ANALÝZA DOBROVOLNÉHO PILÍŘE DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU ČR A SR

Bankovní institut vysoká škola Bankovnictví a pojišťovnictví ANALÝZA DOBROVOLNÉHO PILÍŘE DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU ČR A SR Bakalářská práce Autor: Filip Koch Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Alena MAAYTOVÁ, Ph.D Praha Duben 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí. Jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze 27. června 2012. Filip Koch

Poděkování Děkuji Ing. Aleně Maaytové, Ph.D za její pomoc a rady při odborném vedení bakalářské práce.

Anotace Bakalářská práce na začátku pojednává o vlastnostech, funkcích a problémech doplňkových důchodových systémů v České a Slovenské republice. Dále se zabývá podrobnou analýzou českého a slovenského systému doplňkového důchodového připojištění, a to včetně připravované reformy v České republice. Rozebírá primárně investice v obou systémech a jejich zhodnocení. V poslední části se práce snaţí zhodnotit oba systémy a připravit objektivní doporučení. Annotation Bachelor thesis at the beginning discusses properties, functions and problems of supplementary pension system in the Czech and Slovak Republics. It also deals with a detailed analysis of the Czech and Slovak system of supplementary pension schemes, including the planned reforms in the Czech Republic. It deals primarily investments in both systems and their yields. The last part of the work tries to evaluate both systems and to prepare an objective recommendation Klíčová slova v češtině: Doplňkové důchodové spoření, penzijní připojištění, důchodová reforma, třetí důchodový pilíř, důchodová doplňková společnost, penzijní fondy, investice. Key words: Additional retirement savings, supplementary pension, retirement pension reform, the third pillar pension, supplementary pension companies, pension funds, investment.

Obsah Obsah.5 Úvod...6 1. Popis dobrovolného pilíře důchodového systému v ČR a SR.7 1.1. Popis současného penzijního připojištění v České republice...7 1.2. Popis doplňkového důchodového připojištění v Slovenské republice 13 2. Analýza dobrovolného pilíře důchodového systému v ČR...19 2.1. Analýza a rozbor stávajícího penzijního připojištění v České republice 20 2.2. Připravované změny stávajícího penzijního připojištění v České republice..31 3. Analýza dobrovolného pilíře důchodového systému v SR....34 4. Srovnání situace v ČR a na Slovensku a doporučení popřípadě odhad budoucího vývoje...43 Závěr....50 Seznam použité literatury......51 Seznam tabulek...56 5

Úvod Názory, zda je dnes potřeba si samostatně spořit na zabezpečení kvalitního stáří, nejsou zcela jednoznačné. Stát nám dnes a denně říká, ţe finance v duchovém pojištění na výplatu důchodů, které by umoţňovaly zachovat alespoň minimální potřeby dnešních důchodců, chybí a v budoucnu jich bude čím dál méně. Pomineme-li touhu začít zjišťovat důvody proč tomu tak je a přijmeme-li fakt, ţe peníze na důchody opravdu nebudou, je nutné se zamyslet, jakým způsobem si zajistit peníze na důstojné stáří. Zde nastupuje role státu, který vytvořil systém spoření na důchod. Jednoduchou definicí si tento systém popíšeme jako spoření po malých částkách se státní podporou a nízkým zhodnocením na 40 let. Hlavním cílem bakalářské práce je posouzení, zda je systém penzijního připojištění v České republice schopen poskytnout účastníkům dostatečný doplňkový příjem na stáří, a zda dokáţe nabídnout zhodnocení naspořených prostředků, a to minimálně nad rámec inflace. Pro dosaţení cíle jsem zvolil metodu analýzy současného systému penzijního připojištění v České republice, včetně analýzy připravované reformy a jeho srovnání s jiţ zreformovaným doplňkovým důchodovým připojištění v Slovenské republice. Toto srovnání jsem zvolil z toho důvodu, abych mohl předpovídat budoucí vývoj v ČR a popřípadě učinit doporučení pro zlepšení systému penzijního připojištění. Metodu srovnání jsem zvolil z důvodu větší objektivity práce. Na zpracování analýzy, které je relevantní pro srovnání obou doplňkových penzijních systémů, lze nazírat ze tří různých pohledů. V této práci jsou provedeny analýzy z pohledu účastníka a samotné správcovské společnosti (penzijního fondu, doplňkové důchodové společnosti). Třetí moţností nazírání na analýzu, jeţ není v této práci obsaţena, je z pozice státu, jakoţto instituce subvencující doplňkové důchodové systémy formou daňových úlev nebo státních dotací a kontrolního orgánu dohlíţejícího na tento segment finančního trhu. 6

