C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/

Podobné dokumenty
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

EKOLOGICKÉ ASPEKTY BIOCHEMIE 1 - GLOBÁLNÍ POCHODY A VZTAHY

05 Biogeochemické cykly

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

2.2. Základní biogeochemické pochody. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Modul 02 Přírodovědné předměty

CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly

Biologické odstraňování nutrientů

Biologické odstraňování nutrientů

N N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Hlavní parametry přírodního prostředí ph a Eh

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

1. ročník Počet hodin

Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků. Biogenní prvky. Uhlík. Význam uhlíku. Formy výskytu CO 2 ve vodách

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Pentely. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost

Voda jako životní prostředí ph a CO 2

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Biogeochemické cykly biogenních prvků

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

MATURITNÍ OTÁZKY Z CHEMIE

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

Biogeochemické cykly

Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

Prvek Značka Z - protonové číslo Elektronegativita Dusík N 7 3,0 Fosfor P 15 2,2 Arsen As 33 2,1 Antimon Sb 51 2,0 Bismut Bi 83 2,0

03a-Chemické reakce v živých organizmech FRVŠ 1647/2012

CZ.1.07/1.5.00/

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

METABOLISMUS SACHARIDŮ

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy

Biologické odsiřování bioplynu. Ing. Dana Pokorná, CSc.

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Zemské systémy a cykly

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

ZEMĚ -vznik a vývoj -stavba -vnitřní uspořádání. NEROSTY A HORNINY Mineralogie-nerost -hornina -krystal

SYSTÉMY BIOLOGICKÉHO ODSTRAŇOVÁNÍ NUTRIENTŮ

Energetické zdroje budoucnosti

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Učební osnovy vyučovacího předmětu přírodopis se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Tematické okruhy průřezového tématu

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od do

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

VYUŽITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE VE VZTAHU ROSTLINA-PŮDA- ATMOSFÉRA. František Hnilička, Margita Kuklová, Helena Hniličková, Ján Kukla

ENERGIE Z ODPADNÍCH VOD

NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS

VY_32_INOVACE_ / Voda na Zemi, atmosféra Modrá planeta

Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Základy biochemie KBC/BCH

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení

PŘEDMLUVA...ii. OBSAH...ii 1. ÚVOD...1

ostatní rozpuštěné látky: křemík, vápník, železo, síra

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby

Hydrochemie Oxid uhličitý a jeho iontové formy, ph, NK

16a. Makroergické sloučeniny

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách

Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou

Agroekologie. Globální a lokální cykly látek. Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza

Chemie životního prostředí III Atmosféra (04) Síra v atmosféře

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti vody. Molekula vody. Hustota. Viskozita

Učební osnovy vyučovacího předmětu chemie se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Přesahy, vazby, rozšiřující učivo, poznámky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Maturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok:

5.10 CHEMIE Charakteristika předmětu

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

Prvky V.A a VI.A skupiny

Zplyňování biomasy. Sesuvný generátor. Autotermní zplyňování Autotermní a alotermní zplyňování

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Kyslík a vodík. Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, asi 14krát lehčí než vzduch. Běžně tvoří molekuly H2. hydridy (např.

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

Stanovení kvality humusu spektrofotometricky

ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno

Bioremediace půd a podzemních vod

Organismy a biogeochemické cykly. látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

Základní chemické pojmy

Transkript:

C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků OpVK CZ.1.07/2.2.00/15.0233 Petr Zbořil

Biochemické cykly prvků Velké cykly prvků jako zobecnění přeměn látek při popisu jejich koloběhu Země jako superorganismus či bioreaktor Vlastnosti bioreaktoru Země

Biochemické cykly prvků Energetická a látková bilance Uzavřený systém Výměna energie Celkově ze Slunce 173 100 TW 100% Albedo 32% Absorpce v atmosféře 18% Absorpce zemským povrchem 50% Přeměna do chemické formy 40 TW 0,02% Příspěvek geotermální energie 32 TW Vyzáření prostřednictvím atmosféry 68%

