GLBÁLNÍ PRBLÉMY EKSCIÁLNÍ PRBLÉMY - EKLGICKÝ PRBLÉM znečištění atmosféry ohrožení hydrosféry degradace půdy ohrožení lesů
ATMSFÉRA vzdušný obal Země, dynamický systém, ve kterém se jednotlivé složky neustále ovlivňují a působí tak na člověka a ostatní živé organismy 1000 km exosféra 500 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 ionosféra mezosféra stratosféra troposféra Štěpení molekul plynů na ionty 20 50 km ozonová vrstva Součást biosféry, podmínky příznivé pro život
TRPSFÉRA N (78,1 obj. %), 2 (20,9 obj. %), C2 (0,03 obj. %), vzácné plyny (argon, krypton, helium, neon, xenon), vodní páry - antropogenní činnost znečišťování ovzduší cizorodé látky, jejichž obsah je značně proměnlivý a mají charakter škodlivin - škodlivina Zákon o ochraně životního prostředí č. 309/1991 Sb. emise primární (látky vylučované přímo z konkrétního zdroje, např. S2, Cx, Nox, aromatické uhlovodíky) sekundární (reagují li spolu v ovzduší dvě nebo více emisí, např. ozón) - Vznik nových látek v ovzduší řada faktorů (fotoaktivita, velikost částic, vzdušná vlhkost, rozptylové podmínky, ) - Transmise a imisní spad - negativní dopad na celou biosféru DBA SETRVÁNÍ EMISÍ V ATMSFÉŘE S2 (2-4 dny), Nx (5 dní), amoniak (7 dní), olovo (14 dní), freony (150 let)
SMG A P ÍZEMNÍ ZÓN SMG vznik v souvislosti s průmyslovou revolucí pozornost od 19. stol. londýnský smog redukční spalování pevných fosilních paliv, inverzní charakter počasí spojený s redukcí S2 losangelský smog fotochemický, oxidační, letní spalování fosilních uhlovodíků působení UV záření na výfukové plynyvznik ozónu, PAN, aldehydů a kyseliny sírové TRPSFÉRICKÝ ZÓN vznik řadou chemických reakci z tzv. prekurzorů (oxidy N a těkavé organické látky) - koncentrace roste s teplotou - současný limit v ČR (ČHMÚ) 160 μg/m3, upozornění veřejnosti (1á0 μg/m3), varování veřejnosti (360 μg/m3)
KYSELÝ DÉ Monitoring od 60. let 20. stol. - Švédsko výrazný úhyn ryb v jezerech teorie dálkového přenosu kyselého deště země černého trojúhelníku (Německo, Polsko, Československo) S2 +1/2 2 + H2 H2S4 S2 H2S4 půdní voda řeka
KYSELÝ DÉ Přirozené ph srážek ph 5 6 x průmyslové oblasti ph srážek 3,5 4,5 Kyseliny z antropogenní činnosti - H2S4 a HN3 Suchá (aerosoly a plyny) a mokrá depozice (kyselý déšť) S2 a Nx Hlavní dopady: Vegetace jehličnaté stromy Půda překyselení půd vyplavování důležitých minerálních látek (Ca, Mg, K) Voda kyselé ph úhyn ryb Sekundárně zvyšuje obsah Al v půdách a vodě silně toxický (zanášení žáber ryb udušení kapr, losos, pstruh)
ZM NA KLIMATU Klima (podnebí) dlouhodobý průběh atmosférických podmínek (počasí), na kterém se spolupodílí energetická bilance, pohyb atmosféry, aktivní povrch a antropogenní činnost - Systém tvoří ATMSFÉRA, SVĚTVÝ CEÁN, PVRCH PEVNIN, KRYSFÉRA, BISFÉRA Globální oteplování a narušení ozónové vrstvy - V geologické minulosti změny klimatu v důsledku přírodních procesů sopečná činnost (zvýšení C2, metanu), pád mimozemského tělesa (prach, vychýlení zemské osy) 250 Ma a 65 Ma - dnes antropogenní činnost
GLBÁLNÍ TEPLVÁNÍ Skleníkový efekt proces, kdy dochází k zadržování tepla pocházejícího ze Slunce (krátkovlnné záření) a tím ke zvyšování teploty Země teplo IR záření záření zachycováno skleníkovými plyny Skleníkové plyny (C2, metan, N2, freony, ozón) IR záření IR záření Země
GLBÁLNÍ TEPLVÁNÍ - Nárůst skleníkových plynů za posledních 250 let o 50 % - zvýšení průměrné tepoty Země za posledních 100 let o 0,75 C - za posledních 50 let nárůst teploty 0,13 C/ rok - nárůst výskytu extrémních teplot, povodní, požárů, extrémního sucha apod. v důsledku povětrnostních změn důsledek oteplování světového oceánu - nárůst povrchové teploty permafrostu, tání ledovců (Arktida více jak Antarktida) - nárůst hladiny světového oceánu
