Vydání Prosinec 2007 www.roedl.cz Obsah: Aktuality Právní souvislosti vstupu České republiky do Schengenského prostoru Právo aktuálně K odstoupení od smlouvy Daně aktuálně Zaměstnanecké benefity od 1. ledna 2008 Ekonomika aktuálně Účetní závěrka na Mikuláe, audit na těpána? Vlastně proč ne... Rödl & Partner Intern Lidé v Rödl & Partner Nové semináøe Aktuální kauzy A k t u a l i t y A k t u a l i t y A k t u a l i t y Právní souvislosti vstupu České republiky do Schengenského prostoru Nadcházející vstup České republiky a dalích osmi nových členských státù Evropské unie do tzv. Schengenského prostoru jakoto společného prostoru bez vnitøních hranic a bez provádění hraničních kontrol k 21. prosinci 2007 (resp. k 30. bøeznu 2008 i na letitích) bude pro tyto členské státy obecně mnohé znamenat. Pøedevím jejich konečné a úplné zapojení do sféry nejuí vzájemné spolupráce a dùvěry v rámci EU. A samozøejmě také definitivní naplnění a realizaci práva volného pohybu osob v rámci unijního prostoru. Pøelomový význam této události vyzdvihlo i listopadové zasedání Rady pro spravedlnost a vnitøní věci, je pøijalo v této záleitosti vlastní věcné rozhodnutí. To bylo následně formálně potvrzeno Evropským parlamentem. Bylo pøitom zdùrazněno, e vechny pøistupující státy splnily vechny nutné podmínky pro odstranění vnitøních hranic. Pøitom kadý z nich měl v tomto směru své specifické problémy a dosud zcela nedolo k pøijetí vech ustanovení schengenského acquis. Tento zásadní pøeděl pøitom s sebou nese i zcela konkrétní právní souvislosti a dopady, které pro podmínky České republiky upravil v první fázi pøedevím zákon č. 170/2007 Sb. (mění se jím zákony v souvislosti se vstupem České republiky do Schengenského prostoru). Absenci hraničních kontrol na vnitøních hranicích (pozemních i vzduných) toti kompenzuje rozsáhlá spolupráce a vysoké schengenské standardy, které stanovují náročná pravidla v mnoha dotčených oblastech. Proto také výe uvedený zvlátní zákon, jen nabyl (a na malé výjimky) účinnosti ji 12. července tohoto roku, mění pøedevím stávající zákony. Ty upravují, resp. mají nově upravovat hlavní oblasti fungování Schengenského prostoru, tj. oblast informačních systémù zajiujících efektivní boj s nelegální migrací a organizovaným zločinem, pøedstavovanými zejména Schengenským informačním systémem (SIS), oblast hraničního reimu a hraničních kontrol, harmonizovaná pravidla pro vydávání víz a vzájemné konzultace tzv. schengenských státù pøi rozhodování o udělování víz, krátkodobý pobyt na území Schengenu na základě tzv. jednotného schengenského víza a v neposlední øadě i zvýenou ochranu osobních údajù.
