Spokojenost podniků s nabídkou bankovních služeb



Podobné dokumenty
Spokojenost podniků s nabídkou bankovních služeb

11 % pro uložení volných prostředků. Tuto překotnou etapu však český bankovní trh 0 %

Spokojenost podniků s nabídkou bankovních služeb

Spokojenost podniků s nabídkou bankovních služeb. Česká asociace pro finanční řízení 4/1/15 CAFIN

Spokojenost podniků s nabídkou bankovních služeb

11 % pro uložení volných prostředků. Tuto překotnou etapu však český bankovní trh 0 %

Průzkum bankovních služeb

Raiffeisenbank a.s. Ing. Ondřej Raba. produkty a služby pro podnikatele a firmy. Vedoucí útvaru řízení segmentu SME

bankovních produktů produktů: Nemateriální (nehmotný) charakter Dualismus Vzájemná propojenost a podmíněnost cross selling

Juridica Business Program Bankovní služby pro notáře, advokáty, insolvenční správce a správce konkurzní podstaty

Účastnící tiskové konference. Jan Vedral, místopředseda AKAT Jan Kabelka, člen Výkonného výboru AKAT Jana Michalíková, výkonná ředitelka AKAT

Obsah Deloitte Česká republika 2

převedeni půjčky k air bank otviraci. Osobní účty také často mají poplatek za vedení účtu.

Tisková konference. 21. února 2007

Jsou malé a střední podniky na cestě z krize?

Úvod 1. Kapitola 1 Úvod do bankovních obchodů 3

Česká spořitelna podporuje podnikání

Účastnící tiskové konference. Josef Beneš, předseda AKAT Jana Michalíková, výkonná ředitelka AKAT Jan Vedral, člen Výkonného výboru AKAT

CITIBANK EUROPE PLC 28

fupříloha č. 1 Seznam bank a poboček zahraničních bank k

Nejvstřícnější bankou Fio banka

ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ 2007 CITCO Finanční trhy a.s. Deviza pro Váš obchod

6. února Účastnící tiskové konference. Josef Beneš, předseda AKAT Jana Michalíková, výkonná ředitelka AKAT

Ceník pro Podnikatelské konto České spořitelny

Obsah. Úvod... VII. Seznam obrázků... XV. Seznam tabulek... XV

TRANSAKČNÍ BANKOVNICTVÍ NÁSTROJE PRO OBCHODOVÁNÍ MEZI ČR A ČÍNOU

Průvodce pojištěním vkladů

PŘEDSTAVENÍ VOLKSBANK FINANCOVÁNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ. Karla Křížová

1. Vkladové produkty Běžné účty 01 Účet úschovy u advokáta, notáře 01 Vkladové účty v Kč 02 Vkladové účty v cizí měně 02

ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ

Výroční tisková konference AKAT Účastníci

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. zeman@fbm

ČESKÁ SPOŘITELNA a.s.

BANKOVNÍ ZKUŠENOSTI S RUSKEM Exportní konference. Markéta Krýslova Ředitelka Global Transaction Banking Komerční banka, a.s. Praha,

Ceník pro Podnikatelské konto České spořitelny

MindBridge Consulting a.s. Geologická Praha dubna 2017

NABÍDKA ÚČTŮ A SAZEBNÍK ÚROKŮ pro fyzické osoby

PLATEBNÍ STYK A OTEVÍRACÍ DOBA POBOČEK KB NA KONCI ROKU 2018

INFORMAČNÍ LETÁK Účinný od 1. června 2010 Platný pro klienty CitiBusiness

Úvěrové instituce a jejich zprostředkovatelé, bankovní produkty. Univerzita Třetího věku Hradec Králové. Říjen 2010

otevřený podílový fond, Raiffeisen investiční společnost a.s. Pololetní zpráva 2018

FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ KOMUNÁLNÍ SFÉRY ODKUPEM POHLEDÁVEK

PPF banka v roce 2013: bilanční suma poprvé v historii banky přesáhla 100 miliard korun

POLOLETNÍ ZPRÁVA 2012

TISKOVÁ KONFERENCE. Volksbank CZ, a.s. 16. dubna 2008, Tančící dům, Praha. Marketing

Podnikatelské ekonto KOMPLET

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016

PODNIKATELÉ A MALÉ FIRMY

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI

1. Legislativa zákon o bankách, zákon o ČNB Bankovní soustava ČR

Sazebník poplatků Corporate Banking

otevřený podílový fond, Raiffeisen investiční společnost a.s. Pololetní zpráva 2017

ení a produkty UniCredit Bank

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy

Xetra Praha. RM Systém. Repo / Reverzní repo. Certifikáty, futures, waranty, obligace. Obchodování v zahraničí USD. Obchodování v zahraničí EUR

