Implementace finanční gramotnosti ve školní praxi IMPLEMENTACE FG DO PŘEDMĚTU CVIČENÍ Z EKONOMICKÉ A FINANČNÍ GRAMOTNOSTI 68 43 M/01 Veřejnosprávní činnost 2. a 3. ročník 1
1 UČEBNÍ OSNOVA...5 1.1 Pojetí vyučovacího předmětu...5 1.1.1 Obecný cíl vyučovacího předmětu... 5 1.1.2 Charakteristika učiva:... 5 1.1.3 Výsledky vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí:... 6 1.1.4 Strategie výuky... 6 1.1.5 Kritéria hodnocení žáků... 7 1.1.6 Přínos vyučovacího předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat:... 7 5.1 ROZPIS UČIVA A VÝSLEDKY VZDĚLÁVÁNÍ...8 2 PŘÍKLADY Z PENĚŽNÍ GRAMOTNOSTI... 10 2.1 Cíle a přínosy pro žáky...10 2.2 Informace pro žáky, základní teoretické znalosti:...11 2.3 Příklad:...23 2.4 Řešení Interpretace výsledků a správného řešení příkladu:...24 2.5 Požadavky na pomůcky, materiály, informační technika...27 2.6 Realizace, postupy a metody...27 2.7 Závěr...28 3 FINANČNÍ GRAMOTNOST... 29 3.1 Cíle a přínosy pro žáky:...29 3.2 Informace pro žáky, základní teoretické znalosti...29 3.3 Příklady a krátký test:...33 3.4 Příklad:...33 3.5 Interpretace výsledků a správného řešení příkladů:...34 3.6 Požadavky na pomůcky, materiální zdroje, informační technologie:...34 3.7 Realizace, postupy, metody:...35 3.8 Závěr:...35 4 VYBRANÉ PŘÍKLADY Z ROZPOČTOVÉ GRAMOTNOSTI... 36 4.1 Cíle a přínosy pro žáka:...36 2
4.2 PŘÍKLAD:...37 4.3 ŘEŠENÍ:...40 4.4 Požadavky na pomůcky, materiální zdroje, informační technologie...41 4.5 Realizace postup a metody...41 5 FINANČNÍ GRAMOTNOST... 42 5.2 Cíle a přínosy pro žáky:...42 5.2 Informace pro žáky, základní teoretické znalosti...42 5.2.1 Kdy Vám hrozí exekuce?... 42 5.2.2 Kdy zvolit exekuci?... 43 5.2.3 Oprávněný x povinný... 43 5.2.4 Podmínky zahájení exekučního řízení... 43 5.2.5 Exekutor... 44 5.2.6 Pravomoci exekutora:... 44 5.2.7 Dohled nad exekutory... 45 5.2.8 Proces exekuce... 45 5.2.9 Užitečné odkazy:...46 5.3 KRÁTKÝ TEST...46 5.4 Řešení:...47 5.5 Interpretace výsledků a správného řešení příkladů:...49 5.6 Požadavky na pomůcky, materiální zdroje, informační technologie:...49 5.7 Realizace, postupy, metody:...49 5.8 Závěr:...49 6 VYBRANÉ PŘÍKLADY Z CENOVÉ GRAMOTNOSTI... 50 6.1 Cíle a přínosy pro žáka:...50 6.2 Příklad:...50 6.3 Řešení:...51 6.4 Interpretace výsledků a správného řešení příkladu:...54 6.5 Požadavky na pomůcky, materiální zdroje, informační technologie:...54 6.6 Realizace postupy a metody:...55 3
7 FINANČNÍ GRAMOTNOST... 56 7.1 Cíle a přínosy pro žáky:...56 7.2 Informace pro žáky, základní teoretické znalosti:...57 7.3 Úkoly pro žáky:...61 7.4 Řešení příkladů a interpretace výsledků:...62 7.5 Požadavky na pomůcky, materiální zdroje, informační technologie:...62 7.6 Závěr:...62 8 FINANČNÍ GRAMOTNOST... 63 8.1 Cíle a přínosy pro žáky:...63 8.2 Informace pro žáky, základní teoretické znalosti:...63 8.3 Příklad...66 8.4 Řešení příkladů a interpretace výsledků:...68 8.5 Požadavky na pomůcky, materiální zdroje, informační technologie:...71 8.6 Realizace, postupy a metody:...71 8.7 Závěr:...71 4
1 UČEBNÍ OSNOVA CVIČENÍ Z EKONOMICKÉ A FINANČNÍ GRAMOTNOSTI střední vzdělání s maturitní zkouškou 68 43 M/01 Veřejnosprávní činnost Počet hodin v UP celkem: 68 Platnost učební osnovy od: 1. 9. 2009 1.1 Pojetí vyučovacího předmětu 1.1.1 Obecný cíl vyučovacího předmětu Obecným cílem tématu finanční gramotnosti je vzdělat finančně gramotného občana, který se orientuje ve finančním světě a dosáhne znalostí, dovedností a hodnotových postojů umožňujících mu finančně zabezpečit sebe a své blízké, případně své podnikání. Žák bude aktivně vystupovat na trhu finančních produktů a služeb. Žák: - dokáže naplánovat, spravovat a vést svůj rozpočet, případně rozpočet celé rodiny - navrhne způsob zhodnocení volných finančních prostředků nebo řešení v případně nedostatku prostředků v rozpočtu - orientuje se ve finančních produktech, rozlišuje je, zhodnotí jejich klady a zápory - dokáže použít znalosti z oblasti práv spotřebitele - žák je schopen porovnávat jednotlivé produkty a služby na finančním trhu a volit pro sebe ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní životní situaci 1.1.2 Charakteristika učiva: Učivo se skládá ze čtyř tematických celků dle standard finanční gramotnosti pro střední vzdělávání, které slouží jako východisko při tvorbě vzdělávacího programu: 5