1. Popis dobrovolného pilíře důchodového systému v ČR a SR 1.1 Popis současného penzijního připojištění v České republice V úvodní části jsou uvedeny obecné informace o vzniku současného penzijního připojištění tzn. základní funkce, produkt penzijního připojištění a jeho současný stav. Systém penzijního připojištění se státním příspěvkem vznikl v roce 1994 na základě zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením se záměrem vytvořit doplňkový produkt, který má pomoci akumulovat prostředky na zabezpečení a udržení vyšší kvality života ve stáří, než kterou je schopen zajistit průběžný systém. Jedná se o ryze specifický národní produkt, který není příliš srovnatelný se systémy penzijního pojištění v zahraničí (převážně kolektivní zaměstnanecké systémy nebo individuální pojistné smlouvy; není přímá podpora státu). Právní úprava byla od roku 1994 několikrát novelizována, nejednalo se však o změny, které by byly systémového charakteru. 1 Penzijní připojištění je od svého začátku nestandardním produktem, který nelze zařadit mezi běţné produkty finančního trhu, a to z důvodu kombinace příspěvku klienta s příspěvkem od státu. Penzijní fondy soustřeďují od účastníků ve fázi spoření finanční prostředky, které jsou díky zákonem dané garanci nezáporného zhodnocení nuceny investovat velmi konzervativně. Po ukončení spoření nastupuje fáze výplatní, v níţ jsou finance rozdělovány různými formami dávek. 1 BEZDĚK, Vladimír, Jiří FIALKA, Michal FRANKL, Marta GELLOVÁ, Klára HÁJKOVÁ, Jiří HOIDEKR, Pavel KOHOUT, Jiří KRÁL, Jiří RUSNOK a Vít SAMEK. Příloha č. 8 - Doplňkové systémy: penzijní připojištění se státním příspěvkem, MFČR a PES, květen 2010. In: [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z WWW: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_duchod_ref_pes.html>. 7

Produkt penzijního připojištění je upraven v zákoně č. 42/1994 Sb., v platném znění 2. Skládá se z pravidelných měsíčních příspěvků klientů, které lze na účet penzijního fondu poukazovat i za delší časová období, například čtvrtletně, pololetně, ročně, či jednorázově. K těm jsou připisovány měsíční státní příspěvky. Výše státního příspěvku závisí na měsíčním příspěvku účastníka. Minimální měsíční příspěvek účastníka činí 100 Kč a je podpořen státním příspěvkem 50 Kč. Maximální státní příspěvek ve výši 150 Kč měsíčně se vztahuje na měsíční příspěvek klienta 500 Kč a více. Státní příspěvek je poskytován po celou dobu spoření. Takto můţe účastník kaţdý rok získat aţ 1 800 Kč. Část příspěvků, které ročně přesáhnou 6 000 Kč, lze uplatnit jako odpočet ze základu daně z příjmů 3. Veškeré prostředky na účtu jsou zhodnocovány podílem na výsledcích hospodaření penzijního fondu. Podíly na zisku nejsou daněny v průběhu spoření, ale aţ při výplatě úspor, a tudíţ jsou během spoření dále zhodnocovány. Na penzijní připojištění můţe také přispívat zaměstnavatel. Klientem penzijního fondu se může stát osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území ČR nebo fyzická osoba starší 18 let s bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, pokud se účastní důchodového pojištění nebo veřejného zdravotního pojištění v České republice. 4 Během spořicí fáze penzijního připojištění lze měnit výši měsíčního příspěvku a také lze převádět naspořené peníze pod jiný penzijní fond. Zároveň je moţné placení příspěvků přerušit nebo odloţit. Z tohoto pohledu se penzijní připojištění jeví jako velmi flexibilní forma zhodnocení finančních prostředků na rozdíl od investičních hypotečních úvěrů. 2 Česká republika. Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. In: 42/1994. Dostupné z WWW: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakony_7741.html>. 3 Státní příspěvek a daňové úlevy. Penzijní fond České pojišťovny [online]. [cit. 2012-04-10]. Dostupné z WWW: <http://www.pfcp.cz/o-produktu/statni-prispevek-a-danove-ulevy.html>. 4 Co je penzijní připojištění. Penzijní fond České pojišťovny [online]. [cit. 2012-04-10]. Dostupné z WWW: <http://www.pfcp.cz/o-produktu/co-je-penzijni-pripojisteni.html>. 8

