Úrazy u dětí v Pardubickém kraji - zdroje a analýza dat a možnosti jejich využití pro cílenou prevenci

INSTITUT POSTGRADUÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ Škola veřejného zdravotnictví Úrazy u dětí v Pardubickém kraji - zdroje a analýza dat a možnosti jejich využití pro cílenou prevenci Vypracovala: MUDr. Jana Daňková Konzultant: MUDr. Miroslav Seiner Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích srpen 2007

Souhrn UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele Práce se zabývá problematikou dětských úrazů jejich epidemiologií, specifickými rizikovými faktory a obecnými možnostmi prevence. Z dostupných zdrojů dat hodnotí dětskou úrazovost v Pardubickém kraji v letech 2001 až 2005 a v některých ukazatelích ji porovnává se situací v České republice. Rovněž využívá lokálních dat z projektu Bezpečná komunita, který je realizován ve Zdravém městě Chrudimi a porovnává je s rutinně sbíranými daty. Cílem práce je vytipování stabilních zdrojů kvalitních dat o úrazech pro Pardubický kraj, z těchto dat zjistit nejčastější a nejzávažnější typy úrazů v jednotlivých skupinách dětského věku a připravit tak podklady pro vhodné a smysluplné preventivní činnosti v této oblasti. Klíčová slova: dětské úrazy, primární prevence úrazů Summary This work is focused on the childhood injuries area - epidemiology, specific risk factors and general possibilities of their prevention. It values the injuries rate of children in the region of Pardubice in 2001 2005 and in some indicators it compares this to the situation in the Czech republic. It also avails local data from the Safe Community project, which is being implemented in the Health City of Chrudim and it compares this to routinely collected data. The purpose of the thesis is a prediction of fixed sources of the first rate data about the injuries for the region of Pardubice, to find out the most common and the most severe types of injuries in single groups of children s age from this data and to prepare the details for suitable and meaningful preventive activities within this area. Keywords: childhood injuries, primary prevention of injuries 2

Prohlašuji, že jsem atestační práci Úrazy dětí v Pardubickém kraji zdroje a analýza dat a možnosti jejich využití pro cílenou prevenci vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v bibliografii ( 31 Autorského zákona 121/2000 Sb.) 1. Souhlasím, aby moje atestační práce Úrazy dětí v Pardubickém kraji zdroje a analýza dat a možnosti jejich využití pro cílenou prevenci byla digitálně zpracována a v elektronické formě zpřístupněna odborné veřejnosti na webových stránkách IPVZ ( 14, 18 a 37 Autorského zákona 121/2000 Sb.) V Pardubicích dne: podpis: 3

OBSAH strana 1. ÚVOD 5 2. CÍL A VÝZNAM PRÁCE 5 3. TEORETICKÁ VÝCHODISKA 6 A. definice úrazu 6 B. epidemiologie úrazů 6 C. rizika úrazů z hlediska tělesného a duševního vývoje dítěte 8 D. rodičovská péče a sociálně-ekonomická situace rodiny 11 E. preventivní strategie 11 4. METODIKA SBĚRU A ZPRACOVÁNÍ DAT 13 5. VÝSLEDKY 17 A. úmrtnost 17 B. nemocnost 20 i. hospitalizace pro úraz 20 1) souhrnné údaje 20 2) individuálně vyžádaná data 22 a. pády 24 b. dopravní nehody 28 c. termické úrazy 34 d. neživotné mechanické síly 38 e. úmyslná sebepoškození 41 f. ostatní 44 g. napadení,útok 48 ii. ambulantní ošetření úrazu 50 iii. data z projektu Bezpečná komunita Chrudim 54 C. přehled typů úrazů v jednotlivých věkových skupinách 59 6. SOUHRN 61 7. DISKUSE 64 8. ZÁVĚR 66 9. LITERATURA A DALŠÍ INFORMAČNÍ ZDROJE 67 4

1. ÚVOD Pracuji na Krajské hygienické stanici Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích na odboru podpory zdraví a prevence neinfekčních onemocnění. S ohledem na platnou legislativu je práce odboru orientována dle zákona č. 258/2000 Sb. na hodnocení a řízení zdravotních rizik z hlediska prevence negativního ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva; uskutečňujeme místní programy ochrany a podpory veřejného zdraví, sledujeme ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva našeho území, podílíme se na výchově k podpoře a ochraně veřejného zdraví. Spolupracujeme také se správními úřady a s orgány samosprávy při tvorbě zdravotní politiky našeho kraje. Dětské úrazy patří v současnosti mezi největší veřejně-zdravotnické problémy dětského věku. Jsou nejčastější příčinou úmrtí dětí a mladých dospělých a podílejí se významně na jejich nemocnosti a invalidizaci. Naše dosavadní preventivní snahy zatím nevedly k tomu, abychom se vyrovnali státům s nejnižší úrazovou mortalitou (Švédsko, UK). Do centra pozornosti se musí dostat všechny věkové skupiny dětí, všechna prostředí, ve kterých se pohybují, všechny činnosti, které mohou způsobit úraz a zajišťování bezpečnosti výrobků určených pro děti. [13.] Každoročně v ČR umírá na následky úrazu cca 300 dětí, cca 30 000 dětí je hospitalizováno pro úraz a více než 400 000 dětí je v důsledku úrazu ambulantně ošetřeno. Prevence úrazů je jedním z hlavních cílů programu WHO Zdraví 21, cíl č. 9 Snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy do roku 2020 zajistit, aby počty zranění, postižení a úmrtí, která jsou důsledkem nehod a násilných činů trvale a výrazně poklesly. [29.] 2. CÍL A VÝZNAM PRÁCE Cílem práce je zmapovat možné zdroje dat týkající se dětské úrazovosti a na jejich základě analyzovat současnou dětskou úrazovost v Pardubickém kraji. Informace je nutné získat na takové úrovni, aby identifikovaly okolnosti vzniku úrazu a bylo tak možné je použít pro cílené nastavení preventivních programů v této oblasti. Získané informace poslouží rovněž k odborně podloženému posuzování a konzultacím v této oblasti (regionální grantové programy, projekty škol a pod.) Podrobné zpracování tohoto tématu bude současně použito jako argumentace pro místní orgány státní správy, mnohé instituce pracující s dětmi jako jsou školy i pro širokou veřejnost. Tak závažná problematika jako jsou úrazy našich dětí si zaslouží adekvátní pozornost všech, kdo se na jejím snížení mohou podílet. 5

