rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu -35 - -30 -20 - -15-45 - -40 -15 - -10-40 - -35 -30 - -25 izolinie -25 -25 - -20 Lesy v Karpatech

Podobné dokumenty
Kirův teplotní index. Lesy v Karpatech. Rozšíření topolu v Karpatech. rpat. Vně. Vnitřní Západní Karpaty. Transylvánská vysočina.

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech HU POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

Kirův teplotní index. Lesy v Karpatech. Rozšíření dubu v Karpatech. rpat. Vně. Vnitřní Západní Karpaty. Transylvánská vysočina. řeky

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu izolinie Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech HU POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu izolinie Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu izolinie Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech HU HU POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův teplotní index izolinie 60 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

Kirův teplotní index. Lesy v Karpatech. Rozšíření akátu v Karpatech. rpat. Vně. Vnitřní Západní Karpaty. Transylvánská vysočina.

paty řeky Průměrná roční vzduchu teplota [ C] 5,5-6,0 9,5-10,0 4,0-4,5 7,5-8,0 8,0-8,5 6,0-6,5 10,0-10,5 4,5-5,0 10,5-11,0 5,0-5,5 6,5-7,0 8,5-9,0

Metodické pokyny Obsah

Právní a daňové aspekty vysílání pracovníků do zahraničí

Znalecký posudek - Ocenění nemovitosti č. 229/2015

M Ě S T S K Ý Ú Ř A D Ř Í Č A N Y odbor - Stavební úřad

ICT plán školy 2015/2016

Dřevní hmota Obnovitelný zdroj energie Využití v podmínkách LesůČeské republiky, státního podniku Hradec Králové

URBACT Věstník Listopad 2010 #10

Krize v eurozóně: nekonečný příběh?

EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 48/12

Legislativa v oblasti NRP

Ohlédnutí za hospodařením podle principů Pro Silva na Černokostelecku. lesnický odkaz prof. Polena

E. Přihlášky vynálezů patenty

Kapitola 6. Důchodci a důchody

...Znalecký posudek číslo /

Recenze knihy Kučerová, Silvie (2012). Proměny územní struktury základního školství v Česku. Praha: Česká geografická společnost.

Velikost pracovní síly

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Lipov - kostel CZ

VYUŽITÍ ENERGIE VĚTRU

TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI

Nezaměstnanost. You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (

Zvláštní pojistné podmínky Pojištění odpovědnosti za škodu (ZPP-ODPOVĚDNOST-1/2015)

NOVÉ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ

Hotel Černigov

Projekt NÁHRDELNÍK CHRUDIMKY dílčí část Inventarizace a zdravotní stav stromů

Informace veřejného sektoru zdroj surovin pro informace a znalosti ve firmě

B. Souhrnná technická zpráva

VY_62_INOVACE_VK53. Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen Květen 2012 Ročník, pro který je VM určen

Český statistický úřad

R O Z H O D N U T Í. ú z e m n í r o z h o d n u t í

R O Z H O D N U T Í. Miroslav Vala datum narození: a Jana Valová datum narození: rozhodnutí o umístění stavby

Smlouvu o uskutečnění programu celoživotního vzdělávání (dále jen jako Smlouva ) I. Předmět Smlouvy

EXPERTNÍ POSUDEK Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D. Stručný výtah z posudku.

