ATC kardiovaskulární systém Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr. Helena Kollátorová
Stavba srdce
Převodní systém Frekvence depolarizací: Ø SA uzel cca 72 tep/min Ø AV uzel a oblast junkce cca 50 tep/min Ø komorový myokard cca 30 tep/min
Lékopis je státem vydávaný seznam léčiv. Předepisuje jejich složení a jakost podle nejnovějších požadavků moderní terapie i současné praxe. Přináší důležitá ustanovení týkající se přípravy, ukládání, předepisování a vydávání léčiv, udává běžné terapeutické dávky a dávky maximální
Všechny léčivé přípravky, které jsou registrované v České republice najdeme v databázi na internetové adrese www.leky.sukl.cz, kterou provozuje Státní ústav pro kontrolu léčiv SÚKL. Vedle registrovaných léků je zde i databáze registrovaných lékáren. O každém přípravku zjistíme k čemu se používá a čemu musí uživatel věnovat pozornost, než ho začne užívat. Dále je uvedeno jak lék užívat a jaké jsou jeho nežádoucí účinky.
ATC skupina Anatomicko-terapeuticko-chemická klasifikace léků podle doporučení SZO. Skupina léků, která se používá pro léčbu stejného typu onemocnění
ATC skupina: Léky ovlivňující kardiovaskulární systém I. Léčiva používaná při srdečním selhání II. Antidysrytmika III. Vazodilatancia IV. Vazokonstriktory V. Antihyperlipidemika VI. Venofarmaka VII. Antihypertenziva VIII. Léčiva používaná při ICHS
I. Léčiva používaná při srdečním selhání 1. léčiva snižující nároky na myokard 2. léčiva s pozitivně inotropním účinkem Inotropní = Síla srdeční kontrakce
Ad 1/ Léčiva snižující nároky na myokard inhibitory angiotenzin-konvertujícího enzymu = ACEI brání vzniku angiotenzinu II, vyvolávají vazodilataci, tlumí sympatický nervový systém, zlepšují funkci endotelu, snižují hypertrofii svalových buněk a je vyšší průtok krve ledvinami. Snížení retence sodíku a vody, omezují remodelaci srdce a cév zlepšuje se jejich poddajnost
působí vazodilataci bez reflexního zvýšení krevního tlaku zvyšují průtok ledvinami léčba terapeuticky velmi vhodná, účinná a bezpečná antihypertenziva uplatňují se v terapii srdeční nedostatečnosti a infarktu myokardu vhodná u rizikových pacientů např. diabetiků, pacientů u cévních mozkových příhod, hypertenze se současným chronickým srdečním selháním, hypertrofie levé komory hyperlipidemie kaptopril, enalapril, lisinopril, ramipril,, imidapril, trandola
antagonisté angiotenzinu II (SARTANY) kompetitivně antagonizují angiotenzin II na AT1 receptorech. Užívají se převážně u terapie hypertenze jako antihypertenziva losartan, valsartan, candesartan
β-sympatolytika blokují srdeční β1-receptory inhibují presynaptické β-receptory, mají vliv na CNS a působí změnu baroreceptorů léčba arteriální hypertenze u osob mladšího věku, arteriální hypertenze spojená s anginou pectoris poruchy srdečního rytmu karvedilol, metoprolol, bisoprolol
β-sympatomimetika stimulace β1-receptorů, vápníkový kanál propustí více Ca2+ do buňky zesílení stahu katecholové aminy dopamin, dobutamin, noradrenalin a adrenalin zvyšují srdeční frekvenci, zvyšují vodivost, dráždivost myokardu
vazodilatancia, nitráty, hydralazin Rozlišujeme: vazodilatancia arteriální přímá vazodilatancia (hydralazin, dihydralazin) nepřímá vazodilatancia neboli blokátory vápníkových kanálů dihydropyridiny vazodilatancia venózní nitráty: nitroglycerin, isosorbid dinitrát nevýhoda tolerance diuretika
Diuretika Léky zvyšující tvorbu a vylučování moči. Působí zvýšenou diurézu zásahem v různých oblastech nefronu a zasahují rovněž do vylučování iontů. Patří k základním antihypertenzivům, používají se k léčbě otoků nejrůznějšího původu, včetně srdečního selhání, renální insuficience, k forsírované diuréze apod. Mohou mít rovněž vazodilatační účinek.
