vkladu pro získání maximální státní podpory Věkové omezení získání státní podpory Doba spoření pro získání státní podpory (max. 4 500 Kč/rok) 15 % (max. 3 000 Kč/rok) 18 000 Kč/rok 20 000 Kč/rok ne ne 5 let 6 let Státní podpora na více smlouvách ne ano Osvobození vkladů od daně ano ano 17 PRČÍK, Tomáš. Stavební spoření v kostce. 1. vyd. Brno: ERA group, 2002. 124 s. ISBN 80-86517- 29-2. 25

z příjmů Účastníci spoření občané ČR občané ČR a EU 1 Použití úvěru účastník účastník, osoba blízká 1) platnost od 1. 5. 2004, občan Evropské unie musí být na území ČR pracovníkem, osobou usazenou nebo získat povolení k pobytu Zdroj: vlastní práce 2.2.4. Stavební spořitelny Provozovatelem stavebního spoření je stavební spořitelna, což je banka, která má zvláštní povolení. Smí provádět pouze činnosti uvedené v jí udělené bankovní licenci, a to zejména poskytovat stavební spoření 18. Každá stavební spořitelna stanovuje svoje všeobecné obchodní podmínky, které musí být schváleny Ministerstvem financí, a jimi se potom řídí všechny uzavřené smlouvy. Dne 29. června 2000 byla založena Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS). Hlavním motivem jejího vzniku byla především ochrana a podpora společných zájmů stavebních spořitelen působících na českém finančním trhu. AČSS navázala na několikaletou neformální spolupráci jednotlivých členů v rámci pracovního grémia, jehož prostřednictvím se snažili prosazovat společné cíle a podporovat diskusi o problematice bydlení a jeho financování 19. Asociaci tvořilo od jejího založení všech šest stavebních spořitelen působících na českém trhu. V roce 2008 se díky fúzi dvou stavebních spořitelen - Raiffeisen a 18 Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření ( 2 odst. 1) 19 ASOCIACE ČESKÝCH STAVEBNÍCH SPOŔITELEN.CZ [on-line]. [cit. 2010-03-20]. Dostupné na http://acss.cz/cz/acss/historie-acss/ 26

Hypo, kdy Hypo stavební spořitelna zanikla, snížil počet členů AČSS na pět. Těmi jsou: Českomoravská stavební spořitelna, a.s; Stavební spořitelna České spořitelny, a.s; Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s; Raiffeisen stavební spořitelna a.s; Wüstenrot stavební spořitelna a.s. 2.2.5. Vývoj trhu se stavebním spořením V roce 1993, jak už bylo zmíněno v kapitole 2.1, byl přijat zákon o stavebním spoření. Tím mohly vzniknout stavební spořitelny zabývající se především poskytováním stavebního spoření. Hlavním cílem byla podpora bytové výstavby, ale i podpora rekonstrukcí starých bytových jednotek. Vedle toho stavební spoření fungovalo také jako výhodný spořící produkt. V tomto roce bylo uzavřeno více než 200 tisíc smluv o stavebním spoření, což se sice v porovnání s následujícími roky, zdá málo, ale je nezbytné si uvědomit, že se jednalo o nový produkt, a že lidé se své peníze teprve učili investovat. V roce 1994 začalo stavební spoření nabývat na oblibě a stavební spořitelny získaly téměř 500 tisíc nových klientů. Rok 1995 byl rokem, kdy byly klientům, kteří splnili stanovené podmínky, poskytovány první úvěry (překlenovací úvěry). Co se týče přírůstku nových smluv, je situace obdobná jako v předchozím roce. V roce 1995 také dochází k první novele zákona o stavebním spoření. 27

V roce 1996 bylo uzavřeno přes 620 000 nových smluv a v počtu nově uzavřených smluv je zřetelný rostoucí trend, viz. Graf č. 1. V roce 1997 dochází oproti rokům 1993 1996, kdy počty nově uzavřených smluv stále rostly, k poklesu. Počet 530000 uzavřených smluv znamená více než čtrnácti procentní pokles oproti minulému roku. Tento pokles byl však pouze dočasný a následující roky, až do roku 2004 (s výjimkou roku 2002, kdy ale došlo k pouze pěti procentnímu poklesu) byly ve znamení růstu počtu nově uzavřených smluv. Rok 1997 byl považován za tzv. zlomový rok, kdy při nižším počtu nových klientů se masověji začaly čerpat překlenovací úvěry a úvěry ze stavebního spoření. V této době přišla vláda s novým návrhem, aby splátky úroků z úvěrů ze stavebního spoření bylo možno odčítat z daňového základu 20. Tento návrh byl schválen počátkem roku 1998. Graf č. 1: Vývoj nově uzavřených smluv stav. spoření v letech 1999-2009 v ČR Zdroj: www.mfcr.cz 20 Novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 28