3. TEORETICKÁ VÝCHODISKA Tato kapitola zahrnuje vymezení pojmů, epidemiologické modely úrazového děje, pohled na úraz z hlediska specifických rizikových faktorů (psychomotorického vývoje a rodinného prostředí), možnosti čerpání validních dat o úrazech dětí v ČR a druhy prevence úrazů. A. Definice úrazu: ÚRAZ je poškození zdraví, které vzniká většinou náhle, působením vnější síly, která přesahuje svojí intenzitou adaptační možnosti lidského organismu. [12.] Úrazy jsou nenadálé události, v jejichž důsledku dojde k výraznému zhoršení zdravotního stavu jedince. Mají řadu kauzálních faktorů k základním okolnostem jejich vzniku patří místo a předmět činnosti člověka, používané nástroje a prostředky, psychická a fyzická kondice a věk. Úrazy lze sledovat z hlediska příčiny a místa vzniku nebo z hlediska věku. [28.] B. Epidemiologie úrazu: Epidemiologie je vědecká disciplína, která se zabývá studiem vzniku výskytu onemocnění a úrazů v populaci, jejich příčin a rizikových faktorů jejich vzniku. Surveillance v epidemiologii úrazů zahrnuje monitoring (shromažďování a zpracování údajů o úmrtnosti, nemocnosti, invalidizaci a výdajích spojených s řešením úrazů na úrovni lokální nebo národní). Pomocí surveillance je možné identifikovat rizikové faktory, které způsobují vznik úrazu nebo činí člověka zranitelnějším. Je třeba identifikovat osoby a situace, které jsou rizikové, typy úrazů, které se dají očekávat a kde, kdy a za jakých podmínek vznikají. Potom je možno navrhovat intervenci, zavést ji do praxe a hodnotit její účinnost. Úrazy vznikají spolupůsobením 4 faktorů: hostitele, činitele, přenašeče a prostředí. 1. Hostitel člověk postižený úrazem. Je charakterizován věkem, pohlavím, vzděláním, schopnostmi, fyzickou zdatností, psychickým stavem, ovlivněním alkoholem, drogami, rizikovým chováním. Dítě má řadu vlastností, které jej predisponují k určitým druhům úrazů. Stupeň psychomotorického vývoje zásadním způsobem ovlivňuje riziko úrazu (podrobněji níže). 2. Činitel různé formy přenosu abnormálního množství energie (mechanické, tepelné, chemické, elektrické, radiační) 3. Přenašeč (vektor) osoba nebo věc, která působí svou silou, přenáší energii anebo naopak zabraňuje přenosu; design výrobků může zásadním způsobem ovlivnit přenos energie (air-bag, přilba,..) 4. Prostředí zásadním způsobem ovlivňuje úrazovost, ale protože jeho změna je obvykle náročná (časově, finančně), bývá často bezpečnost prostředí nahrazována jiným preventivním zásahem obvykle výchovou k bezpečnému chování a zvládání rizikových situací. Faktory prostředí dělíme do dvou skupin sociálně-ekonomické (např. akceptace požití alkoholu, užívání drog, násilí) a fyzikální (místo úrazu, teplota, denní doba, roční období, rizikové prostředí). 6

Z těchto 4 faktorů lze sestavit epidemiologický model úrazu: obrázek č. 1: Epidemiologický model úrazu; zdroj [12.] PROSTŘEDÍ kluzká silnice PŘENAŠEČ kolo HOSTITEL cyklista ČINITEL kolize (mechanická energie) Dalším možným prostředkem k analýze úrazů je tzv. úrazové spektrum, které mapuje úrazový děj v průběhu času: obrázek č. 2: Úrazové spektrum; zdroj [12.] Expozice riziku Událost ( nehoda ) ÚRAZ invalidizace smrt Dalším z modelů hodnocení úrazů je tzv. Haddonův model, kde je zkombinován model epidemiologický i časový. Tento model umožňuje analýzu jakéhokoliv typu úrazu a identifikovat možnosti intervence k zabránění vzniku úrazu anebo ke snížení jeho následků. tabulka č.1: Haddonův model hodnocení úrazů; zdroj [12.] Úrazový děj Člověk (hostitel) Přenašeč Fyzikální prostředí Je prostředí před Je hostitel vystaven Je přenašeč rizikové? riziku? hazardní? v průběhu po Je hostitel schopen tolerovat přenos energie? Jak je zranění závažné? Umožňuje přenašeč ochranu? Přispívá přenašeč ke zranění? Má prostředí prvky snižující riziko? Přispívá prostředí v průběhu úrazu? Přispívá nějakým způsobem prostředí po úrazu? Socio-ekonomické prostředí Podporuje prostředí rizikové chování? Přispívá prostředí v průběhu úrazu? Přispívá prostředí k uzdravení? 7

C. Riziko úrazů z hlediska tělesného a duševního vývoje dítěte (hostitele): Dětské úrazy úzce souvisejí se stupněm tělesného a duševního vývoje v jednotlivých věkových obdobích. Např. v mladším školním věku je zhruba polovina smrtelných úrazů způsobena dopravními nehodami. Dětské úrazy vznikají nejen v dopravě, ale i v domácím prostředí, při hře, sportu nebo i ve škole. Neméně závažné jsou i otravy, tonutí a násilí na dětech. Obecně jsou častěji postiženi úrazem chlapci (jsou více agresivní, vybírají si riskantnější aktivity a je jim ze strany rodičů poskytována menší ochranitelská péče); dívky jsou šikovnější, je u nich lepší vizuálně motorická koordinace než u chlapců stejného věku. K úrazům dochází nejčastěji v prostředí, které dítě dobře nezná, při příchodu nebo odchodu ze zařízení pro děti, v odpoledních hodinách, kdy je dítě již unavené a tam, kde samostatná činnost přináší určitou míru rizika (sport, kutilství). [2.] Následující tabulka udává stručný přehled o tělesném a duševním vývoji dítěte s ohledem na úrazy a jejich prevenci. tabulka č. 2: Úrazová rizika a možná preventivní opatření s ohledem na dosažené fyzické a psychické schopností dítěte věk Dosažené schopnosti Vývojové aspekty dítěte s ohledem na úrazy Rizika a preventivní opatření J Nepohyblivý z místa Novorozenec (do 28. dne života) Kojenec (do konce 1. roku) Otáčí se, uchopí předmět a strčí si ho do úst, sedí bez opory, zdvihá se na nohy, hledá schované předměty V podstatě je bezmocný pokud k úrazu v tomto věku dojde, jedná se převážně o zavinění úrazu jinou osobou. Od 4. měsíce se projevuje větší čilost fáze dávání si věcí do úst. Od 7. měsíce se dítě stává čilejší leze po zemi, pokouší se o chůzi bez dostatečně vyvinuté koordinace. Koncem prvního roku má dítě radost z ničení předmětů (projev rozvoje inteligence) hrozí riziko poranění o části rozbitého předmětu; má zájem o elektrické zásuvky. pád z výšky utonutí, opaření, aspirace, udušení, automobilový úraz, shaking syndrom při hrubém zatřesení s dítětem J bezpečná postýlka, J bezpečnost v autě, J detektory kouře pád z výšky, poranění rtů, poranění elektrickým proudem spálení a opaření horkou tekutinou, ohněm, cigaretou, aspirace a udušení, otravy (záměna čehokoliv za poživatiny). utopení, dopravní úrazy, J sedačky do aut pro kojence, J bezpečné schodiště, J zásuvky a skříně, J poradenství o toxických látkách které může požít 8