2 3 Mandantenbrief Vydání Prosinec 2007 A k t u a l i t y A k t u a l i t y A k t u a l i t y V této souvislosti je pøitom velmi významnou skutečností, e Česká republika začala na základě pøedchozího rozhodnutí Rady (ES) vyuívat SIS ji od 1. záøí 2007, a to jak ze strany pøísluných orgánù Policie ČR a celní správy, tak i dalích oprávněných orgánù. Problematika vyuívání údajù a informací ze SIS je pøitom nyní obecně upravena zejména ve zcela nových ustanoveních 48e zákona o Policii ČR, 378a trestního øádu, 160a zákona o pobytu cizincù na území České republiky a 5e zákona o celní správě. Dalím klíčovým zákonem, který navazuje na shora citovaný zákon č. 170/2007 Sb. je obsáhlá novela zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizincù na území České republiky a zákona č. 325/1999 Sb. o azylu. Tato novela mj. zajiuje soulad cizineckého zákona s Naøízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících pøeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) - vstoupil v platnost dnem 13. øíjna 2006. S ohledem na to a i pøes skutečnost, e uvedená oblast je upravena pøímo závazným pøedpisem Evropského společenství, bude tak úprava vstupních podmínek na území ČR nadále částečně zachována i v českém národním zákoně. Vedle toho je cílem zásadní novelizace pøedpisù českého cizineckého práva i transpozice nových směrnic EU. Zejména se jedná o Směrnici Rady 2005/71/ES o zvlátním pøístupu pro pøijímání státních pøísluníkù tøetích zemí pro účely vědeckého výzkumu, Směrnice Rady 2001/51/ES, kterou se doplòuje článek 26 k provedení Schengenské dohody a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES o právu občanù Evropské Unie a jejich rodinných pøísluníkù svobodně se pohybovat a pobývat na území členských státù. Kontakt pro dalí informace: Dr. Pavel Koukal Associate Partner/Advokát Tel.: +420 236 163 710 E-mail: pavel.koukal@roedl.cz A k t u a l i t y A k t u a l i t y A k t u a l i t y Právo aktuálně K odstoupení od smlouvy NAPSAL MICHAL LORENC Po několika letech různých výkladů jednoho z nosných ustanovení občanského zákoníku zaujal Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. Pl.ÚS 78/06 ze dne 16. října 2007 jasné stanovisko: Odstoupením od smlouvy podle 48 odst. 2 občanského zákoníku se není-li právním předpisem nebo účastníky dohodnuto jinak smlouva od počátku ruší, avšak pouze s účinky mezi jejími účastníky. Vlastnické právo dalších nabyvatelů, pokud své vlastnické právo nabyli před odstoupením a v dobré víře, nezaniká a požívá ochrany Listiny základních práv a svobod a ústavních principů. Zejména v souvislosti s převody nemovitostí řeší obecné soudy často spory vyplývající z odstoupení od kupní smlouvy jedním z účastníků (Prodávající a Kupující) v době, kdy nemovitost již byla řádně převedena na třetí osobu (Pozdější kupující). Podle občanského zákoníku se v takovém případě smlouva od počátku ruší. Potud se také praxe shodovala. Nejasnosti ovšem panovaly ohledně účinků odstoupení, resp. zrušení smlouvy na proběhlý převod nemovitosti na Pozdějšího kupujícího, který neměl s původní transakcí nic společného. Jednotnou judikaturu neposkytoval ani Nejvyšší soud, jehož jednotlivé senáty tuto otázku řešily rozdílně. První z možných výkladů upřednostňuje v souladu s vyspělými právními řády (rakouským, německým apod.) ochranu vlastnického práva Pozdějšího kupujícího, který od Kupujícího před zrušením smlouvy nemovitost po právu skutečně nabyl. Druhá výkladová linie jde opačným směrem a požaduje, aby bylo ochráněno a obnoveno vlastnické právo Prodávajícího, přestože vlastníkem věci se v mezidobí v dobré víře stal Pozdější kupující. Je zjevné, že druhá interpretační alternativa přivádí do právních vztahů značnou nejistotu. Není vhodné připustit výklad, že