Sekce strategie a ekonomiky průmyslu odbor ekonomických analýz. Čtvrtletní analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO 2.

Sekce strategie a ekonomiky průmyslu odbor ekonomických analýz Čtvrtletní analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO 2. čtvrtletí 2009 Říjen 2009

2

OBSAH ÚVOD...5 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE...7 I.1 Výkonnost ekonomiky...7 I.2 Trh práce...8 I.3 Cenová a fiskální politika...11 I.3.1 Cenová politika...11 I.3.2 Fiskální politika...14 I.4 Přímé zahraniční investice...16 I.5 Kapitálový trh...19 II. PRŮMYSL... 22 II.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita...22 III. STAVEBNICTVÍ... 33 III.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení...33 III.2 Bytová výstavba...37 IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD... 39 IV.1 Souhrnné výsledky...39 IV.2 Teritoriální struktura...41 IV.3 Komoditní struktura...42 V. VNITŘNÍ OBCHOD... 46 Tabulková příloha 3

V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 30.9.2009 4

ÚVOD Aktuální informace, které přicházejí zejména z vyspělých ekonomik, naznačují, že současná globální recese by mohla skončit dříve, než se původně očekávalo. Přitom je významné, že to signalizují nejen indikátory sentimentu, ale stále častěji i údaje z některých segmentů těchto ekonomik. Konkrétním projevem posunu v hodnocení současného vývoje jsou nové predikce významných světových institucí, které přinášejí vesměs zlepšené výhledy. V české ekonomice ve 2. čtvrtletí však ještě pokračovala tendence meziročně nižšího výkonu. Hrubý domácí produkt poklesl proti stejnému období minulého roku o 5,5 %, a to zejména vlivem přetrvávajícího útlumu globální poptávky. Byl to největší propad HDP v novodobé historii samostatné ČR, na druhé straně šlo o výrazně menší pokles než u řady jiných zemí EU. Z evropské sedmadvacítky postihl meziroční pokles zejména pobaltské státy (v řádu dvouciferných hodnot), protože na jejich ekonomiky vedle vlivu nepříznivého vnějšího prostředí dopadají také důsledky vysokého zadlužení z doby před hospodářskou recesí. Na druhé straně rostlo pouze Polsko, které se opírá o relativně silnou domácí poptávku a není natolik závislé na exportně orientovaných odvětvích průmyslu. EU-27 jako celek meziročně propadla o 4,8 %, současně však zpomalením poklesu proti předchozímu čtvrtletí na 0,2 % (z 2,4 % v 1. čtvrtletí) naznačila přechod k jisté stabilizaci. Z pohledu české ekonomiky je významné, že se na tomto výsledku významně podílelo Německo, které rostlo o 0,3 %. Domácí ekonomika ve srovnání s 1. čtvrtletím vzrostla o 0,1 %, což znamená, že (podle technického pojetí) již vystoupila z recese. Skutečný obrat k lepšímu však zatím nepotvrzují aktuální data z průmyslu, který, po červnovém zmírnění, v červenci znovu prohloubil meziroční propad produkce. Mírnou dávku optimismu proto spíše vzbuzuje poslední vývoj v Německu, na kterém je tuzemská ekonomika značně závislá. Ve vývoji struktury produktu pokračovaly tendence odrážející slabou poptávku, tj. zejména meziroční pokles obratu zahraničního obchodu a nižší investiční aktivita. Negativní vliv těchto výdajových položek na HDP byl nadále částečně kompenzován růstem konečné spotřeby, který však ve srovnání s předchozím obdobím zpomalil svou dynamiku (částečně jako odraz vývoje na trhu práce). Rovněž na nabídkové straně ekonomiky pokračoval pokles především vodvětvích nejvýrazněji zasažených hospodářskou recesí. Situace na trhu práce se zhoršila vlivem dalšího poklesu zaměstnanosti a růstu míry nezaměstnanosti. Dopady hospodářské recese ovlivnily rovněž příjmovou úroveň domácností. Průměrná 5

nominální mzda sice mírně vzrostla, ale její dynamika byla stlačena hluboko pod úroveň obvyklou v minulých letech. Reálný růst mezd tak byl umožněn jen mimořádně nízkou a dále klesající inflací. Výrazné zpomalení dynamiky meziročního růstu spotřebitelských cen (o 0,8 p.b. proti předchozímu čtvrtletí) bylo jednak důsledkem poklesu tržních cen, ale i odeznívání dopadů změn nepřímých daní a regulovaných cen. Kumulace těchto faktorů přispěla k nejnižšímu cenovému růstu naměřenému od počátku roku 2007. V odvětvích v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu se projevovaly zejména tyto tendence: Průmyslová produkce pokračovala v poklesu (meziročně skoro o pětinu), přičemž se produkce snížila téměř ve všech odvětvích. Podstatně však zvolnil pokles výroby motorových vozidel, což bylo v rozhodující míře ovlivněno zavedením šrotovného v Německu a některých dalších zemích Evropy. Z následného oživení zahraniční poptávky po automobilech těžily i navazující dodavatelská odvětví zpracovatelského průmyslu (např. gumárenský a plastikářský průmysl). Méně příznivý vývoj v červenci přerušil tendenci zpomalování propadu výroby i zakázek průmyslu. Objem stavební výroby se udržel na úrovni předchozího roku. Ve struktuře stavebních prací přetrvával trend meziročního poklesu pozemního stavitelství a růstu inženýrského stavitelství. Avšak v červenci již nižší dynamika inženýrského stavitelství nestačila kompenzovat propad pozemního stavitelství a stavební výroba poklesla. V zahraničním obchodě se zbožím meziroční pokles obratu zvolnil stím, že míra poklesu vývozu byla nižší než u dovozu. Výsledkem byl vyšší přebytek obchodní bilance než před rokem, kterého bylo dosaženo, do značné míry, vlivem levnější ropy. Červencové snížení vývozu a dovozu potvrdilo, že pokles trvá již desátý měsíc v řadě. Poklesy tržeb maloobchodu zatím nesignalizují obrat ve vývoji poptávky na vnitřním spotřebitelském trhu, který by mohl být žádoucím stimulem pro oživení dalších podnikatelských aktivit. Spotřebitelé především odkládají nákupy motorových vozidel a jiných druhů zbytnějšího a finančně náročnějšího průmyslového zboží, což souvisí se situací na trhu práce, i spotřebitelskou opatrností vyplývající z nejistých vyhlídek dalšího ekonomického vývoje. 6

I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1 Výkonnost ekonomiky Ekonomika vystoupila z recese Po propadu ekonomiky v 1. čtvrtletí, přinesl vývoj hrubého domácího produktu ve 2. čtvrtletí jistou dávku optimismu. V meziročním srovnání výkonnost ekonomiky sice prohloubila svůj pokles na 5,5 %, ale proti 1. čtvrtletí již mírně vzrostla (o 0,1 %). Tento údaj signalizuje, že ekonomika zřejmě dosáhla svého dna a za předpokladu oživení (stále slabé) globální poptávky, bychom se mohli dočkat obratu v dosud nepříznivém vývoji. Graf č. I.1.1 Hrubý domácí produkt (stálé ceny, sezónně očištěné údaje, změna v %) 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0-2,0-4,0-6,0 I./01 II. III. IV. I./02 II. III. IV. I./03 II. III. IV. I./04 II. III. IV. I./05 II. III. IV. I./06 II. III. IV. I./07 II. III. IV. I./08 II. III. IV. I./09 II. stejné čtvrtletí předchzího roku předchozí čtvrtletí Pramen: ČSÚ, graf MPO Ve struktuře produktu konečná spotřeba částečně kompenzovala nepříznivý vliv tvorby hrubého kapitálu a vnějšího sektoru Struktura hrubého domácího produktu nedoznala výraznějších změn. Určující bylo pokračování tendence meziročního poklesu tvorby hrubého kapitálu a obratu zahraničního obchodu s tím, že pozitivní vliv konečné spotřeby na vývoj HDP se snížil, v důsledku zpomaleného růstu jak spotřeby domácností, tak i vlády. Konečná spotřeba si připsala kladný přírůstek 1,3 proc. bodu, z toho domácností 0,8 p.b. a vlády 0,5 p.b. Mírné snížení příspěvku spotřeby domácností ve srovnání s 1. čtvrtletím zatím jen nevýrazně odráželo zpomalení mzdového vývoje a rostoucí nezaměstnanost. Ve vládních výdajích vzrostl zejména podíl nákladů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči. Záporný příspěvek tvorby hrubého kapitálu činil 6,1 p.b. Nižší investiční aktivita souvisela především s úspornými opatřeními firem a přehodnocováním, resp. odkládáním, uvažovaných investičních záměrů. Hlouběji poklesly investice do strojů a dopravních prostředků než do staveb. K poklesu produktu přispělo také výrazné snížení stavu zásob. Zahraniční obchod (se zbožím a službami), který byl před hospodářskou recesí hlavním zdrojem růstu, měl na HDP negativní dopad 0,7 p.b. Významný byl vliv vývoje cen zahraničního obchodu (meziroční růst vývozních a pokles dovozních cen), který sblížil dynamiku poklesu hmotného vývozu a dovozu, a tím přispěl 7