Batole, předškolák Školák mladší školní věk Školák starší školní věk (11-15) Chodí, běhá, šplhá, vleze do čehokoliv a vyleze na cokoliv, je zvědavé, vytrvalé, používá tříkolku, koloběžku, kolo, vybavení hřišť Větší nezávislost, jezdí na kole, přeceňuje své schopnosti Naučení se pravidel správného chování a zodpovědnosti. Batole projevuje živé citové reakce a zvýšenou vzrušivost, které mohou být podkladem pro hazardní projevy chování - zbrklost, projevy hněvu a zloby s ubližováním si nebo svých blízkých. Napodobuje dospělé (nedokonale), je průzkumníkem (v domácnosti - otvírání oken, dveří zásuvek, v okolí domova). Má zájem o elektrické zásuvky. Nemá vypěstovaný pocit nebezpečí (objevuje se kolem 8. roku života). Dítě ve 2. roce života rozumí slovnímu zákazu Nesmíš! Mezi 4. a 7. rokem života se u dítěte rozvíjí bohatá představivost a tvořivost, děti jsou impulzivní, egocentrické a agresivní a přitom mají rády společnost jiných dětí. Rozvíjejí pohybovou schopnost, rády se seznamují a hrají si s přístroji. Dítě je společenské, navazuje kontakty se skupinou vrstevníků, děti jsou odvážnější, dominují u nich kolektivní hry, které mají obvykle ráz soutěžení a soupeření. Narůstají rizika sportovních úrazů, špatně odhaduje své síly. V tomto období vzrůstá ostrost zraku a sluchového vnímání. Jemnost pohybově-svalového vnímání narůstá v období mezi 8 a 14. rokem o více než 50% Tento věk je typickým zkoušením nových znalostí s nebezpečnými pokusy (chemie, pyrotechnika). Tam, kde jsou doma drženy střelné zbraně časté nebezpečí postřelení nebo zastřelení. Mladý jedinec se stává aktivnějším, v období puberty se pohlavní vývoj úzce spojuje se zdůrazněním vlastního subjektu až agresivním vzdorováním k okolí. Chtějí zažít uznání při hrdinských hazardních akcích. Bývají emočně labilní, mohou mít sklony k depresivním stavům. K hazardnímu a násilnému jednání přispívá také vyšší sledovanost televizních pořadů a PC her, které obsahují prvky hazardu a agresivity. Oslabují se sociální vztahy. utopení dopravní nebezpečí požití léků, otravy pády úrazy el. proudem popálení, opaření mechanická poranění J vyžaduje stálý dozor J bezpečná sedačka v autě J sedačka pro děti na jízdní kola s ochranou proti zranění dolních končetin dopravní rizika (náhlé vběhnutí do vozovky, nedostatečná znalost pravidel silničního provozu) utonutí a nebezpečnost vodních sportů experimenty s pyrotechnikou, aj. J cyklistické přilby J lyžařské helmy, ochrana páteře J chrániče končetin při jiných sportech J bezpečné chování na silnicích J viditelnost používání reflexních materiálů J bezpečné chování u vody J bezpečnostní pásy v autě J dohled nad dětskými hrami dopravní rizika (počátky řízení motocyklů či automobilů) utonutí a bezpečnost vodních sportů rizika popálení zranění střelnou zbraní nehody při sportu sebepoškozování, sebevraždy J cyklistické přilby J lyžařské helmy, ochrana páteře J chrániče končetin a ostatních částí těla při sportech J bezpečné chování na silnicích J bezpečné chování u vody J bezpečnostní pásy v autě 9

Dospívající Často riskuje a je vystaven nebezpečí drog, je stále více nezávislý, je ochoten následovat vzory Snaha emancipace od rodiny, která je nahrazována vrstevnickými vztahy přátelskými, erotickými, v partě (tam, kde je vedoucím party jedinec s psychopatickými sklony, často strhne svým asociálním chováním i ostatní členy). Zdokonalení všech poznávacích funkcí děvčata dospívají dříve než chlapci. Chlapci jsou méně zodpovědní a více riskují. Rizika úrazů při sportu či jiných např. technických zálibách jsou po 17. 18. roce věku srovnatelná s riziky dospělého. nebezpečnost silničního provozu alkohol a řízení utonutí, skoky do neznámé vody, kolize s lodí J cyklistické přilby J lyžařské helmy, ochrana páteře J chrániče končetin a ostatních částí těla při sportech J bezpečné chování na silnicích J bezpečné chování u vody J bezpečnostní pásy v autě J prevence násilného chování a ochrana před násilím Vývoj smyslů z hlediska rizika úrazu: Ve 3 letech dosahuje ostrost vidění úrovně dospělého člověka. První 3 roky se jeví jako kritické období pro vývin binokulárního vidění. Později se vyvíjí schopnost hloubkového stereoskopického vidění a to až do 10 roku věku (v tom spočívá příčina vysokého počtu chybných odhadů vzdálenosti). Dítě považuje velké dopravní prostředky za bližší a malé za vzdálenější. Odhad rychlosti je kognitivní schopnost spojení vidění velikosti, formy pohybu a času. U malých dětí je zorné pole o 30% užší než u dospělého, což zpomaluje postřeh toho co se děje vzadu. I proto děti předškolního věku neumí bezpečně odlišit jedoucí auto od stojícího. Vnímání hloubky je pravděpodobně směsí vrozených schopností a naučených odpovědí, protože nejmenší děti nejeví zpočátku známky strachu. Perspektiva malého dítěte a jeho zorné pole nejsou vzhledem k jeho výšce identické s dospělým člověkem. Proto mnohá nebezpečí, která dospělý člověk vidí, jsou pro dítě naprosto neviditelná. Reakční doba je u dítěte významně prodloužená. Takže u 5 letého dítěte je rovna dvojnásobku reakční doby dospělého. U děvčat je tato doba ještě o něco delší. Vyvíjí se také koordinace vjemu a motorické reakce rovně běžící dítě se dívá pouze dopředu a nevnímá nebezpečí ze stran. Přitom směr běhu či jízdy např. na tříkolce se automaticky řídí nahodilými pohyby hlavy. V průběhu dětství se zdokonalují funkce smyslů tím, že jsou jemnější a také tím, že se vzájemně doplňují, např. hmat se zrakem a zrak se sluchem. Také motorika hlavy, rukou, prstů a dalších hybných soustav se upravují účelně v souladu se smyslovým vnímáním. Tento vývoj z hlediska jedince trvá dlouho a fyziologický výcvik smyslů není dokončen ani při započetí školní docházky. Z toho plyne význam harmonického rozvoje těla s psychickými výkony při diferencovaném uplatňování smyslů v rámci tělesné výchovy, což představuje i bázi prevence úrazů nedospělého jedince. Schopnost odlišit vedlejší zvuky v předškolním věku a kognitivní odlišení nedůležitých od důležitých (zvuk motoru jedoucího auta) je jen málo rozvinutá. Malé děti si již známé zvuky neuvědomují, neboť mají fenomén habituace tedy navyknutí si na zažité zvukové podněty. Nejdůležitější je hlas matky, který bezpečně rozeznává. V období docházky do MŠ vnímá dítě běžně signál jen ve 30% úhlu a signály ze strany a zezadu jsou posuzovány chybně. Těžiště těla je v dětství umístěno výrazně výše než u dospělého a proto dítě snadněji ztrácí rovnováhu a padá. Vědomí rizika pochází většinou z vlastní zkušenosti, předvídání nebezpečí se začne vyvíjet kolem 8. roku života, které se lehce potlačí aktuálním zájmem o jinou událost. Nedostatečná opatrnost a předvídání rizika se vyskytují mnohem častěji u dětí a mladistvých 10