NARU ENÍ ZÓNVÉ VRSTVY zónová vrstva - část atmosféry (stratosféry) ve výšce 20 50 km nad zemských povrchem, kde je množství 3 nejvyšší -množství udávané v Dobsonových jednotkách (DU), 1 DU = 0,01 mm vrstvy molekul 3 - celosvětový průměr : 350 DU (3,5 mm) - množství ozonu se zvyšuje s rostoucí zeměpisnou šířkou max. v oblasti 70 z.š. zón nestabilní molekula 03 vzniká fotochemickými reakcemi v atmosféře za účinku UV záření UV- C, B záření Freony (chlor-fluorované uhlovodíky) 0 0 0 Cl 0 Cl 0 0 0 ozón 0 Cl 0 0 0 0
NARU ENÍ ZÓNVÉ VRSTVY - Freony používány od 20. let 20 stol. chemická stálost a snadné zkapalnění hnací plyny, chladící zařízení, klimatizace, čerpadla, výroba polystyrenu a polyuretanu -Negativní dopad na atmosféru studován od 70. let 20. stol. (ozonová vrstva, skleníkový efekt) studie publikována v časopise Nature (1980) - nejslabší ozonová vrstva Antarktida stratosférická oblaka (výrazný pokles teplot až na -80 C) - ozónová díra zeslabení mocnosti ozonové vrstvu o více jak polovinu (J polokoule Austrálie, Antarktida, J Amerika) - nejméně postižené obl. - tropy, S polokoule snižování mocnosti ozónové vrstvy na jaře
VÝZNAMNÁ PLITICKÁ JEDNÁNÍ A DHDY - 1979 1. světová klimatická konference (WM) Ženeva Řada dalších konferencí v rámci UNEPu, WM - 1990 2. světová klimatická konference -Nebylo dosaženo žádných konkrétních požadavků ani výsledků -1997 Kjótský protokol 160 zemí světa konkrétní závazky pro snižování emisí skleníkových plynů snížení emisí k roku 2012 o 8 % (vč. ČR) -Ratifikace 55 státy odmítly USA a Austrálie, 2004 ratifikovalo Rusko- Kjótský protokol v platnost - hlavní cíl Kjótského protokolu snížení emisí na takovou úroveň, aby se zabránilo globálnímu otepelní o 2 C ve srovnání s obd. před průmyslovou revolucí -21. století další klimatické konference dopady změn klimatu a ochrana před nimi (přírodní katastrofy- povodně, změny circulace vzduchu,.)
hro ení hydrosféry HYDRSFÉRA veškerá vodní plocha planety Země, nejrozšířenější typ prostředí (71 %) oceány (98 %) sladká voda (2 %) povrchová voda 0,8 % atmosférická voda 0,4 % V systému velký (atmosféra povrch Země) a malý koloběh vody (oceán pevnina oceán) Srážková voda 2/3 výpar x 1/3 však do podzemní vody
hro ení hydrosféry SV TVÝ CEÁN -Atlantský, Tichý, Indický, Severní ledový oceán nerovnoměrné rozložení oceánu na S a J polokouli - průměrná hloubka 3 800 m, nehlubší místo Mariánský příkop 11 000 m - stále chemické složení charakteristická vlastnost salinita (NaCl a další rozpuštěné soli) průměrná salinita 36 vliv řady faktorů (šelfová moře x otevřené moře, tropické oblasti x oblasti mírného pásma a polární oblasti,výpar, množství srážek,..) Hlavní ohrožení světového oceánu RYBLV, CHEMICKÉ ZNEČIŠTĚNÍ Nekontrolovaný rybolov narušení biologické rovnováhy, max. šelfová moře (57 %) a oblast výstupných proudů (21 %) -nejvíce ohrožen Tichý oceán a SV Atlantik (Čína, Peru, USA, Chile, Indonésie, Japonsko, Rusko) - problematika lovu mořských kytovců (Japonsko, Island, Norsko) Chemické znečištění eutrofizace pobřežních vod, těžba ropy a zemního plynu, ekohavárie tankerů otravy ryb a dalších živočichů toxické látky součást potravních řetěžců
hro ení hydrosféry PVRCHVÁ VDA necelé 1 % světových zásob vody nejvíce S Amerika, V Africké příkopové propadliny 47 % Zvyšování nároků na vodu (průmysl, pitná voda) umělé vodní nádrže 70-80 % zavlažování 20 % průmysl 6 % domácnosti Hlavní ohrožení povrchových vod zavlažování (Aralské jezero) postupující desertifikace velké vodní nádrže (Tři Soutěsky) narušení ekosystému zemědělství eutrofizace riziko znečištění vod šíření nemocí (tyfus, cholera)