Srdeční selhání. Srdeční výdej [CO = SV f] Křivka tlak-objem. Srdeční výdej jako parametr srdeční funkce Definice srd. selhání Etiopatogeneze Důsledky

Podobné dokumenty
Srdce jako pumpa. Srdeční výdej [CO = SV f] Křivka tlak-objem. Srdeční výdej. Etiopatogeneze SS. pro levou komoru (1) isovolumická relaxace

MECHANIKA SRDEČNÍ ČINNOSTI SRDCE JAKO PUMPA SRDEČNÍ CYKLUS SRDEČNÍ SELHÁNÍ

Výstupový test (step-test), Letunovova zkouška. - testy fyzické zdatnosti a reakce oběhového systému na zátěž

Hemodynamika srdečních vad. Hana Maxová Ústav patologické fyziologie 2. LF UK

Fyziologie srdce II. (CO, preload, afterload, kontraktilita ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

Srdeční selhání. Patofyziologie a klinický obraz

ROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PRÁVNÍHO PŘEDPISU S PŘEDPISY EU

UČEBNÍ TEXTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE SRDEČNÍ SELHÁNÍ. Filip Málek, Ivan Málek KAROLINUM

Pacient se srdečním selháním v anamnéze a nízkou EF má mít speciální přípravu?

Patofyziologie srdce. 1. Funkce kardiomyocytu. Kontraktilní systém

Resynchronizační terapie při srdečním selhání u dětí s vrozenou srdeční vadou

Regulace krevního tlaku

VYŠETŘENÍ V KARDIOLOGII I. část HEMODYNAMIKA. seminář z patologické fyziologie Martin Vokurka (poslední editace Petr Maršálek: 2015)

Selhání oběhu, šok, KPR. Jan Malík Koronární jednotka 3. int. kliniky VFN+1.LF UK

Chlopenní vady v dospělosti

Chlopenní vady. prof. MUDr. Tomáš Paleček, Ph.D.

LEVÁ KOMORA U AORTÁLNÍ STENÓZY

Základy hemodynamiky. Michael Želízko Klinika kardiologie IKEM

Patofyziologie kardiovaskulárního systému

Fyziologie cirkulace I

- Kolaps,mdloba - ICHS angina pectoris - ICHS infarkt myokardu - Arytmie - Arytmie bradyarytmie,tachyarytmie

Kardiomyopatie Petr Kuchynka

Fyziologie sportovních disciplín

SRDEČNÍ CYKLUS systola diastola izovolumická kontrakce ejekce

Atestační otázky z oboru kardiologie

MUDr. Ondřej Rennét Oddělení urgentní medicíny. 18. Brněnské dny urgentní medicíny.

Oběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce

MUDr. Jiří Malý, Ph. D. KC IKEM

THE WAY THE HEART THINKS IS ALWAYS SIMPLE AND LOGICAL

Diferenciální diagnostika šoku

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

Autoři: Jan Sítař a Dominik Mališ Školitel: MVDr. Jana Petrášová, Ph.D. IVA 2014 FVL/1200/004 Modelové patomechanizmy v interaktivním powerpointu

Může echokardiografie přispět k rozpoznání hemodynamického profilu u dětí v sepsi?

Hypertenze a srdeční selhání Patofyziologické základy

Úder srdečního hrotu Srdeční ozvy

Kardiovaskulární systém. Ischemická choroba srdeční

Katetrizační léčba mitrální regurgitace u pacientů s chronickou srdeční nedostatečností pomocí MitraClipu

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci oběhové soustavy

Srdce jako pumpa. Srdeční výdej [CO = SV f] Křivka tlak-objem. Srdeční výdej. Etiopatogeneze SS. pro levou komoru (1) isovolumická relaxace

PATOFYZIOLOGIE projevů ZÁTĚŽE MYOKARDU na EKG. MUDr.Ondřej VESELÝ Ústav patologické fyziologie LF UP Olomouc

