TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Ekonomická fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE 2013 Bc. Alena Drešerová
TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Ekonomická fakulta Studijní program: Studijní obor: N 6208 Ekonomika a management Podniková ekonomika Pozice absolventů vysokých škol na trhu práce v Libereckém kraji a jejich uplatnění v podnicích The Position of University Graduates in the Labour Market in the Liberec Region and Their Employment in Business DP - EF - KEK - 2013-10 Bc. Alena Drešerová Vedoucí práce: Konzultant: Ing. Brandová Blanka, Ph.D., katedra ekonomie Ing. Šimanová Jana, Ph.D., katedra ekonomie Počet stran: 95 Počet příloh: 3 Datum odevzdání: 10. května 2013
Prohlášení Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména 60 školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom(a) povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Diplomovou práci jsem vypracoval(a) samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem. V Liberci dne 10. května 2013 Bc. Alena Drešerová 5
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala paní Ing. Blance Brandové, Ph.D., za její cenné rady, připomínky a trpělivost. Děkuji také svým blízkým za jejich podporu, kterou mi projevovali během celého studia. 6
Anotace Hlavním cílem této diplomové práce je na základě dostupných údajů o absolventech vysokých škol analyzovat jejich pozici v Libereckém kraji. V první části jsou definovány teoretické pojmy týkající se trhu práce a nezaměstnanosti. Také jsou zde vymezeny základní charakteristiky absolventů. Druhá část se soustřeďuje na pozici absolventů vysokých škol na trhu práce v Libereckém kraji. Nejprve jsou popsány data o nezaměstnaných absolventech vysokých škol v Libereckém kraji a dále jsou tyto data zhodnoceny. Následuje vyhodnocení dotazníkového šetření, které bylo provedeno mezi absolventy vysokých škol a zaměstnavateli z Libereckého kraje. Na závěr jsou vyhotoveny návrhy a doporučení pro zlepšení pozice absolventů vysokoškolských absolventů. Klíčová slova Absolventi, Liberecký kraj, nezaměstnanost, trh práce, typy nezaměstnanosti 7
Annotation The aim of this diploma thesis is to use available information about college graduates and analyze their position in Liberec region. The first part explains theoretical terms relating labour market and unemployment. It also defines the main characteristics of the graduates. The second part focuses on the position of the college graduates in Liberec region and evaluates the received information. It is followed by questionnaire evaluation, which was carried out among the graduates and the employers in Liberec region. At the end the thesis presents proposals and recommendations for improvement of the position of the graduates. Key Words Graduates, labour market, Liberec region, types of unemployment, unemployment 8
Obsah Seznam zkratek... 11 Seznam tabulek... 12 Seznam obrázků... 13 Úvod... 16 1 Problematika trhu práce a nezaměstnanosti... 18 1.1 Trh práce... 18 1.2 Nezaměstnanost... 19 1.2.1 Míra nezaměstnanosti... 20 1.2.2 Přirozená míra nezaměstnanosti a plná nezaměstnanost... 21 1.2.3 Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost... 22 1.2.4 Frikční nezaměstnanost... 22 1.2.5 Strukturální nezaměstnanost... 23 1.2.6 Cyklická nezaměstnanost... 24 1.2.7 Sezónní nezaměstnanost... 24 1.2.8 Důsledky nezaměstnanosti... 24 1.3 Základní charakteristiky trhu práce v Libereckém kraji... 25 1.3.1 Charakteristika kraje... 26 1.3.2 Obyvatelstvo v Libereckém kraji... 27 1.3.3 Nezaměstnanost v Libereckém kraji... 32 1.3.4 Zaměstnanost a mzdy v Libereckém kraji... 36 1.4 Dílčí závěr... 41 2 Absolventi na trhu práce... 43 2.1 Absolventi jako riziková skupina uchazečů o zaměstnání... 43 2.2 Příčiny problémů absolventů... 44 2.3 Přednosti absolventů... 45 2.4 Absolventi vysokých škol... 46 2.4.1 Vysoké školství v ČR... 46 2.5 Dílčí závěr... 47 3 Nezaměstnaní absolventi vysokých škol v Libereckém kraji... 48 3.1 Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů vysokých škol... 48 9
3.2 Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů vysokých škol podle pohlaví... 50 3.3 Porovnání počtu nezaměstnaných absolventů vysokých škol jednotlivých okresů... 53 3.3.1 Okres Česká Lípa... 54 3.3.2 Okres Jablonec nad Nisou... 56 3.3.3 Okres Liberec... 57 3.3.4 Okres Semily... 58 3.4 Počty nezaměstnaných absolventů vysokých škol podle studovaného oboru... 60 3.4.1 Nezaměstnaní absolventi bakalářských studijních programů... 60 3.4.2 Nezaměstnaní absolventi magisterských studijních programů... 62 3.4.3 Nezaměstnaní absolventi doktorských studijních programů... 65 3.5 Mezikrajská srovnání počtu nezaměstnaných absolventů vysokých škol... 66 3.6 Dílčí závěr... 67 4 Průzkum trhu práce v Libereckém kraji... 69 4.1 Dotazníkové šetření... 69 4.2 Zpracování identifikačních otázek... 70 4.2.1 Absolventi vysokých škol... 70 4.2.2 Zaměstnavatelé Libereckého kraje... 72 4.3 Zpracování otázek průzkumu... 73 4.3.1 Absolventi vysokých škol... 73 4.3.2 Zaměstnavatelé Libereckého kraje... 80 4.4 Dílčí závěr... 84 5 Návrhy a doporučení pro zlepšení pozice vysokoškolsky vzdělaných absolventů 86 Závěr... 89 Seznam použité literatury... 91 Seznam příloh... 95 10
Seznam zkratek ČSÚ EAO LK MPO MSPV MŠMT OECD TUL VŠ VŠPS Český statistický úřad Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Liberecký kraj Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Technická univerzita v Liberci Vysoká škola Výběrové šetření pracovních sil 11
Seznam tabulek Tabulka 1: Ekonomická aktivita obyvatel v letech 2002 2011 v tisících... 29 Tabulka 2: Ekonomická aktivita žen v letech 2002 2011 v tisících... 30 Tabulka 3: Vzdělání obyvatelstva ve věku 15 a více let v letech 2002 2011 v tisících... 31 Tabulka 4: Vzdělání podle pohlaví v letech 2002 2011 v tisících... 31 Tabulka 5: Struktura zaměstnaných podle kategorie činností CZ-NACE... 36 12
Seznam obrázků Obrázek 1: Rozdělení obyvatelstva v produktivním věku... 20 Obrázek 2: Věkové složení obyvatelstva k 31. 12. 2011... 28 Obrázek 3: Vývoj míry nezaměstnanosti v LK a v ČR... 33 Obrázek 4: Vývoj registrované míry nezaměstnanosti v letech 2002 2011... 34 Obrázek 5: Porovnání počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst... 34 Obrázek 6: Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy v LK v letech 2002-2011... 38 Obrázek 7: Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců podle odvětví CZ-NACE v LK. 39 Obrázek 8: Mezikrajské srovnání průměrných hrubých měsíčních mezd... 39 Obrázek 9: Podíly vybraných skupin zaměstnání na celkovém počtu zaměstnaných... 40 Obrázek 10: Vývoj nezaměstnaných absolventů VŠ... 49 Obrázek 11: Vývoj nezaměstnaných absolventů bakalářských studijních programů... 49 Obrázek 12: Vývoj nezaměstnaných absolventů magisterských studijních programů... 50 Obrázek 13: Porovnání nezaměstnaných absolventů VŠ podle pohlaví v září roku 2002 a 2011... 51 Obrázek 14: Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů VŠ podle pohlaví... 52 Obrázek 15: Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů bakalářského stupně studia podle pohlaví... 52 Obrázek 16: Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů magisterského stupně studia podle pohlaví... 53 Obrázek 17: Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů VŠ v okresech vždy v dubnu... 54 Obrázek 18: Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů VŠ v okresech vždy v září... 54 Obrázek 19: Vývoj nezaměstnaných absolventů bakalářských studijních programů v okrese Česká Lípa... 55 Obrázek 20: Vývoj nezaměstnaných absolventů magisterských studijních programů v okrese Česká Lípa... 55 Obrázek 21: Vývoj nezaměstnaných absolventů bakalářských studijních programů v okrese Jablonec nad Nisou... 56 Obrázek 22: Vývoj nezaměstnaných absolventů magisterských studijních programů v okrese Jablonec nad Nisou... 56 13
Obrázek 23: Vývoj nezaměstnaných absolventů bakalářských studijních programů v okrese Liberec... 58 Obrázek 24: Vývoj nezaměstnaných absolventů magisterských studijních programů v okrese Liberec... 58 Obrázek 25: Vývoj nezaměstnaných absolventů bakalářských studijních programů v okrese Semily... 59 Obrázek 26: Vývoj nezaměstnaných absolventů magisterských studijních programů v okrese Semily... 59 Obrázek 27: Nezaměstnaní absolventi bakalářských studijních programů podle oborů v Libereckém kraji v roce 2003... 60 Obrázek 28: Nezaměstnaní absolventi bakalářských studijních programů podle oborů v Libereckém kraji v roce 2007... 61 Obrázek 29: Nezaměstnaní absolventi bakalářských studijních programů podle oborů v Libereckém kraji v roce 2011... 62 Obrázek 30: Nezaměstnaní absolventi magisterských studijních programů podle oborů v Libereckém kraji v roce 2003... 63 Obrázek 31: Nezaměstnaní absolventi magisterských studijních programů podle oborů v Libereckém kraji v roce 2007... 64 Obrázek 32: Nezaměstnaní absolventi magisterských studijních programů podle oborů v Libereckém kraji v roce 2011... 65 Obrázek 33: Mezikrajské srovnání počtu absolventů VŠ... 66 Obrázek 34: Skupiny oborů absolventů... 71 Obrázek 35: Hlavní činnosti zaměstnavatelů... 72 Obrázek 36: Doba trvání nezaměstnanosti... 74 Obrázek 37: Počet absolvovaných pohovorů... 74 Obrázek 38:Uplatnění absolventů v krajích... 75 Obrázek 39: Uplatnění absolventů podle oboru... 76 Obrázek 40: Získávání pracovních zkušeností absolventů... 78 Obrázek 41: Získávání pracovních zkušeností ve studovaném oboru... 78 Obrázek 42: Využití pracovních zkušeností získaných během studia... 79 Obrázek 43: Požadavky zaměstnavatelů na praxi... 81 Obrázek 44: Zaměstnávání absolventů VŠ... 81 14
Obrázek 45: Výhody absolventů VŠ... 82 Obrázek 46: Nevýhody absolventů VŠ... 83 15
Úvod Hlavním důvodem výběru tématu Pozice absolventů vysokých škol na trhu práce v Libereckém kraji a jejich uplatnění v podnicích je jeho aktuálnost. Nezaměstnanost je jedním z hlavních problémů dnešní doby. Vysoká a dlouhodobá nezaměstnanost negativně působí nejen na ekonomiku, ale také významně ovlivňuje celkovou náladu" ve společnosti. Absolventi vysokých škol patří ke skupinám, které jsou nezaměstnaností výrazně ohrožení, což dokazuje aktuálnost tohoto tématu. Hlavním cílem této diplomové práce bylo na základě dostupných údajů o absolventech vysokých škol analyzovat jejich pozici v Libereckém kraji. Setříděním údajů o nezaměstnaných absolventech vysokých škol, které jsou sledovány MPSV, by měl být potvrzen výzkumný předpoklad o zhoršující se pozici absolventů vysokých škol na trhu práce v Libereckém kraji. Tento předpoklad se především nabízí z důvodu stoupajícího počtu vysokoškolsky vzdělaných osob nejen v Libereckém kraji, ale také v celé České republice. Soustředěna je pozornost na období mezi léty 2002 a 2011 především z důvodu dostupnosti těchto údajů. Práce je strukturována do kapitol, které postupně přecházejí od obecných teoretických poznatků k poznatkům praktickým. První kapitola se věnuje charakteristice trhu práce a problematice nezaměstnanosti. Vymezeny jsou zde pojmy týkající se trhu práce, ale také například jsou zde popsány negativní důsledky nezaměstnanosti. Součástí je také obecná charakteristika Libereckého kraje a jeho okresů. Jelikož lidské zdroje hrají na trhu práce významnou roli, je zaměřena v této kapitole pozornost také na obyvatelstvo Libereckého kraje. Protože se nezaměstnanost absolventů vysokých škol odvíjí od celkového stavu trhu práce, je zde stav a vývoj tohoto regionálního trhu popsán a zhodnocen. Druhá kapitola obsahuje shrnutí nejdůležitějších poznatků o absolventech. Jsou zde zdůrazněny jejich nedostatky, ale také přednosti. Zvláštní pozornost je pak věnována absolventům vysokých škol, které tvoří specifickou skupinu absolventů. 16
Třetí kapitola je věnována nezaměstnaným absolventům vysokých škol, kde je soustředěna pozornost na vývoj počtu nezaměstnaných absolventů v Libereckém kraji. Celkový vývoj je dále analyzován podle stupně absolvovaného programu v celém Libereckém kraji i v jeho okresech. Nechybí také srovnání vývoje počtu nezaměstnaných absolventů podle pohlaví a mezikrajská srovnání. Součástí čtvrté kapitoly je vyhodnocení průzkumu, který byl proveden mezi absolventy vysokých škol a zaměstnavateli Libereckého kraje. Výsledky tohoto průzkumu byly nápomocny při sestavování návrhů a doporučení. Poslední kapitola je stručným nástinem jednotlivých návrhů a doporučení, které by měly vést k vylepšení pozice absolventů vysokých škol na trhu práce. K vypracování byly použity metody analýzy a komparace. Dále byla využita metoda dotazování k získání primárních dat. 17
