PTÁCI II Systém: Podtřída: Praptáci archeopteryx Podtřída: Praví ptáci Nadřád: Běžci ztráta schopnosti létat, zakrnělá křídla chybí hřeben hrudní kosti, malá pneumatizace kostí mohutné zadní končetiny se zredukovanými kostmi, přední končetiny zakrnělé mají penis, většinou o mláďata pečují žijí na jižní polokouli
PTÁCI II Nadřád: Běžci Řád: PŠTROSI mohutné zadní končetiny x zakrnělé přední mláďata jsou nekrmivá Zástupci: Pštros dvouprstý - největší žijící pták ( 250 cm, 75 kg), polopouště Afriky Nandu pampový - Jižní Amerika Emu australský - Austrálie Kivi jižní - Nový Zéland Moa - vyhynulý druh, Madagaskar, Nový Zéland Kasuár přilbový - pralesy Nové Guineje, severní Austrálie Tinama patagónská - Jižní Amerika, malý vzrůst, létají
Běžci: Pštros Výška 2,10-2,50 m. Délka krku 90-95 cm. Hmotnost 105-125 kg. Rychlost až 60 km/h. Nosnost na hřbetu až 60 kg. Pštros dvouprstý -Afrika
Běžci: Nandu Nanduové menší pštrosi a mají tři (nikoli dva) prsty na každé noze. Patří k dobrým běžcům, dokáží vyvinout rychlost až 60 km/h. Dále dobře plavou, velmi dobře vidí a slyší. Nandu pampový
Emu australský SOŠS a SOU Kadaň 5
Běžci: Kivi Kiviové mají zakrnělá křídla. Peří vypadá trochu jako srst. Mají těžší a silnější kosti než létající ptáci. Kivi jižní -NZ
Běžci: Moa MOA vyhynulý pták z nadřádu běžci. Vyskytoval se na Novém Zélandu. Byl až tři metry vysoký. Moa
Běžci: Kasuár přilbový pralesy Nové Guineje, severní Austrálie
Tinama patagónská Jižní Amerika, malý vzrůst, létají
PTÁCI II Nadřád: Plavci neschopní letu, specializace k plavání křídla změněná ve vesla, mezi prsty plovací blána kosti nejsou pneumatizovány pod kůží vrstva tuku + duté peří (termoizolace) chodí vzpřímeně, odráží se nohama, jede po břiše vajíčka zahřívá pod kožním vakem zástupci: TUČŇÁK PATAGONSKÝ, TUČŇÁK CÍSAŘSKÝ, TUČŇÁK HUMBOLDTŮV
Létaví - Plavci Tučňák patagonský Tučňák Humboldtův 11
Tučňák císařský nejvyšší a nejtěžší Antarktida Tučňák brýlový Jižní Afrika
PTÁCI II Nadřád: Letci nejpočetnější skupina ptáků nejznámnějších 20 řádů: Trubkonosí Potápky Potáplice Veslonozí Plameňáci Brodiví Vrubozobí Hrabaví Krátkokřídlí Dlouhokřídlí Měkkozobí Kukačky Šplhavci Papoušci Srostloprstí Svišťouni Lelkové Sovy Dravci Pěvci
PTÁCI II Nadřád: Letci (vázaní na vodu) Řád: Trubkonosí zástupci: ALBATROS Řád: Potápky zástupci: POTÁPKA ROHÁČ, P.MALÁ, P.ČERNOKRKÁ Řád: Veslonozí zástupci: PELIKÁN BÍLÝ, KORMORÁN VELKÝ, TEREJ BÍLÝ Řád: Brodiví zástupci: VOLAVKA POPELAVÁ, ČÁP BÍLÝ, ČÁP ČERNÝ, MARABU AFRICKÝ (mrchožravý) KVAKOŠ NOČNÍ, BUKAČ VELKÝ, IBIS POSVÁTNÝ, KOLPÍK BÍLÝ, KOLPÍK RŮŽOVÝ Řád: Plameňáci zástupci: PLAMEŇÁK RŮŽOVÝ Řád: Vrubozobí zástupci: KACHNA DIVOKÁ, LABUŤ VELKÁ, LABUŤ ČERNÁ, LABUŤ ZPĚVNÁ HUSA VELKÁ, LŽIČÁK PESTRÝ, POLÁK CHOCHOLAČKA, BERNEŠKA VELKÁ
Trubkonosí Mořští ptáci jižní polokoule, plovací blána Na souši pouze v době páření a pelichání Trubicovitě protažené nozdry (vylučování soli) 1 krmivé mládě (olej.tekutina v žaludku rodičů) Albatros stěhovavý Buřňák lední - Norsko