k meziročnímu zhoršení salda zahraničního obchodu ve stálých cenách. V běžných cenách naopak nižší pokles vývozu než dovozu vedl k dalšímu zlepšení aktivního salda. Vývoj hrubého domácího produktu a jeho poptávkové struktury je uveden v tabulkové příloze I. Makroekonomické ukazatele. Pokračoval pokles v odvětvích zasažených recesí Na nabídkové straně ekonomiky poklesla hrubá přidaná hodnota meziročně o 5,9 %, z toho především v energetice, zpracovatelském průmyslu a obchodu. Stejně jako v 1. čtvrtletí byl propad hrubé přidané hodnoty nejvíce ovlivněn zpracovatelským průmyslem (také s ohledem na jeho vysoké váhové zastoupení), který svůj negativní příspěvek dále prohloubil na 3,3 p.b. Tabulka č. I.1.1 Vývoj hrubé přidané hodnoty ve 2. čtvrtletí 2009 (sezónně očištěné údaje, meziroční změna a příspěvek ke změně ze stálých cen, podíl odvětví v běžných cenách) Meziroční Příspěvek Podíl odvětví v % změna ke změně % procentní body 2.Q 2008 2.Q 2009 NH celkem -5,9-5,9 100,0 100,0 v tom: Průmysl -13,5-4,5 31,8 30,4 z toho: zpracovatelský -12,8-3,3 25,6 23,6 Stavebnictví 0,7 0,0 6,5 7,2 Obchod a doprava -7,4-1,7 24,8 23,8 Peněžnictví a podnikat. služby -3,8-0,7 17,7 18,3 Pramen: ČSÚ, propočty MPO Pokles výkonnosti souvisel s nižší produktivitou práce i zaměstnaností Produktivita práce (hrubá přidaná hodnota na pracovníka) se meziročně snížila o 4,4 % a na nižším výkonu ekonomiky se podílela větším dílem (cca ze tří čtvrtin) než pokles zaměstnanosti (jedna čtvrtina). Počet zaměstnanců byl proti 2. čtvrtletí minulého roku nižší o 1,6 %, tj. o 83 tis. osob (v metodice národních účtů). I.2 Trh práce Redukce zaměstnanosti odráží ekonomickou situaci Problémy domácí podnikové sféry, vyvolané světovou hospodářskou krizí, se odrazily v další redukci zaměstnanosti, ve 2. čtvrtletí meziročně o 62,0 tisíc osob (tj. o 1,2 %) na 4 941,3 tis. osob 1. Ze strukturálního pohledu poklesla v primárním sektoru (o 2,7 tis. osob), v sekundárním o 110,7 tis osob (z toho ve zpracovatelském průmyslu o 127,9 tis. osob), avšak v terciárním sektoru (všechny služby, vč. dopravy) se zvýšila o 51,3 tis. Vynucené omezování výroby a propouštění v odvětvích převážně vývozně orientovaných bylo částečně kompenzováno přesunem zaměstnanosti do služeb. Při meziročním poklesu počtu zaměstnanců (o 76,4 tisíc) rostl počet podnikatelů, vč. pomáhajících rodinných příslušníků (o 14,8 tisíc). Může to být ovlivněno větším tlakem zaměstnavatelů na využívání švarcsystému, i snahou postavit se na vlastní nohy po ztrátě zaměstnání. 1 Údaje z Výběrového šetření pracovních sil 8

O intenzitě aktuálních pohybů na trhu práce více vypovídají údaje o mezičtvrtletních změnách. Pokles zaměstnanosti ve 2. čtvrtletí o 21,3 tis. osob byl již mírnější než v 1. čtvrtletí, kdy činil 56,3 tisíce. Naposledy však klesla zaměstnanost ve 2. čtvrtletí v roce 2003 (jarní měsíce bývají příznivější pro její růst). a nezaměstnanost dále roste Jiný pohled na dopady krize poskytuje průběh míry registrované nezaměstnanosti (tabulka č. I.2.1). Tabulka č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti v % Leden únor březen duben květen červen červenec srpen 2008 6,1 5,9 5,6 5,2 5,0 5,0 5,3 5,3 2009 6,8 7,4 7,7 7,9 7,9 8,0 8,4 8,5 rozdíl 0,7 1,5 2,1 2,7 2,9 3,0 3,1 3,2 Pramen: MPSV Strmý růst nezaměstnanosti, vyvolaný dopady hospodářské krize byl až do konce 2. čtvrtletí nesrovnatelný s předchozími léty (graf č. I.2.1). Avšak růst v červenci a srpnu byl ovlivňován nástupy absolventů škol na trh práce jako v předchozích letech. Graf č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti v % 10 2006 míra nezaměstnanosti v % 9 8 7 6 6,8 7,4 7,7 7,9 7,9 8,0 8,4 8,5 2007 2008 2009 5 4 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 měsíce Pramen: MPSV, graf MPO Napětí na trhu práce zatím nepolevuje O napětí na trhu práce vypovídá stále rostoucí počet uchazečů o zaměstnání připadající v průměru na jedno volné pracovní místo (graf č. I.2.2) v 1. i 2. čtvrtletí letošního roku. Promítá se zde jak růst počtu uchazečů, tak i souběžně probíhající pokles počtu volných pracovních míst, v důsledku problémů podnikatelského sektoru. 9

Graf č. I.2.2 Počet uchazečů o zaměstnání připadající na jedno pracovní místo 14 12 počet uchazečů 10 8 6 4 2 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 2008 2009 Pramen: MPSV, graf MPO Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání, počtu volných pracovních míst a registrované míry nezaměstnanosti v regionálním průřezu je uveden v přílohové tabulce. ČR si v rámci EU pohoršila V kontextu zemí EU 27 (graf č. I.2.3) zaujala koncem 2. čtvrtletí ČR v úrovni míry nezaměstnanosti sedmou pozici, když ještě koncem 1. čtvrtletí byla na pátém místě. Graf č. I.2.3 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti v zemích EU 27 (červen 2009) 20 18 16 14 12 % 10 8 6 4 2 0 Nizozemsko Rakousko Kypr Slovinsko Dánsko Rumunsko Česká republika Lucembursko Bulharsko Malta Itálie Spojené království Německo Belgie Polsko Finsko Řecko Švédsko Portugalsko Francie Maďarsko Slovensko Irsko Litva Estonsko Lotyšsko Španělsko Pramen: Eurostat, graf MPO Harmonizovaná míra nezaměstnanosti 2 veu 27 v průměru vzrostla z 8,5 % koncem 1. čtvrtletí na 8,9 % v červnu. V tomtéž časovém rozmezí se v ČR zvýšila rychleji, a to o 0,8 p.b. na 6,3 %. Pro ČR je příznivou skutečností, že v Německu, které je naším největším obchodním partnerem, vzrostla již jen nepatrně, o 0,1 p.b, na 7,7 % a v sousedním Rakousku dokonce klesla o 0,1 p.b., na 4,4 %. 2 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti, kterou Eurostat používá pro mezinárodní komparace, se metodicky liší od míry registrované nezaměstnanosti, kterou vykazují úřady práce v ČR. Číselné hodnoty jsou proto odlišné, avšak schopnost vypovídat o vývoji a jeho změnách je prakticky shodná. 10