- peníze - hospodaření domácnosti - finanční produkty - práva spotřebitele Všechny části jsou pro žáka stejně významné, společně tvoří komplexní téma, které mu pomůže kvalitně se rozhodovat ve finančních otázkách běžného života. Témata jsou doplněna domácí přípravou a úkoly, které zpracovávají žáci samostatně. Jednotlivá témata předmětu finanční gramotnost navazují na učivo předmětu Ekonomika, vhodně ho doplňují. 1.1.3 Výsledky vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí: Výuka se zaměřuje především na rozvíjení samostatného zodpovědného rozhodování ve finanční oblasti, žák by si měl uvědomit, že znalost finanční problematiky mu pomáhá při řešení běžných životních situací a zvyšuje kvalitu jeho života. Žák by měl plně pochopit, že neznalost pravidel na finančním trhu může mít negativní vliv na jeho budoucí rozhodování. To by měl být hlavní motiv k učení. Žák by měl být schopen zhodnotit důsledky svého rozhodování, obzvlášť z dlouhodobého hlediska. Žák by měl být v reálném životě flexibilní a schopný nalézt optimální možnost, jak si nejen zajistí příjem, dále jej co nejefektněji využije. 1.1.4 Strategie výuky Preferují se tyto výukové metody: - praktická cvičení - modelové problémové úlohy - brainstorming - besedy a přednášky s lidmi z praxe - diskuse přednášky Při výuce je vhodné využívat aktivizující metody, diskuzi ve skupinách, vytváření a řešení problémových případů a konfliktních situací, které připravují žáky na situace běžného života. 6
1.1.5 Kritéria hodnocení žáků Hodnocení vychází z plánovaných výsledků vzdělávání, proto se nejvíce hodnotí: - vědomosti a dovednosti - aplikace teorie do praxe - míra angažovanosti při výuce, aktivita - komunikační dovednosti a schopnosti - schopnost práce v týmu - schopnost řešit problémy samostatně - schopnost obhajovat svůj názor 1.1.6 Přínos vyučovacího předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat: a/ Občan v demokratické společnosti mezilidské vztahy, poznání a sebepoznání, komunikace, spolupráce, morálka, svoboda a tolerance se rozvíjí ve všech tematických celcích, zejména pak v celku hospodaření domácnosti. Výchova demokratického občana schopnost řešit problémy se znalostí svých práv a povinností je naplňována především v tématu práva spotřebitele. Přednost dostala problematika vhodného řešení konfliktů, vyjednávání. b/ Informační a komunikační technologie toto téma je naplňováno průběžně po celou dobu výuky, především využitím e-learningových aplikací, internetu apod. V tematickém celku finanční gramotnosti se budou rozvíjet zejména kompetence matematické, kompetence k řešení problémů, komunikační kompetence a kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi (také při domácí práci a přípravách žáků). Rozvoj klíčových kompetencí se zaměřuje na rozvoj schopnosti efektivního vyhledávání a zpracování informací, práci s internetem, e learningovými aplikacemi, textovými procesory, tabulkovými procesory a zhodnocení získaných informací z hlediska pravdivosti a věrohodnosti. 7
