Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Český Krumlov z hlediska přístupu pro handicapované občany.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala především vedoucímu mé bakalářské práce, ak. mal. Vladimíru Netoličkovi za odborné vedení a cenné rady při konzultacích. Dále bych ráda poděkovala také své rodině, která mě doprovázela během celého terénního výzkumu a při psaní mé práce mě maximálně podporovala.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Český Krumlov z hlediska přístupu pro handicapované občany Bakalářská práce Autor: Aneta Číhalová Vedoucí práce: Akad. mal. Vladimír Netolička Jihlava 2016

Abstrakt ČÍHALOVÁ, Aneta: Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Český Krumlov z hlediska přístupu pro handicapované občany. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce ak. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016. 97 stran. Bakalářská práce se zaměřuje na přístupnost handicapovaných osob na tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Český Krumlov. V teoretické části je vymezen okres Český Krumlov, vysvětlen pojem sociální cestovní ruch a popsány jednotlivé druhy postižení. Dále tato část představuje dokument, který se zabývá právy handicapovaných osob. V praktické části je přehledně zpracována na základě subjektivního názoru přístupnost tvrzí, hradů a zámků. Tato práce je součástí mapování celé České republiky. Klíčová slova: Bývalý okres Český Krumlov. Hrady. Sociální cestovní ruch. Tvrze. Zámky. Zdravotní postižení. 7

Abstract ČÍHALOVÁ, Aneta: Strongholds and Castles of the former district of Český Krumlov in terms of access for disabled people. Bachelor s thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor: ak. mal. Vladimír Netolička. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2016. 97 pages. This thesis focuses on accessibility for the handicapped strongholds and castles in the former district of Český Krumlov. The theoretical part is defined district Český Krumlov, explained the concept of social tourism and describes the different types of disabilities. This part is mentioned a document that deals with the rights of disabled persons. In the practical part is clearly elaborated on the basis of subjective opinion accessibility strongholds and castles. This thesis is part of the mapping of the entire Czech Republic. Keywords: Former district of Český Krumlov. Castles. Social tourism. Strongholds. Disabilities. 8

Předmluva Cílem bakalářské práce je zmapování tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Český Krumlov a jejich následné posouzení pro jednotlivé druhy postižení. Pří výběru tématu pro mou bakalářskou práci mě okamžitě zaujalo téma vypsané ak. mal. Vladimírem Netoličkou, které se zaměřovalo na handicapované občany a jejich přístupnost na tvrze, hrady a zámky. Toto téma jsem si vybrala, protože si myslím, že na osoby s handicapem během návštěvy památek čeká spousta překážek a je třeba této problematice věnovat větší pozornost. Bývalý okres Český Krumlov jsem si vybrala z toho důvodu, že se zde nachází zámek Český Krumlov, který je turisticky velmi navštěvovaný a já bych chtěla poukázat na to, že se v jeho okolí nachází celá řada dalších krásných, atraktivních a z hlediska historie zajímavých památek. Bakalářská práce je součástí mapování přístupnosti tvrzí, hradů a zámků celé České republiky pro handicapované osoby. Doufám, že informace z této práce se dostanou nejen k osobám s postižením, kterým usnadní jejich rozhodování před návštěvou památky, ale také k široké veřejnosti, která by se mohla zamyslet nad tím, co může každý z nás udělat pro postižené osoby ve svém okolí. Ráda bych zde poděkovala zaměstnankyním Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích, především paní Ing. arch. Janě Štorkové a Ing. arch. Eliášové za poskytnutý seznam tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Český Krumlov. Dále bych také ráda poděkovala kastelánovi hradu a zámku Český Krumlov PhDr. Pavlu Slavkovi, který mi poskytl informace ke konané akci Den s handicapem Den bez bariér. 9

Seznam obrázků U všech obrázků, kde není uveden zdroj, jsou osobně pořízené fotografie autorkou. Obrázek 1: Tvrz Tichá - celkový pohled... 41 Obrázek 2: Tvrz Tichá - možnost parkování... 41 Obrázek 3: Tvrz Tichá - cesta k památce... 42 Obrázek 4: Tvrz Tichá - pohyb po památce... 42 Obrázek 5: Tvrz Chlum - celkový pohled... 44 Obrázek 6: Tvrz Chlum - cesta k památce... 44 Obrázek 7: Tvrz Chlumeček - celkový pohled... 44 Obrázek 8: Tvrz Chlumeček - boční strana bývalé tvrze... 44 Obrázek 9: Tvrz Slavkov - celkový pohled... 45 Obrázek 10: Tvrz Slavkov - věž... 45 Obrázek 11: Tvrz Štěkře - celkový pohled... 46 Obrázek 12: Tvrz Štěkře - pohled na zadní část tvrze... 46 Obrázek 13: Hrad Dívčí Kámen - výhled... 47 Obrázek 14: Hrad Dívčí Kámen celkový pohled... 47 Obrázek 15: Hrad Dívčí Kámen - parkoviště... 47 Obrázek 16: Hrad Dívčí Kámen - povolení vjezdu... 47 Obrázek 17: Hrad Dívčí Kámen - informační leták... 48 10

Obrázek 18: Hrad Dívčí Kámen cesta... 48 Obrázek 19: Hrad Dívčí Kámen cesta... 49 Obrázek 20: Hrad Dívčí Kámen cesta k hradu (kamenitý terén)... 49 Obrázek 21: Hrad Dívčí Kámen cesta k pokladně... 50 Obrázek 22: Hrad Dívčí Kámen pohyb po památce... 50 Obrázek 23: Hrad Pořešín - celkový pohled... 51 Obrázek 24: Hrad Pořešín - hradní muzeum... 51 Obrázek 25: Hrad Pořešín - parkoviště... 52 Obrázek 26: Hrad Pořešín - informační značení... 52 Obrázek 27: Hrad Pořešín - cesta k památce... 52 Obrázek 28: Hrad Pořešín - informační tabule... 52 Obrázek 29: Hrad Pořešín schod k pokladně... 53 Obrázek 30: Hrad Pořešín - pohyb po památce... 53 Obrázek 31: Hrad Rožmberk - celkový pohled... 55 Obrázek 32: Hrad Rožmberk - informační tabule... 55 Obrázek 33: Hrad Rožmberk - parkoviště... 55 Obrázek 34: Hrad Rožmberk... 55 Obrázek 35: Hrad Rožmberk cesta k hradu... 56 Obrázek 36: Hrad Rožmberk schody k hradu... 56 Obrázek 37: Hrad Rožmberk - vchod k pokladně... 57 11