Velké (globální) cykly Povaha cyklů Globální a lokální Geologické, fysikální, chemické Látková a energetická bilance Bio(geo)chemické cykly - Velké cykly prvků Zobecnění komplikovaného souboru pochodů Cykly C, N, P, S Klíčový význam živých organismů Globální charakter v současné době

Superorganismus Země Země jako biochemický reaktor Homogenní x heterogenní systém Vzájemné vztahy dílčích pochodů Míchání a regulace

Cyklus uhlíku Anorganické formy CO 2, uhličitany, uhlí obsaženy v atmo-, hydro- i litosféře Organické formy biomolekuly, ropa, CH 4 obsaženy v biosféře i ostatních prostředích Přechody (geo)chemické a fysikální Přechody biochemické

Cyklus uhlíku Biochemické přeměny (zahrnují i cykly kyslíku a vodíku) Primární asimilační pochody fixace CO 2 asimilace do organických sloučenin Další přeměny bílkoviny, lipidy, nukleové kyseliny Disimilační pochody dekomposice organických sloučenin Výrazným znakem je spojitost s přeměnami energie

Cyklus uhlíku Asimilace fixace CO 2 (zejména fotosyntéza) - cesta z anorganické do organické formy 6 CO 2 + 6 H 2 O = C 6 H 12 O 6 + 6 O 2 + 672 kj/mol Primární význam fixace CO 2 pro rovnováhu parametrů na Zemi Vývojové aspekty, vznik kyslíkaté atmosféry Energetický význam přímý (relativně malý vzhledem k celkovému toku) nepřímý ovlivněním tepelné propustnosti atmosféry

Cyklus uhlíku Typické znaky fixace CO 2 složitý proces zahrnující řadu dílčích kroků, vlastní fixace pomocí enzymu RUBISCO, nejvíce syntezovaným enzymem na Zemi limitována nedostatkem CO 2, při nadbytku světla je využívána specifická energeticky náročná přípravná cesta

Cyklus uhlíku Disimilační pochody potravní řetězce a pyramidy dekomposice pro získání energie zejména oxidační pochody kvantitativně převažují dekomposice přijatých látek a syntéza vlastních kvantitativně zaostávají, intensita závisí na typu a metabolickém (fysiologickém) stavu organismu

Cyklus uhlíku Vyrovnaná bilance asimilačních a disimilačních pochodů stacionární stav Porušení rovnováhy následkem nevyrovnané bilance převaha fixace uhlíku tvorba deposit převaha dekomposice mobilisace deposit

Cyklus uhlíku Vznik deposit cestou asimilace a anaerobní dekomposice organických sloučenin do stabilní formy ropa, uhlí, metan vznik ložisek fosilních paliv biogenní anorganické fixace CO 2 vznik vápencových ložisek Snížení množství uhlíku v koloběhu (množství CO 2 v atmosféře)

Cyklus uhlíku Mobilisace deposit Přirozenou cestou málo pravděpodobné Významné množství se přivádí zpět do koloběhu industriální činností člověka Těžba a využívání fosilních paliv - oxidační pochody a zisk energie Těžba a využívání vápencových deposit Zvýšení množství uhlíku v koloběhu (množství CO 2 v atmosféře)

Cyklus uhlíku

Cyklus uhlíku

Cyklus uhlíku Problémy snížení tepelné vodivosti atmosféry zvýšení teploty (skleníkový efekt) vyčerpání deposit zdrojů energie a vápenců Řešení Samočinná kompensace (funguje u vápenců, možnost zvýšení intensity fotosyntézy) Aktivní příspěvek ze strany člověka (snižování produkce CO 2, nová energetická politika, genetické manipulace)

Cyklus dusíku Anorganické formy N 2 v atmosféře, NH 4 + a dusičnany v hydro- a litosféře (i biosféře) Organické formy Aminosloučeniny (typicky bílkoviny), zejména v biosféře Přechody abiogenní Přechody biogenní

Cyklus dusíku Abiogenní přeměny dusíkatých látek Přirozené Oxidace N 2 elektrickými výboji v atmosféře N 2 + n O 2 = N x O y - význam spíše v evoluci Industriální Katalytická redukce N 2 N 2 + 3 H 2 = 2 NH 3 + 91,2 kj/mol (Fe, 500 o C, 30 MPa) 1% celosvětové produkce energie Tvorba N x O jako vedlejších produktů spalovacích procesů (automobilové motory)