5.1 ROZPIS UČIVA A VÝSLEDKY VZDĚLÁVÁNÍ PŘEDMĚT: FINANČNÍ GRAMOTNOST Veřejnosprávní činnost 2.ročník 1 hodina týdně VÝSLEDKY Používá nejběžnější platební nástroje Vytvoří příkazy k úhradě v písemné a elektronické podobě Popíše jednotlivé druhy platebních karet Sestaví kalkulaci nákladů a ceny výrobků Vysvětlí podstatu inflace a její vliv na ceny Vypočítá kursové rozdíly UČIVO PENÍZE: Placení v tuzemské a zahraniční měně Hotovostní, bezhotovostní Platební karty Měna 12 Roztřídí pravidelné a nepravidelné příjmy a výdaje Sestaví rozpočet a vytvoří schéma rozpočtu Rozhodne o nejlepším řešení schodku nebo přebytku rodinného rozpočtu Vypočítá výši životního minima Obhájí svá navržená řešení při sestavení rozpočtu HOSPODAŘENÍ DOMÁCNOSTI: Rozpočet Majetek Závazky Životní minimum 13 Vybere nejvhodnější peněžní ústav, kde si zřídí vkladový účet Vybere nejvhodnější produkt pro investování volných peněžních prostředků Nalezne na internetu vhodné úvěrové produkty a vybere nejvhodnější s ohledem na své potřeby FINANČNÍ PRODUKTY: Vkladové a úvěrové účty 6 Vyjmenuje základní práva spotřebitele Popíše postup při reklamaci Rozhodne, jak postupovat při neuznané reklamaci PRÁVA SPOTŘEBITELE: Předpisy na ochranu spotřebitele 3 8
Veřejnosprávní činnost 3. ročník 1. hodina týdně VÝSLEDKY UČIVO Dop.hod.dotace Dovede vyhledat pomoc, octne li se v tíživé sociální situaci Navrhne, jak postupovat při předlužení. Navrhne, jak postupovat při využití volných finančních prostředků Vyplní šek, směnku, výhodně smění peníze podle kurzovního lístku Na příkladech vysvětlí využití cenných papírů a obchodování s nimi Posoudí vliv ceny na nabídku a poptávku, stanoví ji nákladovou metodou Stanoví cenu jako součet nákladů, zisku a DPH a vysvětlí, jak se cena liší podle zákazníků, místa a období Rozezná běžné cenové triky a klamavé nabídky Vypočítá úroky při jednoduchém úrokování, provádí výpočty časové hodnoty peněz, ukáže protikladnost výnosu a rizika Porovná a vybere nejvhodnější způsob uložení peněz v krátkém časovém období (do 1 roku), provádí běžné výpočty Porovná bankovní produkty a vybere vhodný produkt pro uložení prostředků nebo spoření na delší časové období Zhodnotí a vybere vhodný úvěrový produkt Vysvětlí rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN, Orientuje se v nabídce pojišťovacího trhu, vybere nejvhodnější produkt HOSPODAŘENÍ DOMÁCNOSTI Sociální a zdravotní pojištění Bankovní poradenství, insolvence PENÍZE Platební nástroje Cenné papíry nabídka na finančním trhu Tvorba ceny, kalkulace ceny Marketing cena FINANČNÍ PRODUKTY Jednoduché úrokování Krátkodobé ukládání peněz Střednědobé a dlouhodobé ukládání peněz spoření, stavební spoření Úvěry bankovní, nebankovní, neschopnost splácet, RPSN Pojištění 4 10 13 Dovede z textu fiktivní smlouvy běžné v praktickém životě, /např. kupní, pojistné, nájemní, atd./zjistit, jaké mu z ní vyplývají práva a povinnosti Orientuje se v obsahu vybraných smluv, porovná nejběžnější dodací a platební podmínky, vyhledá příslušné právní předpisy Má představu jak, řešit odpovědnost za škodu, za vady věci,zná způsoby zajištění závazků,posoudí důsledky změny závazku PRÁVA SPOTŘEBITELE Předpisy na ochranu spotřebitele Základní typy závazkových vztahů Občanský a obchodní zákoník Kupní smlouva, smlouva o dílo a další 7 9
2 PŘÍKLADY Z PENĚŽNÍ GRAMOTNOSTI Téma: FG peněžní (Peníze) Peníze hotovostní forma a bezhotovostní forma Obor vzdělávání: 68 43 M/01 Veřejnosprávní činnost Ročník: 2. ročník Vyučovací předmět: CVIČENÍ Z EKONOMICKÉ A FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Klíčová slova: peníze, druhy peněz, vývoj peněz, funkce peněz, platná měna v ČR, ochranné prvky české měny, bankovka roku 2008, krytí peněz, nucený oběh, numizmatika, padělání peněz, pamětní mince, Euroměna hotovostní peníze 2.1 Cíle a přínosy pro žáky žák získá kompetence nezbytné pro správu hotovostních peněz a transakce s nimi žák se naučí používat peníze v běžných situacích žák získá představu o vývoji peněz žák se seznámí s výrobou hotovostních peněz žák se seznámí s ochrannými prvky naší měny žák bude poučen o trestnosti padělání peněz viz.trestní zákon žák získá přehled o euroměně žák získá představu o emisní činnosti ČNB 10