Potápky vodní, plovací blána, potápění i plavání kostrční žláza staví si plovoucí hnízda tažní Potápka černokrká Potápka roháč Potápka malá
Potáplice Robustní tělo s prodlouženým a špičatým zobákem, veslovací nohy, přistávání na prsa velká hnízda na březích severských jezer U nás vzácně jako zimní hosté Potáplice severní
Veslonozí Velcí mořští i sladkovodní ptáci Všechny 4 prsty vepředu s plovací blánou Mohutný zobák, hrdelní vak Fregatky, terejové Pelikán bílý Kormorán velký nemá kostrční žlázu
Brodiví Velcí ptáci s dlouhým krkem. Dlouhý zobák harpuna. Dlouhé brodivé nohy neopeřené nad patním kloubem. Živočišná potrava (voda, bahno). Skvělí letci (statické plachtění pomocí vzdušných proudů). Stěhovaví. Krmiví. Ibis posvátný- Afrika Čáp marabu Afrika bez hlas.ústrojí
Brodiví: Čáp bílý Výška: přes 1 m. Rozpětí křídel: přes 2 m. Koncem srpna a začátkem září táhnou čápi do Afriky. Oba rodiče se podílejí na jejich zahřívání a krmení. Čáp černý Výskyt mnohem menší než u čápa bílého. Jeho zimovištěm je východní a jižní Afrika.
Brodiví: Volavka popelavá staví hnízda vysoko v korunách stromů při letu složený krk rybáři ji nemají rádi, proč? Volavka popelavá Kolpík bílý lžicovitý zobák
Brodiví: Bukač velký Žije v okolí vod, nejčastěji v rákosí. Tento pták zimuje v okolí Středozemního moře. Bukač velký Kvakoš noční zvuk jako havran - mokřady -za potravou v noci
Plameňáci Tropy, subtropy Dlouhý krk, dlouhé nohy, po stranách zobáku rohovité plosky (filtrace potravy- drobní korýši, řasy, měkkýši) Plameňák růžový
Vrubozobí Vodní ptáci 145 druhů,nekrmiví Blány mezi 3 prsty. Peří je husté a dobře přiléhá. Kostrční žlázy olejovité výměšky si roztírají zobákem. Na okraji vroubkovaný zobák, velké vole. Páření probíhá ve vodě.výrazný pohlavní dimorfismus. Kachny plovavé dlouhý krk, štíhlé tělo, ocas nad vodou, ponoří jen hlavu a krk Kachna divoká
Vrubozobí Kachny potápivé krátký krk, zavalité tělo, ocas na hladině, ponoří celé až do hloubky 20m Polák chocholačka Polák velký Hohol severní Zrzohlávka rudozobá
Vrubozobí Husa velká Labuť zpěvná Labuť černá - Austrálie Labuť velká
PTÁCI II Nadřád: Letci Řád: Hrabaví zástupci: TETŘÍVEK OBECNÝ,TETŘEV HLUŠEC,BAŽANT OBECNÝ,KŘEPELKA POLNÍ KOROPTEV POLNÍ,PÁV KORUNKATÝ,PERLIČKA KROPENATÁ,PERLIČKA SUPÍ KROCAN DIVOKÝ Řád: Krátkokřídlí zástupci: DROP VELKÝ,SLÍPKA ZELENONOHÁ,JEŘÁB POPELAVÝ,LYSKA ČERNÁ,CHŘÁSTAL VODNÍ Řád: Dlouhokřídlí zástupci: RACEK CHECHTAVÝ,RYBÁK OBECNÝ,PAPUCHALK PLOSKOZOBÝ,ČEJKA CHOCHOLATÁ Řád: Měkkozobí zástupci: HRDLIČKA ZAHRADNÍ,HOLUB SKALNÍ, HOLUB HŘIVNÁČ, HOLUB DOUPŇÁK DRONTE MAURICIJSKÝ ("blboun nejapný")
Hrabaví Všežraví, potravu hledají v zemi, popelí se. Nohy mají tupé a široké drápy. Samci mají rohovité ostruhy na nohách. Křídla jsou krátká a zaoblená let je prudký a těžký. Výrazný pohlavní dimorfismus. Hnízdní péči obstarávají samice. Stálí, nekrmiví. Kurové zdomácnělí pochází od kura bankivského kur domácí, perličky, krocani Kurové polní koroptev polní, křepelka polní, bažant obecný, tetřev hlušec, tetřívek obecný.