Obrázek 38: Hrad Rožmberk - detail schodu... 57 Obrázek 39: Hrad Rožmberk - vstup do hradu... 57 Obrázek 40: Hrad Rožmberk - schody na věž... 57 Obrázek 41: Hrad Rožmberk - vstup na toalety... 58 Obrázek 42: Hrad Rožmberk - toalety... 58 Obrázek 43: Hrad Vítkův Hrádek - celkový pohled... 59 Obrázek 44: Hrad Vítkův Hrádek - výhled z věže... 59 Obrázek 45: Hrad Vítkův Hrádek - parkoviště... 59 Obrázek 46: Hrad Vítkův Hrádek- vyhrazené místo pro handicapované osoby... 59 Obrázek 47: Hrad Vítkův Hrádek cesta k památce... 60 Obrázek 48: Hrad Vítkův Hrádek - informační tabule... 60 Obrázek 49: Hrad Vítkův Hrádek - vchod do hradu... 61 Obrázek 50: Hrad Vítkův Hrádek - schody na věž... 61 Obrázek 51: Hrad Vítkův Hrádek - pokladna... 61 Obrázek 52: Hrad Vítkův Hrádek - pohled na věž... 61 Obrázek 53: Hrad Sokolčí - celkový pohled... 63 Obrázek 54: Hrad Sokolčí - zbytky hradu... 63 Obrázek 55: Hrad Sokolčí - parkoviště u Mlýna u Dubu... 63 Obrázek 56: Hrad Sokolčí - říčka Černá... 64 Obrázek 57: Hrad Sokolčí cest k památce... 64 12

Obrázek 58: Hrad Sokolčí - lesní cesta... 65 Obrázek 59: Hrad Sokolčí - nástrahy na cestě... 65 Obrázek 60: Hrad Sokolčí - pohyb po památce... 65 Obrázek 61: Hrad Sokolčí - cedule u hradu... 65 Obrázek 62: Hrad Louzek - celkový pohled... 67 Obrázek 63: Hrad Louzek - zbytky hradu... 67 Obrázek 64: Hrad Louzek - parkoviště... 67 Obrázek 65: Hrad Louzek - závora... 68 Obrázek 66: Hrad Louzek - polní cesta... 68 Obrázek 67: Hrad Louzek - pohyb po památce... 68 Obrázek 68: Hrad Louzek - vegetace... 68 Obrázek 69: Ptačí hrádek - celkový pohled... 70 Obrázek 70: Ptačí hrádek lesní cesta... 70 Obrázek 71: Ptačí hrádek - turistické značení... 70 Obrázek 72: Ptačí hrádek - informační tabule... 70 Obrázek 73: Zámek Český Krumlov - celkový pohled... 71 Obrázek 74: Zámek Český Krumlov - zámecká zahrada... 71 Obrázek 75: Zámek Český Krumlov - parkoviště... 72 Obrázek 76: Zámek Český Krumlov - ukazatel... 72 Obrázek 77: Zámek Český Krumlov - parkování pro handicapované... 73 13

Obrázek 78: Zámek Český Krumlov - vymezené parkoviště... 73 Obrázek 79: Zámek Český Krumlov - cesta k památce... 73 Obrázek 80: Zámek Český Krumlov - schody k zámku... 73 Obrázek 81: Zámek Český Krumlov - překážka... 74 Obrázek 82: Zámek Český Krumlov - informační tabule... 74 Obrázek 83: Zámek Český Krumlov vchod na toalety... 75 Obrázek 84: Zámek Český Krumlov - bezbariérové toalety... 75 Obrázek 85: Zámek Červený Dvůr - celkový pohled... 77 Obrázek 86: Zámek Červený Dvůr - zámecká zahrada... 77 Obrázek 87: Zámek Červený Dvůr - cesta v zámecké zahradě... 77 Obrázek 88: Zámek Červený Dvůr - informační tabule... 77 Obrázek 89: Zámek Omlenička - celkový pohled... 78 Obrázek 90: Zámek Omlenička - nádvoří zámečku... 78 14

Seznam tabulek Všechny tabulky, kde není uveden zdroj, jsou vlastním zpracováním autorky. Tabulka 1: Zhodnocení přístupnosti - názorná tabulka... 38 Tabulka 2: Zhodnocení přístupnosti tvrze Tichá... 43 Tabulka 3: Zhodnocení přístupnosti hradu Dívčí Kámen... 50 Tabulka 4: Zhodnocení přístupnosti hradu Pořešín... 54 Tabulka 5: Zhodnocení přístupnosti hradu Rožmberk... 58 Tabulka 6: Zhodnocení přístupnosti hradu Vítkův Hrádek... 62 Tabulka 7: Zhodnocení přístupnosti hradu Sokolčí... 66 Tabulka 8: Zhodnocení přístupnosti hradu Louzek... 69 Tabulka 9: Zhodnocení přístupnosti zámku Český Krumlov... 76 15

Seznam map Mapa 1: Vyznačení okresu Český Krumlov [9]... 23 Mapa 2: Administrativní rozdělení okresu Český Krumlov [10]... 24 Mapa 3: Přístupnost pro zrakově postižené, zdroj: vlastní zpracování + maps.google.cz... 80 Mapa 4: Přístupnost pro sluchově postižené, zdroj: vlastní zpracování + maps.google.cz... 81 Mapa 5: Přístupnost pro mentálně postižené, zdroj: vlastní zpracování + maps.google.cz... 82 Mapa 6: Přístupnost pro osoby se sníženou pohyblivostí, zdroj: vlastní zpracování + maps.google.cz... 83 Mapa 7: Přístupnost pro osoby na invalidním vozíku, zdroj: vlastní zpracování + maps.google.cz... 84 16

Seznam zkratek WHO ICIDH TP ZTP ZTP/P OSN UNESCO Světová zdravotnická organizace Mezinárodní Klasifikace vad, postižení a handicapů Těžké postižení Zvlášť těžké postižení Zvlášť těžké postižení s průvodcem Organizace spojených národů Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu 17

Obsah Abstrakt... 7 Abstract... 8 Předmluva... 9 Seznam obrázků... 10 Seznam tabulek... 15 Seznam map... 16 Seznam zkratek... 17 Obsah... 18 Úvod... 21 Teoretická část... 23 1 Charakteristika bývalého okresu Český Krumlov... 23 2 Sociální cestovní ruch... 24 3 Zdravotní postižení... 25 4 Rozdělení zdravotního postižení... 27 4.1 Osoby s tělesným postižením... 28 4.2 Osoby s mentálním postižením... 29 4.3 Osoby se zrakovým postižením... 31 4.4 Osoby se sluchovým postižením... 32 5 Průkazy osob se zdravotním postižením... 34 5.1 Průkaz TP... 34 5.2 Průkaz ZTP... 35 18

5.3 Průkaz ZTP/P... 35 6 Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením... 35 Praktická část... 37 7 Vlastní výzkum... 37 7.1 Metodika výzkumu... 37 7.2 Seznam tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Český Krumlov... 39 7.3 Tvrze veřejnosti přístupné... 41 7.4 Tvrze veřejnosti částečně přístupné... 41 7.4.1 Tvrz Tichá... 41 7.5 Tvrze veřejnosti nepřístupné... 43 7.5.1 Tvrz Chlum... 43 7.5.2 Tvrz Chlumeček... 44 7.5.3 Tvrz Slavkov... 45 7.5.4 Tvrz Štěkře... 45 7.6 Hrady veřejnosti přístupné... 46 7.6.1 Hrad Dívčí Kámen... 46 7.6.2 Hrad Pořešín... 50 7.6.3 Hrad Rožmberk... 54 7.6.4 Hrad Vítkův Hrádek... 58 7.7 Hrady veřejnosti částečně přístupné... 62 7.7.1 Hrad Sokolčí... 62 7.7.2 Hrad Louzek... 66 7.8 Hrady veřejnosti nepřístupné... 69 7.8.1 Ptačí hrádek... 69 7.9 Zámky veřejnosti přístupné... 71 19

