CHEMICKÁ EXKURZE VE STŘEDOŠKOLSKÉM VZDĚLÁVÁNÍ

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Chemie Studijní obor: Chemie a biologie se zaměřením na vzdělávání Lucie Papírníková CHEMICKÁ EXKURZE VE STŘEDOŠKOLSKÉM VZDĚLÁVÁNÍ CHEMISTRY ORIENTED FIELD TRIP IN SECONDARY EDUCATION Bakalářská práce Vedoucí závěrečné práce: RNDr. Pavel Teplý, Ph.D. Praha, 2013

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu. V Praze, 4. 6. 2013 Podpis

Poděkování: Chtěla bych poděkovat panu RNDr. Pavlu Teplému, Ph.D. za cenné rady a připomínky, které mi poskytoval při zpracování bakalářské práce. Dále děkuji paní RNDr. Ivaně Lorencové z Národního technického muzea, za poskytnutí informací a obrazových dokumentů k připravované expozici Chemie všude kolem nás, a všem ostatním, kteří mi ochotně poskytli potřebné informace a umožnili mi absolvovat exkurzi v jejich podniku.

Klíčová slova exkurze, chemie, střední školství, expozice, mimoškolní výuka Keywords field trip, chemismy, secondary education, exhibition, out of school teaching ABSTRAKT Cílem práce bylo shrnutí dostupných informací o exkurzích, zjištění využívání exkurzí při pregraduální přípravě učitelů a vytipování vhodných pražských lokalit využitelných k chemicky orientovaným exkurzím. Práce obsahuje návrhy lokalit, jejichž součástí jsou popisy navštívených míst i s fotografiemi, včetně adres a kontaktů potřebných k realizaci exkurze. Součástí práce jsou také ukázky a odkazy na pracovní listy, videa a další výukové materiály. Práce je cílena především pro potřeby učitelů jako pomůcka pro přípravu exkurzí. ABSTRACT This thesis summarized available information about field trips and their integration into undergraduate chemistry curriculum. It also contains a list of places in Prague suitable for filed trip in chemistry education. Suggested field trips include a description of each visited place, photographs, and contact informations.. The apendix contains samples and links of worksheets, video recordings and other teaching laids. The thesis can be used as a teacher aid for preparing school field trips.

Obsah 1 Úvod... 8 1.1 Cíle práce... 8 2 TEORETICKÁ ČÁST... 9 2.1 Exkurze jako organizační forma výuky... 9 2.2 Zásady exkurze a její význam... 10 2.3 Klasifikace exkurzí... 11 2.4 Fáze exkurze... 12 2.4.1 Přípravná fáze... 12 2.4.2 Organizace a realizace exkurze... 13 2.4.3 Fáze zhodnocení exkurze... 14 2.5 Dotazníkové průzkumy... 14 2.6 Pregraduální příprava učitelů... 17 3 PRAKTICKÁ ČÁST... 20 3.1 Náměty na chemicky orientované přírodovědné exkurze... 20 3.1.1 Mineralogické muzeum... 21 3.1.2 Zentiva... 22 3.1.3 Chemie všude kolem nás... 23 3.1.4 SÚRAO... 25 3.1.5 Golem... 26 3.1.6 Reaktor VR - 1... 27 3.1.7 Podolská vodárna... 28 3.1.8 Čistírna odpadních vod v Bubenči... 30 3.1.9 Ústřední čistírna odpadních vod... 31 3.1.10 Smíchovský pivovar... 33 3.1.11 Muzeum a Pivovar U Fleků... 34 3.1.12 Coca - Cola... 35 3.1.13 Letiště Václava Havla Praha... 36

3.1.14 Spalovna Malešice... 37 3.1.15 Akademie věd ČR... 38 4 Diskuze... 39 5 Závěr... 41 6 Použité zdroje... 42 7 Přílohy... 46

Seznam použitých zkratek AV Akademie věd CD compact disc ČR Česká republika ČVUT České vysoké učení technické EU Evropská unie FJFI Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská FN Fakultní nemocnice KJR katedra jaderných reaktorů MU Masarykova univerzita v Brně NTM Národní technické muzeum OP občanský průkaz o.p.s. obecně prospěšná společnost PET polyethylentereftalát PřF Přírodovědecká fakulta QR kódy z anglického Quick response rychlá odpověď RVP rámcově vzdělávací programy SÚRAO Správa úložišť radioaktivních odpadů ŠVP školní vzdělávací programy ÚČOV Ústřední čistírna odpadních vod UK Univerzita Karlova VIP very important person VŠCHT Vysoká škola chemicko-technologická ZEVO zařízení na energetické využití odpadu ZDŠ Základní devítiletá škola

1 ÚVOD Důvodem k psaní mé bakalářské práce na téma exkurze, bylo vědomí toho, že exkurze je jedna z opomíjených forem výuky, která má při správném provedení nesporný pozitivní vliv na získávání nových znalostí a dovedností žáků. Práce je koncepčně rozdělena na teoretickou část, která zahrnuje charakteristiku exkurze, její význam, klasifikaci exkurzí, jednotlivé fáze exkurze, ale i dosavadní výzkumy v této oblasti a roli exkurzí v přípravě budoucích učitelů. Praktická část obsahuje několik typů na exkurze pro střední školy v rámci výuky chemie, tak aby tato práce mohla být nápomocná učitelům při výběru a plánování exkurze. 1.1 CÍLE PRÁCE Na začátku psaní práce bylo stanoveno několik cílů: Shrnout základní informace o exkurzích. Vyhledat informace o využívání exkurzí v pregraduální přípravě učitelů. Vytipovat vhodná místa k exkurzi pro žáky SŠ v rámci výuky chemie v hlavním městě Praze. Zhodnotit vhodnost vytipovaných míst a vytvořit přehledné srovnání. Doporučit učitelům chemie vhodná místa k exkurzi. 8

2 TEORETICKÁ ČÁST V teoretické části jsou z dostupné literatury a článků shrnuty informace o exkurzi jako aktivizační formě výuky, o jejím významu a možnostech třídění. Zahrnuté jsou též výsledky dotazníkových průzkumů na téma exkurze a využívání exkurzí při pregraduální přípravě učitelů. 2.1 EXKURZE JAKO ORGANIZAČNÍ FORMA VÝUKY Úvodem teoretické části práce je vhodné zařadit charakteristiku exkurze jako organizační formy výuky a její postavení v dnešním didaktickém systému. V pedagogické literatuře nalezneme s malými obměnami často obdobné charakteristiky. Skalková [1] charakterizuje exkurzi jako: jednu z organizačních forem výuky, která se realizuje v mimoškolním prostředí. Její význam v souvislosti s modernizací vyučování neustále vzrůstá. Používá se s různými cíli: podporuje názornost vyučování, prohlubuje společenskovědní, přírodovědné, technické či pracovní znalosti žáků, ukazuje praktický význam poznatků a jejich využití, navozuje vztah vyučování k praktickému životu, posiluje motivaci, zájem, předprofesionální orientaci žáků. V Průchově Pedagogickém slovníku [2] je exkurze definována jako: Skupinová návštěva významného nebo zajímavého místa či zařízení, která má poznávací cíl. Jedna z organizačních forem výuky konaných v mimoškolním prostředí, má přímý vztah k obsahu vyučování: ilustruje, doplňuje, rozšiřuje žákovu zkušenost. Petty [3] dodává, že návštěvy a exkurze jsou takové vyučovací metody, z nichž si žáci nejvíce pamatují; zároveň jsou velice užitečné pro vztah učitele a žáka za předpokladu, že jsou dobře naplánované. Motivují žáky a umožňují, aby do učení a vyučování vstoupil skutečný svět. Podle Bílka [4] je exkurze organizační forma výuky, která se uskutečňuje nejčastěji jako řízené pozorování v originálních provozních podmínkách, tedy v takovém prostředí, které by se žákům a studentům obtížně zpřístupňovalo jiným způsobem nebo které chce učitel žákům přiblížit pro prohloubení teoretických poznatků a konfrontovat s praxí. 9

