Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Trh půjček a úvěrů v České republice Bc. Lenka Chvojková Diplomová práce 2009
University of Pardubice Faculty of economy and administration The market of loans and credits in the Czech Republic Bc. Lenka Chvojková Diploma work 2009
Zadávací list
Prohlášení autora práce Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracovala samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Byla jsem seznámena s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č.121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skutečností, že Univerzita Pardubice má právo na uzavření licenční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle 60 odst.1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávněna ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutečné výše. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Univerzitní knihovně. V Pardubicích dne 30.4.2009 Lenka Chvojková
Touto cestou bych ráda poděkovala panu prof. RNDr. Bohuslavu Sekerkovi, CSc. za odborné vedení diplomové práce, za cenné připomínky a poznámky.
Anotace Práce se zabývá trhem půjček a úvěrů v České republice. Je zaměřena na vytyčení rozdílných podmínek bankovních a nebankovních produktů, na legislativu tuto oblast upravující a na problémy s touto tématikou související. Její součástí je segmentace klientů a analýza jejich úvěrových možností. Práce se zmiňuje o aktuálních způsobech, spíše preventivního charakteru, napomáhajících řešit problematiku spojenou s poskytováním půjček a úvěrů. Klíčová slova banky; roční procentní sazba nákladů (RPSN); půjčky; úvěry; úvěrové riziko Title The market of loans and credits in the Czech Republic. Annotation This work deals with the market of loans and credits in the Czech Republic. It is targeted to describe the difference in conditions of bank s and not bank s products, the legislation, which govern this area and the problems, which associate with the themes. There is segmentation of clients and analysis of their credit possibilities. The work is about actual ways, mostly with preventive character, which help to solve problems with offering the loans and credits. Keywords banks; annual percentage rate of costs; loans; credits; credit risk
Obsah Úvod... 12 1 Úvěrový trh... 14 1.1.1 Banky... 14 1.1.2 Nebankovní subjekty... 16 1.1.3 Nebankovní společnosti... 17 1.2 Rizika finančních institucí... 17 1.2.1 Úvěrové riziko... 18 1.2.2 Registry dlužníků... 20 1.3 Způsoby úročení, splácení a zajištění úvěrů... 21 1.3.1 Způsoby úročení úvěrů... 21 1.3.2 Způsoby splácení úvěrů... 22 1.3.3 Zajištění úvěrů... 23 2 Institucionální rámec... 25 2.1 Zákon č. 321/2001 Sb... 25 2.1.1 Výpočet RPSN... 26 2.1.2 Kontrola dodržování zákona č. 321/2001 Sb... 27 3 Struktura úvěrových produktů a půjček... 30 3.1 Finančně úvěrové produkty... 31 3.1.1 Kontokorentní úvěr... 31 3.1.2 Eskontní úvěr... 32 3.1.3 Hypoteční úvěr... 33 3.1.4 Spotřební úvěry... 33 3.1.5 Akceptační úvěr... 34 3.1.6 Avalový (ručitelský) úvěr... 34 3.2 Hlavní typy půjček... 35
3.2.1 Bankovní půjčky... 35 3.2.2 Půjčky on-line... 35 3.2.3 Půjčky do 24 hodin... 36 3.2.4 Nebankovní půjčky... 36 3.2.5 Půjčky bez potvrzení o příjmu... 36 3.2.6 Půjčky na směnku... 36 4 Bankovní reprezentanti a jejich obchodní podmínky... 37 4.1 Komerční banka... 37 4.1.1 Podmínky... 37 4.1.2 Produkty a jejich splácení... 37 4.1.3 Sazebník... 39 4.2 Československá obchodní banka, a. s... 39 4.2.1 Podmínky... 39 4.2.2 Produkty a jejich splácení... 39 4.2.3 Sazebník... 41 4.3 GE Money Bank... 41 4.3.1 Podmínky... 41 4.3.2 Produkt... 41 4.3.3 Sazebník... 42 5 Soukromí poskytovatelé půjček a úvěrů... 43 5.1 Vybrané soukromé společnosti poskytující půjčky a úvěry... 43 5.1.1 Profi Credit Czech a.s... 43 5.1.2 Cetelem a.s.... 48 5.1.3 Provident Financial... 50 6 Srovnání bankovních a nebankovních půjček... 53 6.1 Tabulka pro srovnání... 54