7.9.1 Hrad a zámek Český Krumlov... 71 7.10 Zámky veřejnosti částečně přístupné... 76 7.11 Zámky veřejnosti nepřístupné... 76 7.11.1 Zámek Červený Dvůr... 76 7.11.2 Zámek Omlenička... 78 8 Přístupnost z hlediska jednotlivých druhů postižení... 79 8.1 Osoby se zrakovým postižením... 80 8.1.1 Důvod nepřístupnosti... 80 8.2 Osoby se sluchovým postižením... 81 8.3 Osoby s mentálním postižením... 82 8.4 Osoby se sníženou pohyblivostí... 83 8.4.1 Důvod nepřístupnosti... 83 8.5 Osoby na invalidním vozíku... 84 8.5.1 Důvod nepřístupnosti... 85 Shrnutí... 86 Závěr... 87 Zdroje... 90 Přílohy... 94 Seznam příloh... 94 Přílohy A: Vstupenky... 95 20

Úvod Ve své bakalářské práci se zabývám tvrzemi, hrady a zámky v bývalém okrese Český Krumlov a jejich přístupností pro handicapované občany. Tato bakalářská práce je součástí mapování celé ČR. V současné době je napsáno na téma tvrze, hrady a zámky z hlediska přístupnosti pro handicapované občany celkem 10 prací, které se zabývají jednotlivými okresy. Zmapováno už je tak tedy Jihlavsko, Třebíčsko, Chebsko, bývalý okres Olomouc, Šumperk, Jindřichův Hradec, Orlickoústecko, Znojemsko, Břeclavsko, a Brno-venkov. Bývalým okresem Český Krumlov se ještě žádná z prací nezabývá, proto jsem se rozhodla tuto část České republiky prozkoumat na vlastní kůži. Myslím si, že tento okres je turisticky velmi přitažlivý, a to především díky městu a zámku v Českém Krumlově. Já bych ráda poukázala také na ostatní tvrze, hrady a zámky, které jsou sice méně známé, ale určitě ne méně zajímavé a atraktivní. V samotném úvodu bych ráda zdůraznila, že se v mé práci i v samotném názvu mé bakalářské práce vyskytuje výraz bývalý okres Český Krumlov. Výraz bývalý uvádím z toho důvodu, protože pojem okres, tak jak jej známe, byl 1. ledna 2003 nahrazen pojmem obec s rozšířenou působností. V současné době se tedy bývalý okres Český Krumlov člení na 2 obvody obce s rozšířenou působností, a sice Český Krumlov a Kaplice. V teoretické části nejprve stručně charakterizuji mapovanou oblast, tedy bývalý okres Český Krumlov. Dále upřesním pojem sociální cestovní ruch, do kterého spadají právě zdravotně handicapovaní občané. Následně vysvětlím pojem zdravotní postižení a blíže specifikuji jednotlivé druhy postižení. V závěru teoretické části se zaměřím na průkazy osob se zdravotním postižením. Na úplný závěr se zmíním o dokumentu OSN Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, jejímž cílem je, aby zdravotně postižení lidé 21

mohli uplatnit svá lidská práva, a aby se mohli aktivně podílet na společenském životě, stejně jako ostatní občané. Pro vytvoření praktické části mé bakalářské práce nejprve písemně oslovím Národní památkový ústav v Českých Budějovicích, zda by mi neposkytl seznam tvrzí, hradů a zámků, které se nacházejí v bývalém okrese Český Krumlov. Podle tohoto seznamu osobně navštívím postupně jednotlivé památky a na základě vlastního zhodnocení a pomocí osobně získaných fotografií, které jsou také součástí mé bakalářské práce, zhodnotím, zda jsou právě tyto tvrze, hrady a zámky přístupné handicapovaným občanům. U každé památky zhodnotím, v jak moc vhodném stavu pro tělesně, zrakově, sluchově a mentálně postižené občany se nachází parkoviště, cesta k památce, pohyb po památce a toalety. V úplném závěru mé práce shrnu mnou zjištěné informace do jednoho uceleného přehledu v podobě map pro jednotlivé druhy postižení a popíši, proč jsou přístupné památky pro jednotlivé druhy postižení právě pro tyto osoby nevhodné. Byla bych ráda, kdyby se informace z mé práce dostaly k handicapovaným občanům v podobě samotné práce nebo v tištěných průvodcích, které z ní mohou být vytvořeny a usnadnily by tak osobám s handicapem rozhodování před navštívením konkrétní památky. Také bych byla ráda, kdyby se informace z této práce dostaly k široké veřejnosti, která by si uvědomila, že lidé s handicapem se v běžném životě potýkají s celou řadou překážek a zamyslela se nad tím, jakým způsobem můžeme postiženým osobám ve svém okolí pomoci. 22

Teoretická část 1 Charakteristika bývalého okresu Český Krumlov Bývalý okres Český Krumlov leží v Jihočeském kraji, nachází se v nejjižnějším cípu České republiky a současně je nejjižnějším okresem v České republice. Svou rozlohou 1 615 km 2 je bývalý okres Český Krumlov třetím největším okresem v Jihočeském kraji a šestým v rámci celé České republiky. [1] Co se týče počtu obyvatel, k 1. 1. 2015 měl bývalý okres Český Krumlov 61 110 obyvatel, díky čemuž se řadí na druhé místo nejméně lidnatého okresu v Jihočeském kraji. Svou hustotou obyvatelstva patří také mezi nejmenší v České republice. [1] Na severu a severovýchodě sousedí okres Český Krumlov s okresem České Budějovice, na severozápadě s okresem Prachatice, na jihu, jihovýchodě a jihozápadě je tvořena hranice tohoto území státní hranicí s Rakouskem o celkové délce 80 km. [1] Mapa 1: Vyznačení okresu Český Krumlov [9] 23

Mapa 2: Administrativní rozdělení okresu Český Krumlov [10] 2 Sociální cestovní ruch Sociální cestovní ruch je poslední dobou fenoménem, který zřetelně působí na celkový vývoj turismu. Pod pojmem sociální cestovní ruch se předpokládá, že každý člověk má ve svém volném čase právo na svobodný způsob jeho využití nehledě na to, kde bydlí, v jaké finanční situaci se nachází nebo jaké je jeho postavení ve společnosti. Z toho vyplývá, že by mělo být umožněno cestování co největšímu počtu osob, hlavně znevýhodněným skupinám, a tím obohatit jejich vědomosti, napomoci jejich integraci do společnosti a podpořit jejich celkový rozvoj. [2] Doposud nebyla stanovena přesná definice pojmu sociální cestovní ruch, avšak už se o stanovení definice pokusila celá řada odborníků. W. Hunziker navrhl na 2. kongresu sociálního cestovního ruchu, konané ve Vídni a Salzburgu roku 1959 tuto definici: Sociální cestovní ruch je takový druh cestovního ruchu, který praktikují nízkopříjmové 24

