Plány na narození dítěte a jejich realizace v České republice



Podobné dokumenty
Změny reprodukčních vzorců a individuální souvislosti rodičovství. Anna Šťastná

Vliv rozpadu manželských svazků na plodnost v České republice

O informálním učení v České republice

Čtvrtstoletí změn z hlediska hodnot a demografického chování v České republice a na Slovensku

Strategie a praktiky slaďování rodinných a pracovních rolí. Kamila Svobodová

Jednodětnost v České republice. Hana Hašková, Radka Dudová, Kristýna Pospíšilová Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Dobrovolná bezdětnost v evropských zemích Estonsku, Polsku a ČR

Děti narozené v manželství a mimo manželství: dvě různé populace

Neúplné rodiny žena jako zaměstnankyně nebo pečovatelka?

Rozvody manželství a rozpady nesezdaných soužití: stejné a/nebo jiné sociální fenomény?

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Martin Lakomý: Je poskytování péče cestou ke zdravému a smysluplnému stárnutí? , 6. olomoucká sociologická konference

Rodinná politika v EU a ČR

Vznik, stabilita a prožívání osamělého rodičovství

Potraty v roce Abortions in year 2005

dospělých: lních studií Masarykovy univerzity Brno Filozofická fakulta a Fakulta sociáln

Potraty v roce Abortions in year 2009

PLODNOST V ČESKÉ REPUBLICE PODLE VZDĚLÁNÍ A RODINNÉHO STAVU FERTILITY IN THE CZECH REPUBLIC ACCORDING TO EDUCATION LEVEL AND MARITAL STATUS

3 více. Vliv zásahu mediálními obsahy na postoje publika. Evropa. Média. Rok 2015 ve světě, ČR a médiích. přes milion imigrantů 3 více, než 2014

Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům

Život na venkově a stárnutí Ing. Pavlína Maříková, KHV PEF ČZU ČZU Praha U3V

Názory české společnosti na postavení muže a ženy v rodině a na trhu práce

Současný stav české psychiatrické péče v číslech

VÝVOJ PLODNOSTI VE STÁTECH A REGIONECH EVROPSKÉ UNIE PO ROCE 1991

Co a jak silně ovlivňuje šance na dosažení vyššího vzdělání?

Non-response bias ve studiích zdravotního stavu; Jak se liší respondenti a non-respondenti v šetření EHES 2014?

Potraty v roce Abortions in year 2013

Populační trendy v ČR - naděje nebo katastrofa? (demografický vývoj v sociologickém pohledu) Ladislav Rabušic

Výsledky perinatální péče v České republice za rok Velebil, Štembera, ÚPMD Praha

JAKÉ MÍSTO MÁ DATOVÁ ANALYTIKA V PROSTŘEDÍ SOCIÁLNÍCH, HUMANITNÍCH NEBO BIO- SOCIÁLNÍCH OBORŮ

Demografické a ekonomické souvislosti systému péče o děti v ČR a ve Francii. Kamila Svobodová Věra Kuchařová

Nezaměstnanost v souvislostech. Kateřina Fischerová, DiS. Ing. Jakub Fischer

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013

Věková struktura obyvatelstva, prognózy. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Zpráva o rodičce Report on mother at childbirth 2005

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Domácí péče a bydlení v datech projektu SHARE

První partnerská soužití českých mužů a žen

Vzdělávání jako výraz jistoty zaměstnání?

PLÁNOVÁNÍ, NAČASOVÁNÍ A DŮVODY ODKLADU NAROZENÍ PRVNÍHO DÍTĚTE V ČESKÉ REPUBLICE 1)

VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU volební model (duben 2019), vliv účasti, potenciál stran

Nový reprodukční režim: česká specifika v kontextu evropských trendů

Zpráva o rodičce Report on mother at childbirth 2009

3. Názory české společnosti na postavení muže a ženy v rodině a na trhu práce

Zpráva o rodičce Report on mother at childbirth 2008

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta. Demografie

Představy o ideálním věku pro zakládání rodiny a reálná data

Metodické postupy: Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení za cílem pozitivně ovlivnit demografické chování mladé generace

Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci

Výzkum sociální změny

Proměna participace v rodině v souvislosti s odchodem do důchodu Marcela Petrová Kafková Fakulta sociálních studií Masarykova univerzita

Fyzické tresty Výzkum PR

Prediktivní model. Co chrání a co ohrožuje. RNDr. Pavel Charamza, CSc., Bc. Daniel Dvořák, Mgr. & Mgr. Daniel Prokop. 1

Genderové aspekty stárnutí: Rodina a péče o seniory

Jak se ve světle nových dat v ČR vyvíjely vzdělanostní nerovnosti?