6.2 Segmentace klientů... 55 6.2.1 Studující a pracující pod 18 let... 56 6.2.2 Zaměstnaní... 57 6.2.3 Studenti, důchodci, ženy na MD, nezaměstnaní... 57 6.3 Výhody nebankovní půjčky... 58 6.4 Problémy související s nebankovními půjčkami a úvěry... 58 6.5 Bankovní půjčky... 61 7 Pomoc spotřebitelům... 64 7.1 Odbor na ochranu spotřebitele... 64 7.2 Finanční vzdělávání... 65 7.3 Poradna při finanční tísni... 66 8 Trh půjček a Evropská unie... 67 9 Závěr... 70 Použitá literatura... 74
Seznam obrázků Obrázek 4-1: Perfektní půjčka - orientační příklady splátek... 38 Obrázek 4-2: Půjčka na lepší bydlení a její splátky... 40 Obrázek 4-3:ČSOB a Půjčka na cokoliv... 40 Obrázek 5-1: Objem poskytnutých půjček a úvěrů společností Profi Credit Czech... 45 Obrázek 5-2: Sazebník pojištění... 49 Obrázek 5-3: Sazebník Cetelem, a.s.... 50 Obrázek 6-1: Odklad splátek... 62 Obrázek 6-2: Pojištění schopnosti splácet z důvodu pracovní neschopnosti... 63 Seznam tabulek Tabulka 2-1: Četnost porušení jednotlivých ustanovení zákona... 28 Tabulka 4-1: Minimální výše úrokové sazby podle doby její fixace - úvěr Klasik... 37 Tabulka 4-2: Minimální výše úrokové sazby podle doby její fixace úvěr Plus... 37 Tabulka 5-1: Půjčka společnosti Profi Credit... 46 Tabulka 6-1: Podmínky poskytovatelů půjček... 54 Seznam grafů Graf 2-1: Četnost porušení jednotlivých ustanovení zákona... 29 Graf 6-1: Grafické znázornění RPSN... 55 Seznam příkladů Příklad 2-1: Výpočet RPSN... 27
Seznam příloh Příloha 1: Seznam bank dle ČNB k 1.1.2006... 77 Příloha 2: Seznam poboček zahraničních bank... 77 Příloha 3: Rozdělení bank do skupin (k 31.12.2007)... 78 Příloha 4: Produkty ČSOB a sazebník... 79 Příloha 5: Sazebník poplatků, odměn a sankcí společnosti CETELEM ČR a.s.... 80 Příloha 6: Výpočet RPSN... 81
Úvod Cílem této diplomové práce je porovnat poskytování půjček a úvěrů v České republice soukromými společnostmi a bankami. Kromě vytyčení hlavních podmínek, které si soukromé společnosti a banky pro poskytování půjček kladou, je práce zaměřena také na segmentaci klientů poskytovatelů půjček. Ve stručnosti popisuje, jaký přístup mají tyto jednotlivé segmenty k půjčkám a zda současné produkty pokrývají veškeré zákazníky. První kapitola seznamuje čtenáře s trhem půjček a úvěrů. Zdůrazňuje, že v současné době je úvěrový trh na straně věřitelů tvořen bankami, nebankovními institucemi (např. stavební spořitelny či pojišťovny) a nebankovními společnostmi. Tyto subjekty jsou vystaveny řadě rizik. V práci je zmíněno pouze úvěrové riziko, neboť je za daných okolností nejpodstatnější. Druhá část představuje institucionální rámec, zastoupený hlavně zákonem č.321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Podkapitoly tvoří, příloha zákona (řádný postup při výpočtu roční procentní sazby) a výsledky šetření České obchodní inspekce při kontrole dodržování z. č. 321/2001 Sb. Třetí kapitola popisuje jednotlivé úvěrové produkty a nejtypičtější půjčky. Čtvrtá část je zaměřena na podmínky získání půjčky či úvěru u vybraných bankovních reprezentantů (Komerční banka, Československá obchodní banka, GE Money Bank). Následující pátá kapitola je pojata obdobně jako ta předchozí, pouze se zaměřením na podmínky vybraných soukromých společností (Profi Credit Czech, Cetelem, Provident Financial). Kapitola číslo šest je stěžejní, neboť je výsledkem předchozích dvou částí. Shrnuje výhody a nevýhody bankovních a nebankovních půjček a úvěrů, zaměřuje se na přístup skupin zájemců k půjčkám. Důležité jsou také kroky na odstranění problémů v poskytování půjček a úvěrů, proto jim je věnována kapitola číslo sedm. V následující osmé části je zmíněn vliv Evropské unie a hlavně schválené evropské směrnice o spotřebitelském úvěru. Závěr vystihuje nejdůležitější poznatky, které jsem při zpracování této práce získala. Úvěrový trh je utvářen řadou institucí, proto je problematika poskytování půjček a úvěrů dosti rozsáhlá. Vedle českých a zahraničních bank hraje důležitou roli nespočetné množství soukromých společností. Hned v úvodu je nutné zmínit, že trh půjček a úvěrů se neustále mění a vyvíjí. Mění se počet poskytovatelů, produkty, podmínky, roční procentní sazby i ochrana spotřebitelů. Z tohoto důvodu nelze obsáhnout v této práci veškeré nabízené půjčky, úvěry či hypotéky všemi věřiteli. - 12 -
