Boj bank proti legalizaci výnosů z trestné činnosti

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín Boj bank proti legalizaci výnosů z trestné činnosti Bakalářská práce Autor: Veronika Fišerová Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Zbyněk Kalabis Praha Duben 2013

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne 24. dubna 2013 Veronika Fišerová

Poděkování Ráda bych poděkovala Ing. Zbyňkovi Kalabisovi, vedoucímu mé bakalářské práce, za odborné připomínky, rady a náměty, které značně přispěly ke zpracování dané práce.

Anotace Bakalářská práce je zpracována na téma Boj bank proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, kde první kapitola je úvodem do dané problematiky. Je zde popsaný organizovaný zločin, pojem praní špinavých peněz, charakteristické rysy procesu a fází praní špinavých peněz. Druhá kapitola se věnuje mezinárodní spolupráci, jsou zde popsány základní mezinárodní dokumenty, mezinárodní orgány, které jsou činné v boji proti praní špinavých peněz, a orgány působící na území České republiky. Třetí kapitola obsahuje právní úpravy a opatření, kterými se banky musejí řídit. Poslední kapitola je zaměřena na obecné postupy bank při boji proti praní špinavých peněz, je zde charakterizována banka a jakým rizikům je vystavena, vnitřní kontrolní systém banky a základní povinnosti bank, které vyplývají ze zákonů. Klíčová slova: organizovaný zločin, legalizace výnosů z trestné činnosti, banka, povinné osoby, Finanční analytický úřad. Annotation Bachelor thesis deals with the theme " Banks Battle against Money Laundering". The thesis is divided into four chapters, where the first one introduces the topic. Basic terms, such as organized crime, money laundering and characteristic feature a of its proces and stages, are described here. The second chapter is devoted to international cooperation. The author which describes basic international instruments, international institutions which, are active in the fight against money laundering, and institutions operating in the Czech Republic. The third chapter includes the legislation and the measures that banks must follow and the last chapter is focused on the general practice of banks in the battle against money laundering. A bank and its risks are defined here, followed by characteristic of the bank s internal control system and basic obligations of banks arising from laws. Key words: organized crime, money laundering, bank, obliged persons, Financial analytical unit.

Obsah: 1 ÚVOD DO PROBLEMATIKY LEGALIZACE VÝNOSŮ Z TRESTNÉ ČINNOSTI... 9 1.1 Stručný úvod do organizovaného zločinu... 9 1.2 Definice pojmu legalizace výnosů z trestní činnosti... 11 1.3 Charakteristické rysy procesu praní špinavých peněz... 12 1.3.1 Potřeba utajit pravé vlastnictví a skutečné zdroje prostředků... 12 1.3.2 Nutnost změnit podobu těchto prostředků... 12 1.3.3 Potřeba zamést stopy... 13 1.3.4 Nutnost mít celý proces praní pod neustálou kontrolou... 13 1.4 Základní tři etapy procesu praní špinavých peněz... 13 1.4.1 První etapa umístění... 14 1.4.2 Druhá etapa vrstvení... 15 1.4.3 Třetí etapa ţdímání... 15 2 MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE V BOJI PROTI PRANÍ ŠPINAVÝCH PENĚZ... 16 2.1 Základní mezinárodní dokumenty... 16 2.1.1 Deklarace principů Basilejského výboru... 16 2.1.2 Úmluva organizace spojených národů (OSN) proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami... 17 2.1.3 Úmluva Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadrţování a konfiskaci výnosů ze zločinů 17 2.1.4 Směrnice rady Evropského společenství... 17 2.2 Mezinárodní orgány... 18 2.2.1 FATF... 18 2.2.2 MONEYVAL... 19 2.2.3 Světová banka a Mezinárodní měnový fond... 20 2.2.4 Evropská komise... 21 2.3 Organizace působící v české republice... 21 2.3.1 Finanční analytický útvar Ministerstvo Financí ČR... 21

2.3.2 Česká národní banka... 23 2.3.3 Policie České republiky... 23 3 PRÁVNÍ ÚPRAVA A OPATŘENÍ V ČR... 25 3.1 Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále AML zákon)... 25 3.2 Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách... 28 3.3 Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů... 30 3.4 Zákon č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník... 31 3.5 Vyhláška č. 282/2006 Sb., kterou se stanoví vzor sluţebního průkazu... 33 3.6 Vyhláška č. 281/2008 Sb., o některých poţadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu... 33 4 OBECNÉ POSTUPY BANK PŘI BOJI PRANÍ ŠPINAVÝCH PENĚZ... 36 4.1 Banky jako finanční zprostředkovatelé... 36 4.2 Rizika bank v souvislosti s legalizací výnosů z trestné činnosti... 37 4.2.1 Úvěrové riziko... 37 4.2.2 Trţní riziko... 37 4.2.3 Riziko likvidity... 37 4.2.4 Operační riziko... 38 4.2.5 Obchodní riziko... 39 4.3 Vnitřní kontrolní systém banky... 39 4.3.1 Prvky vnitřního kontrolního systému v bankách... 40 4.3.2 Kontrolní prostředí... 41 4.3.3 Kontrolní aktivity... 41 4.3.4 Informace a komunikace... 41 4.3.5 Posuzování rizik... 41 4.3.6 Monitorování... 41

4.4 Regulace a dohled nad bankami... 42 4.5 Charakteristika podezřelých obchodů... 42 4.5.1 Zřizování a vedení depozitních účtů... 43 4.5.2 Pronájem bezpečnostních schránek... 43 4.5.3 Transakce pomocí platebních karet... 44 4.6 Opatření bank proti legalizaci výnosů z trestné činnosti... 44 4.6.1 Preventivní činnosti bank proti legalizaci výnosů z trestné činnosti... 44 4.6.2 Systém vnitřních zásad pro boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti... 45 4.7 Základní povinnosti bank, které vyplývají z AML zákona... 46 4.7.1 Povinnost identifikace a jejich provádění... 46 4.7.2 Povinnost uchovávání informací... 48 4.7.3 Povinnost oznámení podezřelého obchodu... 48 4.7.4 Povinnost mlčenlivosti... 49 4.8 Banky vyuţívají speciální softwary pro identifikaci podezřelého obchodu a klienta 49 4.8.1 Vlastní sestavení programového vybavení banky... 50 4.8.2 Programové vybavení koupené od specializovaných společností... 50 4.9 Poţadavky, které jsou kladeny na zaměstnance banky... 50 Závěr... 52 Seznam použitých zdrojů... 55