Rok 1999 byl zajímavý největším meziročním nárůstem nově uzavřených smluv (nárůst o 42 %). Roky 2000, 2001, 2002 znamenaly každoroční přírůstek více jak jednoho milionu nových smluv. Rok 2003 představoval obrovský vzestup stavebního spoření. Média přinesla informace o připravované novele a změnách, které přinese. Bylo jasné, že jakákoliv změna přinese zpřísnění podmínek spoření a snížení celkového výnosu. Stavební spořitelny tak spustily masivní kampaně, aby přilákaly co nejvíce nových klientů. Výsledkem byly více než 2 miliony nových smluv a meziroční nárůst o 62 %. V roce 2004 bylo proto uzavřeno pouze 314650 smluv o stavebním spoření. Vznikl tak meziroční propad o 85 %. Novelizace zákona o stavebním spoření měla v horizontu 10 let státu přinést úsporu až 63 mld. Kč. Ovšem obrovské množství nově založených smluv mělo vliv na to, že objem peněz vyplacených státem ještě vzrostl. Státní podpora se sice snížila, ale ze smluv uzavřených koncem roku 2003 budou muset být vypláceny staré tudíž vysoké státní podpory. V roce 2005 mělo stavební spoření největší rozmach za sebou, a tak spořitelny hledaly, čím nové klienty oslovit a hlavně získat. Stále více se začaly soustředit na úvěrovou stránku stavebního spoření, která byla v minulých letech opomíjena. V říjnu 2005 vstoupila v platnost třetí novela zákona o stavebním spoření, která se týká stanovení výše poplatků za vedení účtu ve smlouvě a dále stanovuje pravidla pro úročení záloh státní podpory. V roce 2005 bylo uzavřeno 430233 nových smluv o stavebním spoření, čímž se potvrdil trend velmi mírného oživení trhu. V následujících letech, až do sledovaného roku 2009, začala celková suma vyplacené státní podpory klesat (Tab. č. 2), což byl jeden z cílů novely z roku 2003. Od roku 29

2005, kdy přiznaná státní podpora začala klesat až do roku 2009, ušetřil necelé 3 miliardy Kč. Tab. č. 2: Přiznaná státní podpora v ČR 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Objem (mld. Kč) Přírůstek (%) 7,72 9,31 11,06 13,26 15,34 16,09 15,77 14,98 14,22 13,26 20,7 20,7 18,7 19,9 15,7 4,9-2,0-5,0-5,0-6,7 Zdroj: www.mfcr.cz V roce 2007 bylo dle ministerstva financí uzavřeno 579730 nových smluv o stavebním spoření s průměrnou částkou 284900 Kč. Mohlo by se říci, že by mohlo stavebnímu spoření už odzvonit, ale počet nově uzavřených smluv je rok od roku vyšší a lidé stavební spoření vyhledávají nejen jako hodný způsob ukládání peněz, ale i více využívají úvěry ze stavebního spoření. Spořitelny očekávají, že kolem roku 2010 by mohlo dojít k dorovnání objemu vkladů a úvěrů 21. V roce 2009 bylo podle údajů stavebních spořitelen poskytnutých Ministerstvu financí uzavřeno 575292 nových smluv o stavebním spoření. V porovnání s rokem 2008, kdy počet nově uzavřených smluv dosáhl cca 705 463., došlo v roce 2009 v poklesu uzavřených smluv o 18,5 %. 21 ASOCIACE ČESKÝCH STAVEBNÍCH SPOŘITELEN.CZ [online]. 2006 [cit. 2010-03-29]. Půjčky za první čtvrtletí. Dostupné z WWW: <http://www.acss.cz/cz/aktuality/pujcky-za-prvni-ctvrtleti- 13-7-miliardy/>. 30

