ZÁKLADNÍ OTÁZKY VENKOVSKÉ PROBLEMATIKY Co je to venkov a jak ho vymezit? Co je to rozvoj venkova? Jaké jsou hlavní problémy venkova? Jak venkov rozvíjet nástroje, subjekty? Shrnutí přístupů x náš názor (konfrontační přístup) Abstrakce x realita (Pozn. paradox = logicky neřešitelný rozpor) 2
CO JE TO VENKOV A JAK HO VYMEZIT? Kvantitativní (např. počty obyvatel, hustota) i kvalitativní ukazatele (nejednoznačné) různorodé výsledky Typologie venkova umoţní zachytit charakteristické znaky spojené s určitým typem venkova jednoznačný prostorový průmět je zkreslující Náš závěr Jednoznačné vymezení venkova není moţné, pro rozvoj venkova není jeho exaktní vymezení zásadní. Smysl mají účelová členění pro aplikaci jednotlivých typů rozvojových nástrojů (neměla by být však vyuţívána univerzálně). 3
PARADOX VYMEZOVÁNÍ VENKOVA Ať zvolíme jakékoliv kritérium, vţdy to někde nebude sedět. 4
A CO NA TO ŘÍKAJÍ OBYVATELÉ VENKOVA? Rozloţení odpovědí na otázku, zda starosta povaţuje svoji obec za venkovskou Venkovskými se necítí 18 z 285 obcí do 5000 obyvatel Z těchto 18 obcí je jich 7 do 1000 obyvatel (některé přiléhají k větším městům), 7 mezi 1000 a 3000 obyvatel, 7 měst. x 3 města se cítí venkovskými obcemi. 5
V ČEM SPOČÍVÁ ROZVOJ VENKOVA? Rozvoj = proces pozitivních změn (obvykle v sociální, ekonomické a environmentální oblasti). Rozvoj venkova vzhledem k pruţnosti vnímání venkova i pojmu rozvoj značně abstraktní pojem reálnější rozvoj venkovských (malých) obcí, resp. území Konkrétní znaky rozvoje venkovské obce: např. neubývá obyvatel (za kaţdou cenu však nemusí přibývat), jsou zajištěny základní potřeby obyvatel (MŠ, ZŠ, obchod s potravinami) Priority rozvoje venkova dle EU: podpora konkurenceschopnosti,péče o krajinu,posílení infrastruktury obcí. Lépe důraz na kvalitativní rozvoj kvantitativní rozvoj můţe ve značné míře měnit charakter rozvíjeného (např. z vesnice se stane město ROZVOJOVÝ PARADOX). 6
PROBLÉMY ROZVOJE VENKOVA Lze nějaké problémy označit výhradně za venkovské (např. udrţení kulturní identity, vzájemné vztahy obyvatel, provázanost s volnou krajinou, vztah zemědělců a obcí)? Nejde často spíše jen o obecné problémy s různě podmíněným výskytem? (blízkost pólů rozvoje, kvalitní dopravní spojení, zanedbaná infrastruktura) viz strukturace problémů obcí (formulovaných jejich představiteli) dle velikosti obce a její polohy. Problémy venkovských regionů (zahrnující malé obce i města) x problémy městských regionů (zahrnující města i okolní obce) Řešení problémů, které obyvatelé nevidí jako hlavní problémy. Paradox venkovských problémů hlavní problémy na venkově příliš nesouvisí s rurální politikou a jejími nástroji. 7
Podíl odpovědí na celkové počtu obcí v % 90,0 Společnost pro regionální ekonomické poradenství PROBLÉMY OBCÍ V ZÁVISLOSTI NA VELIKOSTI OBCE 80,0 70,0 60,0 50,0 0-199 200-499 500-999 1000-1999 2000+ VP 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 Nedostatek pracovních příle ž itostí Špatná finanční situace Sniž ování počtu obyvate l Nedostatek pozemků pro výstavbu Neprovedené komple xní pozemkové úpravy Zane dbaná te chnická infrastruktura Ne dostate čná dopravní obsluž nost Nezájem obyvatel o dění v obci 8