POPOLETNÍ ZPRÁVA 2011

Sazebník poplatků Commercial Bank

Průzkum českého nákupu Procurement Survey 2016

VYHLÁŠENÁ TÉMATA PREZENTACÍ PRO VYKONÁNÍ STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠKY Z VEDLEJŠÍ SPECIALIZACE PENĚŽNÍ EKONOMIE A BANKOVNICTVÍ (1PE)

Standardní lhůty pro doručení odchozího platebního příkazu. Standardní lhůty a způsob zpracování příchozího platebního příkazu

POLOLETNÍ ZPRÁVA 2011

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Uzavření Smlouvy o investičních službách (SIS) a otevření majetkového účtu MUIN před první investicí zdarma

Amundi CR Dluhopisový PLUS

PRŮZKUM MEZI EXPORTÉRY DO NĚMECKA

Souhrnná nabídka podílových fondů. Investiční kapitálové společnosti KB, a.s.

Výroční tisková konference AKAT Účastníci

Speciální nabídka služeb a produktů UniCredit Bank pro nemocniční lékaře a lékaře zaměstnance

Komerční bankovnictví A1-1

Raiffeisen fond high-yield dluhopisů, otevřený podílový fond, Raiffeisen investiční společnost a.s. Pololetní zpráva za období 2017

Názory podnikatelů na finanční plánování a potřeby malých a středních podniků

Rodinné firmy. Výzkum pro AMSP ČR. Červen 2013

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Od dubna se už nevyplatí nechat peníze u ostatních bank spát

Komerční bankovnictví v České republice

Xetra Praha. RM Systém. Repo / Reverzní repo. Certifikáty, futures, waranty, obligace. Obchodování v zahraničí USD. Obchodování v zahraničí EUR

Slovenská spořitelna:

Xetra Praha. RM Systém. Repo / Reverzní repo. Certifikáty, futures, waranty, obligace. Obchodování v zahraničí USD. Obchodování v zahraničí EUR

Sazebník poplatků Commercial Bank

Raiffeisen fond high-yield dluhopisů, otevřený podílový fond, Raiffeisen investiční společnost a.s. Pololetní zpráva za období 2019

Program StudentBroker

Sazebník poplatků. Aktivně nenabízené produkty a služby. PODNIKATELÉ A MALÉ FIRMY s obratem do 25 mil. Kč

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014

KOMBINACE PROGRAMU ZÁRUKA A COSME PŘÍKLAD VYUŽITÍ ZDROJŮ EFSI VE PROSPĚCH MSP V ČR

Služby poskytované v oblasti cenných papírů

Sazebník poplatků Commercial Bank

Mějte své finance v Číně pod kontrolou

Ceník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Ceník)

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková

Xetra Praha. RM Systém. Repo / Reverzní repo. Certifikáty, futures, waranty, obligace. Obchodování v zahraničí USD. Obchodování v zahraničí EUR

Vývoj fondů ČP INVEST. Květen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer

Raiffeisen fond globálních trhů, otevřený podílový fond, Raiffeisen investiční společnost a.s. Pololetní zpráva za období 2017

PLATOVÁ STUDIE PRO FINANČNÍ POZICE Vyhodnocení průzkumu

Ceník služeb Roklen360 účinný od

Firmy věří, že zájem o jejich výrobky či služby nadále poroste. Představení výsledků výzkumu Index očekávání firem na 3. čtvrtletí 2014 a dál

Ceník pro investování

CENÍK PRODUKTŮ A SLUŽEB PRO FIRMY A KORPORACE 2. ČÁST

ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ 2006 CITCO Finanční trhy a.s. Deviza pro Váš obchod

Mezinárodní trh peněz

Česká národní banka (ČNB)

Transkript:

22 % 4 % 6167% % 6 % 61 % Velké podniky 4 % 43 % 6 44% % 43 % 38 %11 3%8 % 23 % 23 % 186% 8% 1 % Spokojenost podniků s nabídkou bankovních služeb 106-cafinews-priloha-r04.indd c1 64 9. 4. 201 11:2:49

