VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Dlouhodobý majetek firmy Sluţby města Jihlavy s.r.o.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Dlouhodobý majetek firmy Sluţby města Jihlavy s.r.o. Bakalářská práce Autor: Aneţka Hrušková Vedoucí práce: Ing. Magda Morávková Jihlava 2015

Anotace Bakalářská práce je zaměřena na podrobnou analýzu dlouhodobého majetku firmy Sluţby města Jihlavy s.r.o., na způsoby jeho pořízení, oceňování, evidenci, odepisování a vyřazení. V teoretické části se věnuji charakteristice a popisem dlouhodobého majetku. Praktická část seznamuje s firmou Sluţby města Jihlavy s.r.o., ve které je provedena analýza pořízení, oceňování, evidence, odepisování a vyřazení dlouhodobého majetku. Na závěr uvádím návrh na optimalizaci hospodaření s tímto majetkem. Klíčová slova dlouhodobý majetek, způsoby pořízení, oceňování majetku, evidence, odpisy, vyřazení Annotation This bachelor thesis is focused on a detailed analysis of the long-term property in the company Sluţby města Jihlavy s.r.o., on the ways of its acquisition, valuation, recording, depreciation and liquidation. The theoretical part concentrates on the characteristic and description of the long-term property. The practical part introduces the company Sluţby města Jihlavy s.r.o. where I perform the analysis of acquisition, valuation, recording, depreciation and liquidation of the long-term property. Finally, I propose ways of property management optimization. Keywords long-term property, ways of acquisition, property valuation, recording, depreciation, liquidation

Poděkování Na tomto místě bych velmi ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Magdě Morávkové za odborné vedení, cenné rady, doporučení, ochotu a trpělivost při vytváření mé bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala řediteli Ing. Jindřichu Klegovi, který mi umoţnil s firmou Sluţby města Jihlavy s.r.o. spolupracovat a také všem pracovníkům firmy za poskytnutí potřebných dat a informací. Velký dík patří také mé rodině, všem blízkým a přátelům, kteří mě podporovali při tvorbě této práce.

Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 27. 4. 2015... Podpis

Obsah ÚVOD... 7 1 TEORETICKÁ ČÁST... 8 1.1 Dlouhodobý majetek... 8 1.1.1 Dlouhodobý hmotný majetek... 8 1.1.2 Dlouhodobý nehmotný majetek... 11 1.1.3 Dlouhodobý finanční majetek... 13 1.2 Způsoby pořízení dlouhodobého majetku... 13 1.2.1 Nákup (dodavatelský způsob)... 14 1.2.2 Vlastní činnost... 14 1.2.3 Bezúplatný převod (darování)... 14 1.3 Oceňování dlouhodobého majetku... 15 1.3.1 Pořizovací cena... 15 1.3.2 Vlastní náklady... 16 1.3.3 Reprodukční pořizovací cena... 17 1.4 Evidence dlouhodobého majetku... 17 1.5 Odpisy dlouhodobého hmotného majetku... 18 1.5.1 Účetní odpisy... 19 1.5.2 Daňové odpisy... 21 1.6 Vyřazení dlouhodobého majetku... 26 1.6.1 Vyřazení dlouhodobého majetku z důvodu prodeje... 26 1.6.2 Vyřazení dlouhodobého majetku z důvodu likvidace... 27 1.6.3 Vyřazení dlouhodobého majetku v důsledku škody nebo manka... 27 1.6.4 Další moţné důvody vyřazení dlouhodobého majetku... 28

2 PRAKTICKÁ ČÁST... 29 2.1 O firmě Sluţby města Jihlavy s.r.o.... 29 2.2 Činnost firmy a její rozdělení do jednotlivých divizí... 31 2.3 Způsoby pořízení dlouhodobého majetku... 33 2.4 Způsoby oceňování dlouhodobého majetku... 35 2.5 Evidence dlouhodobého majetku... 36 2.6 Odepisování dlouhodobého hmotného majetku firmy... 37 2.6.1 Zásady pro daňové odpisy... 38 2.6.2 Zásady pro účetní odpisy... 38 2.6.3 Výpočet daňových odpisů... 39 2.6.4 Výpočet účetních odpisů... 43 2.6.5 Porovnání daňových a účetních odpisů... 48 2.6.6 Vyhodnocení odepisování... 55 2.7 Vyřazení dlouhodobého majetku... 58 2.8 Návrh na optimalizaci hospodaření s dlouhodobým majetkem... 59 2.8.1 Analýza současného stavu... 59 2.8.2 Návrh na motivaci pracovníků k větší péči o majetek... 62 ZÁVĚR... 67 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A PRAMENŮ... 69 SEZNAM TABULEK... 72 SEZNAM GRAFŮ... 73

Úvod Dlouhodobý majetek patří k nepostradatelným částem podnikání kaţdé účetní jednotky. Tento majetek podnik potřebuje k výkonu své kaţdodenní činnosti, bez něhoţ by nemohl plnit své poslání a poskytovat sluţby svým zákazníkům k uspokojení jejich potřeb. Sloţení dlouhodobého majetku tedy záleţí na typu podnikání účetní jednotky a na stanovení cílů, kterých chce dosáhnout. Některé firmy vlastní více budov, jiné více strojů, vozidel nebo kancelářského vybavení. V teoretické části se zabývám nejdříve charakteristikou dlouhodobého majetku a jeho členěním do třech skupin, a to dlouhodobý hmotný, nehmotný a finanční majetek. Tyto skupiny se vyznačují určitými charakteristickými znaky, které umoţňují snadnější zařazení daného majetku. Další kapitoly jsou věnovány způsobům pořízení majetku včetně výčtu moţností financování jeho pořízení. Této oblasti je třeba věnovat zvláštní pozornost, neboť je nutné, aby firma dobře zváţila své finanční moţnosti a potřebu nové investice. Dále se zabývám problematikou oceňování, evidence, odepisování a vyřazení dlouhodobého majetku. Nejobsáhlejší kapitolou je odepisování. Zde popisuji dva druhy odpisů, a to účetní a daňové. Účetní odpisy upravuje Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví a vyjadřují skutečnou ţivotnost majetku. Daňové odpisy se řídí Zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a slouţí pouze pro sestavení daňového přiznání. V praktické části nejdříve představuji firmu Sluţby města Jihlavy s.r.o., jejíţ hlavní předmět podnikání je poskytování veřejně prospěšných sluţeb pro obyvatelstvo a také pro další podnikatele. O rozsáhlém působení této firmy svědčí i rozdělení její činnosti do pěti divizí. Následně provádím analýzu způsobů pořízení, oceňování, evidence, odepisování a vyřazení dlouhodobého majetku. V kapitole odepisování jsou vypočítány účetní i daňové odpisy u konkrétního majetku, které jsou potom porovnány a vyhodnoceny co se týče jejich vývoje a vlivu na základ daně. Poslední kapitola je věnována návrhu na optimalizaci hospodaření s dlouhodobým majetkem firmy. Tato kapitola se skládá z analýzy současného systému zajišťování oprav a návrhu na motivaci pracovníků k větší péči o majetek. 7

1 Teoretická část 1.1 Dlouhodobý majetek Dlouhodobý majetek představuje jednu z nezbytných součástí podnikání. Upravuje ho Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, dále Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví a také vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Tento majetek není pořizován účetními jednotkami za účelem jeho dalšího prodeje, ale především proto, aby ho mohly při své podnikatelské činnosti dlouhodobě uţívat nebo aby jim přinesl prospěch ve formě výnosů či kapitálového zhodnocení. 1 Člení se na tři základní skupiny: a) dlouhodobý hmotný majetek b) dlouhodobý nehmotný majetek c) dlouhodobý finanční majetek. 2 Kaţdá skupina se vyznačuje určitými charakteristickými rysy, které nám pomáhají jednotlivý dlouhodobý majetek do těchto skupin zařadit. 1.1.1 Dlouhodobý hmotný majetek Jedná se o majetek, jehoţ základním charakteristickým rysem je jeho hmotná podstata. Dále se vyznačuje tím, ţe neslouţí k jednorázové spotřebě, ale jeho doba pouţitelnosti je delší neţ jeden rok. 3 Podle 26 odst. 10 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů se dlouhodobým hmotným majetkem stávají takové věci, které jsou uvedeny do uţívání. 1 ŠTEKER, Karel a Milana OTRUSINOVÁ. Jak číst účetní výkazy: Základy českého účetnictví a výkaznictví. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013. ISBN 978-80-247-4702-6. 2 ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. Znojmo: Vzdělávací středisko Ing. Pavel Štohl, 2010. ISBN 978-80-87237-24-3. 3 2 8