1 Problematika trhu práce a nezaměstnanosti Protože pozice absolventů vysokých škol na trhu práce je součástí problematiky trhu práce a nezaměstnanosti, zabývá se tato kapitola těmito pojmy. Tuto problematiku je také vhodné vysvětlit, protože nezaměstnanost se stala zásadním problémem trhu práce. Kapitola také obsahuje základní charakteristiku trhu práce v Libereckém kraji. 1.1 Trh práce Součástí tržního hospodářství je trh práce, který se řídí stejnými zákonitostmi jako ostatní trhy. Trh práce se však vyznačuje řadou specifických rysů. Tyto specifika jsou způsobena zvláštnostmi práce, která je zároveň i jedním z výrobních faktorů. Schopnost pracovat a nabízet práci mají lidé neboli domácnosti. Na straně poptávky pak vystupují firmy, ty poskytují domácnostem za odvedenou práci odměnou, která je nazývána mzdou. [1] Podle Winklera a Wildmannové [2] je trh práce prvořadým subjektem v tržním hospodářství, který současně zabezpečuje požadovanou strukturu pracovních sil a zároveň zajištuje pracovní síle odpovídající příjem. Jak již bylo zmíněno výše, trh práce se od ostatních trhů odlišuje určitými specifikami. Důvod těchto specifik trhu práce uvádí Krebs [3], jeho specifika v podstatě plynou z toho, že práce je funkcí pracovní síly, a je tudíž úzce svázaná s osobností člověka. Dále také uvádí, že na trhu práce plně nefungují standartní tržní mechanizmy, které přispívají k dosažení rovnováhy tohoto trhu. Tuto oslabenou schopnost zdůvodňuje následujícími příčinami: O množství nabízené a poptávané práce nerozhoduje jen cena práce (výše mzdy), ale různé preference domácností a firem. Firmy mají zájem si udržet například klíčové pracovníky a naopak pracovníci mají zájem setrvat u svého zaměstnavatele. Z tohoto důvodu se mzda stává méně citlivou na změny v nabídce a poptávce. Trh práce je možné rozdělit do segmentů, členit lze podle různých hledisek, jako je území, druh pracovních míst, rozdílnost lidí, 18
Odborové organizace mohou být významným subjektem při vyjednávání o výši mezd. Trh práce je regulován ze strany státu různými předpisy a nařízeními. [2] Přestože regulace ze strany státu jsou jednou z příčin neschopnosti trhu práce dostat se do rovnováhy, existují i zásahy do trhu práce, které se snaží nerovnováhu zmírnit. Vláda může využít opatření, která na trh práce působí přímo nebo nepřímo. [2] 1.2 Nezaměstnanost Nezaměstnanost není zdaleka jen ekonomický problém, protože v naší kultuře má práce pro člověka nezastupitelnou roli, dotýká se i oblasti sociální a psychologické. Aby bylo možné nezaměstnanost měřit, je nutné vymezit skupinu obyvatel, kterých se bude týkat. Makroekonomická teorie označuje tuto skupinu jako obyvatelstvo v produktivním věku. Do této skupiny jsou zařazeni lidé, kteří ukončili školní docházku a zároveň nedosáhli penzijního věku. Tuto skupinu je však možné dále rozdělit na obyvatele, kteří jsou: Zaměstnaní jsou ti, kteří pracují na částečný nebo plný úvazek. Nezaměstnaní aktivně hledají práci, to znamená, že jsou zařazeni do evidence úřadu práce a s úřadem práce spolupracují. Zároveň jsou připraveni nastoupit do práce v nejkratší možné lhůtě. Ostatní z různých důvodů zaměstnání nemají a ani jej nehledají. Do této skupiny se zařazují např. studenti. První dvě skupiny tvoří dohromady ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Skupinu ostatních je možné nazvat jako ekonomicky neaktivní. [4] V jiné odborné literatuře je možné se setkat s pojmem pracovní síla, který též v sobě zahrnuje zaměstnané a nezaměstnané. [5] Následující obrázek 1 názorně zachycuje členění obyvatelstva v produktivním věku, které bylo popsáno v předchozím textu. 19
Obyvatelstvo v produktivním věku Ekonomicky aktivní (pracovní síla) Ekonomicky neaktivní Zaměstnaní Nezaměstnaní Obrázek 1: Rozdělení obyvatelstva v produktivním věku Zdroj: vlastní zpracování 1.2.1 Míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost lze vyjádřit absolutním počtem nezaměstnaných nebo mírou nezaměstnanosti. [6] Míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl nezaměstnaných k celkovému počtu ekonomicky aktivních. Tato míra nezaměstnanosti nemusí být zjišťována pouze obecně, často je počítána i pro nejrůznější kategorie osob. Ta je pak nazývána specifickou mírou nezaměstnanosti a nejčastěji se sleduje pro kategorii mužů, žen, mládeže a dalších. [7] Ve statistikách se lze setkat s pojmy obecná míra nezaměstnanosti a registrovaná míra nezaměstnanosti. Oba pojmy definuje například ČSÚ v metodikách k VŠPS [8]: Obecná míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle (v procentech), kde čitatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních definic a doporučení aplikovaných ve VŠPS. Ukazatel je konstruován podle metodiky Eurostatu vypracované na základě doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO). Registrovaná míra nezaměstnanost je podíl, kde v čitateli je počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli součet zaměstnaných z VŠPS, počtu pracujících cizinců podle evidence MPSV a MPO a počtu dosažitelných 20
neumístěných uchazečů o zaměstnání. Údaje o počtu zaměstnaných jsou počítány jako klouzavé průměry za posledních 12 měsíců. Při srovnávání míry nezaměstnanosti různých států je třeba mít na paměti, že každý stát může používat pro zjištění míry nezaměstnanosti různých metod. V praxi se především využívají dvě metody. První je zjišťována podle počtu uchazečů registrovaných na úřadu práce a u druhé metody je využíváno výběrové šetření pracovních sil. [7] Šimek [6] uvádí, že pro výpočet míry nezaměstnanosti lze použít různá vstupní data. Způsob zjišťování těchto vstupních dat třídí do tří kategorií: Úplný census vstupní data se zjišťují pomocí sčítání lidu. Tato data jsou velmi přesná. Jejich získání je finančně náročné, proto se provádí za delší intervaly. Výběrové šetření pracovní sil pravidelně se sleduje vybraný vzorek domácností. Takto zjišťované údaje mají poměrně dobrou vypovídající schopnost. Údaje jsou zjišťovány za jednotlivá čtvrtletí. Sekundární prameny Používají se statistiky různých organizací např. úřadu práce. 1.2.2 Přirozená míra nezaměstnanosti a plná nezaměstnanost Pokud ekonomika operuje z dlouhodobého hlediska na svém potenciálu a přesto existuje nezaměstnanost, hovoříme o přirozené míře nezaměstnanosti. Tato nezaměstnanost je nezaměstnaností dobrovolnou. Pojetí přirozené míry nezaměstnanosti se v průběhu času měnilo, v současné době je ji možné definovat jako takovou míru nezaměstnanosti při níž je ekonomika stabilní a v ekonomice nesílí inflační tlaky. [4] Buchtová [9] k tomuto dodává přirozenou mírou nezaměstnanosti se rozumí míra nezaměstnanosti odpovídající stavu rovnováhy na trhu práce. Výše přirozené míry nezaměstnanosti je závislá na mnoha faktorech, které v ekonomice působí. Vysoké podpory v nezaměstnanosti, které stát vyplácí, lze zařadit mezi nejčastější příčiny navyšující přirozenou míru nezaměstnanosti. [3] 21
Pokud v ekonomice neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost, můžeme říci, že nastala plná zaměstnanost. [8] Podle Mareše o plné zaměstnanosti lze hovořit, pokud se ekonomika nachází v takovém bodě, kdy uchazeči o práci vždy práci najdou a jsou ochotni akceptovat mzdu, která jim je nabízena. I při plné nezaměstnanosti existuje nezaměstnanost, tuto nezaměstnanost nazýváme též dobrovolnou. [7] Z uvedeného vyplývá, že plná zaměstnanost a přirozená míra nezaměstnanost spolu úzce souvisí. V současnosti je však preferován pojem přirozená míra nezaměstnanosti. [9] 1.2.3 Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost, byla již zmíněna v předchozí kapitole. Dobrovolná nezaměstnanost vzniká, pokud část pracovní síly není ochotná pracovat za nabízenou tržní mzdu. V podstatě lze také říci, že dobrovolně nezaměstnaní preferují volný čas před prací. Dobrovolně nezaměstnaní jsou i lidé, kteří hledají práci z různých důvodů. Mezi tyto důvody lze například zařadit proces hledání prvního zaměstnání nebo hledání nové vhodnější pracovní pozice. V ekonomice však nastávají období, kdy kvalifikovaní pracovníci nemohou sehnat při daných mzdách odpovídající pracovní pozici. V těchto obdobích vzniká nezaměstnanost nedobrovolná. Tuto nezaměstnanost vysvětlil Keynes jednoduše tím, že na pracovním trhu se dostatečně mzda nepřizpůsobuje a trh se nedostává do rovnováhy. Pokud je na trhu poskytována mzda vyšší než rovnovážná, o práci se uchází více pracovníků než je počet volných pracovních míst. Právě v tomto případě vzniká nedobrovolná nezaměstnanost. [5] 1.2.4 Frikční nezaměstnanost Nezaměstnanost, která vzniká z důvodu pohybu lidí mezi jednotlivými regiony nebo pracovními místy, je nazývána frikční. Frikční nezaměstnanost může také souviset s fázemi životního cyklu člověka. [5] Do této nezaměstnanosti se řadí lidé bez zaměstnání, kteří byli propuštěni z důvodu změny organizace podniku nebo pracovníci, kteří dobrovolně opustili své pracovní místo za 22
vidinou vyššího výdělku nebo z důvodu stěhování se. K dalším, které je možné zařadit do této skupiny, patří i ti, kteří hledají své první zaměstnání. [9] Pokud by se ekonomika nacházela ve stavu plné zaměstnanosti, existovala by určitá frikční nezaměstnanost. Tato nezaměstnanost pokládána za dobrovolnou, protože pracovníci opouštějí pracovní místo z důvodu hledání nového lepšího zaměstnání. [2] Tuto nezaměstnanost označuje Šimek jako normální, a uvádí, že nabývá hodnot 1 až 2%. Frikční nezaměstnanost je krátkodobá, protože trvá asi 6 až 12 týdnů. [6] Proto podle Buchtové tento typ nezaměstnanosti nepředstavuje závažný problém. [9] Doba trvání frikční nezaměstnanosti se odvíjí od výše podpor ze strany státu. Pokud podpory v nezaměstnanosti jsou vysoké, doba nástupu do nové pracovní pozice se prodlužuje. [7] 1.2.5 Strukturální nezaměstnanost Tento typ nezaměstnanosti představuje složitější poruchu nezaměstnanosti než druh předešlý. Mění-li se struktura ekonomiky, dochází k tomu, že klesá poptávka po určitém druhu statků a naopak po jiných statcích poptávka roste. V oborech, po jejichž produkci klesá poptávka, klesá také poptávka po práci. Následně pak dochází k zániku podniků a k nezaměstnanosti v těchto nelukrativních oborech. Takto nezaměstnaní mohou najít uplatnění v jiných lukrativnějších odvětvích avšak s potřebou odlišné kvalifikace. [9] Tato nezaměstnanost představuje dlouhodobý problémem, protože přizpůsobit kvalifikaci nezaměstnaných uchazečů o místo požadované kvalifikaci dostupných pracovních míst je velmi složité. Tento dlouhodobý efekt má za následek řadu ekonomických i sociálních problémů. Strukturální nezaměstnanost může postihovat celé hospodářství nebo jen hospodářství určitých regionů. [1] Část strukturální nezaměstnanosti tvoří nezaměstnanost technologická, která vzniká z důvodu nahrazování lidské práce za technologii. Tedy práci, kterou dříve vykonával člověk, nyní zastanou stroje. [7] 23
Hlavním indikátorem této nezaměstnanosti je existence velkého počtu nezaměstnaných a současně velkého počtu volných pracovních míst. Zároveň se také prodlužuje doba, za kterou jsou volná pracovní místa obsazena. [6] Pokud by však mzdy byly více flexibilní, pak by strukturální nezaměstnanost nepředstavovala tak dlouhodobý problém. Struktura nabídky a poptávky po práci by se pak rychleji vyrovnávala. [2] 1.2.6 Cyklická nezaměstnanost Cyklická nezaměstnanost souvisí s hospodářskými cykly. Pokud se nachází ekonomika ve fázi růstu, cyklická nezaměstnanost klesá. V opačném případě, kdy je ekonomika ve fázi poklesu, tato nezaměstnanost roste. Problém u této nezaměstnanosti je, že postihuje všechna odvětví a tedy i celou ekonomiku. Doba trvání této nezaměstnanosti se odvíjí od doby trvání ekonomického cyklu, který v ekonomice právě probíhá. [1] V případě, že podniky zkracují běžnou pracovní dobu, lze hovořit o speciální formě cyklické nezaměstnanosti. [6] 1.2.7 Sezónní nezaměstnanost Tato nezaměstnanost je krátkodobá.[9] Odvíjí se od ročního období. Postihuje jen odvětví, která jsou závislá na počasí nebo klimatických podmínkách. Mezi tyto odvětví se řadí převážně zemědělství, stavebnictví a turismus. [1] Takto rozlišovat nezaměstnanost je vhodné především proto, aby bylo možné odhadovat kondici a stav pracovního trhu. [5] 1.2.8 Důsledky nezaměstnanosti Jak už bylo zmíněno v úvodu kapitoly nezaměstnanost má řadu důsledků, které postihují ekonomiku. Ekonomické důsledky především dlouhodobé nezaměstnanosti však nejsou zdaleka jedinými. Nezaměstnanost má vliv i na sociální a psychologickou oblast. 24