Úvod Cílem mě bakalářské práce s názvem Boj bank proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, lidově označováno jako praní špinavých peněz, bude vysvětlením této problematiky, a to zejména v návaznosti na činnosti obchodních bank. Přestoţe se legalizace výnosů z trestné činnosti dotýká mnohem širšího okruhu subjektů, jsou to právě banky, které jsou nuceny vyvíjet nejvíce úsilí. Důkazem toho jsou manuály pro zaměstnance banky, díky kterým efektivněji jednají s klientem. Banky taky mají povinnost jednoročního školení svých zaměstnanců, které je dáno zákonem 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, a týká se všech osob, které se při výkonu své činnosti mohou setkat s podezřelým obchodem. Tato práce by měla ukázat, jak by měla probíhat zabezpečení a prevence, aby se předcházelo legalizaci výnosů z trestné činnosti. 8

1 ÚVOD DO PROBLEMATIKY LEGALIZACE VÝNOSŮ Z TRESTNÉ ČINNOSTI 1.1 Stručný úvod do organizovaného zločinu Organizované zločiny jsou chápány jako trestné činnosti, které jsou páchané organizovanou skupinou. Cílem organizovaného zločinu je maximalizace zisku za minimální vynaloţení nákladů. Zisk nemusí být jen materiálního typu, ale např. i ve formě společenského, ekonomického nebo politického vlivu. Organizovaný zločin tedy představuje mimořádná bezpečností rizika, ohrožující stabilitu světového hospodářství a polického systému. 1 Získaný zisk, který získají zločinci díky trestné činnosti, mohou pouţít opět na financování trestné činnosti nebo ho pouţít např. k podnikatelským účelům. Organizovaný zločin nabyl povahy podniku s dlouhodobou strategií, díky kterým se mohou dostat do politických, finančních a dalších struktur. Organizovaný zločin se projevuje takto: zločinecká skupina tří a více osob, dlouhodobá a soustavná činnost orientovaná na zisk a moc, zločinecká základna s organizační strukturou tzn. rozdělení funkcí a dělba práce, vysoký stupeň zaloţený na disciplíně a profesionalitě, legalizace výnosů z trestné činnosti, podnikání do společenských, ekonomických a politických sfér mezinárodní spojení a působení. Organizovaný zločin se stal fenoménem trestné činnosti páchané i u nás v České republice, kde došlo k nárůstu organizovaného zločinu v devadesátých letech, kdy se náš stát stal transitní zemí pro převáţení lidí, zbraní a drog. Organizovaný zločin v menším rozsahu existoval i před rokem 1989, kde se jednalo především o dovoz a distribuci nedostatkového zboţí. 1 Co je organizovaný zločin: Útvar Policie ČR. [online]. ČR, 2010 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: <http://www.policie.cz/clanek/co-je-organizovany-zlocin.aspx.> 9

Vzhledem k mezinárodní propojenosti organizovaného zločinu bude nezbytně nutné jak ve stádiu odhalování, tak i ve stádiu trestného řízení, úzce spolupracovat se zahraničím. 2 V ČR hraje důleţitou roli Odbor mezinárodní spolupráce Policejního prezídia (OMPS), který vznikl v roce 1999. Cílem OMPS je koordinace mezinárodní policejní spolupráce se zahraničními partnery uskutečňované v rámci mezinárodních organizací a institucí podílejících se na prosazování práva. Národní sloţení zločineckých skupin v ČR jsou kromě českých skupin nejaktivnější skupiny vietnamské, albánské, ukrajinské, ruské, gruzínské, arménské, nigerijské, bulharské, rumunské a arabské. 3 V současné době má organizovaný zločin zejména tuto podobu: výroba a distribuce drog, organizované krádeţe automobilů, bankovní podvody a loupeţe, mezinárodní obchod se zbraněmi, padělání měny, korupce, prostituce a obchod s lidmi, daňové podvody, praní špinavých peněz Legalizace výnosů z trestné činnosti lidově praní špinavých peněz slouţí organizovanému zločinu jiţ dlouhou dobu. Je obecně známo, že řada nejmovitějších lidí po celém světě získala své peníze právě tímto způsobem. Generace, která peníze získala zločinným způsobem, je nahrazena již generacemi novými, které vystupují jako čistí a vážení podnikatelé. 4 2 HÁJEK, K. CHMELÍK, J. NEČAS, S. Úvod do hospodářské kriminality. Plzeň: vydavatelství a nakladatelství Aleše Čeňka s.r.o., 2005, 167 s. ISNB 80-86898-13-x. str. 62. 3 Koncepce boje proti organizovanému zločinu na období let 2011-2014: Vláda České republiky usnesení vlády české republiky ze dne 10. srpna č. 598. [online]. ČR, 2010 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: <www.mvcr.cz/soubor/koncepce-boje-proti-organizovanemu-zlocinu-na-obdobi-let-2011-2014-pdf.aspx.> 4 NĚMEC, M. Mafie a zločinecké gangy: aktuální problémy vzniku, výskytu a působení zločineckých gangů a mafií a boj proti nim. Praha: Euronion, 2003. 390 s. ISBN 80-7317-026-4. str. 226. 10

1.2 Definice pojmu legalizace výnosů z trestní činnosti Legalizací výnosů z trestné činnosti se rozumí jednání sledující zakrytí nezákonného původu jakékoliv ekonomické výhody vyplývající z trestné činnosti s cílem, vzbudit zdání, ţe jde o prospěch nabytý v souladu se zákonem. Uvedené jednání spočívá například: v přeměně nebo převodu majetku s vědomím, ţe tento majetek pochází z trestné činnosti, v utajení nebo zastření skutečné povahy, zdroje, umístění nebo pohybu majetku, který pochází z trestné činnosti, v nabytí, drţení nebo pouţití majetku s vědomím, ţe majetek pochází z trestné činnosti. 5 Pojmem zakrytí původu jakékoliv ekonomické výhody znamená, ţe se musí sledovat a i posuzovat jednání těch osob, které nejsou účastníky obchodu, ale přesto jakýmkoliv způsobem ve věcech týkajících se obchodu jednají nebo vystupují, aniţ by přímo jednali. Praní špinavých peněz je přeloţeno z anglického termínu Money Laudering. Praní špinavých peněz, je výraz pro aktivity, jejichţ cílem je s finančními prostředky, provést co nejvíce obchodních operací, a to do té doby, neţ vznikne zdání, ţe jde o finanční prostředky, které pocházejí z trestné činnosti. Termín praní špinavých peněz se poprvé objevil v tisku v roce 1973 ve Spojených státech amerických v souvislosti s líčením aféry Watergate. Šlo o získání finančních prostředků pro Výbor znovuzvolení amerického prezidenta Richarda Nixona. Důsledky této aféry, odhalené novináři Bobem Woodwardem a Carlem Bernsteinem, vedly k pádu Richarda Nixona a k dalším opatřením, mající vliv i na zahájení boje proti praní špinavých peněz z trestné činnosti. Kongres díky této aféře zamezil zásahy státu do ţivota obyčejných lidí, ale díky tímto zákonem svázal ruce finančním vyšetřovatelům a neúmyslně tak naopak podpořil praní špinavých peněz. 5 REZKOVÁ, M. Zákon proti praní špinavých peněz a proti financování terorismu. 2. Vyd. Praha: Linde a.s., Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví, 2008. 248 s. ISNB 978-80-7201-733-1. 3 odst. 1. s. 23. 11

