ÚŘAD PRÁCE V PLZNI ANALÝZA STAVU A VÝVOJE TRHU PRÁCE V PLZEŇSKÉM KRAJI

ÚŘAD PRÁCE V PLZNI ANALÝZA STAVU A VÝVOJE TRHU PRÁCE V PLZEŇSKÉM KRAJI Rok 2000

OBSAH: I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE...3 I. 1 Úvod specifikace kraje, základní informace...3 I. 2 Ekonomická, sociální a demografická situace...3 I. 3 Silné stránky kraje...4 I. 4 Slabé stránky kraje...4 II. ZAMĚSTNANOST...5 II. 1 Celková zaměstnanost...5 II. 2 Volná pracovní místa...5 III. NEZAMĚSTNANOST...8 III. 1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti...8 III. 2 Tok nezaměstnanosti...8 III. 3 Struktura uchazečů o zaměstnání...9 III. 4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání...12 III. 5 Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech...13 IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE...14 IV. 1 Přehled platných povolení k zaměstnání pro cizince k 31. 12. 1999...14 IV. 2 Přehled platných povolení k zaměstnání pro cizince k 31. 12. 2000...14 V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI...16 V. 1 Vynaložené finanční prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti-apz...16 V. 2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ...17 V. 3 Rekvalifikace...17 V. 4 INSOLVENCE USPOKOJOVÁNÍ MZDOVÝCH NÁROKŮ...18 VI. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ...18 VI. 1 Předpokládaný vývoj z celorepublikového pohledu a očekávané ovlivňující celorepublikové a místní faktory...18 VI. 2 Nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání a situace v nejohroženějších mikroregionech...20 VII. DOPORUČENÍ...21 VIII. GRAFICKÁ PŘÍLOHA...23 Zpracovala Ing. Martina Bydžovská na základě podkladů ÚP Plzeňského kraje, MPSV, ČSÚ, ČSSZ. 2

I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE I. 1 Úvod specifikace kraje, základní informace Plzeňský kraj je tvořen sedmi okresy: Domažlice, Klatovy, Plzeň město, Plzeň jih, Plzeň sever, Rokycany a Tachov. Má 505 obcí, jeho rozloha činí 7 561 km 2. Plzeňský kraj měl k 30. 9. 2000 celkem 551 597 obyvatel. V sídelním městě kraje Plzni žije cca 167000 osob, což je zhruba 30 % obyvatel celého kraje. V Plzeňském kraji si udržuje dominantní postavení průmysl. Hlavním průmyslovým centrem kraje jsou všechny tři plzeňské okresy město, sever a jih, kde také sídlí nejvýznamnější podniky. V Plzni je rovněž největší průmyslová zóna v ČR, která přilákala významné zahraniční investory. V této lokalitě již bylo vytvořeno 2500 pracovních příležitostí, dalších 3200 by mělo vzniknout u zaměstnavatelů, kteří zde zahájí svoji činnost a také díky rozvoji stávajících firem. Celkově se tak počítá s cca 5700 pracovními místy. Zbývající části kraje mimo spádová území okresních měst a větších sídel jsou orientované především zemědělsky. Sídelní město Plzeňského kraje je rovněž důležitým střediskem kultury a vzdělávání. V Plzni je soustředěno celkem 40 % vzdělávacích zařízení z celé sítě středních škol. Nejméně středních škol 8% je v okrese Tachov a 11 % v okrese Domažlice. Vysoké školy (celkem 2 s 8 fakultami) se nachází pouze v Plzni. Plzeňský kraj má strategickou polohu na dopravním spojení mezi východní a západní Evropou. I. 2 Ekonomická, sociální a demografická situace Průměrná hrubá měsíční mzda činila k 30. 9. 2000 celkem12 574 Kč, v průmyslu 13 322 Kč, v zemědělství a myslivosti 10 135 Kč, ve stavebnictví 12 788 Kč. Z celkového počtu 266000 zaměstnaných osob pracovalo na konci I. pololetí 2000 přes 33 % v průmyslu, cca 15 % v zemědělství. Počet uchazečů o zaměstnání činil k 31. 12. 2000 celkem 18 535 osob. Míra nezaměstnanosti dosáhla hodnoty 6,5 %. Ukazatel K 31. 12. 1999 Počet obyvatel celkem 551 870 Věková kategorie 15 59 let (produktivní věk) 358 897 Věková kategorie 0 14 let 88747 V roce 1999 se na území Plzeňského kraje narodilo 4657 živých dětí, zemřelo celkem 6065 osob. Přirozený úbytek tedy činil 1408 osob. Do Plzeňského kraje se během roku 1999 přistěhovalo 2950 osob, vystěhovalo se celkem 2225. Přírůstek stěhováním tak činil 725 osob. Hustota osídlení Plzeňského kraje je druhá nejnižší v ČR. Věková struktura obyvatelstva v našem kraji je výrazně nadprůměrná, zaznamenáváme třetí nejvyšší koeficient stáří v ČR (poměr osob 65 letých a starších k osobám mladším 15 let). 3