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Brně. Měsíční statistická zpráva

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 183/15

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM

Obsah Celex č. Ustanovení 32013L0055

Název materiálu: Počasí a podnebí - opakování

Management bi odiversity v Krkono ích a na umav ( ) ( odivkrsu) Limitující faktory a omezení biologického zotavování z

CBI CEI CAI CDI. Product name:

3. ročník BI-TV. Kateřina Vaněčková PdF UK Praha. PdF MU Brno

Souhrnná zpráva ČEPS, a.s., za 1. pololetí 2014

Zeměpisná olympiáda 2011

MUZEA V PŘÍRODĚ A LIDOVÁ ARCHITEKTURA STŘEDOČESKÉHO KRAJE

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období. Vládní návrh. na vydání. zákona

Vakuotlaková impregnace

OBNOVA A ROZVOJ ZDROJŮ ČEZ VÝROBA ZŮSTÁVÁ NAŠÍ HLAVNÍ ČINNOSTÍ. Pavel Řeţábek manaţer útvaru Dlouhodobé prognózy

Vyhláška č. 107/2005 Sb. o školním stravování

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu ZÁPIS DO SEŠITU

1 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2007: Pracovní úrazy a zdravotní problémy související se zaměstnáním

Platné znění části zákona s vyznačením navrhovaných změn

Malé vodní elektrárny

METODICKÝ POKYN NÁRODNÍHO ORGÁNU

Obyvatelstvo. 1) S pomocí odkazu porovnejte vybrané státy podle následujících kritérií:

Regionální politika na příkladu vybraného kraje (teze)

Znalecký posudek - Ocenění nemovitosti č. 75/2015

ZA4890. Flash Eurobarometer 261 (Flash eurobarometer on water) Country Specific Questionnaire Czech Republic

R O Z H O D N U T Í. Ústředna: Tajemník: Bankovní spojení: Stavební úřad: ČSOB, a. s.

Nástroje ke zvýšení pracovní mobility v ČR kombinovaná databáze práce a bydlení

Znalecký posudek - Ocenění nemovitosti č. 24/2015

Meteorologické aspekty bouře Sandy

VYSOKÉ ŠKOLSTVÍ V ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLICE 11. Šulista, M. Kvalita a evaluace ve vysokém školství 14

B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA OBSAH

VYNIKAJÍCÍ KVALITOU Preciznost a kvalita v každém svaru

Seriál: Management projektů 7. rámcového programu

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Analýza současného stavu a perspektiv osobní letecké dopravy v ČR

K. Hodnocení dosažitelnosti emisních stropů stanovených regionu v roce 2010

Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků prosinec 2015

ZÁVAZNÁ PŘIHLÁŠKA NA PRÁZDNINOVÝ VÝMĚNNÝ POBYT V KLOKOČOVĚ V ČR

Vzorový test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů

Podmínky udělování, udržování, rozšiřování, omezování a odnímání certifikace

Perspektivy teplárenství. Praha

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 277/15

Přírodní památka Černá Desná, širší vztahy

České dráhy, a.s. Depo kolejových vozidel PRAHA. Depo kolejových vozidel Praha. Účetně pokladní činnost na konci roku 2015

ČD Cargo, a.s. dluhopisový program v maximálním objemu nesplacených dluhopisů Kč s dobou trvání programu 10 let

Obecně závazná vyhláška

51/2006 Sb. ze dne 17. února o podmínkách připojení k elektrizační soustavě

250. Štítek musí obsahovat alespoň tyto údaje:

Městský úřad Dvůr Králové nad Labem náměstí T. G. Masaryka 38, Dvůr Králové nad Labem

Transkript:

Dopad změn klimatu na porost modřínu (Larix decidua) v období 1961-199 Ka představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů v Kaech souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. jš Modřín opadavý (Larix decidua) je přirozeně rozšířen v Alpách a Kaech. Modřín je světlomilná dřevina, tolerující kontinentální klima s všší teplotní amplitudou. Má větší nárok na půdní a vzdušnou vlhkost. Roste zejména v horsk řidších smíšen porostech se smrkem, bukem, jedlí nebo borovicí. Z hlediska změn klimatu je modřín možno považovat za dřevinu méně zranitelnou, zejména kvůli výsktu v ekologick stabilnějších smíšen porostech, v nadmořsk výškách s dobrým srážkovým zabezpečením a nízkou zranitelností Vnitřn se vužívá pro vhocení charakteru zimního klimatu, jelikož podle více prací jsou minimální zimní teplot jedním z faktorů ovlivňujícím distribuční limit vegetace. Minimální teplot jsou významné zejména pro formování horního distribučního limitu vegetace, a to ve smslu nadmořské výšk i zeměpisné šířk. kumulativně napočítává teplot pro měsíce, ve kter je průměrná teplota vzduchu menší jako 5 C. Obdobnou Vod nrp at geomorfologick Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 11). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Translvánská vsočina Klimatická data za období 1951-7 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 8). Data o budoucím klimatu (7-1) bla převzata z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 9). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita ), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná, korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časová období referenční klima (1961-199), klima v blízké budoucnosti (1-5) a klima ve vzdálené budoucnosti (711). -5 - -45-35 - -3 - - -15-45 - -4-3 - -5-15 - -1-4 - -35-5 - - Pro hocení dopadů změn klimatu na les bla použita série bioklimatick proměnn podle Fang a Lechovicz (6). Záí Ka Jižn Les 1 15 5 POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT Tp lesních porostů zastoupení v 1-5 5-1 5 1 15 5 1 15 Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (11). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (6). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal of Hdrolog, 8(1-), 113 19. Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (8). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 6. Journal of Geophsical Research, 113(D), D119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (11). Climate change impacts on growth and carbon balance of forests in Central Europe. Climate Research, 47(3), 19 36. Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 6: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of Fagus slvatica. Global Change Biolog 1(11): 163 174. van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 9. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (1). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.

Dopad změn klimatu na porost modřínu (Larix decidua) v období 1-5 Ka představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů v Kaech souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. jš Modřín opadavý (Larix decidua) je přirozeně rozšířen v Alpách a Kaech. Modřín je světlomilná dřevina, tolerující kontinentální klima s všší teplotní amplitudou. Má větší nárok na půdní a vzdušnou vlhkost. Roste zejména v horsk řidších smíšen porostech se smrkem, bukem, jedlí nebo borovicí. Z hlediska změn klimatu je modřín možno považovat za dřevinu méně zranitelnou, zejména kvůli výsktu v ekologick stabilnějších smíšen porostech, v nadmořsk výškách s dobrým srážkovým zabezpečením a nízkou zranitelností Vnitřn se vužívá pro vhocení charakteru zimního klimatu, jelikož podle více prací jsou minimální zimní teplot jedním z faktorů ovlivňujícím distribuční limit vegetace. Minimální teplot jsou významné zejména pro formování horního distribučního limitu vegetace, a to ve smslu nadmořské výšk i zeměpisné šířk. kumulativně napočítává teplot pro měsíce, ve kter je průměrná teplota vzduchu menší jako 5 C. Obdobnou Vod nrp at geomorfologick Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 11). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Translvánská vsočina Klimatická data za období 1951-7 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 8). Data o budoucím klimatu (7-1) bla převzata z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 9). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita ), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná, korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časová období referenční klima (1961-199), klima v blízké budoucnosti (1-5) a klima ve vzdálené budoucnosti (711). -45 - -4-3 - -5-15 - -1-4 - -35-5 - - -1 - -5-35 - -3 - - -15 Pro hocení dopadů změn klimatu na les bla použita série bioklimatick proměnn podle Fang a Lechovicz (6). Záí Ka Jižn Les 1 15 5 POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT Tp lesních porostů zastoupení v 1-5 5-1 5 1 15 5 1 15 Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (11). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (6). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal of Hdrolog, 8(1-), 113 19. Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (8). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 6. Journal of Geophsical Research, 113(D), D119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (11). Climate change impacts on growth and carbon balance of forests in Central Europe. Climate Research, 47(3), 19 36. Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 6: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of Fagus slvatica. Global Change Biolog 1(11): 163 174. van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 9. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (1). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.