Pozdější kupující, který nemovitost řádně nabyl od Kupujícího, bude náhle dotčen pozdějším zrušením smlouvy mezi Prodávajícím a Kupujícím. Pokud by zrušení smlouvy nemělo mít účinky pouze mezi jejími stranami, docházelo by k narušení základních principů demokratického státu zásady právní jistoty a ochrany nabytých práv. O sjednocení rozhodovací praxe se v loňském roce pokusil Nejvyšší soud, který se přes připomínky akademických a dalších institucí justice přiklonil právě k druhé výkladové linii. Konstatoval, že se zrušením smlouvy od počátku zaniká právní titul, na jehož základě Kupující nabyl své vlastnické právo, a nastává právní stav, jako kdyby k uzavření smlouvy nikdy nedošlo. Proto se dle názoru Nejvyššího soudu v návaznosti na zrušení smlouvy
Kupující de iure nikdy vlastníkem věci nestal, a proto také nemohl na Pozdějšího kupujícího své vlastnické právo převést. Dobrou víru Pozdějšího kupujícího považoval bez ohledu na její zásadní význam pro fungování právního státu za vedlejší. Uvedené stanovisko Nejvyššího soudu zvedlo vlnu nevole, protože žádný z pozdějších vlastníků věci by si nikdy nemohl být jist svým vlastnictvím. Nemohl by se spolehnout ani na tu skutečnost, že si v době převodu ověřil existenci vlastnického práva svého předchůdce. Tím spíše přivítala značná část odborné veřejnosti nový nález pléna Ústavního soudu, jímž byl konstatován rozpor výkladu Nejvyššího soudu s ústavním pořádkem a jím chráněnými právy. Nález vychází z předpokladu, že každý subjekt musí nést následky své neopatrnosti sám a že není možné zasahovat do řádně a v dobré víře nabytých práv třetích osob. Prodávajícímu tak po odstoupení bude náležet vůči Kupujícímu právo na peněžní náhradu, avšak nikoliv právo na vydání věci Pozdějším kupujícím. Ústavní soud porovnal oba možné výklady a zvolil ten, který považoval za šetrnější ve vztahu k základním právům a ústavně chráněným hodnotám. Prioritu přiřknul ochraně vlastnického práva Pozdějšího kupujícího. Tento nález proto zajisté znamená dobrou zprávu pro všechny vlastníky a vnese do právních vztahů určitou jistotu. Pokud nabyli svou nemovitost či jinou věc řádně a v dobré víře, nebude se případné zrušení některé ze smluv mezi předchozími vlastníky dotýkat jejich práv. A vzhledem k tomu, že Ústavní soud je vrcholnou soudní instancí, měly by jeho nález respektovat všechny obecné soudy. Kontakt pro dalí informace. Mgr. Michal Lorenc Advokátní koncipient Tel.: +420 530 300 500 E-mail: michal.lorenc@roedl.cz Daně aktuálně Zaměstnanecké benefity od 1. ledna 2008 NAPSAL ROMAN KONEČNÝ K významné změně v oblasti zaměstnaneckých benefitů došlo již v roce 2007 v souvislosti s přijetím nového zákoníku práce. Ten aplikuje obecnou zásadu, to znamená, co není zakázáno, je dovoleno. V daňové praxi to znamená, že pokud bude benefit zaměstnance pro zaměstnavatele daňovým nákladem, bude u zaměstnance tento příjem podléhat zdanění. To za předpokladu, že pokud zákon neupravuje zdaňování konkrétního benefitu odchylně. V této souvislosti vstoupil v roce 2007 v platnost novelizovaný paragraf 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona o daních z příjmů, dle kterého jsou na straně zaměstnavatele daňovým nákladem náklady na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, interního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud zákon o daních z příjmů nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Toto ustanovení je na jedné straně relativně velkorysé k zaměstnavatelům. Na druhou stranu je třeba před finančním úřadem obhájit, že se skutečně jedná o náklady související s pracovními a sociálními podmínkami. Jako příklad daňově uznatelných nákladů je možné uvést peněžitý příspěvek na dovolenou, poskytnutí rekreace nebo nadlimitní cestovní