2.2 ZÁSADY EXKURZE A JEJÍ VÝZNAM Nejen literární zdroje, ale i praktické zkušenosti ukazují, že získávání nových poznatků je vždy efektivnější, pokud je zprostředkováno pomocí reálného styku žáků s danou problematikou. Již J. A. Komenský ve svých Didaktických spisech napsal, že poznání praxe je organickou součástí obsahu vyučování a je proto velmi důležité.[5] Žádný model, video či přednáška nemohou nahradit přímý styk s realitou. Exkurze, jako jedna z aktivizačních forem výuky, umožňuje zapojení žáků dle jejich schopností, umožňuje získávat poznatky jinak než z výkladu učitele, vlastním pozorováním, více se zapojuje vnímání všemi smysly, což vede nejen k lepšímu zapamatování vědomostí ale i k rozvoji logického myšlení. Též se rozvíjí žákova ukázněnost, schopnost spolupráce a odpovědnost za vlastní chování. J. Dewey, americký pragmatik, upozorňoval na výchovný význam, kdy se díky exkurzím žáci setkávají s řemesly a průmyslem, což v dřívějších dobách bývalo v kompetenci rodičů. I J. J. Rousseau v díle Emil čili o výchově poukazuje na důležitost sblížení žáka s pracovním prostředím. [5] Jeden z teoretiků činné školy, W. A. Lay, se více zaměřil na učitele a přišel s požadavkem, aby byl učitel více uprostřed žáků při hrách, pozorování a exkurzích než za katedrou. [5] Exkurze dává prostor pro zdůraznění a aplikaci mezipředmětových vztahů. [6] Zařazována bývá tématika ochrany životního prostředí, kde by žáci měli získat informace, které formují jejich osobností charakter. Význam exkurzí je značný zejména v oblasti motivace. Žáci často považují chemii za jeden z nejsložitějších předmětů vyučovaných na SŠ. Během exkurze mohou být úspěšně prezentovány vědecké poznatky, které by pro žáky byly jinak příliš složité. Díky exkurzi jsou snadněji a lépe pochopitelné. Zařazením exkurze do výuky vzrůstá i motivace žáků, kteří nejsou v předmětu prospěchově až tak úspěšní a získává pro ně lidštější rozměr. Je to především proto, že zde mohou uplatnit i základní znalosti nebo znalosti z oblíbenějších předmětů, což může vést ke zlepšení kritického a analytického myšlení.[7] Mezi zásady, které by měli být při plánování exkurze brány v úvahu, jsou především využitelnost a dostupnost z časového i finančního hlediska. Hlavní by ale měl být zájem učitele i žáků exkurzi realizovat, v opačném případě exkurze nesplní svůj význam. 10

2.3 KLASIFIKACE EXKURZÍ Klasifikace exkurzí není jednotná, každý autor dělí exkurze jiným způsobem. Pro rozdělení můžeme využít různých hledisek. Podle zaměření rozdělujeme exkurze na: exkurze tematické (monotematické, specializované), které jsou zaměřené na určitě téma ve vyučovaném předmětu či na určitý obor (např. Zentiva - léčiva) exkurze komplexní odborné, které se zaměřují na to, aby žáci v rámci jedné exkurze získali poznatky z více disciplín [4] (např. komplexní přírodovědné exkurze, které obvykle zahrnují poznatky z biologie, geografie, geologie i chemie) (např. vycházka po naučných stezkách) exkurze komplexní mezipředmětové, které jsou orientovány nejen na odbornou složku poznávání, ale i na všeobecně vzdělávací složku, takže se začlení např. i pozorování historických památek a pamětihodností v místě exkurze. [4] (např. exkurze do muzea stříbra v Příbrami) Podle prostředí, ve kterém se konají, rozlišujeme exkurze do: muzea, na výstavy (např. NTM) science centra (např. IQ park, Techmania) výroby (např. Zentiva) vědeckovýzkumných ústavů (např. Akademie věd) přírody (např. naučné stezky či geologická naleziště) Podle funkce exkurze dělíme na: exkurze úvodní (předběžné): jsou realizovány ještě před zařazením tématu do výuky, získané poznatky budou žáci využívat posléze při výuce daného tématu; zařazuje se především jako motivační prvek, případně je možné exkurzi využít ke sběru materiálu pro další výuku exkurze průběžné: jsou zařazeny v průběhu výuky tématu, proto umožňují přímé zprostředkování a předání učiva [6] exkurze závěrečné (následné): se uskutečňují až po výuce souvisejícího tématu ve škole. [4] Slouží pro shrnutí učiva, žáci si rozšiřují a prohlubují své znalosti, které mohou konfrontovat s praxí. 11

Podle časové náročnosti exkurze dělíme na: krátkodobé: zahrnují vycházky a prohlídky, trvající maximálně 2 hodiny (např. návštěva NTM) dlouhodobé: polodenní, celodenní a vícedenní (vedeny do vzdálenějších lokalit či s časově náročnější realizací) [6] (např. exkurze do cukrovaru v Dobrovici) Volba kategorie je v rukou učitele, který exkurzi pořádá. Každá kategorie exkurzí má svá vlastní specifika a není tedy vhodná pro každé zvolené téma. 2.4 FÁZE EXKURZE Každá exkurze sestává z několika fází, které je nutné dodržet, aby měla co největší vzdělávací přínos. Pokud je některá z fází exkurze vynechána, stává se z organizační formy výuky pouze pěkný výlet, který ale neplní svoji didaktickou úlohu. 2.4.1 Přípravná fáze Pro úspěšnou realizaci exkurze je nutná důkladná a promyšlená příprava, [8] která by měla zahrnovat přípravu učitele i žáků. Učitel by si měl především ujasnit cíl exkurze a měl by formulovat očekávané výstupy žáků. Pečlivá příprava podkladů pro exkurzi v rámci předmětu chemie spočívá ve včasném a promyšleném vytipování vhodných objektů, které souvisí s obsahem chemického vzdělávání a jeho odrazem v každodenní praxi. [9] Výběr instituce, volba způsobu expozice a demonstrace materiálů je velmi důležitá z hlediska soustředěnosti a motivace účastníků exkurze, ale také z důvodů mezipředmětové integrace. [8] Do přípravné fáze exkurze patří její začlenění do plánu exkurzí školy, komunikace a spolupráce s muzeem či jinou institucí a v neposlední řadě spolupráce s kolegy v případě komplexní odborné exkurze. Příprava ze strany učitele také zahrnuje prostudování všech dostupných materiálů týkajících se dané exkurze (dostupnou literaturu, popularizační materiály aj.). Mnohé instituce mají materiály k dispozici již hotové v tištěné podobě, některé jsou přístupné on-line na webových stránkách. Tyto obrazové, textové i zvukové materiály se mohou stát pro učitele základním podkladem pro tvorbu nejrůznějších vhodných didaktických pomůcek. [8] Z didaktického hlediska se osvědčuje připravit materiály pro žáky předem, stejně tak stanovit požadavky, kritéria a pravidla pro vyhodnocení práce studentů, odborného i pedagogického přínosu celé akce. [9] 12