Cyklus dusíku Biogenní přechody primární asimilace Fixace N 2, produkce NH 4 + Nitrogenázovým systémem katalysovaný pochod, nízkoteplotní analogie průmyslové výroby Vlastní omezenému okruhu mikroorganismů Další asimilační pochody Vznik aminokyselin a další cesty dusíku v organických molekulách

Cyklus dusíku Další biogenní procesy Disimilační dekomposice dusíkatých biomolekul produkce NH 4 + Oxidace NH 4 + na NO 3 - (nitrifikace) zisk energie Redukce NO 3 - až na N 2 (nitrátová respirace) zisk energie Asimilační Redukce NO 3 - na NH 4 + (denitrifikace na rozdíl od nitrogenázové dráhy vlastní více organismům i rostlinám) následovaná jeho inkorporací do organických sloučenin Cyklus přeměn uzavřen produkcí N 2 (nitrátová respirace)

Cyklus dusíku

Cyklus dusíku

Cyklus dusíku Problémy Produkce NH 4 biogenní a industriální Produkce N x O Řešení Konverse toxických produktů na inertní N 2 Inovace technologií a snížení jejich produkce

Cyklus síry Formy a výskyt síry Anorganické volná, sulfáty a sulfidy Především v litosféře (elementární, nerozpustné sulfidy a sulfáty), též hydrosféra a biosféra Ekologicky významné anorganické formy biogenního původu ve fosilních palivech Organické sulfo- a merkaptosloučeniny Biosféra (bílkoviny, polysacharidy)

Cyklus síry Přeměny sloučenin síry Abiogenní spontánní (sopečná činnost) industriální (oxidace síry při spalování fosilních paliv, výroba H 2 SO 4 a další) Biogenní přeměny Katabolické disimilační Anabolické - asimilační

Cyklus síry anaerobní aerobní S 2- S 0 S 2 O 3 2- SO 3 2- SO 4 2- Hlavní depositní formy Biosféra

Cyklus síry Problémy Aktivace depositních forem industriální činností Biogenní produkce kyselých vod jako nepřímý důsledek industriální činnosti Řešení Technologické způsoby nápravy (odsiřování) Biotechnologická opatření prevence

Cyklus fosforu Formy a výskyt Anorganické sloučeniny fosfáty, polyfosfáty Litosféra a hydrosféra i biosféra (kosti) Organické sloučeniny fosforečné estery a další biomolekuly Biosféra (nukleové kyseliny) Vzájemné přeměny Jednoduché vratné pochody, malá pestrost

Cyklus fosforu Porušení rovnovážného stavu Hromadění reserv a jejich uvolňování Depositní a cyklující formy Nerozpustné fosfáty v litosféře ložiska apatitu Rozpustné fosfáty produkované industriální činností člověka

Cyklus fosforu Problémy Významný pro růst, eutrofisace vod Řešení Omezení aplikace fosfátů a jejich úniku do vod Odstraňování z odpadních vod

Forma a výskyt Cykly kovů Anorganické, elementární, sloučeniny (i amfotery) Přirozeného původu Umělé vyrobené Organické, organokovové sloučeniny Většinou přirozené Lito- a hydrosféra, biosféra

Cykly kovů Přeměny, jejich zvláštnosti Jednoduché chemické reakce, změna vlastností Oxidoredukční pochody Soli (většinou jako kationty) Změna rozpustnosti event. toxicity deposita, usazeniny Asimilace a disimilace (biogenní kovy) Forma kovů v biomase Konverse omezená, v podstatě se nemění

Cykly kovů Problémy Toxicita, těžké kovy (Hg, Cd, Pb) Salinita Řešení Vhodné výrobní technologie Promyšlené nakládání s odpady, bioremediace

Biochemické cykly prvků Závěr Současný stav je následkem dosavadního vývoje Jsme adaptováni na dané podmínky Výrazné odchylky mohou být fatální Nutnost prognózy založené na poznání Problém je komplexní, vyčerpání deposit může být závažnější než produkce odpadů

Děkuji Vám za pozornost