K tomu, aby tyto věci mohly být uvedeny do uţívání, musí být zajištěny všechny technické funkce potřebné k uţívání a také musí být splněny všechny povinnosti stanovené právními předpisy, např. ekologickými, stavebními, bezpečnostními nebo hygienickými. V případě nemovitostí jsou všechny podmínky pro uţívání splněny na základě vydání kolaudačního rozhodnutí, při jejich nákupu na základě zápisu do katastru nemovitostí. 4 Dlouhodobý hmotný majetek nemění svoji podobu, ale postupně se opotřebovává. Rozsah tohoto opotřebení se vyjadřuje prostřednictvím odpisů. 5 Podle zákona o daních z příjmů existují určité druhy majetku, které se neodepisují. Konkrétně je podle 27 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů vyloučen z odpisování některý dlouhodobý hmotný majetek (např. pěstitelský celek trvalých porostů, umělecké dílo nebo předměty muzejní a galerijní hodnoty). Do dlouhodobého hmotného majetku patří např.: Samostatné movité věci Patří k nim takové samostatné movité věci, jejichţ vstupní cena je podle 26 odst. 2 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů vyšší neţ 40 000 Kč a jejichţ provozně-technické funkce jsou delší neţ 1 rok. Aby byly samostatné movité věci zařazeny mezi dlouhodobý hmotný majetek, musí být tyto dvě podmínky splněny zároveň. V případě, ţe jedna z nich splněna není, samostatné movité věci jsou zařazeny mezi drobný hmotný majetek nebo mezi spotřební materiál. Budovy, domy a jednotky nezahrnující pozemek Věci tohoto charakteru jsou hmotným majetkem vždy bez ohledu na cenu a dobu použitelnosti. 6 Za určitých podmínek mohou být budovy, domy a jednotky nezahrnující pozemek zařazeny do zásob (jejich pořízení uţ tedy není pořízením dlouhodobého hmotného 4 ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2010. ISBN 978-80-87237-24-3. 5 DUŠEK, Jiří a Jaroslav SEDLÁČEK. Daňová evidence podnikatelů 2014. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2014. ISBN ISBN 978-80-247-5117-7. 6 PRUDKÝ, Pavel a Milan LOŠŤÁK. Hmotný a nehmotný majetek v praxi 2014. Olomouc: ANAG, 2014. ISBN 978-80-7263-866-6, str. 20. 9

majetku). Můţe se to stát např. v případě, ţe se daná věc pořizuje za účelem jejího prodeje. Stavby Do dlouhodobého hmotného majetku patří vţdy, a to bez ohledu na výši ocenění a dobu pouţitelnosti. I stavby se mohou stát za určitých podmínek zásobami, a to např. v případě, ţe firma bude mít v plánu stavbu pořídit za účelem jejího prodeje a nebo také v případě, ţe předmětem podnikání firmy bude nákup a prodej nemovitých věcí. 7 Pozemky Představují dlouhodobý hmotný majetek bez ohledu na výši jeho ocenění. Tento majetek se podle 28 odst. 1 Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví neodepisuje. 8 Pěstitelské celky trvalých porostů Do této skupiny patří pěstitelské celky trvalých porostů bez ohledu na výši vstupní ceny, a jejichţ doba plodnosti je delší neţ tři roky. Jedná se např. o chmelnice a vinice (bez dalších podmínek) nebo o ovocné stromy a keře, kde je potřeba znát výměru pozemku a hustotu na 1 ha. Dospělá zvířata a jejich skupiny Jedná se o taková dospělá zvířata a jejich skupiny, jejichţ vstupní cena je vyšší neţ 40 000 Kč. Jiný majetek Jedná se zvláště o práce provedené na pronajatém majetku, které mají charakter technického zhodnocení a k jejichţ provedení je potřebný souhlas majitele pronajatého majetku. Tyto práce musí být dále hrazeny nájemcem a majitel je nesmí zahrnout do vstupní či zůstatkové ceny (podle toho, jaký si zvolil způsob odpisování). Můţe se jednat např. o stavební úpravy v pronajaté budově. 9 7 PRUDKÝ, Pavel a Milan LOŠŤÁK. Hmotný a nehmotný majetek v praxi 2014. Olomouc: ANAG, 2014. ISBN 978-80-7263-866-6. 8 ŠTEKER, Karel a Milana OTRUSINOVÁ. Jak číst účetní výkazy: Základy českého účetnictví a výkaznictví. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013. ISBN 978-80-247-4702-6. 9 7 10

Za technické zhodnocení se dle 33 odst. 1 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů povaţují výdaje na rekonstrukce, modernizace, dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy. Aby se jednalo o technické zhodnocení a aby bylo evidováno jako dlouhodobý hmotný majetek, je také nutné dle tohoto paragrafu, aby výdaje na technické zhodnocení za rok v souhrnu převýšily určitou částku. Obvykle se jedná o částku 40 000 Kč. Rekonstrukcí se konkrétněji rozumí dle 33 odst. 2 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů změna účelu majetku nebo jeho technických parametrů. Modernizace představuje dle 33 odst. 3 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů rozšíření vybavenosti nebo pouţitelnosti majetku. 1.1.2 Dlouhodobý nehmotný majetek Základní charakteristikou dlouhodobého nehmotného majetku je jeho nemateriální povaha, tzn. jedná se o majetek, který v podstatě nelze uchopit. 10 Dále se jedná o majetek, jehoţ doba pouţitelnosti je delší neţ jeden rok a jehoţ cenu stanovuje účetní jednotka. 11 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v 32 uvádí hranici pro zařazení do dlouhodobého nehmotného majetku 60 000 Kč. Účetní jednotka si tedy můţe stanovit ve své vnitropodnikové směrnici limit odpovídající zákonu o dani z příjmů nebo si můţe stanovit vlastní limit. 12 Do dlouhodobého nehmotného majetku patří např.: Zřizovací výdaje Jedná se o souhrn výdajů, které jsou vynaloţeny za účelem zaloţení nového podniku. Patří k nim např. výdaje na pracovní cesty, soudní a notářské poplatky, odměny za 10 ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2010. ISBN 978-80-87237-24-3, str. 48. 11 ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2010. ISBN 978-80-87237-24-3. 12 11 11

poradenské sluţby nebo nájemné. Naopak, do zřizovacích výdajů nepatří např. výdaje na reprezentaci nebo výdaje na pořízení dlouhodobého majetku a zásob. 13 Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Představují výsledky činnosti lidí duševní povahy (např. projekty, receptury), které byly vytvořeny buď vlastní činností nebo získány od jiných osob a jsou dále určeny k obchodování. Software Zahrnuje takový nehmotný majetek, který byl vytvořen vlastní činností nebo externě pořízen a který je dále určen k obchodování. Ocenitelná práva Do ocenitelných práv patří předměty průmyslového vlastnictví, práva podle zvláštních právních předpisů (např. ochranné známky, licence, průmyslové vzory) nebo výsledky duševní tvůrčí činnosti, které byly vytvořeny vlastní činností, externě pořízeny a jsou dále určeny k obchodování. 14 Goodwill Za goodwill se povaţuje rozdíl mezi kupní cenou podniku nebo jeho části a cenou stanovenou na základě znaleckého ocenění. Tento rozdíl vyjde buď kladný nebo záporný. 15 Do dlouhodobého nehmotného majetku nepatří například průzkumy trhu, znalecké posudky, návrhy propagačních a reklamních akcí, software pro řízení technologií a zařízení, která bez tohoto softwaru nemohou fungovat. 16 13 ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2010. ISBN 978-80-87237-24-3. 14 ŠTEKER, Karel a Milana OTRUSINOVÁ. Jak číst účetní výkazy: Základy českého účetnictví a výkaznictví. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013. ISBN 978-80-247-4702-6. 15 13 16 14 12