Z penzijního připojištění lze poskytovat tyto penze. Penze starobní Musí být ze zákona sjednána vždy. Nárok na starobní penzi vznikne muži i ženě pokud platili příspěvky na tuto penzi nejméně 60 kalendářních měsíců a dosáhli věku 60 let. Požádat o dávku může účastník kdykoliv po splnění obou uvedených podmínek. Dolní hranice měsíčního příspěvku účastníka je 100,- Kč, horní hranice není omezena. Způsob výplaty starobní penze: 1. starobní penze doživotní 2. a. prostá - pobírá doživotně pouze účastník 3. b. se zaručenou dobou výplaty 10 let - v případě úmrtí účastníka pobírají pozůstalí 4. (určení ve smlouvě) stejnou výši penze po zbytek zaručené doby 5. c. s nárokem na pozůstalostní penzi - v případě úmrtí účastníka pobírají pozůstalí (určení účastníkem ve smlouvě) ještě 2 roky penzi ve stejné výši 6. jednorázové vyrovnání místo starobní penze - účastník si kdykoliv po vzniku nároku na dávku může vybrat celkovou naspořenou částku i jednorázově V žádosti o doživotní penzi může účastník požádat o mimořádnou výplatu první splátky v maximální výši 1/3 celkové finanční částky evidované na individuálním účtu účastníka (od penzijního plánu č. 3). Penze výsluhová Nárok na výplatu této penze, byla-li sjednána, vznikne účastníkovi, který platil příspěvky na tuto penzi minimálně 180 kalendářních měsíců. Výhodná je zejména pro mladší účastníky do 44 let věku. Výplata výsluhové penze je možná buď v podobě penze (pravidelně se opakujících dávek), nebo formou jednorázového vyrovnání. 9

Penze invalidní Je výhodná pro každého účastníka penzijního připojištění. V případě, že je mu přiznán plný invalidní důchod podle předpisů o důchodovém pojištění, má možnost čerpat prostředky ze svého individuálního účtu před dovršením zákonné věkové hranice 60 let. Nárok na tuto penzi vznikne, jestliže účastník platil příspěvky po sjednání této penze alespoň 36 kalendářních měsíců. Na tuto penzi účastník nepřiplácí žádné další finanční prostředky. Je vyplácena ve výši penze starobní a lze ji kombinovat se všemi druhy penzí, tak jako penzi starobní. Výplata invalidní penze je možná buď v podobě penze (pravidelně se opakujících dávek), nebo formou jednorázového vyrovnání. Penze pozůstalostní Náleží fyzické osobě určené účastníkem ve smlouvě o penzijním připojištění, jestliže zemřel účastník penzijního připojištění, který: 1. platil příspěvky na penzijní připojištění po sjednání této penze alespoň 36 kalendářních měsíců a kterému ještě nebyla vyplácena starobní nebo invalidní penze nebo vyplaceno jednorázové vyrovnání nebo 2. pobíral doživotní starobní penzi, nebo doživotní invalidní penzi spojenou s nárokem na výplatu penze pozůstalostní, nebo 3. pobíral doživotní starobní, invalidní nebo výsluhovou penzi se zaručenou dobou výplaty, přičemž zaručená doba dosud neuplynula Pozůstalostní penzi je vhodné uzavřít vždy, protože se jedná o částečné zabezpečení rodiny nebo blízkých. Na tuto penzi se nepřiplácí žádné další příspěvky. Pozůstalostní penze je vyplácena buď jako penze dočasná, nejméně po dobu 3 let, pokud se jedná o penzi po účastníkovi, kterému do okamžiku úmrtí nebylo z jeho připojištění nic vypláceno, nebo po dobu 2 let (v případě úmrtí při pobírání starobní penze s nárokem na pozůstalostní penzi, nebo po zbytek zaručené doby v případě, že zemřelý účastník byl pobiratelem penze starobní doživotní se zaručenou dobou. 10