1 % 111 % 1 11 %1 4 % % Světové bankovnictví prošlo v novém tisíciletí značným přetřesem. Finanční krize prověřila stabilitu úvěrových institucí napříč západním světem a ukázala, že ani bankovní domy se staletou historií nemusí být bezpečným přístavem pro uložení volných prostředků. Tuto překotnou etapu však český bankovní trh přežil bez větších potíží a i v následujících letech, kdy finanční instituce jižního křídla Evropy musely být zachraňovány společnými prostředky, dosahovaly české banky ve stress testech obstojných výsledků. 6 Poslední dekáda 20. století však obdobím zcela jiným. Rodící se český finanční trh se musel vypořádat s nesplatitelnými úvěry z dob minulého režimu, měnící se regulací a specifiky v podstatě nově vznikajícího oboru. Prudká transformace ekonomického prostředí dovedla český finanční trh k řadě insolvenčních řízení, ztrátě kredibility a postupnému odevzdání českých bank do rukou zahraničních skupin. Mnohé z českých podniků zažily obě zmíněné etapy. Jak jejich zkušenosti formovaly představu o kvalitních bankách? Kolikrát již své bankovní partnery vyměnily a jsou české podniky se současnou nabídkou na tuzemském finančním trhu spokojení? V průzkumu provedeném mezi stovkou respondentů jsme zjišťovali názory českých podniků na otázky právě takového charakteru. Za poskytnutí odborných komentářů také děkujeme: Helena Port Treasury & Trade Solutions Sales Head Citibank Europe plc, organizační složka (v textu označeno komentář Citi). Česká asociace Treasury (v textu označeno komentář ČAT). Průzkum proběhl za podpory Česká Asociace Treasury, na zpracování výsledků se spolupodílel i pan Václav Laga. Všem respondentům i spolupracovníkům děkujeme za spolupráci. Za Českou asociaci pro finanční řízení Olga Cechlová olga.cechlova@cafin.cz 2 106-cafinews-priloha-r04.indd c2 9. 4. 201 11:2:0

43 % 43 % 38 % 38 % 8 % 34 % 24 % Spokojenost na bankovním trhu Nabídku bankovních služeb na českém trhu hodnotí podniky převážně pozitivně. Za spíše nedostatečnou ji považuje jen 1 % respondentů. Další pětina je s ní zcela spokojena, zbylá většina ji soudí kladně či s menšími výhradami. Nabídku bankovních služeb na českém trhu považujeme za plně dostačující. 64% Rozhodn ano Spíše ano Spíše ne Nabídka, kvalita a dostupnost bankovních služeb na českém trhu se za posledních let znatelně zlepšila. 70% 14% 1% Rozhodn ano Spíše ano Spíše ne Rozhodn ne Komentář Citi Nadnárodní společnosti s globální působností vypisují výběrová řízení na bankovní služby pravidelně, nejčastěji s tříletou frekvencí. Ke změně banky však nedochází pokaždé. Účelem výběrového řízení je často srovnání podmínek jednotlivých bank a ujištění se, že produkty a služby poskytované stávající bankou vyhovují aktuálním potřebám společnosti a že jejich ceny jsou odpovídající. Velmi pozitivně hodnotí podniky vývoj na bankovním trhu v uplynulých pěti letech. Jistou dávku nespokojenosti s ním vyjádřilo jen 16 % respondentů. Pravidelný monitoring nabídky finančních produktů a služeb už však provádí menší skupina dotázaných. Celkově, pokud nezohledňujeme velikost podniku, se mu více či méně regulérně věnuje téměř 6 respondentů, zbylé dvě pětiny mu přikládají spíše méně pozornosti. Mít přehled v nabídce bankovních služeb je důležitější pro větší firmy. Například u malých podniků s obratem pod 100 milionů korun ročně jsou informace o aktuálním stavu a změnách na finančních trzích podstatné jen pro polovinu dotázaných. U firem s obratem přesahujícím 1, miliardy ročně je tento poměr spíše 3:1. Aktuální nabídku bankovních služeb pravidelně monitorujeme. Méně než 100 mil. CZK 100 00 mil. CZK 00 mil. 1 mld. CZK 1 mld. 1, mld. CZK 1, mld. CZK a více Rozhodně ne 17 % 7 % % Spíše ne 33 % 2 % 44 % 33 % 23 % Spíše ano 33 % 22 % 8 % 3 % Rozhodně ano 7 % 33 % 8 % 38 % CAFIN 3 106-cafinews-priloha-r04.indd c3 9. 4. 201 11:2:1

1 % 1 11 %1 % % Naprostá většina respondentů změnila v uplynulých dvanácti letech svého hlavního bankovního partnera jednou, dvakrát nebo třikrát. Mezi dotázanými se naopak nenašel nikdo, kdo by po tuto dobu zůstal své původní bance loajální až dodnes. 6 111 % 4 Kolikrát Vaše společnost změnila svého hlavního bankovního partnera za posledních 12 let? Uveďte prosím konkrétní číslo. Jednou 68 % Dvakrát 19 % Třikrát 1 Čtyřikrát 2 % Šestkrát 1 % Mezi hlavní faktory, které respondenti označili za potenciální impulsy ke změně své hlavní banky, patří nespokojenost se stávajícím bankovním partnerem, lepší nabídka konkurence či slabé finanční zdraví současné banky. Neméně závažnými důvody by však pro ně mohly být také podmínky financování či nařízení ze strany mateřské společnosti. Které z uvedených faktorů by Vás přiměly ke změně Vaší hlavní banky? 2 % 22 % 2 1 % 17 % 16 % 1 % 11 % 1 % 6 % Lepší nabídka konkurence Nespokojenost se Pomalá adaptace Neosobní p ístup Na ízení mate ské sou asnou bankou nových technologií sou asné banky spole nosti sou asnou bankou Vá né finan ní problémy i zánik sou asné banky Podmínky financující banky 4 106-cafinews-priloha-r04.indd c4 9. 4. 201 11:2:1