Kurové zdomácnělí Kur bankivský: samice a samec pohlavní dimorfismus Leghornky Plymutky
Páv korunkatý Perlička kropenatá Krocan divoký SOŠS a SOU Kadaň 30
Kurové polní Koroptev polní Bažant obecný Křepelka obecná 31
Kurové polní Tetřev hlušec Jeřábek lesní Tetřívek obecný 32
Hnízdí na zemi nebo v rákosí. Mláďata nekrmí. Nemají vole. Některé druhy nelétají. Krátkokřídlí Drop velký Jeřáb popelavý
Krátkokřídlí - chřástalovití Chřástal vodní Lyska černá Slípka zelenonohá
Dlouhokřídlí Druhy s velkou kulovitou hlavou na krátkém krku, nemají vole. Dobře létají, úzká dlouhá křídla. Obývají mokřady, mohutná kostrční žláza. Živí se drobnými členovci a měkkýši. Krmiví. Alka velká Papuchalk ploskozobý
Dlouhokřídlí Racek chechtavý Čejka chocholatá Rybák obecný 36
Dlouhokřídlí Sluka lesní Bekasina otavní Kulík říční
Měkkozobí Ptáci střední velikosti, dobří vytrvalí letci. Slabý zobák. Měkké ozobí pijí sáním nozdrami. Noha krátká, kráčivá. Velké dvoudílné vole (kaše ke krmení) Čeleď: holubovití. Dronte mauricijský Blboun nejapný (vyhynulý druh)
Měkkozobí - holubovití Holub hřivnáč Holub doupňák Holub skalní
Měkkozobí - holubovití Hrdlička zahradní Hrdlička divoká
PTÁCI II Nadřád: Letci Řád: Papoušci zástupci: AMAZOŇAN KUBÁNSKÝ, KAKADU ŽLUTOLÍCÍ (nápadná chocholka) PAPOUŠEK RŮZNOBAREVNÝ, ANDULKA VLNKOVANÁ PAPOUŠEK ŠEDÝ (žako), PAPOUŠEK HYACINTOVÝ Řád: Kukačky zástupce: KUKAČKA OBECNÁ Řád: Dravci zástupci: JESTŘÁB LESNÍ,KÁNĚ LESNÍ,KRAHUJEC OBECNÝ,MOTÁK POCHOP,LUŇÁK HNĚDÝ OREL SKALNÍ,POŠTOLKA OBECNÁ,SOKOL STĚHOVAVÝ KONDOR VELKÝ, SUP BĚLOHLAVÝ (mrchožravý) Řád: Sovy zástupci: SÝČEK OBECNÝ,SOVA PÁLENÁ,VÝR VELKÝ,KULÍŠEK NEJMENŠÍ,PUŠTÍK OBECNÝ KALOUS UŠATÝ
Papoušci Stromoví ptáci tropů a subtropů. Silný hákovitý zobák pohyblivá dolní čelist. Obratně šplhají pomáhají si zobákem. Nejdokonaleji vyvinutý koncový mozek (ptáci). Rostlinná potrava Ara ararauna Korela chocholatá
Papoušci Kakadu žlutolící Andulka vlnkovaná Amazoňan kubánský
Papoušci Eklektus různobarvý papoušek šedý žako papoušek hyacintový
Kukačky Stromoví ptáci s dlouhými křídly. Krátká noha s vratiprstem Hmyzožraví Netvoří páry Hnízdní parazitismus Kukačka obecná
Dravci 271 druhů. Jsou přizpůsobeni k lovu masožraví. Potravu trhají na kousky a polykají ji i s peřím, kostmi a chlupy. Nestrávené zbytky vyvrhují. Bystrý zrak, zahnutý zobák, ostré drápy. Krmiví, hnízda na vyvýšených místech. Samice bývá zpravidla větší než samec Rozdělujeme je do tří skupin na: Jestřábovití Sokolovití Kondorovití Hadilovití Orlovcovití