Vzhledem k rozsáhlosti trhu byli vybráni tři reprezentanti bank a tři reprezentanti soukromých poskytovatelů. Analýza byla zaměřena na jejich smluvní podmínky, produkty, segment zákazníků, na který se orientují, sankce při platební neschopnosti a další. Cílem bylo vytyčit rozdíly mezi půjčkou od banky a soukromé společnosti, určit hladinu roční procentní sazby nákladů, míru rizikovosti klienta, kterou jsou ochotni přijmout, či jejich reakce na klientovu platební neschopnost. V diplomové práci jsem se pokusila mimo stran věřitelů a dlužníků obsáhnout i jiné instituce, které oblast půjček a úvěrů upravují. Do jejího chodu zasahuje Evropská unie vydáváním směrnic, česká právní úprava v čele se zákonem č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, Česká národní banka regulací bank, Česká obchodní inspekce dohlížením na nebankovní společnosti, Poradna při finanční tísni nabízením pomocné ruky dlužníkům a celé finančně nevzdělané veřejnosti a další. Trh půjček a úvěrů představuje zajímavou dynamickou oblast. Práce pojednává o možnostech, způsobech, podmínkách a problémech spojených s půjčením peněz, protože jak se říká:,,peníze jsou až na prvním místě. - 13 -
1 Úvěrový trh Úvěrový trh můžeme vymezit jako systém institucí a instrumentů zabezpečujících pohyb kapitálu na úvěrovém principu mezi bankami a nebankovním sektorem; lze sem zařadit i vzájemné úvěrové obchody bank, resp. dalších finančních zprostředkovatelů. Jde převážně o střednědobé a dlouhodobé vklady, které finanční instituce s relativně dlouhodobějším přebytkem zdrojů nad vlastními aktivními úvěrovými aktivitami umísťují u bank, jejichž situace je opačná. Dominantní úlohu na úvěrovém trhu hrají komerční banky. Na jedné straně přijímají nejrůznější formy vkladů od svých klientů, kterými jsou především domácnosti, významná část připadá i na podnikový a veřejný sektor. Na druhé straně poskytují banky na vlastní účet různé druhy úvěrů, jejichž výrazně největší objem plyne do podnikového sektoru. 1 Trh půjček a úvěrů je tedy utvářen bankami, nebankovními institucemi jako jsou například pojišťovny ale i subjekty, kteří poskytují úvěry, ale nespadají pod kontrolu České národní banky. 1.1.1 Banky Právní vymezení banky není založeno na vymezení jejích funkcí, ale definuje spíše určité znaky, jejichž splnění je nutné k tomu, aby daný subjekt byl bankou. Banky bývají obvykle definovány ve speciálních zákonech, které upravují oblast bankovnictví. V zemích EU podléhá tato oblast harmonizaci, jejíž základem je Směrnice o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu, která definuje banku, přesněji řečeno úvěrovou instituci jako:,,podnik, jehož činnost spočívá v přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti a poskytování úvěrů na vlastní účet. Toto vymezení respektuje i náš zákon (zákon č. 18/1992 o bankách), který stanovuje, že banky musí splňovat následující čtyři podmínky: - jedná se o právnické osoby se sídlem v České republice, založené jako akciová společnosti; - přijímají vklady od veřejnosti; 1 REVENDA, Z.; MANDEL, M.; KODERA, J.; MUSÍLEK, P.; DVOŘÁK, P.; BRADA, J. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, 1999. str.98-14 -