náhrady. Tato plnění jsou uznatelná samozřejmě za předpokladu, že budou u zaměstnance zdaněna a jejich poskytování je zakotveno v kolektivní smlouvě nebo v jiném výše uvedeném dokumentu. Od 1. ledna 2008 dochází v této oblasti k dalším změnám a úpravám. Konkrétně se jedná v návaznosti na výše uvedené ustanovení 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona o daních z příjmů o zrušení limitů omezujících daňovou uznatelnost nákladů na svoz zaměstnanců do práce, přechodné ubytování a penzijní a životní pojištění. Pokud budou tato plnění zakotvena v kolektivní smlouvě nebo jiném dokumentu, bude se jednat o daňově uznatelné náklady na straně zaměstnavatele v neomezené výši. Na druhou stranu je ale nutno prověřit, zda je skutečně dle obecné zásady zapotřebí tyto příjmy na straně zaměstnance zdaňovat nebo zda existují speciální ustanovení, která stanoví odchylné zdaňování, respektive osvobození. V tomto případě je odpověď následující: Přechodné ubytování, které je poskytováno jako nepeněžní plnění, je na straně zaměstnance osvobozeno do částky 3 500 Kč měsíčně ( 6 odst. 9 písm. i zákona o daních z příjmů). Protože se náklady na svoz zaměstnanců do práce na straně zaměstnanců nevztahuje žádné speciální osvobození, budou u zaměstnanců zdaněny v plné výši. Naopak příspěvky zaměstnavatele na penzijní a životní pojištění budou na straně zaměstnance osvobozeny od daně až do částky 24 000 Kč. V tomto případě, tj. v případě příspěvků na penzijní a životní pojištění, je nutné upozornit na další změnu platnou od 1. ledna 2008, která sloučila limit pro osvobození příspěvků zaměstnavatele na penzijní a životní pojištění na výše uvedených 24 000 Kč, což umožňuje na straně zaměstnanců větší flexibilitu ve volbě formy pojištění.
4 5 Mandantenbrief Vydání Prosinec 2007 Jako neuznatelné náklady na straně zaměstnavatele jsou v 25 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů od 1. ledna přímo vyjmenována nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě: příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce; možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení apod. s výjimkou zařízení uvedených v 24 odst. 2 písm. j) bodech 1 až 3 zákona o daních z příjmů; poskytnutí rekreace, včetně zájezdu, které je u zaměstnance osvobozeno od daně podle 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů. Od 1. ledna 2008 je jednoznačně stanoveno, že částky vynaložené na zvýšení kvalifikace zaměstnanců nejsou daňově uznatelné a zároveň se na straně zaměstnance nejedná o osvobozený příjem. Odlišným způsobem je ale řešena daňová uznatelnost u nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti. Pro zaměstnavatele jsou tyto náklady daňově neuznatelné, ale na straně zaměstnanců se jedná o osvobozený příjem. Na základě tohoto příkladu je vidět, že specifických ustanovení je v zákoně celá řada a není možné se spoléhat pouze na obecná pravidla. Závěrem lze konstatovat, že zaměstnavatel, který se rozhodne svým zaměstnancům poskytovat některý z benefitů, měl by z daňového hlediska postupovat následovně: ověřit, zda benefit splňuje základní předpoklad daňové uznatelnosti, tj. zda se jedná o náklady na pracovní a sociální podmínky dle 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 zákona o daních z příjmů nebo zda se jedná o poskytnutí rekreace, zájezdu nebo příspěvku na kulturní a sportovní akce. Tedy o plnění, která jsou dle 25 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů daňově neuznatelná; ověřit, zda se na zvažovaný benefit nevztahuje specifické ustanovení v 25 zákona o daních z příjmů, které limituje daňovou uznatelnost na straně zaměstnavatele; stejný test provést pro případné osvobození na straně zaměstnance dle specifických ustanovení obsažených v 