2.3. Systém stavebního spoření v Německu Stavební spoření v Německu má dlouholetou tradici a proto je Německo považováno za průkopnickou zemi v této oblasti. V roce 1973 vstoupil v platnost zákon o stavebním spoření a na něj navazující prováděcí nařízení. Tím byl vytvořen jednotný právní základ obchodní činnosti soukromých i zemských stavebních spořitelen. Postupně se stavební spoření dostalo do dalších zemí do Rakouska a následně do České republiky. Stavební spoření je v Německu velmi oblíbené i v dnešní době. Působí zde 24 stavebních spořitelen, které buď patří velkým bankám, nebo fungují jako nezávislé finanční instituce. Stavební spoření lze uzavřít přímo ve stavební spořitelně, nebo u bank, které se stavebními spořitelnami spolupracují. Klasický cyklus stavebního spoření má tři fáze: fázi spoření, fázi přidělení, fázi úvěru. 2.3.1. Fáze spoření Při uzavírání smlouvy vstupní poplatek obecně nepřekročí 1 % z cílové částky. Od té se zpravidla odvíjejí i související poplatky za vedení účtu. I ty se liší podle jednotlivých stavebních spořitelen, tarifu, který si klient zvolí, a toho, zda bude žádat o úvěr. Tento poplatek používají stavební spořitelny k pokrytí administrativních nákladů spojených s vedením účtu. Ve fázi spoření klienti 31

pravidelně ukládají peněžní prostředky na vkladový stavební účet. Klienti si, stejně jako klienti v ČR, mohou zvolit místo pravidelných měsíčních plateb vložit na účet jednorázovou platbu. Minimální doba spoření je zákonem stanovena na sedm let, ale obvykle se pohybuje kolem osmi až devíti let. Jakmile klient splní požadavky, tzn., co nejdříve zaplatí částky během fáze spoření, získává právo a může od stavební spořitelny získat úvěr ze stavebního spoření. Vkladový účet je po celou dobu spoření úročen pevnou úrokovou sazbou. Ta se odvíjí od zvoleného tarifu, který si klient určí a pohybuje se mezi 1-4,75 % p.a. V případě, že klient získává nižší úrok z vkladů, pak je mu nabízen výhodný úvěr ze stavebního spoření. Obecně je možno vycházet z toho že, čím je vyšší úroková sazba při spořící fázi, tím vyšší jsou pak úroky z úvěrů ze stavebního spoření. Klient by měl tedy při ujednávání smlouvy zvážit, na co budou naspořené peníze v budoucnu použity. Následující fáze je fáze přidělování, ta nastává v případě, pokud je na účtu dostatečně naspořeno. 2.3.1.1. Státní podpora stavebního spoření Státní podpora se od české podoby značně liší. Nejdůležitějšími podmínkami pro přiznání státní finanční dotace jsou věk a majetkové poměry eventuálního příjemce. V naprosté většině případů musí být klient starší než 16 let (výjimkou jsou úplní sirotci, těm je tzv. podpora na pořízení bydlení - Wohnungsbauprämie - vyplácena vždy). Podpora není poskytována bohatším lidem. Stát zastává názor, že bude přispívat na bydlení lidem, kteří skutečně státní podporu potřebují. 32

Státní podpora je vyplácena státem jednou ročně a tato částka je připisována na účet stavebního spoření. O státní podporu musí klient každoročně požádat stavební spořitelnu, jinak mu tato podpora nebude na účet připsána. Při nesplnění podmínek tedy, použije-li účastník spoření naspořené finanční prostředky na jiné účely než bytové před sedmiletou vázací lhůtou, může mu být státní podpora odebrána. Jakmile skončí tato vázací lhůta, naspořené finanční prostředky mohou být použity na jakékoliv účely. To ovšem neplatí u nově podepsaných smluv od 1. 1. 2009., kdy i po skončení sedmileté vázací lhůty musí být naspořené finanční prostředky použity účelově. Avšak tato novinka se netýká klientů mladších 25 let a speciálních případů jako např. nezaměstnanost. Státní podpora je vyplácena lidem s maximálním zdaněným ročním příjmem do 25 600 EUR (v případě svobodných), resp. do 51 200 EUR u manželských párů. Na každé dítě se snižuje daňový základ o 5 808 EUR. Státní podpora se rovná 8,8 % z ročně naspořené částky. Státní podporou zvýhodněné jsou ročně naspořené částky ve výši 512 EUR pro svobodné a 1 024 EUR pro manželské páry. To znamená, že státní podpora je maximálně tedy 45,06 EUR pro jednotlivce a 90,11 EUR pro manželské páry. Existuje zde ovšem ještě jedna forma státní podpory účastníkům, tzv. zaměstnanecká podpora na spoření. Zaměstnavatel vyplácí svým zaměstnancům část mzdy ve formě příspěvku ke stavebnímu spoření a stát k tomu přidává zaměstnaneckou prémii ke spoření. 33