- poskytují úvěry; - k výkonu činností uvedených v předchozích dvou bodech mají bankovní licenci. 2 Banky smí vykonávat i jiné činnosti než ty výše uvedené, ale musí být povoleny v udělené licenci. Základní obchodní operace prováděné především komerčními bankami by se daly začlenit do dvou kategorií: 1. operace svěřeneckého typu - operace depozitní; - operace úvěrové; 2. operace investorského charakteru - emitentské; - investiční. 3 1.1.1.1 Nutnost regulace bank Neregulovaná činnost komerčních bank může mít nejen pro ně samé, pro obchod na finančních trzích, ale i pro celou společnost velmi negativní, až destruktivní účinky. Vyplývá to zejména z toho, že banky: - operují především se svěřenými penězi, což je může svádět k většímu zisku; - v rámci svých pasivních operací, obchodují se svěřenými penězi velké části jak fyzických, tak i právnických osob. Neúspěch aktivních obchodních operací tak může vyvolat značné společenské otřesy; - díky emisní funkci jsou komerční banky s to vytvářet si vlastní finanční zdroje, v kombinaci s efektem úvěrové multiplikace zahltit peněžní oběh nadměrným množství peněz, a přes inflační tlaky tak přispět k ekonomickým problémům. 4 2 DVOŘÁK, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde Praha a.s., 2005. str.38 3 PAVELKA, F.; BARDOVÁ,D.;OPLTOVÁ,R. Úvěrové obchody. Praha: SERIFA, 2001. str. 18 4 PAVELKA, F.; BARDOVÁ,D.;OPLTOVÁ,R. Úvěrové obchody. Praha: SERIFA, 2001. str. 41-15 -
1.1.1.2 Regulativní systémy a nástroje Regulativní systémy existují souběžně ve dvou polohách: 1. decentralizované (dobrovolné samoregulace); 2. centralizované (vnucené regulace). Mezi regulativní nástroje spadají především požadavky na kapitálovou přiměřenost, limity a pravidla úvěrové angažovanosti, povinné minimální rezervy apod. Kapitálovou přiměřenost lze obecně definovat jako poměr mezi kapitálem komerční banky a jejími aktivy. Tento požadavek vychází z předpokladu, že kapitál je nejvýznamnějším prostředkem, kterým jsou akcionáři materiálně zainteresováni na dlouhodobém dobrém fungování banky; zároveň je to rezerva, záruka úhrady případných ztrát banky a záruka nebo základ její ekonomické síly. 5 Limity úvěrové angažovanosti stanovují maximálně možnou výši tzv. čisté úvěrové angažovanosti bankovního portfolia neboli svěřeneckých operací vůči jednomu dlužníkovi nebo jedné ekonomicky spjaté skupině dlužníků. Významným nástrojem regulace likvidity komerčních bank jsou povinné minimální rezervy a pravidla likvidity. Pravidla likvidity představují stanovení závazné struktury aktiv a pasiv a závazných vazeb mezi nimi v bilanci komerčních bank. 6 1.1.2 Nebankovní subjekty V současnosti je možné získat peníze i od nebankovních subjektů, tedy od institucí, které nemají přímo bankovní licenci, ale k bankovní činnosti nemají daleko. Jednalo by se o stavební spořitelny, pojišťovny či finanční poradce. Asi nejtypičtějším produktem je potom úvěr získaný u stavební spořitelny na základě stavebního spoření, které má klient u dané stavební spořitelny založené. Aby na něj klient získal nárok musí splnit určité požadavky, zpravidla spořit minimálně dva roky a naspořit tak dostatek finančních prostředků. Každá spořitelna si samozřejmě klade jiné podmínky, co se týče nutné hodnoty naspořených prostředků, většinou se tato hodnota pohybuje okolo 35% až 40% z cílové částky. V případě, že klient nesplní požadavek naspoření určitého 5 PAVELKA, F.; BARDOVÁ,D.;OPLTOVÁ,R. Úvěrové obchody. Praha: SERIFA, 2001. str. 43 6 PAVELKA, F.; BARDOVÁ,D.;OPLTOVÁ,R. Úvěrové obchody. Praha: SERIFA, 2001. str. 45-16 -
dílu cílové částky, má možnost si vzít tzv. překlenovací úvěr, který oproti řádnému úvěru představuje méně výhodné finanční podmínky. Jeho trvání je do doby než klient splní procentuální část cílové částky a pak přejde na řádný úvěr. I výše zmínění finanční poradci se mohou významným způsobem zapojit na trhu půjček a úvěrů, a to nejen informováním potenciálních zákazníků o různých produktech a hledáním nejvhodnějšího způsobu, jak a od koho si půjčit. V současné době se lze setkat i se společnostmi, jejichž role finančního poradce přerůstá v samotné poskytování nespočetných produktů většiny bank, pojišťoven a spořitelen u nás působících. 