Klima Vsetína. RNDr. Bořek NAVRÁTIL Vedoucí práce: doc. RNDr. Miroslav VYSOUDIL, CSc.

Podobné dokumenty
Možné dopady měnícího se klimatu na zemědělství v ČR

KLIMATICKÉ POMĚRY ČR. Faktory. Typické povětrnostní situace

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Katedra geografie

K L I M A O L O M O U C E

VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KONCENTRACE PM 2,5 V BRNĚ ( ) Dr. Gražyna Knozová, Mgr. Robert Skeřil, Ph.D.

GIS analýza povrchového odtoku, erozních procesů a transportu splavenin. T. Dostal, J. Krasa, M. Štich, ČVUT v Praze

EU V/2 1/Z31. Česká republika podnebí

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra geografie POČASÍ A PODNEBÍ VSETÍNA

Klima Asie. Miroslav Šobr

STATISTICKÁ PŘEDPOVĚĎ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ, NÁVRH A TESTY METODY. Josef Keder. ČHMÚ ÚOČO, Observatoř Tušimice keder@chmi.cz

Projekt Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline

Středozemní klima Atlantické klima Středoevropské přechodné klima Východoevropské kontinentální klima

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

pracovní skupina: VZDĚLÁVÁNÍ, ZAMĚSTNANOST A ZAMĚSTNATELNOST

Klimatické podmínky Mostecka současnost a výhled do budoucnosti

Hodnocení úrovně koncentrace PM 10 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1

Korelačním koeficientem byla v padesátileté řadě sledována těsnost vztahu mezi počátkem kvetení (uváděno jako pořadový den v roce) a:

Místní klima Sloupnice a okolí

Městský tepelný ostrov..

Stochastické generování srážek pomocí vybraných generátorů počasí

Oddělení teplárenství sekce regulace VYHODNOCENÍ CEN TEPELNÉ ENERGIE

Meteorologická měření a pozorování

e-sbírka a e-legislativa Odbor legislativy a koordinace předpisů Ministerstvo vnitra 13. července 2016

Seminář pro žadatele OPPS ČR-PR Finanční nástroje MSK zaměřené na podporu podnikání

Analýza teplotních. řad. Petr Štěpánek. Czech Hydrometeorological Institute, regional office Brno

Seminární práce: Fyzická geografie I. (Hydrologie)

TRENDY VEGETAČNÍHO OBDOBÍ

KLIMATICKÉ POMĚRY ČR

Železniční přejezdy. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů

MRAZOVÝ INDEX A HLOUBKA PROMRZÁNÍ PŮDY JAKO MOŽNÉ UKAZATELE ZMĚNY KLIMATU

Informace k novému vydání učebnice 2015 Manažerské účetnictví nástroje a metody (2. aktualizované a přepracované vydání) OBSAH 2015

VYUŽITÍ VYBRANÝCH NOVĚ POSTAVENÝCH CYKLISTICKÝCH KOMUNIKACÍ A UŽÍVÁNÍ CYKLISTICKÝCH PŘILEB

Zkušenosti z implementace IS PROXIO - Město Žďár nad Sázavou Ing. Libor Vostrejš vedoucí odboru IT, Ing. Jiří Berkovec MARBES CONSULTING s.r.o.

Severoatlantická oscilace (NAO) a její vliv na synoptické poměry v Česku

Časová variabilita nástupu fenofází vybraných rostlin (divoce rostoucích) v závislosti na meteorologických podmínkách v Česku

ASTROLOGICKÁ PŘEDPOVĚĎ POČASÍ. Podle tezí Johannese Keplera zpracovala Ivana Černá

Sucho, součást našeho podnebí. Jaroslav Rožnovský

Tematické setkání KAP Středočeského kraje

Praktický příklad pořízení elektromobilu pro veřejnou správu aneb s podporou rozvoje elektromobility a realizací dalších aktivit ke SMART regionu

PŘÍSPĚVEK KE STUDIU TEPLOTNÍCH INVERZÍ V OLOMOUCI CONTRIBUTION TO STUDY OF TEMPERATURE INVERSIONS IN OLOMOUC

VYHODNOCENÍ POVODNÍ V ČERVNU 2013

Porovnání výstupů z modelu Aladin s výsledky měření na LMS Mošnov a MS Lysá hora

STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST

VÝVOJ CEN BYTŮ A TRŽNÍCH NÁJMŮ

Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, Praha 4 matejka@infodatasys.cz

Renata PAVELKOVÁ-CHMELOVÁ a, Pavel SEDLÁK b, Martin TOMÁŠ c, Miroslav VYSOUDIL d. Abstract

PVGIS - Fotovoltaický GIS Photovoltaic Geographical Information System (PVGIS)

1. ÚVOD 1.1 Výhody a nevýhody systému Výhody Tepelný komfort Spotřeba energie Přívod vzduchu Samoregulační schopnost 1.1.