Místem, kde se perou špinavé peníze, se nazývá prádelna. Jsou to většinou finanční instituce, jedná se spíše o banky, ale také o pojišťovny, směnárny a leasingové společnosti. Můţe se jednat i o kasina, sazkové kanceláře a i dokonce o restaurace. Předpokladem úspěšného celého procesu legalizace výnosů z trestné činnosti je úspěšně zneužít vybrané finanční instituce. 6 1.3 Charakteristické rysy procesu praní špinavých peněz Pachatelé z organizovaného zločinu se snaţí vyprat peníze tak, aby zabránili vzniku podezření, ţe prané peníze jsou získané z trestné činnosti. Proto operace spojené s praním špinavých peněz mají společné čtyři rysy. 1.3.1 Potřeba utajit pravé vlastnictví a skutečné zdroje prostředků Prvním rysem je potřeba utajit pravé vlastnictví a skutečný zdroj prostředků. Peněţní prostředky jsou získávány z organizovaného zločinu např. z prodeje drog a zbraní, hospodářské kriminality typu bankovních podvodů a padělání peněz atd. Proto nelze tyto peněţní prostředky pouţít přímo, hrozí reálné nebezpečí odhalení, ţe prostředky jsou získané z trestné činnosti. Takto získané peněţní prostředky dosahují značné výše, proto je potřeba utajit jejich pravé vlastnictví a skutečné zdroje, jelikoţ by kaţdý věděl po skončení pracího procesu, komu vyprané peníze patří. 1.3.2 Nutnost změnit podobu těchto prostředků Druhým rysem je nutnost změnit podobu peněţních prostředků. Bankovky s nízkou nominální hodnotou, které v obrovském mnoţství vydělají např. obchodníci s narkotiky, je třeba změnit na hodnotnější bankovky, šeky nebo na číselnou poloţku na bankovním účtu. Proto by nikdo nestál o vyprané peníze s nízkou nominální hodnotou, které získal provozováním trestné činnosti, pokud by měl dostat opět stejné prostředky, které vloţil do procesu praní. 6 SLOUPENSKÝ, A.; ŢEHRA, F. Bankovní bezpečnost. Praha: Bankovní institut Vysoká škola a.s., 1997. s. 216. str. 161. 12

1.3.3 Potřeba zamést stopy Třetím rysem je potřeba důkladně zamést stopy v průběhu pracího procesu. Svůj účel by nesplnilo takové vyprání, kdyby vyšetřovatelé dokázali dosledovat celý proces praní špinavých peněz od počátku aţ konce. Proto se pouţívají dlouhé řetězce střídání bezhotovostních a hotovostních transakcí propojených s anonymními a neanonymními obchody a různých operací na peněţním trhu, jsou např. pouţívány i trhy s drahými kameny, trhy komodit, trhy s nemovitosti atd. 1.3.4 Nutnost mít celý proces praní pod neustálou kontrolou Čtvrtým a posledním rysem je, ţe celý proces praní musí probíhat pod určitou kontrolou skutečných vlastníků finančních prostředků. Jedním ze základních předpokladů úspěšnosti pracího cyklu je jeho značná rozmanitost a členitost. Typické je pouţívání dalších osob, které mnohdy nemají se samotnou zločineckou organizací nic společného, ale za úplatu plní různé sluţby. Vzhledem ke značným částkám, které zde protékají, má celá řada dalších osob silný motiv k jejich zpronevěře. Lidé, kteří zpronevěří peníze vlastníkovi, který je získal nelegální cestou, se nebojí postihu ze strany státní moci, ale mají větší strach z násilného postihu původního vlastníka. Můţe nastat i situace, kdy lidé vědí, ţe jde o peněţní prostředky, které pocházejí z trestné činnosti nebo z podezřelých zdrojů, a je jim jasné, ţe při odcizení se nebude původní vlastník domáhat legální cestou o jejich vrácení. 1.4 Základní tři etapy procesu praní špinavých peněz Legalizace výnosů z trestné činnosti je proces zahrnující tři základní etapy, během kterých je nutné zakrýt nelegální původ finančních prostředků. Finanční prostředky lze povaţovat za čisté, aţ projdou všemi třemi etapy procesu. Jelikoţ kaţdá fáze je vedena za jiným účelem, jsou všechny nutné k tomu, aby byl proces legalizace úspěšný. 7 7 LIŠKA, P. Praní špinavých peněz v České republice. Praha: Radix, 1997. 220 s. ISNB 80-86031-09-8. str. 7-8 13

1.4.1 První etapa umístění První etapa zahrnuje shromáţdění a rozmístění finančních prostředků, nazývá se také jako namáčení nebo placement. Tento proces je nejtěţším, ale i nejdůleţitějším, zahrnuje shromaţďování a následné rozmisťování finančních prostředků do finančního systému. Jelikoţ zločinci jsou vystaveny od začátku pracího procesu největšímu riziku, musejí finanční prostředky uvést do bezhotovostní formy, aby je mohli vyuţít. Proto se provádí rozdělení velkých částek na menší, a ty se poté vkládají na účet. Peníze lze investovat i na nákup šeků či peněţních poukázek. Ze starších, ale osvědčených metod jak dostat peníze do oběhu, je tzv. smurfing. Zločinci si uvědomili, ţe jiţ nemohou pokračovat v přesunu velkých částek v hotovosti prostřednictvím bank, aniţ by riskovali vyšetřování. Proto vymysleli taktiku členění transakcí. Při členění dochází k rozdělování velké sumy peněz na niţší částky a ty jsou pak uloţeny v bankách a v dalších finančních institucích. V českém jazyce se pouţívá termín šmoulování podle známých kreslených šmoulů. Tento proces vyţaduje skupiny lidí, skládající se obvykle z pěti aţ patnácti osob. Těmto skupinám jsou dány bankovky ve velkém mnoţství a s nimi pak objíţdějí různá města i státy a v různých bankách je pak ukládají nebo za ně nakupují šeky. Proces probíhá aţ do doby, dokud nejsou všechny bankovky pouţity na nákup šeků nebo nejsou uloţeny na účtech. Smurfing je drahý, časově a pracovně náročný, zahrnuje v sobě náklady spojené na cestování, pronajímání aut a hotelových pokojů, oblečení a stravování osob, kteří vykonávají smurfing. Smurfing stále plní svojí funkci a některé zločinecké organizace je pouţívají dodnes. 8 Dalším způsobem shromaţďování a rozmisťování finančních prostředků a jejich promísení s trţbami z legálních obchodních aktiv jsou např. z restaurací, relativních kanceláří nebo z obchodu se staroţitnostmi. 8 POWIS, R. E. Jak se perou špinavé peníze. Praha: Victoria Publishing, 1993. 257 s. ISNB 80-85605-32-5. str. 69-70. 14