2.2 Informace pro žáky, základní teoretické znalosti: Základní pojmy Peníze prostředek směny, který je všeobecně přijímám k placení za výrobky a služby Vývoj peněz prostá /naturální směna/- jedno zboží je v určitém poměru vyměňováno za druhé barterový obchod dnešní obdoba naturální směny, používá se v zahraničním obchodě symbolické peníze mušle, drahé kameny, drahé kovy atd. komoditní peníze konkrétní zboží plnilo funkci všeobecně uznávaného ekvivalentu - plátno, olivový olej, kovy /komodita druh zboží/ následně vznikly první mince výborné vlastnosti kovů /trvanlivost, dělitelnost, snadná označitelnost, vysoká vnitřní hodnota drahých kovů/ Druhy peněz mince, papírové peníze, elektronické peníze Funkce peněz prostředek směny oběživo, měřítko hodnot ceny uchovatel hodnot depozita, hotovost zúčtovací jednotka - u nás 1 Kč nebo 1ERO mezinárodní platidlo konvertibilní a nekonvertibilní měny, hledisko plné směnitelnosti Současná měna v ČR peněžní soustava státu platná platidla mince a bankovky Nucený oběh papírové peníze nemají žádné zlaté krytí, jsou kryty zárukou státu Krytí peněz původně u nás do r.1976 byly státovky kryty státním zlatým pokladem Numismatika pomocná historická věda zabývající se studiem mincí, mincovnictví a medailí Padělání peněz 140TrZ. Padělání a pozměňování peněz Trestné činy hospodářské Trestná je výroba, uchovávání a užití padělaných peněz či jejich pozměňování. Jde o velmi nebezpečnou a závažnou trestnou činnost, tresty jsou vysoké. Pachatel bude potrestán odnětím svobody od 2 do 8 let, pokud jde o organizovaný zločin nebo o škodu značného rozsahu hrozí ztráta svobody na 10 až 15 let nepodmíněně. 11
ČNB zákon o ČNB, základní pramen měnového práva. Zákon stanoví základní měnovou jednotkou české měny Korunu českou /1Kč/ mezinárodní kód CZK. Koruna česká není vyjádřena žádným zlatým ekvivalentem. Výhradní právo vydávat bankovky a mince na pouze ČNB/emisní činnost/. ČNB je prohlášena Ústavou ČR ústřední bankou státu. Hlavním úkolem je péče o stabilitu měny. Příklad konkrétní platné bankovky a jejích ochranných prvků. vzor 1998 líc 1 Lokální stupňovitý vodoznak portrét J.A.Komenského, u vzorů 1993 a 1996 vodoznak méně výrazný, s menším odstupňováním mezi nejtmavší a nejsvětlejší částí 2 Ochranný okénkový proužek s mikrotextem "200 Kč" část bankovek vzoru 1993 má užší ochranný okénkový proužek s mikrotextem "200 Kč" 3 Ochranná vlákna; vzory 1993 a 1996 ochranná vlákna nemají 4 Soutisková značka v podobě písmen "ČR", část viditelná na líci, v průhledu viditelná celá; u vzorů 1993 a 1996 má soutisková značka podobu písmen "CS" 5 Skrytý obrazec "200" 8 Mikrotext; u vzoru 1993 je jiný mikrotext v konturách města Naarden vzor 1998 rub 1 Lokální stupňovitý vodoznak portrét J.A.Komenského; u vzorů 1993 a 1996 vodoznak méně výrazný, s menším odstupňováním mezi nejtmavší a nejsvětlejší částí 3 Ochranná vlákna; vzory 1993 a 1996 ochranná vlákna nemají 4 Soutisková značka v podobě písmen "ČR", část viditelná na líci, v průhledu viditelná celá; u vzorů 1993 a 1996 má soutisková značka podobu písmen "CS" 8 Mikrotext; u vzoru 1993 je jiný mikrotext v konturách města Naarden 12
Výstava ČNB Lidé a peníze video ke stažení na adrese http://zlataky.cz/videoarchiv_numismatika.html Euroměna - ukázka platných mincí a bankovek Euromince platné na Slovensku od 1. ledna 2009. 50 centů Na mincích v hodnotě 10, 20 a 50 centů je vyobrazen Bratislavský hrad a státní znak Slovenska. 5 centů Na mincích v hodnotě 1, 2 a 5 centů je zobrazena hora Kriváň a státní znak Slovenska. Eurobankovky Euro (EUR nebo ) je jednotná měna členských států Evropské uniehttp://cs.wikipedia.org/wiki/evropsk%c3%a1_unie. Euro bylo ustanoveno dne 1.ledna 1999 eurobankovky a mince vešly v platnost 1.1.2002. 13