Technický plán přechodu

Analýza časových řad formální komunikace obcí

Výběr studijních ploch. Fytocenologická databáze Pedobáze. Pavel Šamonil


UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Katedra geografie

ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Krajská pobočka v Olomouci Referát Trhu práce. Zpráva o situaci na regionálním trhu práce. Okres Prostějov.

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR

Netržní produkce lesa a návštěvnost lesa

INSPIRE a Územní plánování v ČR Infrastructure for Spatial Information in Europe

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu

Výstavba Autobusového terminálu ve Znojmě s rekonstrukcí ulice Dr. Milady Horákové

Dálkový průzkum Země (DPZ) v geologických vědách

JÍZDNÍ ŘÁD platí od 13. prosince 2015

4. 2. Rozdělení klimatu ČR podle Langova dešťového faktoru - DF h DF = velmi vlhká oblast suchá oblast přechodná oblast

VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KVALITU OVZDUŠÍ V PŘESHRANIČNÍ OBLASTI SLEZSKA A MORAVY

VYUŽITÍ METEOROLOGICKÝCH DAT PŘI PROJEKČNÍ ČINNOSTI ENERGETICKÝCH SYSTÉMŮ

Hydrologie a pedologie

Krajinná sféra 24.TEST. k ověření znalostí. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Rozvaha. Výkaz zisku a ztráty. k 31. prosinci 2015 (v tisících Kč) za rok končící 31. prosincem 2015 (v tisících Kč)

KVALITA PODZEMNÍCH A POVRCHOVÝCH VOD V ČR A JEJÍ VÝVOJ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh. NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. / ze dne [ ]

Část II. UDRŽITELNÝ ROZVOJ v praxi měst a regionů

Zvyšování retenční schopnosti půd aplikací kompostů. doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D.

METODIKA PRO PŘEDPOVĚĎ EXTRÉMNÍCH TEPLOT NA LETECKÝCH METEOROLOGICKÝCH STANICÍCH AČR

ZMĚNA KLIMATU A JEJÍ DOPADY NA RŮST A VÝVOJ POLNÍCH PLODIN

6 HYDROLOGICKÉ SIMULACE S PŘEDSTIHEM 10 DNÍ

Zima na severní Moravě a ve Slezsku v letech

Atmosférická chemie a její interakce s procesy v atmosféře

SROVNÁVACÍ TABULKY (*) Smlouva o Evropské unii

Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

Projektové priority RHK PK a Akademie HK PK v oblasti školství Mgr. Marcel Gondorčín

Technická zpráva č. 0805/011

Ekonomika myslivosti na ŠLP Křtiny

Předmět: V Ý T V A R N Á V Ý C H O V A

Potenciál těžeb v lesích v České republice

Logatherm WPLS 4.2 Light C 35 C A ++ A + A B C D E F G. db kw kw /2013

Atraktivní biologie. Ozonová díra Antarktida

Meteorologické aspekty bouře Sandy

300 Brno - Přerov (- Bohumín)

OBSAH HLAVA 1 DEFINICE 1-1 HLAVA 2 VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ 2-1 HLAVA 3 SVĚTOVÝ OBLASTNÍ PŘEDPOVĚDNÍ SYSTÉM (WAFS) A METEOROLOGICKÉ SLUŢEBNY

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

VYHODNOCENÍ SMĚRU A RYCHLOSTI VĚTRU NA STANICI TUŠIMICE V OBDOBÍ Lenka Hájková 1,2) Věra Kožnarová 3) přírodních zdrojů, ČZU v Praze

Environmentální plán ZŠ Senohraby školní rok 2015/2016

KUMULACE METEOROLOGICKÝCH EXTRÉMŮ NA PŘÍKLADU LÉTA 1983

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR

Průběh průměrných ročních teplot vzduchu (ºC) v období na stanici Praha- Klementinum

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ

Rizikové faktory hluku a vibrace

ODBORNÁ ZPRÁVA Pro potřeby PLL a. s. Jeseník VÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA AUTOMATIZOVANÉ MONITOROVACÍ STANICI JESENÍK-LÁZNĚ V ROCE 2016

Transkript:

Klima Vsetína RNDr. Bořek NAVRÁTIL Vedoucí práce: doc. RNDr. Miroslav VYSOUDIL, CSc.