Jednorázové vyrovnání Místo výplaty starobní, výsluhové nebo invalidní penze se účastník může rozhodnout pro výplatu celé částky na svém individuálním účtu formou jednorázového vyrovnání. Odbytné Náleží: -účastníkovi, který platil příspěvky na penzijní připojištění alespoň 12 kalendářních měsíců a jehož pojištění zaniklo dohodou nebo výpovědí a nevznikl mu nárok na jinou dávku- fyzickým osobám určeným ve smlouvě, pokud účastník zemřel a nebyla mu vyplácena penze nebo jednorázové vyrovnání a pokud nevznikl nárok na pozůstalostní penzi. Odbytné se stanoví jako úhrn příspěvků zaplacených účastníkem, případně zaměstnavatelema a podílů na výnosech hospodaření fondu. 5 Popis penzijního fondu Podle stávající právní úpravy musí být penzijní fond akciovou společností, kde je veškerý majetek majetkem penzijního fondu a účastníci jsou vůči němu v postavení věřitelů. Penzijní fondy obhospodařují jak prostředky svých akcionářů, tak prostředky účastníků. 6 5 Nejčastější dotazy. PENZIJNÍ FOND KOMERČNÍ BANKY, a.s. Penzijní fond Komerční banky, a.s. [online]. 2010 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW: <http://www.pfkb.cz/faq/>. 6 BEZDĚK, Vladimír, Jiří FIALKA, Michal FRANKL, Marta GELLOVÁ, Klára HÁJKOVÁ, Jiří HOIDEKR, Pavel KOHOUT, Jiří KRÁL, Jiří RUSNOK a Vít SAMEK. Závěrečná zpráva PES. In: [online]. [cit. 2012-04- 12]. Dostupné z WWW: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_duchod_ref_pes.html>. 11

V České republice v současnosti funguje 9 penzijních fondů. 7 AEGON Penzijní fond, a.s. ING Penzijní fond, a.s. Penzijní fond České spořitelny, a.s. Allianz penzijní fond, a.s. Generali penzijní fond, a.s. Penzijní fond České pojišťovny, a.s. Penzijní fond Komerční banky, a.s. AXA penzijní fond, a.s. ČSOB Penzijní fond Stabilita, a.s. 7 Seznam. In: Seznam členů červen 2012 [online]. [cit. 2012-05-06]. Dostupné z WWW: <http://www.apfcr.cz/cs/o-nas/seznam-clenu/>. 12

1.2 Popis doplňkového důchodového připojištění v Slovenské republice Slovenský systém důchodového spoření je po reformě z roku 2004 odlišný od penzijního připojištění v České republice. Účel však zůstal stejný. Spoření má zajistit svým klientům další zdroj příjmů v důchodovém věku, avšak s jistými spořicími rozdíly. Pro porovnání doplňkového důchodového připojištění v Slovenské republice s penzijním připojištěním v České republice popíšu celý produkt tak, jak funguje v reálném ţivotě. Dále se zaměřím na společnosti spravující doplňkové důchodové připojištění. Definice doplňkového důchodové spoření 8 Dobrovolné doplňkové důchodové spoření je příspěvkově definované, financované prostřednictvím kapitalizace, provozované doplňkovými důchodovými společnostmi na základě zákona č. 650/2004 Z. z. o doplňkovém důchodovém spoření a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. ledna 2005 9. Základní charakteristika doplňkového důchodového spoření Doplňkové důchodové spoření představuje dobrovolný tzv. třetí pilíř důchodového systému, ve kterém jsou finanční prostředky účastníků doplňkového důchodového spoření spravovány soukromými společnostmi. 8 III. pilier - doplnkové dôchodkové sporenie. Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky [online]. 2011 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z WWW: <http://www.employment.gov.sk/iii.-pilier.html>. 9 Slovenská republika. Zákon o doplnkovom dôchodkovom sporení a o zmene a doplnení niektorých zákonov. In: 650/2004. 2004. Dostupné z WWW: <http://www.jfmed.uniba.sk/fileadmin/user_upload/editors/patfyz_files/zo_oz_psav/zakony/z_o_dds/650-2004_o_dds.pdf>. 13