Rozeznáváme sedm základních skupin diuretik: * thiazidová ev.sulfonamidová a nesulfonamidová * kličková * draslík šetřící * antagonisté aldosteronu * aquauretika * osmotická * proximální (inhibitory karbonanhydrázy a fosfodiesterázy)
Ad 2/ Léčiva s pozitivně inotropním účinkem - zvyšují sílu kontrakce myokardu srdeční glykosidy vhodné k dlouhodobé léčbě chronického srdečního selhání digoxin
Specifické léky ze skupiny srdečních glykosidů Lék Ústní absorpce Poločas (hodiny) Eliminace Digoxin 75% 40 ledviny Digitoxin >90% 160 játra
Indikace léčby: Srdeční slabost / městnání ve velkém i malém oběhu / Poruchy rytmu / fibrilace síní s rychlou reakcí komor, supraventrikulární tachykardie / Kontraindikace léčby: Známky intoxikace digitálisem Síňokomorový blok II. a III. stupně Rozvinutý myxedém
II. Antiarytmika = antidysrytmika Hlavním cílem léčby antiarytmiky je znovunastolení normálního srdečního rytmu a převodu. Pokud toto není možné, mají se užívat aspoň k prevenci těžších až smrtelných arytmií. Používají se ke snižování či zvyšování rychlosti vedení vzruchu, změně vzrušivosti srdečních buněk (změnou délky trvání relativní refrakterní periody), potlačování abnormální automacie.
Všechna antiarytmická léčiva přímo či nepřímo mění membránovou vodivost, což se projeví změnou charakteristiky akčních potenciálů v srdci.
Dělí se podle působení na iontové kanály, receptory a iontové pumpy na několik tříd: Antiarytmika I. třídy blokují sodíkový kanál. Různě prodlužují a zpomalují akční potenciál, vzruch a/ Chinidin, prokainamid Nežádoucí účinky: bezvědomí, nausea, interakce s warfariny a jinými léky, tvorba protilátek apod. b/ Lidokain, trimekain zkracují akční potenciál c/ Propafenon nejúčinněji blokují sodíkový kanál
Antiarytmika II. třídy patří mezi beta blokátory, snižují stimulaci sympatiku, mají antisklerotický a antitrombotický účinek Antiarytmika III. třídy blokují draslíkové kanály, mají vazodilatační účinek Amiodaron, sotalol, ibutilid Nežádoucí účinky: bradykardie, plicní fibróza, hepatotoxicita, poruchy štítné žlázy Antiarytmika IV. třídy blokují vápníkové kanály, mají vazodilatační účinek, a snižují impulzy v sinoatriálním uzlu Nežádoucí účinky: bradykardie, zácpa, edémy
Další léčiva k léčbě dysrytmií Srdeční glykosidy, adenosin a magnesium
Léčba arytmií Stav Lék Sinusová tachykardie Třída II, IV Fibrilace síní / flutter Třída IA, IC, II, III, IV, digitalis, adenosin Paroxysmální supraventrikulární tachykardie Třída IA, IC, II, III, IV, adenosin AV blokáda atropin Ventrikulární tachykardie Třída I, II, III Předčasné komorové komplexy (PVC) Třída II, IV; Soli Mg++ Digitalisová toxicita Třída IB, Soli Mg++ ; KCl
III.Vazodilatancia jsou nesourodou skupinou léčiv liší se mechanizmem účinku i místem zásahu působí uvolnění hladké svaloviny cév Mezi vazodilatancia patří: hydralazin, dihydralazin, endralazin, minoxidil, diazoxid - přímá vazodilatace převážně arteriol působí na cévní endotel v oblasti věnčitých, mozkových a ledvinných arteriol
použití hypertenze, srdeční selhání (spolu s nitráty) blokátory vápníkových kanálů blokují vstup ionizovaného Ca2+ do buňky hladké svaloviny pomalým kalciovým kanálem verapamil - působí přednostně na srdce dithiazem - působí na srdce i cévy nifedipin - působí pouze na cévy nitráty, nitrity, nitroprusid - dilatují převážně žilní systém, dochází ke snížení žilního návratu a poklesu oběhových nároků na myokard největší vazodilatační efekt navozují ve věnčitých cévách
Sympatikus Je zodpovědný za okamžité reakce organismu na hrozící nebezpečí: mobilizuje zásoby energie a inhibuje proces trávení: Odvádí krev z trávicí soustavy a z kůže. Mechanismem je vazokonstrikce. Zvyšuje srdeční frekvenci a kontraktilitu kardiomyocytů (srdečních svalových buněk), čímž zvyšuje celkový výkon srdce
Parasympatikus Zajišťuje činnost organismu v klidu a bezpečí. Zařizuje zklidnění celkové činnosti organismu (přechod z vlivu sympatiku). Stimuluje proces trávení. Parasympatický nervový systém může kontrahovat bronchioly, čímž sníží úroveň alveolární výměny plynů. Toto koná za běžných okolností ve stavu, kdy organismus potřebuje málo kyslíku. Během akomodace způsobuje zúžení zornic a čoček. Parasympatikus stimuluje sekreci slin a zrychluje peristaltiku.