1.1.3 Dlouhodobý finanční majetek Pokud má firma volné peněţní prostředky, můţe je různými způsoby investovat. Například je můţe vloţit do jakékoli majetkové podoby, u níţ lze očekávat, ţe její budoucí hodnota jakýmkoli způsobem poroste. Dlouhodobý finanční majetek představuje prostředky finančního charakteru, které má účetní jednotka v plánu drţet dlouhodobě, tedy déle neţ 1 rok. Dále se jedná o majetek, který se neodepisuje a jehoţ minimální cena není stanovena. 17 Do dlouhodobého finančního majetku patří zejména: a) finanční účasti podniku (podíly) v jiných podnicích (např. nákup akcií v jiných podnicích) b) dluhové cenné papíry (dluhopisy), většinou se jedná např. o státní dluhopisy, obligace, vkladové listy, hypoteční zástavní listy nebo o dlouhodobé směnky c) dlouhodobé (termínované) vklady nebo půjčky, které podnik poskytne jiným ekonomickým subjektům s dobou splatnosti delší neţ 1 rok d) ostatní dlouhodobý finanční majetek, který zahrnuje např. majetek pronajatý v rámci smlouvy o nájmu podniku nebo dlouhodobé termínované vklady na bankovních účtech. 18 1.2 Způsoby pořízení dlouhodobého majetku Existuje více moţností, jak mohou firmy pořídit dlouhodobý majetek. Způsob pořízení tohoto majetku se potom odrazí jak ve způsobu odepisování, tak při samotném oceňování tohoto majetku. 19 Pořizování dlouhodobého majetku můţe být financováno těmito způsoby: a) z peněţních prostředků firmy (z pokladny nebo z bankovního účtu) b) z úvěru 17 ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2010. ISBN 978-80-87237-24-3. 18 MARTINOVIČOVÁ, Dana, Miloš KONEČNÝ a Jan VAVŘINA. Úvod do podnikové ekonomiky. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2014. ISBN 978-80-247-5316-4. 19 ŠVARCOVÁ, Jena a kol. Ekonomie: stručný přehled. Zlín: CEED, 2009. ISBN 978-80-903433-8-2. 13

c) poskytnutím zálohy dodavateli (účetní jednotkou), tato záloha představuje částečnou úhradu závazku ještě před tím, neţ dojde ke konečnému vyúčtování investiční dodávky. K nejčastějším způsobům pořízení dlouhodobého majetku patří nákup (tj. dodavatelský způsob), vytvoření vlastní činností nebo bezúplatné nabytí (darování). 20 1.2.1 Nákup (dodavatelský způsob) Dlouhodobý majetek si lze od dodavatele koupit buď nový, nebo jiţ pouţitý. 21 V případě, ţe je dlouhodobý majetek pořízen nákupem, vstupní cenou tohoto majetku se rozumí pořizovací cena. 22 1.2.2 Vlastní činnost Při způsobu pořízení dlouhodobého majetku vlastní činností (např. stavba budovy vlastními zaměstnanci) vznikají další náklady týkající se např. dopravy a montáţe dané stavby, spotřeby materiálu, energie, odpisy, mzdy. 23 Veškeré náklady musí být doloženy, přičemž hodnotu vlastní práce podnikatele nelze žádným způsobem zohlednit. 24 1.2.3 Bezúplatný převod (darování) Tento způsob pořízení dlouhodobého majetku můţe nastat v případě, kdy stát daruje firmě ekologické zařízení, pokud chce podpořit ochranu ţivotního prostředí nebo mateřská firma můţe převést (darovat) své dceřiné společnosti budovy a technické vybavení. Dárcem můţe být nejenom stát, ale také firma, která sponzoruje (daruje) škole na podporu vzdělávání počítač. 25 20 ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2010. ISBN 978-80-87237-24-3. 21 ŠVARCOVÁ, Jena a kol. Ekonomie: stručný přehled. Zlín: CEED, 2009. ISBN 978-80-903433-8-2. 22 CARDOVÁ, Zdenka. Majetek v daňové evidenci. Praha: ASPI, 2009. ISBN 978-80-7357-431-4. 23 20 24 CARDOVÁ, Zdenka. Majetek v daňové evidenci. Praha: ASPI, 2009. ISBN 978-80-7357-431-4, str. 31. 25 21 14

1.3 Oceňování dlouhodobého majetku Různé způsoby oceňování dlouhodobého majetku vymezuje Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Pokud firma pořídí dlouhodobý majetek, potřebuje ho ocenit, aby získala přehled o jeho hodnotě. Tento majetek firma oceňuje vstupní cenou, která se liší podle způsobu pořízení majetku. 26 Výši vstupní ceny, od které bude majetek povaţován za dlouhodobý si účetní jednotka stanoví ve své vnitřní směrnici. Přitom bude brát ohled na principy významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku v účetnictví. Existuje několik případů, kdy výše ceny majetku není důleţitá: např. pozemky, stavby, goodwill nebo povolenky na emise. V těchto případech se o dlouhodobý majetek jedná vţdy. Účetní jednotka můţe také vlastnit majetek, jehoţ cena se nachází pod stanoveným limitem, ale doba pouţitelnosti je delší neţ 1 rok. Jedná se o tzv. drobný majetek, u kterého záleţí na rozhodnutí účetní jednotky, zda jej bude evidovat jako dlouhodobý majetek, či nikoliv. 27 Vstupní cenou je chápána pořizovací cena, vlastní náklady a reprodukční pořizovací cena. 1.3.1 Pořizovací cena Pořizovací cena se pouţívá při úplatném pořízení (tj. nákupu od externího dodavatele). Tvoří ji cena pořízení (jmenovitá hodnota, cena nákupu) a vedlejší pořizovací náklady (tj. všechny další náklady související s pořízením). 28 Vyhláška č. 500/2002 Sb. v 47 odst. 1 říká, ţe za vedlejší pořizovací náklady se povaţují zejména: a) odměny za poradenské sluţby a zprostředkování, správní poplatky b) úroky, zejména z úvěru (v případě, ţe se tak účetní jednotka rozhodne) 26 ŠVARCOVÁ, Jena a kol. Ekonomie: stručný přehled. Zlín: CEED, 2009. ISBN 978-80-903433-8-2. 27 ŠTEKER, Karel a Milana OTRUSINOVÁ. Jak číst účetní výkazy: Základy českého účetnictví a výkaznictví. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013. ISBN 978-80-247-4702-6. 28 ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2010. ISBN 978-80-87237-24-3. 15

c) průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně zařízení staveniště, odstranění porostu a příslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáţ a umělecká díla tvořící součást stavby d) vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby e) zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k uţívání. Naopak do pořizovací ceny se podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. v 47 odst. 2 například nezahrnují: opravy a údrţba, kursové rozdíly, smluvní pokuty a úroky z prodlení, případně jiné sankce ze smluvních vztahů nebo náklady na zaškolení pracovníků. Finanční úřady důsledně prověřují, zda v účetnictví nebyly náklady související s pořízením dlouhodobého majetku zaúčtovány samostatně, protože ze zákona je firma povinna tyto náklady vést jako součást ceny dlouhodobého majetku a odepisovat je. 29 1.3.2 Vlastní náklady Ve vlastních nákladech oceňuje podnik takový dlouhodobý majetek, který pořídil vlastní činností. 30 Vlastními náklady se rozumí přímé náklady vztahující se k výrobě nebo jiné činnosti a nepřímé (reţijní) náklady vztahující se k výrobě (výrobní reţie) nebo jiné činnosti (správní reţie). 31 Pokud se např. stavební firma rozhodne, ţe si sama postaví budovu s kancelářemi, stanoví se účetní hodnota této budovy tak, ţe firma sečte všechny náklady, které prokazatelně vynaloţila (faktury za materiál, za dopravu materiálu, mzdy dělníků apod.). Dojde tím tak k aktivaci těchto nákladů, protože vytvoří cenu budovy, která se bude do daňově uznatelných nákladů přenášet postupně nejbližších 30 resp. 50 let. 32 29 ŠVARCOVÁ, Jena a kol. Ekonomie: stručný přehled. Zlín: CEED, 2009. ISBN 978-80-903433-8-2, str. 79. 30 ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2010. ISBN 978-80-87237-24-3. 31 PRUDKÝ, Pavel a Milan LOŠŤÁK. Hmotný a nehmotný majetek v praxi 2014. Olomouc: ANAG, 2014. ISBN 978-80-7263-866-6. 32 ŠVARCOVÁ, Jena a kol. Ekonomie: stručný přehled. Zlín: CEED, 2009. ISBN 978-80-903433-8-2, str. 80. 16