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů; následně ověřit, zda uvedený benefit nebude podléhat i sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Na základě výše uvedené analýzy všech daňových dopadů je možné posoudit, zda je zvažovaný benefit pro zaměstnance a zaměstnavatele skutečně výhodný a nebo zda není ekonomičtější rozhodnout se pro výplatu prémií nebo jiných odměn. Kontakt pro dalí informace: Ing. Roman Konečný daòový poradce, auditor Tel.: +420 530 300 500 E-mail: roman.konecny@roedl.cz Ekonomika aktuálně Účetní závěrka na Mikuláe, audit na těpána? Vlastně proč ne... NAPSAL DUAN MAREK Spolu s pracovníky finančních účtáren a ekonomických úseků se stávají i auditoři a daňoví poradci každoročně svědky pravidelného zkracování termínů pro sestavení a ověření ročních účetních závěrek. Většina z nás si již na tuto nutnost, vyvolanou ve většině případů termínem sestavení konsolidované účetní závěrky na úrovni mateřské společnosti, víceméně zvykla a zároveň si pro tyto případy vypracovala vlastní upravený proces jednotlivých prací souvisejících s účetních závěrkou. Obsahem příspěvku je pokus o shrnutí některých praktických doporučení, jejichž společným cílem je sestavení věrné účetní závěrky v rámci časových možností. Dlouhodobý finanční majetek Velmi často chybějí účetním jednotkám potřebné informace od jejich vlastních dceřiných společností. Většinou bude postačující základní informace o výši dosaženého hospodářského výsledku a vlastního kapitálu za účelem případného přecenění finančních investic ekvivalencí nebo tvorby opravných položek k dlouhodobému finančnímu majetku. Přesto často vzniká problém s včasným získáním těchto podkladů od jednotlivých poboček ze zahraničí, nemluvě o těch dceřiných společnostech, které nejsou navíc povinně auditovány. Uvedené ovšem neplatí v případě sestavení konsolidované účetní závěrky již na lokální úrovni, kdy absence (mnohem detailnějších) podkladů od společností zahrnutých do konsolidačního celku představuje zcela zásadní problém. Zásoby Základním předpokladem pro sestavení každé účetní závěrky je provedení a vyhodnocení fyzické a dokladové inventarizace majetku a závazků. Fyzická inventarizace musí logicky před-
cházet den sestavení účetní závěrky. Nelze tedy využít možnosti posunu inventarizací po bilančním dni. V této souvislosti bude vhodné s předstihem zvážit úpravu plánu inventur, popřípadě přechodu z periodické inventarizace na průběžnou (samozřejmě pokud je tato možnost pro daný charakter zásob nebo hmotného majetku přípustná). Po zjištění fyzického stavu majetku pak nastávají další, zásadnější problémy s jeho oceněním. Často se lze setkat například s problémem včasného získávání informací pro ocenění nedokončené výroby, zejména ve stavební výrobě. Z různých důvodů většinou chybějí závazná odsouhlasení předaných a převzatých stavebních děl a objektů a v kombinaci s neúplnými údaji vnitropodnikového nákladového účetnictví pak vzniká reálné riziko chybného posouzení stupně rozpracovanosti a tím i nesprávného vykázání stavu zásob nedokončené výroby. Krátce se zastavme ještě u problematiky ocenění zásob v rámci účetní závěrky. V případě nakupovaných zásob přechází řada firem na přesnější a sofistikovanější modely výpočtů opravných položek, které jsou ovšem náročné na přípravu a zpracování většinou obrovského množství dat. Podle našeho názoru je v případech těchto odhadů možné s ohledem na významnost (samozřejmě s vyloučením možnosti záměrné manipulace) vycházet z předběžných údajů, např. ze stavu opravné položky vypočtené ke konci listopadu. Rezervy Účetní jednotky vytvářejí rezervy na rizika a ztráty v okamžiku jejich rozpoznání. Krátký časový okamžik mezi bilančním dnem a datem sestavení účetní závěrky neumožňuje