Volby a volební systémy
Funkce voleb zjistit aktuáln lní rozložen ení politických sil a přidělit jim odpovídaj dající reprezentaci rozdělit mandáty v PS, vytvořit parlamentní většinu, vládu a opozici zjistit aktuáln lní požadavky a priority společnosti kontrolní funkce legitimizační funkce integrační funkce integrace různorodých r požadavk adavků a priorit do vládn dního systému
Zásady volebního práva všeobecné platí pro všechny v občany rovné všechny hlasy mají stejnou váhu přímé voliči i hlasují přímo pro jednotlivé kandidáty či i kandidátn tní listiny aktivní právo volit pasivní právo být volen
Svobodné volby volič musí mít t svobodu výběru mezi stranami a kandidáty nesmí být vystaven nátlaku, n aby odevzdal hlasy pro určitou stranu musí mít t možnost získat z informace o kandidátech a utvořit si vlastní úsudek volby se provádějí v tajném hlasování nelze zjistit, jak
Volební systém mechanismus, který transformuje hlasování voličů do podoby voleného zastupitelského orgánu ovlivňuje podobu politického systému země
(Dis)proporcionalita volebních systémů každý volební systém m je alespoň částečně disproporcionáln lní,, tzn. produkuje odlišný poměr r mezi procentem získaných z hlasů a procentem obdržených mandátů nadreprezentace podreprezentace
Komponenty volebního systému volební obvod forma kandidatury struktura hlasu volební klauzule volební formule
Volební obvod soubor voličů (elektorát)) vymezený příslušností k určit itému území velikost volebního obvodu určuje uje počet volených zastupitelů volební obvody jednomandátov tové vícemandátové
Jednomandátov tové používaj vají se ve většinových v volebních systémech vysoká míra personalizace volby a úzká vazba mezi zastupitelem a voliči omezená reprezentace menšiny Vícemandátové čím m většív je volební obvod, tím t m přesnp esnější je projekce rozložen ení politických sil
Volební obvod a proporcionalita volebního systému velikost volebního obvodu - ve vícemandátových volebních obvodech je kritickou hranicí 4-5 mandátů; ; pod nín dochází k výrazné disproporcionalitě ve prospěch stran s vyšší šším m volebním m ziskem
počet kandidujících ch stran - každá menší strana, která nemá šanci na získání mandátu, zvyšuje nadreprezentaci větších stran váha hlasu - upřednostn ednostnění teritoriáln lních kriterií při i distribuci mandátů mezi volební obvody před p kriterii hustoty zalidnění volební geometrie - možnost účelové manipulace s hranicemi volebních obvodů
Forma kandidatury upravuje vztahy mezi voliči i a kandidáty a mezi kandidáty a nominující stranou personáln lní x kandidátn tní listina přísně vázaná kandidátn tní listina - volič odevzdává svůj j hlas pouze pro kandidátn tní listinu a nemá možnost ovlivnit preferenčními hlasy pořad adí kandidátů na nín
vázaná kandidátn tní listina - voliči i je umožněno no ovlivnit preferenčními hlasy pořad adí kandidátů na listině otevřen ená kandidátn tní listina - volič může e hlasovat dle libosti pro konkrétn tní kandidátn tní listinu, jednotlivé kandidáty nebo kombinovat hlasování
Struktura hlasu transformace rozdílných politických preferencí voličů do jednotné podoby hlasování jediný hlas volič má jediný hlas vícenásobný hlas - volič disponuje takovým počtem hlasů,, který odpovídá velikosti volebního obvodu alternativní hlas - kromě výběru preferovaného kandidáta volič může
limitovaný hlas - volič má k dispozici více v hlasů,, jejich počet je však v nižší než počet volených mandátů kumulativní hlas volič může e udělit jednomu kandidátovi i více v hlasů preferenční hlas - volič může e určit vlastní pořad adí kandidátů na kandidátce kombinovaný hlas - volič může kombinovat hlasování pro kandidáty z různých kandidátn tních listin bez ohledu na jejich pořad adí dvojitý hlas - volič disponuje jedním hlasem pro výběr r kandidáta v jednomandátov tovém m volebním m obvodě a určitým typem druhého ho hlasu pro volbu kandidátů z kandidátn tních listin
Volební klauzule minimáln lní počet hlasů,, kterého musí strana dosáhnout, aby mohla postoupit do další fáze skrutinia volební klauzule se uplatňuje uje především m v poměrných volebních systémech může e být stanovena minimáln lním procentem hlasů či i předem p určeným minimáln lním m počtem hlasů
Psychologické působení pětiprocentní klauzule 1992 1996 5 % 4,59 % 4 % 3 % 2 % 1 % 3,77 % 3,15 % 2,69 % 1,37 % 1,30 % 1,08 % 3,08 % 2,80 % 2,05 % 1,40 % Tabulka porovnává výsledky parlamentních voleb v letech 1992 a 1996 z hlediska počtu subjektů, jež získaly 1-5 procent hlasů. Svůj význam má i rozmístění konkrétních volebních zisků na škále.
