Mezinárodní vztahy: Evropská unie CEVRO Liberálně-konzervativní akademie EU výsledkem specifik evropského integračního procesu A/ nadnárodní - supranacionální organizace s delegovanou suverenitou členských států B/ specifický institucionální a konstituční útvar C/ subjekt s vysokým stupněm ekonomické integrace a nadcházející politické integrace 4mezinárodní organizace 4státy zůstávají suverény 4dominantní jednomyslnost 4omezené cíle 4omezena kontrola cílů 4centrálním orgánem je mezivládní Rada 4nadnárodní organizace 4delegovaná suverenita 4dominantní většinové rozhodováníambicióznícíle 4 silná a efektivní kontrola plnění cílů 4dominantní supranacionální orgány PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D. mezinárodní organizace EU nadnárodní organizace EU zastřešuje integrační rámec tří zakládajících Evropských společenství EU politicky zastřešuje Evropské společenství pro atomovou energii - EURATOM založeno v roce 1957 tzv. Římskými smlouvami Evropské hospodářské společenství - EHS založeno v roce 1957 tzv. Římskými smlouvami Evropské společenství uhlí a oceli - ESUO založeno v roce 1952 na základě Schumanova plánu Mechanismus změny smluv Smlouvy jsou změnitelné jedině pomocí mezivládní konference. Státy jednají jako suveréni a rozhodují jednomyslně o budoucím závazku. Možnost získat opt outs výjimky. Po podpisu jsou závazkem uzamčeni. Závazky smluv vymáhá ESD žaloba za nepnění smlouvy. Konvent přelomem v evropském vývoji. V roce 2002 smlouva vypršela, aktiva a pasiva převedena na ES Cíl Smlouvy o EHS společný trh - čtyři svobody (zboží, služby, osoby a kapitál) patří sem: společná obchodní politika společná zemědělská politika dopravní politika, hospodářská soutěž atd. společný trh se má dokončit do 12 let (3x4roky), třetí fáze QMV, není dořešena otázka financování zemědělství. Zemědělství ošetřeno dočasně. Předpoklad Smlouvy o EHS a balíkové jednání Smlouva kombinuje průmyslové a agrární výhody. Přesný harmonogram je dán u celní unie s průmyslovými výrobky (odstraňuje cla od 1959-1968), ale zemědělství se musí teprve utvořit. ES slučuje řadu zájmů, rozhoduje na principu nenulového součtu. Jak uspokojit všechny? Kompenzace výhod a ztrát. Princip finanční a politické solidarity. Jak bude financována zemědělská politika nejdražší projekt?
Společná obchodní a zemědělská politika Společný trh - předpokladem společných norem ve všech zemích - garance kvality a ochrana spotřebitele (CEN, CENELEC, ETSI) CAP/SZP - vznikla ke stimulaci výroby a stabilizaci venkova 1962 založením Evropského orientačního a záručního fondu pro zemědělství ke stimulaci výroby a stabilizaci venkova. Předpokladem obou politik je uzavření vnějších hranic,u zemědělské politiky centrální ceny a společný vývoz, garantovaný odkup, který zaručuje zemědělské příjmy. Dotace do zemědělství jsou zajišťovány společný rozpočtem. ES nemá vlastní příjmy. Důsledky evropského zemědělství drahá výroba společně s nadprodukcí tlačí na rozpočet, náklady - zemědělství 80% rozpočtu ES zelené měny administrace plateb a spekulace tlak na reformu nejenom zevnitř, ale také od světových exportérů potravin a USA Význam spotřebitelských kampaní reforma zemědělství v ES - odklon od ceny k přímým platbám, snížení finanční náročnosti. Rok EAGGF 1982 63 1984 70 1985 73 1986 65 1988 70 1989 66 1990 64 1995 52 2002 48 Krize EHS Fáze I. Francie signalizuje zájem o změnu a předkládá reformní plány (Fouchet) Fáze