43 % 43 % 38 % 38 % 8 % 34 % 24 % A které faktory sledují firmy při výběru banky? Mezi nejpodstatnější rysy patří kvalita poskytovaných služeb, finanční stabilita a dobré jméno banky či cenové podmínky. Podniky také oceňují, pokud jim banky dokáží vyjít vstříc se specifickými požadavky a ušít jim služby takzvaně na míru. Méně už dají na doporučení nebo porozumění oboru, ve kterém působí. Také specializované treasury služby ocení spíše velké finanční skupiny. Které důvody byly rozhodující při výběru Vaší hlavní banky? Které důvody byly rozhodující při výběru Vaší hlavní banky? Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Kvalita služeb 66 % 28 % % 1 % Finanční stabilita a dobré jméno banky 62 % 3 % 3 % Cenové podmínky 62 % 29 % 7 % 2 % Nabídka služeb na míru 1 % 33 % 2 % Nabídka bankovních systémů 43 % 42 % 2 % Zajištění financování společnosti 2 % 3 % 22 % 18 % Banku vybrala mateřská společnost 23 % Porozumění oboru, ve kterém naše společnost působí 46 % 33 % 8 % Specializované služby řízení likvidity a transakcí 7 % 41 % 32 % 2 Doporučení 3 % 37 % 4 2 V době výběru banky nebyla jiná možnost 2 % 18 % 66 % Komentář Citi Výsledek tohoto bodu průzkumu odpovídá i zkušenostem, které máme s velkými nadnárodními společnostmi v Citi. Klíčová je kvalita bankovních služeb. Jednotlivé banky lze jednoduše srovnat dle nabízených cenových podmínek, avšak ještě důležitější, než nejnižší možná cena, je pro většinu společností rozhodujícím kritériem úroveň bankovních služeb jak rychle a profesionálně reaguje banka na požadavky klienta, zda dodrží to, co slíbila, a zda jsou zástupci banky pro společnost spolehlivými partnery nejen tehdy, když vše funguje jak má, ale především v době, kdy se vyskytne nějaký problém. CAFIN 106-cafinews-priloha-r04.indd c 9. 4. 201 11:2:1

1 % 6 1 11 %1 Využití a spokojenost s bankovními službami % % 111 % 4 Většina českých podniků spolupracuje s více než jednou bankou. Nejčastěji firmy využívají služeb dvou finančních domů, výjimkou ale není ani a více bankovních partnerů. 3 % 3 2 % 2 1 % 1 % 19 % 1 % 17 % 18 % 1 2 3 4 a více Počet bank, se kterými firmy spolupracují, také roste s velikostí podniku. Polovina firem s obratem nižším než 100 milionů korun udržuje vztahy jen s jednou bankou, kdežto podniků s tržbami přesahujícími 1, miliardy korun, které spolupracují pouze s jedinou bankou, je desetkrát méně. S kolika bankami vaše společnost spolupracuje? Méně než 100 mil. CZK 17 % 33 % 1 2 3 4 více než 100 00 mil. CZK 1 % 48 % 19 % 19 % 00 mil. 1 mld. CZK 22 % 22 % 11 % 22 % 11 % 11 % 1 mld. 1, mld. CZK 8 % 33 % 2 % 2 % 8 % 1, mld. CZK a více % 2 % 1 % 18 % 3 % 3 % Komentář Citi U nadnárodních společností se častěji než u domácích firem setkáváme s tím, že společnost využívá služeb pouze jedné banky. Důvodem je jejich centrální řízení treasury, jehož cílem je jednoduchý a jednotný regionální přístup k bankovním službám. Spolupráce se dvěma bankami umožňuje společnostem aktuální srovnání cen a úrovně služeb. V takovýchto případech většinou jedna banka slouží jako hlavní a druhá jako záložní. 6 106-cafinews-priloha-r04.indd c6 9. 4. 201 11:2:1