1.3.3 Reprodukční pořizovací cena Reprodukční pořizovací cenou se oceňuje takový dlouhodobý majetek, který je: a) získaný darováním b) nově zjištěný a v účetnictví dosud nezaznamenaný (např. inventarizační přebytek) c) vloţený do obchodní společnosti, druţstva (existuje zde však výjimka, která se týká vkladu oceněného podle společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny). 33 Reprodukční pořizovací cena se stanoví na úrovni ceny, kterou má dlouhodobý majetek v době, kdy je o něm účtováno, a to na základě znaleckého posudku nebo na základě kvalifikovaného odhadu. Při stanovení ceny se ke stupni opotřebení, technickému stavu majetku a také nabídce a poptávce přihlíţí jako k faktorům ovlivňujícím cenu v daném časovém okamţiku. Způsob, jakým bude stanovena reprodukční pořizovací cena si účetní jednotka určí ve svém vnitřním předpisu. 34 Tato cena se pouţije v případech, kdy firma nemá doklad o hodnotě majetku. Týká se to např. situace, kdy vloţíme majetek z osobního vlastnictví do podnikání, pokud se jedná o majetek starší neţ 5 let. 35 1.4 Evidence dlouhodobého majetku Firma má ve svém dlouhodobém majetku často uloţeno velké mnoţství peněz. Je proto nutné, aby byl tento majetek pečlivě evidován. Evidence slouţí zejména pro: a) inventarizaci - kontrolu majetku b) odepisování majetku - účetnictví a daně c) důleţitá informace v případě financování z cizích zdrojů (např. pro získání úvěru, nových investorů) 33 ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2010. ISBN 978-80-87237-24-3. 34 ŠTEKER, Karel a Milana OTRUSINOVÁ. Jak číst účetní výkazy: Základy českého účetnictví a výkaznictví. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013. ISBN 978-80-247-4702-6. 35 ŠVARCOVÁ, Jena a kol. Ekonomie: stručný přehled. Zlín: CEED, 2009. ISBN 978-80-903433-8-2. 17

d) dlouhodobý majetek tvoří významnou součást ceny podniku v případě koupě nebo prodeje podniku e) úhrada škody na majetku pojišťovnou při vyčíslení a dokázání škod je evidence dlouhodobého majetku významným pomocníkem. 36 Veškeré informace o dlouhodobém hmotném majetku se uvádí na inventární kartě hmotného majetku, která má předepsaný obsah, formát však nikoliv. 37 Inventární karty by měly minimálně obsahovat tyto údaje: název majetku nebo jeho inventární číslo, ocenění, datum pořízení nebo datum uvedení do pouţívání, pokud tato data nejsou shodná, dále zvolený způsob daňových odpisů, částky daňových odpisů za zdaňovací období, po ukončení odepisování také datum a způsob vyřazení majetku. Je moţné uvést také další informace o majetku, a to např. obchodní jméno firmy, roční odpisovou sazbu (nebo koeficient), odpisovou skupinu nebo zůstatkovou cenu. 38 1.5 Odpisy dlouhodobého hmotného majetku Dlouhodobý hmotný majetek se po delší době pouţívání postupně opotřebovává. Do nákladů podniku se proto jeho hodnota přenáší také postupně, a to prostřednictvím ročních odpisů, nikoliv jednorázově, jako je tomu např. u oběţného majetku. Opotřebování majetku se člení na fyzické a morální. K fyzickému opotřebení můţe dojít nejenom v případě pouţívání součástek, které se tím ničí, ale i v případě nepouţívání součástek, kdy dochází k jejich korozi. Morální opotřebení se týká např. stroje, který je technicky zastaralý, ale přitom fyzicky skvěle zachovalý. Odpisy plní z pohledu firmy určité funkce. Jednou z nich je funkce zdrojová odpisy představují pro firmu zdroj financí, a to např. v situaci, kdy podnik nakupuje nové stroje poté, co strojům starým došla ţivotnost. 39 Dlouhodobý hmotný majetek můţe odepisovat pouze ten, kdo má k němu vlastnické právo nebo právo s ním hospodařit. Dále můţe podnikatel odepisovat pouze takový 36 ŠVARCOVÁ, Jena a kol. Ekonomie: stručný přehled. Zlín: CEED, 2009. ISBN 978-80-903433-8-2. 37 CARDOVÁ, Zdenka. Majetek v daňové evidenci. Praha: ASPI, 2009. ISBN 978-80-7357-431-4. 38 DUŠEK, Jiří a Jaroslav SEDLÁČEK. Daňová evidence podnikatelů 2014. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2014. ISBN 978-80-247-5117-7. 39 36 18

dlouhodobý hmotný majetek, který splňuje pojmové znaky uvedené v 26 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Majetek vymezený v 27 tohoto zákona odepisovat naopak nelze (jedná se např. o samostatná umělecká díla a sbírky nebo movité kulturní památky a jejich soubory). Dále se také neodepisují např. pozemky. 40 Součet odpisů za celou dobu pouţívání dlouhodobého hmotného majetku se nazývá oprávky a rozdíl mezi vstupní cenou tohoto majetku a oprávkami se nazývá zůstatková cena. 41 Odpisy se člení na účetní a daňové odpisy. Jakmile však jednou podnikatel zvolí způsob odpisování u určitého majetku, musí v něm pokračovat až do úplného odepsání nebo vyřazení takového majetku. 42 Účetní odpisy firma obvykle počítá měsíčně a mohou se (ale nemusí) s daňovými odpisy shodovat. Na konci účetního období je nutné, aby účetní jednotka dopočítala rozdíl účetních a daňových odpisů a do daňového přiznání uvedla pouze tu výši odpisů, která je uznatelná Zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 43 1.5.1 Účetní odpisy Účetní odpisy upravuje Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví a jejich cílem je poskytnout důleţité informace o nákladech účetní jednotky a reálně ocenit dlouhodobý hmotný majetek. Účetní odpisy se stanovují rozhodnutím účetní jednotky a měly by být upraveny vnitřní směrnicí. K tomu, aby mohly účetní jednotky odepisovat dlouhodobý majetek, musí mít k němu vlastnické či jiné právo nebo musí hospodařit s majetkem státu či majetkem samosprávných celků. Odpisování majetku v průběhu jeho ţivotnosti (době pouţívání) se provádí na základě odpisového plánu, který sestavuje účetní jednotka. Ekonomická ţivotnost majetku můţe být předpokládána ve vztahu k času nebo k výkonu. Při pouţívání majetku můţe také 40 DUŠEK, Jiří a Jaroslav SEDLÁČEK. Daňová evidence podnikatelů 2014. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2014. ISBN 978-80-247-5117-7. 41 ŠTEKER, Karel a Milana OTRUSINOVÁ. Jak číst účetní výkazy: Základy českého účetnictví a výkaznictví. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013. ISBN 978-80-247-4702-6. 42 DUŠEK, Jiří a Jaroslav SEDLÁČEK. Daňová evidence podnikatelů 2014. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2014. ISBN 978-80-247-5117-7, str. 43. 43 ŠVARCOVÁ, Jena a kol. Ekonomie: stručný přehled. Zlín: CEED, 2009. ISBN 978-80-903433-8-2. 19