I. 3 Silné stránky kraje Výhodná geografická poloha regionu pro rozvoj hospodářství Bohatý přírodní a kulturně historický potenciál Kvalifikovaná pracovní síla Tradice průmyslové výroby, oborová různorodost Dvě vysoké školy univerzitního typu 8 fakult Silné komplexně vybavené a dostupné sídelní město Plzeň Celkově dobrá kvalita životního prostředí Nižší míra nezaměstnanosti ve vztahu k ČR a ostatním regionům Relativně hustá dopravní síť s napojením na sousední státy I. 4 Slabé stránky kraje Rozdíly v rozložení ekonomických subjektů a výkonnosti ekonomiky Nedostatečná vybavenost rozvojových ploch technickou infrastrukturou Nízká mobilita obyvatel způsobená nedostatečnou nabídkou bydlení Nízká hustota obyvatelstva, velké venkovské oblasti Nedostatečné kapitálové zdroje pro rozvoj podnikání Špatná dopravní obslužnost a úroveň služeb na venkově a v příhraničí Nedokončená restrukturalizace některých velkých podniků Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce Nedostatečná a málo účinná podpora malého a středního podnikání Chybějící dálniční obchvat a dopravní problémy v Plzni 4

II. ZAMĚSTNANOST II. 1 Celková zaměstnanost Vývoj počtu osob samostatně výdělečně činných, zaměstnavatelů a zaměstnanců 31. 12. 1999 31. 12. 2000 Počet zaměstnavatelů Počet zaměstnanců Počet zaměstnavatelů Počet zaměstnanců OSVČ* 48661 48661 50786 50786 Malé organizace 10274 48990 10478 49762 Velké organizace 1587 178611 1583 176900 CELKEM 60522 276262 62847 277448 * jedná se o evidenční počet podnikajících osob II. 2 Volná pracovní místa Volná místa Struktura podle vzdělání k 31. 12. 1999 k 31. 12. 2000 Počet uchaz. Počet uchaz. Celkem míst Celkem míst na 1 místo na 1 místo Bez vzdělání 3 19,3 93 0,5 Neúplné základní 0-0 - Základní vzdělání + praktická škola 691 9,1 917 6,6 Nižší střední 23 0,5 4 3,3 Nižší střední odborné 52 3,8 13 17,2 Střední odborné (vyučen) 1015 8,1 1667 4,3 Střední nebo střední odborné bez maturity a vyučení 11 22,4 38 6,1 ÚSV 19 35,4 13 42,4 ÚSO (vyučení s maturitou) 50 19,9 44 16,4 ÚSO s maturitou (bez vyučení) 291 12,1 468 6,2 Vyšší odborné 9 6 6 9 Bakalářské 3 24,3 1 76 Vysokoškolské 141 3,5 167 2,9 Doktorské (vědecká výchova) 0-0 - Celkem 2308 9,1 3431 5,4 5

Struktura podle tříd KZAM ***) Volná místa v odvětví Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci (vyšší státní úředníci, ved. pracovníci odborových organizací, obecních útvarů, ředitelé velkých i malých organizací a podniků, vedoucí pracovníci výrobních a provozních útvarů) Vědečtí a odborní duševní pracovníci (vědci, tvůrčí pracovníci, odb. v lékařství, biologii,fyzice, architekti, odborní pedagogičtí pracovníci) Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci Nižší administrativní pracovníci (administrativní pracovníci a úředníci ve službách a obchodě) Provozní pracovníci ve službách a obchodě (obsluha, prodavači, manekýni) Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a příbuzných oborech Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (dělníci při dobývání surovin, stavební a kovodělníci, umělečtí řemeslníci) k 31. 12. 1999 k 31. 12. 2000 Celkem míst Počet uch. na 1 místo Celkem míst Počet uch. na 1 místo 28 4,6 58 2,4 154 4,2 165 3,7 263 10,7 427 5,4 67 22,2 117 10,6 274 9,3 443 5,0 85 4,9 85 4,2 877 3,6 1233 2,0 Obsluha strojů a zařízení 377 3,8 544 2,2 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 183 31,9 359 15,7 Příslušníci armády 0-0 - Celkem 2308 9,1 3431 5,4 ***) Členění dle KZAM - celostátně používaného číselníku pro klasifikaci zaměstnání. KZAM byl vytvořen za účelem mezinárodní srovnatelnosti statistických ukazatelů a vypracován na bázi Mezinárodní klasifikace povolání ISCO 88. Situace na trhu práce je charakterizována nesouladem mezi nabídkou pracovní síly a poptávkou po ní. Velký zájem ze strany zaměstnavatelů je o kvalifikované převážně technické profese, bohužel největší počet uchazečů (cca 30 % z celkového počtu uchazečů v PK) je ze skupiny pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Počet volných pracovních míst pro tuto skupinu je velmi nízký, evidujeme zde téměř 16 uchazečů na 1 volné pracovní místo. Nízkou šanci na 6