1.1.3 Nebankovní společnosti V neposlední řadě hrají na úvěrovém trhu důležitou roli soukromé společnosti. Stejně jako banky, pojišťovny či spořitelny poskytují půjčky a úvěry. Jsou zřizovány jako akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným případně mají živnostenské oprávnění. Takovéto subjekty nepodléhají státní regulaci ani státnímu dohledu a v mnoha případech jsou s nimi spojovány nekalé praktiky. Na rozdíl od bank není třeba při zakládání této společnosti souhlas či licence ČNB, naopak stačí pouze dostatečný kapitál pro založení společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti či pouze pro získání živnostenského oprávnění. Řekla bych, že peníze jsou nedílnou součástí lidstva, byly potřeba, jsou a zajisté i budou, a proto není divu, že se společnostem poskytujícím půjčky a úvěry daří, a že se jejich počty rozšiřují. 1.2 Rizika finančních institucí Při provádění obchodů jsou finanční instituce vystaveny řadě různých rizik. Jejich správná identifikace, měření a řízení patří k jedné ze základních podmínek jejich efektivní činnosti. Mezi nejdůležitější druhy bankovních rizik patří: - úvěrové riziko; - úrokové riziko; - měnové riziko; - likviditní riziko; - 17 -
- kapitálové riziko (riziko nesolventnosti). 7 Ve své práci přiblížím pouze úvěrové riziko, které se nejvíce vztahuje k zadanému tématu a dotýká se všech subjektů úvěrového procesu. 1.2.1 Úvěrové riziko Úvěrové riziko spočívá v tom, že klient či obchodní partner banky nedodrží sjednané podmínky finanční transakce a bance tím vznikne finanční ztráta. Je závislé na struktuře a kvalitě rozvahových aktiv banky a mimobilančních obchodů (např.pokud se banka zaručí za dlužníka). Pro banku vyplývá riziko z platební neschopnosti či platební nevůle dlužníků splatit své závazky vůči bance, které pocházejí ze splatných úvěrů včetně úroků, ale i z cenných papírů, poskytnutých záruk, devizových obchodů...atd. Příčiny úvěrového rizika můžeme rozdělit na dvě skupiny: - interní příčiny, které jsou bezprostředně závislé na vlastních rozhodnutích banky, vyplývají ze špatných rozhodnutí banky o alokaci aktiv; - externí příčiny, které jsou naopak v zásadě nezávislé na rozhodnutích banky a jsou dány celkovým vývojem ekonomiky, politickou situací apod. 8 Z hlediska řízení úvěrového rizika bankou je důležité rozlišovat dvě složky každého úvěrového rizika: - riziko nesplnění závazku druhou stranou, které vyplývá z pravděpodobnosti vzniku ztráty z dané transakce. Obsahuje v sobě riziko zákazníka (vyplývá z toho, že zákazník není schopen nebo ochoten splnit závazek vůči bance), riziko země (všechny nebo většina ekonomických subjektů dané země nebudou schopny z určitého společného důvodu splnit své závazky vůči zahraničním subjektům), riziko transferu (země nebude v důsledku celkového nedostatku devizových prostředků schopna o přes platební schopnost subjektů v tuzemské 7 REVENDA, Z.; MANDEL, M.; KODERA, J.; MUSÍLEK, P.; DVOŘÁK, P.; BRADA, J. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, 1999. str.122 8 REVENDA, Z.; MANDEL, M.; KODERA, J.; MUSÍLEK, P.; DVOŘÁK, P.; BRADA, J. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, 1999. str.123-18 -
měně plnit mezinárodní závazky), riziko nedostatečné diverzifikace aktiv (vyplývá pro banku z nadměrné orientace jejích obchodů na určité odvětví, oblast či malý počet klientů); 9 - inherentní,,riziko produktu, které je dáno výší ztráty, která vznikne bance v důsledku nesplnění závazku klientem či obchodním partnerem. Inherentní riziko neukazuje na pravděpodobnost, s jakou ztráta pro banku z daného obchodu nastane, ale vyčísluje, jaká bude výše této ztráty a z čeho vznikne. Obsahuje riziko jistiny a úroků (znamená, že bance nebude řádně v době splatnosti splacen úvěr, který poskytla, včetně úroků), riziko náhradního obchodu (v důsledku nesplnění sjednaného kontraktu ze strany klienta či partnera vznikne bance tzv.otevřená pozice, kterou musí zajistit novým obchodem, který však již může být uzavřen za méně výhodných podmínek) a riziko zajištění (je spojeno s možností vzniku ztráty i v případě plně zajištěného úvěru, pokud se bance nepodaří plně pokrýt nedobytný úvěr ze zajišťovacího instrumentu). 