Pokud v ekonomce přetrvává vysoká nezaměstnanost, pak nejsou využity plně všechny zdroje. Ekonomika tedy vyrábí méně než je její potenciální produkt a dochází ke ztrátám. Vztah nezaměstnanosti k produktu vyjadřuje Okunův zákon následovně [4]: Zvýší-li se skutečná míra nezaměstnanosti o 1 % oproti přirozené míře nezaměstnanosti, poklesne reálný produkt o 2-3 % oproti hodnotě potenciálního produktu. Nezaměstnanost také negativně ovlivňuje státní rozpočet. Vysoký počet nezaměstnaných znamená pro státní rozpočet větší výdaje v oblasti podpor v nezaměstnanosti. Ztráta příjmů ze zaměstnání má také vliv na příjmovou stránku rozpočtu. Nezaměstnaní již nepobírají mzdu, která podléhá dani z příjmu. Nižší příjmy nezaměstnaných znamenají i nižší výdaje na zboží a služby, které jsou předmětem daní nepřímých. [4] Člověk v práci navazuje řadu sociálních kontaktů, které se ztrátou pracovního místa omezují. [9] Podle Mareše nezaměstnaní ve společnosti získávají určitý podřadný status. Tento status však nezaměstnaným přináší určité povinnosti. Sociální závazky se pro nezaměstnaného nemění a je povinen tyto závazky plnit i přes řadu problémů, které nezaměstnanost přináší. Společnost vyžaduje po nezaměstnaných, aby nezaměstnanost považovali za nežádoucí a aktivně vyhledávali práci. Pokud se nezaměstnaným práci nedaří najít, společnost na ně začíná pohlížet jako na neschopné, líné, [7] Dlouhodobá nezaměstnanost je spojována s nejistotou a strachem z budoucnosti. V naší společnosti člověk vnímá ztrátu práce jako velmi stresující životní událost. [9] Dlouhodobě nezaměstnaní pociťují bezmoc a beznaděj, což může vést v nejhorších případech k uchýlení se ke kriminalitě či hazardu. V lepších případech nezaměstnaní řeší tuto tíživou situaci prací na částečné úvazky nebo prací, která neodpovídá jejích vzdělání a je méně ohodnocena. [10] 1.3 Základní charakteristiky trhu práce v Libereckém kraji Úvod kapitoly se zabývá především stručnou charakteristikou kraje a jeho okresů. Následuje charakteristika obyvatelstva, která hraje klíčovou roli na trhu práce. Součástí 25
této kapitoly jsou údaje vztahující se k nezaměstnanosti a také k zaměstnanosti především za období 2002 až 2011. 1.3.1 Charakteristika kraje Liberecký kraj se skládá ze čtyř okresů Česká lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily. Vznikl reformou státní správy, kdy byla Česká republika od ledna roku 2000 rozdělena na 14 krajů. [11] Od roku 2003 se na jeho území nachází 10 správních obvodů s rozšířenou působností. [12] Liberecký kraj leží na severu České republiky. Kraj má společnou severní hranici s Polskem a Spolkovou republikou Německo. Dále sousedí s dalšími třemi kraji České republiky. Na východě sousedí s Královehradeckým krajem, jižní hranici má společnou se Středočeským krajem a západní s krajem Ústeckým. [12] Se svoji rozlohou 3 163 km 2 je LK hned po hlavním městě Praha nejmenším krajem. Tato rozloha tvoří pouhá 4 % rozlohy ČR, z toho zemědělská půda tvoří 44,3 %. Celý kraj má především hornatý povrch. Nejvyšší bod Libereckého kraje je vrchol hory Kotel, která je 1 432 m vysoká a nachází se v okrese Semily. Nejnižší bod je ve výšce 208 m. n. m. a nachází se v místě, kde řeka Smědá opouští ČR. Vodu z kraje odvádí tři řeky Labe, Odra a Ploučnice. V Libereckém kraji v roce 2010 žilo 439,9 tisíc obyvatel, což je 4,2 % obyvatel ČR. Podle počtu obyvatel je tak LK druhým nejmenším krajem v České republice. Více jak tři čtvrtiny obyvatelstva LK žije ve městech. Největší koncentrace obyvatel je v okresech Jablonec nad Nisou a Liberec. LK je převážně průmyslovou oblastí. Mezi hlavní odvětví zpracovatelského průmyslu patří výroba automobilů, zpracování pryžových a plastových výrobků. Významnou roli hraje v kraji také cestovní ruch. [12] Okres Česká Lípa se nachází na západě LK. Okres se rozkládá na 1 073 km 2 a je tedy největším okresem v kraji. Na severu sousedí se Spolkovou republikou Německo, mezi 26
jeho sousední okresy České republiky se řadí okres Děčín, Litoměřice, Liberec, Mělník, Mladá Boleslav. V okrese Česká Lípa žije 103,2 tisíc obyvatel, kteří žijí převážně ve městech. Mezi významná průmyslová odvětví patří automobilový průmysl. Vyrábí se zde automobilové díly a doplňky. [11] Okres Jablonec nad Nisou se stal se svou rozlohou 402 km 2 nejmenším okresem kraje. Je příhraničním okresem a sousedí s Polskou republikou, mezi jeho sousední okresy České republiky se řadí okres Liberec a Semily. Protože na uvedené rozloze zde žije celkem 89,9 tisíc obyvatel, řadí se okres Jablonec nad Nisou mezi okresy ČR s největší hustotou obyvatel. Hlavním zástupcem průmyslového odvětví je průmysl zpracovatelský. Mezi významné služby patří oprava a údržba automobilů. [13] Okres Liberec je jedním z nejsevernějších okresů ČR a rozkládá se na 989 km 2. Na severu sousedí se Spolkovou republikou Německo, mezi jeho sousední okresy České republiky se řadí okres Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Mladá Boleslav, Semily. Podle počtu obyvatel je tento okres největším z okresů LK, v okrese Liberec totiž žije 170,7 tisíc obyvatel. Více jak polovina obyvatel žije v krajském městě Liberec. Tento okres je značně průmyslovou oblastí, mezi nejvýznamnější patří plastikářský průmysl a výrobky pro průmysl automobilový, rozšířená je také výroba kovodělných výrobků, strojů a zařízení. [14] V jihovýchodní části LK se nachází okres Semily, který se rozkládá na celkové rozloze 699 km 2 a tvoří tedy necelou čtvrtinu LK. Společné hranice má s Polskou republikou a dalšími okresy, mezi které se řadí okres Jičín, Jablonec nad Nisou, Liberec, Mladá Boleslav a Turnov. Žije zde 74,8 tisíc obyvatel. Firmy se zde zaměřují především na maloobchod, velkoobchod a opravy a údržbu motorových vozidel. Významným zástupcem průmyslu je průmysl zpracovatelský, důležitou roli hraje v tomto okrese také stavebnictví. [15] 1.3.2 Obyvatelstvo v Libereckém kraji Lidské zdroje mají významný vliv na trh práce. Schopnost obyvatelstva se přizpůsobit změnám na trhu práce výrazně ovlivňuje míru nezaměstnanosti. Nezastupitelnou roli hraje na trhu práce věková struktura obyvatelstva a vzdělanostní struktura obyvatelstva. [16] 27
Pokud má ekonomika jakéhokoliv regionu prosperovat musí na trhu práce existovat dostatečná pracovní síla s odpovídající kvalifikací, proto se tato kapitola zabývá vývojem věkové struktury obyvatel a její vzdělanostní struktury. Nechybí také stručný přehled o vývoji pracovní síly neboli ekonomicky aktivního obyvatelstva. V LK kraji se projevuje trend stárnutí populace, které je charakteristické také pro celou ČR. Podíl obyvatelstva v nejnižších věkových kategoriích se snižuje a naopak přibývají počty obyvatel, které jsou zařazeni ve vyšších věkových kategoriích. [16] Tuto situaci ilustruje následující obrázek 2, který popisuje věkové složení obyvatelstva v roce 2011. Obrázek 2: Věkové složení obyvatelstva k 31. 12. 2011 Zdroj: vlastní zpracování dle [17] Pracovní síla v roce 2011, která je zastoupena obyvatelstvem ve věku 15 64 let, představuje 69,3 % z celkového počtu obyvatelstva. Od roku 2006 podíl obyvatelstva ve věku 15 64 let, kdy byla tato kategorie zastoupena 71,7 %, stále mírně klesá. 28
Více než polovina z celkového počtu obyvatel byly ženy. Srovnání podle pohlaví je zachyceno v předcházejícím obrázku 2. V mladších kategoriích od 0 49 let převažuje počet mužů a naopak ve skupinách od 50 a více let mají převahu ženy. [17] Z podílu pracovní síly uváděné v předchozím textu je nutné vyčlenit osoby připravující se na budoucí povolání. Přesnější členění pracovní síly neboli ekonomicky aktivního obyvatelstva je možné vidět v tabulce 1. Ta obsahuje údaje týkajících se vývoje počtů jednotlivých skupin obyvatel v LK v tisících podle VŠPS. V posledních letech celkový počet obyvatel v LK stále stoupá a k roku 2011 žilo v LK 440,4. Tabulka 1: Ekonomická aktivita obyvatel v letech 2002 2011 v tisících Obyvatelstvo Rok EAO Zaměstnaní Nezaměstnaní celkem Ekonomicky neaktivní 2002 427,4 215,7 205,5 10,1 211,7 2003 427,6 214,6 201,5 13,1 212,9 2004 427,5 218,2 204,3 14,0 209,2 2005 427,9 215,6 201,7 14,0 212,3 2006 429,5 215,3 198,8 16,5 214,2 2007 432,1 212,2 199,3 12,8 219,9 2008 435,6 209,5 199,7 9,7 226,1 2009 438,5 214,0 197,3 16,8 224,5 2010 439,6 216,6 201,5 15,1 223,0 2011 440,4 214,7 199,1 15,6 225,7 Zdroj: Vlastní zpracování dle [12] Vývoj počtu EAO byl mezi roky 2002 a 2011 kolísavý. Nejvíce EAO bylo v roce 2004, od této doby se počet EAO snižoval až do roku 2008, kdy počet EAO klesl na 209,5. Následně v letech 2009 a 2010 se počet EAO zvyšoval. V roce 2011 opět následoval pokles. Také vývoj počtu zaměstnaných osob byl od roku 2002 velmi nestálý, ale převážně se počet zaměstnaných snižoval. Největšímu poklesu došlo ve sledovaném období v roce 2009. Následující rok se však počet zaměstnávaných výrazně zvýšil, kdy se tento rok dostal na úroveň roku 2003. Počet nezaměstnaných mezi roky 2002 a 2011 spíše stoupal. Výjimkou je období v letech 2007 a 2008, kdy byl zaznamenán výrazný pokles. Nejvíce nezaměstnaných pak bylo v roce 2009. 29
Následující tabulka 2 je zaměřena na počty ekonomicky aktivních žen. Tato tabulka vyčleňuje z předchozí tabulky 1 počet žen v jednotlivých skupinách ekonomicky aktivního obyvatelstva v letech 2002 až 2011. Tabulka 2: Ekonomická aktivita žen v letech 2002 2011 v tisících Rok Celkem Ekonomicky aktivní Zaměstnané Nezaměstnané Ekonomicky neaktivní 2002 219,4 95,3 89,2 6,1 124,1 2003 219,5 95,1 87,1 8 124,4 2004 219,3 97,2 89,7 7,5 122,1 2005 219,4 94,1 85,7 8,3 125,3 2006 220,1 93,4 84,1 9,3 126,7 2007 221,2 91,9 84,4 7,6 129,3 2008 222,6 88,9 84,0 4,9 133,8 2009 223,8 91,3 83,5 7,8 132,6 2010 224,3 91,6 83,5 8,2 132,7 2011 224,8 91,1 83,4 7,7 133,7 Zdroj: Vlastní zpracování dle [12] V jednotlivých letech sledovaného období žilo na území LK vždy více žen než mužů. Přesto nadpoloviční většinu ekonomicky aktivního obyvatelstva tvoří muži, ti také na trhu práce více participují. Ženy se tedy potýkají s větší nezaměstnaností než muži. Vzdělanost pracovní síly by měla odpovídat poptávce na trhu práce. Také struktura nabízených studijních oborů by měla odpovídat požadavkům trhu práce. Obecně také platí, že vzdělanější lidé jsou schopni lépe se přizpůsobit podmínkám na trhu práce. [16] Vývoj vzdělanosti obyvatelstva ve věku 15 a více let byl v posledních letech příznivý. Ve sledovaném období v letech 2002 až 2011 přibývaly počty středoškolsky i vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Tabulka 3 obsahuje údaje o vzdělanostní struktuře obyvatel ve věku 15 a více let. 30
Tabulka 3: Vzdělání obyvatelstva ve věku 15 a více let v letech 2002 2011 v tisících Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Obyvatelstvo 15 a více let 357,0 358,5 360,1 361,5 364,3 367,7 371,0 373,5 373,7 371,4 Základní a bez vzdělání 85,9 77,0 78,3 78,5 79,3 78,0 79,0 71,1 64,2 65,9 Střední bez maturity 143,2 145,8 147,9 151,2 151,4 149,9 149,8 156,4 150,0 150,4 Střední s maturitou 102,1 108,9 110,5 103,7 105,6 111,7 113,9 112,5 121,1 110,6 Vysokoškolské 25,0 26,2 23,0 28,0 28,0 28,1 28,3 33,4 38,3 44,5 Zdroj: Trh práce v ČR 1993-2011 [19] Stále se snižuje počet osob, které dosáhly pouze základního vzdělání. Zatímco v roce 2002 představoval podíl osob se základním vzděláním necelou čtvrtinu, v roce 2011 tento podíl osob s nejnižším vzděláním už byl jen necelých 18 %. Největší nárůst zaznamenala kategorie vysokoškolsky vzdělaných. Mezi roky 2002 a 2011 přibylo přibližně 19,5 tisíc vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. V tabulce 4 je možné porovnat vzdělanost obyvatelstva podle pohlaví v letech 2002 2011. V kategorii se základním vzděláním výrazně převažuje počet žen. Naopak v kategorii se středním vzděláním bez maturity převažují muži. Počty žen, které ukončily své vzdělání maturitní zkouškou, opět převažuje nad počtem mužů. V minulosti bylo vysokoškolsky vzdělaných mužů více než vysokoškolsky vzdělaných žen. Tento rozdíl se však v posledních letech začal srovnávat. Tabulka 4: Vzdělání podle pohlaví v letech 2002 2011 v tisících Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Obyvatelstvo 15 a více let Základní a bez vzdělání Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské Ženy 185,1 185,8 186,5 187,1 188,4 189,9 191,1 192,1 192,1 190,9 Muži 172,0 172,7 173,6 174,4 176,0 177,9 179,9 181,5 181,6 180,5 Ženy 54,1 47,9 50,0 50,6 50,0 48,3 49,4 44,1 41,9 41,1 Muži 31,9 29,1 28,2 27,9 29,2 29,7 29,6 27,0 22,3 24,8 Ženy 62,0 63,6 63,4 62,4 63,8 64,1 65,1 67,5 62,4 63,7 Muži 81,2 82,2 84,4 88,8 87,7 85,8 84,7 89,0 87,6 86,7 Ženy 57,6 62,5 63,5 60,3 61,5 64,3 63,1 63,7 68,5 64,6 Muži 44,6 46,4 47,0 43,3 44,1 47,4 50,8 48,8 52,5 46,0 Ženy 11,3 11,7 9,4 13,8 13,0 13,3 13,5 16,7 19,2 21,5 Muži 13,7 14,6 13,6 14,2 14,9 14,9 14,8 16,7 19,2 22,9 Zdroj: Trh práce v ČR 1993-2011 [19] 31