skupiny a který je umožněn a zajišťován prostřednictvím naprosto samostatných, a tedy i snadno rozpoznatelných služeb. [Ch. R. Goeldner, J. R. Brent Ritchie, 2014, str. 284] Další definici sociálního cestovního ruchu uvedl také M. Andre Poplimont, a to: Sociální cestovní ruch je druhem cestovního ruchu, který realizují osoby, jež nejsou schopny unést cestovní náklady bez sociální intervence, tzn. bez asistence asociace, k níž daná osoba patří. [Ch. R. Goeldner, J. R. Brent Ritchie, 2014, str. 284] Osoby, které se účastní sociálního cestovního ruchu, můžeme rozčlenit do čtyř segmentů, a to: mládež, rodiny s nízkými příjmy, zdravotně handicapovaní, senioři. Při účasti na sociálním cestovním ruchu se každý z těchto segmentů potýká s celou řadou překážek, kterými jsou např. nedostatek financí, zdravotní nebo psychické problémy, nepřizpůsobivé objekty cestovního ruchu, atd. Vzhledem k tématu mé práce se dále budu zabývat pouze jedním segmentem, a sice osobami zdravotně handicapovanými. 3 Zdravotní postižení Osoby se zdravotním postižením představují podstatnou skupinu občanů České republiky. Podle Českého statistického úřadu bylo v roce 2012 v České republice více než jeden milion, tedy více než 10 % osob s různým typem a mírou zdravotního postižení. [3] Zdravotní postižení je stav trvající dlouhodobě nebo trvale, a je charakteristický orgánovou či funkční poruchou, kterou už není možné veškerou léčebnou péčí úplně 25

odstranit nebo alespoň významně zmírnit. Takový stav představuje postižení některé nebo více oblastí běžného fungování člověka, přináší zřetelné zmírnění jeho reálných i životních možností, omezuje jeho práceschopnost a negativně tak zasahuje do kvality života postiženého. [Michalík, 2011, str. 186] Za zdravotně postiženého považujeme člověka, u kterého se objevila vada nebo porucha, a kterého můžeme označit také jako člověka s postižením či handicapovaný jedinec. Objasněním pojmů, které souvisí s postižením, se zaobírala Světová zdravotnická organizace (WHO), kdy roku 1980 vydala Mezinárodní Klasifikaci vad, postižení a handicapů (ICIDH). Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je vada, porucha a defekt narušení (abnormalita) psychické, anatomické či fyziologické struktury nebo funkce. Vady a poruchy můžeme rozdělit také: podle typu (orgánové, funkční), podle intenzity (lehké, střední, těžké), podle příčin, resp. podle doby vzniku (vrozené, získané). [Slowík, 2007, str. 26] Postižení definovala WHO jako omezení nebo ztrátu schopností vykonávat činnost způsobem nebo v rozsahu, který je pro člověka považován za normální a znevýhodnění se podle WHO projevuje jako omezení vyplývající pro jedince z jeho vady nebo postižení, které ztěžuje nebo znemožňuje, aby naplnil roli, která je pro něj (s přihlédnutím k jeho věku, pohlaví a sociálním či kulturním činitelům) normální. Další pojem, který WHO formulovala, je znevýhodnění (handicap), který se projevuje jako omezení vyplývající pro jedince z jeho vady nebo postižení, které zatěžuje nebo znemožňuje, aby naplnil roli, která je pro něj (s přihlédnutím k jeho věku, pohlaví a sociálním či kulturním činitelům) normální. [Slowík, 2007, str. 27] 26

4 Rozdělení zdravotního postižení Vady, postižení a znevýhodnění (handicapy) je možné určitým způsobem třídit a klasifikovat. To je možné provést na základě různých pohledů a kritérií. Mezi nejčastější používané klasifikace patří klasifikace podle druhu a podle stupně závažnosti. Fischer [2014, str. 24, 25] ve své knize klasifikuje handicapy a znevýhodnění podle druhu na poruchy: tělesné (somatické), komunikace, mentální, chování. Podle stupně závažnosti rozděluje handicapy a znevýhodnění na handicapy a poruchy: lehkého stupně osoby s poruchami lehkého stupně se odlišují jen minimálně od běžného jevu, můžou to být i jevy ještě normální či hraniční. Poruchy v této fázi stupně lze zvládnout bez zvláštní nebo speciální pomoci. středního stupně lidé s handicapem a poruchami středního stupně již potřebují zvláštní přístup, metody a pomoc. Práce s těmito osobami již vyžaduje účast specialistů a speciálních institucí. těžkého stupně do kategorie handicapů a poruch těžkého stupně řadíme jedince, kteří jsou zcela odkázáni na intenzivní pomoc okolí a společnosti. Fischer [2014, str. 26] 27

Podle Michalíka [2011, str. 34] se nejčastěji osoby se zdravotním postižením rozdělují na základě převládajícího zdravotního postižení. Nejběžněji tak můžeme narazit na osoby s postižením: tělesným, mentálním, zrakovým, sluchovým, řečovým, kombinovaným. Dále se podrobněji zaměřím na jednotlivé druhy postižení, a sice osoby s tělesným postižením, osoby s mentálním postižením, osoby se zrakovým postižením a osoby sluchově postižené. Zaměřila jsem se pouze na tyto segmenty, protože právě na tento okruh osob jsem se zaměřila při tvorbě mé praktické části bakalářské práce. 4.1 Osoby s tělesným postižením Když se vyřkne pojem tělesné postižení, většina lidí si pod tímto pojmem představí pravděpodobně někoho na vozíčku nebo s berlemi. K tělesnému postižení náleží ale i dlouhodobá zdravotní oslabení, která nemusí být na první pohled prakticky vůbec patrná a mohou působit větší znevýhodnění, než by se dalo očekávat. [Slowík, 2007, str. 97] Tělesné postižení je omezení hybnosti, kdy dochází až k úplnému zabránění pohybu a dysfunkce motorické koordinace v příčinné souvislosti s poškozením, vývojovou vadou či funkční poruchou nosného a hybného aparátu, centrální nebo periferní poruchou intervence nebo amputací či deformací části motorického systému. Takové vady či dysfunkce bývají obyčejně zjevná na první pohled a mají povahu trvalého snížení funkční výkonnosti i ztráty schopnosti pohybu. [Michalík, 2011, str. 186-187] 28

Slowík [2007, str. 99] ve své knize rozčleňuje tělesné postižení a zdravotní oslabení podle typu: postižení hybnosti, dlouhodobá onemocnění, zdravotní oslabení. Dále uvádí, že je možné také tělesné postižení a zdravotní oslabení klasifikovat podle doby vzniku, a to na: vrozená např. vrozené vady lebky; rozštěpy lebky, rtů, čelisti, patra; nevyvinutí končetin nebo jejich částí, atd. získaná např. deformity páteře; úrazy (zlomeniny, amputace); následky onemocnění (revmatismus). 4.2 Osoby s mentálním postižením Dnes se pro pojmenování snížení rozumových schopností ve větší míře užívá výraz mentální retardace, nicméně se doporučuje používat označení člověk s mentálním postižením. [Švarcová 2000, str. 25] Podle Švarcové [2000, str. 24] jsou osoby s mentálním postižením takoví lidé, u kterých dochází k zaostávání rozvíjení se rozumových schopností, k rozdílnému vývoji některých psychických vlastností a k poškození v adaptačním chování. Avšak u každého jedince je hloubka a míra postižení jednotlivých funkcí odlišná. Mentální retardaci způsobuje organické poškození mozku. Mentální retardaci lze také definovat jako vývojovou duševní vadu se sníženou inteligencí, projevující se hlavně snížením poznávacích, řečových, pohybových a sociálních schopností. [Michalík, 2011, str. 115] 29