9 Faktory, které zvyšují úvěrové riziko: - velký objem úvěrů poskytnutých malému počtu klientů, odvětví nebo zemí; - velký objem úvěrů poskytnutých vzájemně propojeným dlužníkům. Faktory, které snižují úvěrové riziko: - konzervativní přístup managementu a úvěrová politika banky; - dokonalý schvalovací proces před poskytnutím úvěru; - přiměřené limity úvěrové angažovanosti banky vůči klientům; - pravidelné monitorování rizika; - řádné zajištění nebo pojištění úvěru; - diverzifikace rizika mezi odvětví a země. 10 9 REVENDA, Z.; MANDEL, M.; KODERA, J.; MUSÍLEK, P.; DVOŘÁK, P.; BRADA, J. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, 1999. str.123 10 PRICE WATERHOUSE. Základy bankovnictví. Praha: Management Press, Ringier ČR a.s., 1996. str 17-19 -
Úvěrovému riziku se banky snaží bránit komplexním prověřováním bonity svých klientů či obchodních partnerů, resp. využívají různých zajišťovacích instrumentů (ručení, záruky, zástava movitých a nemovitých věcí, postoupení pohledávek atd.). 11 1.2.2 Registry dlužníků 1.2.2.1 Centrální registr úvěrů (CRÚ) Dalším z nástrojů, jak úvěrové riziko lépe podchytit, je posílení informačního zázemí bank a vytvoření registrů úvěrů. V květnu 2000 ČNB rozhodla o vytvoření a provozování Centrálního registru úvěrů. Cílem bylo posílit stabilitu bankovního sektoru. Centrální registr úvěrů byl uveden do provozu v roce 2002. Jedná se o informační systém, který soustřeďuje informace o úvěrových závazcích fyzických osob podnikatelů a právnických osob a umožňuje operativní výměnu informací mezi účastníky registru. Účastníkem CRÚ jsou všechny banky a pobočky zahraničních bank, působící na území České republiky a další osoby, stanoví-li tak zvláštní zákon. Povinností účastníka Centrálního registru úvěrů je provádění pravidelné měsíční aktualizace databáze CRÚ. Sdílení informací o závazcích a platební morálce klientů rozšiřuje okruh nástrojů využitelných v oblasti řízení úvěrového rizika. Předpoklad pozitivního působení na snižování podílu rizikových pohledávek v bankovním sektoru České republiky a zkušenosti z dlouhodobého provozování úvěrových registrů v zahraničí, zejména v EU, byly základním důvodem pro realizaci projektů CRÚ. 12 Garantem projektu CRÚ je Česká národní banka. Mimo Centrálního registru úvěrů se můžeme ještě setkat s jinými registry. 1.2.2.2 Bankovní registr klientských informací V České republice v posledních letech vzniklo několik dalších registrů na komerčním základě, které jsou zaměřeny na jiné subjekty nebo produkty než CRÚ. Jedná se o Bankovní registr klientských informací provozovaný společností CBCB (Czech Banking 11 REVENDA, Z.; MANDEL, M.; KODERA, J.; MUSÍLEK, P.; DVOŘÁK, P.; BRADA, J. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, 1999. str.123 12 MEJSTŘÍK, M.; PEČENÁ, M.; TEPLÝ,P. Základní principy bankovnictví. Praha: Karolinum, 2008. str.280-20 -
Credit Bureau a.s.), který se zaměřuje na fyzické osoby-podnikatele a nepodnikatele. Na rozdíl od CRÚ se nejedná o registr úplný, jsou v něm obsažena data pouze 18 zúčastněných bank, kterým je umožněn pohled na současný stav zadlužení klienta a zpětně na historické hodnoty za poslední čtyři roky. 13 Registr obsahuje jak pozitivní tak i negativní informace, tzn. údaje o podaných či odvolaných žádostech o úvěr, uskutečněných úvěrových obchodech, o výši úvěrových obchodů a výši splátek aj. 1.2.2.3 Nebankovní registr klientských informací Nebankovní registr klientských informací je obdobou Bankovního registru klientských informací s tím rozdílem, že jeho přispěvateli nejsou banky, ale různé finanční nebankovní instituce - především se jedná o leasingové společnosti nebo společnosti splátkového prodeje. Kromě těchto institucí mají právo do něj nahlížet i třetí osoby, např. banky. 