umístění mají rovněž uchazeči evidovaní ve skupině nižší administrativní pracovníci, kde na 1 volné místo připadá téměř 11 uchazečů. V ostatních profesních skupinách se situace liší podle charakteru jednotlivých okresů. Odborné technické profese převážně ze strojírenství (obráběči včetně NC, zámečníci, svářeči, programátoři) jsou žádané v celém PK, především v průmyslové části regionu soustředěné kolem sídelního města. Zájem je zde rovněž o střední zdravotnický personál a lékaře. Dlouhodobě neobsazená jsou volná pracovní místa v profesi šička (hlavně v okresech DO,TC, PJ, KT, RO), zdravotní sestry a lékaři jsou požadováni v okr. RO. O chovatele hospodářských zvířat mají zájem zaměstnavatelé v okresech PJ, RO, DO. V příhraničním okrese KT je přebytek volných míst hlavně v profesích, které je možno vykonávat v sousedním Německu (kuchař, číšník, dále práce v zemědělství ). Mezi další problémy s obsazováním dlouhodobě nahlášených volných míst patří např. směnnost (hlavně u matek s malými dětmi), špatná dopravní obslužnost, zvýšený fyzický výkon spojený často s malým výdělkem. 7

III. NEZAMĚSTNANOST III. 1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Počet uchazečů o zaměstnání činil k 31. 12. 2000 celkem 18 535 osob. Míra nezaměstnanosti dosáhla hodnoty 6,5 %. Stav Uchazeči o zaměstnání celkem placení ženy Volná místa k 31.12.1999 20900 9664 10609 2308 k 31.12.2000 18535 7521 9495 3431 Porovnání počtu uchazečů a MN, v ČR a v jednotlivých okresech Plzeňského kraje Region K 31. 12. 1999 K 31. 12. 2000 Počet uchazečů MN v % Počet uchazečů MN v % Plzeňský kraj 20900 7,4 18535 6,5 ČR 487623 9,4 457369 8,8 Plzeň město 7272 8,3 6506 7,3 Plzeň jih 1901 6,1 1543 4,8 Plzeň sever 2698 7,0 2162 5,7 Domažlice 1665 5,8 1286 4,2 Klatovy 2922 6,5 2847 6,2 Rokycany 2055 9,0 1799 7,9 Tachov 2387 8,7 2392 8,5 III. 2 Tok nezaměstnanosti Stav Uchazeči celkem Nově hlášení Vyřazení Umístění Úmyslné maření Počet uchazečů na volné místo k 31.12.1999 20900 2791 1794 1235 233 9,1 k 31.12.2000 18535 2461 1875 1197 302 5,4 Zaměstnanost i nezaměstnanost v Plzni a blízkém okolí je výrazně ovlivňována podnikem Škoda Holding a. s. Během roku 2000 nedošlo i přes snižování počtu zaměstnanců k výraznějším problémům na regionálním trhu práce. V ostatních okresech byly některé firmy prohlášeny do konkurzu, některé firmy zanikly či utlumily činnost (ELOTECH Vysočany, Mlékárna Stříbro, KOZAK trading). V zemědělských oblastech dochází k přílivu nových uchazečů díky končícím sezónním pracím (v lese, v lomech, ) ke konci roku, což se obvykle kompenzuje v jarních měsících. 8

Důležitým projektem, který příznivě ovlivňuje zaměstnanost v Plzni a okolí je Městská industriální zóna Borská pole, kde byla vytvořena řada nových pracovních příležitostí a některé již podnikající firmy rozšiřovaly svoji výrobu. Větší počet volných míst nabízela např. firma Matsushita TCE. Nová průmyslová zóna vznikla rovněž ve Stodě (PJ). V okrese PS nabírala větší množství uchazečů v elektrotechnice firma Doiss a.s. a Ziegler Automobiltechnik s.r.o Nýřany. V okrese Tachov rozšiřovala výrobu např. firma Rotarex Tachov, Dirnberger Halže, Ideal Nová hospoda, Suspa Bor. III. 3 Struktura uchazečů o zaměstnání Podle pracovních kategorií Stav Z celkového počtu Počet uchazečů Absolventi Ženy ZPS Placení V rekvalif. a mladiství k 31.12.1999 20900 10609 2277 2727 9664 101 k 31.12.2000 18535 9495 2334 1955 7521 44 Podle věku Počet uchazečů Věková kategorie K 31. 12. 1999 K 31. 12. 2000 absolutní podíl v % absolutní podíl v % Do 19 let 1087 5,2 748 4,0 20 24 let 4699 22,5 3775 20,4 25 29 let 2789 13,3 2478 13,4 30 34 let 2344 11,2 2145 11,6 35 39 let 2112 10,1 1942 10,5 40 44 let 2126 10,2 1856 10,0 45 49 let 2462 11,8 2287 12,3 50 54 let 2417 11,6 2354 12,7 55 59 let 826 3,9 887 4,8 60 a více let 38 0,2 63 0,3 Podle délky evidence Počet uchazečů Délka evidence K 31. 12. 1999 K 31. 12. 2000 absolutní podíl v % absolutní podíl v % Do 3 měsíců 6069 29,0 5459 29,4 3 6 měsíců 4785 22,9 3541 19,1 6-9 měsíců 2668 12,8 1855 10,0 9 12 měsíců 1865 8,9 1275 6,9 12 24 měsíců 3296 15,8 3255 17,6 Nad 24 měsíců 2217 10,6 3150 17,0 9

