BIOINDIKACE A BIOMONITORING

Podobné dokumenty
EKOTOXIKOLOGIE sylabus přednášek ÚVOD 1.1 VYMEZENÍ OBORU MINAMATA KOLOBĚH RTUTI. RNDr. Petr Anděl, CSc. KONTAMINANT X EKOSYSTÉM

RNDr. Petr Anděl, CSc. EKOTOXIKOLOGIE TERESTRICKÉHO EKOSYSTÉMU

Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.

Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.

3.5 CHEMISMUS MINAMATA ZASTOUPENÍPRVKŮ V PŘÍRODĚ KOLOBĚH RTUTI. Obsahy prvků v zemské kůře. Zastoupení hlavních prvků

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Zopakovat třídění bezobratlých živočichů. Přechod rostlin na souš,vývoj rostlin

TOXIKOLOGICKÁ PROBLEMATIKA CHEMICKÝCH HAVARIÍ

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Biologie. Třída: Sekunda. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata.

EKOTOXIKOLOGIE, BIOINDIKACE A BIOMONITORING

Maturitní témata Biologie MZ 2017

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Maturitní témata - BIOLOGIE 2018

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

J i h l a v a Základy ekologie

Projevy života. přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost

GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie

Alkaloidy. Základní vlastnosti

dodržování zásad pro uchování zdraví (dnes synonymum pro dodržování čistoty)

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

TEMATICKÝ PLÁN. září. říjen listopad prosinec

FAKTORY PROST EDÍ OHRO UJÍCÍ ZDRAVÍ LOV KA

Biologie - Sexta, 2. ročník


Přírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika

Přírodopis. 8. ročník. Obecná biologie a genetika

EKOTOXIKOLOGICKÉ ÚČINKY VYBRANÝCH REZIDUÍ, EKOTOXIKOLOGICKÉ TESTY

Možnosti biologického monitorování expozice pesticidům

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 09 VY 32 INOVACE

Řád učebny přírodopisu je součástí vybavení učebny, dodržování pravidel je pro každého žáka závazné.

Gymnázium, Brno, Elgartova 3

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

PRŮMYSLOVÁ HNOJIVA PESTICIDY

Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník

Materiály 1. ročník učebních oborů, maturitních oborů On, BE. Metodický list. Identifikační údaje školy

Studium Ekotoxikologie na PřF MU v Brně

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

CZ.1.07/1.5.00/ pracovní list. Hygiena a toxikologie. Experimentální toxikologie. Mgr. Alexandra Šlegrová

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

RNDr. Klára Kobetičová, Ph.D.

vznik života na Zemi organické a anorganické látky a přírodními jevy ekosystémy, živé a neživé složky přírodního prostředí

a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od do

III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Hygiena a toxikologie, 3. ročník, Ekologie a životní prostředí

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Tematický plán učiva BIOLOGIE

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

CZ.1.07/1.5.00/

Hygiena a toxikologie, 3. ročník, Ekologie a životní prostředí

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Insekticidy. proti hmyzu. Chemické speciality - přednáška VIII

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

M A T U R I T N Í T É M A T A

Základní látky znečišťující životní prostředí

Monitoring cizorodých látek

Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe

DEN ZEMĚ MEZINÁRODNÍ SVÁTEK ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ POPRVÉ SE DEN ZEMĚ SLAVIL V SAN FRANCISKU

EU peníze středním školám

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŽIVÝCH ORGANISMŮ - PRACOVNÍ LIST

PRODUCENTI, KONZUMENTI, ROZKLADAČI aneb koloběh energie a živin v přírodě pracovní list

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Přírodopis - 6. ročník Vzdělávací obsah

36-47-M/01 Chovatelství

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Studium Ekotoxikologie na PřF MU v Brně. Základní informace

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.

Rozptyl a migrace. Petra Hamplová

J i h l a v a Základy ekologie

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

Maturitní zkouška z Biologie 2016 Gymnázium Hostivice, příspěvková organizace Komenského 141, Hostivice

Maturitní témata BIOLOGIE

SUCHOZEMSKÉ A VODNÍ EKOSYSTÉMY ZEMĚDĚLSTVÍ A RYBOLOV

Acidifikace vodních ekosystémů Identifikace zdrojů

3. BIOSYSTÉM 3.1. OBECNÉ VLASTNOSTI HIERARCHICKÉ USPOŘÁDÁNÍ. Malárie. Prevence MALÁRIE DDT. Boj proti komárům: vysoušení močálů

Učební osnovy předmětu Biologie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

CZ.1.07/1.5.00/

Digitální učební materiál

CZ.1.07/1.5.00/ Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení

Vitamíny. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

Transkript:

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního prostředí Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. BIOINDIKACE A BIOMONITORING (studijní texty) 2010

Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. BIOINDIKACE A BIOMONITORING

MINAMATA

MINAMATA chemická továrna záliv Minamata, Japonsko továrna na výrobu acetaldehydu za období 1932 1970 vypuštěno asi 600 tun rtuti rtuť v různých formách Hg Hg 2+ CH 3 Hg +

KOLOBĚH RTUTI člověk savci ptáci toxické účinky přírodní i umělé zdroje C 2 H 6 Hg UV (CH 3 ) 2 Hg kumulace rtuť v různých formách detoxikace potravní řetězec ryby CH 3 Hg + (CH 3 ) 2 Hg Hg HgS Hg 2+ CH 3 Hg + (CH 3 ) 2 Hg H 2 S bakterie

1. ÚVOD

1.1 VYMEZENÍ OBORU

BIOINDIKACE - DEFINICE obecná definice Bioindikace = metoda, kdy na základě vlastností biologických systémů se odhadují vlastnosti prostředí

BIOINDIKACE - DEFINICE prostředí formuje živé systémy faktory prostředí živé systémy živé systémy poskytují informace o prostředí

BIOINDIKACE - DEFINICE teplota elektromagnetické záření voda faktory prostředí chemismus radioaktivita hluk

BIOINDIKACE - DEFINICE zúžená definice Bioindikace = metoda, kdy na základě vlastností biologických systémů se odhadují chemické vlastnosti prostředí základním oborem ze kterého se vychází je ekotoxikologie

KONTAMINANT X EKOSYSTÉM persistentní org. látky oxidy síry, oxidy dusíku, těžké kovy fosforečnany dusičnany ropné látky pesticidy hnojiva ekotoxikologie se zabývá vztahem chemických látek a biologických systémů

EKOTOXIKOLOGIE - DEFINICE Ekotoxikologie věda, která se zabývá negativním působením chemických látek na živé systémy

EKOTOXIKOLOGIE HRANIČNÍ VĚDNÍ OBOR Lékařství Chemie Biologie Toxikologie Ekologie Ekotoxikologie ekotoxikologie je hraniční obor mezi ekologií a toxikologií

EKOTOXIKOLOGIE - OBORY Dílčí obory: vliv emisí ze spalovacích procesů vliv používání pesticidů látky ovlivňující ozónovou díru látky ovlivňující tepelnou bilanci Země nově uváděné chemikálie na trh dioxiny radionuklidy polyaromatické uhlovodíky volatilní organické látky těžké kovy aj.

ŠÍŘE POJETÍ EKOTOXIKOLOGIE 2 KRAJNÍ PŘÍSTUPY KE STUDIU VZTAHU KONTAMINANT X BIOLOGICKÝ SYSTÉM: 1 jedovatá látka X 1 organismus klasická toxikologie základ: laboratorní pokusy hlavní problém: neodpovídá reálným podmínkám v přírodě koloběh hmoty X ekosystém ekotoxikologický přístup základ: terénní studie hlavní problém: velká šíře, materiální a časová náročnost uvedeným studijním přístupům odpovídá i různý rozsah chápání ekotoxikologie: od úzkého na úrovni organismu, až ke komplexnímu ekosystémovému přstupu praktické aplikace se nacházejí většinou mezi oběma krajními přístupy

1.2 METODICKÉ SCHÉMA

ZÁKLADNÍ METODICKÉ SCHÉMA 3 ZÁKLADNÍ METODICKÉ PŘÍSTUPY: systémový přístup pravděpodobnostní přístup hodnocení expozice a účinku

SYSTÉMOVÝ PŘÍSTUP

PRVNÍ EKOLOGICKÝ PRINCIP Charles DARWIN (1809 1882) O původu druhů přírodním výběrem (1859)

PRVNÍ EKOLOGICKÝ PRINCIP jetel čmelák hraboš kočka

PRVNÍ EKOLOGICKÝ PRINCIP Thomas HUXLEY (1825-1895) anglický lékař a přírodovědec

PRVNÍ EKOLOGICKÝ PRINCIP jetel čmelák hraboš kočka dobytek bifteky anglické námořnictvo sláva Britského impéria staré panny

všechno souvisí se vším PRINCIP KOMPLEXNOSTI

PRVNÍ EKOLOGICKÝ PRINCIP PŘÍRODA SPOLEČNOST

PRVNÍ EKOLOGICKÝ PRINCIP kontaminace

DEFINICE SYSTÉMU = soubor pravidelně na sebe působících a vzájemně na sobě závislých složek, které tvoří jeden celek

VLASTNOSTI SYSTÉMU celek je víc než součet částí stupňovité (hierarchické) uspořádání celek i jeho části se vzájemně ovlivňují systém má vstup a výstup a s okolím si vyměňuje energii, hmotu, informace

