Hořčice bílá SINAPIS ALBA L. Poznámky ke komplexním znalostem o plodině ve vztahu ke komplexní agrotechnice, výnosu a kvalitě semene hořčice Ing. Vladimír KEBERT, Csc Střední odborná škola a SOU, Hořovice http://sweb.cz/analytic - stránky o hořčici
Názvosloví hořčice Aplikovaná botanika za hořčici (Senf, Mostert,Senfkorn, Mustard) rostlina (semeno), poskytující palčivou, sládnoucí chuť, avšak různých barev, velikostí a struktur. Aplikované třídění Botanické třídění Hořčice žlutosemenná Hořčice bílá (Sinapis alba L.) Hořčice tmavosemenná 1. Hořčice sareptská Brassica juncea L. Czern & Caps. Botanicky více druhů s podobnými vlastnostmi Hořčice hnědosemenná 2. Hořčice černá Brassica nigra L. syn. Melanosinapis Communis. 3. Hořčice habešská B. carinata A. Braun
Rod SINAPIS sp. Hořčice hlavní charakteristika rodu Sinapis arvensis planý plevelný druh, lysé šešule, semena tmavá 1mm Sinapis alba ssp. alba statná 2n=24, šešule bíle štětinaté pěstované kultivary Sinapis alba ssp. dissecta zpeřená planě rostoucí poddruh sever Moravy Sinapis alba je botanicky odlišná. Nesprávně též h. žlutá viz dále. Synonyma: Melanosinapis alba, Brassica hirta zde koliduje do rodu Brassica. Se sp. Brassica se Sinapis alba (L.) zdá být kompatibilnější než s Sinapis arvensis.
Sinapis alba L a Sinapis arvensis rozdílné druhy, nekompatibilní, nepodobné S. alba S. arvensis S. alba původem v mediterálu.původní druh. Obrvená, klíční rostlina má ochlupený hypokotyl. Nepukavé šesule se zobanem 20 mm,stejně dlouhý zoban 2n=24 Tyto druhy nejsou kompatibilní. Nehledat podobnost. S. alba-větší komp. na Brassica ale není s B. Křižitelná
Biologická a botanická charakteristika Hořčice je původem z divokých druhů (domovem sev. Afrika ( Brassica carinata), rody Sinapis a Brassica úzce souvisí - viz B. nigra, Sinapis juncea. Taxonomicky je H. bílá samostatný druh původu: I. ssp. alba - h.b. pravá 2n=24, původ ve středozemí, lyrovitě peřenodílné listy, zřejmě základem naší kulturní formy II. ssp. dissecta - h.b. zpeřená, plevelná h. 2n=24 Z pěstitelského hlediska - typy hořčic H. černá - B. nigra, H sareptská - B. juncea, H. habešská -B. carinata - tmavé semeno, palčivé silice H. sarepská žlutosemenná- drobné oranžové sem.orientální semeno H. bílá - žluté semeno HTS >6g, prům 2.20 mm
Skupina ostatních hořčic zdroje převážně tmavosemenných produktů Do pojmu hořčice vstupují i druhy, které jsou v genomovém kruhu rodu Brassica (Morinaga, 1934) Jde o Brukev černou, tedy slengově hořčici černou, Hořčici habešskou a hořčici sarepskou. Zde již můžeme hovořit o vzájemné kompatibilitě.