Reálná mzda neklesla, ale roste počet lidí bez příjmu ze zaměstnání Dopady hospodářské krize stlačují také růst mezd hluboko pod úroveň obvyklou v minulých letech. Průměrná hrubá nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců dosáhla ve 2. čtvrtletí 22 992 Kč, meziročně byla vyšší o 2,4 % (ve 2. čtvrtletí 2008 dosahoval růst 7,9 %, v roce 2007 to bylo 7,5 %). Jen díky nízké a dále klesající inflaci vzrostla ve 2. čtvrtletí meziročně i reálná mzda o 1,4 %. Celkovou příjmovou situaci zaměstnanců však ovlivňuje i rušení pracovních míst a pokles zaměstnanosti. Z rozložení mezd podle jejich výše vyplývá, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců pobírají mzdu nižší než je celorepublikový průměr. Nejvyšší průměrná mzda (49 245 Kč) byla v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, nejnižší (12 702 Kč) v odvětví ubytování, stravování a pohostinství. I.3 Cenová a fiskální politika I.3.1 Cenová politika Přestože inflace výrazně klesla, Vývoj domácí cenové hladiny je nadále tlumen globální hospodářskou recesí, která stlačuje ceny téměř všech komodit a tím zlevňuje cenu konečných produktů i dovozu. Proto i ve 2. čtvrtletí pokračovalo výrazné zpomalování dynamiky meziročního růstu spotřebitelských cen (v průměru na 1,4 %, tj. o 0,8 p.b. méně než v předchozím čtvrtletí), které bylo jednak důsledkem poklesu tržních cen, ale i odeznívání dopadů změn nepřímých daní a regulovaných cen. Kumulace těchto faktorů přispěla k nejnižšímu růstu naměřenému od počátku roku 2007. Graf č. I.3.1.1 Index spotřebitelských cen (meziroční změny) 130 125 120 Index 115 110 105 100 95 1/2004 3 5 7 9 11 1/2005 3 5 7 9 11 1/2006 3 5 7 9 11 1/2007 3 5 7 9 11 1/2008 3 5 7 9 11 1/2009 3 5 7 celkový index zboží s tržními cenami zboží s administrativními cenami Pramen: ČSÚ, graf MPO... regulované ceny zůstávají tahounem jejího růstu... Hlavním zdrojem inflace (také vzhledem k váze ve spotřebním koši) zůstal ve 2. čtvrtletí sektor bydlení, kde např. ceny elektřiny byly vyšší o 11,6 %, regulovaného nájemného o 27,1 %, tržního o 5,2 %. Zároveň se ale tentokrát podílel i na zpomalení cenového růstu, a to zejména snížením růstu cen zemního plynu (na 17,1 % ze 24,3 % v 1. čtvrtletí).vysokou hladinu meziročního růstu (nad 9 %) si stále drží ceny alkoholických nápojů a tabáku, kde se projevují úpravy daní u tabákových výrobků. 11

... proti působily nízké ceny potravin a dopravy Výrazný pokles cen zemědělských výrobců vedl k prohloubení meziročního poklesu cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, zejména cen pekárenských výrobků a obilovin (v průměru o 8,7 %). Ve 2. čtvrtletí se zároveň zmírnil vliv cen v dopravě na pokles cenové hladiny. Důvodem bylo zdražování pohonných hmot, jejichž ceny však byly ve 2. čtvrtletí ještě meziročně nižší v průměru o 15,7 % (v 1. čtvrtletí o 20,5 %). Tabulka č. I.3.1.1 Rozklad meziročního přírůstku spotřebitelských cen v p. b. Stálé váhy Průměr 2009 roku 2005 za rok leden únor březen duben květen červen červenec v % 2008 Ú h r n 100,0 6,3 2,2 2,0 2,3 1,8 1,3 1,2 0,3 v tom: Potraviny a nealkoholické nápoje 16,3 1,4-0,2-0,2-0,2-0,4-0,7-0,8-1,1 Alkoholické nápoje, tabák 8,2 0,9 0,8 0,7 0,9 0,8 0,8 0,8 0,7 Odívání a obuv 5,2-0,1 0,0-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1-0,2 Bydlení, voda, energie, paliva 24,8 2,7 2,7 2,5 2,5 2,3 2,2 2,2 1,8 Bytové vybavení, zařízení domácností, opravy 5,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Zdraví 1,8 0,6 0,0 0,0 0,0-0,1-0,1-0,1-0,1 Doprava 11,4 0,3-1,2-1,0-0,9-0,8-0,9-0,8-0,7 Pošty a telekomunikace 3,9-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1-0,2-0,1-0,2 Rekreace a kultura 9,9 0,1-0,1-0,1-0,1-0,1 0,0-0,1-0,1 Vzdělávání 0,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Stravování a ubytování 5,8 0,4 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,1 0,1 Ostatní zboží a služby 6,3 0,3 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 Pramen: ČSÚ Míra inflace (klouzavý průměr za posledních 12 měsíců) plynule klesá již od listopadu 2008, v červnu na hodnotu 3,7 %, v červenci na 3,1 %. Tuzemský HICP se stále držel nad průměrem eurozóny Dovozní ceny opět klesaly... Návazně i domácí HICP pod vlivem poklesu ekonomické aktivity, který držel inflaci na nízkých hodnotách, ve 2. čtvrtletí již snižoval svůj růst výrazněji (v červnu meziročně na 100,8 %). Stále se však pohyboval o 0,9 p.b. nad průměrem zemí eurozóny a konečně v červenci, poprvé od roku 2003, propadl na 99,9 %. Spotřebitelské ceny v eurozóně, které klesaly rychleji než u nás, zaznamenaly historicky první zápornou inflaci (od zavedení sledování HICP v roce 1996), již v červnu na 99,9 %, v červenci dokonce na 99,3 %. Na nejvyšší hodnoty HICP dosáhl v červnu Island 116,7 %, dále Rumunsko 105,9 % a Polsko 104,2 %. Dovozní ceny přešly na počátku 2. čtvrtletí znovu do poklesu (meziročně v průměru o 2,9 %, po krátkodobém růstu v 1. čtvrtletí o 1,6 %), který dosáhl v červnu 3,3 %. Důvodem byly klesající světové a návazně i dovozní ceny energetických surovin, odrážející slabou poptávku v důsledku krize, podpořené posilujícím kurzem koruny k dolaru. Největší vliv na propad měly ceny minerálních paliv (ve 2. čtvrtletí klesly meziročně v průměru o 30,7 %), ovlivněné propadem světových cen zemního plynu (meziročně z 41,9 % v lednu až na 69,5 % v červnu), které navázalo se zpožděním na pokles cen ropy. Stejným směrem působily i nižší ceny dovážených polotovarů (pokles v průměru o 3,5 %) a ceny chemikálií (o 2,6 %). Naopak výrazně rostly ceny s vyšším stupněm zpracování (průmyslového spotřebního zboží v průměru o 6,1 %, strojů a dopravních prostředků 12