nastat situace, ţe se odhad jeho ţivotnosti změní. Z tohoto důvodu je nutné odpisový plán pravidelně aktualizovat. 44 Podle 28 odst. 6 Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví se dlouhodobý majetek odepisuje jen do výše jeho ocenění v účetnictví. Účetní předpisy nestanovují dobu odpisování. Ta ale nesmí být kratší než jeden rok, protože doba použitelnosti dlouhodobého majetku je delší než 1 rok. 45 Dobu odpisování si podnik stanovuje sám podle toho, jak dlouho chce majetek vyuţívat ke své podnikatelské činnosti. Účetní jednotka můţe majetek odepisovat například podle: Předpokládané doby ţivotnosti majetku Jedná se o uplatňování rovnoměrných účetních odpisů. Do účetních nákladů je v kaţdém roce odpisování zahrnuta stejná výše vstupní ceny. Roční odpis se vypočítá pomocí následujícího vzorce: RO = VC t kde RO je zkratka pro roční odpis, VC je vstupní cena daného odepisovaného majetku a t je doba odepisování. 46 Výkonu Předpokladem pro výpočet odpisů je předem stanovená výše výkonů (např. u výrobních strojů se vychází z celkového počtu předpokládaných vyrobených ks výrobků za dobu ţivotnosti výrobního stroje). Odpisy se za jednotlivá účetní období vypočítají pomocí následujícího vzorce: RO = SV * PC PVR 44 ŠTEKER, Karel a Milana OTRUSINOVÁ. Jak číst účetní výkazy: Základy českého účetnictví a výkaznictví. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013. ISBN 978-80-247-4702-6. 45 ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2010. ISBN 978-80-87237-24-3, str. 57. 46 VALOUCH, Petr. Účetní a daňové odpisy 2012. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2012. ISBN 978-80- 247-4114-7. 20

kde RO je zkratka pro roční odpis, SV je skutečný výkon, PC je pořizovací cena a PVR je předpokládaný výkon za rok. 47 1.5.2 Daňové odpisy Daňové odpisy upravuje zákon o daních z příjmů a slouţí pouze pro sestavení daňového přiznání. 48 Dlouhodobý hmotný majetek se odepisuje v souladu s 26 33 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 49 Tento majetek je v prvním roce odpisování zařazen do 6 odpisových skupin, které uvádí příloha č. 1 k Zákonu č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Začleněním majetku do odpisových skupin je také vymezena i doba jeho odepisování, která je stejná jak u rovnoměrného způsobu odepisování, tak u zrychleného způsobu odepisování. 50 Podle 26 odst. 8 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů není poplatník povinen odpisy uplatnit. Existuje také moţnost odepisování přerušit, ovšem při dalším odpisování se musí pokračovat způsobem, jako by odpisování přerušeno nebylo. Podle zákona o daních z příjmů je moţné pouţít dvě metody daňového odepisování, a to rovnoměrný a zrychlený způsob odepisování. Podnikatel se můţe sám rozhodnout, jaký způsob odepisování si zvolí. Jisté výjimky tvoří pouze případy uvedené v 30 odst. 12 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, kdy je podnikateli uloţena povinnost převzít nejenom původní způsob odpisování od předchozího vlastníka, ale i původní vstupní cenu dlouhodobého majetku a výši doposud vytvořených odpisů k tomuto majetku, neboť není moţné, aby podnikatel opět odpisoval majetek (jeho část), který uţ jednou odepsán byl. 51 47 ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2010. ISBN 978-80-87237-24-3. 48 ŠTEKER, Karel a Milana OTRUSINOVÁ. Jak číst účetní výkazy: Základy českého účetnictví a výkaznictví. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013. ISBN 978-80-247-4702-6. 49 DUŠEK, Jiří a Jaroslav SEDLÁČEK. Daňová evidence podnikatelů 2014. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2014. ISBN 978-80-247-5117-7. 50 49 51 49 21

Rovnoměrné odepisování Rovnoměrný způsob odepisování upravuje 31 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Podle tohoto paragrafu v odst. 1 jsou jednotlivým odpisovým skupinám přiřazeny následující maximální roční odpisové sazby: Tabulka č. 1: Roční odpisové sazby pro rovnoměrné odpisování (v %) Odpisová skupina 1. rok Další roky Zvýšená vstupní cena 1 20 40 33,3 2 11 22,25 20 3 5,5 10,5 10 4 2,15 5,15 5,0 5 1,4 3,4 3,4 6 1,02 2,02 2 Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (vlastní úprava). V 31 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů se dále uvádí moţnost zvýšení roční odpisové sazby v prvním roce odpisování o 20 %, 15 % nebo o 10 %. O 20 % si můţe roční odpisovou sazbu zvýšit odpisovatel zabývající se převáţně zemědělskou a lesní výrobou, o 15 % odpisovatel zařízení pro úpravu a čištění vod a o 10 % odpisovatel hmotného majetku zařazeného v 1. aţ 3. odpisové skupině. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v 31 odst. 7 dále říká, ţe k výpočtu ročního odpisu je nutné znát vstupní cenu dlouhodobého majetku a roční odpisovou sazbu. Roční odpis se potom vypočítá pomocí následujícího vzorce: RO = VC * OS 100 kde RO je roční odpis, VC je vstupní cena a OS je roční odpisová sazba v % z Tabulky 1 ze sloupce buď pro 1. rok odpisování nebo pro další roky odpisování. Tímto způsobem probíhá rovnoměrné odpisování dlouhodobého hmotného majetku za podmínky, ţe na něm není provedeno technické zhodnocení nebo v letech před provedením technického zhodnocení. 22

V případě provedení technického zhodnocení se při výpočtu hodnoty odpisu za dané zdaňovací období vychází ze zvýšené vstupní ceny dlouhodobého hmotného majetku. Hodnota odpisu se počítá v roce provedení technického zhodnocení a v dalších letech odepisování pomocí následujícího vzorce: ROZ = ZVC * OSZ 100 kde ROZ je roční odpis majetku, na kterém došlo k technickému zhodnocení, ZVC je zvýšená vstupní cena (tedy součet původní vstupní ceny a hodnoty technického zhodnocení) a OSZ je roční odpisová sazba v % z Tabulky 1 ze sloupce pro zvýšenou vstupní cenu. 52 Na základě 31 odst. 7 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů se poplatník můţe sám rozhodnout, zda pouţije maximální sazby uvedené v Tabulce 1 nebo sazby niţší. Zrychlené odepisování Při zrychleném způsobu odepisování můţe poplatník v počátečních letech odepsat větší hodnotu neţ při rovnoměrném způsobu odepisování. Postupně se však výše odpisů stále sniţuje. 53 Zrychlený způsob odepisování upravuje 32 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Podle tohoto paragrafu jsou odpisovým skupinám přiřazeny koeficienty pro zrychlené odepisování, které jsou uvedeny v následující tabulce. 52 PRUDKÝ, Pavel a Milan LOŠŤÁK. Hmotný a nehmotný majetek v praxi 2014. Olomouc: ANAG, 2014. ISBN 978-80-7263-866-6. 53 52 23

Tabulka č. 2: Koeficienty pro zrychlené odepisování Odpisová skupina 1. rok Další roky Zvýšená zůstatková cena 1 3 4 3 2 5 6 5 3 10 11 10 4 20 21 20 5 30 31 30 6 50 51 50 Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (vlastní úprava). V 32 odst. 2 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů se dále uvádí, ţe poplatník, který je prvním odpisovatelem můţe uplatnit zvýšení vypočítaného odpisu v prvním roce odpisování o 20 % vstupní ceny (odpisovatel s převáţně zemědělskou a lesní výrobou), o 15 % vstupní ceny (odpisovatel zařízení pro úpravu a čištění vod) a o 10 % vstupní ceny (odpisovatel hmotného majetku zařazeného v 1. aţ 3. odpisové skupině). Na základě 32 odst. 2 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů je pro výpočet odpisů v prvním roce odepisování nutné znát vstupní cenu dlouhodobého hmotného majetku a koeficient pro zrychlené odpisování platný v prvním roce odepisování. Roční odpis se potom vypočítá pomocí následujícího vzorce: RO1 = VC K1 kde RO1 je roční odpis v prvním roce, VC je vstupní cena a K1 je koeficient v prvním roce odepisování z Tabulky 2 z druhého sloupce. 54 V dalších letech (zdaňovacích obdobích) je na základě 32 odst. 2 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů pro výpočet odpisů nutné znát zůstatkovou cenu dlouhodobého hmotného majetku, koeficient pro zrychlené odepisování platný v dalších letech odepisování a také počet let, po které byl jiţ majetek odepisován. 54 PRUDKÝ, Pavel a Milan LOŠŤÁK. Hmotný a nehmotný majetek v praxi 2014. Olomouc: ANAG, 2014. ISBN 978-80-7263-866-6. 24