Podle nominální hodnoty existuje sedm různých eurobankovek, kdy každá má rozdílnou barvu a velikost. Všechny jsou v tématu různých evropských architektonických slozích. Na lícové straně jsou zobrazena okna nebo brány a na rubové straně mosty. Důraz byl také kladen na to, aby příklady architektury nereprezentovaly žádnou skutečnou památku. Na všech bankovkách je zobrazen motiv evropské vlajky, iniciály Evropské centrální banky v pěti jazykových verzích (BCE, ECB, EZB, ΕΚΤ, EKP), mapa Evropy na zadní straně, název EURO v obou abecedách (latinské a řecké) a podpis nynějšího prezidenta ECB. Design eurobankovek byl vybrán ze 44 návrhů v konkurzu, který byl pořádán při zasedání Evropského měnového institutu 12. února 1996. Vítězná přihláška, vytvořená Robertem Kalinou z Rakouské národní banky, byla vybrána 3. prosince 1996. Popis bankovek Nominální hodnota Rozměry Dominantní barva Architektonický sloh Časový úsek 5 eur 5 120 x 62 mm 10 eur 10 127 x 67 mm 20 eur 20 133 x 72 mm 50 eur 50 140 x 77 mm 100 eur 100 147 x 82 mm 200 eur 200 153 x 82 mm šedá antika do 5. století červená románský sloh 11. a 12. století modrá gotika 13. a 14. století oranžová renesance 15. a 16. století zelená baroko a rokoko 17. a 18. století hnědožlutá věk skla a oceli 19. a 20. století 500 eur 500 160 x 82 mm fialová moderní architektura 20. století 20. a 21. století 14
Znázornění eurobankovek Lícová strana Hodnota Rubová strana 5 10 20 50 15
100 200 500 Zámořská území jsou také zobrazena na mapě na zadní straně: Azory, Francouzská Guyana, Guadeloupe, Madeira, Martinik, Réunion a Kanárské ostrovy. Kypr a Malta nejsou zobrazeny, protože se připojily k Evropské unii až v roce 2004. Navíc je Malta příliš malá, protože nejmenší možná velikost pro zobrazení je 400km². Jak se vyrábí mince? Video ke stažení na adrese: http://zlataky.cz/videoarchiv_numismatika.html Regionální zajímavost Mincovna Cheb byla založena okolo roku 1180 a dokonce 13. století zde jsou raženy široké polobrakteátové feniky napodobující jihoněmecké ražby. Fenik b.l. (1220-1300) - Cheb městská ražba: 16
Po obsazení Chebska Přemyslem Otakarem II. roku 1226 byla ukončena ražba brakteátových feniků a je zahájena ražba dvoustranných peněz. V 80. letech 13.století se předpokládá další mincovní reforma, která přizpůsobila dosavadní dvoustranné peníze lehčím hallským denárům haléřům.v roce 1300 byla chebská mincovna přenesena do Kutné Hory až Karel IV. v roce 1349 mincovnu opět povolil a přenesl do Chebu mincovnu norimberskou. Roku 1444 udělil Fridrich III. Chebu právo razit 1/7 pražského groše. Peníz jednostranný XV. století - Cheb městská ražba: Od roku 1506 byly raženy tzv. nové chebské haléře (dvoustranné) dle norimberského vzoru. Průměr 13 mm, Hmotnost 0,35 0,19 g Chebský haléř z let 1446-1506: Poslední chebské ražby jsou datovány do období 1506 1520 jednalo se o chebské haléře. Naposledy bylo v Chebu raženo roku 1743 při obsazení města francouzskými vojsky. 17
Vývoj peněz Nejstarší peníze byly raženy v 1.st. před naším letopočtem Kelty na opidech v střední Čechách a hlavně na území Bratislavy. Jednalo se o tzv. duhovky. Moravané platili železem zpracovaným do zvláštních sekerovitých hřiven. Stříbrné denáry začaly v Čechách, na Moravě a na Slovensku obíhat až po rozvrácení Velké Moravy. Jejich ražba navázala na měnový systém zavedený ve Francké říši Karlem Velikým roku 781. První česká stříbrná mince byla ražena za Boleslava I. po roce 950. Vlastní mince razili i Slavníkovci. (vyvražděni 995) Denáry obsahovaly přibližně 1,5 g stříbra. Zpočátku jeden denár stačil dospělému člověku na živobytí na jeden měsíc, ale později jejich hodnota silně klesla. V roce 1210 za vlády Přemysla Otakara I. byly nekvalitní denáry nahrazeny brakteáty (z lat. bractea = plíšek). Nejstarší byly tzv. široké o hmotnosti 1 g, pak malé a od 60. let střední. Brakteáty byly raženy pouze jednostranně. V roce 1300 za vlády Václava II. se začaly razit pražské groše zpočátku za pomoci italských odborníků na Vlašském dvoře v Kutné hoře. Jeden groš obsahoval 3,86 g stříbra. Groše se staly oblíbeným platidlem po celé střední Evropě. Základní měnovou jednotkou zůstaly až do roku 1561. V Uhrách se