SINAPIS ALBA L. Syn: (Leucosinapis communis, Melanosinapis alba, etc. ) 25-35% oleje FOTOPERIODICKY radikálně dlouhodenní rostlina obs. GLS Sinalbin Slizové látky v semeniglukosinoláty SINALBIN, (sacharid a silice na něj vázaná) 120-225uMOL/g SINAPIN - fenolická sloučeninacholiester kys.sinapové 1,13-2,9 %, hořká, modifikuje chuť MYROZINÁZA enzym štěpící glukosinolát na sacharid a silici - efekt pochutinové hořčice Olej(až 25%) palm4; olej20; linol12; eikos; 9,5eruk43; linolen12
Hořčice bílá v systému plodin Objem produkce kolísá podle ceny vývozní plodina, český trh spotřebuje asi 5 tis.t semene r. 2002... 35800 ha výnos 0,90 t ha r. 2003... 67460 ha.výnos 0,88 t/ha r. 2004... 41000ha výnos 1,16t/ha Výnosový potenciál asi 2,50 reálný výnos v intenzívním prostředí do 2,00 t - porovnání cena v průběhu let kolísá 7-9 tis/t 1993 cena 6800 2001 cena 9000 průměrný výnos může být 1,60 t/ha semene možnosti jiného využití (energetická plodina - CZBIOM)
Hořčice bílá pěstování Biologická a botanická charakteristika. Požadavky na podmínky prostředí Založené porostu požadavky na pozemek citlivost vůči reziduům herbicidů Ošetření během vegetace herbicidy setí výživa a hnojení
Extrémní vlastnosti hořčice fotoperiodická citlivost dlouhodenní rostlina, vysoce citlivá Citlivost na utužení půdy a přítomnost mrtviny, škraloupu Vysoká citlivost na pseuhohormony z hnoje a kejdyiii.rok po aplikaci Vysoká citlivost na triaziny a subst. močoviny
Požadavky na prostředí Druh předplodiny není rozhodující nehnojená organikou bez triazinových stop nepřehnojeno dusíkem Hlubší strukturní ornice, pozor na minimalizaci Požadavek na přístupný P při 6,00-6,8pH, 60ppmP, 150ppmK srážky pod 400 mm za vegetaci (550/rok), jinak riziko snížené kvality - SRPNOVÝ ÚHRN DO 50 mm
Agrotechnika založení porostu Termín setí - březen, hranice 20.4 Výsevek nižší 8 kg/ha (při HTS 6,20 g) Meziřádky 250 mm Dávka N. 30-40 kg/ha (základ) (NPK), (NP) Dokonalá příprava - drobtovitost půdní sloje, stačí klasická technologie, též rotavátory
Zakládání porostu setí nejlépe pneumatickými stroji ale též podle určení produkce nižší výsevek - 8kg/ha 250mm. Autoregulace porostu je dostatečná, meziřádky 125mm nedoporučujeme. vzejde za 7-10 dnů trávovité plevele - běžné graminicidy jen je-li to nutné po zapojení porostu konkurenceschopnost, po opadu listů se zaplevelení může obnovit
HERBICIDY TRIFLURALIN - Synfloran, Triflurex, Treflan - 480g/l dle metodiky přípravku DOKONALÉ ZAPRAVENÍ CITLIVOST NA SVĚTLO ZA SUCHA ZTRÁTA ÚČINKU NEPŮSOBÍ NA BRUKVOVITÉ ( tedy i na brukvovité plevele) METAZACHLOR (Butisan) může být fytotoxický!!! COMODOR (tebutan 750g/l) 3-4 l??
Další opatření Dohnojení dusíkem do 80 kg/ha mikroprvky - např. WUXAL atd.- jen v kombinaci s insekticidy (mšice, blýskáček) REGULÁTORY RŮSTU - v praxi bezvýznamné ( RELAN - paracetamol, k. anthranilová, CULTAR-, CCC BARONETtriazol) U hořčice bílé šešule nepukají, neí třeba ani SPODNAM apod.
KVALITA SEMENE Olejnatost 25 až 27 % Sinalbin 129 umol/g suš. extr. šrotu (10%) HTS > 6,20 g Sinapin 1,50 % (asi 30 umol/g) (norma nespecifikuje) semena se změněnou barvou do 4% z toho semena zašedlá (tedy plesnivá) maximálně 3 %
Vliv dávky dusíku na výnos a podíl zašedlých semen 8 7,132 7 Výnos (t/ha); % šedých semen 6 5 4,801 4,016 4 2,947 3 2,22 1,722 2 2,092 1,143 1 0 N1 30kg N2 60 kg N3 90 kg Výnos % šedých sem. N4 120 kg
Obsah mykotoxinů v závislosti na podílu šedých semen 30 25 ug/kg mykotoxinu 20 15 10 5 0 0 1,405 3,428 6,589 OCHRATOX. A ug/kg 8,854 11,363 AFLATOX. B1 ug/kg 14,261 100