Dravci: Jestřábovití - oválné nozdry, kořist usmrcují drápy Jestřáb lesní Krahujec obecný
Dravci: Jestřábovití Luňák červený Káně lesní
Dravci: Jestřábovití Moták pochop Včelojed lesní
Dravci: Jestřábovití Orel mořský je náš největší druh orla a dosahuje v rozpětí svých mohutných křídel až 2,5 m. V 19. století u nás relativně běžně hnízdil, pak téměř na sto let úplně zmizel. Až v roce 1984 se objevilo první obsazené hnízdo. Kirgizští sokolníci pomocí orlů skalních loví dokonce stepní vlky! Orel se dožívá až 80 let, má rozpětí přes 2 metry a váží 4 kg. Orel skalní Orel mořský
Dravci: Jestřábovití Sup bělohlavý mrchožrout, Afrika Harpyje pralesní Mexiko, Argentina
Dravci: Sokolovití - na horním zobáku zejk, nozdry oválné, kořist usmrcují stiskem zobáku do týla, nestaví hnízda Sokol stěhovavý Ostříž lesní
Dravci: Sokolovití Raroh velký Poštolka obecná
Dravci: Kondorovití Mrchožroutovitý pták Hnízdí v Andách. Rozpětí křídel 350 cm. Kondor velký
Dravci: Hadilovití Endemit pouští a savan Afriky Dobrý běžec Hadilov písař
Dravci: Orlovcovití Orlovec říční
Sovy Zavalité tělo, kryté krátkým hustým peřím. Při letu se řídí sluchem, let tichý. Velké oči s vějířovitě uspořádaným peřím kolem očí. Noční lovci, silný zahnutý zobák a drápy Nemají vole ( vyvrhují nestrávené zbytky i kosti) Krmiví o potomky se starají oba rodiče. Potravní specializace drobní hlodavci. Chráněni zákonem.
Sovy Puštík obecný Výr velký Kalous ušatý
Sovy Sýc rousný Sovice sněžná Sova pálená
Sovy Sýček obecný Výreček malý Kulíšek nejmenší
PTÁCI II Nadřád: Letci Řád: Lelkové zástupce: LELEK LESNÍ Řád: Svišťouni zástupci: RORÝS OBECNÝ,KOLIBŘÍCI Řád: Srostloprstí zástupci: LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ,DUDEK CHOCHOLATÝ,VLHA PESTRÁ,MANDELÍK HAJNÍ ZOBOROŽEC RUDOZOBÝ Řád: Šplhavci zástupci: STRAKAPOUD VELKÝ,DATEL ČERNÝ,ŽLUNA ZELENÁ,KRUTIHLAV OBECNÝ,TUKAN OBECNÝ Řád: Pěvci Zástupci: SKŘIVAN POLNÍ,ŤUHÝK OBECNÝ, KONIPAS BÍLÝ, HORSKÝ, VLAŠTOVKA OBECNÁ, JIŘIČKA OBECNÁ, BŘEHULE ŘÍČNÍ, SÝKORA KOŇADRA, BABKA, MODŘINKA, UHELNÍČEK,BRHLÍK OBECNÝ, SKOREC VODNÍ, SLAVÍK OBECNÝ, STRNAD OBECNÝ REHEK ZAHRADNÍ,DROZD ZPĚVNÝ, KVÍČALA,VRABEC POLNÍ, DOMÁCÍ,ŽLUVA HAJNÍ PĚNKAVA OBECNÁ,ŠPAČEK OBECNÝ,KRKAVEC OBECNÝ, HAVRAN POLNÍ, VRÁNA ŠEDIVKA, KAVKA, KONIPAS BÍLÝ, KOS ČERNÝ, STRAKA OBECNÁ, SOJKA OBECNÁ, BRHLÍK LESNÍ