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR konané ve dnech 19. - 20.6.1998 ČSSD 1 928 660 32.31 ODS 1 656 011 27.74 KSČM 658 550 11.03 KDU-ČSL 537 013 9.00 Unie svobody 513 596 8.60 Sdruž.pro rep.-republ.str.čsl. 232 965 3.90 Důchodci za životní jistoty 182 900 3.06 Demokratická unie 86 431 1.45 Strana zelených 67 143 1.12 Nezávislí 51 981 0.87 Moravská demokratická strana 22 282 0.37 Česká strana národně sociální 17 185 0.29 Občanská koalice-politic.klub 14 788 0.25 Celostátní aktiv občanů 0 0.00 Sdružení důchodců ČR 0 0.00 Alternativa 2000 0 0.00 Pravý blok 0 0.00 Občanská demokratická aliance 0 0.00
konané ve dnech 14. - 15.6.2002 Republikáni Miroslava Sládka 46 325 0.97 Str.venkova-spoj.občan.síly 41 773 0.87 Strana za životní jistoty 41 404 0.86 Česká strana národně sociální 38 655 0.81 Naděje 29 955 0.62 Pravý Blok 28 163 0.59 Občanská demokratická aliance 24 278 0.50 Volba pro budoucnost 16 730 0.35 Cesta změny 13 169 0.27 Moravská demokratická strana 12 957 0.27 Strana zdravého rozumu 10 849 0.22 Akce za zruš.senátu a proti t. 9 637 0.20 Balbínova poetická strana 9 287 0.19 Humanistická aliance 8 461 0.17 Republikáni 6 786 0.14 Národně demokratická strana 5 532 0.11 Česká pravice 2 041 0.04 České sociálně demokrat.hnutí 602 0.01 Romská občanská iniciativa ČR 523 0.01 Strana demokrat.socialismu 475 0.00 Nové hnutí 139 0.00 Demokratická liga 4 59 0.08 Česká str.sociálně demokrat. 1 440 279 30.20 Občanská demokratická strana 1 166 975 24.47 Komunistická str.čech a Moravy 882 653 18.51 Koalice KDU-ČSL, US-DEU 680 671 14.27 Sdružení nezávislých 132 699 2.78 Strana zelených 112 929 2.36
Volby do PS Součet % hlasů pro dvě nejsilnější strany Počet stran v PS, tj. s podporou nad 5% hlasů Počet stran s podporou mezi 1-5% Součet % hlasů pro strany s podporou 1-5% 1992 43,82 8 7 17,95 1996 56,06 6 4 9,33 1998 60,05 5 4 9,53 2002 54,67 5 2 5,14 2006 67,70 5 1 2,08
Volební formule matematický výpočet, pomocí kterého se převp evádějí volební výsledky na mandáty volební formule většinovv inové a poměrn rné
Většinové volební formule princip prosté (relativní) ) většiny v - mandát obdrží ten kandidát, který získz ská v daném jednomandátov tovém m volebním m obvodě nejvyšší počet hlasů princip absolutní většiny - mandát t se přidělí kandidátovi, který v daném jednomandátov tovém m volebním m obvodě obdrží nadpoloviční většinu všech v hlasů alternativní hlasování - varianta předchozp edchozí většinové volební techniky, která ale nepředpokl edpokládá konání druhého ho kola princip omezeného hlasu - většinová volební technika používan vaná ve vícemandátových volebních obvodech
Proporční volební formule - metody volebních kvót vycházej zejí z předpokladu, p že e procento přidělených mandátů by mělo m odpovídat dat procentu získaných z hlasů volební kvóta vyjadřuje počet hlasů připadajících ch na jedno křeslo k v zastupitelstvu
Hareho kvóta - vypočítává se podílem celkového počtu odevzdaných hlasů na počtu mandátů rozdělovaných v daném volebním m obvodě Droopova kvóta - přičítá k počtu rozdělovaných mandátů (M) fiktivní křeslo a celkový výsledek zvýší o 1 Hagenbach-Bischoffova volební kvóta - přičítá k počtu rozdělovaných mandátů (M) fiktivní křeslo
Proporční volební formule - metody volebního děliteled jsou založeny na stejném m principu jako metoda největší šího průměru ru mandáty jsou postupně přidělovány stranám m v pořad adí dle výše průměrn rného počtu získaných z hlasů připadajícího na jeden mandát
formule d Hondt upravený d Hondt Sainte-Laguë upravený Sainte-Laguë Imperiali dánský dělitel posloupnost dělitelů 1; 2; 3; n 1,42;2;3; n 1; 3; 5; 2n -1 1,4; 3; 5; 2n -1 2; 3; 4; n +1 1; 4; 7; 3n -2 pozn.: n vyjadřuje počet zastupitelů volených v daném volebním obvodě