o 4,2 %), což bylo výsledkem souběhu vysokého meziročního oslabení kurzu koruny a jen mírně klesajících, resp. rostoucích cen těchto komodit v zahraničí. a začaly se postupně promítat do cen průmyslových výrobců Pokles cen průmyslových výrobců se v podmínkách rychle slábnoucí poptávky, klesajících cen energetických surovin, i nízkých cen zemědělských komodit, ve 2. čtvrtletí ještě více prohloubil. Ve srovnání s březnem byl v červnu více než dvojnásobný, když dosáhl 4,4 % (v červenci 4,9 %). Překonávaly tak postupně nejnižší hodnoty od počátku sledování v roce 1991. Příčiny zůstávaly stejné - propad ceny v odvětví koksu a rafinérských ropných produktů (ve 2. čtvrtletí meziročně v průměru o 37,2 %, v červenci o 38,1 %) a pokles v odvětví obecných kovů kovodělných výrobků (o 9,3 %, v červenci o 16,1 %). Naopak ceny elektřiny, plynu a páry si držely od počátku roku stabilní dvojciferný růst (v červnu 11 %, v červenci 10,9 %). Přehled o vývoji cen v hlavních cenových okruzích podává tabulce č. I.3.1.2. Ceny průmyslových výrobců v EU klesly pod úroveň předchozího roku až v únoru (v ČR již v prosinci), ale o to razantněji padaly v dalších měsících, v březnu meziročně o 2,0 % (v květnu již o 5,5 % a červnu o 6,7 %, tj. o 2,3 p.b. více než domácí ceny). Ceny stavebních prací ještě více zmírnily růst a ceny zemědělských výrobců pokračovaly v poklesu Ceny stavebních prací ve 2. čtvrtletí prodloužily trend zpomalování růstu (z 2,3 % v březnu až na 1 % v červnu a 0,7 % v červenci), na nejnižší meziroční přírůstky cen od roku 1995. Hlavním důvodem je pokles poptávky v oblasti bytové výstavby v souvislosti s dopady světové krize na realitní trh, který se projevil prudkým propadem domácího trhu s hypotékami. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví však byly ve 2. čtvrtletí nižší meziročně v průměru o 4,5 % (v červenci o 5,9 %). Ceny zemědělských výrobců pokračovaly i ve 2. čtvrtletí ve výrazném meziročním poklesu, který však v červnu naznačil změnu trendu (viz tabulka č. I.3.1.2). Na tomto vývoji se podílely jak ceny rostlinných, tak i živočišných produktů. Pokles cen byl ovlivněn již v závěru roku 2008 především prudkým oslabením poptávky po potravinách, v kombinaci s celosvětově nadprůměrnou úrodou v roce 2008 a oproti očekávání i výraznější tvorbou zásob potravinářských komodit. V důsledku toho se meziroční pokles cen komodit rostlinné výroby postupně prohluboval (v červnu na 35,7 %). Rovněž ceny živočišných výrobků si udržely ve 2. čtvrtletí 2009 výrazný meziroční pokles cen, který se v červnu (oproti březnu) zmírnil o 2,9 p.b. na 16 %. Tabulka č. I.3.1.2 Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %) 2008 2009 leden březen červen září prosinec leden únor březen duben květen červen červenec Ceny - průmyslových výrobců 6,0 5,3 5,3 5,5-0,1-0,8-0,6-2,0-2,5-3,8-4,4-4,9 - stavebních prací * 4,6 4,9 5,1 4,3 3,6 3,2 2,5 2,3 1,9 1,3 1,0 0,7 - zemědělských výrobců 26,9 26,1 25,4-4,4-22,8-26,8-28,1-28,6-29,2-31,4-27,9-26,7 - tržních služeb 2,9 3,7 3,9 4,0 3,6 2,6 1,7 2,0 1,7 1,8 1,5 1,4 - dovozní -1,6-3,9-5,7-1,7-2,2 0,0 4,5 0,4-1,3-4,0-3,3-4,4 Pramen: ČSÚ * předběžný údaj 13

I.3.2 Fiskální politika Saldo státního rozpočtu propadlo ve 2. čtvrtletí do hlubokého schodku Globální recese, krize domácí ekonomiky a dopady protikrizových opatření, se ve veřejných financích naplno projevily v průběhu 2. čtvrtletí, a to jak v nenaplněných příjmech státního rozpočtu (propady daní), tak i zvýšením zátěže na straně výdajů (sociální dávky). Ke konci června stát již hospodařil s deficitem 68,3 mld. Kč (1,9 % HDP). Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku je to výsledek slabší o 62,6 mld Kč a proti rozpočtovanému schodku o 30,2 mld. Kč. Vykázal tak nejhorší kumulovaný výsledek hospodaření od roku 1993, který dále překonal ke konci srpna (viz tabulka č.i.3.2.1). Tabulka č. I.3.2.1 Pokladní plnění státního rozpočtu (v mld. Kč) 2008 2009 Saldo za Saldo Saldo za Příjmy Výdaje Saldo měsíc Měsíc kumulované za měsíc kumulované Leden 9,73 9,73 85,03 84,54 0,49 0,49 Únor -4,97-14,70 183,74 178,35 5,39 4,90 Březen -13,35-8,38 271,57 273,91-2,34-7,73 Duben -28,09-14,74 341,25 396,91-55,66-53,32 Květen -38,32-10,23 400,03 471,44-71,41-15,75 Červen -5,70 32,67 506,69 574,95-68,26 3,15 Červenec 9,28 14,93 586,80 662,96-76,16-7,90 Srpen 5,32-3,96 643,91 733,49-89,58-13,42 Prosinec*/ -70,80 x 1 114,00 1 152,10-38,10 x Pramen: MF Poznámka: */ rok 2008 - skutečnost, rok 2009 - schválený rozpočet kvůli nenaplněných příjmům Ekonomická krize poznamenala příjmovou stranu státního rozpočtu zejména prostřednictvím propadu daní (viz tabulka č. I.3.2.2), kde: inkaso daní z příjmů právnických osob bylo meziročně nižší o 15,7 mld. Kč, když se ještě přidal vliv legislativních změn, vyplývajících ze zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů a částečně též realizace opatření v oblasti daní z příjmů v rámci Národního protikrizového plánu vlády, klesla nejobjemnější složka daně z příjmů fyzických osob - daň z příjmů ze závislé činnosti (meziročně o 2,3 mld. Kč, tj o 6,1 %, na 35,1 mld. Kč). Hlavní příčinou je růst počtu nezaměstnaných z důvodu omezování výroby pro nedostatek zakázek či odbytu a zvyšující se počet subjektů v insolvenčním řízení, příčinou propadu u spotřebních daní bylo mj. nižší inkaso spotřební daně z minerálních olejů, které souviselo s poklesem dopravních služeb, pokles příjmů z pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti byl důsledkem zejména snížení sazeb pojistného na nemocenské pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, meziroční pokles výběru daně z přidané hodnoty byl ovlivněn nízkým růstem reálné konečné spotřeby domácností i vlády. Negativně se projevil i nově zavedený institut skupinové registrace k DPH, aj. 14

Tabulka č. I.3.2.2 Plnění státního rozpočtu v 1. pololetí 2009 (v mld. Kč) 2008 2009 Index Skutečnost Rozpočet Skutečnost % Plnění 2009/2008 leden-červen po změnách leden - červen Příjmy celkem 536,57 1128,51 506,69 44,9 94,4 Daňové příjmy 456,64 992,20 418,63 42,2 91,7 z toho: Daň z příjmů fyzických osob 45,09 107,20 39,52 36,9 87,6 Daň z příjmů právnických osob 69,03 130,30 53,32 40,9 77,2 DPH 83,40 194,10 82,22 42,4 98,6 Spotřební daně *) 57,79 143,90 55,19 38,4 95,5 Clo 1,33 1,60 0,73 45,6 54,9 Pojistné na soc. zabezpečení, příspěvek na politiku zaměstnanosti 191,40 396,68 179,97 45,4 94,0 Ostatní 8,60 18,42 7,68 41,7 89,3 Nedaňové a ostatní příjmy 79,93 136,31 88,06 64,6 110,2 Výdaje celkem 542,22 1166,83 574,95 49,3 106,0 v tom: Běžné výdaje 488,72 1033,07 523,80 50,7 107,2 z toho : sociální dávky 193,51 426,12 210,67 49,4 108,9 z toho důchody 147,84 336,51 165,15 49,1 111,7 Kapitálové výdaje 53,51 133,76 51,15 38,2 95,6 Pramen: MF *) včetně tzv. ekologických daní (daň z elektřiny, zemního plynu a některých dalších plynů a pevných paliv) vybíraných od roku 2008 na základě zákona č. 261/2007 Sb. a rostoucím výdajům Výdajová strana státního rozpočtu pocítila hlavně protikrizová opatření, když běžné výdaje meziročně vzrostly o 35,1 mld. Kč. Jejich největší objem odčerpaly sociální dávky (růstem o 17,2 mld. Kč), na které připadá více než třetina celého rozpočtu. Z nich největší objem spotřebují dávky důchodového pojištění, avšak nejvyšší dynamiku růstu (meziročně o více než 100 %) dosáhly dávky podpor v nezaměstnanosti. Meziroční pokles kapitálových výdajů o 2,4 mld. Kč byl ovlivněn jinou strukturou výdajů na programy spolufinancované z rozpočtu EU a státního rozpočtu. Mandatorní výdaje dosáhly koncem června celkem 323,4 mld. Kč (meziročně se zvýšily o 10,4 %, tj. o 30,5 mld. Kč). Jejich podíl na celkových výdajích činil 56,3 % (o 2,2 p.b. více než loni). Graf č. I.3.2.1 Vývoj státního dluhu v ČR od roku 1993 1200 35 1000 30 800 25 mld. Kč 600 20 15 400 200 0 1-6/1993 1-6/1994 1-6/1995 1-6/1996 1-6/1997 1-6/1998 1-6/1999 1-6/2000 1-6/2001 1-6/2002 1-6/2003 1-6/2004 1-6/2005 1-6/2006 1-6/2007 1-6/2008 % HDP 1-6/2009 10 5 0 vnitřní dluh vnější dluh % HDP Pramen: MF, graf MPO 15