kritičtější posouzení efektů (vzniku rizik) např. z tzv. následných událostí. Tvorba rezerv proto může v případě brzkého termínu sestavení účetních výkazů vycházet pouze ze zkušeností získaných v průběhu účetního období. Příkladem mohou být dílčí problémy, které vznikají především při vyčíslení rezerv na nevybranou dovolenou nebo na prémie managementu, které jsou vypláceny až v následujícím roce (často s odůvodněním, že relevantní údaje pro jejich výpočet nejsou k dispozici). Podle našeho názoru je možné postupovat zjednodušeným způsobem v případě tvorby rezerv na dovolenou a to tak, že se použije např. průměrná mzda podle skupin zaměstnanců aplikovaná na stav zaměstnanců k bilančnímu dni, v případě rezerv na prémie bude praktické odlišovat mezi tvorbou rezervy pro účely účetní závěrky (z odhadovaného stavu zisku, obratu a jiných veličin) a následným přesným propočtem pro účely vyčíslení mezd). Pohledávky a závazky Podpůrnou dokumentaci k dokladové inventarizaci majetku a závazků tvoří písemné odsouhlasení vzájemných sald pohledávek a závazků. S podniky mimo skupinu bude vhodné provádět odsouhlasení k předsunutému datu s následnou kontrolou vydaných, resp. došlých faktur a jejich podpůrné dokumentace, úhrad a inkas v období od data odsouhlasení do bilančního dne. Výběr vzorků by měl být prováděn vždy po dohodě s auditorem, přičemž hlavním kritériem výběru vzorku je vetšinou celkový dosažený obrat tedy ne jen stav vykázaných pohledávek a závazků k datu odsouhlasení. Jiná situace bude u odsouhlasení sald s podniky ve skupině. S ohledem na potřeby konsolidace (eliminace vzájemných sald, obratů a vnitroskupinových zisků) bude vždy nutné provádět odsouhlasení k bilančnímu dni. V tomto případě se dle našich zkušeností nelze spoléhat jako v předcházejícím případě, pouze na odsouhlasení sald a obratů k předsunutému termínu. Vedle základních informací, které jsou většinou koncernovými auditory požadovány je vhodné připravit i podklady pro zmíněnou eliminaci vnitropodnikových zisků a ztrát a to především v oblasti vnitroskupinového nákupu a prodeje dlouhodobého majetku a zásob. V rámci odsouhlasení bude vhodné dopředu řešit speciální případy jako jsou např. nevyfakturované dodávky dohadné účty aktivní i pasivní, které jsou v situaci sestavní účetní závěrky velmi často využívány. Účelné je také omezení plateb a inkas prováděných na přelomu účetního období (prosinec/leden). Deriváty Velmi specifickou oblastí účetnictví jsou finanční instrumenty. Z našich zkušeností z minulých let vyplývá, že řada účetních jednotek ani neví (resp. zaměstnanci účtáren nejsou dostatečně informováni), že společnost má platně uzavřené termínované obchody, a to ať již s bankami nebo podniky ve skupině. K datu sestavení účetní závěrky pak většinou chybí relevantní podklady jako je dokumentace, propočet zajištění a především přecenění derivátů na reálnou hodnotu. Splatná a odloená daò S ohledem na krátký časový horizont pro sestavení účetní závěrky je vhodné koordinovat také součinnost s daňovým poradcem a stanovit společný postup s přihlédnutím k významnosti při vyčíslení rezervy na splatnou daň z příjmu. V praxi se lze často setkávat s určitým nepochopením tohoto teprve nedávno zavedeného instrumentu, kdy řada účetních jednotek nadále předpokládá, že vypočtená rezerva na daň (začátkem ledna) se nutně musí absolutně shodovat s finální verzí daňového přiznání (která je často o naprosto nevýznamné částky upravována ještě 30. 6. následujícího roku odpoledne), což není třeba. V této souvislosti se velmi vyplácí dodržování pravidel pro tvorbu analytické evidence tzn. nedaňové náklady a výnosy evidovat důsledně odděleně na samostatných analytikách, což vede ke zjednodušení a urychlení vyčíslení rezervy na daň z příjmu.