Krevní tlak/blood Pressure EKG/ECG

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény)

FoCUS. Jiří Pudich Kardiovaskulární oddělení FNO, Lékařská fakulta Ostravské univerzity

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

Racionalizace indikace echokardiografických vyšetření

Diagnostika poškození srdce amyloidem

infekční endokarditis Tomáš Paleček

Doporuèení pro diagnostiku a léèbu chronického srdeèního selhání ÈKS 2006

PŘÍZNAKY CHOROB KARDIOVASKULÁRNÍHO SYSTÉMU. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Podobnosti a rozdíly kardiologické a onkologické paliativní péče

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

MUDr.K.Kapounková, Ph.D.

Chlopenní vady. Zuzana Hlubocká. II. interní klinika kardiologie a angiologie Komplexní kardiovaskulární centrum VFN a 1.

Mitrální insuficience. Kateřina Linhartová Kardiologická klinika 2.LF UK a FN v Motole Praha

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Využití ultrasonografie při poskytování neodkladné péče

Prezentace projektu MPSV Kapitola IX: Nemoci oběhové soustavy. Richard Češka III. Interní klinika 1.LF UK a VFN Praha

MUDr Zdeněk Pospíšil

Struktura databáze AHEAD ACS

FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI

Komplexní řešení pacientky s HOCM a sekundárně vzniklou závažnou mitrální regurgitaci. MUDr.Darina Krausová,Kardiocentrum Třinec Podlesí

TLAK A PULZ - JAK PRACOVAT SE TŘEMI ČÍSLY?

MUDr.K.Kapounková. v systémovém (velkém, tělním) krevním oběhu mají tepny silnou stěnu

Fyziologie a patofyziologie krevního oběhu. Lukáš Dadák ARK, FN USA

Akutní formy ischemické choroby srdeční. Křivánková M. Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc

Patofyziologie kardiovaskulárních nemocí. Biomedicínská technika a bioinfiormatika

ICHS ICHS je nejčastější onemocnění (příčinou smrti) vyspělého světa 50% populace umírá na ICHS

Na co nejvíce umíráme? MUDr. Radan Gocal

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_17_BI1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA

REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE

(VIII.) Krevní tlak u člověka (IX.) Neinvazivní metody měření krevního tlaku

Popis anatomie srdce: (skot, člověk) Srdeční cyklus. Proudění krve, činnost chlopní. Demonstrace srdce skotu

KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM

Reakce a adaptace oběhového systému na zátěž

Šokové stavy - klinické jednotky, klasifikace, patofyziologie, diagnostika a léčba

MORTALITA 8,1 19,3 6,2 4,1 7,9 23,8 30,6. respirační. úrazy, otravy. nádory. zažívací onemocnění. onemocnění. jiné

Kardiovaskulární ústrojí S R D C E

SPIROERGOMETRIE. probíhá na bicyklovém ergometru, v průběhu zátěže měřena spotřeba kyslíku a množství vydechovaného oxidu uhličitého

KARDIOMYOPATIE. Tomáš Paleček. II. interní klinika kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN Praha

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová

Patologie krevního ústrojí, lymfatických uzlin a sleziny.

Léčba arteriální hypertenze v intenzivní péči Kdy a Jak?

Mechanické srdeční podpory při katetrizačních ablacích. Mgr. Kamila Holdová

1. ÚVOD 1.1 ÚVOD DO PROBLEMATIKY

Partnerská síť pro teoretickou a praktickou výuku anatomických a klinických souvislostí v urgentní medicíně a neodkladné přednemocniční péči

1 PATOFYZIOLOGIE KRVE A KRVETVORNÉTKÁNE (EMANUEL NECAS) Zkratky používanév hematologii...

Akutní a chronické srdeční selhání. MUDr. Alexandra Maršálková

Akutní příhody v kardiologii II Dan Marek I.interní klinika FN Olomouc

Městnavé srdeční selhání Centrální žilní tlak

Univerzita Palackého v Olomouci. Kazuistika 1: Hypertenzní krize u 43-letého muže

Rychlost pulzové vlny (XII)

Týká se i mě srdeční selhání?