Lelkové Noční ptáci Měkké peří Rozeklaný zobák s hmat. pírky po stranách Lov za letu Napodobují kůru stromů Hnízdí na zemi, krmiví Lelek lesní
Svišťouni Skvělí letci s dlouhými ručními letkami. Mohutně vyvinutá létací svalovina. Slabounké krátké nohy, všechny prsty dopředu nemohou chodit po zemi. Za letu chytají potravu a sbírají materiál na stavbu hnízda, spí i páří se. Rorýs obecný Kolibříci nejmenší ptáci (živí se nektarem a hmyzem, opylují tropické rostliny)
Srostloprstí Ostrohranný hluboce rozeklaný zobák. Jejich prsty jsou při kořeni částečně srostlé. Hnízdí v dutinách stromů. Mláďata jsou krmena oběma rodiči. V Africe, Asii - zoborožci Ledňáček říční Zoborožec rudozobý
Vlha pestrá Dudek chocholatý Mandelík hajní 65
Šplhavci Lesní ptáci s tuhým opeřením. Šplhavá noha s vratiprsty (1. a 4. prst) a drápy. Klínovitý ocas (pomáhá šplhání). Pevná lebka, mozek zavěšený na vláknech (otřesy) Silný dlátovitý zobák. Daleko vymrštitelný lepkavý jazyk sháčky. Živí se dřevokazným hmyzem.
Šplhavci Strakapoud velký Strakapoud malý Datel černý
Šplhavci Krutihlav obecný Žluna zelená Tukan obrovský Jižní Amerika
Pěvci Nejpočetnější řád letců 9 000 druhů. Zpěvný orgán SYRINX: Hlasivkové svaly a blány nasedají na chrupavčitou výztuž v místě rozdvojení průdušnice na průdušky. Běhák krytý šupinami Krmiví. Stěhovaví.
Pěvci nejvýznamnější čeledi Skřivanovití Konipasovití Sýkorovití Brhlíkovití Pěnkavovití Snovačovití Žluvovití Špačkovití Krkavcovití Ťuhýkovití Vlaštovkovití Lejskovití Skorcovití Střízlikovití Drozdovití Strnadovití Pěnicovití,atd. http://www.gymta.cz/kabinety/kab_ biologie/videoatlas/ptaci/index.html
Pěvci 1. Drozd zpěvný 2. Ťuhýk obecný 3. Červenka obecná 4. Sýkorka koňadra 5. Sýkorka parukářka 6. Rehek domácí 7. Jiřička obecná 8. Vlaštovka obecná 71
Pěvci 1. Brkoslav severní 2. Červenka obecná 3. Zvonkohlík zahradní 4. Dlask tlustozobý 5. Pěnkava jíkavec 6. Hýl obecný 7. Křivka obecná
Pěvci nejmenší a největší Krkavec obecný - náš největší pták, délka 64-66 cm, délka křídla 40-45 cm, hmotnost 0,9-1,5 kg Králíček obecný hmotnost 5 gramů
Které pojmy spolu souvisí? 1. Krkavec velký 2. Bekasina otavní 3. Bukač velký 4. Puštík obecný 5. Sokol stěhovavý 6. Rorýs obecný a) Svišťouni b) Pěvci c) Dravci d) Brodiví e) Dlouhokřídlí f) Sovy
Vyhodnocení: 1. b 2. e 3. d 4. f 5. c 6. a