Průměrná délka evidence ve dnech Průměrná délka evidence K 31. 12. 1999 K 31. 12. 2000 - evidovaných uchazečů 308 386 - vyřazených uchazečů 163 187 Typ vzdělání Podle vzdělání Počet uchazečů K 31. 12. 1999 K 31. 12. 2000 absolutní podíl v % absolutní podíl v % Bez vzdělání 58 0,3 46 0,2 Neúplné základní 29 0,1 63 0,3 Základní vzdělání + praktická škola 6291 30,1 6043 32,6 Nižší střední 12 0,1 13 0,1 Nižší střední odborné 197 0,9 223 1,2 Střední odborné (vyučen) 8262 39,5 7131 38,5 Střední nebo SO bez maturity a vyučení 246 1,2 232 1,2 ÚSV 673 3,2 551 3,0 ÚSO (vyučení s maturitou) 996 4,8 721 3,9 ÚSO s maturitou (bez vyučení) 3509 16,8 2878 15,6 Vyšší odborné 54 0,3 54 0,3 Bakalářské 73 0,3 76 0,4 Vysokoškolské 486 2,3 490 2,6 Doktorské (vědecká výchova) 14 0,1 14 0,1 Celkem 20900 100 18535 100 10

Odvětví Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci (vyšší státní úředníci, ved. pracovníci odborových organizací, obecních útvarů, ředitelé velkých i malých organizací a podniků, vedoucí pracovníci výrobních a provozních útvarů) Vědečtí a odborní duševní pracovníci (vědci, tvůrčí pracovníci, odb. v lékařství, biologii,fyzice, architekti, odborní pedagogičtí pracovníci) Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci Nižší administrativní pracovníci (administrativní pracovníci a úředníci ve službách a obchodě) Provozní pracovníci ve službách a obchodě (obsluha, prodavači, manekýni) Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a příbuzných oborech Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (dělníci při dobývání surovin, stavební a kovodělníci, umělečtí řemeslníci) Podle tříd KZAM ***) Počet uchazečů K 31. 12. 1999 K 31. 12. 2000 absolutní podíl v % absolutní podíl v % 128 0,6 139 0,7 647 3,1 603 3,3 2812 13,5 2322 12,5 1484 7,1 1240 6,7 2554 12,2 2233 12,0 415 2,0 355 1,9 3188 15,2 2464 13,3 Obsluha strojů a zařízení 1424 6,8 1169 6,3 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 5845 28,0 5640 30,4 Příslušníci armády 9 0,1 5 0,1 Třída KZAM neuvedena 2394 11,4 2365 12,8 Celkem 20900 100 18535 100 ***) Členění dle KZAM - celostátně používaného číselníku pro klasifikaci zaměstnání. KZAM byl vytvořen za účelem mezinárodní srovnatelnosti statistických ukazatelů a vypracován na bázi Mezinárodní klasifikace povolání ISCO 88. 11

III. 4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání III. 4. 1 Absolventi škol a mladiství Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání Typ vzdělání K 30. 9. 1999 K 30. 9. 2000 Nižší střední 4 11 Nižší střední odborné 93 99 Střední odborné s výučním listem 764 766 Střední odborné bez maturity i výučního listu 17 10 ÚSV gymnázium 166 96 ÚSO s vyučením i s maturitou 631 396 ÚSO s maturitou (bez vyučení) 1027 601 Vyšší odborné 50 75 Bakalářské 81 60 Vysokoškolské 213 210 Doktorské 5 2 Absolventi škol celkem 3051 2326 Mladiství 293 300 Absolventi škol a mladiství celkem 3344 2626 Uchazeči do 18 let věku a absolventi bez praxe nebo se vzděláním, po kterém není na trhu práce poptávka se umisťují problematicky. Špatnou situaci těchto uchazečů navíc prohlubuje nedostatek volných pracovních míst v určitých evidenčních skupinách. Počet evidovaných absolventů škol každoročně stoupá v letních měsících. III. 4. 2 Uchazeči se ZPS Ukazatel K 31. 12. 1999 K 31. 12. 2000 Počet uchazečů se ZPS 2277 2334 Podíl na celkovém počtu uchazečů 10,9 12,6 Problémem uchazečů se ZPS je většinou zhoršený zdravotní stav, který jim neumožňuje zcela vykonávat pracovní činnost požadovanou zaměstnavatelem. Navíc z jednání mezi ÚP a zaměstnavateli je patrná snaha nepřijímat problémové pracovníky a do této skupiny řadí mnoho zaměstnavatelů i občany se ZPS. 12