Velmi důležitou informací je, že doplňkové důchodové spoření v Slovenské republice nedostává od státu žádnou formu státního příspěvku nebo dotace. To je velký rozdíl mezi Slovenskou republikou a Českou republikou. Díky tomu se do třetího pilíře důchodového systému řadí také další produkty finančního sektoru jako investiční ţivotní pojištění, spořicí program do podílových fondů a další finanční produkty bez státní subvence. V následujícím textu tudíţ budu uvádět pouze doplňkové důchodové spoření. Účelem penzijního spoření je umoţnit účastníkovi získat doplňkový důchodový příjem ve stáří a doplňkový důchodový příjem v případě ukončení výkonu prací, které jsou zařazeny na základě rozhodnutí orgánu na ochranu zdraví do kategorie 3 nebo 4, nebo skončení výkonu prací zaměstnance, který je taneční umělec nebo hudební umělec vykonávající profesi hráče na dechový nástroj. 10 Systém doplňkového důchodového pojištění, ve kterém jsou peněţní prostředky účastníků spravovány soukromými společnostmi, byl na Slovensku zaveden v roce 1996. Šlo o finanční produkt organizovaný na principu definovaných dávek, který se vytvořil vedle průběţného prvního pilíře spravovaného sociálním zabezpečením. V roce 2004 bylo doplňkové důchodové pojištění v rámci důchodové reformy transformováno na doplňkové důchodové spoření. Účastníkem se můţe stát zaměstnanec, který uzavřel smlouvu o penzijním spoření s doplňkovou důchodovou společností (tato smlouva se nazývá účastnická smlouva), nebo jiná fyzická osoba, která ke dni uzavření účastnické smlouvy dosáhla věku nejméně 18 let. Prostřednictvím doplňkového důchodového spoření si účastník spoří prostředky v doplňkové důchodové společnosti (dále jen DDS), která tyto prostředky investuje za účelem jejich zhodnocení. Výsledná naspořená částka závisí na výši finančních prostředků, které účastník resp. jeho zaměstnavatel po celou dobu spoření do DDS odvedl k jejich zhodnocení. Výše měsíčních příspěvků účastníka na penzijní spoření je dohodnuta ve smlouvě. Placení příspěvků zaměstnavatele a jejich výši lze dohodnout v kolektivní smlouvě v rozsahu 10 Základné princípy DDS. STABILITA, d.d.s., a.s. [online]. 2011 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z WWW: <http://www.stabilita.sk/sk/sporenie/zakladne-principy-dds>. 14

stanoveném zákonem. Výše příspěvků zaměstnavatele, který platí příspěvky za své zaměstnance (účastníky), je součástí zaměstnavatelské smlouvy uzavřené mezi zaměstnavatelem a DDS. Zaměstnavatel však není povinen zaměstnavatelskou smlouvu uzavřít s výjimkou zaměstnavatelů účastníků přejímajících uvedené rizikové práce, za něţ zaměstnavatel platí příspěvky na penzijní spoření povinně, přičemţ účastník provádějící tyto rizikové práce po dobu výkonu uvedených prací příspěvky platit můţe, ale nemusí. Informace o doplňkových důchodových společnostech 11 Doplňková důchodová společnost (DDS) je akciová společnost se sídlem na území Slovenské republiky. Kaţdá DDS je povinna vytvořit a spravovat jeden nebo více příspěvkových doplňkových důchodových fondů s rizikovým profilem stanoveným DDS v souladu se zákonem, a jeden výplatní doplňkový důchodový fond s nízkou mírou rizika. Na rozdíl od DDS fond nedisponuje právní subjektivitou, nýbrţ je jen majetkem ve společném vlastnictví účastníků důchodového spoření. Prostředky fondu jsou uloţené na účtu v depozitní bance. Investiční pravidla pro doplňkové důchodové fondy stanoví zákon. Dohled nad podnikáním DDS vykonává Národní banka Slovenska, která fondům zároveň vydává povolení na vznik a činnost. Podzákonné předpisy v oblasti doplňkového důchodového spoření vydává kromě orgánu dohledu i Ministerstvo financí SR. Doplňková důchodová společnost vytváří a spravuje dva druhy fondů. 12 Příspěvkový doplňkový důchodový fond, jehoţ majetek je rozdělen na akciové, dluhopisové, peněţní a jiné investice. 11 Základné informácie o doplnkových dôchodkových spoločnostiach. Národná banka Slovenska [online]. 2012 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z WWW: <http://www.nbs.sk/sk/dohlad-nad-financnym-trhom/dohlad-naddochodkovym-sporenim/doplnkove-dochodkove-spolocnosti/zakladne-informacie-o-doplnkovychdochodkovych-spolocnostiach>. 12 III. pilier - doplnkové dôchodkové sporenie. Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky [online]. 2011 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z WWW: <http://www.employment.gov.sk/iii.-pilier.html>. 15