Většinový volební systém jednomandátov tové volební obvody počet odpovídá počtu poslaneckých mandátů vítěz z bere vše v kandidát, který dostane nejvíce hlasů,, získz ská poslanecký mandát vítězný kandidát t zastupuje i voliče, kteří pro něj n j nehlasovali
Vlastnosti většinovv inového volebního systému do zastupitelského sboru se zpravidla dostane málo m politických stran, úloha slabší ších stran je zanedbatelná vládu sestavuje málo m politických stran často pouze jediná vláda je kontrolována na relativně stabilní a jednotnou opozicí
většinový volební systém nedostatečně odráží rozložen ení politických sil v zemi menšiny jsou nedostatečně zastoupeny v parlamentu nepříznivý pro malé politické strany nepoměr r mezi počtem obdržených hlasů a počtem mandátů
Většinový volební systém m ve VB většinový vol. systém m se používá ve volbě do Dolní sněmovny cca 650 volebních obvodů podmínkou kandidatury je kauce 150 liber (vrací se pokud kandidát t získz ská alespoň 5%) volby se konají nejpozději ji do pěti p let od předchozp edchozích
Výsledky voleb - Spojené královstv lovství 1983 Liberálov lové + Sociáln lní demokraté Skotská národní strana Waleští nacionalisté Ostatní Název strany Konzervativci Labouristé % hlasů 42,4 27,6 25,4 1,1 0,4 3,1 % křeselk 61,1 32,2 3,5 0,3 0,3 2,6
Senátn tní volby v ČR 81 volebních obvodů personáln lní kandidátn tní listina jediný hlas princip absolutní většiny
Systém m poměrn rného zastoupení má velké, vícemandátové obvody strany sestavují pro jednotlivé obvody kandidátn tní listiny počet míst m na listině zpravidla odpovídá počtu mandátů rozdělovaných v obvodě voliči i se rozhodují pro kandidátn tní listiny
Výhody systému poměrn rného zastoupení dynamičtěji a spravedlivěji přenp enáší vůli obyvatelstva umožň žňuje určit rozložen ení všech politických sil a zajistit jim parlamentní zastoupení je výhodný pro společnosti s četnými menšinovými zájmyz
Nedostatky systému poměrn rného zastoupení tříštění politické moci oslabení činnosti parlamentu a vlády, která je zpravidla koaliční zvýšen ená možnost působenp sobení radikáln lních sil proporcionalita systému je omezována různými mechanismy volič nemůž ůže e ovlivnit výběr r jednotlivých kandidátů poslanci se více v ohlížej ejí na úzké stranické zájmy než na zájmy z svého obvodu
Systém m voleb do Poslanecké sněmovny P CŘC 14 volebních krajů vázané kandidátn tní listiny 2 preferenční hlasy 5% volební klauzule (10, 15 a 20% pro koalice) d Hondtova volební formule
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR konané ve dnech 2. - 3.6.2006 ODS 1 892 475 35.38 ČSSD 1 728 827 32.32 KSČM 685 328 12.81 KDU-ČSL 386 706 7.22 Strana zelených 336 487 6.29 SNK Evropští demokraté 111 724 2.08 Nez. dem. (V.Železný) 36 708 0.68 NEZÁVISLÍ 33 030 0.61 Strana zdravého rozumu 24 828 0.46 Pravý Blok 20 382 0.38 US-Demokratická unie 16 457 0.30 Právo a Spravedlnost 12 756 0.23 Moravané 12 552 0.23 ROVNOST ŠANCÍ 10 879 0.20 Národní strana 9 341 0.17 Koalice pro Českou rep. 8 140 0.15 Koruna Česká (monarch.) 7 293 0.13 Balbínova poetická strana 6 897 0.12 4 VIZE-www.4vize.cz 3 109 0.05 Česká strana.národ.soc. 1 387 0.02 Helax-Ostrava se baví 1 375 0.02 Humanistická strana 857 0.01
Smíš íšený volební systém m v SRN polovina poslanců je volena v jednomandátových volebních obvodech na základě relativní většiny a polovina na základě kandidátn tních listin systémem poměrn rného zastoupení volič má dva hlasy 656 rozdělovaných mandátů kandidátn tní listiny v rámci r jednotlivých spolkových zemí Hare-Niemeyerova metoda
5% klauzule, popř.. alespoň tři mandáty v rámci r většinovv inové části voleb přebytkové mandáty vznikají v případě, že e politická strana získz ská v některé ze spolkových zemí na základě prvních hlasů více přímých p mandátů,, než jí přísluší celkově na základě druhých hlasů