III. 5 Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech Název mikroregionu Počet obyvatel EAO Počet uchazečů Míra nezaměstnanosti Kašperské Hory (KT) 2378 1128 153 13,6 % Borsko (TC) 8467 4692 502 10,7 % Stříbrsko (TC) 13909 7707 797 10,3 % Radnicko (RO) - 3593 327 9,1 % Kralovice (PS) 9857 5124 456 8,9 % Sušice (KT) 23242 11485 1018 8,9 % Jako ohrožené byly dalšími okresy uvedeny i mikroregiony Poběžovicko (DO) s MN 6,2 %, Nepomucko (PJ) s MN 6,2 % a Horšovskotýnsko (DO) s MN 5,5 %. Jedná se o oblasti s vyšší mírou nezaměstnanosti než v samotném okrese. Vzhledem k tomu, že se tyto hodnoty pohybují pod hodnotou krajské míry, nejedná se z pohledu celého Plzeňského kraje o závažné ohrožení. Častým problémem mikroregionů je špatná dopravní obslužnost a malý počet velkých zaměstnavatelů. U zemědělských mikroregionů se situace tradičně zhoršuje v zimním období, problémem je i nízká kvalifikace uchazečů. V některých oblastech došlo v minulosti k likvidaci některých závodů a provozů, což výrazně snížilo počet pracovních příležitostí. 13

IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE IV. 1 Přehled platných povolení k zaměstnání pro cizince k 31. 12. 1999 Počet platných povolení Celkem Profese Dělnické SŠ VŠ 1336 1009 115 212 IV. 2 Přehled platných povolení k zaměstnání pro cizince k 31. 12. 2000 Státní Celkem Povolení Profese příslušnost cizinců Individuální Kontrakt Dělnické SŠ VŠ Bangladéš 1 1 0 1 0 0 Belgie 2 2 0 0 0 2 Bělorusko 31 31 0 31 0 0 Bolívie 1 1 0 0 0 1 Bulharsko 52 52 0 45 2 5 Čína 1 1 0 0 0 1 Ekvádor 2 2 0 0 0 2 Filipíny 1 1 0 1 0 0 Francie 21 21 0 0 5 16 Chile 1 1 0 0 0 1 Chorvatsko 1 1 0 0 0 1 Indie 5 5 0 2 2 1 Irán 2 2 0 0 0 2 Itálie 8 8 0 0 3 5 Jemen 1 1 0 0 0 1 Japonsko 11 11 0 0 1 10 Kanada 1 1 0 0 1 0 Kazachstán 1 1 0 1 0 0 Kolumbie 1 1 0 0 1 0 Litva 2 2 0 2 0 0 Maďarsko 2 2 0 2 0 0 Makedonie 1 1 0 1 0 0 Moldavsko 40 40 0 40 0 0 Mongolsko 42 42 0 22 0 20 Německo 121 110 11 24 20 77 Nizozemí 4 4 0 0 2 2 Polsko 35 27 8 16 7 12 Rakousko 11 11 0 1 4 6 Rumunsko 59 59 0 56 0 3 Rusko 23 23 0 14 4 5 Řecko 1 1 0 0 1 0 Súdán 1 1 0 0 0 1 Španělsko 1 1 0 0 1 0 Turecko 8 8 0 7 0 1 Ukrajina 584 584 0 575 3 6 USA 15 15 0 0 1 14 V. Británie 16 16 0 1 4 11 CELKEM 1110 1091 19 842 62 206 14

Zaměstnávání slovenských občanů Celkem bylo k 31. 12. 1999 registrováno 1372 občanů SR, z toho 271 žen Celkem bylo k 31. 12. 2000 registrováno 1593 občanů SR, z toho 667 žen. V Plzeňském kraji bylo ke konci minulého roku zaměstnáno celkem 1110 cizinců (mimo občanů SR). Většinu z nich tvořili cizinci zaměstnaní v dělnických profesích - téměř 76 %, necelých 19 % pracovalo ve vysokoškolských profesích. Pouze minimum (přes 5 %) byli středoškoláci. Zcela opačná situace je v okrese Plzeň město, kde bylo z celkového počtu platných povolení k zaměstnání 50% vysokoškoláků, 9% středoškoláků a 41% dělníků. Během roku 2000 tak došlo v Plzni k dalšímu úbytku cizinců v dělnických profesích a naopak k nárůstu počtu vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných cizinců. Na této situaci se ve velké míře podílí ZČU v Plzni, která zaměstnává větší počet učitelů jazyků rodilých mluvčích a řada zahraničních investorů, kteří zaměstnávají cizince v manažerských pozicích. Vyšší počet vysokoškoláků vedoucích pracovníků je zaměstnán rovněž v okrese Tachov. Nejčastější profese, ve kterých jsou zaměstnáváni cizinci : ošetřovatelé hospodářských zvířat, šičky, vedoucí pracovníci, dělníci v elektrotechnice, dělníci v zem. výrobě, obráběči. Jedná se o profese, na které nelze umístit české uchazeče např. z důvodu specializace, kvalifikace či směnného provozu. Slovenští občané pracují nejčastěji jako dělníci v elektrotechnice, stavební dělníci (včetně zedníků), zámečníci a svářeči. 15