Státní dluh proti stavu na začátku roku vzrostl až na 31,0 % HDP Územní rozpočty vykázaly jako obvykle přebytek ČR získala z EU o 29 mld. Kč více, než odvedla Rostoucí schodek státního rozpočtu akceleroval ve 2. čtvrtletí růst státního dluhu, který z 999,8 mld. Kč koncem roku 2008 vzrostl na 1 137,3 mld. Kč, tj. o 13,7 %. Jak je patrné z grafu č.1, tendence jeho růstu nastoupila v roce 1997, po poklesech v letech 1993-1996. Vnitřní dluh se zvýšil o 95,5 mld. Kč a vnější dluh státu o 41,9 mld. Kč. Kromě půjček emisemi státních dluhopisů (květnová 4. emise eurobondů za 1,5 mld. eur) byly čerpány půjčky od Evropské investiční banky v celkové výši 4,7 mld. Kč. Hospodaření územních rozpočtů skončilo, stejně jako v předchozích letech, přebytkem ve výši 28,6 mld. Kč, ke kterému přispěly územní rozpočty na všech úrovních (v rozpočtech krajů činil 16,3 mld. Kč, obcí 10,5 mld. Kč, regionálních rad 1,8 mld. Kč). V průběhu 1. pololetí 2009 obdržela ČR z evropského rozpočtu celkem 51,3 mld. Kč a odvedla do něj 22,2 mld. Kč. Získala tak 29,1 mld. Kč a dosáhla nejlepší hodnoty od roku 2006 (kdy se začala sledovat čistá pozice ČR vůči evropskému rozpočtu i za 1. pololetí). Klíčovou úlohu sehrály příjmy ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti, prostředky na Společnou zemědělskou politiku a další (kladné saldo čisté pozice ČR po vstupu do EU až do poloviny roku 2009 celkově dosáhlo 83,3 mld. Kč). I.4 Přímé zahraniční investice Příliv přímých zahraničních investic ve druhém čtvrtletí výrazně zpomalil Příliv přímých zahraničních investic (PZI) do ČR během prvního pololetí roku 2009 dosáhl pouhých 46,6 mld. Kč. Přitom jen v prvním čtvrtletí činil jejich příliv 36,0 mld. Kč. Do základního kapitálu bylo investováno 13,9 mld. Kč, reinvestovaný zisk představoval 55,0 mld. Kč a ostatní kapitál skončil s tokem -22,3 mld. Kč (znaménko ovlivňuje saldo čistých úvěrů). Struktura PZI je znázorněna v grafu č. I.4.1. Graf č. I.4.1 Vývoj a struktura PZI do ČR 300 250 200 mld. Kč 150 100 50 0-50 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 1.-2.Q Základní kapitál Reinvestovaný zisk Ostatní kapitál Pozn. Do roku 1997 zahrnují údaje pouze přímé zahraniční investice do základního kapitálu. Pramen: ČNB, graf MPO 16

Německý podíl na PZI do ČR narůstá Roste také podíl Spojených států amerických Nejvýznamnějším investorem v ČR bylo v 1. pololetí 2009 tradičně Německo. Příliv investic z této země činil za dané období 24,3 mld. Kč, což je více než 52 % z celkových PZI do ČR. Převážná většina této částky (asi 20 mld. Kč) však přitekla již během prvního čtvrtletí. Dalšími významnými investory v ČR byly Rakousko (s 25,4% podílem na PZI) a Slovensko (s podílem 12,3 %). Příliv PZI ze Spojených států amerických dosáhl během prvního pololetí více než 4,7 mld. Kč, což je z hlediska tohoto objemu řadí na páté místo mezi největšími investory do ČR. Relativní podíly dalších investorských zemí názorně ukazuje graf č. I.4.2. Graf č. I.4.2 Podíly zemí na PZI do ČR (mld. Kč) 100% 80% 60% 40% 20% 0% Německo Rakousko Francie Švédsko Slovensko Kypr Lucembursko Nizozemí Švýcarsko -20% 2007 2008 2009-1. pololetí Pramen: ČNB, graf MPO PZI do základního kapitálu byly směřovány do odvětví nemovitostí a služeb pro podniky a do finančního zprostředkování V některých odvětvích pokračuje odliv základního kapitálu Nejzajímavějším odvětvím pro zahraniční investory byla ještě v prvním čtvrtletí oblast finančního zprostředkování, která si však za celé 1. pololetí nakonec vysloužila (s přírůstkem investic ve výši 7,1 mld. Kč) druhou pozici. Největší tok PZI (ve výši 7,2 mld. Kč) směřoval v první polovině roku do odvětví nemovitostí a služeb pro podniky. Do celého zpracovatelského průmyslu přiteklo za toto období 3,3 mld. Kč. Odvětví dopravy a telekomunikací prošlo během prvního čtvrtletí odlivem základního kapitálu, který nakonec za celé první pololetí dosáhl výše 5,3 mld. Kč. Odliv základního kapitálu postihl také oblast elektřiny, vody, plynu, kde po celém prvním pololetí ubyly na základním kapitálu 2,0 mld. Kč. Další toky PZI do ČR ukazuje graf č. I.4.3. 17

Graf č. I.4.3 PZI do základního kapitálu podle odvětví za 1. pololetí 2009 (v mld. Kč) mil. Kč 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0-2,0-4,0 ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL ELEKTŘINA, PLYN, VODA STAVEBNICTVÍ OBCHOD A OPRAVY POHOSTINSTVÍ A UBYTOVÁNÍ DOPRAVA A TELEKOMUNIKACE FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ NEMOVITOSTI A SLUŽBY PRO PODNIKY -6,0 Pramen: ČNB, graf MPO Nejvíce byly reinvestovány nizozemské zisky Do zpracovatelského průmyslu přiteklo nejvíce ostatního kapitálu Z ČR plynuly vysoké investice do základního kapitálu Turecko na špici mezi cílovými zeměmi českých PZI PZI do základního kapitálu plynuly z ČR do odvětví elektřina, voda, plyn a dobývání nerostů Reinvestovaný zisk za první pololetí dosáhl v ČR více než 55,0 mld. Kč (za celý rok 2008 125,0 mld. Kč). Mezi zeměmi, jejichž zisk byl reinvestován, vede Nizozemí (13,9 mld. Kč) následované Německem (12,7 mld. Kč). Na celkovém reinvestovaném zisku se nejvyšší měrou podílel obor finančního zprostředkování (téměř 19,2 mld. Kč). Následují obory doprava a telekomunikace (10,0 mld. Kč) a nemovitosti a služby pro podniky (9,2 mld. Kč). Výjimečným sektorem, co se týče přílivu ostatního kapitálu, byla v prvním pololetí výroba dvoustopých motorových vozidel, přívěsů a návěsů, kam přiteklo téměř 9,8 mld. Kč. Celková změna PZI plynoucích z ČR dosáhla v prvním letošním pololetí 35,0 mld. Kč (v prvním čtvrtletí 18,4 mld. Kč). Z celkové částky plynulo 18,9 mld. Kč do základního kapitálu, téměř 16,0 mld. Kč činil reinvestovaný zisk a pouze 0,1 mld. Kč tvořil ostatní kapitál. V oblasti základního kapitálu došlo k vysokému navýšení, neboť v prvním čtvrtletí činily PZI z ČR do základního kapitálu pouze 3,6 mld. Kč V první polovině roku výrazně vzrostl objem českých PZI do Turecka, kam bylo investováno v daném období více než 9,0 mld. Kč. Na druhé příčce skončilo Nizozemí, kam směřovaly investice v objemu 7,9 mld. Kč, následované Německem, kam odteklo 6,3 mld. Kč, a to především do základního kapitálu. Hlavní podíl na vysokých českých investicích měly PZI do základního kapitálu společností v oborech elektřina, voda, plyn (více než 16,6 mld. Kč) a dobývání nerostů (téměř 6,0 mld. Kč). Investice do dalších odvětví se pohybovaly ve výši do 0,7 mld. Kč. Nejvíce PZI do základního kapitálu přitom odteklo do Turecka (více než 9,0 mld. Kč). 18