se syndromem poruchy pozornosti a hyperaktivitou (kdysi označované jako lehká mozková dysfunkce) děti jsou více aktivní a nepozorné. [12.] D. Rodičovská péče a sociálně-ekonomická situace rodiny jako jeden z faktorů prostředí Rodičovská péče hraje zásadní roli ve výchově dětí společně se zabezpečením jejich materiálních, psychických i sociálních potřeb. O problematiku úrazů se rodiče většinou začínají zajímat až poté, co jejich dítě utrpí úraz. Rodiče by se měli seznámit s úrazovými riziky různých prostředí. Většina dětských úrazů se stává v domácím prostředí, které se dá upravit tak, aby bylo pro dítě co nejbezpečnější. Mnoho studií popisuje existující asociace mezi nízkým příjmem rodiny a zvýšeným rizikem úrazu. Vzhledem k pokračujícímu rozšiřování sociální struktury společnosti lze předvídat, že i v ČR se bude zvětšovat tato riziková skupina dětí. Mění se tradiční struktura rodiny, zvyšuje se rozvodovost, přibývá počet dětí vychovávaných jedním rodičem, často i v horších sociálněekonomických podmínkách. Všechny tyto změny ovlivňují dětskou úrazovost i možnosti prevence. Horší sociálně-ekonomické podmínky mohou ovlivnit úrazovost především prostřednictvím zhoršených životních podmínek: bydlení v nekvalitních a neudržovaných prostorách, hustý dopravní provoz v okolí bydliště, málo bezpečný prostor na hraní, nedostatek finančních prostředků na nákup ochranných pomůcek a financování kurzů plavání, používání starších méně bezpečných vozidel, používání starých elektrických spotřebičů nebo starých systémů vytápění. [13.] Sociální statut rodiny má vliv na počet i druh úrazů. V sociálně slabších rodinách je více popálenin a opaření, utonutí a úrazů dětí chodců. Příčinou je menší dohled rodičů, nechráněné nebo až nebezpečné prostředí i nedostatečná výchova k bezpečnému chování. Více úrazů je také v rodinách s vysokou mírou stresu, vliv zde má u menších dětí hlavně temperament matky, u větších pak chování samotného dítěte. [12.] E. Strategie pro prevenci vzniku úrazu: Cílem úrazové prevence je, aby k úrazu vůbec nedošlo a pokud dojde, tak aby byl dobře a včas ošetřen. Základem je sběr validních dat o místě, času, typu úrazu, příčinách a souvislostech úrazového děje a jejich vyhodnocování. Dále následuje detailní pochopení okolností a mechanismů vzniku úrazu. Základem prevence úrazů dětí jsou jasná a jednoduchá pravidla bezpečnosti, bezpečné prostředí a vybavení, aktivní i pasivní dohled a přizpůsobení činnosti věku dítěte. [2.] Dle úrazového spektra, které mapuje úrazový děj v průběhu času dělíme prevenci na primární, sekundární a terciální. Prevence primární je zaměřená na to, aby k události nedošlo nebo aby událost nevedla ke vzniku úrazu (ochranné bariéry kolem bazénu, okenní zábrany, oddělení cyklistů od ostatní dopravy). Vychází z podrobného rozboru příčin úrazů, rizikových prostředí, činností i charakteristik postižených jedinců. Je zaměřena na intervenci technologickou, zdravotně-výchovnou a legislativní. o Intervence technologická (bezpečné výrobky, architektura prostředí silnice s retardéry, bezpečná hřiště, domov, škola ), v některých případech však tuto intervenci nelze provést o Intervence zdravotně výchovná. U dětí je možné úrazům účelně předcházet správnou výchovou, která zajistí získávání informací o rizicích z prostředí i z chování (vhodnou formou přiměřenou věku dítěte) a osvojování a posilování 11

dovedností jak řešit nejčastější rizikové situace včetně přípravy na poskytování první pomoci. o Intervence legislativní. Vyhlášky a úpravy zákonů je nutné koncipovat tak, aby přispěly ke snižování úrazovosti (např. již platný nový silniční zákon). Současně je nutné zabezpečit jejich dodržování. Prevence sekundární: zahrnuje kvalitní záchranný systém, včasnou první pomoc, snížení dopadu úrazu, urychlení návratu k plnému zdraví, předcházení invalidizace a trvalých následků (zádržné systémy v autech, cyklistické přilby, požární hlásiče) Terciární prevence umožňuje zařazení trvale poškozených do běžného života. Intervence se mohou provádět na úrovni individuální, komunitní a populační. Na úrovni individuální zajišťuje působení na jednotlivé osoby - děti, rodiče a osoby zodpovědné za výchovu dětí. Na úrovni komunitní jsou preventivní aktivity realizovány v určité definované komunitě škola, obec, město,... a jsou dle možností komunity také mezioborově propojeny (bezpečné komunikace, přechody, cyklostezky, kvalita bydlení, design přístrojů, nábytek a materiály používané doma, systém RZP). Jedním z lokálních projektů zaměřených na prevenci úrazů, na všechny věkové kategorie, využívající mezirezortní spolupráce je projekt WHO Bezpečná komunita. Na populační úrovni jsou to potom zákonná opatření, plošná výchova na školách, mediální propagace a osvěta. Nedílnou součástí celospolečenských preventivních strategií je ochrana spotřebitele prostřednictvím zajištění prodeje bezpečných výrobků a zajištění bezpečného prostředí (dětská hřiště, bazény, sportoviště). Přístup k prevenci úrazů musí být veřejně zdravotnický tj. založený na vědeckých poznatcích z různých oborů medicíny, biomechaniky, epidemiologie, sociologie, pedagogiky, ekonomie, designu, architektury a jiných disciplin. [13.] Úloha zdravotnických pracovníků v prevenci dětských úrazů: Dětské úrazy by se měly stát prioritou preventivní pediatrické péče. Přesto se jim nedostává pozornosti, kterou si zasluhují. Dětský lékař by měl využívat svého vlivu na rodiče i děti a upozornit na rizika typická pro danou věkovou skupinu např. při pravidelných preventivních prohlídkách dětí. Informovat rodiče o účinné první pomoci, popř. kam se o pomoc obrátit (např. při náhodném požití škodlivé látky). Předanou verbální informaci je vhodné doplnit psaným textem. Další z povinností zdravotníka by měla být schopnost naslouchat, podpořit rodiče, jejichž dítěti se stal úraz a pomoci jim při hledání způsobu jak v budoucnu úrazu zabránit. Pediatr musí také poznat a řešit projevy týraného a zneužívaného dítěte. Příležitost k prevenci by měli využívat i další zdravotníci, zvláště pokud je dítě pro úraz u nich v zdravotnickém zařízení ošetřováno. Další příležitost k širokému působení je také v činnosti odborníků z oblasti podpory zdraví Krajských hygienických stanic a Zdravotních ústavů ve spolupráci se školami, pediatry, rodiči, organizacemi, komunitami, municipalitami atd.. 12

4. METODIKA SBĚRU A ZPRACOVÁNÍ DAT A. Zdroje volně dostupných plošných a validních dat: V současné době jsou v ČR poskytovateli nejucelenějších, plošných a validních zdravotnických a demografických dat Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a Český statistický úřad (ČSÚ). Je však nutné respektovat jejich možnosti systému sběru zdravotnických a demografických dat, který má své limity. Nástrojem pro identifikaci druhu poranění při úrazu a okolností vzniku úrazu je Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) 10. revize. Úrazy jsou zaznamenávány kódy dvou kapitol: XIX. Poranění, otravy a některé jiné následky vnějších příčin (S 00 T 98) dále v textu označované také jako základní diagnózy a XX. Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti (V 01- Y 98) dále v textu označované také jako příčinné diagnózy. Kapitola XX. umožňuje klasifikaci vnějších příhod, okolností i stavů. Tam, kde přichází v úvahu kód z této kapitoly, počítá se s tím, že ho bude použito jako doplňku ke kódu z jiné kapitoly klasifikace MKN, udávajícímu povahu onemocnění. Příčiny smrti by měly být tabelovány nejraději podle obou kapitol (pokud se bude tabelovat pouze jedním kódem má být přednostně používán kód z kapitoly XX. [25.] Pokud se stane úraz, který svou závažností vyžaduje lékařské ošetření je zaznamenán. Zdroje dat pro hodnocení úrazovosti v určité lokalitě lze čerpat minimálně ze 3 různých databází (vycházejících ze systému sběru dat). Databáze zemřelých vychází z formuláře List o prohlídce mrtvého. Zemřelí jsou evidování dle trvalého bydliště. Prostorové členění dat je možné minimálně na úroveň bývalých okresů. Členění dle věku je libovolné. Je možné zjistit kód diagnózy ze skupiny XIX. i XX. MKN 10. revize. Databáze hospitalizací se zaznamenávají v rámci povinného hlášení (do tiskopisu NZIS 002 5 Hlášení hospitalizace ) a v případě úrazu se kóduje onemocnění dle kapitoly XIX. (Poranění, otravy a některé jiné následky vnějších příčin) i XX. (Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti) skupiny MKN 10. revize. Hospitalizovaní jsou evidováni dle trvalého bydliště i místa zdravotnického zařízení (ZZ). Prostorové členění dat je možné minimálně na úroveň bývalých okresů. Členění dle věku je libovolné. Databáze ambulantně ošetřených úrazů se vykazují v ročním výkazu o činnosti ZZ souhrnně. Odděleně od ostatních ošetření se zaznamenávají úrazy do skupin (dopravní, sportovní, pracovní/školní, ostatní + vliv alkoholu nebo drogy) a zvlášť je vyčleněna věková skupina 0-14 let (statistický formulář A(MZ)1-01: Roční výkaz o činnosti zdravotnických zařízení pro obor chirurgie). Ambulantní ošetření jsou evidována dle umístění zdravotnického zařízení, kde došlo k ošetření. To znamená, že zde mohou být ošetřeni také lidé z jiných okresů, kterým se stal úraz a byli ošetřeni v ZZ sledovaného okresu (návštěvníci, náhodně projíždějící, dojíždějící do škol/za prací,...) Prostorové členění dat je možné minimálně na úroveň bývalého okresu. Členění dle věku je omezené na 3 věkové kategorie 0-14, 15 65 a 65+. Není možné zjistit kód diagnózy. Pro potřeby KHS je volně dostupná interaktivní databáze DPS (Data Prezentation System), jejímž poskytovatelem je ÚZIS. Vesměs poskytuje pouze souhrnné údaje nelze členit libovolně na věkové skupiny, nelze vybírat jednotlivé diagnózy; lze sledovat trendy 13