ražba grošů neujala. Uhry měly bohaté zlaté doly na Slovensku, a proto dávaly přednost ražbě zlatých florénů - dukátů. V Českých zemích se dukáty začaly razit za vlády Jana Lucemburského od roku 1325. Jeden dukát obsahoval 3,53 g zlata. Na konci 14. století soustavné spoléhání na stříbro jako hlavní ekvivalent obchodní směny způsobilo pokles výnosu kutnohorských dolů (z 15 000 kg stříbra ročně na méně než 10 000) a rapidní zhoršení pražského groše, který v roce 1407 značně devalvoval. Někdejší symbol hospodářské prosperity Království českého se stal mincí s omezenou ražbou a její kurs se vůči dukátu nadále snižoval. Potíže v peněžní sféře byla přímo spjata s politickým vývojem. V husitském období (1419-1436) se ekonomika potýkala s nedostatkem kvalitní mince a drahých kovů. Výnos kutnohorských dolů klesal již před revolucí a po obsazení města husity (1421) se těžba držela na velmi nízké úrovni. v roce 1423 fakticky ustala ražba pražského groše. Česko moravský prostor zaplavila drobná mince, ražená stále častěji z mědi. Předrevoluční groš se stal žádaným platidlem. Poptávka po dukátech prudce vzrostla. Husitská vojska při taženích za hranice obyčejně získávala velké sumy zlatých mincí ve formě výpalného. Přes všechny vylíčené zmatky však inflace v revolučním období činila pouhých 10-12%. Za vlády Jiřího z Poděbrad bylo obnoveno dolování stříbra v Kutné Hoře a ražba pražského groše. Po nástupu Jagelonců na český trůn došlo k poslednímu vzestupu produkce stříbrných dolů v Kutné hoře. Ludvík Jagelonský zahájil v roce 1519 ražbu nové velké mince tolaru. Tolar obsahoval 27,2 g stříbra. Produkce kutnohorských dolů se na konci 15. století zvýšila z 1500 kg na 4500 kg ročně. Bylo to poslední vzepětí a trvalo do druhého desetiletí 16. století, kdy dolování začalo nenávratně upadat. Kutnohorská naleziště nahradil v roce 1515 Jáchymov. V Jáchymově se těžilo průměrně 15 558 stříbra ročně, ale jeho sláva skončila už po třiceti letech. Dodnes z ní bylo alespoň slovo dolar z německého Jaochimsthaler-Thaler-tolar-dolar. Polovina 16. století učinila tečku za pověstí českého středověkého mincovnictví. Roku 1547 zrušil král Ferdinand I. Habsburský systém a český groš byl vytlačen zlatým rýnským a 18
grošem míšenským (kurs byl 1 groš český za 2 groše míšenské). Třicetiletá válka podvázal zahraniční obchod a zrušila i domácí trh. Značně poklesla i hodnota peněz. Za znehodnocení mince v českých zemích neslo vinu už po roce 1622 tzv. finanční konsorcium. Jeho činnost, ražba dlouhých mincí s malým obsahem drahého kovu, skončila roku 1623 státním bankrotem (kaladou). Cena mince se snížila na desetinu. Přibližně od 17. století se jako drobné mince začaly používat krejcary. 120 krejcarů se rovnalo tolaru. Původně se razily ze stříbra, ale od doby Marie Terezie už jen z mědi. Za vlády Marie Terezie se zavedl jednotný peněžní systém, společná tolarová a zlatková měna. Základní měnovou jednotkou se stal 1 zlatý ve stříbře, který měl hodnotu poloviny tolaru nebo 30 krejcarů. Přesto se nepodařilo naplnit státní pokladnu. Roku 1762 došlo k vydání prvních papírových peněz bankocetlí ve střední Evropě. Byly to neúročné dluhopisy vídeňské banky. Marie Terezie se snažila krýt část finančního schodku a snížit státní dluh. Po vyhlášení státního bankrotu v roce 1811 hodnota státního oběživa byla snížena na jednu pětinu. Bylo zahájeno vydávání nových papírových peněz tzv. šajnů. Až do poloviny 19. století bylo základem hodnoty peněz stříbro. Zlato hrálo druhořadou roli. V 50.letech 19.století v USA otevřeli tak bohaté doly, že jeho cena začala prudce kolísat a klesat. Mnohé státy to přinutilo zavést měnu založenou jen na zlatě, které nadále představovalo stálou hodnotu. Rakousko-Uhersko tak učinilo 2.srpna 1892. Současně zavedlo i nové měnové jednotky-korunu a haléř. Po rozpadu Rakouska-Uherska převzaly korunovou měnu všechny nástupnické státy. Ale jen Československo úspěšně překonalo poválečný měnový rozvrat a zachovalo si i názvy měnových jednotek. Československá měna vznikla 3.