1.3.3 Nezaměstnanost v Libereckém kraji Vývoj o počtech zaměstnaných a nezaměstnaných osob v LK byl již uveden v tabulce 1, proto se bude tato kapitola zabývat především mírou nezaměstnanosti v LK a jeho okresech, počtem pracovních míst a počtem uchazečů o práci, ale také doplňujícím ukazatelem počtu uchazečů připadající na jedno pracovní místo. V současné době míra nezaměstnanosti činí v LK 9,66 %, což mírně převyšuje míru nezaměstnanosti ČR, která činí 8,49 % 1. V roce 2012 se míra registrované nezaměstnanosti v jednotlivých měsících mírně snižovala. Nejnižší míra nezaměstnanosti pak byla v červnu, kdy se snížila na 9,25 %. [18] V minulosti byla situace na trhu práce pozitivnější. V roce 2002 byla míra nezaměstnanosti v LK výrazně nižší než celorepublikový průměr. Od roku 2002 se však míra nezaměstnanosti v LK zvyšovala a v roce 2006 se míry nezaměstnanosti za oba celky vyrovnaly. Od tohoto roku je míra nezaměstnanosti vyšší než celorepublikový průměr. Výjimkou byl rok 2010, kdy byla míra nezaměstnanosti v LK o něco nižší než průměrná míra nezaměstnanosti za ČR. Porovnání vývoje míry nezaměstnanosti za oba celky ukazuje obrázek 3. [19] 1 Údaje o míře registrované nezaměstnanosti k 31. 10. 2012 32
Obrázek 3: Vývoj míry nezaměstnanosti v LK a v ČR Zdroj: Vlastní zpracování dle [19] Podle údajů MPSV je LK šestým krajem s nejhorší mírou nezaměstnanosti, řadí se tedy ke krajům, u kterých se míra nezaměstnanosti blíží celorepublikovému průměru. Nejlépe si stojí hlavní město Praha a naopak region s nejvyšší mírou nezaměstnanosti je Ústecký kraj, zde míra nezaměstnanosti činí 12,94 %. [20] Nejpříznivější situace na trhu práce od roku 2002 nastala v roce 2008, kdy byla míra nezaměstnanosti nejnižší. O rok později se však situace výrazně zhoršila a LK v prosinci 2009 postihla nezaměstnanost nejvyšší. [21] Od roku 2007, kdy byly zaznamenány nejnižší hodnoty za posledních 10 let ve všech okresech, se míra registrované nezaměstnanosti v jednotlivých okresech spíše zvyšovala. Vyšší nezaměstnaností oproti ostatním okresům trpí okres Česká Lípa, zde byla zaznamenána nejvyšší míra nezaměstnanosti 13,3 % v roce 2009. [22] Hlavní příčinou tohoto skokového nárůstu nezaměstnanosti v okrese Česká Lípa bylo hromadné propouštění v řadě podniků, jedním ze zástupců těchto firem je např. Crystalex Nový Bor. [21] Míra nezaměstnanosti v ostatních okresech se od sebe nijak výrazně nelišila. Oproti roku předcházejícímu se nejvýrazněji zvýšila míra nezaměstnanosti ve všech okresech v roce 2009. Následující obrázek 4 ukazuje vývoj míry nezaměstnanosti v jednotlivých okresech za období 2005 až 2011. [22] 33
Obrázek 4: Vývoj registrované míry nezaměstnanosti v letech 2002 2011 Zdroj: Vlastní zpracování dle [12] V polovině roku 2012 se míry nezaměstnanosti nijak výrazně neměnily. Ke snížení míry nezaměstnanosti oproti roku 2011 došlo v okresech Česká Lípa, Jablonec nad Nisou a Semily. Situace se nepatrně zhoršila pouze v okrese Liberec. [23] Následující obrázek 5 porovnává počty uchazečů o zaměstnání a počty volných pracovních míst v letech 2002-2011. Obrázek 5: Porovnání počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst Zdroj: vlastní zpracování dle [12] 34
Z obrázku 5 je zřejmé, že poptávka po pracovní síle je v LK nedostatečná. Zatímco v roce 2002 činil počet uchazečů o práci 19 344, počet volných pracovních míst byl pouhých 1 903. V následujících letech se situace zlepšovala až do roku 2007, kdy byl rozdíl mezi počtem uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst nejmenší. Naopak nejhorší situace nastala v roce 2010, kdy se zvýšil počet uchazečů o zaměstnání na více jak 26 tisíc. [22] Obrázek 5 také obsahuje údaje o uchazečích, které spadají do kategorie absolventů a mladistvých. Ve sledovaném období se počty uchazečů o práci v této kategorii nijak výrazně neměnily. Nejméně uchazečů o zaměstnání v kategorii absolventů a mladistvých bylo v roce 2007, kdy tato kategorie čítala 978 uchazečů. Nejhorší situace pro tuto kategorii nastala v roce 2002, kdy počet těchto uchazečů činil 2 177. [24] V polovině roku 2012 bylo registrováno v LK celkem 22 264 uchazečů o zaměstnání, což je zhruba o tisíc méně než v předcházejícím roce. [23] V současné době připadá v LK na jedno pracovní místo přibližně 13 uchazečů, což je mírně pod celorepublikovým průměrem. V porovnání s ostatními kraji je LK s hodnotou tohoto ukazatele šestý nejlepší. Nejlépe si stojí hlavní město Praha, ve kterém připadají na jedno pracovní místo asi 4 uchazeči. Skoro 36 uchazečů na jedno pracovní místo pak připadá v Olomouckém kraji, což je naopak nejhorší stav v celé České republice. [20] Nejvíce uchazečů na jedno pracovní místo připadalo v roce 2011 v okrese Semily a to asi 17 uchazečů. Stejně nepříznivá situace byla v tomto roce v okrese Česká Lípa, kde připadalo 16 uchazečů na jedno pracovní místo. V ostatních okresech byla situace o něco příznivější. V okrese Jablonec nad Nisou činil tento ukazatel přibližně 13 uchazečů a v okrese Liberec jen 10 uchazečů. V posledních čtyřech letech byla situace v jednotlivých okresech nepříznivá. Nejhorší situace nastala v roce 2009, kdy v okresech Jablonec nad Nisou a Semily přesáhl tento ukazatel výši 30 uchazečů na jedno pracovní místo. V okrese Česká Lípa se pak průměrně ucházelo o jedno pracovní místo 20 uchazečů a v okrese Liberec 17 uchazečů. [22] 35
1.3.4 Zaměstnanost a mzdy v Libereckém kraji Vývoj počtu zaměstnaných byl zachycen v tabulce 1. Tato kapitola se však více zaměří na počet zaměstnaných osob s hlavním zaměstnáním podle převažující činnosti v polovině roku 2012 a na vývoj hrubých mezd v LK. Podle VŠPS pracovalo v polovině roku 2012 v LK 191,5 tisíc osob s hlavním zaměstnáním a to v různých odvětvích (viz tabulka 5). ČSÚ odvětví rozděluje podle klasifikace činnosti CZ-NACE. Jak již bylo řečeno, LK je převážně průmyslovou oblastí. V průmyslu pracovalo v tomto období 36,8 % osob z celkových 191,5 tisíc, kde největší část připadá na zpracovatelský průmysl. Tabulka 5: Struktura zaměstnaných podle kategorie činností CZ-NACE Kategorie činností CZ-NACE Česká republika (v %) Liberecký kraj (v %) Celkem osob (v tis.) 4 888,1 191,5 Zpracovatelský průmysl 26,7 34,8 Velkoobchod a maloobchod; oprav a údržba motorových vozidel 12,6 12,7 Stavebnictví 8,8 8,8 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 6,1 5,6 Doprava a skladování 6,3 5,4 Zdravotní a sociální péče 6,8 5,4 Vzdělávání 6,5 5,1 Ubytování, stravování a pohostinství 3,8 4,5 Profesní, vědecké a technické činnosti 4,3 3,8 Zemědělství, lesnictví a rybářství 3,0 2,7 Peněžnictví a pojišťovnictví 2,8 2,5 Administrativní a podpůrné činnosti 2,3 1,9 Informační a komunikační činnosti 2,4 1,5 Ostatní činnosti 1,8 1,5 Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi 1,0 1,1 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 1,7 1,1 Těžba a dobývání 0,9 0,5 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 1,0 0,3 Činnosti v oblasti nemovitostí 0,9 0,3 Činnosti domácností jako zaměstnavatelů 0,4 0,1 Zdroj: Statistický bulletin Liberecký kraji 1. 2. čtvrtletí 2012 [23] 36
Další významní zaměstnavatelé jsou v kategorii velkoobchodu a maloobchodu; opravy a údržba motorových vozidel ti zaměstnávají necelých 13 % osob a dále pak ve stavebnictví. Předchozí tabulka 5 ukazuje podíl jednotlivých činnosti na celkovém počtu osob s hlavním zaměstnáním v LK a v České republice. V LK v polovině roku 2012 bylo celkem 119,6 tisíc ekonomických subjektů. Ekonomických subjektů s více než 1 000 zaměstnanci bylo v LK celkem 12. A ti jsou tedy nejvýznamnějšími zaměstnavateli v kraji. [23] Ke konci roku 2012 působilo nejvíce těchto významných zaměstnavatelů v okrese Liberec a to celkem 6. Mezi tyto významné zaměstnavatele okresu Liberec patří následující subjekty DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o., Magna Exteriors & Interiors (Bohemia) s.r.o., Technická univerzita v Liberci, Krajské ředitelství policie Libereckého kraje, Krajská nemocnice Liberec, a.s. a Benteler ČR s.r.o. Významnými zaměstnavateli okresu Česká Lípa jsou podnikatelské subjekty JOHNSON CONTROLS AUTOMOBILOVÉ SOUČÁSTKY, k.s., Fehrer Bohemia s.r.o., DIAMO, státní podnik. V okrese Jablonec nad Nisou byly celkem 2 podniky s více než 1 000 zaměstnanci. Těmito významnými zaměstnavateli jsou PRECIOSA, a.s., a TRW Automotive Czech s.r.o. Poslední významný zaměstnavatel Libereckého kraje s názvem Devro s.r.o. má sídlo v okrese Semily [25] Struktura oborů, kterým se ekonomické subjekty věnují nejvíce, je velmi podobná struktuře nejčastějších zaměstnavatelů, která byla popsána v tabulce 5. Nejvíce ekonomických subjektů je těch, které spadají do kategorie velkoobchod a maloobchod; oprav a údržba motorových vozidel. Následují kategorie zpracovatelský průmysl a stavebnictví. Přičemž se ekonomické subjekty z těchto kategorií soustřeďují nejvíce v okrese Liberec. [23] Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy v Libereckém kraji je zachycen na obrázku 6. Tato průměrná hrubá měsíční mzda v LK pro rok 2011 činila 23 422 Kč, což je méně než v předcházejících letech. Od roku 2009, kdy vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy dosáhl svého maxima, se výše průměrných mezd stále snižuje. Úroveň průměrné mzdy v roce 2009 dosahovala 25 332 Kč, v dalším roce poklesla jen mírně. Následně pak v roce 2011 37
poklesla průměrná mzda oproti předcházejícímu roku výrazněji a to o více než 1 500 Kč. Tyto statistiky z VŠPS však nezahrnovaly do roku 2010 podnikatelské subjekty s méně než 10 zaměstnanci. [26] Obrázek 6: Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy v LK v letech 2002-2011 Zdroj: vlastní zpracování dle [26] Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců podle odvětví v CZ-NACE v roce 2010 jsou zobrazeny na obrázku 7. Průměrně nejvíce vydělávají zaměstnanci pracující v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví. Další odvětví, v kterém zaměstnanci nejvíce vydělávají, jsou informační a komunikační činnosti. Naopak průměrně nejnižší hrubé mzdy mají zaměstnanci pracující v administrativě a podpůrných činnostech nebo v ubytování, stravování a pohostinství. [27] 38
Obrázek 7: Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců podle odvětví CZ-NACE v LK Zdroj: vlastní zpracování dle [27] Obrázek 8: Mezikrajské srovnání průměrných hrubých měsíčních mezd Zdroj: vlastní zpracování dle [20] 39
Obrázek 8 nabízí porovnání průměrných hrubých měsíčních mezd v České republice a v jednotlivých krajích. Tyto mzdy jsou zjišťovány vždy k 1. lednu 2012. V porovnání s ostatními kraji stojí LK na šestém místě. Průměrné mzdy v celé České republice se více či méně přibližují celorepublikovému průměru. Výjimkou je hlavní město Praha, kde průměrná měsíční mzda činí 31 109 Kč a tak výrazně celorepublikový průměr převyšuje. [20] Podle VŠPS nejvíce zaměstnanců pracuje v dělnických a řemeslnických profesích. Následuje skupina nižší administrativní pracovníci, o něco méně početná je skupina techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci a skupina vedoucí a odborní pracovníci. Nejméně je pracovníků pomocných a nekvalifikovaných. Přehled o jednotlivých skupinách poskytuje obrázek 9, který také nabízí srovnání s Českou republikou. Podíly jednotlivých skupin zaměstnání byly podobné celorepublikovému průměru s výjimkou skupiny dělnické a řemeslné profese. Podíl zaměstnaných v této skupině nad celorepublikovým průměrem převažoval o něco výrazněji. [28] Obrázek 9: Podíly vybraných skupin zaměstnání na celkovém počtu zaměstnaných Zdroj: Trh práce v Libereckém kraji 2011 [28] 40
1.4 Dílčí závěr Při shrnutí poznatků o trhu práce je možné říci, že tento specifický trh je nedílnou součástí každého z nás. Vždyť každý člověk v naší společnosti byl nebo je řadu let připravován na to, aby na trhu práce uspěl. Případné neúspěchy jedinců na trhu práce jsou spojovány s řadou negativních dopadů. Situace, která na trhu panuje, pak výrazně ovlivňuje celou společnost. Nezaměstnanost může být způsobena řadou vlivů a to nejen ekonomickým vývojem, ale také např. nesouladem mezi potřebami zaměstnavatelů a vzděláním nezaměstnaných obyvatel. Proto se tato kapitola snaží shrnout a zhodnotit situaci na trhu práce v Libereckém kraji. Při zkoumání jednotlivých ukazatelů týkajících se trhu práce Libereckého kraje je možné říci, že tento regionální trh práce stejně jako celou ekonomiku v České republice zasáhla hospodářská krize. Hodnocení trhu práce v Libereckém kraji jako samostatného celku je posuzováno podle vývoje jednotlivých ukazatelů v letech 2002-2011. Je však potřeba na tento regionální trh práce také pohlížet jako na součást většího celku, tedy České republiky. Proto druhá část tohoto dílčího závěru kapitoly o problematice trhu práce a nezaměstnanosti hodnotí trh práce v Libereckém kraji s přihlédnutím k situaci v ostatních krajích České republiky. Krize se projevila na počtu nezaměstnaných a tedy i míře nezaměstnanosti v roce 2009. Od tohoto kritického roku se situace mírně zlepšila, přesto však stále není možné ji ohodnotit jako příznivou. Míra nezaměstnanosti je stále o několik procent vyšší, než tomu bylo před rokem 2009. Zatím co se v okresech Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily míra nezaměstnanosti výrazně neliší, je ukazatel míry nezaměstnanosti v okrese Česká Lípa dlouhodobě vyšší. Dalším ukazatelem, který spíše potvrzuje nevyhovující stav trhu práce, je porovnání počtu nezaměstnaných a počtu volných pracovních míst. Počet nabízených míst je v posledních letech tak nízký, že by většina volných pracovních pozic mohla být obsazena pouze skupinou mladistvých a absolventů, což potvrzuje předchozí tvrzení o nesnadné situaci nezaměstnaných. Výrazný nesoulad mezi počtem uchazečů o zaměstnání a počtem volných pracovních míst přetrvává v posledních letech stále. 41