délka rostlin [mm*10] Vliv termínu setí na růst a vývoj hořčice 140 80 120 70 60 100 50 80 40 60 30 40 20 20 Časová řada 0 10 6.V 11.V 18.V 24.V 1.VI 8.VI 13.VI 30.VI 10.VII T1 délka (mm*10) 13,8 22,12 41,5 71,5 100,5 112 115 T2 délka (mm*10) 14 22 40 55,6 94,2 98 99 18 40 56 68 95 96 T3 délka (mm*10) T1 fenofáze 13 15 24 35 53 62 64 65 69 T2 fenofáze 10 11 22 43 50 60 64 64 65 10 20 23 43 60 63 64 65 T3 fenofáze T1 délka (mm*10) T2 délka (mm*10) T3 délka (mm*10) T1 fenofáze T2 fenofáze T3 fenofáze 0
Ostatní druhy a typy hořčice 1. Hořčice sareptská Brassica juncea L., Czern. et Coss syn: Brukev sítinovitá 2n = 36 Středoasijský druh. Syntetický druh (aloploid) B.campestris x B. nigra po jednom genomu. Původ: Indie a Čína. Hlavní oblasti Pákistán, Indie, součást Canola V našich podmínkách je druh pěstovatelný s výhradami. typ tmavosemenný ( černá hořčice ) - často se plete v pojmu s hořčicí černou. Ve skutečnosti tmavě hnědá semena pravidelná, typické síťování povrchu semene. Slouží k výrobě kremžské hořčice. typ žlutosemenný ( orientální typ ) má sytě žluté drobné semeno s vysokým obsahem silice. Slouží k výrobě orientálních hořčic. Teplomilný druh - orientální a francouzské receptury
Hořčice sareptská Brassica juncea Tento druh nahrazuje B. nigra ve výrobě kremžské hořčice Výroba ostré sareptské hořčice Obsahuje semena 1,2-2mm průměr, typická nezaměnitelná barva šešule 23-55 mm, nápadné žilky, kuželovitý zobánek 5-10mm olejnatost 32-40% GLS Glukobrassicin Pěstování i v ČR ovšem z různých osiv pozor na výběr původu osiva
2. Hořčice habešská Brassica carinata A. Braun. ; syn: B. integrifolia var. Carinata syn: Hořčice hnědá, též : Brukev kýlnatá 2n = 34 Africký druh. Syntetický druh (aloploid) B.nigra x B. oleracea po jednom genomu. V našich podmínkách nevýznamná. U nás se nezpracovává Planá forma neznámá. olejnatost 35-40% ; Erythea pěstování v nadm. v. 1500 2000 m částečně odolná výdrolu šešule nepukají drobnými rázy a vzájemným otlukem Orientální a francouzské receptury V našich podmínkách též pěstovatelný druh ale jen vybrané typy Význam šlechtitelský, též zelenina
Brassica carinata h. habešská výška 80-150cm, Semena 1,2-2,50 mm, narůžovělá, tm. hnědá HTS do 7,00 g, rostlina lysá význam šlechtitelský meziplodina? Vyšetření kvality a možnosti speciálního užití námět dalšího výzkumu.
3. Hořčice černá Brassica nigra (L.) KOCHsyn: Brukev černohořči ce Melanosinapis communis Schimp. et Spenn. syn: Brukev černohořči ce Sinapis tetraedra 2n = 16 Středozemní druh. Původní druh. V našich podmínkách je druh pěstovatelný ale neperspektivní. Jen speciální použití. Nevýnosný divoký druh. Pukavé drobné a úzké síťované šešule, pukají od špičky ještě před dosažením zralosti. Velmi drobná tmavá semena Glukosinolát SINIGRIN 3,5-7% v sušině extr. šrotu 35 % oleje, též farmaceutické užití potenc. Význam výnosnost asi 1,50 t/ha; HTS 1,7 g
Produkční typy a odrůdy Typy pícní - typy s vysokým habitem, nejčastěji meziplodiny a zelené hnojení. hořčice sareptská dřívější všeobecně známé typy - Vitasso, Sarepta a novější odrůdy výnosná pícnina, rychlá tvorba sušiny, rychlý vývoj hořčice bílá u nás nejběžnější zelené hnojení, levné osivo ASCOT (1999 P.H.PETERSEN), SINA(2000KWS), SITO(2000KWS)
Produkční typy a odrůdy II. Typy přechodné pro zelené hnojení a biomasu, též výroba semene o použití odrůd rozhoduje rozdílná agrotechnika: H. bílá: ZLATA (1982), METEX(1995) dříve i MUSTANG (SW) Typy vyloženě semenné VERONIKA(2000) nižší vzrůst, intenzívní větvení, rovnoměrné zrání
TYPY A ODRŮDY III Typy specielní bezerukové typy Rizo a Silenda POZOR NA DOVOZ KVALITY CANOLA složení silic neodpovídá potřebě výroby stolní hořčice. CANOLA výroba oleje Čína, Pákistán, Indie náhrada řepky (zdroje dovážené hořčice sareptské). Typy polodivoké a divoké speciální účely typy osiv získané z merkantilu, pokusné účely Hořčice černá (asi nejméně šlechtěná) dnes jen farmaceutické použití, koření a pro účely genetické.