-9.března 1919 okolkováním rakouskouherských bankovek. Kolky v hodnotě 10h, 20h, a 1k vytiskla grafická unie v Praze a tiskárna Haase ve Vídni. Okolkované bankovky byly prohlášeny za první československé státovky. Okolkované bankovky byly 10, 20, 50, 100, 1000 korun. Neokolkované 1 a 2 korun. Nově vzniklý Bankovní úřad ministerstva financí začal současně s kolkováním bankovek připravovat první státovky s českým a slovenským textem a slovanskou tematikou. S tiskem státovek se spěchalo kvůli ztrátám z falešných kolků. Tisícikoruna byla objednána v New Yorku. Byla tištěna hlubotiskem a tím dobře chráněna proti padělávání. Pětitisícikoruna byla tištěna hlubotiskem kombinovaným s knihtiskem ve Vídni. Obecně se soudí, že výtvarná úroveň těchto bankovek je vysoká. Jsou navrženy v secesním stylu Alfonsem Muchou (autor padesátikoruny je neznámý). Státovky první emise byly hojně padělány. Díky většinou méně kvalitnímu papíru docházelo k rychlému opotřebení, a proto byly vydány nové státovky 2.emise v hodnotách 5, 50, 100, 500 a 5000 Kč. Stejně jako tisícikoruna byly tištěny v Americe. Tisk bankovek v Americe, a předtím ve Vídni, byl od počátku považován pouze za náhradní řešení. Již v roce 1922 měl Bankovní úřad ministerstva financí ateliér, v němž byla prováděna výroba tiskových matric pro soukromé tiskárny, které až do roku 1928 zajišťovaly tisk nominálů 5, 10, 20 a 50 Kč. Nové zřízená tiskárna bankovek Národní banky v Praze v Růžové ulici, zahájila činnost v květnu 1928 tiskem první bankovky - dvacetikoruny 1926. Vláda Československé republiky se po mnichovské dohodě z 29. září 1938 ocitla stejně jako celá republika v politické izolaci. Po zřízení Protektorátu byla stanovena německá marka zákonným platidlem v Protektorátu, platnost české koruny byla ponechána souběžně s 19
německou markou. Bylo rozhodnuto, že poměr obou měn bude stanoven říšskou radou. Na jednou německou marku bylo počítáno 10 korun. Platební dohoda mezi Říšskou bankou a Národní bankou pro Čechy a Moravu nastartovala finanční vysávání Německem. Národní banka vyměňovala Němcům marky za koruny, ale získané marky nemohla uvádět do oběhu. Převáděla je do Berlína, kde jí byly připisovány jako aktivum. Slovenské mince a bankovky si během války zachovaly výtvarnou i technickou úroveň. Protektorátní naopak vyjadřovaly tvrdou realitu okupace. Od roku 1940 byly v mincovně Lysé nad Labem raženy ze zinku mince hodnot 1k, 50, 20, 10 haléřů. Prvními papírovými penězi byla téhož roku koruna a pětikoruna s protektorátním přetiskem, původně připravované jako československé státovky k pokrytí nákladů mobilizace. Korunní poukázky z roku 1944 byly vytištěny v Sovětském svazu. Byly dávány do oběhu průběžně s osvobozením Československa prostřednictvím sovětských vojenských jednotek a nově zřizovaných československých úřadů. Byly připravovány narychlo. Po výtvarné stránce patří k nejhorším československým penězům. Po osvobození v květnu 1945 bylo oběživo na území republiky pestré. V Čechách a na Moravě a ve Slezsku obíhaly protektorátní koruny a německá marka, na Slovensku slovenská koruna, v části Slovenska obsazené dříve Maďary pengo. Vojáci sovětské armády platili poukázkami 1944 a americká armáda markovými poukázkami. Navíc byla 12.července ještě obnovena platnost mince, a 25.srpna i bankovka první republiky. Měnová reforma z 1.listopadu 1945 měla odstranit chaos měn, snížit objem peněz v oběhu a znovu zavést československou korunu. Všechny obíhající peníze byly vyměněny v poměru 1:1 za státovky bez data, které byly vytištěny pro exilovou vládu v Anglii. 