Mezisektorální partnerství v sociálních službách Případová studie (Polsko)



Podobné dokumenty
Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava,

Průmysl 4.0 z pohledu české praxe. Výsledky průzkumu Srpen 2016

Příloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK

Evropská dimenze odborného vzdělávání

ERASMUS+ školní / odborné vzdělávání

Centrum pro podporu a rozvoj občanských iniciativ PISOP. Boris 2013

Obsah Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku (GeoInfoStrategie) Jiří Čtyroký, vedoucí Zpracovatelského týmu

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Projekt Evropa pro občany

otevřenému evropskému partnerství a využijte komunitu odhodlanou zlepšovat pohodu a důstojnost starších lidí, kteří potřebují péči a pomoc.

Oblast podpory 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání Podrobný popis podporovaných aktivit

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

MÁ NEBEZPEČNÉ LÁTKY POD KONTROLOU

EVROPSKÉ TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY vize, strategie, budoucnost

Projekt Koordinace opatření na podporu sladění pracovního a rodinného života na úrovni krajů, registrační číslo CZ /0.0/0.

EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO KOMUNIKACI EVROPSKÁ DOKUMENTAČNÍ STŘEDISKA PŘÍLOHA III POKYNY K DOHODĚ O PARTNERSTVÍ

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM

Zhodnocení vazeb a vlivu navrhovaných opatření na aktéry v oblasti odborného vzdělávání RNDr. Martina Hartlová

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni

Tento projekt je financován z ESF ( prostřednictvím OP VVV (

Podpora meziobecní spolupráce

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

CESTA K DIGITÁLNÍ EKONOMICE A SPOLEČNOSTI. Cesta k digitální ekonomice a společnosti

Evropa pro občany Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Projekt KAP ve Zlínském kraji

Výroční zpráva za rok 2001

Klastr sociálních inovací a podniků - SINEC. Social Innovation & Enterprise Cluster

Odborná praxe základní východiska

Komunikační strategie popis zapojení dotčené veřejnosti MAP ORP Kraslice

Plánování v sociální oblasti. Aktuálně výzva č. 63 OPZ Podpora procesu plánování sociálních služeb na obecní úrovni

PODPŮRNÉ SÍTĚ PRO PRACOVNÍ ZAŘAZENÍ Téma 3 Fáze procesu pracovního zařazení Podtéma 3.1

Spolek pro BISON Budování a implementace sdílených opensource nástrojů

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI

Smart Business Festival 2015 Termín konání: Praha, Představení projektu

Náhled. Dotazník lze vyplnit pouze na internetu.

Doporučené praktické kroky pro implementaci principů Inovativnost a Mainstreaming

Dohoda o zřízení Destinačního fondu Českého středohoří

EPALE Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě

Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL

Ernst & Young diskusní setkání

2. Evropský sociální fond

Program Erasmus

POLITIKA SOUDRŽNOSTI

Místní akční plán vzdělávání pro území ve správním obvodu obcí s rozšířenou působností Ústí nad Orlicí a Česká Třebová

Strategie regionálního rozvoje ČR a její dopady na Moravskoslezský kraj

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Příloha č. 2 k výzvě - Popis podporovaných aktivit

CIVITAS PROSPERITY. Podpora měst a ministerstev s cílem zlepšit kvalitu a zavádění plánů udržitelné městské mobility

Seznamte se, Erasmus+ VET (Vocational Education and Training)

Výroční zpráva 2007 PEOPLE. 4PEOPLE o. s., 28. října 2663/150, Ostrava

VÝROČNÍ ZPRÁVA Občanského sdružení NÁVRATY. Centra sociálního poradenství a sociálních služeb Louny

Setkání zpracovatelů projektů do programu Klastry. Praha 25/1/2006

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

MÍSTNÍ KOMUNIKAČNÍ PLÁN VELKÉ HAMRY

Představení. Unie nestátních neziskových organizací Olomouckého kraje

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků

DOMÁCÍ PÉČE A PARTICIPATIVNÍ

Navrhovaná opatření k podpoře zaměstnávání osob se zdravotním postižením

With the support of the Erasmus+ Programme of the European Union. EPALE Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě

VET Vocational Education and Training

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE

Závěrečná zpráva. Odborné praxe pro mladé do 30 let v Ústeckém kraji CZ.1.04/2.1.00/

GLOBAL ENTREPRENEURSHIP WEEK listopadu Nabídka partnerství

LIMITE CS RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 18. října 2013 (21.10) (OR. en) 14986/13 SOC 821 ECOFIN 906 EDUC 393 JEUN 93. POZNÁMKA Generální sekretariát Rady

ZÁKLADNÍ INFORMACE O INSTITUCÍCH ZABÝVAJÍCÍCH SE DUŠEVNÍM VLASTNICTVÍM

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS veřejné setkání, Hodslavice,

Intervenční logika projektu Fond malých projektů INTERREG V-A Slovenská republika - Česká republika

Výzva k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Akce 3 CIP EQUAL

PROJEKTY SPOLUFINANCOVANÉ EVROPSKOU UNIÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

CRM pro neziskovky, o. s. Zpráva o činnosti 2012

SWOT - 3 analýza PROJEKT: MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ PRO PRAHU 13 REG. Č.: CZ /0.0/0.0/15_005/

KOMUNIKAČNÍ STRATEGIE

Projekt mobility pracovníků v oblasti školního vzdělávání

8361/17 mp/kno 1 DG B 2B

KRITÉRIA HODNOCENÍ PROJEKTOVÉ ŽÁDOSTI. Program INTERREG V-A Rakousko Česká republika

Vyhláška rektora č. 3/2012 Přihlašování k tématům bakalářských prací a realizace odborných praxí v akademickém roce 2012/2013

DŮVODOVÁ ZPRÁVA K PODKLADOVÝM DOKUMENTŮM

Vyplňte prosím následující list souhrnu na jednu stránku. Délka nesmí překročit jeden list papíru A4 (přibližně 500 slov).

3. zasedání Řídícího výboru Partnerství MAP Opavsko

Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR

Výroční zpráva Zpráva o hospodaření a účetní závěrka 2008 (článek XIII., odst. 3 Stanov sdružení )

Informace o možnosti vstupu do GNSS Centre of Excellence

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví

POLITIKA SOUDRŽNOSTI

PARDUBICE, červen 2017

Operační program Podnikání a inovace

Strategický plán NESEHNUTÍ

Národní stálá konference komora ITI a IPRÚ

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

POLITIKA SOUDRŽNOSTI

Jak má město stavět byty?

Blacksmith Consulting S. l.

KOMUNIKAČNÍ PLÁN PROJEKTU. Místní akční plán rozvoje vzdělávání v ORP Valašské Meziříčí II

STRATEGICKÝ RÁMEC MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU 2023 PRO ORP IVANČICE

v Komoře Projektových Manažerů

Transkript:

1. Úvod Mezisektorální partnerství v sociálních službách Případová studie (Polsko) Tato případová studie pojednává o příkladu mezisektorálního partnerství (LPPS), které vzniklo za účelem zlepšení komunikace mezi aktéry zabývajícími se v oblasti Lublinu sociální problematikou a problematikou pracovního trhu, za účelemusnadnění jejich spolupráce a vyplnění mezery, která vzniká v situaci, kdy jsou sociální služby poskytovány veřejnými i soukromými subjekty. Kontext případové studie Systém sociálních dávek a přídavků v Polsku tradičně spadá do kompetence státu a za jeho financování, organizaci a správu tedy odpovídá stát. V posledních letech však v sociální sféře narostl počet aktérů a zvýšil se i objem veřejných financí, které tito noví aktéři na různé sociální programy vynakládají. Zároveň bylo zjištěno, že u některých cílových skupin je poskytování podpory prostřednictvím těchto nových aktérů mnohem efektivnější. V oblasti města Lublin také vznikala řada nových programů (sociální programy a programy sociální inkluze), neexistovala však žádná společná platforma, která by umožňovala vyměňovat si informace o konkrétních nabízených službách a druzích podpory. Často se proto stávalo, že nějaký subjekt nemohl určité cílové skupině požadovanou službu nabídnout a zároveň ani nebyl schopen odkázat své klienty na organizaci, která by požadované služby nabízela. Motivace, účel Hlavními důvody pro vytvoření tohoto partnerství tedy bylo veřejným a soukromým subjektům pracujícím se sociálně zranitelnými skupinami osob umožnit a usnadnit výměnu informací o nabízených podpůrných službách. Během rozvoje partnerství byly postupně přidávány další aktivity a cíle, jako například společné žádosti o financování, rozšiřování množiny cílových skupin, rozšiřování a výměna služeb mezi jednotlivými partnery, nebo snaha o větší prosazení sektoru v rámci regionálního plánování sociální politiky. Je zásadní zmínit, že toto partnerství vzniklo plně na základě iniciativy zdola jako reakce na skutečné potřeby. Nejednalo se o součást žádného projektu, politického závazku nebo doporučení, ani žádného jiného vnějšího popudu. K jeho zřízení rovněž nebyly využity žádné vnější finanční zdroje. Celé partnerství vzniklo a funguje jen díky nadšení a nasazení zakládajících členů.

Cíle Usnadnit spolupráci mezi veřejnými a soukromými subjekty poskytujícími podporu zranitelným skupinám osob. Zaplnit mezeru v případě sociálních služeb, které nejsou poskytovány státem, ale nabízí je různé nevládní organizace. Lépe informovat cílovou skupinu o dostupné podpoře. Spojit a zesílit potenciál jednotlivých členů. Společně se prosazovat v rámci regionálního plánování sociální politiky. Žádat o externí finanční podporu. Efektivně využít finanční zdroje EU dostupné v daném regionu. Překážky V prvotní fázi partnerství byla hlavní překážkou bránící efektivní spolupráci skutečnost, že jednotliví členové partnerství se vzájemně neznali. Každý partner však dostal příležitost svou organizaci během setkání jednotlivých členů partnerství představit a také připravit brožuru (pro externí a interní potřeby ostatních partnerů) se základními charakteristikami organizace, čímž byla tato prvotní překážka odstraněna. Jak se partnerství dále rozvíjelo, vyvstala akutní potřeba stanovit pevnější strukturu s jasnými pravidly týkajícími se členství, povinností jednotlivých členů, přijímání nových členů atd. Tuto překážku se podařilo překonat díky finančním prostředkům, které získal jeden z partnerů na projektu, z něhož bylo zaplaceno odborné poradenství a tvorba ustavujících dokumentů partnerství etického kodexu, pravidel členství, komunikace, financování atd. 2. Implementace Partnerství LPPS (Lublin Social-Public Partnership) funguje v souladu s ustavujícími dokumenty, které byly vytvořeny a přijaty na základě konsenzu všech členů. V čele partnerství stojí pětičlenná rada, která LPPS reprezentuje a jeho jménem podepisuje dokumenty (po souhlasu všech členů). Minimálně jednou za tři měsíce se koná setkání partnerství, na něž jsou pozváni všichni členové. Zde se probírají aktuální otázky a jsou přijímána rozhodnutí, např. pokud jde o přijetí nových členů, potenciální zapojení do projektů, medializaci našich aktivit, sociální konzultace atp. Mezi jednotlivými setkáními zůstávají partneři v kontaktu prostřednictvím e-mailu a menší rozhodnutí mohou být přijímána i tímto způsobem.