II. Francie blokuje rozšíření (prvek konkurence ztráta kontroly nad EHS) Fáze III. otevřený konflikt a zablokování EHS Komise předkládá balík řešení financování zemědělství (vlastní příjmy, rozpočtové pravomoci EP a zemědělské ceny) Francie jde do otevřeného konfliktu. Teď nebo nikdy reakce na hlasování. Politika prázdných křesel přelom 1.7.1966, obstrukce, zablokování společenství, co chce Francie? tisková konference 9.9.1965, stanovení podmínek návratu. Může EHS pokračovat bez Francie? Obrat ve francouzském postoji ztráta podpory v EHS, ztráta podpory francouzských zemědělců, ohrožení zájmů Francie. Vrátíme se na jednání, když se nebude jednat o vlastních příjmech Lucemburský kompromis nestandardní gentlemanská dohoda, neuznává ji ani ESD, ani Komise. Co je to velmi důležité zájmy? Co je to přiměřená lhůta? Vztahy se normalizují, ale za jakou cenu? Summit v Haagu Setkání na summitu 1969 odblokování EHS. Dokončení - započatých úkolů vlastních příjmů Prohloubení - integračního procesu novými aktivitami Rozšíření - Francie stahuje veto na rozšíření ES přijímá lucemburskou (1970) a bruselskou smlouvu (1975). Prostředky plynou z cel a dávek na hranicích a 1% DPH v členských státech. Rozpočet přijímá Rada a parlament, kontroluje Dvůr auditorů a Komise jej čerpá. Většina prostředků plyne na evropské zemědělství. Eurosleróza a hrozba rozkladu EHS dočasně, případně i trvale, bránit dovozu, vývozu, nebo transitu zdůvodu veřejné mravnosti, veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, zachování zdraví a života lidí, ochrany rostlin, ochrany národních kulturních statků, jež mají uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, nebo ochrany průmyslového a obchodního vlastnictví... omezení ale nesmí sloužit k diskriminaci, nebo skrytému omezování obchodu mezi členskými státy. V Radě nastupuje hlasování konsensem. Harmonogram se zpožďuje, mnohé otázky není možné vůbec otevřít. Lucemburský kompromis je užitečný pro všechny členy EHS. Zpomaluje se přijímání legislativy, stagnuje budování společného trhu. Cíle EHS jsou na papíře. Všeobecná skepse. Jediným opěrným bodem ESD cement EHS. Boj proti netarifním omezením. Netarifní omezení preference subjektů u státních zakázek z důvodu ochrany veřejných zájmů informační kampaně stimulující nákup normy - hygienické, technické atd. určení výše spotřebních daní slučování podniků státní dotace administrativní omezení dovozu atd.
Dohoda z Fontainebleau V.B. žádá řešení nespravedlivosti. EHS má nedostatek prostředků a požaduje zvýšení příjmů (cedník). Řecko představuje nový tlak na rozpočet. Blíží se Španělsko a Portugalsko. Lze očekávat finanční krach zemědělství. Výměna britského návratu 66 % za 1,4 % DPH do kasy. chci zpátky své peníze a ucpěte cedník. Pád CAP dočasně zažehnán zvýšení příjmů. Pokles světových cen znamená další problémy ES. Reforma je nevyhnutelná. Jacques Delors a jeho koncepce Nástup J. Delorse do Komise ES zachrání ES před krachem? Základem je splnění původních plánů, bez jejich dokončení nebude expanze Linie: Politická unie, HMU, volný pohyb pracovní síly, finanční stabilita ES, společný trh. Změna vnitřních pravidel v Komisi a předložení konkrétních projektů Delorsův balík I.(1988) a II.