Od 1. 1. 2009 záleží na tom, zda si zaměstnanec zvolí ukládání tohoto příspěvku na účet stavebního spoření nebo na účet akciových fondů. Podmínkou prvního případu je, že roční daňový základ nesmí překročit 17 900 EUR (svobodní), resp. 35 800 EUR (manželský pár). Stát přispěje ročně 9 % z příspěvku zaměstnavatele, avšak maximálně z částky 470 EUR pro svobodné a 940 EUR pro manželské páry. To znamená, že stát přispěje jednotlivci 43 EUR a manželským párům 86 EUR. V druhém případě, tedy vkládá-li klient příspěvek na účet akciových fondů, platí že, pokud je zaměstnanec svobodný, nesmí jeho roční daňový základ překročit 20000 EUR. U zaměstnanců žijících ve svazu manželském nesmí roční daňový základ překročit 40000 EUR. Stát ročně přispěje 20 % z příspěvku zaměstnavatele, je však počítán z maximální částky 400 EUR (svobodní), resp. 800 EUR (manželský pár). Stát pak jednotlivci přispěje 80 EUR a manželským párům 160 EUR 22. 2.3.2. Fáze přidělování Termín přidělení závisí na obchodních podmínkách konkrétních stavebních spořitelen. Aby byl klientovi přidělen úvěr ze stavebního spoření, musí obecně splnit následující podmínky: podat žádost o přidělení; splnit čekací dobu minimálně 18 měsíců; 22 Schwaebisch-hall.de [online]. 2007 [cit. 2010-03-29]. Arbeitnehmersparzulage für Bausparen. Dostupné z WWW: <http://www.schwaebisch-hall.de/-snm-2887118900-1271074900-03f0800000-0000000001-1271075238-enm-bsh/foerderung/asz/asz bausparen.php?wsessionid=4rc1jcfp21jal 3c44n8pjdg822>. 34

vlastnit požadovaný kapitál a mít naspořeno alespoň 40 nebo 50 % z cílové částky; překročit bankou stanovenou minimální hranici hodnotícího čísla. Po přidělení úvěru ze stavebního spoření, má klient různé možnosti, ze kterých si může vybírat. 2.3.3. Fáze úvěru Úvěr ze stavebního spoření je účelově vázaný. Slouží pouze pro bytové účely, tzn. ke koupi bytu či domu do osobního vlastnictví nebo k modernizaci bytu či domu. Tuto skutečnost společně se schopností klienta splácet částku si stavební spořitelna zjišťuje. Požadovanou částku má klient k dispozici spolu s uspořeným vkladem. Musí ale instituci zaplatit poplatek za poskytnutý úvěr ze stavebního spoření a to ve výši zpravidla 2 % z požadované půjčky. Úroky z úvěrů se pohybují v rozmezí 1,88-6,4 % p.a. v závislosti na zvoleném tarifu a jedná se o fixované úroky. U většiny tarifů je výše úvěru ze stavebního spoření dána rozdílem mezi cílovou částkou a naspořenou částkou. Úroky z úvěru jsou stálé jako splátka úvěru, tudíž si může klient plánovat své finance. Délka úvěru závisí na výši úvěru ze stavebního spoření, ale většinou se pohybuje kolem 10 až 12 let. Stejně jako v České republice, mají i v Německu účastníci stavebního spoření možnost získat překlenovací úvěr. Na rozdíl od českých klientů, nemusí němečtí účastníci splňovat čekací dobu či mít naspořenou část peněžních prostředků. Klienti tedy mohou ihned financovat nemovitosti. Lze tedy získat neumořený úvěr až do výše cílové částky. Klient jakoby uzavře dvě smlouvy, jednu na 35