V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V. 1 Vynaložené finanční prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti- APZ Roční výdaje na politiku zaměstnanosti v tis. Kč Položka 31. 12. 1999 31. 12. 2000 Výdaje na politiku zaměstnanosti celkem 329566 368779 Z toho výdaje na pasivní politiku 278658 281679 Z toho na aktivní politiku 50906 87100 Podíl aktivní politiky na politice zaměstnanosti v % 15,5 % 23,6 % Roční výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů v tis. Kč Položka K 31. 12. K 31. 12. 1999 2000 Rekvalifikace 7090 8294 Veřejně prospěšné práce 7285 13043 Společensky účelná pracovní místa dotace na úhradu mezd 6892 16640 Společensky účelná pracovní místa účelově určená dotace 2887 3058 Společensky účelná pracovní místa návratná finanční výpomoc 910 450 Samostatná výdělečná činnost uchazečů účelově určená dotace 3571 4168 Samostatná výdělečná činnost uchazečů návratná finanční výpomoc 845 1507 Odborná praxe absolventů 10308 15714 Chráněné dílny a pracoviště zřízení 0 1007 Chráněné dílny a pracoviště provozní náklady 10642 10870 Podpora ZPS ostatní (příspěvek na přípravu k práci, příspěvek při zahájení samostatné výdělečné činnosti) 425 439 Programy podpory zaměstnanosti (PALMIF, LEONARDO,..) 0 0 Ostatní výdaje 51 170 Insolvence 0 11740 Aktivní politika zaměstnanosti celkem 50906 87100 16

V. 2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Vytvořené pracovní příležitosti stav ke konci sledovaného období K 31. 12. 1999 Celkem od počátku roku K 31. 12. 2000 Celkem od počátku roku Veřejně prospěšné práce 84 307 120 435 Místa pro odbornou praxi absolventů a mladistvých Společensky účelná pracovní místa u zaměstnavatelů Zahájení samostatné výdělečné činnosti uchazečů Vytvořená místa pro uchazeče se ZPS 361 387 424 461 416 592 481 157 269 938-40 - 68 Počet občanů se ZPS na místech v chráněných dílnách a pracovištích, na které poskytují ÚP příspěvek na provoz K 31. 12. 1999 K 31. 12. 2000 367 349 V. 3 Rekvalifikace Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání K 31. 12. 1999 K 31. 12. 2000 Uchazeči v rekvalifikaci na konci období 101 44 Z toho ženy 59 20 Z toho absolventi škol a mladiství 52 12 Z toho osoby se ZPS 4 1 Během roku 1999 Během roku 2000 Počet uchazečů zařazených do rekvalifikace celkem 791 1026 Z toho ženy 371 507 Z toho absolventi škol a mladiství 121 105 Z toho osoby se ZPS 26 33 Rekvalifikaci ukončilo celkem 772 1040 Rekvalifikace zaměstnanců Během roku 1999 Během roku 2000 Počet zaměstnavatelů 3 4 Počet zaměstnanců zařazených do rekvalifikace 4 10 17

kurz. Mezi nejčastější rekvalifikační kurzy v roce 1999 patřil kurz práce s PC a svářečský V roce 2000 absolvovali uchazeči nejčastěji rekvalifikační kurz pro práci s PC a rovněž svářečský kurz. Větší počet rekvalifikací proběhl na podvojné účetnictví, častý byl motivační kurz pro mladistvé a absolventy. Rekvalifikace zaměstnanců nebyly nijak časté, zaměstnanci se rekvalifikovali hlavně na profesi svářeč. V. 4 INSOLVENCE USPOKOJOVÁNÍ MZDOVÝCH NÁROKŮ Počet osob Podané žádosti 533 Kladně vyřízené (vyplacené) žádosti 471 Zamítnuté žádosti 13 Žádosti převedené na jiné ÚP 147 Odvolání 4 Nejvíce podaných a zároveň kladně vyřízených žádostí o uspokojení mzdových nároků bylo v okrese Tachov a Klatovy, nejméně v okrese Rokycany a Domažlice. VI. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ VI. 1 Předpokládaný vývoj z celorepublikového pohledu a očekávané ovlivňující celorepublikové a místní faktory Většina okresů Plzeňského kraje předpokládá obdobný charakter vývoje nezaměstnanosti z předchozího období (nárůst počtu uchazečů o zaměstnání v počátkem roku, pokles nezaměstnanosti částečně způsobený nástupem sezónních prací, vzestup v letních měsících ovlivněný přílivem absolventů škol, nárůst ke konci roku). Většina okresů rovněž neočekává dramatické změny v situaci na trhu práce. Ve všech okresech Plzeňského kraje je očekávaná hodnota míry nezaměstnanosti v mezích pod hodnotami celorepublikového průměru. Vývoj v jednotlivých okresech Plzeňského kraje Domažlice: Přímé sousedství regionu se SRN umožňuje nové příležitosti k zaměstnání vzniklými podnikatelskými aktivitami menších firem přímo ze SRN. Dále je zde možnost denního dojíždění za prací do SRN. Tento trend lze předpokládat i do budoucna. Tím bude docházet k větší poptávce po kvalifikované pracovní síle a to zejména ve strojírenství, elektrotechnice s moderně orientovanou technologií. Mezi negativa okresu patří kvalitativní nesoulad mezi poptávkou a nabídkou pracovní síly v profesní struktuře prohlubovaný nevhodným strukturálním výstupem ze školského systému, dále vznik relativně vysoké nezaměstnanosti v některých lokalitách způsobený nízkou úrovní dopravní obslužnosti a podprůměrnou kvalifikační strukturou obyvatelstva. Závěrem lze 18