Mentální retardaci můžeme klasifikovat podle hloubky do čtyř fází, kdy měřítkem segmentace je výše IQ, naměřeného psychologickými testy, kdy hranicí mentální retardace jakožto duševní poruchy je 70 bodů IQ: [Michalík, 2011, str. 116] lehká mentální retardace (IQ 50-69) dříve označována jako debilita či slabomyslnost. Takto postižení jedinci si osvojují mluvu opožděně, většinou však dokážou vést konverzaci a dosáhnou úplné nezávislosti v osobní péči nebo hygieně, v praktických a domácích dovednostech. Děti s lehkou mentální retardací jsou vzdělavatelné, většina z nich je ovšem zařazována do zvláštních škol. Většina jedinců je schopna vykonávat jednoduchá, většinou manuální zaměstnání. středně těžká mentální retardace (IQ 35-49) dříve nazývaná imbecilita. U jedinců se středně těžkou mentální retardací se pomalu rozvíjí chápání i užívání řeči a dochází k omezení jejich konečné dorozumívací schopnosti. Také dochází k omezení schopnosti starat se o sebe sama. Někteří jedinci jsou částečně vzdělavatelní, kdy zvládají základy čtení, psaní a počítání. V dospělosti jsou schopni vykonávat jednoduché, manuální práce pod odborným dohledem. těžká mentální retardace (IQ 20-34) Většina osob s těžkou mentální retardací trpí poruchami motoriky. Děti bývají nevzdělavatelné, ale i takovýto jedinci si při správném výchovném vedení mohou osvojit některé základní návyky a schopnosti. hluboká mentální retardace (IQ pod 20) dříve označována jako idiocie. Postižení jedinci s hlubokou mentální retardací jsou omezeni chápat pokyny a požadavky nebo jim vyhovět. Většina jedinců je imobilní nebo výrazně omezena v pohybu. Takto postižení jedinci jsou nesamostatní a vyžadují stálou pomoc a dohled. [Raboch, Zvolský, 2001, str. 343] 30

4.3 Osoby se zrakovým postižením Zrak je jedním z nejdůležitějších smyslů člověka, protože jím získáváme až 90 % všech informací o okolním světě. Podle Slowíka [2007, str. 59] nemůžeme za osobu se zrakovým postižením označit každého jedince, u kterého se vyskytne zraková vada, neboť většina lidí dnes používá brýle nebo kontaktní čočky, které fungují jako dostatečná korekce jejich snížených zrakových schopností a tato vada téměř vůbec neovlivňuje negativně život člověka. Vitásková, Ludíková a Souralová [2003, in Slowík 2007] definují osobu se zrakovým postižením jako jedince, který i po optimální korekci (medikamentózní, chirurgické, brýlové apod.) má v běžném životě problémy se získáváním a zpracováním informací zrakovou cestou (např. čtení černotisku, zraková orientace v prostoru atd.). Michalík [2011, str. 276] uvádí, že osoby se zrakovým postižením můžeme klasifikovat podle hloubky zrakového postižení: lehká a střední slabozrakost, zbytky zraku (těžká slabozrakost, praktická slepota), totální slepota (úplná slepota, bez světlocitu). Z hlediska využití sníženého potenciálu zrakové práce hovoříme o lidech: slabozrakých, se zbytkem zraku, nevidomých, s poruchou binokulárního vidění, barvoslepých, s kombinovaným postižením. 31

Naopak Slowík [2007, str. 61] klasifikuje osoby s postižením zraku podle postižených zrakových funkcí: snížení zrakové ostrosti, omezení zorného pole, poruchy barvocitu, poruchy akomodace, poruchy zrakové adaptace, poruchy okohybné aktivity, poruchy hloubkového (3D) vidění. 4.4 Osoby se sluchovým postižením V případě ztráty sluchu, přijde člověk až o 60 % informací o okolním světě, což představuje ve srovnání se ztrátou zraku menší újmu, ale pravda je taková, že to nepředstavuje o mnoho snazší situaci. Sluchový handicap dopadá na osoby, které jsou od narození neslyšící nebo těžce sluchově postižení, podstatně zřetelně (omezená schopnost porozumění ostatním, nemůže si sluchem doplňovat zrakovou orientaci, atd.). [Slowík 2007, str. 71] Michalík [2011, str. 364] považuje za neslyšícího člověka takové jedince, kterým ani největší zesílení zvuků neposkytuje žádné sluchové vjemy. Sluchové postižení definuje Slowík [2007, str. 72] jako následek organické nebo funkční vady (resp. poruchy) v kterékoli části sluchového analyzátoru, sluchové dráhy a sluchových korových center, příp. funkcionálně percepčních poruch. Dále klade důraz také na to, že pojem sluchově postižený se také často zaměňuje s pojmem neslyšící. Neslyšící jsou jedinci, kteří ohluchli před tím, než se u nich rozvinula mluvená řeč a u nichž velikost a charakter sluchové vady neumožňuje plnohodnotný rozvoj mluvené řeči, a dále osoby později ohluchlé a nedoslýchavé, které 32

samy považují znakovou řeč za primární formu své komunikace. Samotní lidé se sluchovým postižením se tedy mohou ztotožnit s takovým označením, které je pro ně nejpříjemnější. Rozdělení sluchových postižení může podle Slowíka [2007, str. 74] vycházet z několika kritérií, kterými jsou hlavně doba vzniku vady: vrozené, získané, intenzita sluchové ztráty: nedoslýchaví lehce (sluchová ztráta 26-40dB), středně (sluchová ztráta 41-55dB), středně těžce (sluchová ztráta 56-70dB), těžce (sluchová ztráta 71-91dB), neslyšící, ohluchlí a typ konkrétní vady spojený právě s poškozením určité části sluchového ústrojí: převodní vady (vady vnějšího a středního ucha jedinec špatně slyší), percepční vady (vady vnitřního ucha a centrální nervové soustavy jedinec špatně rozumí), smíšené vady. Podle Michalíka [2011, str. 364] je nejvhodnější klasifikace sluchových vad z hlediska ztráty v db a frekvence v oblastech 500, 1000 a 2000 MHz: Sluchová ztráta: 0-25 db normální sluch, 26-40 db lehká nedoslýchavost, 33