překlenovací úvěr a druhou na stavební spoření. Nejdříve klient platí úroky z úvěru. Překlenovací úvěr je velmi drahý a můžeme ho srovnat s hypotečními úvěry. Úrok je nepatrně nižší než u hypotečních úvěrů. 2.3.4. Stavební spořitelny Na německém trhu působí 24 stavebních spořitelen, z toho 14 soukromých a 10 zemských stavebních spořitelen. Tyto skupiny německých stavebních spořitelen se od sebe liší zejména svou právní formou. Soukromé stavební spořitelny mají formu akciové společnosti, a pojišťovací společnosti nebo banky je buď přímo vlastní, nebo patří alespoň do sféry jejich vlivu. Soukromé stavební spořitelny mají na trhu zhruba dvoutřetinový podíl. Druhou skupinu tvoří 10 Zemských stavebních spořitelen (Landesbausparkassen-LBS), jejichž zřizovateli jsou jedna či více spolkových zemí anebo příslušná spořitelní organizace. V důsledku regionálního principu činnosti, tedy dělení podle jednotlivých spolkových zemí, případně jejich skupin, si LBS nekonkurují. Na rozdíl od soukromých stavebních spořitelen, které jsou aktivní na celém území Německa. Proto se podíl Zemských stavebních spořitelen pohybuje na trhu kolem jedné třetiny 23. 23 JIROUŠEK, Pavel. Investujeme.cz [online]. 2007-02-07 [cit. 2010-03-25]. Princip kolektivního spoření na bydlení je velmi starý. Dostupné z WWW: <http://www.investujeme.cz/clanky/principkolektivniho-sporeni-na-bydleni-je-velmi-stary/>. 36

Sdružení soukromých stavebních spořitelen 24 : Aachener Bausparkasse AG; Allianz Dresdner Bauspar AG; ALTE LEIPZIGER Bauspar AG; Bausparkasse Mainz AG; BHW Bausparkasse AG; Debeka Bausparkasse AG; Deutsche Bank Bauspar AG; Deutsche Bausparkasse Badenia AG; Deutscher Ring Bausparkasse AG; HUK-COBURG-Bausparkasse AG; Quelle Bauspar AG; Bausparkasse Schwäbisch Hall AG; SIGNAL IDUNA Bauspar AG; Wüstenrot Bausparkasse AG. Zemské stavební spořitelny 25 : LBS Bayern; LBS Bremen; LBS Baden-Württemberg; LBS Hessen-Thüringen; 24 Verband der Privaten Bausparkassen e.v. [online]. 2008 [cit. 2010-03-26]. Members. Dostupné z WWW: <http://www.bausparkassen.de/index.php?id=94>. 25 LBS Bausparkasse der Sparkassen [online]. 2006 [cit. 2010-04-29]. Ihre LBS. Dostupné z WWW: <http://www.lbs.de/>. 37

LBS Nord; LBS Ostdeutsche Landesbausparkasse AG; LBS Rheinland-Pfalz; LBS Saar; LBS Schleswig-Holstein-Hamburg; LBS West. 2.3.5. Vývoj trhu se stavebním spořením Mnoho německých klientů využívá stavební spoření pouze jako spořící produkt. Jak je vidět z Grafu č. 2, v roce 2007 bylo uzavřeno 3,13 milionů nových smluv ze stavebního spoření. Jde tedy oproti předešlým rokům o pokles. Celkově lze říct, že počet nově uzavřených smluv od roku 2003, kdy bylo uzavřeno 4, 672 milionů smluv, neustále klesá. Tento vývoj je pravděpodobně ovlivněn úrokovými sazbami u hypotečních úvěrů, které byly v posledních letech mnohem nižší než u úvěrů ze stavebního spoření. Němečtí obyvatelé tedy spíše volili pro financování svého bydlení hypoteční úvěry. 38

