HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ INVENTARIZACE Inventarizace porostů a jednotlivých stromů byla proveden ve dnech 20.-23.6.2011. Inventarizováno bylo celkem 554 jedinců. Byla zpracována jako podklad pro návrh nezbytných pěstebních zásahů ošetření a kácení starých stromů, probírky mladších pater stromových porostů a pro návrh na odstranění nepůvodních a plevelných dřevin a stromů vrůstajících do korun cennějších starých stromů a na uvolnění perspektivních mladších stromů (i z náletů) pokud vyhovují záměrům obnovy odpovídajících společenstev v této části biocentra. Nejprve jsou popsány aleje, potom porosty na jednotlivých plochách. A) ALEJE Jírovcová alej Oboustranná alej jírovců (Aesculus hippocastanum) kolem hlavní přístupové cesty ke kapli Sv. Rocha. Jírovce byly velmi často sázeny v městských parcích a ulicích už od 18. století. Byly pravidelně vysazovány okrašlovacími spolky na přelomu 19. a 20. století. Tato alej byla vysázena jako součást původní kompozice parku na Křížovém vrchu. Tato její hodnota se zachovala dodnes. Od poslední čtvrtiny 20. století jsou jírovce masivně napadány a poškozovány klíněnkou jírovcovou. Tato alej je poškozována také tím, že nemá dostatek volného prostoru pro růst a že je stíněna vyššími stromy na sousedních plochách. Proto prosychají větve zastíněných stromů, jejich koruny se zužují a přibývá dutin v kmenech. Vitálnější jsou jen jírovce ve spodní části aleje u vstupu do lokality, kde mají volný prostor k růstu. V podrostu těchto stromů se nacházejí semenáče okolních dřevin, většinou javoru mléče (Acer platanoides) a lípy velkolisté (Tilia platyphyllos), a nitrofilní rostliny. Celková sadovnická hodnota (dále jen SH) a vitalita většiny jírovců v této aleji je průměrná (SH 3) až podprůměrná (SH 4-5). Asi 10 stromů již bylo pokáceno, ze tří dalších zbývají jen pahýly kmenů. Oslabené jedince napadají dřevokazné houby. Zatím se nenavrhuje kácení, ale ošetření, především z důvodů zmírnění rizika pádu větví. Alej je zatím v přijatelném stavu a jako součást LBC může zůstat jako refugium hmyzu, hub a ptáků. V dohledné době musí být nepůvodní a krátkověké jírovce nahrazeny jinými stromy tak. aby byla zachována kulturní a historická hodnota tohoto kompozičního prvku. V případě podstatného zhoršení provozní bezpečnosti musí být jednotlivé nebezpečné stromy odstraněny. Uchování populací chráněných organismů vázaných na jimi osídlené jírovce je možné v jiných částech lokality mimo lidmi užívané plochy (LBC část č. 3). V rámci sanace porostů na sousedních plochách musí být tato alej co nejvíc uvolněna ze zastínění. V budoucnosti je nutno počítat s náhradou jírovců jiným druhem např. vysokokmeny babyk. Lipo-javorová alej Proředěné oboustranné aleje javorů a lip kolem cest na obvodu porostů kolem kaple. V současnosti jsou obě řady stromů tvořeny jedinci různé velikosti a kvality, na zastíněné straně jsou vysoko vyvětvené, na vnější osluněné straně mají vykloněné koruny. Na obou stranách byla nálety a dosadbami zvýšena prostorová i druhová členitost natolik, že je možné uvažovat o postupné proměně alejí na menší skupiny složené z původních javorů a lip vysazených při založení parku a doplněné mladšími babykami, javory, jasany z dosadeb a náletů. Aby nebyly stromy v těchto alejích dále omezovány v růstu, měl by být probrán souvislý a hustý porost kolem nich a měly by být následně postupně uvolněny ze zápoje stromy ve středním a spodním patře. Menší počet nestabilních a proschlých (nebezpečných) stromů bude třeba odstranit, další musí být arboristicky ošetřeny. Probírkami musí být uvolněny perspektivní nejmladší stromy tak, aby na osluněné jižní a východní straně mohly vytvořit nové skupiny.