14 1.2.2.4 Registr SOLUS Jedná se o tzv. negativní registr, a to z toho důvodu, že jsou zde zaznamenávány údaje o dlužnících, kteří své závazky neplní řádně a včas. Jedná se o dlužníky jak fyzické osoby (i OSVČ), tak právnické osoby. Uživateli tohoto registru jsou předně bankovní a leasingové společnosti, ale v posledních letech přibývají i společnosti mimo finanční sféru (např. mobilní operátoři). Záznamy o klientovi se v registru objeví až v případě, že dojde z jeho strany k závažnému porušení smluvních podmínek. 14 1.3 Způsoby úročení, splácení a zajištění úvěrů 1.3.1 Způsoby úročení úvěrů Úroková sazba z úvěrů může být stanovena v úvěrové smlouvě následujícími způsoby: - fixní (pevná) úroková sazba je stanovena fixně na celou dobu splatnosti úvěru; 13 MEJSTŘÍK, M.; PEČENÁ, M.; TEPLÝ,P. Základní principy bankovnictví. Praha: Karolinum, 2008. str.280 14 Finance.cz [online]. Citováno 8.2.2009. Přístupné z <http://www.finance.cz/zpravy/finance/210471-kcemu-slouzi-uverove-registry-/> - 21 -
- pohyblivá úroková sazba se mění během splatnosti úvěru. Způsob změn úrokových sazeb může být koncipován následujícími způsoby: o bezprostřední vazba na určitou úrokovou sazbu tak, že ke změnám úrokové sazby z úvěru dochází současně se změnou sazby, na kterou je vázána. Znamená to, že při sjednání úvěrové smlouvy nejsou předem dány termíny přizpůsobování úrokové sazby u úvěru, ale vyplývají ze změn v základě ležící sazby. Úrokovými sazbami, na které je úročení úvěru vázáno, bývá nejčastěji základní sazba banky, kterou tato banka sama vyhlašuje. Takto koncipovaná úroková sazba bývá někdy označována jako floating rate; o vazba na vybranou tržní úrokovou sazbu s předem pevně danými termíny přizpůsobování. Úroková sazba z úvěru se mění v pravidelných intervalech a přizpůsobuje se výši referenční sazby platné na počátku sjednaného intervalu. Referenčními sazbami jsou obvykle tržní úrokové sazby typu (LIBOR, PIBOR, FIBOR, PRIBOR atd.). Takto koncipovaná úroková sazba se označuje jako variable rate; o za pohyblivý způsob úročení lze označit i způsob, kdy banka sice dohodne pevnou úrokovou sazbu, nicméně si vyhradí právo její úpravy (oběma směry) během doby splatnosti, pokud dojde k výraznějším změnám v tržních úrokových sazbách. 15 1.3.2 Způsoby splácení úvěrů Způsob splácení úvěru je sjednán ve smlouvě. V úvahu přichází některá z následujících variant: - úvěr splácený najednou v době splatnosti se poskytuje na předem pevně sjednanou dobu splatnosti a po ní je splacen najednou. Úroky jsou však splatné na konci sjednaných period (zpravidla 3, 6, 12 měsíců); - úvěr splatný najednou po uplynutí výpovědní lhůty je poskytován na předem neurčitou dobu. Současně je dohodnuta výpovědní lhůta pro jeho vypovězení. Úroky jsou splatné obdobně jako v předchozím případě; 15 REVENDA, Z.; MANDEL, M.; KODERA, J.; MUSÍLEK, P.; DVOŘÁK, P.; BRADA, J. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, 1999. str.127-22 -
- úvěr splacený v pravidelných splátkách je umořován v pravidelných (měsíčních, čtvrtročních, půlročních nebo ročních) splátkách. Přitom je předem sjednaná pevná částka (absolutně nebo procentem z původní výše úvěru) jako výše ročního úmoru (část, kterou splácí jistina úvěru). Zároveň se splátkami úvěru jsou splatné i úroky; - u úvěru spláceného pravidelnými anuitami probíhá splácení v pravidelných splátkách anuitách, které jsou po celou dobu splácení ve stejné výši, mění se pouze jejich struktura z hlediska podílu úmoru a úroku. Formálně správně by se anuita měla vztahovat k ročnímu období, často se však můžeme setkat s tím, že se hovoří o měsíčních či půlročních anuitách, pokud je jejich výše konstantní. 