Roční odpis se potom vypočítá pomocí následujícího vzorce: ROX = 2 * ZC K2 - n kde ROX je roční odpis v dalších letech odepisování, ZC je zůstatková cena (rozdíl mezi vstupní cenou a souhrnem uplatněných ročních odpisů), K2 je koeficient v dalších letech odepisování z Tabulky 2 ze třetího sloupce a n je počet let, po které byl majetek jiţ odepisován. V případě provedení technického zhodnocení se při výpočtu hodnoty odpisu za dané zdaňovací období vychází ze zvýšené zůstatkové ceny dlouhodobého hmotného majetku. Hodnota odpisu se počítá v roce provedení technického zhodnocení pomocí následujícího vzorce: ROZ = 2 * ZZC KZ kde ROZ je roční odpis majetku, na kterém došlo k technickému zhodnocení, ZZC je zvýšená zůstatková cena (tedy součet původní zůstatkové ceny a hodnoty technického zhodnocení) a KZ je koeficient pro zvýšenou zůstatkovou cenu z Tabulky 2 ze čtvrtého sloupce. 55 V případě provedení technického zhodnocení se hodnota odpisu počítá v 2., 3. a dalších letech (zdaňovacích obdobích) pomocí následujícího vzorce: ROZX = 2 * ZZC KZ - n kde ROZX je roční odpis majetku, na kterém bylo provedeno technické zhodnocení, ZZC je zvýšená zůstatková cena (tedy součet původní zůstatkové ceny a hodnoty technického zhodnocení), KZ je koeficient pro zvýšenou zůstatkovou cenu z Tabulky 2 ze čtvrtého sloupce a n je počet let, po které byl majetek jiţ odepisován. 56 Za zůstatkovou cenu se podle Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 29 odst. 2 povaţuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a souhrnem odpisů (oprávek). 55 PRUDKÝ, Pavel a Milan LOŠŤÁK. Hmotný a nehmotný majetek v praxi 2014. Olomouc: ANAG, 2014. ISBN 978-80-7263-866-6. 56 55 25

1.6 Vyřazení dlouhodobého majetku Do závěrečné fáze evidence dlouhodobého majetku podnikatele patří jeho vyřazení. K nejčastějším důvodům vyřazení dlouhodobého majetku patří: a) prodej b) likvidace po uplynutí doby jeho ţivotnosti c) v důsledku škody nebo manka K dalším důvodům vyřazení dlouhodobého majetku patří jeho darování nebo přeřazení do osobního uţívání podnikatele. 57 Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v 26 odst. 7 písm. a) lze u výše uvedených důvodů vyřazení dlouhodobého majetku uplatnit odpis ve výši jedné poloviny ročního odpisu z dlouhodobého majetku, který byl vyřazen před koncem zdaňovacího období. Ovšem, další podmínkou je, ţe byl tento majetek zahrnut v evidenci u poplatníka uţ na začátku příslušného zdaňovacího období. Jednotlivé důvody vyřazení budou více popsány v následujících kapitolách. 1.6.1 Vyřazení dlouhodobého majetku z důvodu prodeje Při prodeji dlouhodobého majetku po splnění fakturačních podmínek a po převodu vlastnických práv k příslušnému prodanému majetku dochází k tomu, ţe se sjednaná kupní cena zahrne do zdanitelných výnosů, a to na základě smlouvy a příslušné vydané faktury. Následně dochází k zaúčtování vyřazení prodaného dlouhodobého majetku z evidence. V případě prodeje neodpisovaného dlouhodobého hmotného majetku (např. pozemek, pěstitelský celek trvalých porostů s dobou plodnosti delší neţ 3 roky, jeţ nedosáhl plodonosného stáří) lze do daňových nákladů zahrnout vstupní cenu pouze do výše příjmů z prodeje. 58 57 DUŠEK, Jiří a Jaroslav SEDLÁČEK. Daňová evidence podnikatelů 2014. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2014. ISBN 978-80-247-5117-7. 58 ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2010. ISBN 978-80-87237-24-3. 26

V případě prodeje odpisovaného ostatního dlouhodobého majetku je daňová zůstatková cena plně daňově uznatelná. 1.6.2 Vyřazení dlouhodobého majetku z důvodu likvidace Pokud dochází k opotřebení dlouhodobého majetku, velké poruchovosti, technické zaostalosti, ale i k jeho poškození, takovýto majetek je likvidován. 59 V případě vyřazování dlouhodobého majetku z důvodu likvidace, je třeba sepsat tzv. likvidační protokol. Tento protokol musí kromě běţných údajů vyřazovaného (likvidovaného) majetku obsahovat též příčinu likvidace, její průběh, údaje o zbytkovém materiálu, který podnikateli zůstává po provedení likvidace (např. cihly po provedené likvidaci budov), atd. 60 U dlouhodobého majetku, který je zlikvidován v důsledku opotřebení je zůstatková cena daňově uznatelným nákladem v plné výši. Avšak, jinak je to u fyzické likvidace stavebních děl. Zůstatková cena zlikvidovaného stavebního díla (domu, budovy, stavby) vstupuje do pořizovací ceny pouze za podmínky, ţe je příslušné stavební dílo likvidováno v souvislosti se stavbou nového stavebního díla. 61 1.6.3 Vyřazení dlouhodobého majetku v důsledku škody nebo manka Při vyřazení majetku v důsledku škody je zůstatková cena daňově uznatelným nákladem do výše náhrady. Existují však určité situace, za kterých je zůstatková cena daňově uznatelným nákladem v plné výši, a to například, pokud se jedná o škody vzniklé v důsledku ţivelních pohrom nebo škody způsobené neznámým pachatelem podle potvrzení policie. Při vyřazení majetku v důsledku škod se předepsané náhrady od pojišťovny zaúčtují do výnosů. Podnik musí v případě likvidace dlouhodobého majetku v důsledku škody nebo manka brát v úvahu i vznik dalších nákladů (např. náklady na odvoz, demontáţ). 59 ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2010. ISBN 978-80-87237-24-3. 60 DUŠEK, Jiří a Jaroslav SEDLÁČEK. Daňová evidence podnikatelů 2014. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2014. ISBN 978-80-247-5117-7. 61 59 27

Při likvidaci mohou také vzniknout i určité výnosy (např. pouţitelný materiál převzatý na sklad). 62 1.6.4 Další moţné důvody vyřazení dlouhodobého majetku K dalším důvodům vyřazení dlouhodobého majetku patří jeho darování nebo přeřazení do osobního uţívání podnikatele. V případě darování dlouhodobého majetku jinému subjektu platí, ţe zůstatková cena tohoto majetku je daňově neuznatelným nákladem. 63 Ovšem, při splnění předepsaných podmínek můţe podnik uplatnit zůstatkovou cenu jako odčitatelnou poloţku od základu daně v přiznání k dani z příjmů. Dále musí dárce z tohoto majetku na základě daňového dokladu odvést DPH finančnímu úřadu (za předpokladu, ţe je plátcem DPH). V případě vyřazení dlouhodobého majetku z důvodu jeho přeřazení do osobního uţívání podnikatele musí podnikatel (pokud je plátce DPH) z takto vyřazeného majetku odvést daň z přidané hodnoty, a to i v případě jiţ odepsaného majetku. Určitou výjimku tvoří vyřazení pouze takových osobních automobilů, u kterých dle dřívějších pravidel nebylo moţné, aby si podnikatel uplatnil nárok na odpočet daně. 64 62 ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2010. ISBN 978-80-87237-24-3. 63 DUŠEK, Jiří a Jaroslav SEDLÁČEK. Daňová evidence podnikatelů 2014. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2014. ISBN 978-80-247-5117-7. 64 62 28