31-60 db dítě středně těžká nedoslýchavost, 41-60 db dospělý středně těžká nedoslýchavost, 61-80 db těžká nedoslýchavost, 81 a více db velmi závažné postižení sluchu. 5 Průkazy osob se zdravotním postižením Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením mají při splnění podmínek osoby, které jsou na území ČR hlášeny k trvalému pobytu, a které zde mají bydliště. Průkaz náleží dále také osobám, které nemají trvalý pobyt, pokud zde mají bydliště. Bydlištěm se rozumí stav, kdy centrum zájmů má osoba na území ČR, například se zde dlouhodobě zdržuje, vykonává zde výdělečnou činnost, žije zde s rodinou, plní zde povinnou školní docházku nebo se připravuje na budoucí povolání. [4] Průkaz osoby se zdravotním postižením má podobu plastové kartičky podobně jako občanský nebo řidičský průkaz. Je odolný proti poškození a chráněný vůči jeho padělání. [5] Průkaz osoby se zdravotním postižením může čerpat osoba, která je starší 1 roku s tělesným nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. V současné době jsou v platnosti 3 druhy průkazů osoby se zdravotním postižením (TP, ZTP, ZTP/P). [6] 5.1 Průkaz TP Nárok na průkaz osoby se zdravotním postiženým označený TP (těžce postižený) má jedinec, který má středně těžké funkční postižení pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Tím se rozumí osoba, která je schopna se 34

samostatně pohybovat a orientovat v domácím prostředí, zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru. [6] 5.2 Průkaz ZTP Nárok na průkaz osoby se zdravotním postiženým označený ZTP (zvlášť těžce postižený) mají osoby s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Tedy osoby, které jsou schopny samostatné pohyblivosti a orientace v domácím prostředí a v exteriéru jsou schopny chůze pouze s velkými obtížemi a na krátké vzdálenosti. [6] 5.3 Průkaz ZTP/P Nárok na průkaz osoby se zdravotním postiženým označený ZTP/P (zvlášť těžké postižení s průvodcem) mají lidé se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Tím se rozumí lidé, kteří jsou schopni chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, případně nejsou schopni chůze, v exteriéru nejsou schopní samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Také jsou to lidé, kteří nejsou schopni samostatné orientace v exteriéru. [6] 6 Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva o právech osob se zdravotním postižením nabyla v České republice účinnosti 28. října 2009. Jedná se o vůbec první komplexní úmluvu o lidských právech, kterou Evropská unie jako celek ratifikovala. Cílem tohoto dokumentu je zabezpečit, aby lidé se zdravotním postižením mohli plně uplatnit všechna lidská práva a aktivně se podílet na zapojení do života společnosti stejně jako všichni ostatní. 35

Podstatou úmluvy je především: respektování lidské důstojnosti a nezávislosti, nediskriminace, plné zapojení do společnosti, respektování odlišnosti, rovnost příležitostí, přístupnost, rovnoprávnost mužů a žen, respektování rozvíjejících se schopností dětí a jejich práva na zachování identity. [7] Úmluva se skládá z preambule a 50 článků, kdy každý z článků se zabývá jednotlivými oblastmi života osob se zdravotním postižením a právy, které z nich plynou. V mé bakalářské práci bych zdůraznila především důležitost Článku 30 Účast na kulturním životě, rekreace, volný čas a sport, který dle mého názoru s mou prací nejvíce koreluje. Článek 30 Účast na kulturním životě, rekreace, volný čas a sport Tento článek se zabývá právem zdravotně postižených osob účastnit se kulturního života společnosti rovnoprávně jako ostatní. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, by měly opatřit, aby osoby se zdravotním postižením měly přístup mimo jiné také na místa určené pro kulturní aktivity, jako jsou divadla, muzea, kina, knihovny a služby pro turisty, a v co největší možné míře přístup k historickým památkám, významným místům národního kulturního dědictví. Dále mají také osoby se zdravotním postižením právo, na rovnoprávném základě s ostatními, na uznání a podporu své specifické kulturní a jazykové identity, včetně znakového jazyka a kultury neslyšících. [8] 36

Praktická část 7 Vlastní výzkum 7.1 Metodika výzkumu Než jsem začala provádět výzkum ohledně přístupnosti památek v bývalém okrese Český Krumlov, nejprve jsem elektronickou formou oslovila Národní památkový ústav v Českých Budějovicích, konkrétně paní Ing. arch. Eliášovou, zda by mi neposkytla seznam tvrzí, hradů a zámků, které se nachází v okrese Český Krumlov. Paní Ing. arch. Eliášová mi odpověděla, že by mi ráda pomohla, ale její práce spočívala bohužel v něčem jiném. Pomoc paní Eliášové tedy spočívala v podobě předání mého kontaktu paní Ing. arch. Štorkové, která mě kontaktovala a zaslala podrobné seznamy tvrzí, hradů a zámků, které se na daném území nachází. Na spolupráci s Národním památkovým ústavem v Českých Budějovicích si nemohu stěžovat, neboť mi velmi pomohli, odepisovali v brzké době, byli velmi ochotní, nabídli mi, že v případě potřeby, se na ně mohu kdykoliv obrátit a na závěr mi popřáli úspěšné studijní výsledky. Základem mé bakalářské práce byl terénní výzkum, kdy jsem osobně navštívila zvolené památky a všechny mnou navštívené objekty jsem fotograficky zdokumentovala. Získané fotografie jsou společně s vlastním popisem, přehlednými tabulkami a následně vyvozenými mapami také hlavní částí mé bakalářské práce. Při návštěvě všech objektů jsem věnovala pozornost hlavně parkování, přístupu k památce, pohybu po památce a přizpůsobení toalet pro handicapované občany. Jednotlivé památky jsem si rozdělila na tvrze, hrady, zámky a ty jsem ještě podrobněji rozdělila na přístupné, částečně přístupné a nepřístupné. Mezi přístupné památky jsem zařadila takové památky, kde je zpoplatněn vstup nebo je možné si objekt prohlédnout za doprovodu odborného průvodce. Mezi částečně přístupné památky jsem zahrnula 37

památky, které si návštěvník může prohlédnout, ale pouze sám bez doprovodu odborného průvodce a za vstup se u takových objektů neplatí. Za nepřístupné považuji takové tvrze, hrady a zámky, které jsou v osobním vlastnictví nebo jsou ve špatném technickém stavu. Přístupné a částečně přístupné památky dále na základě subjektivního názoru slovním popisem okomentuji. Výstupem slovního komentáře u jednotlivých památek, které jsem zařadila mezi přístupné, či částečně přístupné bude tabulka, kde přehledně zhodnotím stav dané památky pro jednotlivé druhy handicapů. Zhodnocení spočívá v hodnotící škále 1 5, která odpovídá hodnocení jako ve škole. Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Tabulka 1: Zhodnocení přístupnosti - názorná tabulka Zrakové postižení Sluchové postižení Mentální postižení Tělesné postižení Snížená pohyblivost Vozíček U památek, které jsou veřejnosti nepřístupné, stručně nastíním historii objektu, popíši, co se na jejich místě nachází dnes a uvedu zde fotografie těchto památek, avšak pouze z vnějšího pohledu, jelikož většina památek se nachází v osobním vlastnictví nebo je v ohroženém technickém stavu. 38

7.2 Seznam tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Český Krumlov Tento seznam vychází ze zaslaných podkladků Národním památkovým ústavem v Českých Budějovicích. Tvrze V bývalém okrese Český Krumlov jsem navštívila celkem 5 tvrzí. Bohužel, ani jedna z těchto tvrzí není návštěvníkům zcela přístupná. Částečně přístupná je pouze jedna z nich, ostatní jsou v osobním vlastnictví, tedy nepřístupné. Přístupné v bývalém okrese Český Krumlov se nenachází žádná tvrz, která by byla veřejnosti přístupná Částečně přístupné Tichá Nepřístupné Chlum Chlumeček Slavkov Štěkře Hrady Z památek, které jsem zařadila mezi hrady, jsem navštívila celkem sedm. Z toho čtyři jsou zcela přístupné, dvě částečně přístupné a jedna nepřístupná. 39