16 1.3.3 Zajištění úvěrů Pojmem zajištění úvěrů v širším slova smyslu rozumíme veškerá opatření prováděná bankou s cílem zajistit řádné splácení úvěru, včetně úroků. K nejdůležitějším nástrojům využívaným k zajištění úvěrů před jejich poskytnutím a během trvání úvěrového vztahu patří: - prověrka úvěrové způsobilosti (bonity) klienta; - limitování výše úvěrů pro jednotlivé klienty; - diverzifikace rizika prostřednictvím konsorciálních úvěrů; - kontrola úvěrového subjektu a objektu. I přes tato opatření se banka nevyhne poskytnutí špatných úvěrů. Pro tyto případy využívá řady zajišťovacích instrumentů (úvěrové zajištění v užším slova smyslu), které dávají bance možnost v případě, kdy klient nemůže nebo nechce splnit své závazky vůči bance, uspokojit své pohledávky mobilizací sjednaných záruk. Mezi tyto zajišťovací instrumenty patří: - ručení, 16 REVENDA, Z.; MANDEL, M.; KODERA, J.; MUSÍLEK, P.; DVOŘÁK, P.; BRADA, J. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, 1999. str.128-23 -
- depotní směnka (finanční směnka, kterou zpravidla jako bianko směnku vystavuje příjemce úvěru ve prospěch banky a deponuje ji u ní jako zajištění přijatého úvěru) - zástavní právo, - postoupení pohledávek. 17 V případě poměru mezi hodnotou zajišťovacího instrumentu a výší úvěru, lze stěží považovat za obezřetné poskytnutí úvěru ve výši 100% hodnoty nabízeného zajištění, bez ohledu na to, o jaký zajišťovací instrument jde. V takovém případě totiž neexistuje žádná bezpečnostní marže pro případ, kdy dojde k omylu při ocenění nebo ke snížení hodnoty zajišťovacího instrumentu. Věřitel, který poskytne úvěr zajištěný přijatelným zajišťovacím instrumentem, musí mít jistotu, že tento instrument bude realizován za cenu, která postačí nejen k úhradě nesplacené pohledávky v případě, že dlužník nebude schopen řádného plnění, ale i k zaplacení naběhlého úroku. 18 17 REVENDA, Z.; MANDEL, M.; KODERA, J.; MUSÍLEK, P.; DVOŘÁK, P.; BRADA, J. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, 1999. str.128-130 18 PRICE WATERHOUSE COOPERS, Zásady řízení úvěrů. Praha: Management Press, 1999. str.25-24 -
2 Institucionální rámec 2.1 Zákon č. 321/2001 Sb. 19 V současné době upravuje oblast poskytování úvěrů hlavně zákon č.321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru (a zároveň mění zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů.). Zákon se nedotýká veškerých smluv o úvěrech, ale pouze těch, které jsou spojeny se spotřebitelskými úvěry: - jejichž splatnost je delší jak tři měsíce; - jsou v hodnotě mezi 5 000,-Kč až 800 000,-Kč; - je s nimi spojen úrok; - nejsou určeny na opravu, výstavbu či údržbu nemovitosti; - u kterých po uplynutí určité doby vzniká vlastnické právo. Důležitým bodem zákona je paragraf číslo 3, který říká:,,jestliže je nabízen spotřebitelský úvěr nebo zprostředkování smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, reklamou nebo nabídkou zboží nebo služby obsahující úrokovou sazbu nebo jakékoli údaje týkající se nákladů na úvěr, musí být jejich součástí roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr nebo příklad jejího výpočtu. Článek demonstruje povinnost uvádět výši roční procentní sazby nákladů. Považuji ho za velký krok vpřed a další plus pro spotřebitele, neboť budou mít snazší posoudit výhodnost či naopak nevýhodnost jednotlivých úvěrů. Ani po seznámení se s tímto zákonem, si nejsem jistá, že veškeré televizní reklamy či inzeráty v novinách tuto podmínku splňují a vždy RPSN uvádějí. Navíc se dosti často setkáváme s typickým znakem reklam na úvěr či půjčku, kde roční procentní sazbu nákladů najdeme uvedenou téměř neviditelným písmem někde v rohu. Dalším z možných používaných kroků, jak do jisté míry obejít zákon, je uvedení úplně nejnižší možné hodnoty RPSN, kterou lze u dané společnosti získat. Tím společnosti splní svou povinnost, 19 Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. Citováno 13.2.2009. Přístupné z <http://www.mpo.cz/dokument23234.html> - 25 -