6 7 Mandantenbrief Vydání Prosinec 2007 Další častou komplikací je vyčíslení a vykázání odložené daně, zejména v případech, kdy společnost neúčtuje o rezervě na splatnou daň z příjmů. Obvykle se setkáváme s problémy, kdy samotné sestavení daňového přiznání je odloženo na pozdější dobu a k datu našeho auditu chybí potřebné údaje (právě s odkazem na neplacení daně) o zůstatkových cenách DM, o předpokládané výši daňové ztráty a o daňovém posouzení opravných položek k pohledávkám apod. Za této situace nelze správně posoudit výpočet ani případné vykázání odložené daňové pohledávky nebo závazku. V této souvislosti upozorňujeme na obecný princip opatrnosti a povinnost účtovat o odloženém daňovém závazku. Časové rozliení Zkrácený časový interval se negativně projeví také při vykazování časového rozlišení nákladů a výnosů a při tvorbě dohadných účtů aktivních a pasivních. Jako typické příklady pro nekončící diskusi lze uvést například účtování provizí, bonusů a podobných druhů výnosů a nákladů, které jsou účtovány jedenkrát za rok a v mnoha případech jsou závislé na ročních výsledcích např. suma pořízených zásob od dodavatele, v případě obchodních zástupců celkový objem zprostředkovaných obchodů apod. V případě nájemních smluv je nájemné často vícesložkové, kdy jedna z částí (tzv. procentní) je počítána opět z celkových odsouhlasených tržeb realizovaných v pronajatých prostorách. Dalším příkladem mohou být různé druhy management fee, které jsou často stanoveny také na základě procentní částky počítané z různých ročních ukazatelů, jež nemusí být vždy k datu účetní závěrky známy. Závěr Výše uvedené situace nepokrývají samozřejmě všechny oblasti účetní závěrky, které trpí oním stále dramatičtějším posunem okamžiku sestavení účetní závěrky směrem k bilančnímu dni. Naopak bych řekl, že se dokonce jedná o notoricky známé záležitosti a už i proto je vhodné si je právě touto dobou připomínat. Proto je potřeba včas vypracovat formou interního předpisu promyšlený harmonogram závěrkových prací obsahující všechny potřebné činnosti tak, aby byly proveditelné v logické časové posloupnosti a stanovit jmenovitě osoby odpovědné za přípravu řádných podkladů pro jejich zaúčtování. Pokud přes veškerou snahu nebude z různých důvodů účetní jednotka schopna sestavit řádnou účetní závěrku ve zkráceném termínu, zůstává pak jedinou možností sestavení dvou odlišných závěrek první pro účely reportingů (IFRS, US GAAP, HGB) a druhou s pozdějším datem sestavení pro účely českého účetnictví a daňového práva. Samozřejmou snahou bude vykázání minimálně odlišných (srovnatelných) údajů v obou závěrkách. Na základě našich předchozích zkušeností se domníváme (opět s ohledem na koncernovou významnost vykazovaných skutečností, která je obecně řádově vyšší než ta samá významnost na lokální úrovni), že je možné dojít k odlišným vykazovaným výsledkům, přičemž tyto rozdíly je samozřejmě nutné zveřejnit (zohlednit) v následujících účetních závěrkách. V některých případech je o těchto již známých rozdílech možné informovat mateřskou společnost a koncernového auditora také prostřednictvím hlášení o následných událostech. Zároveň je nezbytné zakotvit způsoby použité při účetních odhadech v interních směrnicích společnosti a přehledně je popsat v příloze k účetní závěrce. Kontakt pro dalí informace: Ing. Duan Marek Associate Partner/Auditor Tel.: +420 