Svatby v české společnosti

SMÍŠENÉ MODY SBĚRU DAT - DRUHY CHYB A MOŽNOSTI SROVNATELNOSTI

Kariérová adaptabilita začínajících vysokoškoláků

Co je málo a co už je moc? ANEB Ideální počet sexuálních partnerů WHAT IS LITTLE AND WHAT IS TOO MUCH? IDEAL NUMBER OF SEXUAL PARTNERS

ANALÝZA DAT V R 7. KONTINGENČNÍ TABULKA. Mgr. Markéta Pavlíková Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky MFF UK.

Být já cikánem, tak se hanbou propadnu! Diskurz anticiganismu jako zdroj pozitivní sociální identity


Konzumace piva v České republice v roce 2007

DC003: Jana Vobecká Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Vliv domácností na volební účast: Sdílené normy, stranictví a vztahová teorie volební účasti

er Jilská 1, Praha 1 Tel.: milan.tucek@soc.cas.cz

Postoje české veřejnosti k zajišťování péče o děti v komparativní perspektivě Jana Válková. Workshop Služby péče o děti a seniory Brno, 15/09/2015

RODINA A STATISTIKA. Iva Kohoutová, Ondřej Nývlt. Tisková konference, , ČSÚ Praha

Kurz e-learningu - Současné negativní trendy ve vývoji české rodiny (Rozšiřující studium sociální pediatrie)

er Jilská 1, Praha 1 Tel.:

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Faktory podmiňující vzdělanostní aspirace a vzdělanostní segregaci u dívek a chlapců v v českém vzdělávacím systému

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. SHARE Komparativní studie věku odchodu do důchodu v ČR

Demografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice. Kamila Svobodová

Hlavní demografické změny

Vztah mezi obtěžováním hlukem a vybranými ukazateli zdravotního stavu. MUDr. Zdeňka Vandasová Mgr. Ondřej Vencálek Ph.D.

David Kaprál

Smíšené regresní modely a možnosti jejich využití. Karel Drápela

Dostupnost bydlení a demografické chování analýza regionálních rozdílů a jejich vývoje v čase

ZDRAVÍ A LIDSKÝ KAPITÁL

Volební model MEDIAN (duben-květen 2012)

Age Management ve firemní praxi. Nina Bosničová, Gender Studies, o.p.s.

C Důvody neúčasti ve vzdělávání

Cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů. Výzkum názorů české populace

Sněmovní volební model MEDIAN (listopad-prosinec 2012)


ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

Sólo rodiče v číslech

Cvičení 12: Binární logistická regrese

Zpráva o rodičce Report on mother at childbirth 2011

ČTEME? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize. Jiří Trávníček

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Tisková zpráva. Volební model v září 2018 I. ÚČAST VE VOLBÁCH 1/5

Prezidentský panel 2018 Spokojenost s výsledkem voleb a preference nevoličů , ve spolupráci s

Kdo je podle Pražanů nejlepším kandidátem na primátora?

Postoje českých občanů k manželství a rodině únor 2016

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O

Kohortní přístup k analýze úmrtnosti alternativní způsob

David Greger a kol. (ÚVRV PedF UK)

Transkript:

Plány na narození dítěte a jejich realizace v České republice Realisation of childbearing intentions in the Czech Republic Anna Šťastná

Plány a ideály ve studiu plodnosti Studium natalitních plánů předpoklad racionální volby (zda, kdy a kolik dětí) Pozornost věnovaná natalitním plánům v demografii spojená s možností predikce budoucího vývoje plodnosti a odhadů konečné plodnosti generací v reprodukčním věku The theory of planned behaviour (Ajzen) jeden k teoretických konceptů, využit mj. při konstrukci GGS Podle TPB jednání je funkcí záměrů (plánů) jedince a vnímané behaviorální kontroly. Předpoklad, že pokud je konkrétní jednání plně pod kontrolou aktéra, samy záměry (plány) dostačují pro predikci tohoto jednání.