(1991) finanční reforma snížit náklady CAP a zvýšit příjmy ES stabilizátory. Cecchiniho zpráva s neformálním označením Náklady ne- Evropy viditelný důkaz projektu SM v roce 1988? Sociální charta v roce 1989 podpora mobility pracovních sil součást plánu Delorsova zpráva v roce 1989 konkrétní plán HMU Vznik EU rok 1989 znamená pro ES mnoho změn. (pád Berlínské zdi, sjednocení Německa, rozšiřování na východ, nedostatek nástrojů v oblasti zahraniční politiky a obrany - irácká okupace Kuvajtu, konflikt v bývalé Jugoslávii) řešením je další mezivládní konference. Tentokrát je konkrétně zaměřená na společnou měnu a politickou unii. Jejím výsledkem je Smlouva o EU rozdělující agendu na nadnárodní a mezivládní. Rozdělení ilustruje chrám s pilíři I. pilíř - nadnárodní obsahuje společné politiky II. pilíř - mezivládní obsahuje SZBP III. pilíř - mezivládní zahrnuje JaV Maastrichtský chrám nadnárodní První pilíř je nadnárodní. Obsahuje agendu společného trhu, HMU, občanství atd. Rozhoduje se v něm kvalifikovanou většinou na návrh Komise Druhý pilíř obsahuje společnou zahraniční politiku. Rozhodování je mezivládní, v rukou členských států mezivládní Třetí pilíř obsahuje spolupráci justice a policie. Rozhoduje se v něm jednomyslně. Komise je informována Smlouva o EU Cíle Smlouvy o EU Preambule HLAVA I Společná ustanovení HLAVA II Ustanovení pozměňující smlouvu o založení Evropského společenství HLAVA III Ustanovení pozměňující smlouvu o založení Evropského společenství uhlí a oceli HLAVA IV Ustanovení pozměňující smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii HLAVA V Ustanovení o společné zahraniční a bezpečnostní politice HLAVA VI Ustanovení o policejní a justiční spolupráci v trestních věcech HMU občanství Unie založení tzv. druhého pilíře SZBP založení tzv. třetího pilíře JaV posun na poli dalších politik a reforma institucí HLAVA VII Závěrečná ustanovení
Společná měna Evropské občanství projekt původně z 70. let státy dodržují konvergenční kritéria (inflace, státní dluh, rozpočtový deficit, dlouhodobé úrokové míry a účast v EMS Kombinace koruny a lokomotivy splnění přiznáno podle TEU v roce 2000 11 státům, v roce 2001 přistoupilo Řecko, Dánsko a Velká Británie mají výjimku, Švédsko odmítá. Euro je závazné po splnění podmínek kandidáti a nezúčastněné země jsou v EMS II. Právo na volby do EP doplňuje občanství národní Právo na volby do komunálních zastupitelstev Petiční právo Ombudsman Konzulární ochrana Po 1999 právo komunikace v úředních jazycích, přístup k informacím Cíle SZBP jsou: zabezpečit společné hodnoty, základní zájmy a nezávislost Unie; posilovat bezpečnost Unie a jejích členských států ve všech směrech; chránit mír a posilovat mezinárodní bezpečnost v souladu s principy Charty OSN, jakož i s principy helsinského Závěrečného aktu a cíli Pařížské charty (OBSE); podporovat mezinárodní spolupráci; rozvíjet a upevňovat demokracii a právní stát a respektování lidských práv a základních svobod. EU přijímá v oblasti SZBP společný postoj, společná akce a společná strategie. Žádá ZEU aby vypracovávala a prováděla rozhodnutí a akce Unie, které mají dopad na obranu, zavázala se vybudovat jednotky do roku. EU se zavázala postavit jednotky pro účely Petersbergských úkolů. Justice a vnitro dnešní schengenský systém EU vytváří spolupráci v oblasti vnitra, azylové politiky, ustavuje spolupráci soudů a policie. Je vytvořen Europol. Vytváření prostoru bez vnitřních hranic na základě Schengenských dohod (1985, 1990) probíhá paralelně. K Schengenským dohodám státy přistupovaly postupně. Ne všichni byly přesvědčeni o výhodách volného pohybu osob. Kdo je v EU cizinec? Dynamický