Látky, ovlivňující vegetativní nervový systém Jsou to takové látky, které ovlivňují hladké svalstvo, zúžení cév (proti šoku), rozšíření průdušek (proti astmatu) tzv. sympatomimetika. Opačný účinek mají látky, nazývané jako.. lytika, snižují např. krevní tlak. Příklady sympatomimetik: efedrin, adrenalin, noradrenalin atd.
Farmaka, působící na jiné receptory než sympatomimetika jsou tzv. parasympatolytika. Mezi jejich účinky patří rozšíření zorniček a působí proti srdeční zástavě (atropin). Další látky z této skupiny se používají při vyšetřeních očního pozadí, vředových chorobách, žlučníkových kolikách nebo při bronchiálním astmatu.
IV. Vazokonstriktory Vazokonstrikcí tepenné části krevního řečiště dochází: k vzestupu systolického a diastolického tlaku, ke snížení prokrvení tkání Vazokonstrikce žilní části krevní cirkulace vede: ke zvýšení návratu krve směrem k pravému srdci nutí tak srdce k vyššímu výkonu Přímo působící vazokonstrikční látky - adrenalin, fenylefedrin mechanizmus účinku: místní vazokonstrikce
angiotenzin II má přímý vazokonstrikční účinek na cévy v kožní oblasti, ovlivňuje uvolňování aldosteronu z nadledvin a tímto mechanizmem dochází ke zvýšení krevního tlaku i zvětšení objemu cirkulující tekutiny aldosteron zadržuje Na+ v distálním tubulu. Nepřímo působící sympatomimetika: amfetamin, efedrin = psychostimulancia, anorektický účinek, hyperaktivní děti, zneužívání psychická závislost
Přímo působící vazokonstrikční látky ά1-sympatomimetika adrenalin, fenylefedrin - mechanizmus účinku zvýšená koncentrace Ca2+, místní vazokonstrikce přísada k lokálním anestetikům nafazolin, oxymetazolin k nazální a jiné slizniční degongesci (odkrvení), např. k potlačení nosní sekrece při rýmě Periferní vazokonstrikce katecholaminy - adrenalin, noradrenalin: ke zvýšení krevního tlaku, kardiogenní šok fenylefedrin - mydriáza
V. Antihyperlipidemika antihyperlipidemika (hypolipidemika) jsou léčiva, která snižují koncentraci plazmatických lipidů a lipoproteinů omezují riziko aterosklerózy snižují buď hladinu cholesterolu, nebo hladiny triglyceridů zlepšují cévní funkce používají se při léčbě poruchy metabolizmu lipidů farmakoterapie buď snižuje vstup lipoproteinů do plazmy, nebo zvyšuje rychlost jejich odstraňování z plazmy léčba je často doživotní léčiva snižující koncentraci plazmatického cholesterolu snížení cholesterolu lze dosáhnout různými mechanizmy:
Léčiva snižující intestinální vstřebávání cholesterolu cholestyramin, colestipol patří mezi pryskyřice (iontoměniče) váží ve velké míře žlučové kyseliny 1 gram těchto pryskyřic je schopen navázat 100 mg žlučových kyselin, po požití zůstávají ve střevě, jsou nerozpustné ve vodě, nejsou absorbovány a ani jinak metabolicky měněny