1.4.2 Druhá etapa vrstvení V druhé etapě jde především o zastření nelegálního původu peněţních prostředků. Nazývá se taky namydlení nebo layering. Je to fáze, kdy se výnosy nabyté z trestné činnosti oddělují od skutečného nezákonného zdroje. Jde o klíčovou etapu, kdy není cílem jen přeměnit špinavý kapitál na očištěný, ale také důkladně zamést stopy. V praxi se můţe jednat o velké mnoţství hotovostních a bezhotovostních peněţních operací na bankovních účtech. Jedná se především o přerušované výběry a opětovné vklady, aby bylo moţné co nejvíce znemoţnit jejich sledování. Převody bývají často prováděny v zahraničních státech, vyuţívání tzv. daňových rájů. 9 Během této fáze dochází také k nákupu např. zlata, nemovitostí, drahých kovů nebo uměleckých děl nebo dokonce k předstírání výher, za účelem, aby jednotlivé operace nešly vyhledat. Tato etapa se prolíná s první etapou, kdy je celý proces velmi náročný jak časově tak finančně, protoţe vyţaduje zapojení mnoha lidí, z nichţ někteří ani nevědí o původu peněz, ti se označují jako bílí koně. 1.4.3 Třetí etapa ždímání Závěrečnou etapou pracího procesu je tzv. integrace nebo také repatriace, kdy vyprané peníze, které prošly oběma etapami, se vracejí původnímu majiteli jako nezávadný, a často i zdanitelný podnikatelský příjem. Navrácené peníze bývají často pouţité v ekonomice, ale jako legální jsou nejčastěji investovány v místech, které mohou přispět k dalšímu budoucímu organizovanému zločinu. Jsou pouţity např. k nákupu nemovitostí, automobilů, zbraní atd. 10 Nebezpečí těchto investic spočívá rovněž i v tom, že díky ziskům ze svojí nelegální činnosti mohou zločinecké zločiny získat silnou ekonomickou a tudíž také rozhodovací pozici ve společnostech, které pracují v souladu s platným právním řádem. 11 9 V daňovém ráji existuje pouze slabá státní regulace a nízké nároky na účetnictví, jedná se např. o Bahamy, Belize, Bermudy, Britské Panenské ostrovy, Cuaracao, Guernsey, Kajmanské ostrovy, Ostrov Man, Nizozemské Antily nebo o Panamu. KALABIS, Z. Offshore centrum: Ráj pro vaše podnikání?. [online]. 2012 [cit. 2012-11- 28]. Dostupné z:< http://www.mesec.cz/clanky/offshore-centrum-raj-pro-vase-podnikani/.> 10 LIŠKA, P. Praní špinavých peněz v České republice. Praha: Radix, 1997. 220 s. ISNB 80-86031-09-8. str. 8-19 11 KALABIS, Z. Boj bank proti praní špinavých peněz. Praha: Bankovní institut vysoká škola a.s., 2009. 257 s. ISNB 80-85605-32-5. str. 14. 15

2 MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE V BOJI PROTI PRANÍ ŠPINAVÝCH PENĚZ Otázka legalizace výnosů z trestné činnosti je nejen národní, ale také mezinárodní. Výnosy z trestné činnosti velmi často překračují hranice mezi různými státy, aby bylo moţné při jejich legalizaci vyuţít rozdíly v právní úpravě jednotlivých zemí. Proto nemůţe a nesmí být boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti omezen pouze na území jednotlivých států, ale vyţaduje efektivní mezinárodní spolupráci. Z tohoto důvodů vznikají v mnoha státech organizace, které se pokoušejí omezit či zcela zabránit legalizaci výnosů z trestné činnosti. 2.1 Základní mezinárodní dokumenty V rámci boje proti organizovanému zločinu a boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti vznikají mezinárodní dokumenty, které stanovují opatření k jejich zamezení. K podstatným mezinárodním dokumentům patří zejména ty dokumenty, kterým se budu věnovat níţe. 2.1.1 Deklarace principů Basilejského výboru 12 Dne 12. prosince roku 1988 byla přijata Deklarace principů Basilejského výboru, která zakotvila základní principy boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti prostřednictvím bankovního dohledu. Jedná se pouze o etický kodex, nikoliv o právní dokument, proto realizace těchto principů do vnitrostátních právních řádů tak závisí na jednotlivých státech. Principy jsou např. identifikace klienta, soulad se zákony nebo spolupráce s orgány činnými v trestním řízení. 12 Basilejský výbor byl zaloţen v roce 1974 centrálními bankami zemí skupiny G10 (Belgie, Franci, Itálie, Japonsko, Kanada, Lucembursko, Nizozemí, Německo, Spojené státy americké, Španělsko, Švédsko a Velká Británie). Výbor vytváří standardy a doporučení pro bankovní dohled, mezi nejznámější patří např. mezinárodní standardy pravidel kapitálové přiměřenosti nebo Basilejské základní principy efektivního bankovního dohledu. Kromě toho se výbor zaměřuje na zlepšení spolupráce a pravidelné výměny informací v oblasti bankovního dohledu. V rámci regionální spolupráce je pak Česká národní banka členem Skupiny bankovních dohledů střední a východní Evropy (BSCEE), která podporuje výměnu informací zejména v oblasti rozvíjejících se trhů střední a východní Evropy a se svými 11 členy z EU a 11 členy mimo ni funguje téţ v oblasti bankovní regulace a dohledu jako vhodná opora pro země, které se připravují na vstup do EU. 16