nemocnosti časové řady u DPS kraj od roku 1995, lze porovnávat s republikovými údaji. Je velmi vhodná pro orientační informace. [24.] Většinu souhrnných informací o úrazovosti (úmrtí, hospitalizace a ambulantní ošetření) na republikové úrovni, některé na úrovni kraje (krajské ročenky) poskytují webové stránky ÚZIS [26., 27] Bez problémů probíhalo i individuální poskytnutí dat od regionální pobočky ÚZIS a ČSÚ na lokální i republikové úrovni. Dalším zdrojem informací bylo lokální šetření úrazovosti v Chrudimi v rámci Projektu Bezpečná komunita jsou v určité komunitě vyplňovány ve vytipovaných zdravotnických zařízeních záznamové listy o úrazu. Tyto záznamy obsahují podrobné údaje o okolnostech vzniku úrazu (stručný slovní popis). Dalšími velkými organizacemi, které disponují informacemi o úrazech dětí jsou Zdravotní pojišťovny, komerční pojišťovny, Policie ČR a Česká školní inspekce. Data od těchto subjektů většinou nejsou plošná (zahrnují vždy jen určitý výběr z populace) nebo neshromažďují celé spektrum úrazů. Konkrétně VZP nemá softwarovou podporu v systému shromažďování dat pro selekci potřebných údajů. Komerční pojišťovny mají nejednotný systém shromažďování dat, data poskytují vždy jen výběr z pojištěných osob. Statistiky Policie ČR jsou velmi podrobné a aktuální, ale zaznamenávají pouze určité druhy úrazů (dopravních) a vše v absolutních číslech.česká školní inspekce shromažďuje informace o úrazech pouze na školách. B. Data použitá pro hodnocení úrazovosti dětí v kraji: Základní požadavky na data: o Prostorové rozložení dat: jsou užívána data na úrovni kraje, pokud byla data dostupná použila jsem srovnání s ČR. K dispozici byla i data z okresní úrovně, avšak vzhledem k poměrně nízké četnosti sledovaného jevu (úmrtí, některé příčiny hospitalizací, případy byly rozdělené do věkových skupin) byly použity údaje na úrovni kraje. o Věkové skupiny: cílovou skupinou byly děti ve věku 0 19 let, dělené do skupin 0 let, 1 4 roky, 5 9 let, 10 14 roků, 15 19 let. o Sledované období: aktuálně dostupných 5 let: 2001 2005 o Členění dat: od diagnostických skupin až na jedinečnou diagnózu XX. a XIX. kapitoly MKN 10. revize - dle dostupnosti dat Úmrtí pro úraz Informace byly čerpány z individuálně poskytnutých dat zdroj ÚZIS. Databáze DPS neumožňuje v tomto ukazateli vyčlenění dětské věkové skupiny. Podrobnější rozbor příčin úmrtnosti dětí pro úraz v Pardubickém kraji dle příčin vyžaduje vzhledem k malým číslům kumulaci případů. Případy z jednotlivých let 2001 až 2005 jsem nasčítala do jednotlivých skupin diagnóz dle XX. kapitoly MKN 10. revize 14

Hospitalizace pro úraz: o Zdroj dat - ÚZIS databáze DPS Prostorové rozložení dat: Údaje o hospitalizovaných pacientech jsou v databázi DPS tříděny dle místa bydliště pacienta. Informace lze čerpat od republikové úrovně až na úroveň okresu. Věkové skupiny: cílová skupina dětí je ohraničena jedinou souhrnnou kategorií 0-14 lety Sledované období: krajská a republiková data od roku 1996 2005, okresní data od roku 1994-2005 Členění dat: jedná se o souhrnnou nemocnost klasifikovanou XIX. třídou MKN poranění a otravy. Nelze oddělit jednotlivé diagnózy ve skupině. Jednotlivé grafy jsou zpracovány přímo softwarovým prostředím databáze DPS. individuálně vyžádaná data Prostorové rozložení dat: K dispozici byla data krajské i okresní úrovně, avšak vzhledem k poměrně nízké četnosti sledovaného jevu (úmrtí, některé příčiny hospitalizací, případy byly rozdělené do věkových skupin) byly použity údaje na úrovni kraje. Věkové skupiny: cílovou skupinou byly děti ve věku 0 19 let, dělené do skupin 0 let, 1 4 roky, 5 9 let, 10 14 roků, 15 19 let. Sledované období: aktuálně dostupných 5 let: 2001 2005 Členění dat: od diagnostických skupin až na jedinečnou diagnózu XX. a XIX. kapitoly MKN 10. revize Ambulantně ošetřené úrazy Zdrojem dat byla regionální pobočka ÚZIS. Na základě individuální žádosti poskytla informace pro Pardubický kraj, jeho jednotlivé regiony a Českou republiku. Data o ambulantně ošetřených úrazech jsou k dispozici pouze v rozsahu informací, který poskytuje roční výkaz. Prostorové rozložení dat: K dispozici byla data krajské i okresní úrovně a vzhledem k vyšší četnosti sledovaných ukazatelů bylo možné hodnotit data až na úroveň okresu. Věkové skupiny: cílová skupina je odlišná od ostatních sledovaných ukazatelů - děti ve věku 0 14 let a skupinu nelze dále dělit. Sledované období: aktuálně dostupných 5 let: 2001 2005 Členění dat: předem dané skupiny úrazů (dopravní, školní/pracovní, sportovní a ostatní) Data z projektu Bezpečná komunita: Projekt Bezpečná komunita je programem WHO, jehož cílem je snížit incidenci a závažnost úrazů. Na základě rozboru úrazovosti stanovit hlavní směry prevence úrazů v dopravě, u dětí, mládeže, starých lidí, v pracovním prostředí, domácnosti, při sportu a rekreaci, prohloubit protiúrazovou výchovu s přednostním zaměřením na rizikové skupiny a situace. Předpokladem je vytvoření mezioborové skupiny odborníků na komunitní úrovni z oblasti zdravotnictví, školství, dopravy, vnitra, justice, průmyslu aj. k analýze a usměrňování prevence úrazů a otrav. Místní lidé znají konkrétní místní podmínky, jsou často ochotni se této závažné problematice věnovat i nad rámec svých povinností, protože tím mohou ovlivnit i zdraví svých nejbližších. Záznamy o úrazech jsou pořizovány za úplatu prostřednictvím chirurgických ambulancí, pediatrických ordinací a dalších odborných lékařů na formulář Záznamní list o úrazu. Formulář obsahuje osobní údaje o zraněném a údaje o úrazu (datum, 15