I.5 Kapitálový trh Návrat optimismu na světové trhy příznivě ovlivnil i vývoj v našem regionu Na globálních akciových trzích, které byly ještě na počátku roku poznamenány pesimismem a zvýšenou nervozitou, došlo v březnu k obratu trendu a akcie začaly rychle růst. Tento příznivý vývoj pokračoval s menšími výkyvy po celé 2. čtvrtletí 2009 a ještě výrazněji se prosadil v dalších měsících. Rychlý růst akciových trhů ovlivnila řada faktorů, mezi nimi např. snaha řady investorů využít příležitosti k nákupu podhodnocených akciových titulů, některá příznivá makroekonomická data z USA, poukazující na určité známky oživení ekonomiky a možnost vymanění se z recese, ale i nad očekávání dobré firemní výsledky a pokles rizikové averze na trzích. V porovnání se stejným obdobím minulého roku však akcie nadále zaostávaly v průměru o cca 30 %. Z amerických technologický index Nasdaq Composite 30.6.2009 klesl meziročně o 20 %, burzovní index S&P 500 propadl o 28,2 %. Z evropských akciových trhů poklesl meziročně německý DAX o 25,9 %, Londýnský FTSE o 24 % a pařížský CAC 40 o 29,7 %; vregionu SVE např. klesl maďarský BUX o 24,6 %, polský WIG o 27,2 % a ruský RTS o 57,3 %. Graf č. I.5.1 Vývoj indexu PX 2100 1936,1 1700 1300 1595,7 1405,1 982,7 900 500 628,5 100 2.1.07 2.2.07 2.3.07 2.4.07 2.5.07 2.6.07 2.7.07 2.8.07 2.9.07 2.10.07 2.11.07 2.12.07 2.1.08 2.2.08 2.3.08 2.4.08 2.5.08 2.6.08 2.7.08 2.8.08 2.9.08 2.10.08 2.11.08 2.12.08 2.1.09 2.2.09 2.3.09 2.4.09 2.5.09 Pramen: BCCP, graf MPO BCPP posilovala a ze svého únorového minima v červnu již vzrostla o více než 40 % I když téměř všechny tituly na pražské burze vykázaly ve 2. čtvrtletí kladné hodnoty, V souladu s pozitivní náladou v celém regionu rostl i český akciový trh. Březnový růst na BCPP (o 16,9 %), který následoval po několikaměsíčních propadech, pokračoval během celého dubna a vrcholil 7. května, kdy index PX dosáhl na 982,7 bodu a vrátil se tak na úroveň roku 2004. Do konce 2. čtvrtletí však trh prošel mírnou korekcí a více méně stagnoval. Index PX za čtvrtletí posílil o 19,8 %, od počátku roku o 4,7 %, meziročně však stále zaostával o téměř 40 %. Poté pražská burza zažila nejziskovější červenec ve své obchodní historii, když vzrostla o téměř pětinu a k 31.7. se její index dostal na 1 065,8 bodu. Vysokých zisků dosáhly zejména cyklické akcie mediální CME, jejichž ceny vzrostly za 2. čtvrtletí o 52,6 % a realitní developeři ECM a Orco (růst cen akcií o 39,4 %, resp. o 38,1 % ) a díky pozitivní náladě a výsledkům v domácím sektoru i bankovní tituly. Horší výkon podaly defenzivní tituly Telefonica O2 ČR a Philip Morris ČR (růst o 3,6 %, resp. o 9,9 %), přesto jsou i nadále považovány za nejatraktivnější tituly pražské burzy. Výrazně vybočily akcie společnosti Pegas 19

(růstem o 48,1 %), které jsou letos zatím jednoznačně nejúspěšnější emisí (od počátku roku vzrostly jejich ceny již o 53,0 %). obchodní aktivita na akciovém trhu zůstala nízká... klesly obchody s akciemi, s obligacemi téměř stagnovaly Obchodní aktivita na pražské burze byla ve 2. čtvrtletí meziročně o téměř 42 % nižší. Celkové měsíční objemy se stabilizovaly na úrovni okolo 40 mld. Kč, z toho téměř polovinu zajišťovaly obchody s akciemi ČEZ. BCPP tradičně zrealizovala většinu obchodů na domácím trhu, když zprostředkovala obchody za 240,2 mld. Kč, tj. 99,0 % všech transakcí (z celkového objemu 242,7 mld. Kč), zbytek připadl na RM-Systém. Krize výrazně ovlivnila likviditu obou trhů, především akciového. Objem akciových obchodů klesl ve 2. čtvrtletí meziročně o téměř 40 % a vrátil se tak zhruba na úroveň roku 2004 (viz tabulka č. I.5.1), oproti předchozímu čtvrtletí však již posílil o 2,8 %. Naopak objem obchodovaných dluhopisů meziročně jen mírně posílil, ale oproti předchozímu čtvrtletí propadl o téměř 30 %. Meziročně se změnil i podíl těchto cenných papírů na celkových obchodech. Tabulka č. I.5.1 Objemy obchodů na BCPP (v mld. Kč) Objemy obchodů Podíl na celkovém Tržní kapitalizace Počet emisí (stav (mld.kč) objemu (v %) (mld.kč, stav ke konci období) ke konci období) A + PL Obligace A + PL Obligace A + PL Obligace A + PL Obligace 1.čtvrtletí 2003 44,0 341,0 11,4 88,6 508,2 411,8 76 79 2. " 57,9 279,5 17,2 82,8 546,7 443,6 73 79 3. " 77,0 272,4 22,0 78,0 595,1 483,0 69 83 4. " 78,5 217,2 26,5 73,5 644,5 505,5 65 81 1.čtvrtletí 2004 121,5 214,2 36,2 63,8 785,5 543,7 64 84 2. " 110,6 190,7 36,7 63,3 778,9 561,3 62 79 3. " 105,1 135,7 43,6 56,4 845,7 561,2 59 80 4. " 142,6 151,9 48,4 51,6 975,8 577,0 55 79 1.čtvrtletí 2005 262,8 164,4 61,5 38,5 1 086,0 572,0 54 79 2. " 264,5 121,8 68,5 31,5 1 143,1 605,3 52 81 3. " 271,1 98,2 73,4 26,6 1 304,2 631,5 42 85 4. " 242,8 148,9 62,0 38,0 1 330,8 655,5 39 93 1.čtvrtletí 2006 224,0 201,5 52,6 47,4 1 485,8 708,3 39 96 2. " 261,7 153,1 63,1 36,9 1 350,8-36 100 3. " 169,4 102,0 62,4 37,6 1 408,8-33 102 4. " 193,8 142,3 57,7 42,3 1 592,0-32 110 1. čtvrtletí 2007 261,6 141,3 64,9 35,1 1 660,7-31 112 2. " 230,0 125,4 64,7 35,3 1 815,3-31 115 3. " 261,7 104,0 71,6 28,4 1 799,3-32 116 4. " 259,7 138,1 65,3 34,7 1 841,7-32 132 1. čtvrtletí 2008 244,2 181,0 57,4 42,6 1 724,8-33 127 2. " 192,5 121,0 61,4 38,6 1 876,6-33 125 3. " 229,3 128,2 64,1 35,9 1 518,7-29 121 4. " 186,0 212,9 46,6 53,4 1 091,7-28 121 1. čtvrtletí 2009 113,4 176,3 39,1 60,9 930,9-26 117 2. " 116,6 123,6 48,5 51,5 1 065,5-25 117 Pramen : BCCP Obchody RM- Systému naopak prudce vzrostly RM-Systém, česká burza cenných papírů, a.s., uskutečnil ve 2. čtvrtletí obchody o objemu 2,4 mld. Kč (tj. 1 % celého trhu). Meziročně byly vyšší o 103,8 %, oproti 1. čtvrtletí o 48,6 %. 20

Pražská burza s elektřinou expanduje, ale potýká se s nezájmem Energetická burza Praha (PXE) změnila název na Power Exchange Central Europe a statut na akciovou společnost, v souvislosti s geografickým rozvojem firmy a zejména expanzí do zemí v regionu střední Evropy. Pro svých 32 účastníků zprostředkovává obchodování s elektrickou energií na spotovém a derivátovém trhu v ČR a na derivátovém trhu na Slovensku a Maďarsku. PXE nabízí svým účastníkům rovněž možnost registrace, zúčtování a konečného vypořádání obchodů, které jsou uzavřeny prostřednictvím brokera nebo přímo mezi účastníky burzy (OTC Clearing). Také pražská energetická burza prodělala za poslední rok bouřlivý vývoj, když její ceny 30. 6. 2009 ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku spadly o téměř 45 %. Např. ceny elektřiny u kontraktů na 1 rok klesly z rekordních 80-90 EUR/MWh v červnu a červenci 2008 na 46,50 EUR/MWh obchodovaných 31.7.2009. Cenový vývoj na pražské energetické burze a energetické burze v Lipsku ukazuje graf č. I.5.2. Graf č. I.5.2 Vývoj cen elektrické energie na PXE a EEX (Base Load, 1 Year) 90 80 EUR/MWh 70 60 50 40 1.6.2007 19.6.2007 5.7.2007 23.7.2007 8.8.2007 24.8.2007 11.9.2007 27.9.2007 15.10.2007 31.10.2007 16.11.2007 4.12.2007 20.12.2007 14.1.2008 30.1.2008 15.2.2008 4.3.2007 20.3.2008 8.4.2008 24.4.2008 13.5.2008 29.5.2008 16.6.2008 2.7.2008 18.7.2008 5.8.2008 21.8.2008 8.9.2008 24.9.2008 13.10.2008 29.10.2008 14.11.2008 2.12.2008 18.12.2008 12.1.2009 28.1.2009 13.2.2009 3.3.2009 19.3.2009 6.4.2009 23.4.2009 12.5.2009 28.5.2009 15.6.2009 1.7.2009 17.7.2009 Pramen: PXE, EEX, graf MPO Germany Power French Power PXE 21