2 Praktická část V praktické části se nejprve zaměřím na popis organizace a její činnosti. Následně provedu analýzu dlouhodobého majetku a nakonec navrhnu optimalizaci hospodaření s dlouhodobým majetkem dané firmy. Informace k provedení analýzy dlouhodobého majetku dané firmy a návrhu optimalizace hospodaření jsem čerpala z internetových stránek firmy, z jejích výročních zpráv, prostudováním dokumentů, které mi firma poskytla a také z rozhovorů s pracovníky ve firmě. Všechna data, která jsem pouţila pro zpracování praktické části jsem přepočítala pomocí koeficientu 1,2. 2.1 O firmě Sluţby města Jihlavy s.r.o. Tato firma vznikla 18. listopadu 1994. Jak uţ je ze samotného názvu patrné, sídlo této firmy je v Jihlavě a jejím jediným zakladatelem a majitelem je Statutární město Jihlava. Firma byla zaloţena za účelem poskytování veřejně prospěšných sluţeb nejenom pro obyvatelstvo, ale také pro podnikatele. Své poslání se od začátku své existence snaţí plnit efektivně a kvalitně a přitom usiluje také o to, aby plnila představy a potřeby města i ostatních zákazníků. 65 Na počátku své působnosti se firma začala zabývat taxisluţbou, starala se o čistotu města, dále se věnovala inzertním a plakátovacím sluţbám, opravám a údrţbě spotřebního zboţí nebo pronajímáním movitých a nemovitých věcí. 66 Rok 2002 byl pro firmu zlomovým rokem, ve kterém učinila důleţitá rozhodnutí vedoucích ke změnám ve firmě. Tato rozhodnutí zahrnovala rozsáhlé personální změny v nejuţším vedení společnosti včetně změny Valné hromady a Dozorčí rady, dále firma 65 Profil firmy. Smj.cz [online]. 21. 4. 2011 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://smj.cz/profil-firmy/d- 1219 66 Veřejný rejstřík a Sbírka listin: Úplný výpis z obchodního rejstříku. Justice.cz [online]. 2012-2014 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrikfirma.vysledky?subjektid=706564&typ=uplny 29

modernizovala techniku, obhájila certifikát kvality ISO 9002:1994, zřídila bezplatnou informační linku pro své zákazníky a zaměřila se na zlepšení organizace práce. 67 Důleţitým bodem pro firmu byl i rok 2010, který představoval dosud nejúspěšnější rok v historii společnosti. Bylo v něm dosaţeno velmi dobrého výsledku díky trvalému tlaku na sniţování nákladů a současně zvyšováním obratu. Významným a rozhodujícím krokem bylo investování do rozšíření kapacity skládky komunálního odpadu Henčov a nákup nového kompaktoru (hutnícího stroje na skládku odpadu). V tomto roce firma také úspěšně obhájila certifikáty ISO 9001:2000 a ISO 14001:2004, které mají pro společnost zásadní význam z důvodu konkurenceschopnosti a splnění podmínek nejenom při účasti ve veřejných zakázkách, ale i při účasti ve výběrových řízeních. V současnosti je hlavním předmětem podnikání firmy nakládání s odpady, správa a údrţba komunikací, správa a údrţba veřejného osvětlení a světelné signalizace. K jejím dalším činnostem patří provozování krematoria a pohřební sluţby, provozování sportovních a rekreačních zařízení, městského trţiště, placených parkovišť, protialkoholní záchytné stanice a v neposlední řadě se stará také o údrţbu dětských zařízení. 68 Firma má v současnosti 160 zaměstnanců a o její velikosti svědčí nejenom velikost jejího základního kapitálu (přibliţně 170 mil. Kč), ale také mnoţství uloţených finančních prostředků v dlouhodobém majetku (přibliţně 214 mil. Kč), na který je zaměřena i tato práce. 69 V následujících kapitolách se budu zabývat analýzou dlouhodobého majetku v jiţ výše uvedené firmě a konkrétně se zaměřím na způsoby pořízení majetku, jeho oceňování, evidenci, odepisování a vyřazení. Nakonec se pokusím navrhnout optimalizaci hospodaření s dlouhodobým majetkem firmy. Ještě neţ začnu popisovat způsoby pořízení majetku, jeho oceňování atd., v následující kapitole přiblíţím činnost firmy podle jednotlivých divizí. 67 Výroční zpráva 2002 [online]. Jihlava: Sluţby města Jihlavy, 9. 7. 2003 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/content/download?id=5aaed351398543d284dff8ccbcff0063 68 Výroční zpráva 2010 [online]. Jihlava: Sluţby města Jihlavy, 2. 6. 2011 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/content/download?id=72240504d9b348a6be9ad1b6706f1aa3 69 Výroční zpráva 2013 [online]. Jihlava: Sluţby města Jihlavy, 20. 6. 2014 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/content/download?id=c66fc241b6174b6bbb6e2aacf4cd47a3 30

2.2 Činnost firmy a její rozdělení do jednotlivých divizí Podnikatelská činnost firmy Sluţby města Jihlavy s.r.o. je rozdělena na pět divizí: Divize I Do její činnosti patří čistota města, celková údrţba komunikací a jejich údrţba zejména v zimním období, která probíhá na základě schváleného městského operačního plánu zimní údrţby místních komunikací ve vlastnictví města Jihlavy podle pořadí důleţitosti. Dále se Divize I stará o veřejné osvětlení a signalizace. V neposlední řadě dohlíţí také na provoz jihlavského tunelu. 70 Divize II Hlavní náplní této divize je nakládání s odpady a provozování skládky odpadů v Henčově. Tato skládka je určena pro uloţení jakéhokoliv odpadu kromě nebezpečného. Své odpady na ni mohou vyváţet za určitý poplatek dle kategorie odpadu nejenom občané, ale i různé organizace. V objektu skládky se také nachází překladiště recyklovatelných odpadů (plasty, sklo, bílé sklo, tabulové sklo), kde se shromaţďuje svezený odpad a dále se odváţí k vyuţití do zpracovatelských firem. 71 Divize III Tato divize má na starosti provozování dílen, skladu materiálů, trţiště a také placená parkoviště s parkovacími automaty. K její další činnosti patří pořádání jihlavských jarmarků a trhů řemeslné výroby. Na běţných jarmarcích se pohybuje přibliţně 100 aţ 130 trhovců a na trzích řemesel kolem 50 aţ 70 řemeslníků. V neposlední řadě zajišťuje také provoz protialkoholní záchytné stanice pro Kraj Vysočina. 72 70 Výroční zpráva 2013 [online]. Jihlava: Sluţby města Jihlavy, 20. 6. 2014 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/content/download?id=c66fc241b6174b6bbb6e2aacf4cd47a3 71 Skládka Henčov. Smj.cz [online]. 21. 4. 2011 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://smj.cz/skladkahencov/os-1016 72 Parkoviště, trţnice, jarmarky (Divize III.). Smj.cz [online]. 21. 4. 2011 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://smj.cz/parkoviste-trznice-jarmarky-divize-iii/os-1006 31

Počet ks Divize IV V rámci této divize je provozována pohřební sluţba a krematorium, které zajišťují komplexní sluţby spojené se smuteční událostí pro jihlavský region včetně doplňkového prodeje zboţí (např. hřbitovní lampy, vázy apod.). 73 Divize V Tato divize provozuje koupaliště Vodní ráj, dále bazén Evţena Rošického a areál Letního kina. O prosperitě Vodního ráje svědčí jeho návštěvnost. Za 14 sezón jeho provozu bylo zaznamenáno přes 2 500 000 návštěvníků, coţ je v průměru téměř 200 000 návštěvníků za rok. K nejvýznamnějším akcím, které se uskutečnily v areálu Letního kina lze zařadit VYSOČINA FEST, III. ročník závodu horských kol nebo koncerty skupin a dřevorubecké soutěţe. 74 Popisem činností těchto pěti divizí jsem chtěla ukázat, ţe firma poskytuje opravdu široké spektrum sluţeb, se kterými je spojeno vlastnictví velkého mnoţství dlouhodobého majetku. Jeho rozsáhlost v jednotlivých divizích znázorňují následující grafy. Graf č. 1: Přehled dlouhodobého majetku v jednotlivých divizích (v ks) 140 120 100 80 60 40 20 0 Počet kusů dlouhodobého majetku v jednotlivých divizích 59 101 77 17 129 I II III IV V Divize Zdroj: Interní informace firmy. 73 Pohřební sluţba, krematorium (Divize IV.). Smj.cz [online]. 21. 4. 2011 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://smj.cz/pohrebni-sluzba-krematorium-divize-iv/os-1007 74 Výroční zpráva 2013 [online]. Jihlava: Sluţby města Jihlavy, 20. 6. 2014 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/content/download?id=c66fc241b6174b6bbb6e2aacf4cd47a3 32