Při plánování a přípravě exkurze je nezbytné zvážit také ekonomickou stránku realizace. Možnosti školy a především rodičů žáků, kteří ji většinou platí. Výhodou velkých podniků bývá, že často nepožadují žádnou finanční úhradu za umožněnou exkurzi. [9] 2.4.2 Organizace a realizace exkurze Organizace a následná realizace exkurze navazuje na fázi přípravy. Zahrnuje zjištění důležitých formalit, jako jsou např. vhodný termín a čas exkurze, počet osob účastnících se exkurze, přítomnost průvodce a případné přizpůsobení se požadavkům institucí (ochrannými pomůckami, vhodným oblečením apod.). Vhodná je i domluva učitele s průvodcem o obsahu výkladu, aby odborník nezahltil svůj výklad odbornými pojmy, kterým žáci nebudou rozumět. Organizace zahrnuje i zajištění dopravy, případného doprovodu žáků, u žáků mladších 18 let též oznámení místa a času ukončení akce rodičům. U vícedenních akcí zahrnuje zajištění stravování a ubytování. Samotná realizace vyžaduje od učitele zvládnutí organizace dopravy na místo exkurze a případné řízení jejího průběhu včetně výchovných aspektů. Učitel by měl znát trasu exkurze a v reakci na časovou dispozici by měl být schopen ji operativně zkrátit nebo naopak prodloužit. Zároveň by však měl žákovu pozornost usměrňovat správným směrem a podpořit žákovu zvídavost či iniciovat dotazy žáků. Žáky je potřeba naučit jinému režimu, který se vymyká obvyklé vyučovací hodině (např. diskutovat s odborníkem). Pro úspěch exkurze je důležité, zda si žáci mohou vše důkladně prohlédnout případně také ochutnat (např. v potravinářském podniku) či alespoň vnímat sluchem, hmatem. Díky zapojení více smyslů, jsou aktivovány rozlišné části mozku, které se navzájem ovlivňují a přispívají tím k vyšší pravděpodobnosti zapamatování nové informace. V hodinách se nejvíce využívá zraku (85 %) a sluchu (12 %), na ostatní smysly zbývají pouhá 3 %. Multisenzorické učení není v klasických vyučovacích hodinách příliš časté, exkurze je tedy jedna z možných variant, jak ve výuce využít více smyslů, což může zvýšit efektivitu učení a zároveň napomoci eliminovat nedostatky žáků, kteří mají některý ze smyslů oslabený. [10] 13

2.4.3 Fáze zhodnocení exkurze Poslední neméně důležitou fází je hodnocení proběhnuvší exkurze. Tato fáze by měla být realizována co nejdříve po skončení samotné exkurze. Vhodné je alespoň krátké shrnutí (např. na zpáteční cestě), obsáhlejší hodnocení může proběhnout až ve škole. Ve škole jsou poté za aktivní součinnosti učitele a žáků připomenuty nové zkušenosti a poznatky, které žáci získali, jsou uvedeny do širších souvislostí, hodnoceny. [1] Žáci mohou diskutovat o přínosu absolvované exkurze, mohou přednést referáty, vytvořit postery, nástěnky či jiné práce (např. multimediálního charakteru, webové stránky), za které by měli být hodnoceni. Pokud byly předem vytvořeny, žáci odevzdávají vypracované pracovní listy. Pro co nejvyšší účinnost pracovního listu, je dobré, aby jednotlivé úkoly a otázky v pracovním listu byly co nejrůznějšího typu.[11] Závěrečné hodnocení patří učiteli, který posoudí přístup a chování žáků během exkurze a pro sebe pak také splnění předsevzatých cílů. 2.5 DOTAZNÍKOVÉ PRŮZKUMY Průzkumy mezi učiteli z praxe jsou prováděny především pro zjištění informací o praktickém uplatnění a využitelnosti exkurzí. Zjišťuje se účinnost i četnost exkurzí v rámci předmětů a samozřejmě také místa, kam se exkurze pořádají. Součástí průzkumu bývá i zjišťování zapojení učitelů do průběhu exkurze, jejich příprava a hodnocení žáků, případně problémy, se kterými se při realizaci setkávají. Pravděpodobně nejstarší dotazníkový průzkum ta téma exkurze provedl ve své rigorózní práci J.Laška [5]. Odpovídali učitelé ZDŠ v Ústeckém kraji. Ze 110 dotazníků jich bylo vyplněno pouze 64, tedy mírně nad polovinu. I z toho už je viditelný menší zájem učitelů o exkurze. Z dotazníků vyplynuly některé zásadní informace, které jsem shrnula do pár bodů: Exkurze považuje za částečně či velmi důležité přes 90 % učitelů (z toho 50 % částečně). 78 % učitelů nemá k dispozici literaturu o exkurzích. Podle 97 % učitelů exkurze ovlivňuje volbu povolání žáků (z toho 57 % částečně). Téměř 70 % učitelů shledává při organizování exkurze nějaké obtíže (např. vzdálenost, nezájem podniku, problém ve škole). Podle učitelů je optimální délka exkurze 2 hodiny. 14

Jiný dotazníkový výzkum [8] se uskutečnil v roce 2010 ve středních Čechách, kterého se zúčastnilo 40 respondentů. Z opovědí učitelů, převážně přírodovědných předmětů, je zřejmé, že: exkurze se nejčastěji realizují v předmětech chemie (90 %), biologie a ekologie (72 %) v zeměpisu a dějepisu (23%), odborných předmětech SOŠ (13 %) a v matematice, fyzice a dalších (26 %) Dále z dotazníkového průzkumu vyplývá, že exkurze nejčastěji bývají integrované se zaměřením na jeden předmět (62 %) či dokonce monotematicky (31 %). Komplexní exkurze je realizována pouze 5,5 % učitelů. Dle průzkumu byli hodnoceni žáci nejčastěji pomocí pracovních listů (62 %) nebo žáci po exkurzi zpracovávají referáty (46 %). Pouze 8 % učitelů hodnotí své žáky po exkurzi pomocí ústního zkoušení. Lokality využívané pro exkurze jsou dle šetření: 64 % - přírodní lokalit či vodárny a čistírny odpadních vod, 59 % - muzea, 51 % - průmyslové podniky, 46 % - ZOO a botanické zahrady, 38 % - naučné stezky, 10 % - science centra a v 18 % jiné instituce (např. elektrárny). V letech 2006 a 2010 byly realizovány další dva dotazníkové průzkumy, které se zaměřily na využívání lokalit vhodných pro přírodovědné vzdělávání a využití lokalit pro realizaci exkurzí v rámci výuky chemie [12]. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 385 pedagogů ze ZŠ, SŠ a gymnázií. 15