místo, okolnosti, stručný popis úrazového děje, druh zranění, závažnost úrazu a nutnost hospitalizace) viz. příloha. Data z tohoto projektu jsem získala po dlouhých průtazích (nesnadné jednání se zpracovatelem dat). Jedná se o datový soubor z roku 2006 (rok 2005 nebyl zanesen do databáze a zpracování proběhlo na papírové úrovni). Jednalo se o databázi s 5580 záznamy z nichž jsem vybrala pouze záznamy o věkové skupině 0 19 let (celkem 2105 záznamů). Prostorové rozložení dat: data pouze na úrovni města Chrudim Věkové skupiny: cílovou skupinou byly děti ve věku 0 19 let, dělené do skupin 0 let, 1 4 roky, 5 9 let, 10 14 roků, 15 19 let. Sledované období: rok 2006 Členění dat: předem dané skupiny: místa úrazu (1 doma, 2 na ulici (silnici), 3 ve škole(třída, chodba, tělocvična), 4 na pracovišti, 5 na hřišti, 6 jinde ), okolnosti vzniku úrazu (1 dopravní úraz jako chodec či motorista, 2 dopravní úraz jako cyklista či jízda na kolečkových bruslích, 3 organizovaný sport, 4 neorganizovaný sport nebo hra bez dohledu, 5 při práci (doma, v zaměstnání), 6 konflikt s jinou osobou, 7 jiné okolnosti) + stručně mohl být úrazový děj popsán, druh zranění (1 poranění povrchu těla, 2 popálení či opaření, 3 zlomeniny či vykloubení (bez poranění hlavy), 4 zlomeniny lebeční kosti či poranění hlavy (mozku, otřes mozku), 5 poranění úst, rtů či zubů, 6 poranění smyslových orgánů, 7 poranění orgánů dutiny hrudní, 8 poranění orgánů dutiny břišní, 9 otravy, 10 tonutí, 11 ostatní) ke druhu zranění příslušelo uvedení základní diagnózy (ve většině případů byla uvedena diagnóza z kapitoly XIX. MKN 10. revize), stupeň závažnosti úrazu (1 lehký, 2 střední, 3 těžký) a nutnost hospitalizace (Ano, Ne). Pro zpracování získaných dat byly použity funkce aplikace Microsoft Office Excell 2003. 16

5. VÝSLEDKY A. Úmrtnost Úrazy jsou nejčastější příčinou mortality dětí, dorostu a mladých dospělých (do 44. roku věku) v ČR. Každoročně je v ČR evidováno asi 400 000 dětských úrazů, z toho asi 300 na úraz na jeho následky zemře, 30 000 dětí je hospitalizováno a 3 tisíce dětí se pak musí naučit žít s trvalými následky úrazu. Poranění a otravy způsobují u dětí do 19 roku věku v ČR cca 35% úmrtí. V absolutních číslech to znamená, že v letech sledování zemřelo v ČR v průměru 917 osob za rok a z toho 327 dětí ročně pro úraz. V přepočtu na 100 000 dětí je to přibližně 14,6 případů úmrtí. V Pardubickém kraji to bylo v průměru ročně 44 všech úmrtí dětí (0-19 let) a 16 úmrtí pro úraz. Průměrná mortalita byla v letech 2001 2005 14,3 případů na 100 000 dětí. Podrobněji viz graf. Při porovnání s ČR je situace v Pardubickém kraji srovnatelná, díky malým číslům rozkolísanější (každý případ má v přepočtu na 100 000 velkou váhu). graf č. 1: porovnání úmrtnosti dětí pro úraz v ČR a Pardubickém kraji, graf č 2: podíl úmrtnosti pro úraz v jednotlivých věkových skupinách porovnání ČR a Pardubický kraj počet případů / 100 000 dětí 20 16 12 8 4 0 Úmrtnost dětí (0-19 let) pro úrazy 2001 2002 2003 2004 2005 roky ČR PK podíl úmrtí pro úraz v % 100 80 60 40 20 0 Podíl úmrtnosti pro úrazy na celkové úmrtnosti, 2001-2005 0-19 0 1 až 4 5 až 9 10 až 14 15 až 19 věkové skupiny ČR PK Tabulka č. 3: Úmrtí dětí v ČR a Pk celkem, úmrtí pro úraz a úmrtnost pro úraz Absolutní počty úmrtí, úmrtí pro úraz, úmrtnost pro úraz na 100 000 dětí rok místo celková úmrtí 0-19 úmrtí pro úrazy 0-19 %úmrtí na úrazy úmrtnost 2001 ČR 953 343 36% 14,76 2002 ČR 977 356 36% 15,65 2003 ČR 911 327 36% 14,63 2004 ČR 887 307 35% 13,96 2005 ČR 855 300 35% 13,83 2001 PK 41 22 54% 18,44 2002 PK 54 13 26% 11,14 2003 PK 40 13 35% 11,33 2004 PK 43 17 40% 15,08 2005 PK 40 17 43% 15,30 17

Tabulka č. 4 skupiny příčin, pro které došlo k úmrtí Název oddílu XX. kapitoly MKN 10. revize kódy Dopravní nehody V01 V09 Pády W00 W19 Vystavení neživotným mechanickým silám W20 W49 Náhodné (u)tonutí, potopení W65 W74 Vystavení životným mechanickým silám W50 W64 Kontakt s jedovatými živočichy a rostlinami X20 X29 Vystavení el.proudu, ozáření, kouři, ohni, dýmu, plamenům, horkým látkám W85 X19 Úmyslné sebepoškození X60 - X84 Napadení (útok) X85 Y09 Komplikace zdravotní péče Y40 Y84 Ostatní Mezi nejčastější příčiny úmrtí dětí pro úraz v Pardubickém kraji patří dopravní nehody, úmyslná sebepoškození, ostatní, tonutí a napadení. V jednotlivých věkových kategoriích je však zastoupení příčin úmrtí různé viz tabulka a graf. Tabulka č. 5 Příčiny úmrtnosti u dětí - absolutní počty zemřelých (A) a mortalita/100 000(R), Pardubický kraj 2001 až 2005 Věková skupina 0 až 19 0 1 až 4 5 až 9 10 až 14 15 až 19 počty případů úmrtí pro úraz(a)/ úrazová mortalita/100 000 (R) A R A R A R A R A R A R dopravní nehody 45 7,83 1 4,29 1 1,07 3 2,31 3 1,87 37 22,04 pády 2 0,35 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 2 1,19 neživotné mechanické síly 2 0,35 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 2 1,19 tonutí 4 0,70 0 0,00 1 1,07 1 0,77 1 0,62 1 0,60 životné mechanické síly 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 jedovatí živočichové, rostliny 1 0,17 0 0,00 0 0,00 0 0,00 1 0,62 0 0,00 el. proud, ozáření, kouř, oheň 2 0,35 0 0,00 1 1,07 0 0,00 1 0,62 0 0,00 úmyslné sebepoškození 11 1,91 0 0,00 0 0,00 1 0,77 1 0,62 9 5,36 napadení (útok) 3 0,52 2 8,58 1 1,07 0 0,00 0 0,00 0 0,00 komplikace zdravotní péče 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 ostatní 12 2,09 1 4,29 0 0,00 3 2,31 1 0,62 7 4,17 Šedě jsou vyznačeny vysoké hodnoty úmrtnosti v porovnání s ostatními ukazateli nebo při porovnání hodnot ukazatele v rámci jedné věkové skupiny. 18