43 % 43 % 38 % 38 % 8 % 34 % 24 % Nejčastějším důvodem pro využívání služeb více bank je pro podniky možnost diverzifikace, kterou jako odpověď uvedlo 48 % respondentů. V širším portfoliu bankovních partnerů firmy dále hledají snazší přístup k úvěrům (34 %) a zjednodušení platebního styku (32 %). Lákavá je také specializace mezi institucemi (29 %). Častou roli hrálo i rozšíření působnosti na zahraniční trhy a nutnost spolupráce s tamními bankami (2 %). Ne tolik už podniky hledí na regulatorní a legislativní prostředí, které je důležitým faktorem pro méně než 1 dotázaných. České podniky poptávají široké portfolio bankovních produktů a služeb. Mezi nejžádanější patří cizoměnové účty, kreditní karty či kontokorentní úvěry. Zájem je také o dokumentární platby a hypoteční úvěry. Tyto nástroje však nacházejí uplatnění jen ve specifických situacích, a tak jsou také pochopitelně méně žádané. Jak ukazuje následující graf, který porovnává poptávku po různých bankovních produktech ze strany menších (roční obrat pod 00 milionů korun) a větších podniků (více než 00 milionů korun), portfolio nejvíce žádaných nástrojů je u obou skupin shodné (celkem bylo na výběr z 22 produktů). Velké podniky je však využívají častěji než podniky s menšími tržbami. Komentář ČAT Oslovená Česká Asociace Treasury k tomuto bodu připomíná ve firmách stále častější využívání cash-poolingu, kterážto služba bank centralizuje peníze na účtech právě u jedné banky, což je velice efektivní a uživatelsky pohodlné řešení s mnoha dalšími efekty. Velký rozdíl je patrný například u revolvingových úvěrů, které zajímají spíše velké podniky, kdežto mezi malými podniky příliš populární nejsou. Naopak značný zájem u obou skupin je možné pozorovat u vedení cizoměnových účtů, kontokorentních úvěrů nebo kreditních karet. Který bankovní produkt Vaše společnost využívá? 9 82 % Velké podniky Malé podniky 8 66 % 7 64 % 61 % 6 % 6 4 % 43 % 43 % 38 % 38 % 4 34 % 23 % 26 % 3 23 % 18 % 2 1 Cizoměnový účet Kontokorentní úvěr Kreditní karta Revolvingový úvěr Investiční úvěr Bankovní informace Poradenství Dokumentární platby CAFIN 7 106-cafinews-priloha-r04.indd c7 9. 4. 201 11:2:1

Komentář Citi 1 % 1 Jelikož financování je u nadnárodních společností často řešeno na úrovni zahraničního treasury centra, není financování rozhodujícím faktorem při výběru banky v České republice. Výběrová kritéria pro lokální dceřiné společnosti jsou často zúžená pouze na transakční služby. 11 %1 % % Firmy spolupracují s bankami z řady důvodů. Mezi ty nejdůležitější zařadili respondenti možnost financování provozu podniku, řízení likvidity a financování investic. Naopak stále ne příliš populární jsou služby jako investiční bankovnictví nebo řízení kreditních rizik, které za podstatné označila méně než třetina podniků. Tra e & Export Finance 33 % 49 % 6 111 % 4 Investi ní bankovnictví 29 % í ení kre itních ri ik 48 % 63 % Financování provo u Financování investic Ve stejném pořadí také respondenti vnímají potřebu uvedené služby zlepšit. Téměř třetina z nich by nejvíce ocenila kvalitnější možnosti financování provozu, pětina považuje za nejpalčivější téma řízení likvidity a financování investic. Velmi podobná je také skladba preferencí u velkých a malých podniků. Mezi nejžádanějšími službami se opět nachází financování provozu a investic. V jedné položce lze však pozorovat zřetelný rozdíl. Jedná se o řízení likvidity podniku. Mezi firmami s obratem nižším než 00 milionů korun tuto položku označilo jen 9 % účastníků průzkumu. Mezi podniky s obratem převyšujícím 00 milionů korun je poptávka po zlepšení nabídky těchto služeb na bankovním trhu naopak prioritou. Vyslovila se pro ni téměř třetina dotázaných. Komentář ČAT Jak k tomuto bodu dodal prezident České Asociace (korporátního) Treasury, je velkou snahou asociace všemi způsoby napomáhat treasurerům v ČR, aby právě v naší zemi působily zmíněná treasury centra, která by mohla spolurozhodovat kolik účtů, pro jaké účely a v kolika bankách bude využíváno. 8 106-cafinews-priloha-r04.indd c8 9. 4. 201 11:2:2