Více informací Partnerství LPPS (Lublin Social-Public Partnership) vzniklo v červnu 2011 v Lublinu s cílem zlepšit spolupráci aktérů působících v sektoru sociálních služeb, lépe zkoordinovat stávající nabízené služby a zajistit zranitelným skupinám osob efektivnější pomoc. Partnerství vzniklo na základě iniciativy Úřadu práce v Lublinu (veřejný aktér) a pěti místních nevládních organizací poskytujících sociální služby. Partnerství bylo reakcí na skutečnost, že v Lublinu existuje řada poskytovatelů sociálních služeb, kteří se zaměřují na stejné cílové skupiny, ale vzájemně spolu nespolupracují, a chybí zde společná platforma, jež by umožňovala sdílet informace týkající se sociální problematiky. Nachází se zde také komerční subjekty, které vyvíjejí své aktivity v souladu s principem společenské odpovědnosti a jsou ochotni více se zapojovat do sociálních aktivit města, nemají však povědomí o tom, co je třeba udělat a jak by oni konkrétně mohli pomoci. První setkání partnerství se konalo v červnu 2011 a zúčastnilo se ho 24 institucí a organizací. Byl zde představen koncept partnerství, proběhla diskuze a většina zúčastněných stran podepsala tzv. prohlášení závazku partnerství. Od tohoto okamžiku začala organizační struktura partnerství postupně narůstat a diferenciovat se. Byly definovány cíle a pracovní postupy a ustanovena pravidla členství. Úřad práce v Lublinu poskytl jednoho svého zaměstnance, který odpovídá za administrativní úkony spojené s partnerstvím, např. za vytváření mailing listů, přípravu agendy pro jednotlivá setkání, distribuci pozvánek na setkání atd. V další fázi jsme se zaměřili na šíření informací a propagační kampaň a v rámci partnerství LPPS tak začala vznikat webová stránka a informační brožura. Díky tomu partnerství vstoupilo do povědomí veřejnosti nejen v oblasti Lublinu, ale i v celé zemi. LPPS má v současné době 46 členů a dále se rozrůstá jak z hlediska velikosti, tak i působnosti. Omezení dle specifických podmínek země Založení tohoto druhu partnerství není omezeno žádnými právními předpisy nebo závazky. Pouze žádá-li se jménem partnerství o vnější finanční zdroje, je nutno uzavřít smlouvu o sdružení. Tuto smlouvu je nutno s každou žádostí uzavřít znovu.

Aspekt sociálních inovací Nový je celý tento koncept a charakteristiky sociálně inovativního přístupu lze identifikovat hned na několika úrovních: Inovativní struktura dosud neexistovalo žádné partnerství podobné LPPS, které by vzniklo plně zdola na základě iniciativy aktérů působících v sektoru sociálních služeb a bylodlouhodobě životaschopné a nezávislé na vnějších finančních zdrojích, ale přitom schopné získávat finance pro konkrétní projekty. Partnerství dokázalo stanovit pravidla členství, jasně určit cíle a způsoby jejich dosažení, a nyní se dokáže na regionální úrovni prosadit jako jednotný hlas ovlivňujícíplánování nové sociální politiky, právních ustanovení a finančních rozhodnutí. Inovativní cílové skupiny díky tomu, že členové LPPS mají rozdílná zaměření, se partnerství dokázalo zaměřit na nové cílové skupiny (např. mladistvé delikventy) a poskytnout jim podporu vyhovující jejich potřebám. Tato cílová skupina byla až dosud opomíjena a neexistovaly pro ni žádné specifické programy. 3. Výsledky a dopad Úspěchy při fundraisingu: Projekt Model mezisektorální spolupráce LPPS pomohl financovat workshopy a odborné poradenství pro členy partnerství a přispěl tak ke tvorbě dokumentů, které upravují vnitřní a vnější kontakty a vztahy mezi členy partnerství Projekt Model spolupráce pro usnadnění sociální a pracovní inkluze mladistvých delikventů v Lublinském vojvodství zrealizováno pěti členy partnerství a rozšířeno mezi ostatní členy partnerství, čímž se aktivity těchto aktérů zpřístupnily nové potenciální cílové skupině, vytvoření komplexního regionálního programu inkluze Projekt Lublinské workshopy zrealizováno třemi členy partnerství a rozšířeno mezi ostatní členy, založení ICT nástroje (elektronické komunikační platformy) umožňujícího mladým absolventům navázat kontakt se zaměstnavateli poskytujícími školení a dobrovolné stáže ve firmách Projekt Vaše firma Váš úspěch projekt pomáhající mladým osobám se založením vlastního podnikání. Díky implementaci tohoto projektu v rámci partnerství se podařilo oslovit velké množství lidí a pomoci osobám, u nichž se projevil potenciál stát se živnostníky.