2.1.2 Úmluva organizace spojených národů (OSN) proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami Tato Úmluva (tzv. Vídeňská úmluva) byla přijata dne 20. prosince 1988. Cílem této Úmluvy je přispět ke spolupráci mezi smluvními stranami, aby mohly nejúčinněji řešit problémy při obchodu s omamnými a psychotropními látkami, který má mezinárodní charakter. Československá republika podepsala Úmluvu dne 7. prosince 1989 v New Yorku. 2.1.3 Úmluva Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinů Dne 8. listopadu 1990 byla přijata tzv. Štrasburská úmluva, která navazuje na Úmluvu OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami. Česká republika podepsala Úmluvu dne 18. prosince v roce 1995. Úmluva stanovuje: definici základních pojmů a trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti, postupy při zabavování (konfiskaci) výnosů z trestné činnosti, zásady mezinárodní spolupráce a způsoby vzájemné pomoci za účelem vyšetřování, postupy a jiná všeobecná pravidla při mezinárodní spolupráci Štrasburskou úmluvu doplňuje a rozšiřuje Varšavská úmluva o praní špinavých peněz, pátrání a zabavení příjmů z trestné činnosti nebo financování terorismu. 2.1.4 Směrnice rady Evropského společenství Na základě těchto dokumentů přijala Rada evropského společenství (ES) v roce 1991 směrnici Rady ES o předcházení zneuţití finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti č. 91/308/EHS. Jejím úkolem je předcházet zneužívání finančního systému pro účely praní špinavých peněz pocházející z trestné činnosti, tak aby bylo možné pomocí bankovního systému přispívat k odhalování nezákonného původu peněžních prostředků. 13 13 SLOUPENSKÝ, A.; ŢEHRA, F. Bankovní bezpečnost. Praha: Bankovní institut vysoká škola a. s., 1997. 216 s. str. 166. 17

2.2 Mezinárodní orgány Legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu není pouze národním problémem, ale hlavně mezinárodním. Státy proto vytvořily mezinárodně fungující právní rámec, který má zajistit co nejvíce minimalizovat tuto nelegální činnost. 2.2.1 FATF Financial Action Task Force on Money Laudering, v České republice finanční akční výbor proti praní peněz, byl zaloţen při summitu, který se konal v Paříţi v roce 1989 státy G7 14. FATF má za úkol sledovat techniky a trendy v praní špinavých peněz a posoudit opatření, která byla přijata na národní a mezinárodní úrovni. V současnosti má FATF 34 členů a 2 regionální organizace. 15 Dále má 25 pozorovatelů a 8 přidruţených členů. 16 (data převzata z internetové stránky http://www.fatf-gafi.org/pages/aboutus/membersandobservers/) V dubnu v roce 1990 FATF přijal čtyřicet doporučení jak bojovat proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. V roce 2003 byla doporučení revidována. Hlavními principy jsou: vymezení skutkové podstaty trestného činu praní špinavých peněz, vytvoření opatření k identifikaci klientů, archivace příslušných dat a informací, vybudování speciálních institucí (FIU finanční zpravodajské jednotky), mezinárodní spolupráce. V říjnu 2001 se čtyřicet doporučení rozšířilo o dalších osm Zvláštních doporučení, jako mezinárodní standardy pro boj proti financování terorismu, v souvislosti s teroristickým útokem na Spojené státy americké dne 11. září 2001. Zvláštní doporučení obsahují opatření proti financování teroristické činnosti a teroristických organizací. V únoru roku 2005 bylo osm doporučení doplněno o další doporučení deváté. 14 skupina sedmi hospodářky nejvyspělejších státu světa Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Velká Británie a Spojené státy americké. 15 Argentina, Finsko, Irsko, Ruská federace, Austrálie, Francie, Itálie, Singapore, Rakousko, Německo, Japonsko, Jiţní Afrika, Belgie, Řecko, Korejská republika, Španělsko, Brazílie, Lucembursko, Švédsko, Kanada, Hong Kong Čína, Mexiko, Švýcarsko, Čína, Island Nizozemsko, Turecko, Dánsko, Nový Zéland, Spojené Království, Indie, Norsko, Spojené státy americké, Portugalsko, Rada spolupráce v Perském zálivu a Evropská Komise. 16 Např. moneyval, východní a jiţní Afrika proti praní špinavých peněz (ESAAMLG), Africká rozvojová banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj atd. 18

Česká republika není dosud členskou zemí FATF, přičemž zájem o členství v této organizaci projevila v roce 1998. V nedávné době se členskými zeměmi staly Rusko a Indie, oslovena byla i Čína. 17 2.2.2 MONEYVAL Moneyval byl zaloţen v roce 1997 a 3. prosince 2012 slavil patnáct let boje proti praní špinavých peněz v Evropě při příleţitosti čtyřicátého zasedání Rady Evropy. Moneyval je Výbor expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněţ a financování terorismu. Moneyval stejně jako FATF organizuje vzájemně hodnocení členských zemí. Hodnocení spočívá v tom, ţe experti z pěti zemí hodnotí systém boje proti praní špinavých peněz ve vybraných zemích a hodnotí především efektivitu a jeho fungování v praxi. Výbor se skládá z řad právních expertů Ministerstev spravedlnosti, Soudnictví a expertů odpovědných za dohled nad finančními institucemi apod. V současné době se Moneyval skládá z 30 členů 18, kteří jsou předmětem hodnotících procesů a postupů. Členové jsou členské státy Rady Evropy, které nejsou členy FATF. Moneyval je od června roku 2006 přidruţeným členem FATF a úzce spolupracuje i se Světovou bankou a Mezinárodním měnovým fondem. Česká republika má za sebou jiţ tři kola hodnocení. První kolo proběhlo na jaře roku 1998, druhé kolo na podzim roku 2001 a třetí na jaře roku 2005. Česká republika má v Moneyvalu tři stálé členy z Ministerstva financí, Ministerstva spravedlnosti a České národní banky. 17 Finanční akční výbor proti praní špinavých peněz. [online]. [cit2013-02-12.]. Dostupné z: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_mezinarodnivztahy_bojprotipranipenez.html> 18 Členskými zeměmi jsou: Albánie, Andora, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česká republika, Estonsko, Gruzie, Maďarsko, Izrael, Lotyšsko, Lichtenštejnsko, Litva, Malta, Moldavsko, Monako, Černá Hora, Polsko, Rumunsko, Srbsko, Slovenská republika, Slovinsko, Ukrajina a Rusko. Committee of Experts on the Evaluation of Anti-Money Laundering Measures and the Financing of Terrorism (MONEYVAL): States Evaluated. [online]. [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: <http://www.coe.int/t/dghl/monitoring/moneyval/countries/country_profiles_en.asp> 19