43 % 43 % 38 % 38 % 8 % 34 % 24 % Komunikace s bankou Ačkoliv jsou moderní přístupy ke komunikaci s bankou jako internetové bankovnictví či e-mailová komunikace velmi populární mezi podniky, osobní kontakt úplně nahradit nedokáží. Z uvedeného grafu je to zřejmé. Přestože na bankovní pobočky chodí jen čtvrtina respondentů, s firemním bankéřem se jich setkávají necelé tři čtvrtiny z nich. Kterými kanály komunikujete s Vaší bankou? Internetové bankovnictví E-mailová komunikace 66 % 73 % 96 % SWIFT Host-to-host connectivity Mobilní bankovnictví Telebanking 2 % 7 % 6 % 21 % 27 % 2 4 6 8 10 Komentář Citi Jeden z hlavních rozdílů ve výsledcích tohoto průzkumu a našimi zkušenostmi se spoluprací s nadnárodními společnostmi spočívá ve způsobu komunikace s bankou. SWIFT či Host-to-Host connectivity jsou u stále většího množství společností hlavním kanálem pro iniciaci plateb a získávání výpisů z účtu. Trendem posledních let je využití spojení s bankou prostřednictvím SWIFTu. Výhodou tohoto řešení je fakt, že je tzv. bank-agnostic. Komentář ČAT Česká Asociace Treasury bohužel v tomto bodě není tak optimistická, jelikož její průzkumy mezi firmami ukazují, že služby SWIFT jsou v ČR stále ještě předražené, byť už se v ČR nabízí balíčky služeb za rozumnější peníze. CAFIN 9 106-cafinews-priloha-r04.indd c9 9. 4. 201 11:2:2

1 % 1 11 %1 % % Specializované treasury služby Je výjimkou, když si firmy vystačí pouze s jediným bankovním účtem. V případě našeho průzkumu to platí jen pro % respondentů. Nejčastěji společnosti operují s třemi až sedmi účty, přičemž do tohoto intervalu spadá více než polovina testovaného vzorku (2 %). Z grafu níže je patrné, že od této hranice četnost rychle klesá a vedení většího počtu bankovních účtů je spíše výjimkou. Nad 30 bankovních účtů už vede jen 7 % dotázaných. 6 111 % 4 Obrat společnosti (průměrný počet účtů). 16 14 12 8 6 4 14,2 7, 6,1 1 2 3 4 6 7 8 9 11 12 14 1 16 17 18 19 21 22 23 24 2 26 27 28 29 Z grafu je dále zřejmý vztah mezi velikostí podniku z pohledu ročního obratu a průměrného množství vedených bankovních účtů. Pozitivní závislost vyjadřuje rostoucí spojnicový graf, ke kterému se váže horní horizontální a levá vertikální osa. Růst mezinárodního obchodu a silnější propojení exportu Česka se zahraničím si vyžaduje udržovat prostředky také v cizích měnách. Průzkum ukázal, že bez deviz se obejde jen 9 % respondentů, zbývající podniky již cizoměnové účty potřebují. Mezi nimi hrají prim eurové účty, které vede přes 9 dotázaných. Další důležitou měnou je dolar ( dotázaných). Ostatní měny již tak zastoupeny nejsou. Nad 1 se už dostala jen libra a polský zlotý. Jaké cizoměnové účty využíváte? Komentář Citi 10 8 6 4 91 % Kromě běžných měn tzv. G-3 (EUR, USD a GBP) a měn států střední a východní Evropy se stále častěji setkáváme s požadavky na otevření účtů v CNY, TRY, CHF a JPY. 2 11 % % % 3 % EUR USD PLN GBP RON HUF RUB Jiné 10 106-cafinews-priloha-r04.indd c10 9. 4. 201 11:2:2

43 % 43 % 38 % 38 % 8 % 34 % 24 % Při správě peněžních prostředků využívají firmy specializovaných finančních služeb a produktů. K běžně poptávaným patří měnové či úrokové deriváty, ostatní derivátové kontrakty a další nástroje už příliš žádané nejsou. Správa peněžních prostředků. Měnové deriváty 87 % Úrokové deriváty 76 % Žádné 4 Komoditní deriváty 1 Termínovaný účet 2 % Opce 2 % Vklady a CP 2 % Custody služby 2 % Cash pooling 2 % Stejně tak by si však české firmy přály vidět zlepšení v těchto produktech. Téměř 4 z nich by nejvíce ocenilo lepší nabídku měnových a úrokových derivátů, ostatní položky vyšly opět jako nevýznamné. Různý je také přístup podniků k řízení peněžních prostředků z hlediska použité technologie. Nejčastěji je však realizován skrze multicash platformy umožňující obsluhu mnoha účtů v domácích i různých měnách. Tento způsob správy preferují dvě třetiny respondentů. V menším množství případů také podniky sahají po mobilních aplikacích nebo pracují s host-to-host treasury stanicemi. Necelá třetina dotázaných pracuje s jinou platformou. Který kanál Vám nejvíce vyhovuje? 24 % 11 % 7 % 8 % Multicash Jiný Treasury workstation Mobilní aplikace 8 66 % Kterými kanály přistupujete k bankovním službám? 6 4 2 32 % 16 % 1 % CAFIN Multicash Jiné Treasury workstation (host-to-host) Mobilní aplikace 11 106-cafinews-priloha-r04.indd c11 9. 4. 201 11:2:2