PROBLÉMY OBCÍ V ZÁVISLOSTI NA POLOZE OBCE Podíl odpovědí na celkovém počtu obcí v % 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 Zázemí měst Dobrá dopravní poloha Průměrná dopravní poloha Špatná dopravní poloha 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 Nedostatek pracovních příle ž itostí Špatná finanční situace Sniž ování počtu obyvate l Nedostatek pozemků pro výstavbu Neprovedené komple xní pozemkové úpravy Zane dbaná te chnická infrastruktura Ne dostate čná dopravní obsluž nost Nezájem obyvatel o dění v obci Moţnosti a limity rozvoje venkovských obcí Tetčice, 9. 9. 2010 9
NÁSTROJE ROZVOJE VENKOVA Administrativní nástroje (legislativa, závazné procedury, postupy, organizační normy), koncepční nástroje (strategie, programy, plány, politické deklarace, územně plánovací dokumenty, pozemkové úpravy), institucionální nástroje (instituce, spolupráce, regionální management), věcné nástroje (infrastruktura, poskytnutí prostor, sluţeb, hmotného plnění, poradenství), sociálně-psychologické nástroje (vzdělávání, komunikace, motivace), finanční nástroje (systémy finančních podpor, dotace, granty). Jako zásadní jsou brány finanční nástroje, ostatní nástroje jsou často podceňovány či nedostatečně vyuţívány) 10
11
FUNGOVÁNÍ ROZVOJOVÝCH NÁSTROJŮ Účinnost závisí na objektivitě poznání situace v daném prostoru, na volbě adekvátního opatření vzhledem k typu problému a na zapojení příslušných aktérů. nastavení celkových (obecných) podmínek a nástrojů zejména aktivity státní správy a z pohledu centrální regionální /rurální politiky; iniciace a přímé zapojení těch jednotlivých aktérů v území, kteří vyuţívají dostupných nástrojů a zdrojů a problémy skutečně řeší. V České republice s několika výjimkami stále převládá systém plošné aplikace rozvojových nástrojů, kdy obecně nastavená kritéria nahrávají spíše silným subjektům oproti slabším a méně dynamickým, coţ je v protikladu s deklarovanou snahou o sniţování regionálních rozdílů a řešení problémů periferních venkovských oblastí. 12
VZTAH REGIONÁLNÍ POLITIKY A RURÁLNÍ POLITIKY SZP (EU),včetně rurální politiky, vs. regionální politika (EU) často řešení obdobných problémů a stejných území V ČR stále oddělený svět zemědělců a svět venkovských obcí. Rozvoj venkova dle Programu rozvoje venkova ČR 1. Tvorba pracovních příležitostí 2. Podmínky růstu a kvalita života na venkově 3. Vzdělávání 4. Zlepšení řízení a mobilizace přirozeného vnitřního rozvojového potenciálu venkova 5. Regionální rozvoj dle Strategie regionálního rozvoje ČR 1. Tvorba pracovních míst 2. Vytváření podmínek pro dynamický hospodářský rozvoj regionů 3. Podpora investic do lidského kapitálu 4. Vytváření podmínek pro dynamický hospodářský rozvoj regionů 5. Podpora řešení specifických problémů rozvoje venkova a periferních území I v rámci jedné koncepce protichůdně působící aktivity. 13