CÍLE PRÁCE Návaznost na BP a DP Analýza časové a prostorové variability hlavních meteorologických prvků ve Vsetíně Standardní i méně obvyklé metody Porovnání vybraných dat ČHMÚ ze stanic Vsetín, Hošťálková a Maruška Popularizace meteorologie a klimatologie ve Vsetíně Informace pro učitelé, širší veřejnost, orgány veřejné správy

POUŽITÁ METODIKA Datová základna ze stanic ČHMÚ Poskytnuta z ČHMÚ, pobočka v Ostravě Data od roku 1961 homogenizována Historická data (od 1900), dopočtena 1915-1923 Dílčí data a informace Dlouhodobé pozorování (Hass, Březina) Data z amatérských stanic Vlastní mobilní měření Státní okresní archív Vsetín, archív ČHMÚ Letecké termální snímkování

MOBILNÍ MĚŘENÍ Radiační počasí Předpověď počasí ALADIN Pokusná měření, manuální zapisování hodnot Automobilové měření 8x (každá trasa 35 min., 100 hodnot) a pěší měření 10x (35 min., 3,5 km, 3 denní termíny)

HISTORIE METEOROLOGICKÝCH POZOROVÁNÍ VE VSETÍNĚ

HISTORIE METEOROLOGICKÝCH POZOROVÁNÍ VE VSETÍNĚ Zpracována ve spolupráci s ČHMÚ, pobočka v Ostravě Klimatické extrémy od roku 1854 První meteorologická pozorování od roku 1879 Ucelená měření od roku 1900 Založení současné stanice - duben 1957 Amatérská měření Josef Lukotka (1903-1923) ZŠ Rokytnice (2004-doposud) Pan Smrčina (1952-1971) Zkompletování datové základny stanice Vsetín

HISTORIE METEOROLOGICKÝCH POZOROVÁNÍ VE VSETÍNĚ 1900 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 RYBN ZUSK PODS HVEZ SVAR ZEME ROKY HVEZ2

STANICE Historické a současné stanice ve Vsetíně

1900 1903 1906 1909 1912 1915 1918 1921 1924 1927 1930 1933 1936 1939 1942 1945 1948 1951 1954 1957 1960 1963 1966 1969 1972 1975 1978 1981 1984 1987 1990 1993 1996 1999 2002 2005 2008 2011 T ( C) 1961 1963 1965 1967 1969 1971 1973 1975 1977 1979 1981 1983 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 C TEPLOTA VZDUCHU Roční průměrná teplota 7,5 C (1961-2010), 7,6 C (1900-2012) 9.5 9.0 8.5 8.0 7.5 7.0 6.5 6.0 10.0 9.0 období jaro léto podzim zima 1961-2010 7,4 16,2 8,0-1,6 8.0 1961-1970 6,9 15,7 8,5-2,8 7.0 1971-1980 7,0 15,4 7,3-0,6 6.0 1981-1990 7,6 15,7 7,9-1,6 5.0 1991-2000 7,5 16,7 7,8-1,3 2001-2010 7,9 17,3 8,5-1,5 teplota průměrná teplota mez nadnormality mez podnormality klouzavý průměr (11ti letý) lineární trend

C TEPLOTA VZDUCHU 25.0 20.0 15.0 10.0 5.0 0.0-5.0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII -10.0-15.0 průměr maximum minimum medián 20. percentil 80. percentil období jaro léto podzim zima 1961-2010 7,4 16,2 8,0-1,6 1961-1970 6,9 15,7 8,5-2,8 1971-1980 7,0 15,4 7,3-0,6 1981-1990 7,6 15,7 7,9-1,6 1991-2000 7,5 16,7 7,8-1,3 2001-2010 7,9 17,3 8,5-1,5

1961 1963 1965 1967 1969 1971 1973 1975 1977 1979 1981 1983 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 1924 1929 1934 1939 1944 1949 1954 1959 1964 1969 1974 1979 1984 1989 1994 1999 2004 2009 počet dnů počet vln 1924 1930 1936 1942 1948 1954 1960 1966 1972 1978 1984 1990 1996 2002 2008 počet dnů počet vln CHARAKTERISTICKÉ DNY, HORKÉ A CHLADNÉ VLNY Nárůst počtu teplých charakteristických dnů a pokles chladných charakteristických dnů 25 20 15 10 5 0 6 5 4 3 2 1 0 15 10 5 0 rok průměr lineární trend Tropické dny 4 3 2 1 0 Horké vlny rok průměr lineární trend Arktické dny Chladné vlny

18.10. 19.10. 20.10. 21.10. 22.10. C TEPLOTNÍ INVERZE Maruška 664 m n. m. Hvězdárna 387 m n. m. Hošťálková 385 m n. m. Maximální 10,2 C 25.0 20.0 15.0 10.0 5.0 0.0 Mobilní měření MARU HVEZ HOST

hod. hod. PROSTOROVÁ VARIABILITA TEPLOTY Povrchy Určení časů dosažení teplotního maxima a minima 18:00 16:48 15:36 14:24 Maximum 13:12 12:00 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII měsíce 8:00 6:48 Minimum 5:36 4:24 3:12 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII měsíce