Výplatní doplňkový důchodový fond, jehoţ majetek můţe tvořit pouze dluhopisové investice, peněţité investice a obchody určené na omezení devizového rizika. Dá se říci, ţe první z výše jmenovaných fondů je fond pro fázi spoření, ve které účastník vkládá prostředky pro zhodnocení. Druhý fond je pro fázi výplatní tj. fázi, kdy účastník čerpá jiţ naspořené finance. Aktuální hodnota doplňkové důchodové jednotky 13 Doplňkové důchodové jednotky jsou evidovány na osobním účtu vyjadřujícím podíl účastníka nebo pobíratele dávky na majetku doplňkového důchodového fondu. Hodnota doplňkové důchodové jednotky se vyjadřuje v eurech (dále jen EUR) s přesností na šest desetinných míst. V první pracovní den, ve kterém DDS začne vytvářet doplňkový důchodový fond, je počáteční hodnota doplňkové důchodové jednotky 0,033194 eur. Po tomto dni se určuje hodnota doplňkové důchodové jednotky. Dávky z doplňkového důchodového spoření 14 doplňkový starobní důchod ve formě: 13 Vývoj aktuálnej hodnoty dôchodkovej jednotky v jednotlivých dôchodkových fondoch doplnkových dôchodkových spoločností. Národná banka Slovenska [online]. 2012 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z WWW: <http://www.nbs.sk/sk/dohlad-nad-financnym-trhom/dohlad-nad-dochodkovym-sporenim/aktualna-hodnotadochodkovej-jednotky-a-cista-hodnota-majetku-v-dochodkovom-fonde/vyvoj-aktualnej-hodnoty-dds>. 14 Dávky doplnkového dôchodkového sporenia. Ústredný portál verejnej správy Slovenskej republiky [online]. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z WWW: <http://portal.gov.sk/portal/sk/default.aspx?catid=41&etype=2&aid=948>. 16

- doţivotního doplňkového starobního důchodu - dočasného doplňkového starobního důchodu doplňkový výsluhový důchod ve formě: - doţivotního doplňkového výsluhového důchodu - dočasného doplňkového výsluhového důchodu jednorázové vyrovnání odstupné Podmínkou pro doplňkový důchodový příjem je, ţe bude vyplácen fyzické osobě, která si jako účastník doplňkového důchodového spoření naspořila prostředky na osobním účtu v systému doplňkového důchodového spoření (třetí pilíř), jeţ DDS investovala za účelem jejich zhodnocení. Systém dávek je podobný tomu, který máme dnes u penzijního připojištění, avšak liší se v parametrech. Například jednou z podmínek výplaty starobního důchodu je minimální věk účastníka 55 let. Naproti tomu v penzijním systému je tato hranice 60 let. 17

V Slovenské republice v současnosti nabízí své sluţby čtyři DDS 15 AXA d.d.s., a.s. Doplňková důchodová společnost Tatra banky, a.s. ING Tatry - Sympatie, d.d.s., a.s. Stabilita, d.d.s.,a.s. AEGON, d.d.s., a.s. ukončil svoji činnost v roce 2011 z důvodů nízkého počtu klientů 16 DDS v Slovenské republice jsou, co se týče počtu účastníků, znatelně menší neţ penzijní fondy v České republice. A nejen díky tomu také zanikl poslední jmenovaný fond AEGON. 15 Profil asociácie. Asociácie doplnkových dôchodcovských spoločnosti [online]. [cit. 2012-05-16]. Dostupné z WWW: <http://www.adds.sk/profil-asociacie/>. 16 Ukončenie činosti AEGON doplnkovej dôchodkovej spoločnosti. AEGON [online]. 2011 [cit. 2012-05-16]. Dostupné z WWW: <http://www.aegon.sk/sk/home/o-nas/aegon-slovensko/dds/>. 18