INFORMACE, PORADENSTVÍ Mnoţství informací, akcí otázka jejich vyuţitelnosti a nastavení distribučních kanálů Informační toky prostřednictvím Krajského informačního centra kraje Vysočina Ústav zemědělské ekonomiky a informací Ministerstvo zemědělství ČR Kraj Vysočina Vlastní zdroje a aktivity Okresní agrární komory ÚO zemědělského svazu ZERA Krajské informační středisko AGROVENKOV Vysočina o.p.s. Financování Zdroje informací Rozesílání informací Další zájemci VÚ bramborářský Podnikatelské subjekty Zájmové a stavovské organizace Obce 14
KOMPLEXNÍ MODEL AKTÉRŮ ROZVOJE VENKOVA Je skutečně potřebné zřizovat celou škálu aktérů rozvoje venkova, kteří působí v EU? Jak se osvědčují tyto subjekty v českých podmínkách? např. KIS, různé sítě, agentury pro zemědělství a Společnost pro regionální ekonomické poradenství 1 Ústřední pozemkový úřad 2 Ministerstvo pro místní rozvoj 3 Svaz měst a obcí 4 Celostátní síť pro rozvoj venkova 5 Evr. vzdělávací fórum pro rozvoj venkova 6 Národní síť MAS 7 Spolek pro obnovu venkova 8 European Centre for Ecology and Tourism ÚROVEŇ NÁRODNÍ Kultura, tradice Nestátní nezisková organizace Sluţby, vybavenost ÚROVEŇ KRAJSKÁ Ministerstvo kultury Svaz venkovské turistiky ÚROVEŇ MIKROREGIONÁLNÍ Krajský úřad Poradenské org. ÚROVEŇ OBECNÍ venkov Podnikatel Tetčice, 9. 9. 2010 15 1 2 4 8 Národní ústav lidové kultury Ţivotní prostředí Základní škola Cestovní ruch ROZVOJ VENKOVA A ZEMĚDĚLSTVÍ Krajská centrála cestovního ruchu CHKO, Národní park Krajská hosp. komora Okresní hosp. komora Pozemkový úřad Škola obnovy venkova Dobrovolný svazek obcí Místní akční skupina Obec Občan Podnikání PILÍŘ HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ SOCIÁLNÍ PILÍŘ ENVIRONMENTÁLNÍ SFÉRA VEŘEJNÁ ZÁJMOVÁ SAMOSPRÁVA SFÉRA SOUKROMÁ SFÉRA NEZISKOVÁ Ministerstvo ŢP Státní fond ŢP 5 Lesy ČR 6 Zem. vodohosp. správa 7 Ministerstvo zemědělství 3 Agrární komora ČR Zemědělské VŠ Hosp. Výzkumné ústavy komora Svazy producentů ČR Krajská agrární komora, Krajské informační středisko Krajská veterinární správa Zemědělské střední školy Agentura pro zemědělství a venkov Okresní agrární komora Technická infrastruktura Zemědělské druţstvo (a.s., s.r.o.) Samostatně hospodařící rolník Zemědělství, lesnictví
VZTAHY AKTÉRŮ NA OBECNÍ ÚROVNI KÚ KVS ŠOV OAK OHK AZV Poradenské org. MAS DSO ZŠ Obec NNO (spolky, ) Občan Podnikatel Zemědělec (PPO / PFO) Ostatní
MAS V SÍTI VZTAHŮ Národní úroveň VŠ NS MAS MZe Celostátní síť pro rozvoj venkova Regionální/krajská úroveň OHK OAK Krajský úřad RO SZIF Mikroregionální úroveň MAS Svazek obcí Podnikatel Zemědělec (PPO / SHR) Ostatní Obecní úroveň NNO Obec Občan
ROZVOJOVÉ STRUKTURY V OBLASTI ROZVOJE VENKOVA A ZEMĚDĚLSTVÍ Náměty pro diskuzi: Otázka vymezení činnosti, vzájemných vazeb, komunikace, nástrojů, zúčastněných subjektů. Vznik a fungování průřezových struktur místní akční skupiny, krajská informační centra Zapojení do rozvoje venkova motivace, moţnosti Moţnosti agrárních komor při rozvoji venkova a zemědělství. Vymezení dalších relevantních subjektů v rozvoji venkovských oblastí a zemědělství, systém vazeb těchto subjektů a jejich vzájemná komunikace. 18
Děkujeme za pozornost. GaREP, spol. s r.o. společnost pro regionální ekonomické poradenství nám. 28. října 3 602 00 Brno www.garep.cz garep@garep.cz Tel. : 545 242 846 Moţnosti a limity rozvoje venkovských obcí Tetčice, 9. 9. 2010 19