Graf č. 2: Vývoj nově uzavřených smluv v letech 2000-2007 v Německu Zdroj: www.destatis.de 2.4. Systém stavebního spoření ve Slovenské republice Systém stavebního spoření na Slovensku se do praxe zavedl poté, kdy Národní banka Slovenska (NBS) udělila 29. října 1992 první licenci na výkon stavebního spoření Prvej stavebnej sporiteľni (PSS) 26. Stavební spoření se na Slovensku řídí zákonem č. 310/1992 Zb. z 6. května 1991 o stavebním spoření, jak vyplývá ze změn a doplňků vykonaných zákonem Národní rady Slovenské republiky č. 386/1996 Z. z., zákonem č. 242/1999 Z. z., zákonem č. 26 Ekonomika.sme.sk [online]. 2009-09-26 [cit. 2010-04-13]. Štátna prémia na stavebné sporenie v budúcom roku bude 66,39 eura. Dostupné z WWW: <http://ekonomika.sme.sk/c/5035160/statnapremia-na-stavebne-sporenie-v-buducom-roku-bude-6639-eura.html> 39

443/2000 Z. z., zákonem č. 677/2002 Z. z., zákonem č. 165/2003 Z. z., zákonem č. 654/2004 Z. z., zákonem č. 624/2005 a zákonem č. 658/2007 Z. z. Podle uvedeného zákona může být stavební spoření poskytováno pouze na základě povolení speciálními bankami - stavebními spořitelnami. Jen tyto banky mohou ve svém názvu používat slovo stavební spořitelna a nabízet produkt pod označením stavební spoření 27. Účelem stavebního spoření je financování bytových potřeb a potřeb souvisejících s bydlením na území Slovenské republiky uvedených v 11 ods. 1 z účelově vytvořených finančních prostředků ve fondu stavebního spoření. Stavebním spořením se rozumí přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření nebo v jejich prospěch. Dále také poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření ze zdrojů fondu stavebního spoření na stavební účely. Účastníkem stavebního spoření může být jak fyzická osoba, která uzavře se stavební spořitelnou smlouvu o stavebním spoření, tak jím může být společenství vlastníků bytů zřízené podle zvláštního předpisu. Dále jím může být právnická osoba, která uzavře se stavební spořitelnou smlouvu o stavebním spoření. Klient si při uzavření smlouvy určí cílovou částku, což je součet uložených prostředků, včetně připsaných úroků a státních příspěvků. Podle výše cílové částky je potom povinen zaplatit poplatek za uzavření smlouvy. Podobně jako v 27 Finance.sk [online]. 2007 [cit. 2010-05-13]. Kto poskytuje stavebné sporenie?. Dostupné z WWW: <http://www.finance.sk/byvanie/informacie/stavebne-sporenie/stavebne-sporenie/>. 40

ČR činí tento poplatek 1 % ze sjednané částky, případně ekvivalent 33,1 EUR. Slovenské stavební spořitelny nabízí také možnost sjednání dynamické cílové částky, což znamená, že stavební spořitelna cílovou částku každý rok automaticky navyšuje o předem sjednané procento. Roční poplatky za vedení spořícího či úvěrového účtu se pohybují od 8,3 EUR do 13,2 EUR 28. Princip stavebního spoření na Slovensku se až na malé výjimky od toho Českého příliš neliší. Fáze stavebního spoření jsou tyto: fáze spoření, fáze úvěrová, fáze splácení. 2.4.1. Fáze spoření Na stavební spoření se lze dívat dvojím způsobem. Jako na způsob spořící a zároveň způsob úrokový. Spořící složka stavebního spoření by nebyla příliš výhodná, kdyby nebyla podporována státním příspěvkem, jehož výška v roce 2010 činí 12,5 % ze sumy vložené daný rok, maximálně však 2000 Sk. Při opačném pohledu lze říci, že státní prémii získá účastník maximálně ze sumy 16 000 Sk. Stavební spoření umožňuje zhodnotit formou státní prémie i vyšší sumu než 28 Hypoindex.cz [online]. 2009-10-12 [cit. 2010-05-13]. Stavební spoření na Slovensku. Dostupné z WWW: <http://www.hypoindex.cz/clanky/stavebni-sporeni-na-slovensku/>. 41