Ideální a očekávané počty dětí Ideální počty dětí spíše reflexe společenských a kulturních norem, vycházejí vyšší než plánované počty dětí (o 0,2-0,4 v EU15 2001-Eurobarometr) či ideály deklarované vzhledem k reálné situaci respondenta Blíže realitě očekávaný počet dětí (metodol. problém s neplánovaně narozenými dětmi) Age Expected number of children 0 1 2 3 and more N Mean*** 18-19 7.5 17.0 66.0 9.4 159 1.79 20-24 6.2 17.3 60.1 16.4 323 1.88 25-29 3.3 13.4 63.0 20.3 454 2.05 30-34 3.0 13.7 56.1 27.2 497 2.13 35-39 4.4 17.2 54.8 23.6 454 2.07 40-44 8.5 16.2 56.9 18.4 425 1.91 45-49 7.7 22.6 52.4 17.3 452 1.84 18-49 5.5 16.7 57.6 20.2 2764 1.98 Zdroj: GGS 2005 Česká republika

Child Gap a ideál vs. realita, metodologické souvislosti Ukazatele vypovídající o chtěném počtu dětí Ukazatel snažící se zachytit současnou úroveň plodnosti: - TFR vs. - adjtfr (Bongarts- Feeney 1998) tempo adjustment - PATFR age and parity-specific index (z tabulek plodnosti) Rok 2005 2.0 1.8 1.6 1.4 1.2 1.0 0.8 0.6 0.4 0.2 0.0 TFR adjtfr PATFR expected number of children Zdroj: Human Fertility Database, GGS 2005 Česká republika, vlastní výpočty

Výzkumné otázky Do jaké míry byly krátkodobé natalitní plány realizovány v průběhu tří let? Jaký typ plánů je častěji realizován? Otázka predikční schopnosti deklarovaných natalitních plánů. Jaká je role vybraných individuálních charakteristik z hlediska realizování či nerealizování původně deklarovaných záměrů? Do jaké míry zůstávají natalitní záměry stabilní do budoucna v případě, že ve sledovaném tříletém období nedošlo k jejich uskutečnění?

Data, výzkumný vzorek Czech Generation and Gender Survey panelová data z let 2005 a 2008 Vzorek muži a ženy ve věku 18-45 let v roce 2005, zúčastnili se obou vln šetření N=1506 Limitace vysoké procento neúčasti respondentů z roku 2005 ve 2. vlně výzkumu (test možného zkreslení z důvodů non-response ve většině proměnných použitých v analýze není systematické zkreslení, pouze: z panelu vypadli častěji mladí a bezdětní respondenti, méně často naopak ženy na MD/RD)

Metodologie Otázky: Máte v úmyslu mít (další) dítě v nejbližších 3 letech? Za předpokladu, že nebudete mít (další) dítě v nejbližších 3 letech, zamýšlíte mít ještě někdy (další) dítě? Binární logistická regrese studium realizace natalitních plánů v průběhu následujících 3 let (plán realizován=narodilo se dítě nebo žena těhotná při 2.dotazování) Kontrolní proměnné: pohlaví, věk, počet dětí, vzdělání, partnerství (single, LAT, nesezdané soužití, manželství), socio-ekonomické postavení

Deskriptivní výsledky realizace plánů (v %) Short-term Men Women Overall childbearing Distribution Had a child Rate of Distribution Had a child Rate of rate of intention 2005 2005 within 3 years realisation 2005 within 3 years realisation realisation Definitely yes 6.4 26.7 26.7 12.1 44.9 44.9 38.8 Probably yes 17.3 9.9 9.9 12.7 21.5 21.5 15.0 Probably no 24.5 7.0 93.0 18.2 7.5 92.5 92.8 Definitely no 50.7 3.1 96.9 52.4 4.7 95.3 96.1 Cannot have (more) children 1.0 28.6 x 4.6 0.0 x x Total 100.0 7.0 x 100.0 12.1 x x Zdroj: GGS 2005 a 2008 Česká republika 9,7 % mužů a žen ve věku 18-45 let se během období mezi dvěma vlnami výzkumu narodilo dítě / očekávali dítě při 2. dotazování