říci, že problémy okresu budou způsobeny hlavně v nedostatku kvalifikovaných pracovních sil zejména ve strojírenství. Očekávaný vývoj: k 30. 6. 2001 cca 1450 uchazečů, k 31. 12. 2001 cca 1700 uchazečů o zaměstnání. Klatovy Podle informací od zaměstnavatelů v okrese není očekáván výrazný nárůst nezaměstnanosti, spíše stagnace kolem cca 2800 uchazečů. Příznivý vliv snad budou mít uvažované vstupy investorů (Sušicko?) a zlepšení dopravní obslužnosti ve spolupráci obcí a kraje. Plzeň-jih Předpokládá se, že nezaměstnanost by se měla po obvyklém nárůstu v prvních měsících stabilizovat a míra nezaměstnanosti by měla zůstat na konci roku 2001 zhruba na stejné úrovni, popř. se nepatrně zvýšit. Míra nezaměstnanosti bude závislá na začínajícím oživení české ekonomiky a na probíhající restrukturalizaci podniků. Plzeň-město Zaměstnanost v našem okrese bude i nadále ovlivňována stavem české ekonomiky a vývojem u našeho největšího zaměstnavatele podniku Škoda Holding. Původně předpokládaná redukce o cca 2 650 zaměstnanců v časovém horizontu cca 1,5 až 2 roky zřejmě neproběhne v takovém rozsahu. V současné době odhadujeme pokles počtu zaměstnanců během roku 2001 o cca 1000 osob. Nemělo by tedy dojít k výraznějšímu ohrožení trhu práce na Plzeňsku. Propouštění zaměstnanců je kompenzováno jejich nástupem k investorům podnikajícím na Borských polích a k řadě dalších menších firem působících v regionu. Další uvolňování zaměstnanců máme oznámeno i z jiných podniků. Týká se však již nižšího počtu zaměstnanců než v předchozích obdobích řádově v desítkách osob, což by rovněž na trhu práce nemělo způsobit výraznější problém. V následujícím období očekáváme spíše pokles nezaměstnanosti, který by se mohl zastavit při příchodu nových absolventů škol. Rokycany Není předpokládán zásadnější obrat, situace je stabilizovaná. Výjimkou je déle trvající nejasný vývoj u zaměstnavatele Železárny Hrádek a. s., kde chybí oficiální informace a je podán návrh na konkurz. Zánik tohoto podniku by pak významně ovlivnil situaci na trhu práce v tomto okrese. Tachov Očekává se, že vývoj nezaměstnanosti v roce 2001 bude kopírovat křivku vývoje nezaměstnanosti posledních dvou let. Předpokládá se, že tato křivka bude na nepatrně nižší úrovni. Podle monitoringu se předpokládá větší nabídka volných pracovních míst, zatím se neobjevily žádné signály o potížích firem. Limitujícím faktorem pro další zaměstnanost bude nedostatečná dopravní obslužnost, nedostatek kvalifikovaných uchazečů (strojírenství), nedostatek bytů. Vzhledem k informacím předpokládají v pololetí roku 2001 cca 2200 uchazečů o zaměstnání a míru nezaměstnanosti 7,9 8,0 %. 19

VI. 2 Nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání a situace v nejohroženějších mikroregionech Mezi nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání patří shodně v celém Plzeňském kraji: - osoby se ZPS a se zdravotním omezením (často mají nedostatečnou kvalifikaci popř. svoji kvalifikaci nemohou pro své zdravotní potíže vykonávat, jsou méně mobilní, zaměstnavatelé o ně neprojevují téměř žádný zájem) - absolventi škol a mladiství (typ vzdělání ani praktická připravenost neodpovídá potřebám zaměstnavatelů) - uchazeči náležející do vyšších věkových skupin (nad 50 let) - dlouhodobě nezaměstnaní uchazeči - ženy s malými dětmi (pracovní doba požadovaná zaměstnavateli není často v souladu s předškolními a školními zařízeními, problémy způsobuje rovněž doprava a požadovaná směnnost) - osoby bez kvalifikace nebo s nízkou kvalifikací, popř. s kvalifikací neodpovídající potřebám zaměstnavatelů Kromě těchto faktorů se na nezaměstnanosti podílí i špatná dopravní obslužnost, která přímo souvisí s problematikou regionální nezaměstnanosti. Existují oblasti, které zůstávají mimo zájem investorů a to především z důvodu nedostatečné dopravní obslužnosti, nízké úrovně infrastruktury a nízké kvalifikace uchazečů. V okrese Domažlice jsou takto postiženy mikroregiony Horšovskotýnsko a Poběžovicko. Pro špatnou dopravní obslužnost a malý počet zaměstnavatelů je rovněž ohrožen mikroregion Kralovicko v okrese Plzeň-sever. S těmito problémy se však potýkají v podstatě všechny ohrožené mikroregiony. 20