16 000 Sk, a to tak, že se smlouva o stavebním spoření založí na každého člena rodiny včetně dětí. Při výpovědi smlouvy do 2 let přichází klient o zálohy státní podpory připsané na účet stavebního spoření. Stavební spořitelna musí ze zákona vrátit státní prémii nazpět do státního rozpočtu. Za předčasné zrušení smlouvy může spořitelna požadovat sankci (může být až 0,5 % z celkové sumy). Při výpovědi mezi 2. a 6. rokem vyplatí stavební spořitelna účastníkovi stavebního spoření státní prémii až po předložení dokladů, které potvrzují, že všechny naspořené prostředky ze stavebního spoření byly použity na financování vlastního bydlení. Při výpovědi smlouvy po 6 letech má klient nárok na výplatu připsaných záloh státní podpory i bez potvrzení účelnosti stavebního spoření. Může tedy naspořené prostředky spolu se státní podporou použít na libovolné účely. 2.4.1.1. Státní podpora stavebního spoření Státní podpora se určuje procentuálním podílem z ročního vkladu na základě výpočtu podle vzorce uvedeného v příloze zákona o stavebním spoření se zaokrouhlením na 0,5 %, a to minimálně 5 % z ročního vkladu a maximálně 15 % z ročního vkladu, nejvíc v sumě 66,39 EUR (2000 Sk) na příslušný kalendářní rok. Výšku státní podpory stanovuje Ministerstvo financí SR opatřením, které se uvádí 42

ve Sbírce zákonů SR do 90 kalendářních dnů po uplynutí rozhodujícího období. Státní podpora se zaokrouhluje na celá procenta nahoru 29. Na rozdíl od České republiky je na Slovensku vzorec pro výpočet státní podpory sice součástí tamního zákona o stavebním spoření, ale její maximální výše je pro každý rok stanovena zákonem o státním rozpočtu. Pro vládu tedy není problém ji průběžně měnit. Zatímco ještě v roce 1996 státní podpora stavebního spoření na Slovensku činila záviděníhodných 40 % z objemu ročních vkladů klienta, nejvýše však 6 000 Sk (199 EUR), v roce 2010 je to už naopak nezáviděníhodných 12,5 % z objemu ročních vkladů, nejvýše však 2 000 Sk (66,39 EUR). Ale podle českého zákona o stavebním spoření mají klienti zaručeno, že státní podporu budou dostávat po celou dobu trvání smlouvy o stavebním spoření ve výši platné v době jejího uzavření. Slovenští klienti naopak nemohou předem vědět, jakou státní podporu ke svému stavebnímu spoření v dalších letech dostanou 30. 29 Ulclegal.com [online]. 2009 [cit. 2010-04-13]. Štátna prémia na stavebné sporenie na rok 2010. Dostupné z WWW: <http://www.ulclegal.com/sk/bulletin-pro-bono/2009/09/2324-statna-premiana-stavebne-sporenie-na-rok-2010>. 30 Mesec.cz [online]. 2006-11-27 [cit. 2010-04-13]. Jaké je stavební spoření na Slovensku?. Dostupné z WWW: <http://www.mesec.cz/clanky/jake-je-stavebni-sporeni-na-slovensku/>. 43

Vzorec pro výpočet procentuálního podílu pro následující kalendářní rok: procentní podíl = Referenční sazba jednoduchý aritmetický průměr za rozhodující období průměrných výnosů do splatnosti státních dluhopisů, které tvoří bázi dluhopisového indexu, počítaného a uveřejněného v obchodních dnech Burzou cenných papírů v Bratislavě (BCPB). V případě, že údaje nebyly zveřejněné BCPB během více než 30 po sobě následujících dní, referenční sazba za rozhodující období se určí obdobným způsobem z údajů o fixingu úrokových sazeb na mezibankovním trhu depozit (12 měsíční BRIBOR) zveřejňovaných Národní bankou Slovenska. 0,01 - zvýhodnění stavebního spoření oproti referenční sazbě, Rozhodující období období od 1. července předcházejícího kalendářního roku do 30. června aktuálního kalendářního roku 31. V následující tabulce č. 3 je zobrazena změna výše státní podpory stavebního spoření v jednotlivých letech. Jak lze vidět státní podpora činila v začátcích stavebního spoření až 40 % z objemu ročních vkladů. Takto vysoká státní podpora 31 Slovenská republika. 654 ZÁKON z 26.októbra 2004,. In Zbierka zákonov č. 654/2004. 2004, 276, s. 6489-6491. 44