mil. Kč Z grafu č. 1 vyplývá, ţe největší mnoţství dlouhodobého majetku je soustředěno v Divizi V. Naopak, o poměrně malé mnoţství dlouhodobého majetku oproti ostatním divizím se stará Divize IV. Tento graf však neříká nic o hodnotě majetku firmy. To bude ukázáno v dalším grafu. Graf č. 2: Hodnota dlouhodobého majetku v jednotlivých divizích 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 Hodnota dlouhodobého majetku v jednotlivých divizích 37,9 12,1 75,1 39,4 32,1 28,1 3,6 1,3 180,7 I II III IV V Divize 84,2 Pořizovací cena Zůstatková cena Zdroj: Interní informace firmy. Z grafu č. 2 je vidět, ţe s nejdraţším majetkem firmy hospodaří Divize V. Tento majetek je z více neţ poloviny své hodnoty jiţ odepsán. Naopak, nejlevněji firma pořídila majetek, který je soustředěn v Divizi IV a který je stejně jako majetek v Divizi V jiţ z více neţ poloviny své hodnoty odepsán. 2.3 Způsoby pořízení dlouhodobého majetku Na začátku své existence (v roce 1994) firma Sluţby města Jihlavy s.r.o. dlouhodobý majetek získala jeho převedením z příspěvkové organizace Technické sluţby města Jihlavy, na jejíţ činnost (poskytování veřejně prospěšných sluţeb) navázala a i nadále v ní pokračuje. 75 Pořizování dlouhodobého majetku je financováno z úvěru a částečně také z provozních prostředků firmy. 75 Profil firmy. Smj.cz [online]. 21. 4. 2011 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://smj.cz/profil-firmy/d- 1219 33

Firma majetek pořizuje pouze dodavatelským způsobem (tedy nákupem od jiné firmy), a to na základě plánu investic, který je sestavován vţdy na příslušný rok a zároveň je součástí finančního plánu firmy. Způsob pořízení majetku vlastní činností nebo darováním se ve firmě nevyskytuje. Proces plánování investic probíhá přibliţně v období září - říjen předcházejícího roku. Na začátku tohoto procesu vedoucí jednotlivých divizí předkládají své poţadavky na investice. Následně vedení společnosti (jednatel, provozní náměstek a ekonomický náměstek) tyto návrhy posoudí a provedou jejich korekci vzhledem k nezbytným provozním potřebám a finančním moţnostem firmy. Dále je plán investic projednán v dozorčí radě společnosti a nakonec tento dokument schvaluje valná hromada (Rada města Jihlavy). 76 Podstatná část těchto investičních výdajů je financována prostřednictvím úvěru. Proto firma kaţdý rok poptává u bank poskytnutí investičního úvěrového rámce. Při nákupu nového majetku firma postupuje podle Zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a v případě zakázek malého rozsahu postupuje podle vnitřní směrnice. Nejčastěji vyuţívaným druhem zadávacího řízení je podle 38 Zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách zjednodušené podlimitní řízení, ve kterém tato firma jako zadavatel písemně vyzývá nejméně 5 zájemců k podání nabídky a prokázání splnění kvalifikace. Veřejná zakázka je potom přidělena firmě, která nejlépe splní kritéria hodnocení stanovená firmou Sluţby města Jihlavy s.r.o. a zároveň bude představovat ekonomicky nejvýhodnější nabídku. Vnitřní směrnice, kterou se firma řídí v případě zakázek malého rozsahu stanovuje postup u veřejných zakázek na dodávku s předpokládanou hodnotou od 500 001 Kč do 2 000 000 Kč. Zadavatelem u této zakázky je jednatel nebo jeho náměstci. Jednatel nebo příslušný náměstek schvaluje výzvu k podání nabídky a na základě návrhu vedoucího příslušné divize jednatel potom jmenuje hodnotící komisi, která se musí minimálně skládat ze tří členů. Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky na základě záznamu hodnotící komise a stejně tak i rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení přísluší jednateli společnosti. 77 76 Interní informace firmy. 77 76 34

2.4 Způsoby oceňování dlouhodobého majetku Při rozhovorech s pracovníky firmy jsem zjistila, ţe při oceňování majetku firma nevyuţívá způsoby jeho ocenění vlastními náklady ani reprodukční pořizovací cenou. Dlouhodobý majetek se oceňuje pouze pořizovací cenou, která se skládá z ceny pořízení a vedlejších pořizovacích nákladů. Úroky související s pořízením dlouhodobého majetku se na základě rozhodnutí firmy do jeho ocenění nezahrnují. Příklad Dne 20. 11. 2014 firma do svého majetku zařadila Bokimobil 1152 - univerzální automobilový nosič nástaveb s pořizovací cenou 1 999 202 Kč. Tato cena se skládala z ceny pořízení (tj. částky na dodavatelské faktuře, která činila 1 778 102 Kč) a z vedlejších pořizovacích nákladů: poplatek za registraci auta (800 Kč), samolepky na dveře vozidla (200 Kč), sypač skládající se z odklopné střechy, ochranného síta a odstavné nohy (celkem 161 500 Kč) a radlice (58 600 Kč). Dále si firma stanovila ve své vnitropodnikové směrnici cenové hranice, od kterých majetek povaţuje za dlouhodobý. Na základě těchto cenových hranic se dlouhodobý majetek člení následovně: Dlouhodobý hmotný majetek do 40 000 Kč Tato skupina představuje majetek, jehoţ pořizovací cena je v rozmezí od 3 001 Kč do 40 000 Kč. Majetek s pořizovací cenou do 3 000 Kč je zařazen do drobného hmotného majetku a účtován přímo do spotřeby. 78 Do tohoto majetku patří např. vysokotlaká pumpa na vazelínu, plastový box, různé tablety, mobilní telefony, notebooky nebo tiskárny. Dlouhodobý hmotný majetek nad 40 000 Kč Do této skupiny patří např. koryta vnitřního a venkovního tobogánu, světelné efekty k tobogánům, dále traktory Zetor a různé traktorové přívěsy, kontejnery Iveco nebo sypač vozovek. 78 Interní informace firmy. 35

Dlouhodobý nehmotný majetek Jedná se o majetek s pořizovací cenou vyšší neţ 60 000 Kč. Majetek, jehoţ pořizovací cena je do 60 000 Kč se povaţuje za drobný nehmotný majetek, který se účtuje přímo do spotřeby. Do tohoto majetku patří např. software k odbavování návštěvníků, software pro sklad odpadů, pro komunální odpad nebo software ke světelné signalizaci. 79 Jednotlivé skupiny dlouhodobého majetku budou podle výše jejich pořizovací ceny znázorněny v následujícím grafu. Graf č. 3: Rozbor dlouhodobého majetku firmy Struktura dlouhodobého majetku 1% 4% Dlouhodobý hmotný majetek s PC do 40 000 Kč Dlouhodobý hmotný majetek s PC nad 40 000 Kč 95% Dlouhodobý nehmotný majetek s PC nad 60 000 Kč Zdroj: Interní informace firmy (vlastní úprava). Z grafu č. 3 je patrné, ţe největší část dlouhodobého majetku v současné době tvoří dlouhodobý hmotný majetek s pořizovací cenou vyšší neţ 40 000 Kč. 2.5 Evidence dlouhodobého majetku Dlouhodobý majetek firmy je velmi rozsáhlý, a proto firma jeho evidenci věnuje co největší pozornost. Kaţdému majetku je pomocí informačního systému ESO 9 Profi přiřazeno třímístné inventární číslo, které umoţňuje majetek snáze dohledat. Tento informační systém obsahuje několik základních modulů, které firmě usnadňují práci v mnoha oblastech. Jedním z nich je modul Majetek, díky němuţ je firma schopná svůj 79 Interní informace firmy. 36