PROSTOROVÁ VARIABILITA TEPLOTY Povrchy Producenti tepelné energie (letecký termosnímek)

MOBILNÍ MĚŘENÍ AUTOMOBILOVÁ 15. 6. 2011 11. 2. 2012

MOBILNÍ MĚŘENÍ AUTOMOBILOVÁ 13. 7. 2011 10. 2. 2012

MOBILNÍ MĚŘENÍ PĚŠÍ 19. 8. 2012 21. 8. 2011

PROSTOROVÁ VARIABILITA TEPLOTY VZDUCHU Mobilní měření pěší

TEPLOTNÍ ČLENĚNÍ VSETÍNA (atmosférický tepelný ostrov)

TEPLOTA AKTIVNÍCH POVRCHŮ (Povrchový tepelný ostrov)

TEPLOTA AKTIVNÍCH POVRCHŮ (Povrchový tepelný ostrov)

TEPELNÉ OSTROVY Atmosférický Povrchový

1900 1904 1908 1912 1916 1920 1924 1928 1932 1936 1940 1944 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980 1984 1988 1992 1996 2000 2004 2008 2012 1961 1964 1967 1970 1973 1976 1979 1982 1985 1988 1991 1994 1997 2000 2003 2006 2009 mm mm SRÁŽKY Průměrný roční úhrn (1961 2010) je 823 mm 1200 1000 800 600 400 200 0 průměr 120 100 80 60 40 20 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII III-V VI- IX-XI XII-II VIII IV-IX X-III Variabilita srážek Srážkový stín Značné rozdíly v denním úhrnu mm 1200 1000 800 600 400 200 0 (HVEZ-ROKY až 58,4 mm) srážkový úhrn mez nadnormality klouzavý průměr (11ti letý) průměrný úhrn mez podnormality

cm SNÍH A VLHKOST VZDUCHU Příchod prvního sněžení mezi 14.10.-20.11. Poslední sněžení 17.3.-7.4. Maximální výška sněhu 93 cm (20. 1. 1941) Maximální vodní hodnota sněhové pokrývky 167,8 mm (tj. 167,8 kg.m -2 ) byla dosažena 20. 2. 2006 25 100 20 15 10 80 % 60 5 0 měsíc 40 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII HVEZ MARU Průměrná výška sněhové pokrývky Vlhkost vzduchu

hod. SLUNEČNÍ SVIT Roční průměr 1570,2 hod. (denní průměr 4,3 hod.) 300 250 200 150 100 50 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII HVEZ průměr HVEZ maximum HVEZ minimum MAR průměr MAR maximum MAR minimum Simulace oslunění Vsetína (ráno, večer)

(m.s-1) 1923 1927 1931 1935 1939 1943 1947 1951 1955 1959 1963 1967 1971 1975 1979 1983 1987 1991 1995 1999 2003 2007 2011 VÍTR Značně ovlivněn polohou stanice m.s -1 6.0 5.0 4.0 3.0 2.0 W Nw 20.0 10.0 0.0 N Ne E 1.0 Sw Se S průměr četnost (22 %) HVEZ ROKY 2.0 30 m.s -1 1.5 1.0 0.5 0.0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII HVEZ ROKY 20 10 0 I III V VII IX XI I III V VII IX XI I III V VII IX XI 2010 2011 2012 HVEZ průměr HVEZ maximum MARU průměr MARU maximum

počet dnů HYDROMETEOROLOGICKÉ JEVY bouřky 8 7 6 5 4 3 2 1 0 I II III IV V VI VII VII IX X XI XII Zápisky Emila Březiny

počet dnů HYDROMETEOROLOGICKÉ JEVY mlha, rosa 30 25 20 15 10 5 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII mlha rosa

VYUŽITÍ VÝSLEDKŮ PRÁCE V hodinách zeměpisu, ICT, práce s laboratorní technikou Projekt GLOBE, vlastní výzkumy žáků Doplnění databáze Hvězdárny Vsetín, připravovaná brožura o Historii meteorologie ve Vsetíně Informace pro učitele a zájmové skupiny Spolupráce ZŠ Rokytnice s ČHMÚ v Ostravě (návštěvy, darování meteorologické budky)

DĚKUJI ZA POZORNOST RNDr. Bořek NAVRÁTIL Vedoucí práce: doc. RNDr. Miroslav VYSOUDIL, CSc.