2. Analýza dobrovolného pilíře důchodového systému v ČR Penzijní připojištění v současné době nepředstavuje výrazný zdroj doplňkových důchodových příjmů v České republice a to i přesto, ţe je v něm zapojeno cca 86 % ekonomicky aktivních osob 17 a ke konci roku 2011 přesáhl v České republice počet osob, které si aktivně spoří na penzijní připojištění, 4,565 milionu. Penzijní fondy spravují 216,1 mld. Kč úspor 18. Počet účastníků a objem uloţených financí má vzrůstající tendenci, a to i přes ekonomickou recesi a velmi nízké výnosy v posledních pěti letech. I přes výše uvedené pozitivní ukazatele je důleţité se zaměřit na první větu v odstavci a poloţit si otázku: Proč v současné době nepředstavuje penzijní připojištění významný zdroj důchodových příjmů pro své účastníky a průměrná výše úspor připadajících na jednoho účastníka odpovídá necelým 5 měsíčním splátkám průměrného důchodu od státu? K zodpovězení otázky je potřeba analýza obou systémů penzijního připojištění v České a Slovenské republice. Z tohoto důvodu se aţ v poslední kapitole pokusím najit příčinu i moţné řešení výše uvedené otázky. Jelikoţ zanedlouho dojde ke změně stávajícího systému penzijního připojištění v České republice, rozhodl jsem se do analýzy a následného zhodnocení přidat jeho budoucí úpravu, kterou budu analyzovat. V závěru se pokusím zjistit, zdali navrhované změny budou mít pozitivní vliv pro účastníky penzijního připojištění. 17 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity a podle pohlaví a věku k 1. 3. 2001 [PDF]. 2004 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/t/57004fe66d/$file/41150301.pdf>. 18 Tab. č. 2a Rozvaha penzijních fondů - aktiva. In: Česká národní banka [online]. 2012 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z WWW: <http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/penzijni_ fondy/pf_ukazatele_tab02a.html/>. 19

2.1 Analýza stávajícího systému penzijního připojištění. Analýzu stávajícího penzijního systému v České republice jsem pojal jako rozbor dat o účastnících, naspořených finančních prostředcích a investicích penzijních fondů, abych byl schopný jej následně porovnat a zhodnotit se stávajícím doplňkovým důchodovým spořením v Slovenské republice. Nízké příspěvky účastníků Účastníci v současnosti vkládají do systému nízké částky. Naspořená částka je při přepočtení na měsíční výplatu doživotní penze zanedbatelná (v řádu stokorun). Hlavní důvody jsou následující: - Racionální chování s ohledem na státní příspěvek, daňový odpočet a současně relativně nízké zhodnocení vložených prostředků (viz výše). - Relativně vysoký důchod z průběžného systému: Výše důchodu, který lidé obdrží z průběžného systému, nenutí běžného občana k dodatečným úsporám. Snížení příjmů po odchodu do důchodu není příliš citelné (cca 25 % čisté mzdy u člověka, který pobíral 15 000 Kč v minulých 5 letech a předtím adekvátní částku). - Vysoký odvod ze mzdy (příjmů) na průběžný důchodový systém. 19 V roce 2011 měsíční příspěvek účastníka činil 439 Kč (viz. Tabulka 1). 19 BEZDĚK, Vladimír, Jiří FIALKA, Michal FRANKL, Marta GELLOVÁ, Klára HÁJKOVÁ, Jiří HOIDEKR, Pavel KOHOUT, Jiří KRÁL, Jiří RUSNOK a Vít SAMEK. Příloha č. 8 - Doplňkové systémy: penzijní připojištění se státním příspěvkem, MFČR a PES, květen 2010. In: [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z WWW: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_duchod_ref_pes.html>. 20

Tabulka 1: Rozloţení průměrné výše měsíčních příspěvků v Kč. 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Účastnický příspěvek v Kč 430,8 449,7 450,5 443,9 439,6 441 Meziroční změna v % - + 4,18 + 0,17-1,4-0,9 + 0,31 Pramen: MF 20 Jak můţeme vidět v Tabulce 1, před 3 lety začalo docházet k poklesu účastnického příspěvku. V posledním roce 2011 byl zaznamenán nepatrný růst. Konečným důsledkem sniţování měsíčního příspěvku bude niţší naspořená částka na konci spoření. Vysoké náklady penzijních fondů Výše nákladů na správu prostředků, na akvizice atd. není omezena, a to se samozřejmě také projevuje ve výsledcích výnosnosti penzijního připojištění. Akviziční náklady se v minulých letech rychle zvyšovaly a systém je jimi nežádoucím způsobem zatížen zejména v podobě nákladů příštích období, jejichž rozpouštění v následujících letech bude mít negativní vliv na výsledek hospodaření. 21 Náklady na nové smlouvy bereme, jako důleţitý ukazatel toho, jak fondy hospodaří se svěřenými prostředky. 20 Základní ukazatele vývoje penzijního připojištění v České republice - k 31.12.201127. února 2012Základní ukazatele vývoje penzijního připojištění v České republice - k 31. 12. 2011. In: Ministerstvo financí České republiky [online]. 2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z WWW: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_ukazatele_penzijniho_pripojisteni_68320.html>. 21 BEZDĚK, Vladimír, Jiří FIALKA, Michal FRANKL, Marta GELLOVÁ, Klára HÁJKOVÁ, Jiří HOIDEKR, Pavel KOHOUT, Jiří KRÁL, Jiří RUSNOK a Vít SAMEK. Příloha č. 8 - Doplňkové systémy: penzijní připojištění se státním příspěvkem, MFČR a PES, květen 2010. In: [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z WWW: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_duchod_ref_pes.html>. 21