1 % 6 1 11 %1 Spolupráce s bankami % % 111 % 4 Ve finančním světě hrají ve spolupráci s českými podniky stále hlavní roli banky. Jen třináct procent z dotázaných totiž uvedlo, že někdy využilo služeb nebankovních institucí například pro obchodování na FX trhu nebo pro provádění přeshraničních plateb. Níže uvádíme list bank, se kterými respondenti průzkumu v minulosti spolupracovali. Se kterými bankami jste již spolupracovali? Komerční banka 83 % ČSOB 74 % Česká spořitelna 8 % UniCredit Bank 3 % Citibank 4 % Raiffeisenbank 43 % GE Money Bank 16 % Deutsche Bank 16 % ING Bank 1 Sberbank CZ 9 % HSBC 8 % COMMERZBANK AG 8 % Royal Bank of Scotland 11 % mbank 6 % J&T Banka % Expobank CZ 4 % VÚB 2 % Fio banka 2 % Následující banky označilo jen 1 % respondentů: Air Bank, Credit Agricole, Calyon, Equa bank, Barclays, SMBC, Credit Lyonnaisse, Union banka, Volksbank, KH Bank, LBBW, BTM, Lloyds, Citfin, ebanka, PPF banka. Rozdělení respondentů průzkumu Celkový počet respondentů: n=100. Dle ročního obratu: Podle území, na kterém podnik působí: 4 12 % 27 % Domácí trh (ČR) 7 % Evropský trh (EU 28) 7 Světový trh Rusko 28 % Světový trh Asie 23 % Světový trh Ostatní Světový trh Jižní a Severní Amerika 3 % 12 % 9 % Mén ne 100 mil. 100 00 mil. 00 mil. 1 mld. 1 mld. 1, mld. Více ne 1, mld. 12 106-cafinews-priloha-r04.indd c12 9. 4. 201 11:2:2

43 % 43 % 38 % 38 % 8 % 34 % 24 % Podle typu vlastnictví společnosti: Dle odvětví podnikání: 1 % 43 % 8 % Tuzemský vlastník Zahrani ní vlastník 46 % len skupiny podnik Samostatný podnik Strojírenství 22 % Ostatní 18 % Zpracovatelský průmysl Informační a komunikační činnosti 9 % Energetika 7 % Velkoobchod a maloobchod 6 % Stavebnictví 6 % Peněžnictví a pojišťovnictví % Doprava a skladování 4 % Ubytování, stravování a pohostinství 3 % Profily podniků dle velikosti ročního obratu PROFIL PODNIKŮ S ROČNÍM OBRATEM < 00 MILIONŮ KORUN. Malé podniky spolupracují s méně než čtyřmi bankami. Většinou se jedná o jednu nebo dvě banky. Počet bank 1 2 3 4 Podíl respondentů 26 % 38 % 23 % U těchto bank pak v průměru vedou běžných účtů. Kromě běžných účtů také často poptávají cizoměnové účty (64 %), kontokorentní úvěry (6 %) a kreditní karty (4 %). S bankami v rámci malých společností nejčastěji komunikuje finanční manažer nebo ředitel: Zodpovědná osoba Finanční manažer/ředitel 4 % Ředitel společnosti 27 % Hlavní účetní Často však tuto starost sdílí více pracovníků. Finanční manažer/ředitel, Ředitel společnosti Finanční manažer/ředitel, Hlavní účetní 1 Ředitel společnosti, Hlavní účetní % Z cizích měn české podniky nejvíce pracují s eury (8 %) a s americkými dolary (33 %). Výjimečně potom polským zlotým nebo britskými librami. Malé podniky považují nabídku bankovních služeb za poměrně dostačující. Úplnou nespokojenost nevyslovil žádný s respondentů. CAFIN 106-cafinews-priloha-r04.indd c 9. 4. 201 11:2:2