Dopad změn klimatu na porost modřínu (Larix decidua) v období 71-1 Ka představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů v Kaech souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. jš Modřín opadavý (Larix decidua) je přirozeně rozšířen v Alpách a Kaech. Modřín je světlomilná dřevina, tolerující kontinentální klima s všší teplotní amplitudou. Má větší nárok na půdní a vzdušnou vlhkost. Roste zejména v horsk řidších smíšen porostech se smrkem, bukem, jedlí nebo borovicí. Z hlediska změn klimatu je modřín možno považovat za dřevinu méně zranitelnou, zejména kvůli výsktu v ekologick stabilnějších smíšen porostech, v nadmořsk výškách s dobrým srážkovým zabezpečením a nízkou zranitelností Vnitřn se vužívá pro vhocení charakteru zimního klimatu, jelikož podle více prací jsou minimální zimní teplot jedním z faktorů ovlivňujícím distribuční limit vegetace. Minimální teplot jsou významné zejména pro formování horního distribučního limitu vegetace, a to ve smslu nadmořské výšk i zeměpisné šířk. kumulativně napočítává teplot pro měsíce, ve kter je průměrná teplota vzduchu menší jako 5 C. Obdobnou Vod nrp at geomorfologick Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 11). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Translvánská vsočina Klimatická data za období 1951-7 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 8). Data o budoucím klimatu (7-1) bla převzata z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 9). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita ), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná, korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časová období referenční klima (1961-199), klima v blízké budoucnosti (1-5) a klima ve vzdálené budoucnosti (711). -3 - -5-15 - -1-5 - - -1 - -5 - - -15-5 - Záí Ka Pro hocení dopadů změn klimatu na les bla použita série bioklimatick proměnn podle Fang a Lechovicz (6). Jižn Les 1 15 5 POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT Tp lesních porostů zastoupení v 1-5 5-1 5 1 15 5 1 15 Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (11). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (6). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal of Hdrolog, 8(1-), 113 19. Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (8). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 6. Journal of Geophsical Research, 113(D), D119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (11). Climate change impacts on growth and carbon balance of forests in Central Europe. Climate Research, 47(3), 19 36. Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 6: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of Fagus slvatica. Global Change Biolog 1(11): 163 174. van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 9. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (1). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.

Klimatická exponovanost modřínu (Larix decidua) v období 1-5 Změna Kirova indexu mrazu v období 1-5 oproti období 1961-199 Ka představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Rakouskem, Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Ukrajinou, Rumunskem a Srbskem. Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk neudržitelnosti, tak i s očekávanou změnou klimatu, v důsledku které dochází k ohrožení porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. v období 1-5 Modřín opadavý (Larix decidua) je přirozeně rozšířen v Alpách a Kaech. Modřín je světlomilná dřevina, tolerující kontinentální klima s všší teplotní amplitudou. Má větší nárok na půdní a vzdušnou vlhkost. Roste zejména v horsk řidších smíšen porostech se smrkem, bukem, jedlí nebo borovicí. Z hlediska změn klimatu je modřín možno považovat za dřevinu méně zranitelnou, zejména kvůli výsktu v ekologick stabilnějších smíšen porostech, v nadmořsk výškách s dobrým srážkovým zabezpečením a nízkou zranitelností 5 1 15 se vužívá pro vhocení charakteru zimního klimatu, jelikož podle více prací jsou minimální zimní teplot jedním z faktorů ovlivňujícím distribuční limit vegetace. Minimální teplot jsou významné zejména pro formování horního distribučního limitu vegetace, a to ve smslu nadmořské výšk i zeměpisné šířk. kumulativně napočítává teplot pro měsíce, ve kter je průměrná teplota vzduchu menší jako 5 C. Obdobnou charakteristikou je kupříkladu průměrná teplota nejchladnejšího měsíce v roku. Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 11). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Klimatická data za období 1951-7 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 8). Data o budoucím klimatu (7-1) bla převzat z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 9). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita interpolační technika krigování s externím driftem (Hudson and Wackernagel 1994, Goovaerts ), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časové období referenční klima (1961-199), klima v blízké budoucnosti (1-5) a klima ve vzdálené budoucnosti (71-1). -45 - -4-3 - -5-15 - -1-4 - -35-5 - - -1 - -5-35 - -3 - - -15 Změna Kirova indexu mrazu v období 1-5 oproti období 1961-199 Pro hocení dopadů změn klimatu na les bla použita série bioklimatick proměnn podle Fang a Lechovicz (6). POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H.,DAT Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (11). Statistical Nárùst hot indexu -4 4-6 zastoupení v 1 6-8 8-1 -5 5-1 5 1 15 5 1 15 Fang, J., & Lechowicz, M. J. (6). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal of Hdrolog, 8(1-), 113 19. Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (8). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 6. Journal of Geophsical Research, 113(D), D119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (11). Climate change impacts on growth and carbon balance of forests in Central Europe. Climate Research, 47(3), 19 36. Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 6: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of Fagus slvatica. Global Change Biolog 1(11): 163 174. van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 9. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (1). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.