II. PRŮMYSL II.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita Pokles průmyslové produkce pokračoval i v 2. čtvrtletí 2009 Na vývoji průmyslu, který se vposledních osmi letech těšil vysokému růstu se v závěru roku 2008 projevila celosvětová finanční krize, v jejímž důsledku došlo ke zpomalení ekonomik zemí EU a k oslabení zahraniční i domácí poptávky. Následný výrazný pokles průmyslové produkce, jenž zasáhl domácí ekonomiku poprvé ve 4. čtvrtletí 2008, pokračoval i v roce 2009. Ve 2. čtvrtletí 2009 se průmyslová produkce meziročně snížila o 18,6 % (v 1. čtvrtletí o 19 %). Rozhodující byl vývoj zahraniční poptávky ze zemí EU, kam směřuje většina našeho exportu. Zvlášť citelně byl postižen automobilový průmysl, který se ve 2. čtvrtletí 2009 meziročně propadl o 16,3 %. Dopady globální hospodářské recese na domácí automobilový průmysl a navazující dodavatelská odvětví zpracovatelského průmyslu (např. gumárenský a plastikářský průmysl) dočasně zmírnilo šrotovné, jež zavedly některé evropské státy. S nižší poptávkou se potýkala i ostatní významná odvětví ekonomiky - hutnictví, strojírenství a elektrotechnický průmysl. K dalším omezujícím faktorům působícím nepříznivě na výkonnost průmyslu patřily vysoké náklady na energie a dopravu a vysoká základna předcházejícího roku. Průmyslová výroba se v průběhu 2. čtvrtletí 2009 pohybovala zhruba na úrovni roku 2005. Český průmysl je dlouhodobě spjat s výkonností průmyslu v Německu, které je největší ekonomikou v Evropě a klíčovým trhem pro české podniky. Předurčuje, jak si povede celé české hospodářství. Podnikatelská důvěra v Německu rostla celé 2. čtvrtletí 2009; hodnota indexu podnikatelského klimatu, měřeného ekonomickým institutem Ifo, se v jednotlivých měsících nepřetržitě zvedala a v červnu dosáhla nejvyšší úrovně od listopadu 2008. S tímto vývojem korespondoval i vývoj důvěry domácích průmyslových podniků, která se v průběhu 2. čtvrtletí 2009 taktéž kontinuálně zvyšovala. Zástupci průmyslu v červnu očekávali pro příští tři měsíce oživení tempa výrobní činnosti i zaměstnanosti. Tržby průmyslových podniků (v b.c.) se ve 2. čtvrtletí 2009 meziročně snížily o 20,1 %, tržby z přímého vývozu (v b.c.) klesly o 19,8 % (na celkových tržbách průmyslu se podílely 48,1 %). Podíly tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách a na tržbách sekcí, odvětví a oddílů jsou uvedeny v tabulce II. Průmysl (v přílohové části). Výkonnost a konkurenceschopnost průmyslu se projevila na výsledcích vývozu. Propočty mezi indexem průmyslové produkce a celkovým vývozem za období leden 2002 až červen 2009 ukázaly na vyšší stupeň vzájemné závislosti, vyjádřený hodnotou korelačního koeficientu 0,84. Vyšší stupeň závislosti byl propočten i mezi indexem průmyslové produkce a celkovým dovozem s hodnotou korelačního koeficientu 0,82. 22

Graf č. II.1.1 Vývoj průmyslové produkce, zaměstnanosti a tržeb z přímého vývozu a jejich trendů (meziroční změna v %) 20 15 10 5 0-5 -10-15 -20-25 1Q/07 2Q/07 3Q/07 4Q/07 1Q/08 2Q/08 3Q/08 4Q/08 1Q/09 2Q/09 Pramen: ČSÚ, propočty a graf MPO Index průmyslové produkce Zaměstnanost Tržby z přímého vývozu (b.c.) Propad spotřebitelské poptávky se projevil výrazným poklesem výroby pro dlouhodobou spotřebu Hluboký propad spotřebitelské poptávky (při sníženém růstu průměrných mezd a poklesu zaměstnanosti) se projevil, v členění průmyslové produkce podle hlavních průmyslových seskupení, poklesem u všech seskupení. Nejvýraznější meziroční pokles (o 28,4 %) byl ve 2. čtvrtletí 2009 registrován v důsledku úpadku poptávky obyvatelstva u výroby pro dlouhodobou spotřebu,. Omezení kooperace v rámci nadnárodních společností se projevilo u výroby pro mezispotřebu poklesem o 22,3 %. Snížila se i investiční aktivita podniků, výroba pro investice byla nižší o 18,5 %. Dále poklesla výroba energií o 10,4 % a výroba pro krátkodobou spotřebu o 7,5 %. Tabulka č. II.1.1 Vývoj průmyslové produkce a tržeb a jejich sekcí v roce 2009 (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) Index průmyslové produkce 1. Q duben květen červen 2. Q 1. pol. červenec Průmysl celkem (B+C+D) -19,0-22,1-21,3-11,8-18,1-18,2-18,2 B Těžba a dobývání -10,5-9,6-26,8 22,9-5,2-8,2-14,5 C Zpracovatelský průmysl -21,7-23,8-22,1-13,7-10,5-21,0-19,6 D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu -1,2-10,5-8,7-4,0-8,0-4,1-3,4 Tržby z průmyslové činnosti (v b.c.) Průmysl celkem (B+C+D) -17,1-19,9-20,2-10,7-20,1-16,5-19,7 B Těžba a dobývání -16,5-21,2-21,4-4,3-15,3-16,7-18,0 C Zpracovatelský průmysl -20,4-20,9-21,5-14,7-20,7-18,6-20,4 D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 4,7-7,8-0,7 2,9-15,0-3,8-12,5 Tržby z přímého vývozu (v b.c.) Průmysl celkem (B+C+D) -19,4-24,1-24,2-11,9-20,1-20,7-19,6 B Těžba a dobývání -31,8-37,2-25,3-7,7-24,1-29,1-13,5 C Zpracovatelský průmysl -20,5-24,3-24,2-12,3-20,3-21,2-20,0 D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 137,3 28,1-16,7 64,4 22,4 69,5 27,4 Pramen: ČSÚ 23