Přístupné Dívčí Kámen Pořešín Rožmberk nad Vltavou Vítkův Hrádek Částečně přístupné Sokolčí Louzek Nepřístupné Ptačí Hrádek Zámky Zámky se v bývalém okrese Český Krumlov nachází pouze 3, z nichž nejznámější je zámek Český Krumlov, který je také pouze jako jediný přístupný, zbylé dva jsou veřejnosti nepřístupné. Přístupné Český Krumlov Částečně přístupný v bývalém okrese Český Krumlov se nenachází žádný zámek, který by byl veřejnosti částečně přístupný Nepřístupné Červený dvůr Omlenička 40

7.3 Tvrze veřejnosti přístupné V bývalém okrese Český Krumlov se nenachází žádná tvrz, která by byla veřejnosti zcela přístupná. 7.4 Tvrze veřejnosti částečně přístupné 7.4.1 Tvrz Tichá Zřícenina tvrze Tichá se nachází na okraji obce Tichá směrem na jih od Kaplice a přibližně 4 km východně od Dolního Dvořiště. První zmínka o tvrzi Tichá se datuje k roku 1360, kdy patřila Janovi a Benešovi z Velešína. Následně roku 1387 ji získali Rožmberkové, kteří ji dali spravovat purkrabími. K obnově sešlé tvrze došlo až v 15. století. V roce 1789 byla tvrz, po několika požárech, přeměněna na pivovar, který byl v provozu necelých sto let. Dodnes se dochovala z tvrze pouze dvoupatrová věž čtvercového půdorysu. [11] Obrázek 1: Tvrz Tichá - celkový pohled Obrázek 2: Tvrz Tichá - možnost parkování 41

Parkování U tvrze Tichá není vyhrazeno žádné parkoviště, avšak zaparkovat vozidlo je možné přibližně 80 m od tvrze Tichá. Plocha možná k zaparkování se nachází blízko hlavní silnice. Cesta k památce Ačkoliv se tvrz nenachází příliš daleko od možného parkování, není cesta k památce pro návštěvníky, zvláště pro handicapované, ve vyhovujícím stavu. Cesta vede po hrbolaté zatravněné ploše, se kterou mohou mít především lidé na vozíčku, se sníženou pohyblivostí a zrakově postižení velké obtíže. Pohyb po památce Na věž zříceniny tvrze Tichá se návštěvníci dostanou po dřevěných schodech, které jsou téměř nové, jelikož v roce 2010 proběhla rekonstrukce tvrze. Přístup na věž není možný pro osoby s tělesným postižením, ať už se jedná o osoby se sníženou pohyblivostí nebo o osoby na vozíčku, dále bych výstup na věž nedoporučovala osobám se zrakovým postižením, protože zmíněné schody jsou úzké a celkem prudké. Obrázek 3: Tvrz Tichá - cesta k památce Obrázek 4: Tvrz Tichá - pohyb po památce 42

Toalety Součástí tvrze Tichá nejsou žádné toalety. Tuto památku spatřuji jako přístupnou pro všechny druhy postižení. Tabulka 2: Zhodnocení přístupnosti tvrze Tichá Zrakové postižení Sluchové postižení Mentální postižení Tělesné postižení Snížená pohyblivost Vozíček Parkování 1 1 1 1 1 Cesta k památce 4 3 3 4 4 Pohyb po památce 4 2 3 4 4 Toalety 5 5 5 5 5 7.5 Tvrze veřejnosti nepřístupné 7.5.1 Tvrz Chlum Tvrz Chlum je v současné době zrekonstruována na renesanční sýpku. Sýpka je součástí rodinné farmy Tvrz Chlum společně s různými hospodářskými budovami. Rodinná farma nabízí ubytování v penzionu a součástí areálu jsou také dvě jízdárny. Rodinná farma Tvrz Chlum se svými nabízenými službami zaměřuje především na agroturistiku. [12] 43

Obrázek 5: Tvrz Chlum - celkový pohled Obrázek 6: Tvrz Chlum - cesta k památce 7.5.2 Tvrz Chlumeček Tvrz Chlumeček se nachází přibližně 1,5 km severozápadně od Křemže. Bývalá tvrz Chlumeček se nacházela na místě dnešní jednopatrové obytné budovy z 18. století a přilehlého hospodářského dvora. Dodnes se dochovaly pouze sklepy. [13] Obrázek 7: Tvrz Chlumeček - celkový pohled Obrázek 8: Tvrz Chlumeček - boční strana bývalé tvrze 44

7.5.3 Tvrz Slavkov Obec Slavkov se nachází asi 12 km jihozápadně od Českého Krumlova. Obec je známa především díky tvrzi Slavkov, komplexu drobného středověkého panského sídla. Počátky tvrze jsou nám známy od roku 1350. Hlavní budovou celého sídla byla velká čtvercová věž s přízemím, 2 patry a podstřešením. Roku 1791 byla věž přestavěna na zvonici, v jejíž podobě stojí dodnes. Vedle věže se nacházelo obytné sídlo původně dvoupatrové, avšak po požáru roku 1817 bylo druhé patro sňato a budova byla upravena na faru. Tvrz Slavkov je od roku 2009 v osobním vlastnictví. [14] Obrázek 9: Tvrz Slavkov - celkový pohled Obrázek 10: Tvrz Slavkov - věž 7.5.4 Tvrz Štěkře Obec Štěkře se nachází asi 7 km severovýchodně od Českého Krumlova. Budovy tvrze jsou vynikajícím příkladem renesanční architektury z 16. a 17. století. V současné době je majitelem tvrze potomek bývalých vlastníků tvrze, Jan Kalkuš, kterému byl majetek vrácen v restituci. Celý komplex je ohrazen zdí. [15] 45

Obrázek 11: Tvrz Štěkře - celkový pohled Obrázek 12: Tvrz Štěkře - pohled na zadní část tvrze 7.6 Hrady veřejnosti přístupné 7.6.1 Hrad Dívčí Kámen Hrad Dívčí Kámen, založen syny Petra I. z Rožmberka, je zřícenina hradu monumentálních rozměrů rozprostírající se na vysoké skále nad soutokem Křemžského potoka a řeky Vltavy mezi městy Český Krumlov a České Budějovice. Zřícenina hradu Dívčí Kámen je jednou z nejrozsáhlejších a nejlépe dochovaných středověkých památek v České republice. Hrad Dívčí Kámen nikdy nesloužil k účelům trvalého pobytu vrchnosti, stálými obyvateli hradu byli tedy rožmberští úředníci a ozbrojenci. Díky skalnímu útvaru a krásné přírodě v okolí hradu byla oblast hradu vyhlášena přírodní rezervací, která je také zároveň součástí CHKO Blanský les. [16] 46

Obrázek 13: Hrad Dívčí Kámen - výhled Obrázek 14: Hrad Dívčí Kámen celkový pohled Parkování Zaparkovat vozidlo je možné v osadě zvané Třísov. Parkoviště se nachází u železniční stanice Třísov a od hradu je vzdálené přibližně 2 km. Na parkovišti není vyhrazené místo pro vozidlo přepravující osobu těžce postiženou nebo osobu těžce pohybově postiženou. Přiblížit se k hradu vozidlem je možné pouze na povolení OÚ Holubov. Obrázek 15: Hrad Dívčí Kámen - parkoviště Obrázek 16: Hrad Dívčí Kámen - povolení vjezdu 47