Tabulka 2: Náklady na nové smlouvy v Kč. 2007 2008 2009 2010 Náklady na novou smlouvu v Kč 1592 2033 3365 3184 Meziroční změna v % - + 21,69% +39,58% -5,68% Pramen: MF 22 V roce 2010 meziročně poklesly tzv. akviziční náklady, tedy náklady vynaložené na získání nových smluv na penzijní připojištění, a to o 5,4 % na 3 184 Kč na jednu smlouvu. Oproti roku 2007 jsou však tyto náklady dvojnásobné, což může být důsledkem nasycenosti trhu počet účastníků penzijního připojištění představuje 85,9 % pracovní síly ČR a jejich nárůst rychle ztrácí na dynamice. Na rozdíl od minulosti, kdy měly penzijní fondy možnost růst díky přilákání nových osob do systému, nyní se musí soustředit především na udržení svých současných účastníků a expandovat prostřednictvím získávání klientů od svých konkurentů. A to je spojeno se značnými akvizičními náklady. 23 Institucionální zastaralost - neoddělený majetek. Podle stávající právní úpravy je penzijní fond akciovou společností, kde je veškerý majetek majetkem penzijního fondu a účastníci jsou vůči němu v postavení věřitelů. Penzijní fondy obhospodařují jak prostředky svých akcionářů, tak prostředky účastníků. Způsob rozdělení 22 ZPRÁVA O VÝVOJI FINANČNÍHO TRHU V ROCE 2010. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2011 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/ft_rocni_zprava_o_vyvoji FT_v_2010.pdf>. 23 ZPRÁVA O VÝVOJI FINANČNÍHO TRHU V ROCE 2010. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2011 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/ft_rocni_zprava_o_vyvoji FT_v_2010.pdf>. 22

zisku je stanoven zákonem a zjednodušeně vyjádřeno se dělí v následujícím poměru: 85 % účastníci, 10 % akcionáři, 5 % odvod do rezervního fondu. 24 Neoddělitelnost majetku má za následek opatrnější investiční strategii. Ţádný vrcholový manaţer se nemůţe rozhodnout pro agresivní investice s penězi akcionářů i účastníků. V dnešním světě by mohl takový fond velice rychle skončit na nule. Je nutné říci, ţe původní myšlenka neoddělitelnosti majetku má svůj důvod, kterým je opatrnost. V minulosti opatrnost mnohdy neplatila a byl upřednostňován zisk a manaţerské odměny. Proto také docházelo ke slučování zkrachovalých penzijních fondu s fungujícími. Dnes, kdy máme na výběr z mnoha různých investic, je nutné dát účastníkům penzijního spoření zhodnocení nad úroveň inflace a motivovat je tak k pravidelnému spoření. Tomu v současné chvíli tak není, jak si ukáţeme v následujícím odstavci o investiční strategii penzijních fondů. Extrémně konzervativní investiční strategie plynoucí z požadavku zaručeného nezáporného meziročního výnosu. Současný systém nabízí nízký, ale relativně zaručený výnos. Penzijnímu fondu totiž ze zákona vyplývá povinnost garantovat, že se účastníkovi nesníží výše naspořených prostředků. Právě tato garance je příčinou velmi nízkých výnosů, které jen o málo převyšují inflaci. Důvodem je zákonná úprava v případě, že hospodaření penzijního fondu skončí ztrátou, použije se ke krytí ztráty nerozdělený zisk z minulých let, rezervní fond a jiné fondy tvořené ze zisku. V případě, že tyto zdroje nepostačují, musí být ztráta kryta z prostředků akcionářů (snížením akciového kapitálu resp. požadavkem na jeho navýšení). 24 BEZDĚK, Vladimír, Jiří FIALKA, Michal FRANKL, Marta GELLOVÁ, Klára HÁJKOVÁ, Jiří HOIDEKR, Pavel KOHOUT, Jiří KRÁL, Jiří RUSNOK a Vít SAMEK. Příloha č. 8 - Doplňkové systémy: penzijní připojištění se státním příspěvkem, MFČR a PES, květen 2010. In: [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z WWW: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_duchod_ref_pes.html>. 23