B) POROSTY STROMŮ Na ploše č.1 (za domky). je silně prosvětlený pozůstatek původního (starého) porostu s ruderalizovaným, neperspektivním podrostem s chudou druhovou a prostorovou skladbou. Chybí střední patro stromů a keřové patro. Bylinné patro je chudé a ruderalizované. Po provedení dalších nezbytných pěstebních zásahů (probírek) bude uvolněn prostor i po dosadby soliterních stromů a keřových pásů se skupinkami stromů. Na ploše č. 2 (okraj souvislého porostu na p.č. 3135) byly předmětem inventarizace pouze stromy v aleji (viz odstavec A), dendrologické hodnocení dotčené plochy není součástí tohoto návrhu. Plocha je součásti části biocentra ve které se zatím provádí pouze údržba (LBC, část 2). V rámci údržby jsou stínící stromy a nálety průběžně odstraňovány. Na ploše č. 3 (za zahrádkami) jsou zbytky smrkového porostu v řadě u cesty za ploty zahrádek. Mají podprůměrnou hodnotu (SH 4) a vitalitu. Mají být odstraněny, aby na jejich místě bylo možno vysadit clonu z vyšších keřů a skupin stromů. Nálety keřů na této ploše jsou silně ruderalizované a musí být odstraněny. Budou z nich uvolněny perspektivní a druhově odpovídající stromy. Nežádoucí náletové stromy budou odstraněny. Bylinné patro tvoří extenzivně kultivovaný a z části ruderalizovaný trávník. Na okraji za zahrádkami jsou skládky různých materiálů, které mají být před zahájením obnovy odstraněny. Na ploše č. 4 (pod letní scénou) Na místě smýceného smrkového porostu pod letní scénou jsou nové výsadby listnatých stromů: javor mléč (Acer platanoides), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), javor babyka (Acer campestre), dub letní (Quecus robur) a starší skupina bříz za letní scénou. Druhová skladba vyhovuje, uspořádání je schematické. Proto v nich bude třeba provést probírky. V současnosti již nelze počítat s případným přesazením ani u nejméně vzrostlých jedinců. V průhledu na město a vinice nad dálnicí by neměly stromy zůstat. Nevyhovuje nerovný terén s nekvalitním, málo koseným lučním trávníkem. Zásahy do této porostní skupiny probíhají v rámci stávající pěstební činnosti. Na ploše č. 5 (v koutě u zahrádek) je souvislý porost keřů a stromů z náletů. Odstranit je třeba ruderalizovaný keřový porost. Probírky ve skupině průměrně hodnotných stromů (SH 3) je možno provést v takovém rozsahu, aby zde bylo možno doplnit clonu z keřů a několika stromů. Na ploše č. 6 (u letní scény) je stabilizovaný nízký trávník sloužící jako pobytová louka a plocha pro různé akce pořádané městem a místními spolky. Poškození vyplývá z vysoké zátěže v době chovatelských výstav. Nachází se zde pouze tři ořechy vlašské (Juglans regia) nadprůměrné hodnoty (SH 2-3) s vysoko umístěnou korunou a mírně sníženou vitalitou. V dutině kmene jednoho z nich sídlí roj včel.
Na ploše č. 7 (na okraji řešené lokality) je nekvalitní porostní pás s převahou vysoko vyvětvených stromů - akátů, jasanů, javorů, babyk a jilmů s širokým spektrem sadovnické hodnoty (SH 2-4). V tomto porostním plášti se průběžně likvidují akáty a jasany a další nepůvodní a neperspektivní dřeviny. Měl by být zvýšen podíl babyk, které dobře uzavírají prostor a mohou příznivě působit na provětrávání louky a porostu u kaple. Dominantní jsou zde javory, babyky, několik původních jasanů a lípy s dobrou stavbou koruny a většinou s vysokou vitalitou a variabilním nasazením koruny od 0,5 do několika metrů. Jedná se o perspektivní stromy s naprůměrnou sadovnickou hodnotou (SH 2-3) přímo na okraji porostů. V severní části této plochy podél hranice lokality jsou výsadby smrků ztepilých ve špatném zdravotním stavu a s nízkou vitalitou. Na ploše č.8 (v okolí kaple Sv. Rocha). jsou porosty tvořené stromy různého stáří a kvality s rozvinutým bylinným patrem. Je to řídký až mezerovitý porost. Nejvyšší patro tvoří stromy z původních výsadeb (lípy, duby, javory, babyky) Jsou většinou vysoko vyvětvené, ale stabilní, s nadprůměrnou sadovnickou hodnotou (SH1-2). Mezi nimi jsou mladší stromy většinou z náletů. Z prostorového uspořádání stromů je patrná původní kompozice s průhledy na kapli. Dnes je kaple v okolních porostech zcela skrytá. Na ploše č.9 (pod kaplí Sv. Rocha). jsou porosty tvořené stromy různého stáří a kvality. Nejhodnotnější jsou původně soliterní duby (Quercus petraea), lípy a javory z původních výsadeb. Tyto dřeviny mají většinou narušenou provozní bezpečnost a zdravotní stav díky rozpadu koruny a výskytu ochmetu (Loranthus europaeus) Bohužel v této věkové kategorii jsou i nejstarší akáty. Střední a spodní stromové patro tvoří zmlazující porosty javorů mléče (Acer platanoides), babyky (Acer campestre) a lípy (Tilia platyphyllos) doplněné o předešlé výsadby jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), buku lesního (Fagus sylvatica) a jilmu habrolistého (Ulmus carpinifolia), Habitus stromů je silně poznamenán zastíněním větví v souvislém a hustém zápoji. Jilmy trpí grafiózou. V porostech jsou roztroušeny akáty (Robinia pseudoaccacia) a několik semenáčů pajasanu žláznatého (Ailanthus altissimus). Druhová skladba porostu byla ochuzena v průběhu let tím, že zřejmě bylo třeba odstranit grafiózní jilmy a že se nedochovaly původní dekorativní výsadby.keřů a květin. Zato se v podrostu rozšířil břečťan a tvoří souvislý porost na celé této ploše. Porost břečťanu je pod silným tlakem náletových druhů stromů a keřů, ale zatím k jeho další existenci přispívá pravidelně opakovaná likvidace náletů křovinořezem. Pařízky a pařezy zůstávají. Z této plochy musí být odstraněny především nepůvodní druhy stromů trnovník akát, pajasan žláznatý a další. Ošetření je nutné v případech, kdy hrozí pád proschlých a oslabených větví. Na všech plochách byly v době inventarizace nalezeny velké počty pařezů po dříve odstraněných stromech a ještě větší množství pařízků po náletech likvidovaných křovinořezem. Pařezy z upravovaných ploch je nutno odstranit, pařízky v ploše se souvislým porostem Hedery by třeba odstranit také, ale přípustné je jen takové provedení zásahů, které nepovede k narušení vitality porostu. Porost Hedery bude třeba obnovit po dokončení sanace stromového patra porostu obnovit (cca 10% ploch).