Cesta k památce Z parkoviště v osadě Třísov vedou k hradu dvě cesty. První, kratší, je přibližně 1 km dlouhá a pro její úspěšné překonání je potřeba zdolat prudší klesání lesem. Tato cesta z mého pohledu není vhodná pro handicapované občany, proto jsem zvolila delší, ale za to pohodlnější trasu, která je vzdálená od hradu asi 2 km. Obrázek 17: Hrad Dívčí Kámen - informační leták Obrázek 18: Hrad Dívčí Kámen cesta k hradu (asfaltový povrch) Nejprve, přibližně asi 1,4 km, vede cesta po asfaltovém povrchu. Po zdolaném úseku 700 m se nachází vyhlídkové místo, ze kterého je krásný výhled na zříceninu hradu (viz obrázek 13). Asfaltovou cestu následně u vodáckého kempu vystřídá panelová cesta, která je dlouhá asi 200 m. Cestu po panelech jsou, podle mého názoru, handicapovaní lidé, sice s většími obtížemi, ale přesto schopni zdolat. Největší problém nastává pro osoby s handicapem, především pro tělesně postižené, 400 m před cílem, kdy panelovou cestu nahrazuje nerovný, kamenitý terén. Pro osoby se zrakovým postižením bych doporučovala pouze přístup s doprovodem. 48

Obrázek 19: Hrad Dívčí Kámen cesta k hradu (panelová cesta) Obrázek 20: Hrad Dívčí Kámen cesta k hradu (kamenitý terén) Pohyb po památce Vstup na zříceninu hradu Dívčí Kámen je nebezpečný i pro zdravé osoby. Pod zříceninou hradu se můžeme na informační tabuli dočíst, že vstup na hrad je na vlastní nebezpečí. Jelikož se jedná o zříceninu, je tedy potřeba dbát zvýšené opatrnosti, kam zrovna vstupujeme nebo zda se nenacházíme pod skalním útvarem, kde je možnost pádu kamene. Už k pokladně, kde je potřeba si zakoupit vstupenku, vede velmi strmá a kamenitá cesta, která pokračuje dále až na vrchol zříceniny. Osoby na vozíčku si tedy mohou užívat krásy přírody a okolí zříceniny alespoň zpod hradu. Pro osoby se sníženou pohyblivostí a se zrakovým postižením bych doporučila vstup na zříceninu hradu pouze se vší pozorností s doprovodem. 49

Obrázek 21: Hrad Dívčí Kámen cesta k pokladně Obrázek 22: Hrad Dívčí Kámen pohyb po památce Toalety Toalety se na hradě Dívčí Kámen nenacházejí. Hrad Dívčí Kámen spatřuji za nepřístupnou pro osoby na invalidním vozíku. Tabulka 3: Zhodnocení přístupnosti hradu Dívčí Kámen Zrakové postižení Sluchové postižení Mentální postižení Tělesné postižení Snížená pohyblivost Vozíček Parkování 1 1 1 1 1 Cesta k památce 2 1 1 3 4 Pohyb po památce 4 3 4 4 5 Toalety 5 5 5 5 5 7.6.2 Hrad Pořešín Zřícenina hradu Pořešín se nachází 4 km severně od města Kaplice. Hrad Pořešín byl založen kolem roku 1270 Bavorem II. ze Strakonic na skalnatém výběžku nad řekou 50

Malší. Za dobu svého života byl hrad Pořešín několikrát přestavován. V popředí hradu se tyčila vysoká útočištná věž, za níž byly rozmístěny palácové budovy, ohrazené vysokými hradbami. Původně obsahoval hrad Pořešín pouze jedno předhradí. Až na konci 14. století byl rozsáhle přestavěn a bylo přistavěno druhé předhradí. Po vypálení a poboření, ke kterému došlo okolo roku 1433 z důvodu obav husitského nebezpečí, již hrad nebyl znovu osídlen. [17] V roce 2012 bylo na hradě Pořešín otevřeno také Hradní muzeum, které je v rámci muzeí na českých hradních zříceninách unikátem. Návštěvník muzea se může seznámit s vývojem a historií hradu. Obrázek 23: Hrad Pořešín - celkový pohled Obrázek 24: Hrad Pořešín - hradní muzeum Parkování Pro parkování vozidla je možné využít parkoviště na návsi v obci Pořešín. Parkoviště je od hradu Pořešín vzdálené 500 m. Na parkovišti je vyhrazené jedno místo pro vozidlo přepravující osobu těžce postiženou nebo osobu těžce pohybově postiženou. 51

Obrázek 25: Hrad Pořešín - parkoviště Obrázek 26: Hrad Pořešín - informační značení Cesta k památce Od parkoviště k zřícenině hradu vede celých 500 m velmi dobře upravená asfaltová, následně štěrková cesta. Cestu k hradu považuji za přístupnou pro všechny druhy postižení. Obrázek 27: Hrad Pořešín - cesta k památce Obrázek 28: Hrad Pořešín - informační tabule 52

Pohyb po památce Vstupenku na hrad Pořešín si návštěvník může zakoupit v hradním muzeu. Hned u vstupních dveří do hradního muzea se nachází vyvýšený stupínek, se kterým by mohli mít osoby na vozíčku menší potíže. Proto bych osobám na vozíčku doporučovala návštěvu s doprovodem, který by jim zdolání překážek mohl usnadnit. Co se týče samotného pohybu po památce, nachází se na hradu Pořešín nerovný, kamenitý a travnatý terén, který může být ne příliš vyhovující pro handicapované osoby, zvláště pro osoby s tělesným postižením. Je proto třeba dbát zvýšené opatrnosti. Obrázek 29: Hrad Pořešín schod k pokladně Obrázek 30: Hrad Pořešín - pohyb po památce Toalety Toalety na hradu Pořešín se nachází v hradním muzeu. Toalety mají bezbariérový přístup, ale aby se návštěvník dostal k toaletám, musí nejprve zdolat výše zmíněný schod u vchodu do hradního muzea. Hrad Pořešín spatřuji za přístupný pro všechny druhy postižení. 53

Tabulka 4: Zhodnocení přístupnosti hradu Pořešín Zrakové postižení Sluchové postižení Mentální postižení Tělesné postižení Snížená pohyblivost Vozíček Parkování 1 1 1 1 1 Cesta k památce 1 1 1 1 1 Pohyb po památce 3 2 2 3 4 Toalety 1 1 1 1 3 7.6.3 Hrad Rožmberk Hrad Rožmberk, který byl postaven v polovině 13. století, se řadí mezi nejstarší hrady rodu Vítkovců, předchůdců Rožmberků. Hrad Rožmberk byl původně komplex dvou rožmberských hradů tzv. Dolní hrad a Horní hrad, ze kterého se zachovala pouze věž zvaná Jakobínka. Dolní hrad prošel mnoha přestavbami. Nejvíce zanechala stopu na hradu renesance a styl novogotiky. V 19. století patřil hrad rodu Buquoyů, kterým byl hrad přeměněn v romantické muzeum. V interiérech hradu dnes můžeme spatřit cenné sbírky obrazů, zbraní, nábytku, porcelánu a skla. Můžeme také zhlédnout portrét Bílé paní Perchty z Rožmberka, která se zde podle pověsti zjevuje. [18] 54