Graf č. 3: Podíl příčin úmrtí dětí pro úraz v Pardubickém kraji v období 2001-2005 Podíl jednotlivých příčin úmrtí dětí pro úraz v Pardubickém kraji za období 2001-2005 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 0 až 19 0 1 až 4 5 až 9 10 až 14 15 až 19 věková skupina (v letech) ostatní komplikace zdravotní péče napadení (útok) úmyslné sebepoškození el. proud, ozáření, kouř, oheň jedovatí živočichové, rostliny životné mechanické síly tonutí neživotné mechanické síly pády dopravní nehody Nejvyšší mortalita byla mezi roky 2001 a 2005 zaznamenána jednoznačně u dopravních nehod u nejstarší věkové kategorie dětí 22,04 případů na 100 000 dětí dané věkové skupiny. V ČR ve stejném období byla mortalita v důsledku dopravních nehod o 5,5/ 100 000 nižší. V této věkové kategorii také rapidně narůstá počet dokonaných sebevražd: v Pardubickém kraji jich u této věkové skupiny ve sledovaném období bylo 5,36 /100 000 (ČR 6,19). Závažnou příčinou úmrtí u nejmenších dětí je napadení (útok) jinou osobou - v přepočtu na 100 000 dětí dané věkové skupiny to bylo v Pardubickém kraji 8, 85 případů (ČR 2,34) tento ukazatel je v případě Pardubického kraje nutno hodnotit velmi opatrně, protože se jedná o velmi malý počet případů (2) a každý z nich má v přepočtu na 100 000 dětí velkou váhu. Graf č. 4: Úmrtnost dětí v Pardubickém kraji za období 2001-2005 Úmrtnost dětí v Pardubickém kraji za období 2001-2005 10 22,04 dopravní nehody úmrtnost na 100 000 dětí věkové kategorie 8 6 4 2 0 0 až 19 0 1 až 4 5 až 9 10 až 14 15 až 19 věkové skupiny pády neživotné mechanické síly tonutí životné mechanické síly jedovatí živočichové, rostliny el. proud, ozáření, kouř, oheň úmyslné sebepoškození napadení (útok) komplikace zdravotní péče ostatní 19

Největší podíl na dětské úmrtnosti v Pardubickém kraji měla nejstarší věková skupina 15 až 19 ti letých podílela se 52%. V ČR to bylo 44%. Graf č. 5: Úmrtnost dětí pro úraz dle věkových skupin v Pardubickém kraji; 2001 2005 Úmrtnost dětí pro úraz v Pk dle věkových skupin 26% 52% 6% 9% 0 1 až 4 5 až 9 10 až 14 15 až 19 7% B. Nemocnost: i. Hospitalizace pro úraz: 1) Souhrnné údaje (informace z databáze DPS) V České republice se v letech 1996 až 2005 počet dětí (věková skupina 0 14 let) hospitalizovaných pro úraz pohyboval ročně mezi 1793 až 2046 případy na 100 000 obyvatel dané věkové skupiny a trend byl po celé sledované období narůstající. V absolutních číslech to bylo v roce 1996 33 485 dětí v roce 2005 30 975 dětí. Pokles počtu hospitalizovaných úrazů je u absolutních počtů dán poklesem celkového počtu dětí v této věkové kategorii. V Pardubickém kraji se incidence hospitalizovaných dětských úrazů pohybovaly po celou dobu sledování vysoko nad republikovým průměrem s hodnotami mezi 2028 a 2398 případy na 100 000 dětí. V absolutních číslech to bylo 2129 hospitalizovaných dětí v roce 1996 a 1695 v roce 2005. Od počátku sledování ukazatele - 1996 až do roku 2004 byl Pardubický kraj krajem s nejvyšší incidencí hospitalizovaných úrazů v republice. V roce 2004 byl druhým nejhorším a v roce 2005 byl již na 5. místě v žebříčku krajů. 20

Graf č. 6: Vývoj incidence hospitalizovaných úrazů dětí 0-14 let v ČR a Pardubickém kraji od roku 1996 do roku 2005; zdroj [24.] Graf č. 7: Srovnání incidence hospitalizovaných úrazů u dětí (0-14 let) mezi okresy ČR mapa; zdroj [24.] Hospitalizované děti do 14ti let pro MKN 10 tř. XIX poranění a otravy dle kraje bydliště na 100 000 2400 2300 Hospitalizované děti do 14ti let pro MKN 10 tř. XIX poranění a otravy dle kraje bydliště na 100 000 2005 2200 2100 2000 Pardubický k. Česko 2173 1900 1800 1700 1995 1997 1999 2001 2003 2005 <= 2600 <= 2400 <= 2200 <= 2000 <= 1800 Nejsou data Min = 1600 Česko 2045.89 graf č. 8: Pozice Pardubického kraje a ČR v roce 2005 pro ukazatel - incidence hospitalizovaných úrazů u dětí (0-14 let) ; zdroj [24.] graf č. 9: Vývoj incidence hospitalizovaných úrazů dětí 0-14 let v ČR a jednotlivých okresech Pardubického kraje od roku 1994 do roku 2005; zdroj [24.] Hospitalizované děti do 14ti let pro MKN 10 tř. XIX poranění a otravy dle kraje bydliště na 100 000 2500 Hospitalizované děti do 14let-MKN10-třída XIX poranění a otravy dle místa bydl. na 100 000 2900 2000 2700 1500 1000 Pardubický kraj Česko 2500 2300 2100 Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n/orl. Česko 1900 500 1700 0 2005 1500 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 Z podrobnějšího rozboru kraje je patrná vysoká hodnota ukazatele v regionech Chrudimsko a Pardubicko. Po celou dobu sledování 1994 2005 převyšovala hodnota incidence hospitalizovaných úrazů na Chrudimsku výrazně republikový průměr v průměru o 582 případů na 100 000 dětí dané věkové skupiny. 21

2) Individuálně vyžádaná data Vzhledem k poměrně malým absolutním počtům jednotlivých typů úrazů jsem použila pro hodnocení následujících ukazatelů kumulaci případů ze sledovaného období let 2001 až 2005. V Pardubickém kraji bylo v rozmezí let 2001 2005 hospitalizováno pro úraz 12 974 dětí. Nejvíce zastoupeny byly úrazy způsobené pádem ve všech věkových kategoriích., následovaly hospitalizace pro úraz způsobený dopravní nehodou, ve věkové kategorii 1 4 letých dětí to byly úrazy termické, kategorie úrazů ostatní a úrazy způsobené neživotnými mechanickými silami. Zcela nově se zde objevuje skupina nesprávně zařazených diagnóz. Data obsahovala chybný kód diagnózy (W999 vystavení jiným a neurčeným faktorům okolního prostředí vytvořeným uměle ze skupiny diagnóz W85 W99 vystavení elektrickému proudu, ozáření a extrémní okolní teplotě a tlaku vzduchu ), které neodpovídaly typu zranění. Tuto diagnózu vykazovalo pouze 1 zdravotnické zařízení v kraji. Graf č. 10: Rozdělení hospitalizovaných úrazů dětí dle příčin, Pardubický kraj, 2001 2005 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% Příčiny hospitalizací dětí pro úraz v PK za období 2001-2005 nesprávně zařazené dg. ostatní komplikace zdravotní péče Y40 - Y84 napadení (útok) X85 - Y09 úmyslné sebepoškození X60 - X84 jedovatí živočichové, rostliny X20 - X29 termické úrazy X00 - X19 tonutí W65 - W74 životné mechanické síly W50- W64 neživotné mechanické síly W20-W49 0% 0-19 0 1-4 5-9 10-14 15-19 věkové skupiny pády W00-W19 dopravní nehody V01-V09 22