Pokles průměrné hrubé měsíční mzdy v posledních letech rovněž poukazuje na neuspokojivou situaci na trhu práce. Pozitivněji však působí skutečnost, že více než třetina zaměstnanců pracuje ve zpracovatelském průmyslu, kde jsou zaměstnanci ohodnocováni spíše nadprůměrně. Při posouzení stavu trhu práce Libereckého kraje s přihlédnutím k ostatním krajům České republiky, je možné použít o něco pozitivnější hodnocení. Například míra nezaměstnanosti je jen o něco vyšší než celorepublikový průměr. Což dokazuje, že situace je zde příznivější, než v některých regionech. Další indikátor, pomocí kterého lze hodnotit situaci v kraji pozitivněji, je počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. Nezaměstnaný má tak větší šanci najít zaměstnání v Libereckém kraji než ve většině krajů České republiky. I když je trh práce Libereckého kraje zasažen hospodářskou krizí a neprochází příliš pozitivním vývojem, není zdaleka nejhorším regionálním pracovním trhem České republiky. Přesto je však nutné v současné době usilovat o pozitivnější vývoj. 42
2 Absolventi na trhu práce Podle zákoníku práce [29] se absolventem rozumí zaměstnanec vstupující do zaměstnání na práci odpovídající jeho kvalifikaci, jestliže celková doba jeho odborné praxe nedosáhla po řádném (úspěšném) ukončení studia (přípravy) 2 let, přičemž se do této doby nezapočítává doba mateřské nebo rodičovské dovolené. Absolventi jsou jednou ze skupin na trhu práce, které mají největší potíže s hledáním odpovídající pracovní pozice. Skupina absolventů jako uchazečů o zaměstnání je značně heterogenní. Liší se ne jen úrovní vzdělání, ale také věkem. Podle Kuchaře [30] největší nezaměstnanost postihuje skupinu mladých lidí do 19 let. Většina nezaměstnaných v této skupině má pouze základní vzdělání, jejich absolutní počet však není příliš velký. Další skupinou nezaměstnaných absolventů jsou lidé mezi 20 24 rokem. U této skupiny se v minulosti vyskytovala vysoká míra nezaměstnanosti, zároveň jejich absolutních počet je dosti vysoký. V této skupině jsou zařazení mladí lidé se základním vzděláním, ale také absolventi středních škol. Do této skupiny jsou stále častěji zařazování i absolventi s vysokoškolským vzděláním, kteří ukončili studium v bakalářských studijních oborech. Podle Kuchaře členění absolventů podle věku není vhodné, protože zatímco absolventi vysokých škol v předchozí skupině jsou nezaměstnaní v řádu měsíců, u absolventů se základním vzděláním trvá nezaměstnanosti již několik let. Proto je vhodnější rozlišovat absolventy, tak jak je definuje zákoník práce a následně je členit podle vzdělání. Jsou to tedy uchazeči o zaměstnání, kteří ukončili studium v předcházejících 2 letech. [30] 2.1 Absolventi jako riziková skupina uchazečů o zaměstnání Každý člověk se na trhu práce vyznačuje různými charakteristikami (věk, vzdělání, pohlaví, zdravotní stav, ). Podle těchto charakteristik je možné vyčlenit skupiny lidí, u kterých hrozí vyšší riziko ztráty nezaměstnanosti nebo dlouhodobá nezaměstnanost. Buchtová řadí do těchto rizikových skupin nezaměstnaných mladé lidi, ženy s malými 43
dětmi, zdravotně postižené občany, starší lidi, lidi s nízkým vzděláním, romské etnikum a imigranty. [9] Kotíková uvádí stejné skupiny rizikových uchazečů o zaměstnání, ale navíc přidává absolventy škol, uchazeče společensky nepřizpůsobivé, často měnící zaměstnání, se špatnou morálkou a osoby bydlící v okrajových částech okresu s omezenou dopravní obslužností. [31] Absolventi jsou tedy jednou z rizikových skupin uchazečů o zaměstnání, mezi hlavní příčinu nezaměstnanosti patří především nesoulad mezi jejich kvalifikací a požadavky na kvalifikaci trhu práce. [31] Další obecně známou příčinou je nedostatek praktických zkušeností. [30] Dlouhodobá nezaměstnanost může být pro tyto uchazeče nebezpečná především z důvodu neexistence pracovních návyků. [31] Absolventům na trhu práce také chybí pracovní kontakty, které by jim usnadňovaly orientaci na trhu práce. [9] Tlaky, které jsou na absolventy vyvíjeny, způsobují, že se zvyšuje počet studentů, kteří začínají pracovat již při studiu. Získaná praxe z této práce při studiu je často pro absolventy nepostradatelnou pomůckou při hledání vhodného zaměstnání. [30] Nezaměstnanost mladých lidí je velkým problémem v celé Evropské unii, jelikož v posledních letech byl zaznamenán u této skupiny růst míry nezaměstnanosti. Nejhorší situace v celé Evropské unii je v Španělsku a Řecku. Situaci zhoršuje skutečnost, že mladí lidé jsou zaměstnáváni v Evropské unii především na dobu určitou. [32] 2.2 Příčiny problémů absolventů Podle Kuchaře příčiny problémů absolventů s hledáním odpovídající pozice existují dvojího typu, a to obecné a přímo související s pozicí absolventů. Některé příčiny problémů absolventů byly již zmíněny v předchozí kapitole. Příčiny související přímo s pozicí absolventů je možné rozdělit na ty, které uvádí samotní absolventi a také ty, které uvádí potenciální zaměstnavatelé absolventů. 44
K obecným příčinám patří regionální nesoulad mezi požadovanou kvalifikací volných pracovních míst a kvalifikací absolventů. Tento regionální nesoulad je především dán umístěním vzdělávacích institucí v daném regionu. Jako jeden z největších problémů při hledání pracovního místa uvádějí absolventi velkou vzdálenost pracovního místa od místa bydliště. Další překážku absolventi spatřují ve výši platového ohodnocení. Potenciální zaměstnavatelé spatřují problémy v opačných oblastech. Závažným problémem podle zaměstnavatelů je nedostatečně široká znalost profesních dovedností. Dále také připomínají, že platové požadavky absolventů jsou neúměrné a neodpovídají jejich pracovním zkušenostem. [30] OECD uvádí ve své publikaci další příčinu problémů mladých pracovníků. Možnost zaměstnavatelů posoudit schopnosti a dovednosti těchto mladých pracovníků, kteří nemají pracovní zkušenosti, jsou velmi omezené. Prověření schopností a dovedností u těchto pracovníků trvá zaměstnavatelům déle než u pracovníků ostatních. Bylo by tedy vhodné poskytnout zaměstnavatelům možnost zkušební dobu absolventům bez praktických zkušeností prodloužit.[33] 2.3 Přednosti absolventů Mladí lidé mají oproti ostatním pro zaměstnavatele řadu výhod. Absolventi jsou přizpůsobivější než pracovníci s praxí, také jsou vybaveni řadou nových teoretických znalostí. V neposlední řadě u absolventů převažuje ochota se dále vzdělávat. [31] Oproti starším pracovníkům jsou také absolventi velmi dobře vybaveni jazykovými znalostmi, umí lépe pracovat s výpočetní technikou. Výhodou absolventů je jejich nezatíženost negativními pracovními návyky, absolventi tak mnohem lépe přijímají například filozofii firmy. [34] 45
2.4 Absolventi vysokých škol Absolventi vysokých škol jsou specifickou skupinou absolventů a v některých znacích se od méně vzdělaných absolventů odlišují. Ve většině zemí Evropské unie platí, že míra nezaměstnanosti vysokoškolských absolventů je nižší než míra nezaměstnanosti u ostatních mladých lidí. [35] Vysokoškolští absolventi také nacházejí pracovní pozici rychleji než jejich méně vzdělaní kolegové. [36] Vysokoškolské vzdělání může být do jisté míry určitou pojistkou proti nezaměstnanosti. Úspěšnost vysokoškolských absolventů na trhu práce je závislá na celkové ekonomické situaci. Významnou roli také hraje podíl vysokoškoláků ve společnosti, jejich případný nedostatek výrazně vysokoškolským absolventům ulehčuje situaci. A v neposlední řadě je možnost vysokoškolského absolventa uplatnit se ovlivněna studovaným oborem. [36] Vysokoškolští absolventi se také mohou setkat se situací, kdy jsou zaměstnáváni na pozici, která neodpovídá jejich znalostem a dovednostem. Pracují na pozici, která nevyžaduje vysokoškolské vzdělání. V tomto případě se hovoří o tak zvané převzdělanosti. K převzdělanosti může docházet především z důvodu neschopnosti vysokoškolských institucí poskytnout absolventovi schopnosti a dovednosti, které jsou zaměstnavateli požadovány. Nedostatek pracovních pozic, které vyžadují vysokoškolské vzdělání, nedokonalosti na trhu práce a diskriminace jsou dalšími příčinami převzdělanosti. [35] 2.4.1 Vysoké školství v ČR Vysoké školy v ČR lze roztřídit podle zřizovatele na veřejné, soukromé a státní. České vysoké školství je strukturováno do tří stupňů. Absolventy vysokých škol je tedy možno dále členit podle toho, který stupeň vysokoškolského studia ukončili: Bakalářský studijní program standartní délka studia je od 2 do 4 let. Studium je zakončeno státní závěrečnou zkouškou. Součástí státní závěrečné zkoušky bývá zpravidla obhajoba bakalářské práce. Absolvent získává titul bakalář (Bc.) popř. bakalář umění (BcA.). 46
Magisterský studijní program standartní délka studia se liší v závislosti na tom, zda se jedná o samostatný magisterský studijní program (4 6 let) nebo o navazující magisterský studijní program (1 3 roky). Studium je zakončeno státní závěrečnou zkouškou, součástí této zkoušky je obhajoba diplomové práce. Některé obory jako lékařství je zakončeno státní rigorózní zkouškou, součástí zkoušky je obhajoba rigorózní práce. Mezi udělovanými tituly jsou např. inženýr (Ing.), magistr (Mgr.), doktor medicíny (MUDr.), Doktorský studijní program navazuje na magisterský studijní program. Standartní doba studia činí 3 roky. Studium je zakončeno státní doktorskou zkouškou, součástí je obhajoba disertační práce. K udělovaným titulům patří doktor (Ph.D.) a doktor teologie (Th.D.). Dále je možné rozlišit vysoké školy na univerzitní a neuniverzitní. Vysoké školy univerzitního typu jsou členěny na fakulty. Mohou uskutečňovat všechny typy studijních programů. Kromě pedagogické činnosti zabezpečují také činnost vědeckou a výzkumnou. Vysoké školy neuniverzitního typu uskutečňuje nejčastěji bakalářské studijní programy, ale v některých případech také magisterské studijní programy. [37] 2.5 Dílčí závěr Pozici absolventů na trhu práce výrazně ovlivňuje skutečnost, že zatím neměli šanci se zde výrazně uplatit a tedy získat pracovní zkušenosti. Tento hlavní důvod zhoršeného výchozího postavení na pracovním trhu je zařazuje k rizikovým skupinám uchazečů o zaměstnání. Při posuzování pozice absolventů je nutné absolventy dále rozlišovat. Jelikož výchozí pozice absolventů s vysokoškolským vzděláním je jiná než výchozí pozice absolventů bez vzdělání. Absence praktických zkušeností není jedinou příčinou neschopnosti absolventů se na trhu práce uplatnit. Významnou roli v postavení absolventů hraje také nesoulad mezi jejich vystudovaným oborem a oborem, který zaměstnavatelé požadují. Existují však i důvody, které mohou naopak absolventovu pozici na trhu práce, vylepšit. 47
3 Nezaměstnaní absolventi vysokých škol v Libereckém kraji Tato kapitola se především však zabývá informacemi o počtech absolventů evidovaných u úřadu práce v Libereckém kraji. Počty nezaměstnaných absolventů jsou uvedeny za celý Liberecký kraj a jednotlivé okresy. Nezaměstnaní absolventi jsou rozděleny také podle oboru, který studovali. Přesné počty absolventů jednotlivých stupňů studijních programů jsou součástí přílohy A. Jsou zde použity pololetní statistiky absolventů a mladistvých v evidenci úřadu práce za období 2002 až 2011. Obsahem těchto statistik jsou informace o absolventech škol, mladistvých a absolventech podle škol a oborů. [38] 3.1 Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů vysokých škol Přesné statistiky absolventů v evidenci úřadu práce jsou součástí přílohy A v tabulce A1. V této tabulce jsou absolventi klasifikováni podle absolvovaného stupně programu. Obrázek 10 graficky zobrazuje vývoj celkového počtu absolventů evidovaných u úřadu práce na území Libereckého kraje v letech 2002 2011. Graficky jsou odděleny zjištěné údaje za duben a za září. Větší počet registrovaných absolventů u úřadu práce byl zaznamenán vždy ve druhém pololetí jednotlivých roků tedy v září. Je nutné zvlášť porovnávat jednotlivé roky za období dubna a za období září. Celkový počet nezaměstnaných absolventů v posledních letech výrazně stoupl. Při porovnání celkového počtu absolventů vysokých škol vždy v období září v roce 2008 a 2011 je možné zjistit, že se tento počet skoro za 3 roky zdvojnásobil. V září roku 2008 činil počet nezaměstnaných absolventů VŠ 109 a v září roku 2011 čítal počet nezaměstnaných absolventů VŠ již 208. Také v dubnu jednotlivých let byla situace obdobná a počet nezaměstnaných absolventů v posledních letech stoupal. 48