Obr. 1 Graf z dotazníkového průzkumu znázorňující skladbu lokalit využívaných v přírodovědném vzdělávání na různých typech škol. Průzkum z roku 2006. (převzato z [12]) Na obrázku 1 je viditelné, že rozdíly mezi úrovněmi škol ve využívání různých lokalit pro přírodovědné vzdělávání nejsou až tak velké. Výraznější odlišnosti od gymnázií jsou jen u odborných škol, kde nejsou hojně využívané naučné stezky. Nejvíce jsou exkurze pořádané do nespecifikovaných míst, nejspíše podniků s rozličnými zaměřeními, dle zaměření oborů středních škol. U gymnázií a ZŠ jsou nejvíce využívaná muzea, naučné stezky a ZOO, což je v případě přírodovědného vzdělávání pochopitelné. Obr. 2 Graf z dotazníkového průzkumu znázorňující využívaní lokalit při exkurzích k výuce chemie. Průzkum z roku 2010. (převzato z [12]) 16

Z obrázku 2, na kterém jsou znázorněny využívané lokality zaměřené na chemické vzdělávání, je viditelné velmi odlišné využívání lokalit napříč různými úrovněmi škol. Na SOŠ je viditelné velké využití science center oproti ostatním typům škol. Na osmiletých gymnáziích se nejvíce využívají exkurze do vodáren či čistíren odpadních vod, na čtyřletých gymnáziích se nejvíce využívají muzea. Základní škola využívá všechny lokality v podobném poměru. Na York College v Pensylvánii pořádají pro studenty nevědeckých oborů v jednom semestru předmět, ve kterém kromě laboratorních cvičení absolvují několik exkurzí, které jim mají přiblížit vztah chemie ke každodennímu životu. Po konci semestru studenti dávají svým profesorům zpětnou vazbu a exkurze hodnotí. Z hodnocení vyplynulo několik důležitých závěrů: Studenti považují exkurze za dobrou zkušenost. Myslí si, že kombinace laboratorních cvičení a exkurzí je dobrá. Považují exkurze za efektivní metodu výuky. Po exkurzích mají lepší představu, jaké jsou aplikace toho, co studují. Pro studenty je zajímavé vidět, jak jejich školní teorie funguje v praxi. Většina studentů si dle vlastních slov z exkurze odnesla více zkušeností než z tradičních laboratorních cvičení a tento předmět by doporučili rozšířit. Učitelé, ale podotýkají, že exkurze mohou pomoci zařadit chemii do kontextu reálného života, ale že nelze nahradit všechny laboratorní cvičení exkurzemi.[13] 2.6 PREGRADUÁLNÍ PŘÍPRAVA UČITELŮ Exkurze jako organizační forma klade na učitele velké nároky nejen z hlediska odborných ale i organizačních dovedností. Celková efektivita exkurze totiž z velké části závisí na její přípravě. Jednou z nezbytných kompetencí učitelů, požadovaných pro jejich úspěšné profesionální působení a odpovídajících současným cílům vzdělávání uplatňovaným v celé EU, je vedle odborné a profesionální kvalifikace též schopnost uplatnit manažerské dovednosti při řešení komplexních projektových zadaní, včetně aplikace méně tradičních forem vzdělávání. Učitel musí mj. zvládnout nejenom dovednost řídit řešení projektů i jednotlivých úkolů, ale stejně tak i kooperovat s ostatními při týmové práci, podílet se na výsledku celého řešitelského kolektivu, umět racionálně diskutovat a obhájit dosažené výsledky. [8] Nácvik těchto dovedností, ale není stále pevně zařazen 17

do studijních programů fakult připravující učitele. Je tedy třeba je zahnout alespoň do didaktických předmětů. Jednou z cest, jak v pregraduálním studiu rozvíjet právě manažerské dovednosti, kreativitu a zároveň přitom podporovat odbornou způsobilost učitelů chemie, jsou právě odborné exkurze s chemickým zaměřením. [9] Odborná přírodovědná exkurze umožňuje studentům učitelství rozvíjet a vyzkoušet si prakticky řadu organizačních i odborných dovedností právě z oblasti řízení ve vhodném vzdělávacím kontextu integrovaných přírodovědných předmětů. [14] Ze vzdělávacích plánů vybraných VŠ vzdělávajících budoucí učitele, jsem se snažila vyčíst, zda je v jejich studijních plánech téma exkurze zařazené, případně v jakém množství. Přírodovědecká fakulta UK v Praze má v magisterském studiu zahrnut předmět Aktivizační metody a formy práce ve výuce chemie, v rámci kterého je realizován projekt Exkurze v chemii, ve kterém si studenti sami naplánují celou exkurzi od vytipování zajímavého objektu, zjištění všech potřebných informací, připravení pracovních listů, celkové realizace a závěrečného zhodnocení. Tento předmět je ale zařazen mezi povinně volitelné, nemusí jej tedy absolvovat každý budoucí učitel. Dalším předmětem je doporučený volitelný předmět Komplexní přírodovědná exkurze trvající jeden týden.[9,15] Na Pedagogické fakultě UK je v nabídce pouze desetidenní zahraniční komplexní exkurze organizovaná katedrou biologie a environmentálních studií. V oblasti chemie exkurze zcela chybí. [16] V Brně na Masarykově univerzitě, Přírodovědecké fakultě je v nabídce předmět Chemická exkurze, ve které je realizováno 10 exkurzí do firem s chemickou výrobou. Tyto exkurze ale nemají didaktickou složku, jsou určeny spíše pro studenty odborných oborů.[17] Na Pedagogické fakultě MU existuje předmět Chemická exkurze určený pro studenty Učitelství chemie pro ZŠ, který je zaměřený především na didaktické aspekty exkurze. Cílem je seznámení s vyučovací metodou, osvojení si praktických dovedností při organizaci exkurze. Během výuky je navštíveno 5 provozů. Nevýhodou je, že se jedná o blokovou výuku, která se otevírá pouze jedenkrát za dva roky.[17] Na Jihočeské univerzitě se dá studovat Učitelství chemie pouze na Přírodovědecké fakultě, kde není k nalezení žádný předmět obsahující téma exkurze. Zařazen je snad do některého z didaktických předmětů. [18] 18

Univerzita Palackého v Olomouci nabízí jen jeden předmět zahrnující téma exkurze a to v programu Aplikované chemie, kde je součástí výuky návštěva hygienické stanice v Olomouci, laboratoře FN Olomouc aj. [19] Je na první pohled zřejmé, že v kontrastu s názorem učitelů a žáků na význam exkurze ve výuce není tento fakt příliš zohledněn ve výukových plánech pro budoucí učitele. Pokud již nějaká nabídka existuje, předmět patří mezi volitelné a nemusí jej tedy absolvovat všichni studenti učitelství chemie. Není tedy divu, že absolventi poté neradi či nepříliš úspěšně realizují exkurze se svými žáky. Ani vzdělávací programy středních škol nemusí zařazovat exkurze do svých vzdělávacích plánů. RVP G se jen zmiňuje, že volnost, kterou dává školám při tvorbě ŠVP umožňuje uplatňovat ve vzdělávání postupy a metody podporující tvořivé myšlení, pohotovost, samostatnost žáků, využívat způsoby diferencované výuky, nové organizační formy a zařazovat integrované předměty. [20] 19