2.2.3 Světová banka a Mezinárodní měnový fond Světová banka je instituce, která zabezpečuje finanční a technickou pomoc rozvíjejícím se zemím s cílem sníţit chudobu a zlepšit ţivotní podmínky a standardy po celém světě. Tvoří ji dvě instituce Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) a Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA). Světová banka byla zaloţena 17. května 1930. Mezinárodní měnový fond je organizací 188 zemí 19, který se snaţí podporovat globální měnovou spolupráci, bezpečnou finanční stabilitu, usnadňovat mezinárodní obchod, podporovat vysoké zaměstnání, udrţitelný hospodářský růst a sníţení chudoby po celém světě. Byl zaloţen v červenci v roce 1944. Obě dvě organizace se sdruţily v roce 2002 ve svém úsilí zvýšit povědomí nutnosti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Pořádají po celém světě konference a semináře zabývající se touto problematikou. Obě instituce vydaly v roce 2002 dokument Metodologie boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu, podle kterého hodnotí vybrané státy, zdali jsou v souladu s tímto dokumentem. Hodnocení České republiky proběhlo v rámci pilotního projektu na přelomu května a června 2003. Mezinárodní měnový fond a Světová banka vypracovaly zprávu o dodržování standardů a kodexů a Doporučení FATF proti praní špinavých peněz a financování terorismu a Podrobnou hodnotící zprávu o boji proti praní peněz a financování terorismu. 20 Hodnocení České republiky má vysokou úroveň souladu se čtyřiceti Doporučeními FATF proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Nedostatky byly shledány hlavně v oblasti boje proti financování terorismu a dohledu nad plněním poţadavků boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu v sektoru pojišťovnictví. Vysokou úroveň souladu v činnosti orgánů činných v trestném řízení, se zde dosud neodrazila. 21 19 z členů OSN do něj z různých důvodů nepatří Andorra, Kuba, Lichtenštejnsko, Monako, Nauru a Severní Korea 20 Vztahy FAÚ k dalším mezinárodním institucím a organizacím: Světová banka a Mezinárodní měnový fond. [online]. [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_mezinarodnivztahy_bojprotipranipenez.html.> 21 Zpráva o dodržování standardů a kodexů a Doporučení FATF proti praní špinavých peněz a financování terorismu: Souhrnné hodnocení souladu s Doporučeními FATF. [online]. 9. prosinec 2003 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/rosc_cz.pdf 20

2.2.4 Evropská komise Jiţ několik let pracuje pro Evropskou komisi Výbor pro prevenci praní peněz a financování terorismu dříve Kontaktní výbor expertů pro problematiku praní špinavých peněz. Výbor se schází několikrát ročně, dle potřeby. Česká republika je členem Evropské komise od roku 2002. Do činnosti výborů pro prevenci praní špinavých peněz a financování terorismu spadá zejména podílení se na přípravě a implementaci evropské legislativy v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, formování postojů Evropské unie k činnostem organizace FATF a zavedení kritérií a doporučení FATF do evropské legislativy. 2.3 Organizace působící v české republice 2.3.1 Finanční analytický útvar Ministerstvo Financí ČR 22 FAÚ vznikl v roce 1996 jako organizační sloţka Ministerstva financí ČR. FAÚ je součástí celosvětové sítě Finančních zpravodajských jednotek. Úkolem FAÚ je v duchu mezinárodních standardů FATF zajistit uplatňování opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu vnitrostátně, ale i v rámci mezinárodní spolupráce. Na konci roku 2011 má jiţ 128 členů. Finanční analytický útvar se řídí: čtyřiceti doporučeními FATF proti praní špinavých peněz plus zvláštními devíti doporučeními FATF k boji proti financování terorismu, Úmluvou o praní, vyhledávání, zadrţování a konfiskací výnosů ze zločinu tzv. Štrasburská Úmluva z roku 1990, Mezinárodní úmluvou o potlačení financování terorismu, která vznikla v roce 1999 v New Yorku, 22 Výsledky činností Finančního analytického útvaru (FAÚ). [online]. [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/analit_cinn_kontr.htm.> 21

směrnicemi Evropského parlamentu a Rady Evropy 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneuţití finančního systému k praní špinavých peněz a financování terorismu, zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, zákonem č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí. Základním úkolem FAÚ je šetření podezřelých obchodů, včetně získání relativních informací, jejich průběţná analýza s cílem zjistit, zda se jedná o podezření ze spáchání z trestného činu. V případě zjištění, ţe se jedná o podezření ze spáchání z trestného činu, musí FAÚ zpracovat a podat trestné oznámení. Podněty pro šetření podezřelých obchodů, podávají zejména banky, obchodníci s CP, kasina, herny, leasingové společnosti, investiční banky atd., kteří mají povinnost hlásit FAÚ obchody podezřelé na praní špinavých peněz. V roce 2011 bylo provedeno celkem 256 trestných oznámení a zajištěná částka dosáhla cca 808 120 000 Kč. (převzato z Výroční zprávy FAÚ). 2224 1887 1970 Počet podaných trestních oznámení 191 296 256 Počet přijatých oznámení o podezřelých obchodech 2009 2010 2011 Graf č. 1 výsledky šetření FAÚ v roce 2009 2011; zdroj výroční zpráva FAÚ 23 (vlastní zpracování) 23 Finanční analytický útvar: výroční zpráva. [online]. 7. února 2012 [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/vyrocni_zprava_fau_2011_-_finalni_verze_2011_02_06.pdf.> 22

2.3.2 Česká národní banka Česká národní banka je centrální bankou České republiky, která vykonává dohled nad finančním trhem. Je zřízena Ústavou České republiky a svoji činnost vykonává v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance a dalšími právními předpisy. ČNB je v postavení veřejnoprávního subjektu se sídlem v Praze. Do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona. ČNB zajišťuje kontrolu plnění povinnosti stanovené zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, v platném znění u povinných osob, vůči nimţ vykonává dohled. Cílem je zabránit zneuţívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti a k financování terorismu a k vytváření podmínek pro odhalování takového jednání. Právní předpisy: Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, Zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, Vyhláška č. 281/2008 Sb., o některých poţadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. 2.3.3 Policie České republiky Kromě Finančního analytického útvaru a České národní banky na území České republiky fungují i policejní jednotky, které napomáhají svojí činností v boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Dne 15. března 2003 byl zřízen Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality sluţby kriminální policie a vyšetřování nařízením Ministerstva vnitra č. 71/2001 jako útvar s působností na celém území České republiky. Útvar se věnuje prověřováním a vyšetřováním nejzávaţnějších forem trestné činnost např. finanční, hospodářské nebo korupce. Útvar nahradil dva zaniklé útvary a to Úřad finanční kriminality a ochrany státu a Útvar pro odhalování korupce a závaţné hospodářské trestní činnosti. 23

Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality a sluţby kriminální policie a vyšetřování se také věnují k odhalování a k zajištění legalizaci výnosů z trestné činnosti. Útvar rovněţ spolupracuje se zahraničními policejními sloţkami v rámci mezinárodní právní pomoci. Dále také Útvar plní funkci ARO (asset recovery office) za Českou republiku, tedy funkci Úřadu pro dohledávání majetku pocházejícího z trestné činnosti. Po zrušení FIPO (Útvar odhalování nelegálních výnosů a daňové kriminality), přešla část pracovníku do Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality sluţby kriminální policie a vyšetřování. Díky tomu se problematika praní špinavých peněz z trestné činnosti a daňové kriminality objevují častěji. 24 24 Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality: Policie ČR. [online]. 2010 [cit. 2013-02-12]. Dostupné z:< http://www.policie.cz/clanek/uokfk-skpv-utvar-odhalovani-korupce-a-financni-kriminality-skpv.as.> 24

3 PRÁVNÍ ÚPRAVA A OPATŘENÍ V ČR Pro oblast boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu se musejí instituce např. obchodní banky a další řídit příslušnými zákony a vyhláškami. Zmíněné zákony a vyhlášky jsou citovány a popisovány ve vztahu k boji praní špinavých peněz a k financování terorismu, podle stavu ke dni 20. února 2013. 3.1 Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále AML zákon) AML zákon novelizuje zásadním způsobem zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, a zrušující jeho prováděcí předpisy a splňuje své poslání v následujících oblastech: promítnutí závazků do vnitropodnikového práva, vyplývající z předpisů Evropského společenství, aby je Česká republika byla schopna plnit, tj. rozšíření oblasti podnikání a i okruhu osob, které podléhají reţimu opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a opatření proti financování terorismu, pobočky a dceřiné společnosti, které se nacházejí ve státech, které nejsou členskými státy Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, mají povinnosti přijetí doplňkových opatření k určitému zvládnutí rizik, spolupráce úvěrových a finančních institucí při identifikaci a kontrole klienta a při uschování údajů o něm, vymezení obsahu pojmů skutečného majitele a politicky exponované osoby, 25 pro obchody a obchodní vztahy s politicky exponovanými osobami, jsou stanovená pravidla identifikace a kontroly, atd. V AML zákoně jsou zapracovány doporučení mezinárodních orgánů FAFT a Moneyval (Rada Evropy). 26 25 Politicky exponovaná osoba je fyzická osoba, která je ve významném veřejné funkci s celostátní působností. Můţe to být např. hlava státu, ministr, náměstek nebo člen parlamentu atd. 26 REZKOVÁ M. Zákon proti praní špinavých peněz a proti financování terorismu. 2. vyd. Praha: Linde a.s., Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví, 2008. 248 s. ISNB 978-80-7201-733-1. 3 odst. 1. s. 9 25

AML zákon se skládá ze sedmi částí. První část vymezuje předmět úpravy zákona, který zpracovává příslušné předpisy Evropského společenství 27 a zároveň navazuje na přímo pouţitelné předpisy Evropského společenství 28 a upravuje: některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a některá práva a povinnosti fyzických a právnických osob 29 při uplatňování opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Za účelem zabránění zneuţívání finančního systému k praní špinavých peněz, které pocházejí z trestné činnosti a k financování terorismu a k vytvoření podmínek pro odhalování takového jednání. (převzato ze zákona 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu). Je zde definována povinná osoba, kterou můţe být např. úvěrová instituce 30, finanční instituce 31 a další osoby, které by mohly být pouţity k praní špinavých peněz. V první části je zde dále stanoven pojem legalizace výnosů z trestné činnosti, obchod 32, podezřelý obchod 33, a další pojmy, které jsou důleţité pro potřeby tohoto zákona. Druhá část zákona je věnována povinnostem povinných osob, k provádění identifikace a kontrole klientů. Je zde zavedena hranice, pro identifikaci klienta, a to nad 1 000 EUR. Bez ohledu na limit identifikuje povinná osoba i rovněţ pokud se jedná např. o podezřelý obchod, vznik obchodního vztahu atd. Dále je zde prováděna kontrola klienta, klient poskytne povinné osobě informace, které jsou nezbytné k provedení kontroly, včetně předloţení příslušných dokladů. Informacemi se rozumí zjišťování skutečného majitele, informace o účelu a 27 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. Října 2005 o předcházení zneuţití finančního systému k praní peněz a k financování terorismu. Směrnice Komise 2006/70/ES ze dne 1. Srpna 2006, kterou se stanoví prováděcí opatření ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES, pokud se jedná o definici politicky exponovaných osob 28 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2005 ze dne 26. Října 2005 o kontrolách peněţních hotovosti vstupující do Společenství nebo je opouštějící. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006 ze dne 15. Listopadu 2006 o informacích o plátci doprovázejících převody peněţních prostředků. 29 Fyzické a právnické osobě se budu více věnovat v další kapitole 30 Např. banka, spořitelní a úvěrové druţstvo. 31 Např. centrální depozitář, investiční společnost, osoba oprávněná ke zprostředkování úvěru nebo leasingu atd. 32 Obchod se rozumí pro účely tohoto zákona, kaţdé jednání povinné osoby s jinou osobou, pokud jednání směřuje k nakládání s majetkem této jiné osoby nebo poskytnutí sluţby této jiné osoby 33 Podezřelým obchodem se rozumí obchod uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo podezření, ţe v obchodu uţité prostředky slouţí k financování terorismu. 26

zamýšlené povaze obchodu a prozkoumání skutečného zdroje peněţních prostředků. Tato kontrola se provádí u obchodu, který probíhá v hodnotě 15 000 EUR. Druhá polovina této části se věnuje uschovávání údajů povinnou osobou a jak má povinná osoba postupovat při zjištění podezřelého obchodu. Je zde i definován systém vnitřních zásad, kde je dopodrobna výčet znaků podezřelých obchodů, které se mohou vyskytovat při činnosti konkrétní povinné osoby. Povinná osoba je i povinna zajistit nejméně jednou do roka proškolení zaměstnanců, kteří se mohou při výkonu své pracovní činnosti setkat s podezřelým obchodem. Část třetí se zabývá činnostmi Ministerstva financí a dalších orgánů. Ministerstvo můţe vyţadovat informace od Policie ČR, zpravodajských sluţeb a orgánů veřejné moci, které jsou nezbytné pro plnění povinností tohoto zákona. Ministerstvu jsou poskytovány informace pro výkon působnosti a to: referenční údaje ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel, z informačního systému cizinců, z registru rodných čísel, tzv. údaje o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, které nejsou uvedeny ve druhém a ve třetím bodě. Dále ve třetí části je uvedena mezinárodní spolupráce, která je stanovena v rozsahu mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, nebo na základě spolupráce ministerstva se zahraničními orgány nebo mezinárodními organizacemi. Na konci třetí části je vymezen výkon správního dozoru nad plněním povinností stanovených tímto zákonem. Povinnými osobami, které současně kontrolují, zda nedochází k legalizaci výnosů z trestné činnosti a k financování terorismu, je ministerstvo. Kontrolu plnění povinností stanovené tímto zákonem provádí: Česká národní banka, Správní úřady s působností nad dodrţováním zákona o loteriích a jiných podobných hrách (u drţitelů povolení k provozování sázkových her), Česká obchodní inspekce. 27