Léčiva inhibující syntézu cholesterolu a VLDL statiny - lovastatin, pravastatin, fluvastatin, simvastatin, atorvastatin jsou považovány za nejúčinnější hypocholesterolemika, mají i antiagregační účinek, vliv na úpravu endoteliálních funkcí, stabilizace ateromatózních plátů inhibují syntézu cholesterolu v játrech (tím snižují buněčnou koncentraci cholesterolu) dochází k rychlejšímu odstraňování LDL cholesterolu z oběhu
Léčiva snižující plazmatické triglyceridy normální plazmatická koncentrace triglyceridů se udává do 1,7 mmol/l vysoké koncentrace triglyceridů vysoké riziko pankreatitidy a riziko ICHS Léčiva ovlivňující syntézu VLDL Léčiva ovlivňující konverzi plazmatických lipoproteinů
VI. Venofarmaka léčiva přírodního nebo syntetického původu užívaná při chronické žilní insuficienci, který mají tyto účinky: - zvyšují tonus žilní stěny - podporují mikrocirkulaci - zvyšují lymfatickou drenáž průtok lymfy - snižují křehkost a lomivost cév - některé látky snižují otoky - některé mají i antiflogistický (protizánětlivý) účinek - používají se i při léčbě hemeroidů
Rozdělení venofarmak: 1)Perorální přípravky: AESCIN-POLFA tablety proti otokům a zánětům, pooperační podlitiny a otoky, léčba žilního onemocnění YELLON tbl ANTISTAX cps. - prevence a léčba lehčích začínajících forem chron.žilní nedostatečnosti ( otoky, tíha, tlak v nohou)
ASCORUTIN rutin + vit.c indikace: zvýšená lámavost a propustnost krevních vlásečnic ANAVENOL DETRALEX léčba chronické žilní nedostatečnosti, bércové vředy, léčba hemeroidů CYCLO 3 FORT CILKANOL, VENORUTON, GLYVENOL
2) Lokální venofarmaka VENORUTON gel HEPARIN AL, LIOTON, VIATROMB sprej - pohmožděniny, otoky, krevní výrony YELLON gel HEPAROID HIRUDOID U bércových vředů aplikovat gel jen na okolí defektu
3) Lokální antihemoroidalia hemeroidy - jsou vlastně křečové žíly konečníku, svědí, bolí, těžká stadia mohou ohrožovat život. Projevy hemeroidů: svědění, pálení, bolest, krvácení, pozor na trombózu a vznik embolie přípravky obsahují často lokální anestetika, a dělíme je na vnějšímasti, vnitřní-čípky DOBEXIL H mast, čípky FAKTU čípky, mast MASTU S čípky, mast PROCTO-GLYVENOL čípky, mast
VII. Antihypertenziva V současnosti se používá 5 základních tříd antihypertenziv: 1. diuretika 2. blokátory kalciového kanálu 3. adrenergní β blokátory 4. inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu 5. antagonisté AT1- receptorů (sartany)
Ad1-4/ viz Léčiva používaná při srdečním selhání Ad5/ antagonisté AT1- receptorů Sartany - blokují specificky AT1 receptory a obecně se vyznačují nízkou toxicitou. Navíc jsou schopny příznivě ovlivňovat struktury srdce a cév a fungují tak podobně jako ACE. Mechanizmus těchto účinků není dosud plně objasněn. méně vyvolávají suchý kašel, který postihuje až 10 % pacientů užívajících inhibitory ACE.