3 PRAKTICKÁ ČÁST V praktické části jsou vytipována místa vhodná pro exkurzi v rámci výuky chemie, především pro středoškolské studenty. Jako místo pro exkurze byla vybrána Praha, jako autorčino rodné město, zaprvé protože prostředí zde nejvíce zná a za druhé protože si zpočátku psaní myslela, že v Praze je míst vhodných k chemickému vzdělávání málo. Vytipování míst spočívalo především v ověřování osobních zkušeností a doporučení známých. Některá místa byla osobně navštívena v rámci studia na gymnáziu, jiná byla zařazena na doporučení rodiny, přátel či spolužáků. Hned na začátku, by autorka ráda upozornila, že získávání informací ohledně možnosti exkurzí pro žáky v mnohých případech není někdy vůbec snadné. Některé instituce se na svých webových stránkách o možnosti exkurze nezmiňují, přestože je realizují. Jiné v minulých letech exkurze pořádali, ale od letošního roku tomu tak již není. Další mají webové stránky tak nepřehledné, že případný zájemce ztratí zájem dříve, než zjistí potřebné informace. Komunikace přes e-mail také není v jistých případech nejvhodnější volbou, naopak v jiných případech není vhodnou volbou komunikace telefonická. Proto autorka doufá, že její snaha shrnout veškeré informace do jedné práce, bude přínosná. 3.1 NÁMĚTY NA CHEMICKY ORIENTOVANÉ PŘÍRODOVĚDNÉ EXKURZE V textu dále jsou k nalezení některá z vytipovaných míst vhodných k chemicky orientované exkurzi. Tento výčet zdaleka není úplný, jistě by se při dalším hledání a zjišťování informací dalo najít více míst (např. Sběrné dvory, firma Ryor). Stejně tak pokud bychom zahrnuli i okolí Prahy, našli bychom více zajímavých míst vhodných k exkurzi, např. Spolana Neratovice, či některou z elektráren společnosti ČEZ, která umožňuje exkurze do všech svých objektů a k některým nabízí i zpracované pracovní listy. [21] Kromě uvedených míst bych ráda upozornila na možnost využití venkovních prostor, která lze navštívit bez objednání a tedy bez průvodce. Příkladem je Botanická zahrada PřF UK, ve které je zbudován Geopark, který je při výuce chemie určitě možné využít. Podobným místem je i nově otevřená stezka v ZOO Praha. 20

Další možností je využití naučných stezek, kterých je v Praze velké množství a je možné je ve výuce chemie také využít. Pro učitele je ale jejich využití náročnější na přípravu. Naučné stezky jsou ale velmi vhodnou alternativou k zahrnutí mezipředmětových souvislostí do výuky. Též je možné si z vycházky po naučné stezce přinést vzorky dále použitelné při výuce, např. při laboratorních cvičení. [22] 3.1.1 Mineralogické muzeum Název: Mineralogické muzeum PřF UK Adresa: Albertov 6, Praha 2, 128 43 (1.patro, č. dveří 102) www stránky: http://www.natur.cuni.cz/geologie/mineralogicke-muzeum Kontakt: matejka@natur.cuni.cz, horych@natur.cuni.cz Otevírací doba: každou středu 11.00 17.00, komentovaná prohlídka pro skupiny kdykoli, ve všední den, po předchozí dohodě Doba prohlídky: cca 1 hodina Vstupné: zdarma Sbírka mineralogického muzea čítá více než 22 000 položek, ale jen malá část z nich je stále vystavena. Oba sály, ve kterých se expozice nachází, prošly v posledních letech rekonstrukcí. (Ukázka interiéru v Příloze 1) Díky přehlednému uspořádání ve vitrínách bylo snahou zachovat vystavené minerály v původním stavu. Během komentované prohlídky se návštěvníci dozvědí o historii a původu sbírky a zajímavosti o některých vstavených minerálech. Samotné exponáty jsou systematicky řazeny do kategorií dle chemického složení. Celá prohlídka tedy začíná u elementárních minerálů, tedy prvků, poté jsou řazeny sulfidy, halogenidy, oxidy a hydroxidy, uhličitany a na konec boritany a sírany. Nad každou vitrínou je jmenný seznam minerálů s jejich chemickým vzorcem. Při využívání jmenného seznamu je třeba žáky upozornit na zastaralost použitého chemického názvosloví (např. karbonáty, boráty, sulfáty), které je ale v geologii stále hojně využívané. Objednání exkurze je možné pře emailovou adresu a od letošního roku, pro zaregistrované uživatele - učitele, lze nově prostřednictvím portálu www.přírodovědci.cz objednat předem komentovanou prohlídku muzea pro žáky středních škol i s využitím pracovních listů. 21

Návštěva tohoto muzea v rámci výuky chemie je vhodná především pro názornost výskytu prvků respektive jejich sloučenin v přírodě. Vhodné je využití muzea k propojení učiva chemie, biologie, geologie, geografie a částečně i fyziky. [13] 3.1.2 Zentiva Název: Zentiva Group, a.s. Adresa: U Kabelovny 130, Praha 10, 102 37 www stránky: www.zentiva.cz Kontakt: Lucie.Pridalkova@zentiva.cz, +420 267 243 255 Otevírací doba: exkurze možné po dohodě, obvykle dopoledne Doba prohlídky: min. 3 hodiny Vstupné: zdarma Společnost Zentiva umožňuje návštěvy studentům jak ze středních tak i vysokých škol. Většinou se jedná o střední a vysoké školy, se kterými firma navázala nějaký druh spolupráce a exkurze je součástí takovéto dohody. Do areálu smí vstoupit osoby starší 15-ti let, které při vstupu podepisují poučení o bezpečnosti. Počet žáků ve skupině je max. 20. Jsou doporučeny dlouhé kalhoty a pevná obuv (špička i pata) bez podpatku. Exkurze je vždy přizpůsobená dané skupině, tedy podle dosavadních znalostí studentů, se volí množství i odbornost informací. Časové rozmezí vždy záleží i na dané skupině, exkurze obvykle probíhají celé dopoledne. Prohlídka začíná v přednáškové místnosti úvodní prezentací o Zentivě (1 hod.), o historii společnosti, farmaceutické výrobě, druzích lékových forem a technologiích jejich výrob. Další částí je prohlídka vybraných pracovišť (1 hod na pracoviště), obvykle se navštíví 2 pracoviště. Nejčastěji se žáci podívají do výrobních prostor a laboratoří v oddělení vývoje či kontroly kvality. Ve výrobních prostorách v oddělení vývoje platí přísná hygienická opatření. Prohlídka tedy začíná převlékáním do plášťů a návleků, na vlasy i boty. Poté se prohlídka přesouvá do chodby, ze které je vidět do všech částí výroby. K vidění jsou 22