CELKOVÉ HODNOCENÍ Stav dřevinných porostů v inventarizované části LBC Sady kpt. Jaroše vyžaduje zvýšenou péči. Původně soliterní stromy v někdejším parku na Křížovém vrchu je třeba uvolnit ze zápoje, ošetřit a chránit proti tlaku rychle rostoucích mladších stromů z náletů. Jírovcovou alej je třeba zajistit proti dalšímu hynutí a připravit prostor pro novou alej. Největší nebezpečí pro rozvoj společenstev blízkých původním je v šíření agresivních neofytů (Ailanthus glandulosa, Robinia pseudoakacia...) Po dokončení obnovy porostů a podrostových a travnatých ploch bude možno cílenými zásahy (kompozičními a zdravotními probírkami) a dalšími dosadbami a dosetím odpovídajících druhů iniciovat zvyšování a udržování potřebné míry ekologické stability tohoto prvku ÚSES. Vývoj bylinných porostů bude třeba usměrňovat různě četným kosením tak, aby se zachoval stávající charakter lučního porostu na osluněných plochách, podrostové ho bylinného porostu na zastíněných plochách a trávníku s převahou krátkostébelných, proti sešlapávání odolných druhů trav. Stabilizovaný porost břečťanu bude třeba chránit před zarůstáním nálety vyšších dřevin. Inventarizaci provedl a výsledky zpracoval Ing Ondřej Remeš. Fotograficky je dokumentován a v průvodních textech komentován minulý a současný stav porostů a nežádoucí změny prostorových vztahů mezi Křížovým vrchem, městem a krajinou a změny v uspořádání prostoru v.okolí kaple. Hodnoceni jednotlivých částí a celkové hodnocení obnovované části biocentra doplnil Ing David Mikolášek. Želešice, 30.6.2011
Obr. 1 Pohled na plochu č. 6 s letní scénou na pozadí Obr. 2 Porostní okraj na hranici plochy č. 3a 6 Obr. 3 Pohled na předešlé výsadby na ploše č. 4 s náletem invazivního pajasanu žláznatého Obr. 4 Porostní clona hranici lokality (Plocha č. 4) v porostu jsou patrné zbytky málo vitálních smrků Obr. 5: Lipovo-kaštanová alej a porostní okraj v ploše č. 4 Obr. 6: Kaštanová alej jako hlavní osa, procházející lokalitou kolem kaple Sv.Rocha
Obr. 7: Habitus typický pro duby na této lokalitě. Patrná je nákaza ochmetem Obr. 9: Vzrostlý porost na ploše č. 4. Stromy již nelze bezpečně přesazovat. Průhled na radnici je uzavřen Obr. 8: Velký výskyt trnovníku akátu s jeho typickým protáhlým a pokrouceným habitem Obr. 10: Pajasan žláznatý v podrostu plochy č. 1, kde dochází k jeho masivnímu šíření
Obr. 1: Stromy ve skupině č. 5 patrné na horizontu Obr. 11: Pohled do koruny stromů plochy č.1 Obr. 12: Pohled z plochy č. 6 na kapli Sv. Rocha Obr. 13: Pohled od kaštanové aleje na kapli. Průhled pomalu zarůstá
Obr. 15: Pohled na Křížový vrch od křižovatky u autobusového nádraží. V porostu je patrná věž kaple Sv. Rocha Obr. 14: Nástup na alej procházející středem lokality Obr. 16: Srovnání plochy č. 4 před vykácením smrkových porostů a v současnosti Obr. 17
Obr. 18: Srovnání pohledů na kaštanovou alej na jaře a v létě Obr. 19