Graf č. 11: Incidence skupin hospitalizovaných úrazů dětí, Pardubický kraj 2001-2005 Incidence hospitalizovaných úrazů dětí v Pardubickém kraji za období 2001-2005 počet případů na 100 000 dětí věkové kategorie 1600 1200 800 400 0 0-19 0 1-4 5-9 10-14 15-19 věkové skupiny Tabulka č. 6: Absolutní počty dětí hospitalizovaných pro úraz v jednotlivých skupinách dle příčiny úrazu, Pardubický kraj, 2001-2005 Absolutní počty hospitalizovaných dětí v letech 2001 až 2005, Pardubický kraj Skupiny příčin úrazů/ věkové skupiny 0-19 0 1-4 5-9 10-14 15-19 V01-V99 dopravní nehody 2269 15 133 415 586 1120 W00-W19 pády 6639 357 1031 1504 1977 1770 W20-W49 neživotné mechanické síly 742 11 117 164 230 220 W50- W64 životné mechanické síly 471 7 39 94 152 179 W65 - W74 tonutí 13 1 6 4 2 0 X00 - X19 termické úrazy 450 39 268 55 38 50 X20 - X29 jedovatí živočichové, rostliny 101 6 24 22 29 20 X60 - X84 úmyslné sebepoškození 210 1 3 2 54 150 X85 - Y09 napadení (útok) 218 4 5 20 38 151 Y40 - Y84 komplikace zdravotní péče 90 12 32 12 14 20 ostatní 969 57 341 125 175 271 nesprávně zařazené dg. 802 31 180 197 269 125 celkem 12 974 541 2179 2614 3564 4076 23

Tabulka č. 7: Incidence případů hospitalizovaných pro úraz v jednotlivých skupinách dle příčiny úrazu, Pardubický kraj, 2001-2005 Incidence hospitalizované nemocnosti pro úraz / 100 000 dětí věkové kategorie Skupiny příčin úrazů/ věkové skupiny 0-19 0 1-4 5-9 10-14 15-19 V01-V99 dopravní nehody 394,89 64,32 142,59 319,89 365,32 667,25 W00-W19 pády 1155,44 1530,74 1105,36 1159,31 1232,50 1054,50 W20-W49 neživotné mechanické síly 129,14 47,17 125,44 126,41 143,39 131,07 W50- W64 životné mechanické síly 81,97 30,01 41,81 72,46 94,76 106,64 W65 - W74 tonutí 2,26 4,29 6,43 3,08 1,25 0,00 X00 - X19 termické úrazy 78,32 167,22 287,33 42,40 23,69 29,79 X20 - X29 jedovatí živočichové, rostliny 17,58 25,73 25,73 16,96 18,08 11,92 X60 - X84 úmyslné sebepoškození 36,55 4,29 3,22 1,54 33,66 89,36 X85 - Y09 napadení (útok) 37,94 17,15 5,36 15,42 23,69 89,96 Y40 - Y84 komplikace zdravotní péče 15,66 51,45 34,31 9,25 8,73 11,92 ostatní 168,64 244,40 365,59 96,35 109,10 161,45 nesprávně zařazené dg. 139,58 132,92 192,98 151,85 167,70 74,47 celkem 2257,98 2319,70 2336,15 2014,92 2221,86 2428,33 Žlutě jsou zvýrazněny vysoké hodnoty incidencí jednotlivých ukazatelů v porovnání s ostatními ukazateli nebo při porovnání hodnot ukazatele v rámci jedné věkové skupiny. Dále následuje podrobnější rozbor vybraných skupin příčin úrazu. Výběr (viz. žlutě označená pole předcházející tabulky) byl učiněn na základě četnosti výskytu příčinných diagnóz v té které skupině diagnóz (buď pro cílovou skupinu jako celek nebo pro vybrané věkové skupiny). Pro vysokou četnost případů nebo jejich závažnost byly k podrobnějšímu rozboru vybrány tyto skupiny příčinných diagnóz: Pády, dopravní nehody, termické úrazy, neživotné mechanické síly, úmyslná sebepoškození, ostatní a napadení (útok). a. PÁDY Pády byly nejčastější příčinou hospitalizovaných úrazů dětí ve všech věkových skupinách v Pardubickém kraji mezi roky 2001 2005. Z celkového souboru dat tvořila tato skupina 51% všech hospitalizovaných úrazů, hospitalizováno bylo celkem 6 639 úrazů, jejichž příčinou byl pád. Pády jsou dle MKN 10. revize rozděleny z hlediska příčiny takto: Tabulka č.8: Rozdělení pádů dle příčinných diagnostických skupin Kód místa události (určen pro položky Pády W00 W19: W00 Y34 (kromě Y06 Y07) W00 pád na rovině na ledu, sněhu.0 domov W01 pád na rovině uklouznutí, zakopnutí.1 obytná instituce.2 škola, jiné instituce a veřejně správní W02 pád na bruslích, kolečk. Bruslích, lyžích prostory W03 pád ze srážky, strčení.3 sportovní prostory W04 pád při nesení, podpírání.4 ulice, silnice W05 pád z invalidního vozíku.5 prostory obchodu a služeb W06 pád z postele.6 průmyslové a stavební prostory W07 pád ze židle.7 zemědělství 24

W08 pád z jiného nábytku W09 pád z vybavení hřiště W10 pád ze schodů W11 W13 pád s, na žebřík, lešení, budovy, konstrukce W14 pád ze stromu W15 pád ze skály W16 skok do vody, potopení W17 jiný pád z jedné úrovně na druhou W18 jiný pád na rovině W19 neurčený pád.8 jiná určená místa.9 neurčená místa Tabulka č. 9: Absolutní počty hospitalizovaných pádů v jednotlivých věkových skupinách, Pardubický kraj 2001-2005 věkové skupiny 0-19 0 1 až 4 5 až 9 10 až 14 15 až 19 pády W00 - W19 celkem 6639 357 1031 1504 1977 1770 Nejčastějším typem hospitalizovaných úrazů jako následek pádu jsou pády na rovině uklouznutí zakopnutí, které představují téměř 30% všech pádů (v přibližně stejném % zastoupení se vyskytují ve všech věkových skupinách dětí). Naprostá většina těchto pádů se odehraje doma (od téměř 100% u 0 letých po 60% u 15 19 letých). S navyšujícím se věkem přibývá pádů na rovině ve sportovních prostorách, ve škole, na ulici a silnici a jiných prostorech souvisí to s navyšující se aktivitou stárnoucích dětí mimo domov. Hodnoty incidence tohoto typu úrazu se pohybovaly v rozmezí 312 385 případů na 100 000 dětí dané věkové skupiny. Graf č. 12: podíl jednotlivých typů hospitalizovaných úrazů způsobených pádem, Pardubický kraj, 2001-2005 (legenda v následujícím grafu) Podíl jednotlivých typů hospitalizovaných úrazů pádem. Děti v Pk v letech 2001 až 2005 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 0-19 0 1 až 4 5 až 9 10 až 14 15 až 19 věkové skupiny 25