granulátory, tabletovací stroje, potahování tablet filmotvornými látkami, balení léků i stroje na kontrolu pevnosti tablet a zkoušku disoluce 1. Další částí prohlídky mohou být analytické laboratoře, ve kterých žáci vidí mnoho moderních přístrojů využívaných např. k určení složení léčiv či ke zjištění tloušťky potahové hmoty tablet. Mezi využívané metody patří: hmotnostní spektrometrie, infračervená spektroskopie, rentgenová difrakce, optická a elektronová skenovací mikroskopie. Prohlídku vedou odborníci z praxe, kteří ochotně zodpovědí jakékoli dotazy. Exkurze je časově i odborně celkem náročná, velmi vhodná pro studenty vysokých či středních chemických škol, kteří při projevení zájmu mohou získat informace o nabízených prázdninových placených i neplacených stáží či o možnosti spolupráce na diplomové práci a dále při postgraduálním studiu. Pro žáky gymnázií by mohla být zajímavá, doporučila bych ji ale až do vyšších ročníků pouze pro žáky z výběrových seminářů. Také zařízení samotné exkurze pro učitele gymnázií nejspíš nebude snadné díky nutnosti dohody o spolupráci se společností Zentiva. Pochopitelnou nevýhodou je zákaz focení v celém areálu. 3.1.3 Chemie všude kolem nás Název: Národní technické muzeu v Praze, Expozice Chemie všude kolem nás Adresa: Kostelní 42, Praha 7, 170 78 www stránky: www.ntm.cz Kontakt: Otevírací doba: úterý pátek 9 až 17.30; první čtvrtek v měsíci 9 až 20; sobota a neděle 10 až 18 (v roce 2013) Doba prohlídky: cca 60 minut (komentovaná prohlídka po objednání) Vstupné: Plné 170 Kč, Snížené 90 Kč, Školní skupiny 50 Kč/dítě ( + 2 pedagogové zdarma) Otevření Expozice Chemie všude kolem nás v Národním technickém muzeu je plánované na polovinu května letošního roku a v plánu je provoz min. následujících 1 Zkouška disoluce slouží ke stanovení množství uvolněné účinné látky z pevné lékové formy (např. tablety) v dané kapalině za dané čas. 23

10 let. Díky umístění expozice v technicky zaměřeném muzeum bylo při její tvorbě bráno v úvahu propojení se stávajícími expozicemi a to především z pohledu všudypřítomnosti chemie. Jedním z cílů expozice je také zaujmout žáky, především ZŠ a SŠ, ke studiu technických a chemických škol. Samotná expozice je rozdělena do tří tematických celků. První a největší část je koncipována jako každodenní potkávání člověka s chemií. Od prvního ranního nádechu a ranní hygieny přes oběd až po trávení volného času sportem či u dětí s hračkami. Hlavními tématy tedy jsou Voda, Vzduch, Hygiena, Potraviny, Léčiva, Materiály, Doprava, Volný čas. Téma Materiály bude demonstrováno na předmětech z každodenního života, např. telefonní přístroje, na kterých je dobře viditelný nárůst počtu a složitosti materiálů v čase. Druhá část expozice ukazuje proměny chemické laboratoře v čase. K vidění je alchymistická díla, model vytvořený kolem roku 1900, poté laboratorní stůl VŠCHT z třicátých let 20. století. Poslední dnešní moderní laboratoř je již součástí třetí části nazvané Sbírky pod mikroskopem. Do této třetí části bude možnost prohlídky pouze s průvodcem, který vysvětlí princip moderních přístrojů na analytickou analýzu, která je využívána při zkoumání jiných exponátů muzea. Celá expozice je architektonicky velmi výstižně ztvárněna. Všechny části jsou koncipovány do tvarů šestiúhelníků, které představují jak uhlíkovou strukturu grafitu z anorganické chemie tak strukturu benzenu z chemie organické. V jednotlivých vrcholech šestiúhelníků jsou zabudována světla (modré tečky na obr. 1 viz Příloha 2) Expozice je pojata velmi moderně. Součástí je promítání historických i moderních filmů např. o umakartové koupelně či výrobě hliníkových plechovek. Panely jsou též vybaveny QR kódy, pod kterými jsou ukryty další zajímavosti ve formě textu, obrázku či videa. K expozici budou k dispozici pracovní listy pro různé věkové kategorie žáků, z počátku pro mladší děti na ZŠ, časem je v plánu vytvořit pracovní listy i pro žáky středních škol. K tématu chemie také muzeum pořádá workshopy, především však pro mladší děti. V souvislosti s novou expozicí obsahující moderní laboratoř bude Národní technické muzeu umožňovat studentům středních i vysokých škol spolupracovat na seminárních či diplomových pracích, při kterých budou moci studenti využít nejen laboratoř ale i exponáty. Leták k Expozici Chemie kolem nás a ukázky z expozice viz Příloha 2. 24

Exkurzi do Národního technického muzea bych doporučila především jako motivační. Žákům prvního ročníku SŠ ukáže, co všechno chemie zahrnuje, pomůže jim získat kladný vztah k chemii, se kterou se setkávají každý den. Vhodná by mohla být též pro žáky posledního ročníku SŠ (resp. posledního ročníku s výukou chemie) jako nenásilné zopakování již probraného učiva. Pro starší žáky je lépe využitelná část Sbírky pod mikroskopem, ve které se seznámí s analytickými metodami a přístroji, které ve škole z finančních důvodů nemají. Nespornou výhodou je mezioborovost výstavy s přesahem do historie či fyziky. 3.1.4 SÚRAO Název: Správa úložišť radioaktivních odpadů, Informační středisko Praha Adresa: Dlážděná 6, Praha 1, 110 00 www stránky: http://www.surao.cz/cze/informacni-koutek/informacni-strediska Kontakt: skvorova@surao.cz, tel: 221 421 539 Otevírací doba: pondělí čtvrtek 9 až 12 a 13 až 15; středa 9 až 12 a 13-17; pátek 9 až 12 prohlídky s výkladem možné i mimo otevírací dobu po předchozí telefonické domluvě Doba prohlídky: cca 1,5 hodiny Vstupné: zdarma Informační středisko správy úložišť radioaktivních odpadů se nachází v centru Prahy v malém prostoru v přízemí budovy ARCO. Nalézá se zde malý kinosál, ve kterém je možnost shlédnout tematické filmy, k vidění jsou modely hlubinného úložiště (pohyblivý s kazetou pro jaderný odpad v měřítku 1:1, Příloha 3) či úložného kontejneru. Na stěnách jsou instalovány mapy ČR a světa. Na mapě České republiky je zobrazeno, kde se nacházejí jaderné elektrárny, výzkumné reaktory, sklady vyhořelého odpadu či kde se těží uran. Na mapě světa je k vidění, které státy mají jaderné elektrárny, kde se nacházejí povrchová úložiště a podzemní laboratoře. Z panelů v informačním středisku se dozvíme, co to je radioaktivita, jaké máme druhy záření, s jakými druhy záření se člověk během života setká, ale i jak je radioaktivita využívána v medicíně či jak bychom se měli chránit. Podstatnou součástí jsou panely s tématy, jak vzniká radioaktivní odpad, jak s nimi nakládáme, jak jej můžeme ukládat a zda je to bezpečné. Též jsou zmíněny zahraniční zkušenosti. 25