236 163 300 E-mail: dusan.marek@roedl.cz Rödl & Partner Intern Lidé v Rödl & Partner Nová posila v daňovém oddělení Tým daňového poradenství mezinárodní poradenské kanceláře Rödl & Partner na pozici daňového poradce posílil Petr Ševčík. Do kanceláře přešel ze společnosti Apogeo a.s., kde se zabýval mezinárodním daňovým plánováním, předtím působil ve firmě Daňové poradenství Tomáš Paclík, a.s. Ve společnosti Rödl & Partner se bude specializovat zejména na finanční právo. Mezi jeho zájmy patří především počítače a literatura. Nové semináøe Reforma veřejných financí - novinky z oblasti daní, sociálního a zdravotního pojištění Mezinárodní poradenská kancelář Rödl & Partner připravila pro zájemce nejen z řad klientů seminář týkající se reformy
veřejných financí. Účastníci semináře si tak budou moci vyslechnout novinky z oblasti daně z příjmů fyzických a právnických osob, daně z přidané hodnoty či jiných daní. Rovněž se bude hovořit o změnách v účetnictví a sociálním a zdravotním pojištění. Jako přednášející vystoupí daňoví poradci Jan Brantl a Roman Konečný a advokátka Eva Blechová. Seminář se uskuteční v úterý 4. prosince 2007 od 9:00 do 15:00 hodin v angelo Hotel Prague, Radlická 1g, Praha 5. Bližší informace o možnostech účasti lze získat u Ing. Zuzany Hoškové, HR manažerky společnosti, tel. +420 236 163 304, zuzana.hoskova@roedl.cz Aktuální kauzy Soud: Plzeňský Stock nesmí prodávat své Polární jahody Vrchní soud v Praze rozhodl o tom, že plzeňská firma Stock nesmí na českém trhu propagovat, reklamně, marketingově ani jinak obchodně nabízet a prodávat svůj alkoholický produkt s názvem Polární jahody. Je údajně zaměnitelný s Polar Limes Strawberry německé firmy Berentzen Distillers. Předběžné opatření vydal pražský vrchní soud, potvrzuje Petr Šívara, spolupracující s mezinárodní poradenskou kanceláří Rödl & Partner, která Berentzen zastupuje. Berentzen Distillers nabízí na českém trhu alkoholický nápoj Polar Limes Strawberry pátým rokem, s ním zaměnitelný produkt uvedl Stock na tuzemský trh teprve v letošním roce právě pod názvem Polární jahody. Složení tohoto alkoholického nápoje je prakticky až na výjimku shodné s produktem firmy Berentzen. I obsah alkoholu je, vedle složení v podobě jahodového pyré, vodky a citrónové šťávy, respektive v případě výrobku Stocku kyseliny citronové, naprosto totožný. A silná podobnost panuje i v případě obalu tohoto alkoholického nápoje, tedy velikosti, tvaru lahve i grafického ztvárnění etikety. Soud došel k závěru, že firma Stock využila dobré pověsti produktu firmy Berentzen na trhu a uvedením napodobeniny pod názvem Polární jahody získala prospěch, kterého by jinak nedosáhla. Přitom firma Stock o existenci nápoje Berentzen na našem trhu informace měla. Jsem přesvědčen o tom, že uvedené opatření vrchního soudu je zásadním impulsem pro všechny, kteří investují nemalé prostředky a obrovské úsilí do vývoje vlastních produktů a značek. Vzhledem k tomu, že o vlastní žalobě nebylo dosud rozhodnuto, jsou bližší komentáře k tomuto případu předčasné, uzavírá Petr Šívara. -jv-
8 Mandantenbrief Vydání Prosinec 2007 Mandantenbrief Prosinec 2007, č. 12 Vydává Rödl & Partner Consulting, s.r.o., IČ: 25724231 110 00 Praha 1, Platnéøská 2 Telefon: +420 236 163 111, Fax: +420 236 163 799 Vychází měsíčně MK ČR E 16542 Koordinace: Jana Vodolánová Více informací naleznete na www.roedl.cz