100 a 1000 byly tištěné již v Praze. Každý mohl vyměnit 500 Kčs. Částky převyšující 500 byly nuceně složeny na tzv. vázané vklady, které mohly být uvolňovány jen v případě nezbytnosti. Tyto vklady byly tedy zablokovány a při další reformě v 1953 byly bez náhrady zrušeny. V oběhu zůstaly ještě po několik let, z důvodu nedostatku mincí, mince Slovenského státu, Protektorátu a první republiky. Platby byly po1.říjnu upraveny na trojnásobek stavu z roku 1939. Oficiální kurs amerického dolaru byl stanoven na 50 Kčs, britská libra stála 201,5 Kčs, švýcarský frank 11,62 a francouzský frank 1 Kčs. Měnová reforma z 30. května 1953 spojila odstranění lístkového přídělového systému s doposud nevídanou likvidací hotovostí a vkladů obyvatelstva. Bankovky hodnot 100, 50, 25, 10 korun a státovky 5, 3, 1 koruny byly tajně vytištěny v Moskvě, mince hodnot 25, 10, 5, 3 a 1 haléř vyraženy v Leningradě. Obojí s letopočtem 1953. Papírové peníze o hodnotě 25 a 3 koruny vycházející z rublového systému, byly později jiným číslovačem dotiskovány v Praze a mince raženy v Kremnici. Pozadí tajné měnové reformy odkrývaly letáčky v podobě jednokoruny shazované nad Československem z balónů. Reforma proběhla podle následujících zásad: Výměna hotovostí: na osobu bylo vyměněno 300 Kčs starých v poměru 1:5. Pokud byl občan pokládán za vykořisťovatele nebyly my vyměněny vůbec. Vše nad 300 Kčs bylo vyměněno 1:50. 20
Přepočítávání vkladů: vklady na knížkách závodního spoření, spoření žáků a vklady laureátů státních cen v poměru 1:5 ostatní vklady vzniklé před 16.5. 1953 byly počítány diferencovaně, byly rozděleny do pásem a každé bylo měněno podle tohoto klíče: do 5000 Kčs 1:5, 5000 10000 Kčs 1:25, 10000 20000 Kčs 1:10, 20000 50000 Kčs 1:25, nad 50000 Kčs 1:30. Ostatní vklady uložené mezi 16. a 30.5. 1953 1:50. Vázané vklady byly bez náhrad zrušeny. Platy, důchody, stipendia, daně, půjčky a pojistné se přepočítávaly 1:5 Vázaný (lístkový) systém byl zrušen. Bez náhrad byly zrušeny všechny státní dluhopisy, i ty které byly vydány po roce 1945. Odhaduje se, že stát provedením reformy získal několik miliard korun v nové měně a zbavil se mnoha miliard korun státního dluhu. Soustava mincí byla roku 1972 doplněna mosazným dvacetihaléřem a mědiniklovou dvoukorunu. Od roku 1978 se razí nový mědiniklový padesátihaléř. Tisícikoruna z roku 1985 je poslední emisí pestrobarevných bankovek. Bankovky mají poprvé jednotnou-dolarovou šířku, slepecké značky, ale chybějí ji moderní ochranné prvky. 100 Kčs 1989 s K. Gottwaldem byla pro odpor veřejnosti stahována již po třech měsících. Rok 1989 přináší politickou změnu a rok 1990 vznik České a Slovenské federativní republiky. Na líci mincí se objevuje označení ČSFR a čtyřdílný znak. Novinkou byly desetikoruny s portréty Masaryka, Štefánika a Rašína. 1.ledna 1993 vznikla Česká republika. K 2.únoru došlo k oddělení české a slovenské měny. Peníze byly měněny v poměru 1:1. Osoby starší patnácti let si mohla směnit do výše 4000 Kčs, výměna na dítě byla 1000 Kčs. Peníze nad tyto částky bylo možno poslat poštou na adresu majitelů. Vklady v bankách byly přepočítávány automaticky. Po dobu výměny byl pozastaven výběr vkladů. Stokoruny byly opatřeny lepeným fialovohnědým kolkem, pětisetkoruny a tisicikoruny hnědým. Na tisícikoruně byl také kolek vytištěn. Peníze o hodnotě 10, 20 a 50 Kčs a mince nebyly kolkovány a zůstaly prozatím v platnosti. Nekolkované bankovky platily do konce července 1993, kolkované do konce srpna. Polední federální mince platily do konce listopadu. Společně s vydáváním kolkovaných bankovek byla v únoru uvedena do oběhu i první česká bankovka, dvousetkoruna s J.A.Komenským (autor Kulhánek). Kompletní řada bankovek byla vydána do dubna 1994. 7.dubna byly dány do oběhu první české mince padesátikorun. Tisk bankovek byl poněkud urychlen, a proto u některých peněz došlo k druhému vydání s výraznějším barevným tiskem a změnou kresby. Jablonecká mincovna, která od roku 1995 razí všechny mince v oběhu, má ve znaku malé "b" s korunkou. Tato mincovna v roce 1995 vyrazila první zlaté mince České republiky. 21