Obvyklá návštěva v centru trvá cca 1,5 hodiny. Délka lze samozřejmě upravit dle potřeb skupiny, jsou zde velmi vstřícní. Prohlídka začíná třiceti minutovou prezentací o aktivitách SÚRAO, poté je šestiminutový film o radioaktivitě a nakonec se skupina přesune k informačním panelům. Díky malému prostoru je kapacita kinosálu omezena na 25 osob. [24] Informační středisko vydalo brožury k jednotlivým úložištím v ČR (Dukovany, Richard, Bratrství), i k hlubinným úložištím. Všechny je možné si odnést v tištěné formě, jsou k dispozici i elektronicky na webových stránkách [25], kde je také k nalezení soubor výstavních panelů, které se nacházejí v informačním středisku. (ukázka v Příloze 3) Tato brožura je velmi vhodná pro přípravu učitele na exkurzi pro vpracování pracovních listů pro žáky. Samotné středisko vypracovalo dva testy (Příloha 3), které nejsou příliš didakticky vhodné. Velmi vydařený pracovní list pro toto středisko vypracovala také RNDr. Barbora Zákostelná, Ph.D.(Příloha 3). Dále jsou na webových stánkách [26] k nalezení videa s tematikou radioaktivity, která by mohla sloužit při přípravě na exkurzi nebo při následném zhodnocení exkurze. Exkurzi do Informačního střediska SÚRAO bych zahrnula do plánu výuky pro první ročník SŠ, k výuce radioaktivity. Exkurzí žáci získají komplexnější pohled na záření a radioaktivitu jako takovou, především by se měli zbavit případného strachu, který obecně ve společnosti i po 20 letech od havárie v Černobylu stále je, zároveň by však měli získat přiměřený respekt. 3.1.5 Golem Název: Tokamak Golem, ČVUT FJFI Adresa: Břehová 7, Praha 1 www stránky: http://golem.fjfi.cvut.cz/?p=excursions Kontakt: exkurze-tokamak@fjfi.cvut.cz. Otevírací doba: po dohodě Doba prohlídky: cca 2 hodiny Vstupné: zdarma Golem, školní tokamak, tedy zařízení pro řízené termojaderné fúze, je přístupné na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Zařízení je zaměřené na vědeckou 26

a výukovou činnost, která zahrnuje i možnost exkurzí pro žáky SŠ. Během exkurze se žáci dozvědí základní informace o termojaderné fúzi, výhodách využitelnosti jako zdroje energie, podmínkách zvládnutí fúze a o výzkumu ve světě i v ČR. Hlavní součástí je prohlídka tokamaku a vysvětlení, jak funguje. Pozvánka je v Příloze 4. Doporučený počet osob ve skupině je 10, v případě klasické třídy (cca 25 žáků) je prohlídka upravena a je tedy časově náročnější. [27] 3.1.6 Reaktor VR - 1 Název: Reaktor VR - 1, ČVUT FJFI KJR Adresa: V Holešovičkách 2, Praha 8, 180 00 www stránky: http://www.reaktorvr1.eu/exkurze.php Kontakt: exkurze@reaktorvr1.eu, Otevírací doba: po domluvě, od 9 nebo 13 hodin Doba prohlídky: 1,5 až 2 hodiny Vstupné: zdarma Exkurzi na reaktoru je potřeba domluvit s dostatečným předstihem, protože reaktor je přístupný pouze když na něm neprobíhá běžný provoz. Před exkurzí je potřeba dodržet veškeré podmínky opravňující ke vstupu (seznam studentů včetně č. OP, bezpečnostní pokyny atd.). Maximální počet žáků ve skupině je 30, nejlépe starších 18 let (na SŠ od 16 let). Během samotné exkurze se studenti seznámí s jaderným reaktorem, s jeho fungováním a principem jeho řízení. Součástí je i informování o jaderné bezpečnosti a využívání jaderné energie. [28] Exkurze je jedinečnou právě díky možnosti vidět jaderný reaktor na vlastní oči. 27

3.1.7 Podolská vodárna Název: Muzeum pražského vodárenství a úpravna vody v Podolí Adresa: Podolská 15, Praha 4 www stránky: http://www.pvk.cz/muzeum-prazskeho-vodarenstvi.html, http://www.prahatechnicka.cz/modules/r_prohlidky/index.php?text=pvk Kontakt: na muzeum - jiri.dejmek@pvk.cz, tel: 272 172 345 Otevírací doba: prohlídky muzea s výkladem pouze po objednání, ve všední dny mimo čtvrtka, 9.00 14.30 prohlídka muzea včetně úpravny vody každý čtvrtek od 13 hod., 15 hod., 17 hod. Doba prohlídky: muzeum 60 min., úpravna vody 60 min. Vstupné: samostatné muzeum zdarma, max. 30 osob muzeum včetně úpravny vody, jednotlivec 150 Kč, skupina 2500 Kč, max. 20 osob Prohlídka vodárny v Podolí je koncepčně rozdělena na dvě, organizačně oddělené části. První částí je samotné Muzeum pražského vodárenství, druhou je prohlídka v rámci zážitkové turistiky, která zahrnuje prohlídku muzea a prohlídku úpravny vody. [29, 30] Muzeum pražského vodárenství se nachází v části bývalých chemických skladů v halách filtrů. Je rozmístěno ve třech podlažích. V prvním podlaží jsou k vidění kreslené obrázky od Josefa Lady s tématikou vodárenství. V druhém hlavním podlaží jsou informační panely, modely např. rumpálu, staré exponáty z vodáren, akvárium s rybkami a unikátní sbírka vodoměrů. Výklad průvodce začíná historií vodovodů akvadukty, typy potrubí (dřevěné, z pálené hlíny ), pokračuje vývojem vodovodní kanalizace v Praze od 12. století soukromé přívody vody např. do Strahovského kláštera a na Pražský hrad, veřejné vodovody a úloha vodárenských věží. Akvárium v expozici symbolizuje využívání ryb k určování kvality vody. Ve třetím podlaží je skleněný průhled do filtračních hal s nádhernou konstrukcí klenby, podle které se tak říká podolské vodárně vodní katedrála. Jsou zde panely s informacemi o výstavbě vodárny v Podolí a o úpravnách 28

vody v ČR. Průvodce komentuje technologii úpravy pitné vody, využití čiřičů a pískových filtrů. Prohlídka úpravny vody následně přechází do jiné budovy, kde účastníci dostanou ochranné pomůcky, reflexní vestu a přilbu. Poté se přesunou do čerpací stanice, kde se dozvědí podrobnější informace o jednotlivých fázích úprav vody, především o zbavování nečistot na česlech. Během prohlídky návštěvníci vidí nádrže na ryby, čiřiče (chemická úprava vody) a prohlídka končí výstupem na ochoz budovy odkud je krásný výhled na Prahu. Podolí je dnes jen záložním zdrojem, není v provozu, slouží pouze jako přečerpávací stanice. (Ukázka z pohlídky v Příloze 5) Z pohledu učitele chemie, by mělo být výhodné absolvovat prohlídku především v úpravně vody. Tím, že je Podolí jen záložním zdrojem a prakticky není v provozu, není dle mého názoru příliš efektivní investovat peníze do této části exkurze, tedy pokud nestojíte o ojedinělý výhled na Prahu. Muzeum samotné je pěkné, na všechny vystavené exponáty se smí dokonce sahat, což je velkou výhodou. Některé modely jsou i pohyblivé a zážitek z nich je tedy o to větší. Ve třetím podlaží jsou interaktivní prvky jako Koloběh vody ve vodárenství, na kterém mohou žáci rozsvěcet dráhu vody od čerpání a čištění vody, přes skladování k využití, čištění a návratu vody do řeky. Také se zde nachází Panel s názvem: Pražské vodárenství a kanalizace, na kterém je 11 krátkých videí od historie po úpravnu vody na Želivce. K dispozici je také dotyková obrazovka s kvízy k testování znalostí. V muzeu se nachází i malý kinosál, kde je možné domluvit promítnutí tematického filmu, což je jen další plus. Na webových stránkách [31] je k dispozici virtuální prohlídka, která ovšem ukazuje jen halu filtrů, nejedná se tedy o příliš využitelný materiál. Pro střední školy je velmi pěkné video o Úpravně vody v Podolí, ve kterém jsou srozumitelně popsány všechny kroky úpravy vody. Dostupné je též na webových stránkách [32]. Pražské vodovody a kanalizace organizují Klub vodních strážců, na jejichž webových stránkách [33] jsou k dispozici další materiály vhodné k výuce. Lze zde shlédnout film Cesta vody (cca 15 min.), který je ovšem koncipován spíše pro žáky nižšího gymnázia. K dispozici jsou zde také pracovní listy, které by se částečně daly využít i pro žáky SŠ. Pokud učitel projeví zájem, muzeum mu poskytne výše uvedené pracovní listy v tištěné podobě doplněné o CD s krátkými videi. (ukázka v Příloze 5) 29