Obrázek 10: Vývoj nezaměstnaných absolventů VŠ Zdroj: Vlastní zpracování dle [38] Počet absolventů bakalářského stupně studia, kteří se registrovali u úřadu práce, v posledních letech výrazně narůstal. Větší počty absolventů byly převážně zaznamenány ke konci září. Výjimkou byl rok 2002, kdy v dubnu bylo o 1 absolventa více než v září. Nejvyšší počet nezaměstnaných absolventů byl evidován v září v roce 2011, na konci tohoto měsíce bylo v evidenci úřadu práce celkem 81 absolventů. Naopak nejnižší hodnoty stejného období byly zaznamenány v roce 2005, kdy činil počet absolventů registrovaných u úřadu práce 14. Grafické znázornění počtu absolventů bakalářských studijních programů v jednotlivých letech nabízí obrázek 11. Obrázek 11: Vývoj nezaměstnaných absolventů bakalářských studijních programů Zdroj: Vlastní zpracování dle [38] Absolventů registrovaných u úřadu práce, kteří ukončili magisterský studijní program, bylo ve sledovaném období podstatně více než absolventů bakalářského studijního programu. 49
Větší počty nezaměstnaných absolventů byly zaznamenány opět v září. Nejvyšší počet nezaměstnaných absolventů byl zaznamenán na začátku sledovaného období v září roku 2002, v tomto období činil počet nezaměstnaných absolventů magisterského stupně studia 147. Nejméně nezaměstnaných absolventů ve stejném období roku bylo evidováno v roce 2009. Od tohoto období se počty absolventů v evidenci úřadu práce se výrazně zvyšovaly. Obrázek 12 opět graficky znázorňuje počty absolventů magisterského stupně studia v dubnu a září jednotlivých let. Obrázek 12: Vývoj nezaměstnaných absolventů magisterských studijních programů Zdroj: Vlastní zpracování dle [38] Počty absolventů doktorských studijních programů v evidenci úřadu práce byly v průběhu sledovaného období v některých letech nulové. V posledních letech však počet těchto nezaměstnaných absolventů zvýšil až na 6 uchazečů. 3.2 Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů vysokých škol podle pohlaví Při porovnání počtu uchazečů podle pohlaví je možné vypozorovat, že na začátku sledovaného období nezaměstnaní absolventi vysokých škol čili muži tvořili v dubnu i v záři 2002 přibližně 60% podíl na celkovém počtu nezaměstnaných vysokoškolských absolventů. Nejvíce nezaměstnaných absolventů bylo v magisterském stupni studia. V bakalářském stupni studia bylo naopak více nezaměstnaných absolventek. V doktorském stupni studia byl evidován v září 2002 pouze 1 absolvent. 50
V posledních letech byla situace opačná, na úřadech práce se totiž registrovalo více vysokoškolských absolventek než absolventů. Do určité míry tato změna nastala z důvodu většího zájmu dívek o studium na vysoké škole. V září roku 2011 tvořily absolventky registrované u úřadu práce skoro 70% podíl. V bakalářském stupni představovaly na konci září 2011 nezaměstnané absolventky 80 % z celkového počtu nezaměstnaných absolventů vysokých škol. V magisterském stupni tvoří nezaměstnané absolventky asi 60 % podíl. Opačná situace nastala v tomto roce v doktorském stupni, kdy nezaměstnaných absolventek bylo méně než nezaměstnaných absolventů. Situaci absolventů a absolventek vysokých škol, která byla výše popsaná, je možné porovnat na následujícím obrázku 13. Ten nabízí tedy srovnání poměru absolventů a absolventek registrovaných u úřadu práce v září v letech 2002 a 2011. Obrázek 13: Porovnání nezaměstnaných absolventů VŠ podle pohlaví v září roku 2002 a 2011 Zdroj: Vlastní zpracování dle [38] Vývoj celkového počtu absolventů vysokých škol v členění podle pohlaví v letech 2002 až 2011 nabízí obrázek 14. I ten naznačuje, že absolventky vysokých škol jsou v posledních letech v evidenci u úřadu práce v převaze. Počty nezaměstnaných absolventek mají od poloviny sledovaného období spíše stoupající charakter. 51
Obrázek 14: Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů VŠ podle pohlaví Zdroj: Vlastní zpracování dle [38] Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů a absolventek v bakalářských a magisterských stupních vysokoškolského studia od roku 2002 do roku 2011 graficky znázorňují následující obrázky 15 a 16. Grafické znázornění absolventů doktorského stupně studia evidovaných u úřadu práce podle pohlaví není uvedeno, jelikož počty těchto nezaměstnaných absolventů dosahovaly ve sledovaném období zanedbatelných hodnot a v některých letech byly dokonce nulové. Obrázek 15: Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů bakalářského stupně studia podle pohlaví Zdroj: Vlastní zpracování dle [38] 52
Obrázek 16: Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů magisterského stupně studia podle pohlaví Zdroj: Vlastní zpracování dle [38] Přesné počty nezaměstnaných absolventek v jednotlivých stupních studia v období let 2002 až 2011 jsou uvedeny v tabulce A1 v příloze A. 3.3 Porovnání počtu nezaměstnaných absolventů vysokých škol jednotlivých okresů Absolventi vysokých škol, kteří se registrovali úřadu práce, pocházejí z různých okresů Libereckého kraje. Počty těchto vysokoškolsky vzdělaných absolventů z jednotlivých okresů Libereckého kraje nabízí tabulka A2 uvedená v příloze A. Ta obsahuje údaje o celkovém počtu vysokoškolských absolventů ze všech tří stupňů vysokoškolského studia v letech 2002 až 2011. U každého roku jsou uvedeny celkové počty vysokoškolských absolventů opět ke konci dubna a září. Vedle celkového počtu absolventů vysokých škol je také uveden údaj o celkovém počtu absolventek registrovaných u úřadu práce v jednotlivých okresech. Při porovnání počtu nezaměstnaných absolventů vysokých škol v jednotlivých okresech je možné říci, že největším počtem nezaměstnaných absolventů trpí okres Liberec. Nízké počty těchto absolventů v evidenci úřadu práce byly v minulosti zaznamenány v okrese Česká Lípa. V posledním roce se však situace v tomto okrese zhoršila. Okres Česká Lípa od roku 2011 je v počtu nezaměstnaných absolventů hned za okresem Liberec. 53
Obrázek 17 graficky znázorňuje porovnání počtu nezaměstnaných absolventů v jednotlivých okresech v letech 2002 až 2011 v období dubna. Obrázek 18 znázorňuje stejnou situaci vždy k období září jednotlivých let. Obrázek 17: Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů VŠ v okresech vždy v dubnu Zdroj: Vlastní zpracování dle [38] Obrázek 18: Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů VŠ v okresech vždy v září Zdroj: Vlastní zpracování dle [38] 3.3.1 Okres Česká Lípa Přesný přehled o absolventech registrovaných u úřadu práce v okrese Česká Lípa podle jednotlivých stupňů vysokoškolského vzdělání je součástí přílohy A v tabulce A3. V tomto okrese jako v celém Libereckém kraji se za poslední roky výrazně zvýšil počet nezaměstnaných absolventů bakalářů. Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů bakalářských stupňů studia v letech 2002 až 2011 graficky znázorňuje obrázek 19. V září 54
jednotlivých let bylo převážně nezaměstnaných absolventů více než v dubnu. Výjimkou jsou roky 2008 a 2010. V dubnu roku 2008 bylo nezaměstnaných absolventů o 1více než v září a v roce 2010 bylo v dubnu i v září těchto absolventů stejně. Obrázek 19: Vývoj nezaměstnaných absolventů bakalářských studijních programů v okrese Česká Lípa Zdroj: Vlastní zpracování dle [38] Absolventi magisterského stupně studia se u úřadu práce v posledním roce registrovali více než v letech předchozích. V září bylo těchto nezaměstnaných absolventů více než v dubnu. Nejnižší hodnoty v období dubna byly zaznamenány v roce 2006 a v období září v roce 2008. Naopak nevyšší hodnoty byly zaznamenány v období dubna roku 2011 a v období září 2003. Graficky je vývoj počtu nezaměstnaných absolventů magisterských programů zachycen na obrázku 20. Obrázek 20: Vývoj nezaměstnaných absolventů magisterských studijních programů v okrese Česká Lípa Zdroj: Vlastní zpracování dle [38] 55
Počty absolventů doktorských studijních programů, kteří se registrovali u úřadu práce, byly ve sledovaném období převážně nulové. 3.3.2 Okres Jablonec nad Nisou Tabulka A4 v příloze nabízí přehled o počtu nezaměstnaných absolventů v jednotlivých stupních vysokoškolského studia v okrese Jablonec nad Nisou. Grafické znázornění počtů nezaměstnaných absolventů v letech 2002 až 2011 nabízí obrázky 21 a 22. Obrázek 21: Vývoj nezaměstnaných absolventů bakalářských studijních programů v okrese Jablonec nad Nisou Zdroj: Vlastní zpracování dle [38] Obrázek 22: Vývoj nezaměstnaných absolventů magisterských studijních programů v okrese Jablonec nad Nisou Zdroj: Vlastní zpracování dle [38] 56
Absolventů bakalářů v okrese Jablonec nad Nisou, kteří se ucházeli o zaměstnání, opět v posledních letech výrazně přibývalo. Nejvyšší počet těchto absolventů se registroval u úřadu práce v roce 2011. Hodnoty v září jednotlivých let byly vždy vyšší než dubnové hodnoty. Naopak nezaměstnaných absolventů magisterského stupně studia v okrese Jablonec nad Nisou na rozdíl od ostatních okresů spíše ubývalo. 3.3.3 Okres Liberec Situace nezaměstnaných absolventů podle stupňů vysokoškolského vzdělání v okrese Liberec popisuje tabulka A5 v příloze. Počty nezaměstnaných absolventů, kteří ukončili bakalářský studijní program, se v tomto jediném okrese v roce 2011 oproti roku 2010 snížily. Přesto však se v posledních letech počty absolventů registrovaných u úřadu práce spíše navyšovaly. Hodnoty v období září byly opět vyšší než hodnoty v dubnu s výjimkou roku 2005, kdy v evidenci u úřadu práce bylo v dubnu o 1 uchazeče absolventa více. V září roku 2010 byla situace nejhorší, v tomto období bylo registrovaných u úřadu práce celkem 30 absolventů. Situaci jednotlivých let a porovnání počtu absolventů bakalářů zobrazuje obrázek 23. Nezaměstnaných absolventů, kteří ukončili magisterský stupeň vysokoškolského studia, ve sledovaném období přibývalo. Počty těchto nezaměstnaných absolventů za září opět nabývají vyšších hodnot než v dubnu. Nejvíce těchto absolventů se registrovalo na začátku sledovaného období. Obrázek 24 graficky znázorňuje vývoj počtu těchto nezaměstnaných absolventů v letech 2002 až 2011. 57
Obrázek 23: Vývoj nezaměstnaných absolventů bakalářských studijních programů v okrese Liberec Zdroj: Vlastní zpracování dle [38] Obrázek 24: Vývoj nezaměstnaných absolventů magisterských studijních programů v okrese Liberec Zdroj: Vlastní zpracování dle [38] Počty absolventů doktorského studijního programu byly v tomto okrese nejvyšší z okresů Libereckého kraje. Nejvíce těchto absolventů se registrovalo u úřadu práce v roce 2011, v tomto roce čítal počet těchto absolventů 5. 3.3.4 Okres Semily Tabulka A6 v příloze obsahuje opět informace o počtu nezaměstnaných absolventů tentokrát v okrese Semily let 2002 až 2011. Nezaměstnané absolventy bakalářských studijních programů v letech 2002 až 2011 je zobrazen na obrázku 25. Počet nezaměstnaných absolventů magisterských studijních programů je znázorněn na obrázku 26. 58
Obrázek 25: Vývoj nezaměstnaných absolventů bakalářských studijních programů v okrese Semily Zdroj: Vlastní zpracování dle [38] Počet nezaměstnaných absolventů bakalářského stupně se opět zvyšoval. Na konci sledovaného období bylo těchto absolventů, kteří se registrovali u úřadu práce, nejvíce. Na rozdíl však od ostatních okresů bylo v letech 2002, 2008 a 2010 až 2011 více nezaměstnaných absolventů bakalářů v dubnu než v září. Nezaměstnaných absolventů magisterských studijních programů v okrese Semily v posledních letech přibývalo. V tomto případě opět platí, že vyšší počty nezaměstnaných absolventů, byly registrovány v září. Obrázek 26: Vývoj nezaměstnaných absolventů magisterských studijních programů v okrese Semily Zdroj: Vlastní zpracování dle [38] Absolventů doktorského studijního programu, kteří byli v okrese Semily registrování u úřadu práce, bylo zanedbatelné množství a to maximálně 1. 59