KOMPLIKACE AKUTNÍHO INFARKTU MYOKARDU V PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČI

ICHS ICHS. Rizikové faktory aterosklerózy. Klinické formy ICHS. Nestabilní angina pectoris. Akutní infarkt myokardu

3 Hodnocení struktury a funkce srdečních oddílů

Oběhové selhání. 1.1 Vybrané fyziologické a patofyziologické děje a závislosti. M.Filaun

& Systematika arytmií

K DIAGNOSTICE HYPOVOLEMIE JE NEJLEPŠÍ. Filip Burša KARIM FNO

Srdeční selhání. chronické. Komplexní kardiocentrum. Ondřej Šmíd. 1. LF UK a VFN Praha

Mgr. Martina Dohnalová

Transkript:

Srdeční selhání Srdeční výdej jako parametr srdeční funkce Definice srd. selhání Etiopatogeneze Důsledky 1 2 Srdeční výdej [CO = SV f] 3 parametry cardiac output (CO) u dospělého člověka v klidu cca 4.5 5 l/min stroke volume (SV) = EDV ESV ejection fraction (EF) = (SV/EDV) x 100% kontraktilita stažlivost = schopnost kontrakce klinicky odpovídá rychlosti ejekce preload ovlivněn poddajností myokardu klinicky odpovídá enddiastolickému objemu (EDV) afterload síla bránící ejekci krve ze srdce klinicky odpovídá stř. arteriálnímu tlaku resp. systolickému tlaku Křivka tlak-objem 4 pro levou komoru (1) isovolumická relaxace na začástku diastoly, následuje po předchozí systole pokles napětí trvá do otevření mitrální (resp. trikuspidální) chlopně (2) plnění pokračující diastola za mírného nárustu tlaku v komoře (3) isovolumická kontrakce nárust tlaku na začátku systoly před otevřením aortální (resp. pulmonární) chlopně (4) ejekce rychlost ejekce závisí na rychlosti zkrácení vláken ejekční frakce = % enddiastolického objemu vypuzené během násl. systoly

Srdeční nedostatečnost resp. selhání srdce není schopno vypuzovat krev v míře dostačující metabolickým potřebám těla (= pokles srdečního výdeje), a to při normálních plnících tlacích rozdíl oproti hypovolemickému a distribučnímu šoku, kdy je problém mimo srdce (nedostatečný návrat) etiologie SS (A) nemoci srdce = dysfunkce myokardu jakékoliv onemocnění srdce, které změní kontraktilitu, preload či afterload systolická dysfunkce = poruchy kontraktility ischemická choroba srdeční, myokarditis, alkoholismus, drogy, toxiny, dilatační kardiomyopatie» zbylé kardiomyocyty se snaží kompenzovat ztrátu funkce a jsou časem postiženy» při ztrátě >40% funkčního parenchymu se rozvíjí kardiogenní šok diastolická dysfunkce = nižší poddajnost ( preload) fibrotizace myokardu po infarktu, ischemie, restriktivní kardiomyopatie, amyloidóza externí konstriktivní perikarditida, srd. tamponáda tlakové či objemové přetížení chlopenní a jiné srdeční vady (stenózy a regurgitace) myocarditis (zánět srdečního svalu) (B) nemoci mimosrdeční ( afterload) systémová hypertenze plicní hypertenze 5 6 Patofyziologické mechanizmy srd. selhání tlakové přetížení etiologie levá komora systémová hypertenze, stenóza aort. chlopně pravá komora obvykle sekundární při levostr. selhání, stenóza plicnice, plicní hypertenze patogeneze zvýšený afterload vede ke zpomalenému vyprazdňování komory během systoly (stoupá EDV) rozvíjejí se kompenzační mechanizmy (viz dále) objemové přetížení etiologie levá komora regurgitace přes aortální nebo mitrální chlopeň nebo hypercirkulační stavy (anemie, jaterní cirhóza, pravá komora regurgitace přes pulmonální nebo trikuspidální chlopeň patogeneze regurgitace vede k nárustu EDV a rozvíjejí se kompenzační mechanizmy (viz dále) 7 Přetížení srdce tlakové přetížení zvýšený afterload 8 objemové přetížení zvýšený preload zvýšení srdeční práce a napětí ve stěně