1 % 1 11 %1 % % Při výběru banky se přitom nejvíce zaměřují na kvalitu nabízených služeb a finanční zdraví a reputaci banky. Důležité jsou pro ně také cenové poměry a možnost kastomizace služeb. 6 111 % 4 Který faktorů byl rozhodující při výběru vaší banky? Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Kvalita služeb 9 % 38 % 3 % Finanční stabilita a dobré jméno banky 9 % 38 % 3 % Cenové podmínky 4 % 1 % Nabídka bankovních systémů 44 % 33 % 23 % Nabídka služeb na míru 46 % 36 % 18 % Zajištění financování společnosti Porozumění oboru, ve kterém naše společnost působí Banku vybrala mateřská společnost Specializované služby řízení likvidity a transakcí 36 % 18 % 1 % 3 % % 79 % 18 % 44 % 26 % 3 % 28 % 44 % 26 % Doporučení 3 % 36 % 38 % 23 % V době výběru banky nebyla jiná možnost 26 % 62 % Nabídku bankovních služeb však malé podniky příliš nesledují. Více než polovina se o ni spíše nezajímá nebo ji nezkoumá vůbec. O sofistikovanější finanční služby není u menších firem valný zájem. Kolem 4 respondentů využívá úrokové a měnové deriváty. Nejvíce by malé firmy uvítaly zlepšení v oblasti financování provozu či investic. Prostor pro zlepšení nabídky bankovních služeb Podíl respondentů Financování provozu 34 % Financování investic 22 % Trade & Export Finance Investiční bankovnictví 14 106-cafinews-priloha-r04.indd c14 9. 4. 201 11:2:2

43 % 43 % 38 % 38 % 8 % 34 % 24 % PROFIL PODNIKU S ROČNÍM OBRATEM > 00 MILIONŮ KORUN. Velké podniky nejčastěji spolupracují s dvěma bankami. Vyšší čísla však nejsou výjimkou, pětina respondentů pracuje se čtyřmi bankami a dalších 3 dotázaných operuje s pěti či více. Počet bank 1 2 3 4 a více Podíl respondentů 8 % 26 % 16 % 2 3 U těchto bank poté vedou v průměru 12 účtů. Kromě běžných účtů také často poptávají ciziměnové účty(82 %), kontokorentní úvěry (66 %) či kreditní karty (61 %). Na rozdíl od malých podniků, u velkých firem také evidujeme zájem o revolvingové úvěry (43 %). Skladba měn, ve kterých velké podniky vedou bankovní účty, je již pestřejší než v případě malých firem. I zde hrají prim euro a americký dolar, častěji je ale doplňují další měny polský zlotý, libra, ruský rubl nebo maďarský forint. Stejně jako u malých podniků i v tomto případě zajišťuje komunikaci s bankami nejčastěji finanční manažer nebo ředitel. Změnou však je, že do spolupráce s bankovními partnery častěji vstupují pracovníci treasury. Měny bankovních účtů EUR 9 % USD 61 % PLN 18 % GBP 1 % RON (Rumunský nový lei) 8 % HUF (Maďarský forint) 7 % RUB (Rubl) % Zodpovědná osoba Finanční manažer/ředitel 8 % Pracovník treasury 36 % Hlavní účetní Komunikaci s bankami je také často v kompetenci více zaměstnanců. Finanční manažer/ředitel, Pracovník treasury Finanční manažer/ředitel, Hlavní účetní 21 % 8 % CAFIN 1 106-cafinews-priloha-r04.indd c1 9. 4. 201 11:2:3

1 % 1 11 %1 % % Oproti malým podnikům se také o nabídku na bankovním trhu více zajímají. Pravidelný monitoring provádí 69 %. 6 111 % 4 Při výběru bankovních partnerů se přitom nejvíce zaměřují na kvalitu poskytovaných služeb, cenové podmínky a finanční stabilitu banky. Který faktorů byl rozhodující při výběru vaší banky? Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Kvalita služeb 7 21 % 7 % 2 % Cenové podmínky 64 % 33 % 3 % Finanční stabilita a dobré jméno banky 67 % 28 % % Nabídka služeb na míru 6 % 33 % 8 % 3 % Nabídka bankovních systémů 41 % 46 % 1 3 % Banku vybrala mateřská společnost 21 % 34 % 23 % 2 Zajištění financování společnosti 3 2 2 Porozumění oboru, ve kterém naše společnost působí 1 48 % 38 % % Specializované služby řízení likvidity a transakcí 1 49 % 2 % 16 % Doporučení 3 % 38 % 41 % 18 % V době výběru banky nebyla jiná možnost 3 % 1 % 69 % Ze specializovaných služeb velké podniky poptávají především měnové (62 %) a úrokové (36 %) deriváty. Ostatní nástroje jako opce, forwardy či cash pooling jen zřídka. Zlepšení nabídky služeb by velké podniky uvítaly nejvíce v oblasti řízení likvidity, financování provozu a investic. Naopak dostatečnou nabídku pociťují u investičního bankovnictví či řízení kurzových rizik. Prostor pro zlepšení bankovních služeb Řízení likvidity 32 % Financování provozu 2 % Financování investic 16 % Řízení kreditních rizik 1 16 106-cafinews-priloha-r04.indd c16 9. 4. 201 11:2:3