Obsah Předmluva... 6 Úvod... 8 Základy Principy...22 Tvar...52 Barva...58 Materiály...70 Funkce...76 Praxe...82
Dům a okolí Orientace...108 Prostředí...118 Místo...132 Město...144 Žít a pracovat podle Feng šuej Dům...156 Pracovní prostředí...188 Zahrada...208 Design...222 Otázky a odpovědi...228 Příloha...237 Glosář...243 Rejstřík...251
Předmluva 6 Dřívější civilizace dokázaly ocenit a využívat různé energetické formy; stavitelé znali prvek Země, Nebes a jejich energetický vliv na člověka, respektovali zákony kosmické harmonie a umístění staveb nebylo nahodilé; využívalo se specifické energie daného místa. Feng šuej se zařazuje do skupiny starých nauk na pomezí mezi vědou a uměním, protože operuje na různých úrovních od pověr až po praktickou nauku, od posvátného k profánnímu, od emocionálního k fyzikálnímu. Představitelé této disciplíny se musí naladit na příslušné prostředí, aby mohli přijímat poselství a signály. První odborníci byli pravděpodobně šamani, kteří shromažďovali informace o vnějším prostředí, dokázali číst znamení a předpovědi ve větru, v barvách listů, ve fázích měsíčního cyklu, ve vůni deště, v chování zvířat, ve vlhkosti hornin, ve hvězdách. Dnes praktikuje Feng šuej na Východě malé množství odborníků, přičemž je přísně stanoveno, aby se jednalo pouze o muže, protože tradice konfucianizmu zakazovaly předávat důležité a tajné znalosti ženám. Poté, co bylo učení Feng šuej oficiálně vyhoštěno z Čínské lidové republiky, se v současnosti stále praktikuje na čínském venkově a ve městě Hongkong, kde vznikají banky, obchody a stavby, které přísně zachovávají základní principy této disciplíny. Například budova Hong Kong Shanghai Bank, kterou projektoval Norman Foster, je jedinou současnou budovu postavenou ve stylu kruhové mince a jedna z nejvíce komplexních a inovativních kancelářských budov, jejíž stavba byla konzultována ve fázi projekce a realizace s odborníkem na Feng šuej.
Jak efektivně vyjádřily ve svém pojednání Daniela Bailo a Luca Negri, smysl oživení Feng šuej v západním světě, kde představuje jednu z posledních tendencí v oblasti interiérového designu a v projekci budov, přijímá znaky znovuobjevení systému tradic, zvyků, myšlenek a praktik. Ty se během dlouhé cesty, kterou urazila buddhistická nauka od Tibetu po Čínu, smísily s filozofickými, náboženskými a rituálními směry a proudy myšlení v různých kulturách, se kterými byly konfrontovány. Lze říci, i když to bude jistá redukce, že Feng šuej vytváří teorie o tom, jak zorganizovat vlastní životní prostor. Jestliže je toto tvrzení pravdivé, nelze redukovat jeho hluboký dopad: Lidskou zkušenost v minulém století příliš často doprovázelo delirium všemocnosti, které přivedlo člověka ke kořistnickému postoji vůči zdrojům daného prostředí a k tomu, že jeho život na této planetě se řídí vesměs pouze racionálními schopnostmi. Jak tvrdí tyto dvě autorky: Zatímco východní myšlení je založeno na koncepci světa, která klade na první místo emocionální, senzorickou a intuitivní oblast, západní myšlení je založeno na racionalitě a konkrétnosti. Jsou to dva přístupy k přírodě a k celému jevovému světu, které jsou sobě navzájem velmi vzdálené, ale ze kterých lze čerpat, aby si člověk vytvořil komplexní vizi světa. Přitom by se měl inspirovat z prvního přístupu, aby senzibilizoval emocionální sféru vědomí, a učit se z druhého přístupu vědecká fakta, která dokazují pragmatickou věrohodnost zdánlivě prázdných doktrín. Z jednoduchého poznatku, že každého jednotlivce v dobrém i špatném smyslu ovlivňuje vnější prostředí, se východní architekt může opřít o Feng šuej s cílem modifikovat a harmonizovat okolní prostředí za účelem zlepšit kvalitu života jednotlivce i skupiny. Učení Feng šuej, které vychází ze spojení mezi člověkem a jeho prostředím, mezi starými metodami a moderním životem, interpretuje artikulovaný jazyk tvarů a přírodních jevů, budov a symbolů vytvořených člověkem, ale také je klíčem k porozumění tichému dialogu mezi člověkem a přírodou. Arch. Arturo Dell Acqua Bellavitis, místopředseda nadace Fondazione Triennale di Milano a řádný profesor na katedře průmyslového designu na univerzitě Politecnico di Milano 7
Úvod 8 Katsushika Hokusai, Velká vlna u pobřeží Kanagawy (zhruba 1830 1832), polychromovaná xylografie. Vítr a Voda jsou dva prvky, které podle tradičních čínských představ usměrňují energii na Zemi. Už odnepaměti, v každé kultuře, vždy a všude, člověk pociťoval potřebu důkladně se seznámit s oblastí, kde se hodlá usadit, aby dokázal harmonizovat své stavební dílo se specifickým a jedinečným charakterem prostředí (genius loci). Architektonická díla inspirovaná božskou harmonií nebeské klenby a samotné přírody jsou už od počátku hluboce spojena se zvláštnostmi krajiny a proniknuta symbolickými významy. Symbol představuje kontaktní bod, který je společný jakékoli kultuře, mezi člověkem a přírodou, mezi božským a lidským, mezi hmotným světem a psychikou. Fyzické prostředí a jedinec jsou spojeni subtilním vztahem, který není spojen se sférou vědomí, ale spíše nevědomí; tento vztah se vyjadřuje pomocí symbolického jazyka pomocí prastarých archetypů lidské civilizace. Symbol tvoří opěrný bod lidské bytosti ve světě, a poněvadž jak tvrdil filozof Martin Heidegger Být na Zemi znamená pobývat, dům, chápaný jako prostředník mezi člověkem a přírodou, má hluboký symbolický význam.