3.4 Počty nezaměstnaných absolventů vysokých škol podle studovaného oboru V následující kapitole jsou nezaměstnaní absolventi rozděleny podle oborů, který ukončili. Obory jsou uvedeny podle klasifikace kmenových oborů vzdělání. Tato klasifikace kmenových oborů vzdělání je uvedena v příloze B. Podle statistik MPSV jsou graficky zobrazeny počty nezaměstnaných absolventů z let 2003, 2007, 2011 podle studovaného oboru za celý Liberecký kraj. Pro přehlednost jsou nezaměstnaní absolventi rozděleny podle absolvovaného stupně studijního programu. Tyto údaje se vždy vztahují ke 2. pololetí jednotlivých let. 3.4.1 Nezaměstnaní absolventi bakalářských studijních programů Obrázek 27: Nezaměstnaní absolventi bakalářských studijních programů podle oborů v Libereckém kraji v roce 2003 Zdroj: Vlastní zpracování dle [38] Počty nezaměstnaných absolventů bakalářských programů podle absolvovaných oborů v roce 2003 je možné porovnat na obrázku 27. Z obrázku je možné vidět, že počty absolventů jednotlivých oborů nejsou výrazné. V tomto roce bylo nejvíce nezaměstnaných 60
absolventů oborů spadajících pod textilní výrobu a oděvnictví. Jen o jednoho nezaměstnaného absolventa méně bylo z oborů ekonomie a filologických věd. Obrázek 28: Nezaměstnaní absolventi bakalářských studijních programů podle oborů v Libereckém kraji v roce 2007 Zdroj: Vlastní zpracování dle [38] V roce 2007 byla situace nezaměstnaných absolventů bakalářských programů jednotlivých oborů podobná roku 2003. Rozdíly mezi počty nezaměstnaných absolventů různých oborů opět nebyly výrazné. Nejvíce absolventů registrovaných u úřadu práce, ukončilo obory z oblasti ekonomie a textilní výroby a oděvnictví. Obrázek 28 nabízí porovnání počtu nezaměstnaných absolventů podle studovaného oboru v roce 2007. Na rozdíl od předcházejících sledovaných období se v roce 2011 objevily výrazné rozdíly v počtech nezaměstnaných absolventů z různých oborů. Výrazně přibylo absolventů oborů ekonomie a sociálních věd, přibylo také nezaměstnaných absolventů oborů z oblasti pedagogiky, učitelství a sociální péče. Graficky tuto situaci znázorňuje obrázek 29. 61
Obrázek 29: Nezaměstnaní absolventi bakalářských studijních programů podle oborů v Libereckém kraji v roce 2011 Zdroj: Vlastní zpracování dle [38] 3.4.2 Nezaměstnaní absolventi magisterských studijních programů Následující obrázek 30 porovnává počty nezaměstnaných absolventů magisterských studijních programů v roce 2003. V tomto roce bylo nejvíce nezaměstnaných absolventů ekonomických oborů. Další absolventi, kteří se registrovali u úřadu práce, vystudovali pedagogické obory. Nezaměstnaných absolventů z oborů elektrotechniky, telekomunikační a výpočetní techniky byl také výraznější počet. 62
Obrázek 30: Nezaměstnaní absolventi magisterských studijních programů podle oborů v Libereckém kraji v roce 2003 Zdroj: Vlastní zpracování dle [38] Při porovnávání počtu nezaměstnaných absolventů magisterských studijních programů podle ukončených oborů v roce 2007 je možné z obrázku 31 vypozorovat, že i v tomto roce se situace absolventů ekonomických oborů příliš nezlepšila. Druhý největší počet nezaměstnaných absolventů byl opět z oblasti pedagogiky, učitelství a sociální péče. 63
Obrázek 31: Nezaměstnaní absolventi magisterských studijních programů podle oborů v Libereckém kraji v roce 2007 Zdroj: Vlastní zpracování dle [38] K výrazným změnám nedošlo ani v roce 2011. Přibyl sice počet jednotlivých nezaměstnaných absolventů, ale nejvíce těchto absolventů opět studovalo ekonomické obory a pedagogiku, učitelství a sociální péči. Obrázek 32 graficky znázorňuje nezaměstnané absolventy magisterských studijních programů v roce 2011. 64
Obrázek 32: Nezaměstnaní absolventi magisterských studijních programů podle oborů v Libereckém kraji v roce 2011 Zdroj: Vlastní zpracování dle [38] 3.4.3 Nezaměstnaní absolventi doktorských studijních programů Absolventů doktorských studijních programů, kteří ukončili studium různých oborů, bylo zanedbatelné množství. Na rozdíl od absolventů bakalářských a magisterských studijních programů, v tomto případě nebyl ani jeden nezaměstnaný absolvent z oborů ekonomie či pedagogiky, učitelství a sociální péče. 65
3.5 Mezikrajská srovnání počtu nezaměstnaných absolventů vysokých škol V celé České republice k 30. září 2011 bylo registrováno u úřadu práce celkem 6 255 absolventů vysokých škol. Absolventi magisterských studijních programů z tohoto celkového počtu tvořili přibližně 63 %, necelých 36 % připadá na absolventy bakalářských studijních programů. Zbylé 1 % tvoří absolventi doktorských studijních programů. Porovnání počtu nezaměstnaných absolventů vysokých škol v jednotlivých krajích je opět součástí přílohy A v tabulce A7. Grafické znázornění tohoto počtu nabízí obrázek 33. Obrázek 33: Mezikrajské srovnání počtu absolventů VŠ Zdroj: Vlastní zpracování dle [38] Nejvyšší počet nezaměstnaných absolventů vysokých škol byl v roce 2011 zaznamenán v Moravskoslezském kraji. V tomto kraji bylo v evidenci úřadu práce přes 900 absolventů vysokých škol. Jen o několik desítek nezaměstnaných absolventů méně bylo registrováno v Jihomoravském kraji. Počet nezaměstnaných absolventů vysokých škol byl v těchto dvou krajích výrazně vyšší než v krajích ostatních. Dalšími kraji s vysokým počtem nezaměstnaných absolventů vysokých škol jsou kraje Zlínský, Olomoucký a kraj Vysočina. Nejmenší počet absolventů vysokých škol se registroval u úřadu práce v Karlovarském kraji. Úřad práce v tomto kraji evidoval 86 absolventů vysokých škol jako uchazečů o zaměstnání. Druhý kraj s nejnižším počtem nezaměstnaných absolventů byl v roce 66
2011 kraj Liberecký. Celkem se registrovalo u řadu práce v tomto kraji 208 absolventů vysokých škol. Další kraje s nejnižšími počty nezaměstnaných absolventů vysokých škol jsou Ústecký, Královehradecký a Pardubický. V těchto krajích se registrovalo u úřadu přes 300 absolventů. O několik desítek více než v Ústeckém, Královehradeckém a Pardubickém kraji bylo zaznamenáno nezaměstnaných absolventů vysokých škol v kraji Středočeském, v hlavním městě Praha a v kraji Jihočeském. 3.6 Dílčí závěr V kapitole 1.3.2 byl naznačen vývoj počtu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. I když byl zaznamenán skokový nárůst vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva, je podíl vysokoškolsky vzdělaných na celkové populaci v Libereckém kraji stále ještě nízký. Přesto se však ukazuje, že se pozice vysokoškolsky vzdělaných absolventů na trhu práce v Libereckém kraji spíše zhoršuje. Potvrzuje se skutečnost, že nezaměstnanost vysokoškolských absolventů je ovlivněna ekonomickou situací regionu. Celkový vývoj počtu nezaměstnaných vysokoškolských absolventů v Libereckém kraji totiž odpovídá vývoji nezaměstnanosti v kraji. V posledních letech tedy situace pro absolventy vysokých škol nebyla příliš příznivá. To dokazují skokové nárůsty počtu nezaměstnaných absolventů v letech 2010 a 2011. Nepříznivá situace je jak pro absolventy magisterských tak i bakalářských programů. Při pohledu na uplatnění absolventů podle pohlaví je zřejmé, že v posledních letech se hůře uplatňují na trhu práce dívky. Pozice absolventů vysokých škol se liší v jednotlivých okresech Libereckého kraje. Přestože okres Liberec není okresem s nevyšší nezaměstnaností, dlouhodobý vývoj počtu nezaměstnaných absolventů vysokých škol ukazuje na to, že jsou zde absolventi nejvíce ohroženi nezaměstnaností. Také okres Česká Lípa je regionem, ve kterém jsou absolventi 67
vysokých škol výrazně postiženi nezaměstnaností. Na rozdíl však od okresu Liberec, kde je situace pro absolventy dlouhodobě nevýhodná, se zde naplno projevil nepříznivý vývoj ukazatelů trhu práce. Vysoké počty nezaměstnaných absolventů jsou zde záležitostí posledních několika let. Problémy s uplatněním měli i absolventi z okresu Semily i zde se objevily vyšší počty nezaměstnaných absolventů vysokých škol až v posledních letech. Nejvíce nakloněn byl trh práce vysokoškolským absolventům z okresu Jablonec nad Nisou, v posledním roce se totiž počet nezaměstnaných absolventů oproti roku předcházejícímu snížil. Pozice absolventů v Libereckém kraji je výrazně ovlivněna studovaným oborem. Trh práce v Libereckém kraji není totiž schopen absorbovat v poslední době značné množství absolventů především z ekonomických oborů a absolventů pedagogů. Absolventi těchto oborů jsou tedy vystaveni velké konkurenci mezi sebou. Nevýhodnou situaci absolventů vysokých škol tedy není možné zdaleka připisovat pouze hospodářské krizi, značnou odpovědnost za nepříznivou situaci na trhu práce nese struktura vysokého školství. I přes veškerá zmíněná negativa je nutné připomenout, že počty nezaměstnaných absolventů jsou v Libereckém kraji druhé nejnižší. Což pozici absolventů určitým způsobem zjednodušuje. Tyto pozitiva jsou však také do jisté míry způsobena tím, že Liberecký kraj je druhým krajem s nejnižším počtem obyvatel. 68
4 Průzkum trhu práce v Libereckém kraji Jako součást této diplomové práce byl proveden průzkum, který byl realizován mezi absolventy vysokých škol a podniky. Tento průzkum se zaměřil na území Libereckého kraje. Z tohoto důvodu byli oslovováni pouze absolventi vysokých škol, kteří hledali mimo jiné zaměstnání v Libereckém kraji. Stejně tak byly osloveny jen takové podnikatelské subjekty, které provozují své aktivity na území Libereckého kraje a jsou tedy v tomto kraji zaměstnavateli. Hlavním cíli tohoto průzkumu je analyzovat zkušenosti absolventů vysokých škol s hledáním pracovní pozice na území Libereckého kraje a naopak analyzovat zkušenosti zaměstnavatelů s vysokoškolskými absolventy. Výsledky tohoto průzkumu budou nápomocny při sestavování návrhů a doporučení pro zlepšení uplatnitelnosti vysokoškolských absolventů na trhu práce. Pomocí tohoto průzkumu by měl být ověřen nebo vyvrácen následující výzkumný předpoklad: každý absolvent vysoké školy je na trhu práce snadno uplatnitelný. Dotazování probíhalo formou dotazníkového šetření. Průzkum mezi absolventy vysokých škol a zaměstnavateli probíhal v období od 4. dubna do 12. dubna 2013. V tomto období bylo osloveno celkem 200 zaměstnavatelům s žádostí o vyplnění dotazníků. Jelikož dotazník vyplnilo celkem 30 zaměstnavatelů, činila návratnost dotazníku pouhých 15 %. Jelikož absolventi byli oslovování přímo, ale také zprostředkovaně nelze určit návratnost dotazníku. Tento dotazník pak vyplnilo celkem 61 respondentů. Z tohoto počtu byly 2 dotazníky vyřazeny, z důvodu nesprávného nebo neúplného vyplnění. 4.1 Dotazníkové šetření Pro obě skupiny respondentů byly vytvořeny dva různé dotazníky. Vzory obou dotazníků jsou součástí přílohy C. V úvodu dotazníků je vždy uveden důvod sběru dat a hlavní cíl. 69
Nechybí také údaj o času potřebném k vyplnění dotazníku a informace zdůrazňující anonymitu dotazníku. Oba dotazníky obsahují otevřené i uzavřené otázky. Dotazník, který byl tvořen pro absolventy vysokých škol, se skládá celkem ze 17 otázek. Prvních 11 otázek se týkalo samotného průzkumu. Až na jeden případ jsou tyto otázky uzavřené. Respondent měl vždy označit jednu odpověď, která odpovídá nejvíce realitě. Posledních 6 otázek slouží k identifikaci respondenta. Dotazník pro zaměstnavatele obsahuje celkem 12 otázek. V tomto případě 9 otázek se týká samotného průzkumu, zbylé otázky jsou identifikační. 4.2 Zpracování identifikačních otázek V této kapitole budou analyzováni respondenti podle identifikačních otázek. Jelikož v obou dotaznících některé identifikační otázky byly pokládané jako otevřené, budou odpovědi respondentů sjednoceny do několika skupin podle podobnosti odpovědi. Nejprve budou zpracovány otázky identifikační z dotazníku pro absolventy vysokých škola a následně identifikační otázky pro zaměstnavatele. 4.2.1 Absolventi vysokých škol Hlavní kritérium, podle kterého bude zpracovávána většina otázek týkajících se průzkumu, je kritérium studovaného oborou. A to především z důvodu aby mohl být potvrzen či vyvrácen předpoklad o uplatnitelnosti absolventa podle studované oblasti. Na kritérium studovaného oboru se zaměřila otázka č. 13. V této otázce, každý respondent uvedl studovaný obor a název vysoké školy či univerzity. Informace o studovaném oboru a vysoké škole byly použity k roztřízení do 7 skupin (viz obrázek 34) podle klasifikace kmenových oborů vzdělávání, která je součástí přílohy B. 70
Více než polovina respondentů studovala obory ekonomické. Obory spadající pod textilní výrobu a oděvnictví absolvovala více než čtvrtina respondentů. Ostatní skupiny byly již početnější méně. Podíl respondentů v jednotlivých skupinách je zobrazen na obrázku 34. Obrázek 34: Skupiny oborů absolventů Zdroj: Vlastní zpracování Dále byly zjišťovány údaje o pohlaví, věku, bydlišti, vzdělání a roku absolvování studia. Více než dvě třetiny respondentů tvořily ženy. Respondenti byli zařazení podle věku do tří skupin. Nejvíce početná skupina byla ve věku od 20 do 24 let, která tvořila 63% podíl na celkovém počtu respondentů. Skupinu od 25 do 29 let tvořilo celkem 29 % respondentů. Zbylých 8 % respondentů bylo ve věku od 30 do 34 let. Naprostá většina respondentů pocházela z Libereckého kraje (68 %). Zbylých 33 % respondentů uvedlo kraje Královehradecký, hl. město Praha, Středočeský kraj a další. Více než polovina (58 %) respondentů absolvovala magisterské studijní programy, bakalářský studijní program ukončilo 41 % absolventů, zbytek připadá na absolventy doktorských studijních programů. Otázka vztahující se k roku absolvování studia byla pokládána především pro zjištění aktuálnosti údajů. 71