Kompenzační mechanizmy selhávajícího srdce Franl-Starlingův mechanizmus Frank-Starlingův zákon pasivně rozepnutá vlákna myokardu mají zvýšenou sílu kontrakce při nadměrném napětí se však síla kontrakce snižuje a u chronicky zvětšeného srdce je funkce myokardu často snížena aktivace sympatiku (homeometrická regulace) humorální odpověď (zejm. RAAS) hypertrofie myokardu 9 10 Patogeneze srd. hypertrofie v důsledku zvýšení tlaku v komoře vzrůstá napětí ve stěně (σ) to zvyšuje nároky na spotřebu ATP, tedy kyslíku a energetický přísun následně proto dochází k hypertrofii myokardu ztluštěním stěny (h) se podle Laplaceova zákona snižuje napětí ve stěně (σ) hypertrofie do jisté zlepšuje čerpací schopnost srdce, ale krevní zásobení zaostává za zvětšenou svalovou masou hypertrofuje sval, ne koronární oběh nakonec může dojít k poklesu kontrakční síly myokardu, dilataci srdce a poklesu srdečního výdeje 11 Laplaceův zákon P r σ = h Koncentrická a excentrická hypertrofie srdce 12

Koncentrická (vlevo) a excentrická (vpravo) hypertrofie Normal heart (cross section) Shrnutí komp. mechanizmy SS 13 14 Projevy srdečního selhání SS je multisystémové onemocnění, které postihuje kromě kardiovaskulárního systému také svalovou soustavu, skelet, ledviny a imunitní systém je polyetiologické onemocnění (ICHS, idiopatická dilatační kardiomyopatie, chlopenní dysfunkce, ) levostranné selhání selhání dopředu srdce nezajišťuje adekvátní CO a tedy perfuzi tkání selhání dozadu = příznaky v plicích zajištění adekvátní perfuze jen za cenu vysokých plnicích tlaků, překrvení v plicní vaskulatuře (dyspnoe a ortopnoe (pocit dechové nedostatečnosti)» hrozí plicní edém» astma cardiale pravostranné selhání = příznaky v systémové cirkulaci překrvení ve velkém oběhu 15 náplň krčních žil, hepatomegalie, edémy Kardiogenní šok hypotenze tachykardie hypoperfúze chladná, zpocená, bledá až šedá kůže pokles diurézy <20 ml/hod PaO2 <50 mmhg CI (=cardiac index) < 2 l /min /m2 PCWP (=pulmonary capillary wedge pressure) >18 mm Hg 16

Funkční klasifikace CHSS NYHA (subjektivní) I- při zátěži není dušnost ani únava II- obtíže při běžné zátěži WEBER (objektivní) A >20 B 16-20 VO2 max(ml/kg/min) Spec. patofyziologie SS chlopenní vady etiologie vrozené degenerativní revmatické typ stenóza prolaps III- obtíže při menší než běžné zátěži IV- obtíže při sebemenší zátěži a v klidu C 10-16 D 6-10 17 18 Spec. patofyziologie SS kardiomyopatie nemoc srdečního svalu genetická dispozice typy dilatační geny pro troponin, myosin, hypertrofická troponin, myosin, aktin, desmin, dystrofin, restriktivní srdeční selhání, arytmie často vyžaduje transplantaci srdce 19 20