Povinnosti mlčenlivosti a ustanovení výjimek z mlčenlivosti je věnována čtvrtá část tohoto zákona. Povinné osoby a jejich zaměstnanci, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, týkající se oznámení a šetření podezřelého obchodu. Další pátá část se věnuje oznamovací povinnosti při přeshraničním převozu. Fyzická osoba, která při vstupu do České republiky z oblasti mimo území Evropského společenství a při výstupu z České republiky do této oblasti je povinna písemně oznámit celnímu orgánu dovoz a vývoz platných platidel v české nebo v cizí měně, peněţních poukázek směnitelné za hotové peníze nebo cestovních šeků atd. v úhrnné hodnotě 10 000 EUR a vyšší. Celní orgány zaznamenávají a zpracovávají oznámení včetně osobních údajů v nich uvedené. Za účelem výkonu kontroly mohou zaznamenávat a zpracovávat informace o převozu nebo zasílání věcí i v hodnotě niţší neţ 10 000 EUR. Šestá část se zabývá porušením povinnosti mlčenlivosti, neplnění povinností při identifikaci a kontrole klienta, nesplnění oznamovací povinnosti a dalších povinností. U kaţdé porušené a nesplněné povinnosti je ze zákona stanovena sankce. Poslední část tohoto zákona je věnována společným a závěrečným ustanovením. (převzato z edice ÚZ předpisy z oblasti bankovnictví a souvisejících předpisů č. 850, úplné znění zákona č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.) 34 3.2 Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách Tento zákon zpracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikání a zánikem bank na území České republiky a včetně jejich působení i mimo území České republiky. Pro účely tohoto zákona se rozumí, ţe banky jsou akciové společnosti se sídlem v České republice, a které přijímají vklady od veřejnosti a poskytují úvěry. 34 Úplné znění podle stavu k 1. 8. 2008. Bankovnictví, platební styk, finanční arbitr, praní špinavých peněz, stavební spoření. Ostrava-Hrabůvka: Sagit a. s., 2008. 415 s. Identifikační číslo 27776981. 28

Část třináctá v tomto zákoně uvádí pojištění pohledávek z vkladů, kde tímto zákonem se zřizuje Fond pojištění vkladů, který je právnickou osobou a zapisuje se do obchodního rejstříku. 35 Fond není státním fondem, tím pádem se na něj nevztahují zvláštní předpisy o pojišťovnictví. Všechny banky a zahraniční pobočky na území ČR jsou povinny účastnit se pojištění pohledávek z vkladů a přispívat v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu 36. Fond při své činnosti spolupracuje s Českou národní bankou a s Ministerstvem financí. Pojištěny jsou veškeré pohledávky z vkladů včetně úroků, které jsou v české nebo v zahraniční měně, evidované jako kreditní zůstatky na účtech či vkladní kníţky atd. Banka je v tomto případě povinna zabezpečit identifikaci vkladatele při vedení jeho účtu nebo v jiné formě přijetí jeho vkladu. Identifikují se údaje o výši vkladu nebo o důvodu vkladu. Identifikačními údaji se rozumí: u fyzické osoby jméno, příjmení, adresa bydliště, rodné číslo, u cizinců datum narození, popřípadě identifikační číslo tzv. IČ, a u právnické osoby se identifikací rozumí obchodní firma nebo název právnické osoby, její sídlo a u tuzemských právnických osob téţ identifikační číslo. Identifikační údaje musejí být uvedeny ve smlouvě o účtu, na vkladním listu nebo certifikátu, ve vkladní kníţce nebo na jiném dokumentu, který potvrzuje přijetí vkladu od vkladatele do banky. Systém pojištění vkladu se jinak nevztahuje na směnky a jiné cenné papíry. Spojitostí s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti mají také v tomto zákoně ustanovení, které mají vazbu jak na bankovní dohled, tak i na povinnost mlčenlivosti. Informace, které se získaly v souvislosti s výkonem bankovního dohledu, mohou být poskytnuty např. mezinárodním organizacím, které působí v boji proti trestné činnosti. Poskytnutí informací orgánům nebo příslušným osobám, jsou pouze za podmínek, ţe chrání informace v rozsahu, jaký je poţadován právem Evropského společenství. (převzato ze skript pana inţenýra Kalabise, Boj bank proti praní špinavých peněz) 37 35 Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích, a je veden v elektronické podobě. 36 Příspěvek banky do Fondu činí 0,04 % z průměrného objemu pojištěných pohledávek z vkladů za kalendářní čtvrtletí. 37 KALABIS, Z. Boj bank proti praní špinavých peněz. Praha: Bankovní institut vysoká škola a. s., 2009. 92 s. ISNB 978-80-7265-147-4. 46 aţ 47 str. 29

3.3 Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů Účel tohoto zákona je, ţe určuje, kdy jsou fyzické a právnické osoby povinny provést platbu bezhotovostně prostřednictvím např. banky nebo pobočky zahraniční banky. Pro účely tohoto zákona se rozumí: bezhotovostní platba, která je provedena bezhotovostním převodem prostřednictvím např. banky nebo pobočky zahraniční banky na území České republiky v české nebo cizí měně a bezhotovostním převodem peněţních prostředků na území České republiky, ale na území jiného státu, poskytovatelem platby je ten, kdo platbou uhrazuje závazek. Pro účely tohoto zákona se nepovaţuje za platbu vklad peněţních prostředků v hotovosti na vlastní účet nebo cizí účet např. u banky, nebo jejich výběr. Platba v hotovosti se povaţuje i platba vysoce hodnotnými komoditami, jakou jsou např. drahé kovy nebo drahé kameny. Povinnost provést platbu bezhotovostně se vztahuje na platby, které jsou prováděné např. navzájem mezi osobami s místem trvalého pobytu, pobočkami nebo organizačními sloţkami zahraničních osob zřízenými na území České republiky nebo osobami s místem trvalého pobytu atd. Povinnost provést platbu bezhotovostně se nevztahuje např.: na platby daní, cla, poplatků, záloh na tyto platby, na povinné platby vyplývající z pracovněprávních vztahů, na platby určené k úschově peněţ notářem, nebo na platby pojistného a výplat pojistného plnění ze soukromého pojištění. 30