4.2.2 Zaměstnavatelé Libereckého kraje Hlavní charakteristikou respondentů zaměstnavatelů je obor, kterého se týká jejich hlavní činnost. Jelikož byla takto otázka otevřená, byly odpovědi respondentů zařazeny do několika skupin (viz obrázek 35). Celkem 37 % zaměstnavatelů se věnuje hlavním činnostem, které byly zařazeny do skupiny zpracovatelského průmyslu. Poradenství, reklamě a službám se věnuje 20 % zaměstnavatelů. Vždy 13 % zaměstnavatelů uvedlo, že se věnuje stavebnictví, velkoobchodu a maloobchodu. Automobilovému průmyslu se věnuje 10 % zaměstnavatelů. Zbytek pak připadá na a informační technologie. Obrázek 35: Hlavní činnosti zaměstnavatelů Zdroj: Vlastní zpracování Další identifikační otázky byly zaměřeny na údaje o počtech zaměstnanců a údaje o místě provozovny. Více než dvě pětiny zaměstnavatelů jsou podniky s 1 9 zaměstnanců, respondenti s 10 99 zaměstnanci tvořili 37% podíl. Zbylá pětina zaměstnavatelů jsou podniky s více než 100 zaměstnanci. V okrese Jablonec nad Nisou provozuje svoji podnikatelskou činnost 37 % respondentů, v okrese Liberec 27 % respondentů, v okrese Česká Lípa 20 % a v okrese Semily 17 % respondentů. 72
4.3 Zpracování otázek průzkumu Otázky jsou opět zpracovávány podle dotazníků. Nejdříve jsou zpracovány otázky z dotazníku určeného pro absolventy, následně pak otázky z dotazníku pro zaměstnavatele z Libereckého kraje. 4.3.1 Absolventi vysokých škol Pro další vyhodnocování některých otázek týkajících se průzkumu, budou skupiny oborů dále zařazeny do tří hlavních kategorií. Mezi tyto kategorie patří technické vědy a nauky (strojírenství a strojírenská výroba, textilní výroba a oděvnictví, architektura a stavitelství, speciální a interdisciplinární obory), společenské vědy, nauky a služby (ekonomie, pedagogika učitelství a sociální péče) a přírodní vědy a nauky (geografické obory). Poslední skupina nebude samostatně vyhodnocována z důvodu zanedbatelného vzorku respondentů, bude však součástí celkového vyhodnocení. Při vyhodnocování jsou použity především sloupcové grafy, v těchto grafech jsou jednotlivé odpovědi barevně označeny tak, aby vždy nejtmavší odstín zdůrazňoval nejméně pozitivní možnost. Naopak světlé odstíny jsou použity pro odpovědi, které naznačují pozitivní situaci. Otázka č. 1: Zaměstnání po ukončení studia jste získal(a). Obrázek 36 naznačuje, že úspěšnější v hledání studia byli absolventi technických oborů, jelikož naprostá většina si našla své zaměstnání do 1 roku. I když 41 % absolventů obrů společenských věd se uplatnilo ihned, je zřejmé, že zhruba jedna třetina těchto absolventů své první zaměstnání nalezla až více než 12 měsíců nebo ho stále hledá. Celkově jsou absolventi vysokých škol v hledání prvního pracovního místa spíše úspěšní. Ihned si totiž své první zaměstnání našlo celkem 39 % dotazovaných. Do jednoho roku si bylo schopno najít své první zaměstnání 36 % absolventů. Zbytek tvoří dosud nezaměstnaní nebo absolventi, kteří hledali své první zaměstnání dlouhodobě. 73
Obrázek 36: Doba trvání nezaměstnanosti Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 2: Kolik pohovorů jste přibližně absolvoval(a), než jste našel(a) své první zaměstnání? Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti, kteří v předešlé otázce neoznačili odpověď zatím nezískal(a). Na tuto otázku tedy celkem odpovídalo 46 respondentů. Odpovědi na tuto otázku jsou graficky zaznamenány na obrázku 37. Obrázek 37: Počet absolvovaných pohovorů Zdroj: Vlastní zpracování V tomto případě si lépe vedou absolventi oborů společenských věd, jelikož více než dvě třetiny těchto respondentů muselo pro získání svého prvního zaměstnání absolvovat pouze 1 až 3 pohovory. V případě absolventů technických oborů se zúčastnilo tohoto nízkého počtu pohovorů 57 % dotázaných. Přibližně jedna pětina absolventů obou skupin 74
absolvovala pak 4 až 6 pohovorů. Stejná část absolventů technických oborů musela absolvovat více než 6 pohovorů. Přes 10 % absolventů oborů společenských věd pak absolvovalo více než 9 pohovorů. Celková situace se tedy může jevit jako příznivá, jelikož přibližně dvě třetiny respondentů našlo své první zaměstnání po 1 3 pohovorech a další necelá pětina po absolvování méně než 7 pohovorů. Přesto je však nutné zdůraznit, že 15 % respondentů se muselo zúčastnit více než 9 pohovorů. Otázka č. 3: V kterém kraji České republiky jste toto své první zaměstnání našel(a)? Stejně jako na předešlou otázku zde odpovídali pouze respondenti, kteří již našli zaměstnání. Tato otázka slouží pouze k orientaci, zda se absolventi vysokých škol, kteří hledali práci v Libereckém kraji, zde skutečně uplatnili či nikoliv. Z tohoto důvodu tato otázka není hodnocena podle studovaného oboru. Pouze necelé dvě třetiny dotazovaných skutečně své první zaměstnání nalezlo v kraji Libereckém. Na obrázku 38 je zobrazeno, v kterých krajích a v jaké míře se respondenti uplatnili. Obrázek 38:Uplatnění absolventů v krajích Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 4 Našel(a) jste své první zaměstnání po ukončení studia ve studovaném oboru? Tato otázka byla z logických důvodů opět předkládána pouze již zaměstnaným absolventům. 75
Obrázek 39: Uplatnění absolventů podle oboru Zdroj: Vlastní zpracování Obrázek 39 naznačuje, že absolventi technických oborů nalézají své první zaměstnání ve studovaném oboru více než absolventi oborů společenských věd. Necelé dvě třetiny absolventů techniků nalezlo první zaměstnání ve svém studovaném oboru. U absolventů oborů společenských věd dosahoval tento podíl pouhých 35 %. Celkově však nalezla své první zaměstnání ve studovaném oboru necelá polovina respondentů. Otázka č. 5 Ohodnoťte prosím Vaší spokojenost s platovým ohodnocením, které Vám bylo nabídnuto v prvním zaměstnání? Na tuto otázku opět odpovídali pouze již zaměstnaní absolventi. Tato otázka je velmi subjektivní a není tedy vyhodnocována na základě studovaného obru. Více než polovina dotazovaných označila z nabízených možností známku 3, která odpovídá průměrnému hodnocení. Asi třetina respondentů byla s platovým ohodnocením spokojena. Z toho 13 % respondentů je s platovým ohodnocením velmi spokojeno a 17 % respondentů spíše spokojeno. Zbylých 15 % odpovědělo na tuto otázku negativně tedy spíše nespokojen nebo velmi nespokojen. 76
Otázka č. 6 Uveďte prosím, o kterou pracovní pozici jste se převážně ucházel(a) či ucházíte jako o své první zaměstnání? Odpovědi byly utříděny opět do několika skupin podle podobnosti, jelikož se opět jednalo o otevřenou otázku. Absolventi kategorie společenských věd se nejčastěji ucházeli o pracovní pozici v administrativě. Naopak absolventi technických oborů se nejčastěji ucházeli o místo technika či technologa. Třetí nejvíce zmiňovanou variantou byly pozice vedoucích pracovníků. O tuto pozici se ucházeli absolventi technických i absolventi oborů spadajících do společenských věd. Již v menším počtu byly zmíněny pozice spadající pod finance, obchod, logistiku či marketing. Otázka č. 7 Jaké je podle Vás odpovídající platové ohodnocení pro absolventa VŠ na Vámi uvedenou pozici? Pozice technologa či technika, která byla nejčastější uváděnou odpovědi, by měla být podle nejčastějších odpovědí respondentů odměňována od 20 000 do 29 000 Kč. Ostatní respondenti uváděli nižší platové ohodnocení od 10 000 do 19 999 Kč. Pozice v administrativě, kterou respondenti uvedli v předchozí otázce jako druhou nejčastější, by měla být podle většiny dotazovaných ohodnocena 20 000 29 000 Kč. Ostatní respondenti by tuto pozici ohodnotili méně. Podobně byly ohodnoceny i ostatní pozice, tedy v intervalech od 10 000 19 999 Kč a od 20 000 do 29 999 Kč. Výjimkou byly pozice v managementu, kde by čtvrtina respondentů požadovala za odpovídající platové ohodnocení mzdu ve výši 30 000 a více Kč. Otázka č. 8 Pracoval(a) jste již při studiu VŠ? Hlavním cílem následujících otázek bylo, získat potřebné údaje o pracovních zkušenostech studentů. Z následujícího obrázku 40 je vidět, že naprostá většina (92 %) absolventů technických oborů pracovala již při studiu. Absolventi oborů společenských věd pracovali v době studia méně, jelikož pouze 56 % těchto respondentů na tuto otázku odpovědělo kladně. Celkově pak pracovalo již při studiu více než dvě třetiny absolventů. 77
Obrázek 40: Získávání pracovních zkušeností absolventů Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 9 Pracoval(a) jste brigádně: Na tuto otázku odpovídali opět pouze respondenti, kteří již při studiu pracovali. Respondenti vybírali ze dvou možností. Hlavním cílem této otázky je zjistit zda dotazovaní získávali pracovní zkušenosti ve studovaném oboru a tedy získali pracovní zkušenosti v oboru. Obrázek 41: Získávání pracovních zkušeností ve studovaném oboru Zdroj: Vlastní zpracování Absolventi, kteří vystudovali obory spadajících do společenských věd, pracovali brigádně ve studovaném oboru ve větší míře než absolventi technických oborů. Jelikož naprostá většina absolventů technických oborů pracovala v oborech různých. 78
Celkově pak absolventi pracovali z více než dvou třetin v různých oborech. Otázka č. 10 Využil(a) jste pracovní zkušenosti z této brigády získané při studiu při hledání zaměstnání? Na tuto otázku opět odpovídali pouze absolventi, kteří kladně odpověděli na otázku 8. Tato otázka je vyhodnocována na základě hlavního kritéria tedy studovaného oboru, ale také na základě odpovědí z otázky minulé. Je však nutné uvést, že jednotlivé skupiny uvedené na obrázku 42 jsou tvořeny malým vzorkem respondentů. Většina respondentů, kteří získali pracovní zkušenosti ve studovaném oboru, tyto zkušenosti také využili při hledání zaměstnání. Což se může jevit jako velmi pozitivní. Asi polovina respondentů pracujících v různých oborech, rovněž na tuto otázku odpověděla pozitivně. Jiného zaměstnavatele po studiu si nemuselo hledat jen minimum respondentů. I přes malý počet respondentů v jednotlivých skupinách je vhodné výsledky okomentovat. Zatímco absolventi technických oborů využívali všech svých praktických zkušeností získaných při studiu k hledání zaměstnání, absolventi oborů spadajících do společenských věd využívali jen některé. A to zejména pracovní zkušenosti, které se týkaly studovaného oboru. Obrázek 42: Využití pracovních zkušeností získaných během studia Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 11 Ohodnoťte prosím šance absolventů VŠ najít vhodné zaměstnání v Libereckém kraji. Nejčastěji absolventi ohodnotili Liberecký trh práce známkou 3. Asi 79
třetina však ohodnotila šance absolventů najít si vhodné zaměstnání jako špatné a 13 % absolventů dokonce tyto šance ohodnotila jako velmi špatné. 4.3.2 Zaměstnavatelé Libereckého kraje Na následující otázky č. 2 7 zaměstnavatelé odpovídali v souvislosti s jejich hlavní činností. Zaměstnavatelé tedy v těchto otázkách hodnotili absolventy vysokých škol podle studovaného oboru. Hlavním kritériem tedy opět bude to, zda se jejich činnost týká technických oborů či nikoli. Do skupiny technických oborů byly zařazeny činnosti týkající se stavebnictví, zpracovatelského a automobilového průmyslu. Poradenství, služby, reklama, maloobchod a velkoobchod a informační technologie byly zařazeny do kategorie ostatních. Otázka č. 2 Vyžadujete při hledání nových zaměstnanců praxi? Jelikož hlavním rizikovým faktorem na trhu práce je absence pracovních zkušeností, je tedy tato otázka na místě. Naprostá většina zaměstnavatelů na tuto otázku odpověděla, že praktické zkušenosti vyžadují po uchazečích jen v případě, že to vyžaduje charakter obsazované pozice. Tuto odpověď označilo celkem 83 % zaměstnavatelů. Jak naznačuje obrázek 43, odpovědi zaměstnavatelů v jednotlivých kategoriích se výrazně neodlišovali. 80
Obrázek 43: Požadavky zaměstnavatelů na praxi Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 3 Zaměstnáváte nebo zaměstnávali jste někdy absolventy VŠ? Necelé dvě třetiny zaměstnavatelů věnujících se technickým oborům někdy zaměstnali vysokoškolského absolventa. Naopak většina zaměstnavatelů podnikajících v ostatních oborech vysokoškolské absolventy nikdy nezaměstnávala, viz obrázek 44. Obrázek 44: Zaměstnávání absolventů VŠ Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 4 Uveďte prosím hlavní důvod, proč absolventy VŠ nezaměstnáváte nebo nezaměstnávali. Polovina zaměstnavatelů, která absolventy vysoké školy nikdy nezaměstnala, uvedla následující tři důvody. Prvním nejčastěji uváděným důvodem bylo 81