Cena pro nejlepší veřejno-soukromé partnerství v Polsku pro rok 2012 (udíleno Rozvojovým programem OSN). Cena byla udělena v kategorii Blízko lidem ( Close to People ), v níž volí samotní příjemci pomoci a členové cílových skupin (nikoli odborná porota). Dosažené změny Změny, jichž jsme dosáhli, mohou být popsány na dvou úrovních: změny v rámci partnerství jakožto celku a změny v rámci jednotlivých členských organizací. Na úrovni partnerství: dokázali jsme se prosadit v rámci sektoru a vytvořit významný hlas, který seumíprosadit při regionálním plánování sociální politiky a při rozdělování finančních zdrojů na nadcházející období místní samospráva nás vnímá jako partnera s relevantními odbornými znalostmi a často se na nás obrací za účelem konzultací, všechna klíčová rozhodnutí v oblasti sociální politiky jsou nyní konzultovány s partnerstvím nenahrazujeme sociální služby poskytované státem ani dalšími veřejnými institucemi, ale naopak s nimi spolupracujeme a doplňujeme je. Na úrovni jednotlivých členů: jednotliví členové mohou cílové skupině poskytovat lepší služby a zároveň mohou své cílové skupiny rozšiřovat snadnější přístup k vnějším finančním zdrojům, a to zejména pro menší nevládní organizace konkrétní členské organizace se díky svému členství v partnerství dostaly v rámci města i regionu do širšího povědomí lidí zaměstnanci jednotlivých členských organizací se vzájemně poznali a došlo k navázání osobních vztahů partnerství podporuje jedince v tom, aby se aktivně podíleli na utváření vlastních životních podmínek, posiluje občanskou společnost, společenskou odpovědnost a integraci za účelem dosažení společných cílů Doporučení pro Českou republiku Založení obdobného partnerství s sebou nenese žádné větší formální ani finanční překážky a je tedy možné v jakékoli zemi EU. Potenciální zakládající členové by se však měli zamyslet nad následujícími body: zjistit, co potřebují (Chceme opravdu založit partnerství?) zjistit, jaká jsou očekávání

realisticky zhodnotit, do jaké míry jsou ochotni se do projektu zapojit (Máme dostatek času a osob, které můžeme pro potřeby partnerství uvolnit?) zvážit krátkodobé a dlouhodobé perspektivy logistika je důležitá (zajistit místo, kde by se mohla konat setkání (například konferenční sál na radnici), příprava pozvánek) Vzhledem k tomu, že Polsko a Česká republika jsou si z hlediska organizace sociálního systému a občanské angažovanosti historicky podobné, lze předpokládat, že tento model partnerství lze aplikovat i v České republice. Tento model by cílové skupině pomohl řešit obdobné otázky jako v Polsku nedostatečnou komunikaci mezi státními aktéry, aktéry ze sektoru sociálních služeb a soukromými subjekty, a to zejména co se týče poskytovaných služeb; jednotliví aktéři působící v sektoru sociálních služeb by se navzájem poznali a mohli by se tak více prosazovat v rámci národního a regionálního plánování sociální politiky. Jedinou případnou překážkou by mohla být mentalita. Pro úspěch projektu je zásadní, aby jednotliví členové věřili v potenciál partnerství a byly ochotni se do něj plně zapojit. Věříme, že pokud se najdou zakládající členové, kteří mají o ustavení partnerství opravdu zájem a jsou ochotni na něm pracovat, pak může být tento relativně jednoduchý a téměř beznákladový model partnerství použit v jakékoli zemi EU.