VII. DOPORUČENÍ Problematika dopravní obslužnosti: Řešit problematiku dopravní obslužnosti na celorepublikové či krajské úrovni. Situace ve frekvenci spojů a ceně jízdného je natolik vážná, že brání v možnosti zaměstnání cca 80% uchazečů (okres Tachov). Zabezpečit účelnější dopravní propojenost veřejnými prostředky (okres Plzeň-jih). Řešit rozvoj dopravní obslužnosti v regionu v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Doporučujeme, aby bylo možno příspěvek účtovat do nákladů a nikoliv jej hradit z rozdělení zisku po zdanění jako je tomu doposud. Na tuto nákladovou položku by mohl ÚP částečně přispívat u vybraných zaměstnavatelů z prostředků APZ (okres Domažlice). Problematika motivace uchazečů: Zvýšit motivaci uchazečů o zaměstnání zvýšením rozdílu mezi příjmem z pracovní činnosti a sociálními dávkami. Zejména u uchazečů s nízkou kvalifikací je motivace získat zaměstnání a setrvat v něm často nedostatečná (okres Plzeň-jih a Plzeň-sever). Pokud je uchazeč s nízkou kvalifikací závislý na sociálních dávkách a nabízí se mu zaměstnání, odečte se mu případný výdělek od životního minima celé rodiny a není na tom finačně lépe. Doporučujeme odečítat jen část výdělku (např. 70 %), aby rozdíl tvořil motivační složku (okres Plzeň-město). Zavést povinnost zúčastnit se přiměřeného rekvalifikačního či motivačního kurzu s možností sankce vyřazení z evidence ÚP (okres Plzeň-město). Problematika souladu vzdělávání a potřeb trhu práce: Zaměřovat se na koordinaci vzdělávání v souladu s potřebami trhu práce, nejen krátkodobými, ale i s výhledem do budoucnosti (začleňování do EU). Ve spolupráci s MŠMT urychleně řešit změny osnov výuky učňovského školství v souladu s technologickými požadavky zaměstnavatelů - obsluha CNC strojů a další technické strojírenské profese, normy EU (okres Plzeň-sever, Domažlice, Plzeň-město). Účast zaměstnavatelů v systému praktické přípravy učňů na dělnická povolání řešit dle zkušeností a systému praktikovaného v SRN (okres Domažlice). Podpora malého a středního podnikání: Vytvářet lepší podmínky pro vznik a rozvoj malého a středního podnikání, které výrazně ovlivňuje regionální nezaměstnanost, s čímž souvisí i řešení mobility pracovní síly (okres Plzeň-sever). Problematika zaměstnávání cizích státních příslušníků: Zavést pro občany SR stejný režim zaměstnávání jako pro ostatní cizince, s možností úpravy v příhraničních oblastech. Nekontrolovatelné zaměstnávání občanů SR negativně ovlivňuje trh práce (okres Tachov). Zamezit zneužívání opakovaných žádostí cizinců o statut uprchlíka, kdy může být cizinec zaměstnán bez pracovního povolení (okres Plzeň-město). Různé: Umožnit ÚP používání nástrojů APZ nejenom pro řešení krizových stavů, ale i jako prevenci pro udržení zaměstnanosti (okres Plzeň-sever). 21

Zabezpečit vytvoření jednotné databáze organizací a zaměstnanců na základě údajů OSSZ (okres Plzeň-jih)Zvýšit počty zaměstnanců a posílit úřady práce vzhledem k neustálému nárůstu poskytovaných služeb např. zvyšující se zájem o aktivní politiku zaměstnanosti, přibývání požadavků na činnosti oddělení trhu práce (okres Plzeň-jih, Plzeň-sever, Plzeňměsto). Zajistit povinnost lékařů vystavovat v případě nemoci neschopenky evidovaným nezaměstnaným s možností sankce vyřazení z evidence ÚP při porušení léčebného režimu (okres Plzeň-město) 22

VIII. GRAFICKÁ PŘÍLOHA Vývoj míry nezaměstnanosti v roce 2000 MN v % 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok 2000 Vývoj počtu uchazečů a volných míst v roce 2000 25000 20000 počet 15000 10000 5000 0 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok 2000 uchazeči volná místa 23

Vývoj počtu uchazečů, žen, absolventů a občanů se ZPS v roce 2000 25000 20000 počet uchazečů 15000 10000 5000 0 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. uchazeči ženy absolventi ZPS Vývoj počtu absolventů a občanů se ZPS v roce 2000 3000 2500 počet uchazečů 2000 1500 1000 500 0 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. měsíc absolventi ZPS 24

Struktura uchazečů o zaměstnání podle dosaženého vzdělání 3% 3% 16% 0% 33% 4% 1% 40% Bez vzdělání Zákl. vzd.+ prakt. škola Vyučen SO bez maturity SO s matur. ÚSV ÚSO VŠ Struktura volných míst podle vzdělání 14% 0% 1% 1% 5% 3% 27% 49% Bez vzdělání Zákl. vzd.+ prakt. škola Vyučen SO bez maturity SO s matur. ÚSV ÚSO VŠ 25