Deskriptivní výsledky realizace plánů v závislosti na počtu dětí (v %) Short-term childbearing Had a child within Distribution 2005 intention 2005 3 years Rate of realisation Intention to have a 1st child Definitely yes 11.2 37.8 37.8 Probably yes 19.6 13.1 13.1 Probably no 26.5 5.7 94.3 Definitely no 41.3 6.6 93.4 Cannot have (more) children 1.4 11.1 x Intention to have a 2nd child Definitely yes 15.7 50.0 50.0 Probably yes 21.4 23.3 23.3 Probably no 17.8 8.0 92.0 Definitely no 41.6 5.1 94.9 Cannot have (more) children 3.6 20.0 x Zdroj: GGS 2005 a 2008 Česká republika Plány na 3. a další děti - pouze malý podíl lidí (<10%), míra realizace pozitivního plánu velmi nízká (13 resp. 5%)

Vliv vybraných faktorů Natalitní plány reprezentují samostatný druh informace vysvětlující natalitní chování Model 4 - kontrola ostatních proměnných Childbearing intention (ref. Wants a child later) Definitely wants a child within 3 years Probably wants a child within 3 years Model 1 Model 4 Exp(B) Exp(B) 16.10 *** 5.46 *** 4.46 *** 2.11 Wants a child later 1 1 Pozn.: Odds ratios binární logistické regrese Zdroj: GGS 2005 a 2008 Česká republika

Vliv vybraných faktorů Gender (ref. Male) Age of respondent in 2005 (ref. 25-29) Model 4 Exp(B) Male 1 Female 1.67 Age 18-24 0.51 Age 25-29 1 Age 30-34 0.55 Age 35+ 0.57 0 1 1 0.65 Number of children (ref. Childless) 2 and more 0.26 * No partner 1 Partnership status LAT 3.26 ** (ref. No partner) Cohabitation 3.60 ** Education (ref. Upper secondary) Socio-economic status (ref. Employed) Married 6.22 *** Basic/lower secondary 1.33 Secondary/certificate 0.74 Secondary/leaving exam 1 Tertiary 1.39 Employed 1 Unemployed 1.31 Maternity / parental leave 1.76 Student 1.76 Not working 0.21 Pozn.: Odds ratios binární logistické regrese Zdroj: GGS 2005 a 2008 Česká republika

Stabilita plánů - nenarodilo-li se dítě Childbearing plan in 2005 Child within next 3 years (definitely + probably) Childbearing plan in 2008 No child (neither Child later within 3 years nor later) Cannot have children Total Child within next 111 42 88 7 248 3 years (definitely + probably) 44.8 16.9 35.5 2.8 100.0 91 123 68 3 285 Child later 31.9 43.2 23.9 1.1 100.0 No child (neither 43 29 504 38 614 within 3 years nor later) 7.0 4.7 82.1 6.2 100.0 Zdroj: GGS 2005 a 2008 Česká republika

Shrnutí Natalitní plány proměnná ovlivňující šance na narození dítěte Nejvyšší šanci realizovat plány krátkodobý pozitivní plán vyjádřený s vysokou mírou jistoty Nejvyšší shoda mezi nulovými natalitními plány a následným jednáním Smíšené výsledky ohledně predikční schopnosti krátkodobých pozitivních plánů natalitní plány by vedly k nadhodnocení počtů narozených vlivy odkládání a faktorů spojených (nejen) s životním cyklem jedince ovlivňujících uskutečnění plánů či jejich redefinici Možná intervence vybraných faktorů = předmět dalšího výzkumu

Děkuji za pozornost! anna.stastna@vupsv.cz Příspěvek vznikl v rámci grantového projektu MŠMT Aktivní stárnutí, rodina a mezigenerační solidarita (č. 2D06004)