Klimatická exponovanost modřínu (Larix decidua) v období 71-1 Změna Kirova indexu mrazu v období 71-1 oproti období 1961-199 Ka představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Rakouskem, Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Ukrajinou, Rumunskem a Srbskem. Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk neudržitelnosti, tak i s očekávanou změnou klimatu, v důsledku které dochází k ohrožení porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. v období 71-1 Modřín opadavý (Larix decidua) je přirozeně rozšířen v Alpách a Kaech. Modřín je světlomilná dřevina, tolerující kontinentální klima s všší teplotní amplitudou. Má větší nárok na půdní a vzdušnou vlhkost. Roste zejména v horsk řidších smíšen porostech se smrkem, bukem, jedlí nebo borovicí. Z hlediska změn klimatu je modřín možno považovat za dřevinu méně zranitelnou, zejména kvůli výsktu v ekologick stabilnějších smíšen porostech, v nadmořsk výškách s dobrým srážkovým zabezpečením a nízkou zranitelností 5 1 15 se vužívá pro vhocení charakteru zimního klimatu, jelikož podle více prací jsou minimální zimní teplot jedním z faktorů ovlivňujícím distribuční limit vegetace. Minimální teplot jsou významné zejména pro formování horního distribučního limitu vegetace, a to ve smslu nadmořské výšk i zeměpisné šířk. kumulativně napočítává teplot pro měsíce, ve kter je průměrná teplota vzduchu menší jako 5 C. Obdobnou charakteristikou je kupříkladu průměrná teplota nejchladnejšího měsíce v roku. Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 11). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Klimatická data za období 1951-7 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 8). Data o budoucím klimatu (7-1) bla převzat z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 9). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita interpolační technika krigování s externím driftem (Hudson and Wackernagel 1994, Goovaerts ), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časové období referenční klima (1961-199), klima v blízké budoucnosti (1-5) a klima ve vzdálené budoucnosti (71-1). -3 - -5-15 - -1-5 - - -1 - -5 - - -15-5 - Změna Kirova indexu mrazu v období 71-1 oproti období 1961-199 Pro hocení dopadů změn klimatu na les bla použita série bioklimatick proměnn podle Fang a Lechovicz (6). Nárùst hot indexu zastoupení v 1 POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT 8-1 16-18 1-1 18-1 - 14-14 - 16-5 5-1 5 1 15 5 1 15 Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (11). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (6). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal of Hdrolog, 8(1-), 113 19. Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (8). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 6. Journal of Geophsical Research, 113(D), D119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (11). Climate change impacts on growth and carbon balance of forests in Central Europe. Climate Research, 47(3), 19 36. Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 6: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of Fagus slvatica. Global Change Biolog 1(11): 163 174. van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 9. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (1). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.