DEFINICE POJMŮ Struktura = způsob uspořádání vztahů mezi prvky systému Vazba = hmotné, nehmotné nebo informační spojení mezi prvky systému Zpětná vazba = vazba mezi výstupem a vstupem téhož prvku, která způsobuje, že vstup je závislý na výstupu Chování systému = způsob reakce systému na podněty z okolí

PRAVDĚPODOBNOSTNÍ PŘÍSTUP

RIZIKO Riziko = pravděpodobnost, že za dané situace dojde ke škodlivému (negativnímu) působení na hodnocený systém

RIZIKO Riziko = pravděpodobnost, že za dané situace dojde ke škodlivému (negativnímu) působení na hodnocený systém ekotoxikologie vychází z hodnocení rizik Výsledek ekotoxikologického průzkumu: toxikant (T) bude mít na biologický systém (B) za daných podmínek s pravděpodobností α definovaný vliv

Co je škodlivé? Základní problém: -co je škodlivý vliv pro biosystém? Organizační úrovně: organismus populace ekosystém roste neurčitost odpovědi

Co je škodlivé V praxi: za negativní vliv budou považovány všechny změny současného stavu, které se projeví ve struktuře, v toku energie, koloběhu hmoty, řízení nebo vývoji ekosystému, kromě změn plynoucích z přirozeného vývoje a přirozené variability

POTENCIÁL POTENCIÁL: = souhrn možností a schopností něco udělat

POTENCIÁL POTENCIÁL: = souhrn možností a schopností něco udělat Příklady ve všech fázích hodnocení: způsobilost toxikantů k vyvolání účinku způsobilost biosystému k přijetí účinku způsobilost místa k depozici látek způsobilost místa k fotolýze látky aj.

OSNOVA HODNOCENÍ RIZIKA

OSNOVA HODNOCENÍ RIZIKA METODIKA HODNOCENÍ RIZIKA = ZÁKLADNÍ PŘÍSTUP V EKOTOXIKOLOGII ZÁKLADNÍ KROKY: 1. DEFINICE PROBLÉMU (hodnocení nebezpečnosti) 2. HODNOCENÍ EXPOZICE 3. HODNOCENÍ ÚČINKU 4. CHARAKTERISTIKA RIZIKA

ROZDĚLENÍ EKOTOXIKOLOGIE OBECNÉ DISCIPLÍNY hodnocení nebezpečnosti hodnocení expozice hodnocení účinku charakterizace rizika

ROZDĚLENÍ EKOTOXIKOLOGIE TAXONOMICKÉ TŘÍDĚNÍ Např.: dioxiny těžké kovy pesticidy.

1.3 CHEMICKÝ BOJ

CHEMICKÝ BOJ Chemický boj = běžná součást vztahu mezi organismy Chemické látky z pohledu jedince: vlastní součástí jeho metabolismu cizí = xenobiotika všechny ostatní každý organismus obklopen cizími látkami nutnost vytvořit si obranné mechanismy

CHEMICKÝ BOJ Xenobiotika vytvořená člověkem: = v principu stejný problém jako od jiných druhů využívání stejných obranných mechanismů vytvořených během evoluce

CHEMICKÝ BOJ 2 základní bojové způsoby využívání látek: obrana útok Stručný přehled rozdělený na: mikroorganismy + houby rostliny živočichy

LÁTKY PRODUKOVANÉ MIKROORGANISMY

Mikrobiální toxiny u většina mikroorganismů př.: Clostridium botulinum botulinotoxin Bacillus antrhracis sněť slezinná

vodní květ sinic

Antibiotika = chemické látky vylučované organismy k potlačení růstu mikroorganismů fytoncidy antibiotika produkovaná vyššími rostlinami

Alexander Fleming ( 1881 1955 ) skotský bakteriolog objevitel prvního antibiotika - 1928 praktická využitelnost na základě prací E. Chain, H. Florey 1940 nositel Nobelovy ceny (1945)

LOUIS PASTEUR 1874 úvodní řeč L. Pasteura v Akademii lékařských věd v Paříži Kdybych, pánové, měl čest být chirurgem jako vy, každý nástroj bych před použitím protáhl plamenem. Kdybych měl čest být chirurgem, umýval a dezinfikoval bych si před operací pečlivě ruce a neužíval bych ani vaty, ani obvazů, které nebyly předem důkladně vystaveny vzduchu ohřátému na 130 až 150 stupňů. Kdybych měl čest být chirurgem, nepoužíval bych při operaci vodu, která nebyla očištěna zahřátím na 110 až 120 stupňů... pískot a nesmírný povyk mu byly odpovědí.