Propad zahraniční poptávky ovlivnil výkonnost vývozně orientovaných odvětví Dynamický růst u výroby mlýnských výrobků a olejů a tuků Dynamický růst u rozhodujícího oboru výroby lokomotiv a vozového parku Ve zpracovatelském průmyslu byla hlavním atributem krize, výrazným snížením poptávky, postižena nejvýrazněji odvětví, jejichž produkce je určena převážně na vývoz. Produkce zpracovatelského průmyslu se ve 2. čtvrtletí 2009 propadla meziročně o 10,5 %, tržby (v b.c.) o 20,7 % a tržby z přímého vývozu (v b.c.) o 20,3 %. Na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu se přímý vývoz podílel 52,4 %, na celkových tržbách průmyslu 47 %. Ve zpracovatelském průmyslu vzrostla produkce (dle fyzického objemu) jen ve dvou odvětvích: výrobě potravinářských výrobků (o 3,4 %) a výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení (o 1,8 %). Z hlediska sledování zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti výroby byl ve 2. čtvrtletí 2009 zaznamenán pokles produkce ve všech sektorech. U HIGH-TECH sektoru, který využívá vyspělé technologie a vytváří vyšší přidanou hodnotu, se produkce snížila o 7,2 % (podíl na celkové produkci zpracovatelského průmyslu se naopak meziročně zvýšil o 1,5 p.b. na 11,6 %). Výrazného snížení produkce (o 19,2 %, resp. o 28,9 %) dosáhly sektory MEDIUM HIGH-TECH (zde je zahrnut automobilový průmysl a strojírenství), jehož podíl klesl o 0,2 p.b. na 44,2 %, a MEDIUM LOW-TECH (zahrnuje hutnictví), jehož podíl se snížil o 3,8 p.b. na 25,9 %. Relativně nejmenší pokles produkce (o 6 %) zaznamenal sektor s nízkou technologickou náročností LOW-TECH, jehož podíl se zvýšil o 2,5 p.b. na 18,2 %. Potravinářský průmysl je odvětvím navazujícím na zemědělství a jeho hlavním posláním je zabezpečit výživu obyvatelstva v dostatečném sortimentu a množství ve smyslu zásad správné výživy. Zabezpečuje ale i nepotravinářské využití. Ve 2. čtvrtletí 2009 rostla z jeho jednotlivých oborů nejdynamičtěji výroba olejů a tuků o 132,1 % (podíl 2,2 %) a výroba mlýnských výrobků o 29,6 % (podíl 2,7 %). Zvedlo se rovněž zpracování a konzervování masa o 15,2 % (podíl 9,7 %) a výroba ostatních potravinářských výrobků (sušenky, oplatky, čokoláda, káva, těstoviny, polévky apod.) o 5,3 % (podíl 4,2 %). Rozhodující oblast zpracování mléka, výroba mléčných výrobků naopak zaznamenala pokles o 6,8 % (podíl 20,6 %). Odvětví dlouhodobě dosahuje poměrně nízkého tempa růstu, je proto žádoucí věnovat pozornost faktorům, které povedou ke zvýšení kvality potravin, obohacení sortimentu a rozšiřování značkových výrobků. Z tohoto důvodu je důležité dosažení užšího propojení vědy a výzkumu s podnikatelskou praxí. Za účelem zvýšení exportní výkonnosti odvětví je dále nutné širší zapojení do jednotného trhu EU. Odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení nabízí širokou nabídku dopravních prostředků. Svým sortimentem patří mezi převážně proexportní odvětví, významně ovlivňující růst celkového vývozu, přičemž značnou měrou zajišťuje zároveň i tuzemskou dopravní infrastrukturu. V odvětví je rozhodující výroba železničních lokomotiv a vozového parku, která ve 2. čtvrtletí 2009 vzrostla meziročně dle tržeb o 26,3 % (podíl 70,3 %). Tento obor s dlouholetou tradicí má do budoucna perspektivu příznivého vývoje (nejen domácí vozový park, ale i vozové parky v dalších zemích střední Evropy, kam jsou vozidla vyvážena, postupně zastarává a bude nutná jeho obnova). Vyšší růst zaznamenala výroba jízdních kol a vozíků pro invalidy o 11,9 % (podíl 7,2 %). Velmi dynamicky vzrostla výroba lodí a plavidel, jež zaznamenala více než šestinásobný růst (při malém podílu 0,9 %), na kterém se odrazila dodávka kontejnerového plavidla pro holandského zákazníka, jež bylo spuštěno na vodu v Děčíně v dubnu 2009. O dalších perspektivách odvětví svědčí již podepsaný kontrakt mezi podnikem ŠKODA VAGONKA, a. s., a slovenským zákazníkem na výrobu 10 příměstských souprav pro zlepšení hromadné kolejové dopravy v celkové hodnotě 2,5 mld. Kč, s průběžným termínem dodávek do roku 2012. Všechna ostatní odvětví zpracovatelského průmyslu zaznamenala ve 2. čtvrtletí 2009 pokles produkce. V následující části se zaměříme jen na ta odvětví, která mají na průmyslové produkci významný podíl. 24

Zahraniční šrotovné příznivě ovlivnilo automobilový průmysl Odvětví ovlivněno velkým poklesem výroby spotřební elektroniky Na úpadku strojírenství se podepsala snížená investiční aktivita podniků V rozhodujícím odvětví českého průmyslu, výrobě motorových vozidel, byl vývoj ovlivněn zavedením šrotovného ve dvanácti evropských zemích, zejména u našeho největšího obchodního partnera, Německa, kde zmíněné opatření na podporu automobilového průmyslu vstoupilo v platnost 27. ledna 2009. Z následného oživení tamní poptávky po automobilech těžila nejen mladoboleslavská automobilka Škoda Auto, jejíž prodeje na německém trhu zaznamenaly výrazný růst (např. nová Fabia v první polovině roku na německém trhu patřila k nejprodávanějším modelům od zahraničního výrobce), ale i ostatní domácí automobilky (TPCA CZECH a HYUNDAI). Pokles tuzemské produkce automobilů v průběhu 2. čtvrtletí 2009 podstatně zvolnil, zatímco v lednu se výroba motorových vozidel meziročně propadla o 42,9 %, v červnu byla meziročně nižší o 8,1 % (ve 2. čtvrtletí klesla 16,3 %). Produkce největší tuzemské automobilky ŠKODA AUTO, jejíž podíl na celkové výrobě osobních automobilů v ČR dosahuje 52,2 %, se ve 2. čtvrtletí 2009 meziročně propadla o 15,3 %. Ostatním tuzemským automobilkám se pokles produkce navzdory světové finanční krizi vyhnul. Kolínský producent malých vozů TPCA CZECH, podílející se na celkové výrobě osobních aut v ČR 37,2 %, zvýšil svoji výrobu o 0,7 %. Nošovická automobilka HYUNDAI, která je v provozu od listopadu 2008, vyrobila ve druhém čtvrtletí letošního roku 30 tis. vozů (v 1. čtvrtletí 20 tis.vozů). Kromě automobilek se těšili pozitivním dopadům šrotovného i subdodavatelé z dalších odvětví zpracovatelského průmyslu, kteří zaznamenali v průběhu prvního pololetí zmírnění poklesu produkce. Po vypršení šrotovného se může automobilový průmysl opět vrátit do doby před jeho zavedením (výrazný pokles produkce, snižování zaměstnanosti). Stejné obavy sdílí i subdodavatelé. Situace z přelomu roku by se ale neměla opakovat, na rozdíl od loňska mají automobilky vyprázdněné sklady. Podle odhadu tvořila šrotovným živená poptávka po automobilech zhruba 0,3 % výkonnosti české ekonomiky ve 2. čtvrtletí 2009. Druhým nejvýznamnějším odvětvím zpracovatelského průmyslu je výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů. V odvětví dominuje firma FOXCONN CZ, s.r.o., která vyrábí především počítače, servery, obrazovky a všechny součásti osobních počítačů s výjimkou čipů. Své výrobní provozy má v Pardubicích a v Kutné Hoře (provoz zahájen v červnu 2008). Patří mezi největší společnosti v ČR, podle výše exportu je hned za mladoboleslavskou Škodovkou. Z jednotlivých oborů se zvýšila výroba počítačů a periferních zařízení o 2,4 % (podíl 51,6 %) a výroba elektronických součástek o 6,4 % (podíl 9,2 %), a to i přes snížení zahraniční poptávky. Významný podíl v odvětví má výroba spotřební elektroniky, která zaznamenala pokles produkce o 27,2 % (podíl 29,4 %). Výrazné snížení poptávky a odbytu donutilo výrobce plazmových televizorů japonskou společnost Hitachi Home Electronics (Czech), s.r.o., k uzavření továrny a ukončení činnosti v ČR (březen 2009). Výrobu výrazně omezila i IPS Alpha, s.r.o., která je zaměřena na výrobu LCD obrazovek. Výroba strojů a zařízení patří mezi odvětví s dlouholetou tradicí, zahrnující širokou oblast výroby a pestrou škálu produktů. Svou vyspělostí ukazuje na hospodářskou úroveň státu. Dlouhodobě je hlavním trendem strojírenské výroby snaha o snížení spotřeby surovin a zvýšení podílu přidané hodnoty. Světová finanční krize a snížená investiční aktivita podniků se projevila hlubokým poklesem výroby průmyslových chladících a klimatizačních zařízení o 41,5 % (podíl 11,6 %), výroby strojů pro těžbu, dobývání a stavebnictví o 34,9 % (podíl 7,2 %) a výroby ložisek, ozubených kol, převodů a hnacích prvků o 32,3 % (podíl 6,9 %). 25