Dle zápisů v návštěvní knize muzea, je školami často navštěvováno a to jak ZŠ, SŠ tak i VŠ. Exkurzi do tohoto muzea bych velmi doporučila i vzhledem k velkému množství materiálů, využitelných nejen při samotné exkurzi, ale i při její přípravě či reflexi. Zastoupení chemie je poměrně velké, především ve videu o úpravně vody (ve výkladu průvodce). 3.1.8 Čistírna odpadních vod v Bubenči Název: Muzeum Stará Čistírna, o.p.s. Adresa: Papírenská 6, Praha 6, 160 00 www stránky: http://www.staracistirna.cz Kontakt: staracistirna@gmail.com, Otevírací doba: každý den v 11.00 a 14.00, skupiny po domluvě i v jiný čas Doba prohlídky: cca 1 hodina, výukový program 2 hodiny Vstupné: Základní 150 Kč, Snížené 70 Kč; Výukový program 90 Kč Skupinové: základní 120 Kč, snížené 60 Kč, školní skupiny 50 Kč Muzeum Stará Čistírna, dříve nazývané Ekotechnické muzeum, je přístupné pouze s průvodcem, protože se nejedná o klasické muzeum, ale technickou památku. Prohlídka začíná krátkým úvodem z historie čistírny a sestupem do podzemí. Prochází se místností, kde se nacházel sklad s jímkami na vápenné mléko, ke komoře se stavidlem, které je možné si zkusit otevřít. V největší podzemní hale je k vidění soutok tří hlavních pražských stok, česle, které zachytávaly nečistoty a lapák písku se sacím potrubím. V rámci prohlídky jsou pouštěny dva krátké černobílé filmy o provozu čistírny a zpracování kalu z r. 1943. Dále se prochází do strojovny s kalovými čerpadly a vystoupá se zpět do nadzemní části, hlavní haly s obrovskými cisternami a strojovny s parními stroji. Ty jsou při významných událostech v provozu, stejně tak jako plamenové kotle ve vedlejší místnosti. Přes venkovní prostor se přechází do další části čistírny, opět podzemní, a to k usazovacím nádržím, ve kterých se při prohlídce prochází původní, dnes již nefunkční, stokou. Na usazovacích nádržích se při Dnech vody a jiných akcích dá svést na raftech (lze objednat k prohlídce). Po výstupu na povrch prohlídka končí. 30

Během celé prohlídky jsou k dispozici desky s kopiemi původních plánů a historickými fotografiemi z výstavby a fungování čistírny, které jsou během výkladu plně využity. Na prohlídku je doporučena pevná obuv a teplejší oblečení (i v létě), protože je převážná část prohlídky v podzemí, kde je vlhko a chladno a na celé trase prohlídky je i řada schodů. Na webových stránkách Muzea Staré čistírny[34], kde jsou k nalezení všechny potřebné informace (nejsou ale příliš přehledné), je možnost virtuální prohlídky, k nalezení jsou fotky interiérů, exteriérů i některé z historických fotografií. Pro lepší přehled bych učitelům doporučila předem prohlídku absolvovat. Fotografie z prohlídky viz Příloha 6. Využití této exkurze ve výuce chemie je vhodné při výuce o vodě. Přestože byla čistírna využívána od r. 1906, způsob čištění vody se příliš od dnešního neliší. Díky technickému rázu stavby je prohlídka akčnější než klasické muzeum a pro žáky bude exkurze jednoznačně zážitkem. Velmi vhodné je mezipředmětové spojení s fyzikou, vzhledem k vystaveným parním strojům, elektromotoru, nebo je možnost propojit s biologií v případě příchodu přes Stromovku. 3.1.9 Ústřední čistírna odpadních vod Název: Ústřední čistírna odpadních vod v Praze Adresa: Papírenská 6, Praha 6, 160 00 www stránky: www.pvk.cz Kontakt: ludek.pospech@pvk.cz, vaclav.lorenc@pvk.cz Otevírací doba: pracovní dny od 9:00 do 15:00 Doba prohlídky: 1,5 až 2 hodiny Vstupné: zdarma Ústřední čistírna odpadních vod se nachází na Císařském ostrově v Praze. Funkční je od r. 1967, kdy převzala úlohu po blízké Staré čistírně, ze které je dnes muzeum. Čistírna odpadních vod není pro veřejnost přístupná, prohlídky jsou možné pouze pro předem objednané školní skupiny. [35] Exkurze začíná 10 minutovým videem o historii, funkci a technologii čistírny. Poté již se prochází samotná čistírna. S výkladem se začíná u vody, která přitéká 31

z kanalizace, poté je k vidění česlovna, kde se odstraňují velké nečistoty, lapák písku a usazovací nádrže pro odstranění menších nečistot. Poté voda i prohlídka přechází k části, kde se přidávají mikroorganismy a vzduch, tedy k aktivnímu kalu, kde mikroorganismy rozkládají zbylé nečistoty. Voda dále putuje k dosazovacím nádržím, kde se usazuje aktivní kal s mikroorganismy, aby již čistá voda mohla být vypuštěna do Vltavy. Místo vypouštění je velmi zajímavé, protože je zřetelně viditelné díky tomu, že voda z čistírny je čistší než vltavská voda. Během prohlídky je popsáno i kalové hospodářství, při kterém ve vyhnívacích nádržích, bez přístupu vzduchu při teplotě 50 C, z kalu vzniká bioplyn, který je využit k výrobě elektřiny, díky níž je čistírna z 80 % energeticky nezávislá. V Příloze 7 jsou ukázky z prostoru čistírny. Převážná část prohlídky se odehrává ve venkovních prostorech, proto bych určitě doporučila plánovat exkurzi i z tohoto hlediska. Výhodou exkurze je, že pokud o ní projevíte zájem, jsou vám předem poslána bezpečnostní pravidla, která je potřeba projít, dokonce je v emailu poslána i mapa, jak se k čistírně dostanete. Myslím si, že další velkou výhodou této exkurze je kontakt s realitou. Nejedná se o žádné muzeum, bývalou čistírnu, ale fungující podnik, kam putují veškeré odpadní vody z Prahy. Také je zde velmi dobře viditelný rozdíl mezi znečištěnou a čistou vodou, a to nejen viditelný, ale i čichově vnímatelný (pro slabší povahy některé části lepší vynechat). Po samotné exkurzi je k dispozici informační leták. (Příloha 7) Exkurzi bych zařadila k výuce o vodě, respektive k průřezovému tématu voda. Samozřejmě z předchozích popsaných exkurzí, kterých je k tématu vody celkem hodně, bych vybrala jen jednu. Výběr se bude nejspíše odvíjet od polohy školy a případně jejích finančních možností. 32