LÁTKY PRODUKOVANÉ ROSTLINAMI

OCHRANA PROTI BÝLOŽRAVCŮM

Alkaloidy dusíkaté látky vesměs se silnými účinky na organismus č. makovité: mák setý, vlaštovičník větší č. dýmnivkovité: dýmnivka dutá č. lilkovité: rulík zlomocný, blín černý, durman obecný č. pryskyřníkovité: oměj šalamounek č. liliovité: ocún jesenní

Glykosidy lehce se štěpící esterové deriváty cukrů dělení podle složení gl. kyanovodíkové, antrachinonové, fenolové aj. velká množství glykosidů mají zástupci č. pryskyřníkovitých, vikvovitých, svlačcovitých, tolejšovitých např. glykosidy s účinky na srdeční sval hlaváček jarní, náprstník červený, konvalinka vonná

Saponiny látky podobné glykosidům, při třepání s vodou silně pění ve vyšších koncentracích rozrušují červené krvinky (hemolýza) podráždění žaludeční a střevní sliznice mydlice lékařská, divizna velkokvětá, prvosenka jarní, jehlice trnitá

Silice směsi těkavých, často vonných látek především terpeny a jejich deriváty č. hluchavkovité, růžovité, mrkvovité, vavřívovité zvláštní skupinou jsou furokumariny kumarin a jeho deriváty antagoniské vitamínu K, snižují srážlivost krve č. mrkvovité, vikvovité

Rostlinné toxiny x pesticidy Rostlinná látka pyrethriny dikumarol Mechanismus účinku Na kanál na axonální menbráně Antagonista vitamínu K (protisrážlivé účinky krve) analogické pesticidy Pyrethroidy DDT Warfarin fysostigmin Inhibitor cholinesterázy Karbamátové insekticidy nikotin Nikotinový receptor pro acetylcholin Neonikotinové insekticidy

ALELOPATIE

BOROVICE VEJMUTOVKA

BOROVICE VEJMUTOVKA Národní park České Švýcarsko

BOROVICE VEJMUTOVKA latinský název Pinus strobus L. původ východní oblast Severní Ameriky do Evropy dovezena r. 1705 lord Weymouth

BOROVICE VEJMUTOVKA jehlice ve svazcích po 5, délka 10 15 cm převislé úzké šišky

BOROVICE VEJMUTOVKA invazní dřevina, vytlačuje borovici lesní

BOROVICE VEJMUTOVKA výskyt ve všech věkových stádiích

BOROVICE VEJMUTOVKA kácení vejmutovky na území národního parku

BOROVICE VEJMUTOVKA kácení vejmutovky na území národního parku

LÁTKY PRODUKOVANÉ ŽIVOČICHY

OBRANA Jedovaté látky : v žahavých buňkách medůzy, mořští plži v kůži obojživelníci bufotoxiny, batrachotoxiny v ostnech ryba ropušnice v mase ryby čtverzubci (Fugu vermicularis) tetrodoxin Doprovázeno výraznými barevnými nebo morfologickými znaky výstražné zbarvení Chemická obrana je především tam, kde chybí rychlost pohybu (pro únik).

OBRANA Žáby č. pralesničkovité (Dendrobatidae) vysoce účinné toxiny produkované kožními žlázami patří k nejsilnějším živočišným jedům nebílkovinné povahy alkaloidy přes 200 druhů působí na přenos nervového vzruchu používány jako šípový jed

OBRANA Žáby č. pralesničkovité (Dendrobatidae) vysoce účinné toxiny produkované kožními žlázami patří k nejsilnějším živočišným jedům nebílkovinné povahy alkaloidy přes 200 druhů působí na přenos nervového vzruchu používány jako šípový jed

OBRANA Žáby č. pralesničkovité (Dendrobatidae) vysoce účinné toxiny produkované kožními žlázami patří k nejsilnějším živočišným jedům nebílkovinné povahy alkaloidy přes 200 druhů působí na přenos nervového vzruchu používány jako šípový jed nejsilnější batrachotoxiny žab r. Phyllobates pralesnička strašná (Phyllobates terribilis) vyloučí až 2 mg jedu = smrtelná dávka pro 20 000 labor. myší pro 10 lidí

ÚTOK Jedovaté látky využívány k lovu kořisti: pavouci štíři hmyz (vosy, včely, ) hadi rejsci (jedovaté sliny) Většina jedů na ochromení a usmrcení kořisti jsou neurotoxiny. Nervová soustava je dobrým cílem pro chemické zbraně. Rovněž většina komerčních insekticidů jsou rovněž neurotoxiny.

CHEMICKÝ BOJ Účinek všech látek vyrobených člověkem musí být vždy posuzován v kontextu dlouhé evoluční historie přirozené chemické války mezi organismy na Zemi.

KONEC