ά2 sympatomimetika aktivují centrální ά-receptory v prodloužené míše snížení sympatické aktivity na periférii snižují periferní cévní odpor hypertenze u astmatiků, hypertenze těhotenská clonidin, metyldopa
VIII. Léčiva používaná při ICHS komplexní léčba součástí jsou léčiva s protidestičkovým účinkem, hypolipidemika, antikoagulancia, fibrinolytika zlepšení průtoku krve myokardem nitráty blokátory kalciových (vápníkových) kanálů β-sympatolytika statiny
snížení metabolických nároků myokardu snížená inotropie a chronotropie snížení žilního návratu ovlivnění metabolizmu kardiomyocytů při nedostatku ATP dochází k poruše intracelulární homeostázy zabránění uzávěru cévy trombem protidestičkové látky
Léky ovlivňující cévy - cévní průsvit (vazokonstrikce, vazodilatace) Vazokonstrikční látky adrenalin, efedrin, při nízkém TK tlaku krve noradrenalin, angiotensin Vazodilatační látky Tyto látky používáme ke zlepšení prokrvení.
Tepny (arterie) cévy vedoucí krev směrem ze srdce, vystupují ze srdeční komory stěny velmi pevné a pružné (důležité pro udržení krevního tlaku) většinou vedou okysličenou krev a živiny (výjimku tvoří plicní oběh) uloženy hluboko mezi svaly nebo v tělních dutinách nemají chlopně jejich průsvit se mění se smrštěním
Povrch tepen (adventitia) vazivo (kolagenní vlákna) - v něm rozvětvená vlákna vegetativních nervů (sympatická - cévy stahují, parasympatická - cévy roztahují) Střední vrstva (media) kruhovitě uspořádaná hladká svalovina ve svalovině vazivo s elastickými vlákny => pružnost tepen (rozšíření při vypuzení krve při systole komor, ochabnutí při diastole komor) Vnitřní vrstva epitelární výstelka (endotel) - hladká nesmáčivá výstelka cév
Žíly (vény) přivádějí krev do srdce (odvádějí krev z vlásečnic) stavba podobná jako u tepny, ale jejich stěny jsou tenčí, poddajnější, mají méně svaloviny
Jejich stěny jsou tvořené pouze vrstvou endotelových buněk. Jsou ve většině tkání kromě chrupavek, pokožky a kožních derivátů kůže, vlasy, nehty a chlupy. Hlavní funkcí je výměna dýchacích plynů ve tkáních (kyslíku a oxidu uhličitého). Jejich stěnou nemohou prostoupit bílkoviny, krevní destičky a červené krvinky. Naopak jsou prostupné pro neutrofilní granulocyty, je to tzv. diapedéza.
uvnitř žil dolních končetin jsou kapsovité chlopně => znemožňují zpětný tok krve (stékaní krve gravitací) vyklenutí stěny žíly nad chlopněmi => žíly se rozšiřují => křečové žíly (varixy) - tvoří se žilní městky krev proudí v žilách pomaleji, pod menším tlakem vedou odkysličenou krev (CO2), odpadní látky, krev žil z jater a trávícího systému přepravuje živiny
krev v žilách se pohybuje pasivně - sloupec žilní krve od dolních končetin až k pravé síni představuje hydrostatický tlak, který musí být překonán, aby se udržel proud krve v žilách při tělesné práci (jako výdrže, silácké výkony) se krev v žilách hromadí a žíly nápadně vystupují pod povrch kůže
Pohybu krve napomáhají: kontrakce kosterních svalů (střídavě žíly stlačují) = "svalová pumpa" podtlak v hrudní dutině při vdechu (=> návrat krve do srdce při vdechu, neboť se žíly rozšiřují a krev se do nich nasává v žilách nad úrovní srdce napomáhá gravitace Svalová pumpa v žilách
Změny na očním pozadí se nejprve projevují na cévách
http://www.kubena.cz/pic/505diabetes.jpg http://www.dinarin.cz/fph/media.nsf/ http://www.gymspgs.cz:5050/bio/sources/photogallery_ http://www.gymspgs.cz:5050/bio/sources/textbook http://www.zdravkaruska.estranky.cz/clanky/prezentace/antitrombotika_-venofarmaka http://www.remedia.cz/images/articles/main/vtextu20070523082443.jpg http://ostravaeducanet.cz/biologie/index.php?option=com_content&view=article&id=14&itemid=15 http://www.ose.mmsw.cz/vyuka/terapie.aspx?tid=151