vývoj 90.let - Maastricht II. Maastrichtský chrám po Amsterodamu Revize Smlouvy o EU, výsledkem je Amsterodamská smlouva podepsaná 2. října 1997, platná od 1. května 1999 Smlouva zachovává chrám, pouze činí změny: zpřehledňuje smlouvy, komunitarizuje otázky vnitra, sociální agendy a Schengenu, přijímá opatření pro boj s nezaměstnaností, zavádí model tzv. vícerychlostní Evropy, konstruktivní abstence v SZBP, umožňuje obranu základních hodnot Unie, vytváří úřad Vysokého zmocněnce pro SZBP, posiluje parlament. instituce se nedaří reformovat - negativní odpad na rozšíření- prodloužení harmonogramu. První pilíř obsahuje agendu společného trhu, HMU, občanství, Schengenu a spolupráci soudů v civilních záležitostechl. Rozhoduje se v něm kvalifikovanou většinou na návrh Komise Druhý pilíř obsahuje společnou zahraniční politiku a návrh na společné obranné síly. Rozhodování je mezivládní v rukou členských států Třetí pilíř obsahuje spolupráci justice a policie. Rozhoduje se v něm jednomyslně. Komise je informována
Úkoly IGC 2000 a Smlouva z Nice Reforma institucí před rozšířením nebyla v Amsterodamu dostatečná, současně ale byla na summitu v Kolíně nad Rýnem z 3. - 4. června 1999 potvrzena přímá závislost rozšíření a institucionální reformy. IGC 2000 byla zahájena 14. února 2000 a ukončena na summitu v Nice 11. prosince 2000. Smlouva z Nice byla podepsána ministry zahraničních věcí 26. února 2001, vstoupila v platnost 1. února 2003 EU je otevřenou strukturou Rozšíření je přínosem pro společný trh. EU je organizace, která brání zájmy svých občanů. Přechodná období zprostředkovatelem dohody mezi EU a kandidáty EU nikdy k vstupu nevyzývá, ale její struktura byla postavena principielně jako otevřená. EU je mezinárodní organizace, která brání v první řadě zájmy svých občanů. Dánsko, Irsko, Spojené království (1973) - 5 let Řecko (1981) - 5 let, zvlášť citlivé V průměru 3 roky oblasti 7 let Portugalsko, Španělsko (1986) - 7 let, zvlášť citlivé oblasti 10 15 Rakousko, Finsko, Švédsko (1995) 3 roky Proces rozšiřování 1973-2007 jedinou podmínkou byl evropský stát, dnes po Amsterodamské smlouvě je to i splnění hodnot v čl. 6 Smlouvy o EU. podává se jedno ucelené hodnocení Komise - avis různé délky vstupu, dodržování principů klasické metody rozšiřování - ochrana EU, udělování přechodných období Společný trh je tím úspěšnější, čím je větší. Změna nákladů až v páté vlně. EU je mezinárodní organizace, která brání v první řadě zájmy svých občanů. Mechanismus vstupu nových členů obecně stát podá žádost, Komise vypracuje posudek - avis hlasuje se v Radě (jednomyslně a v Evropském parlamentu (většinou všech) následuje ratifikační proces ve všech členských zemích Obecné principy rozšíření kompromis mezi rozšiřováním a prohlubováním integrační metoda postupného uzamčení vstupujících zemí pravidla skupiny se neustále mění nároky rostou Žadatel musí bezvýhradně přijmout acquis communautaire bez trvalých výjimek Nové členské státy jsou přijímány za stávajících institucionálních pravidel, reformy se odehrávají později Společenství upřednostňuje vyjednávání se skupinou zemí nikoliv s jednotlivými zeměmi. Procesu rozšíření je postaven na konsensu. Využívají toho stávající členové k prosazeni svých zájmů. Negociace o vstupu Stát podává žádost Radě, ta konzultuje Komisi, která připraví tzv. avis (Norsko čekalo na avis 2, a pak 4 měsíce, zatímco Turecko 32, Malta 35,či Kypr 36 měsíců, ČR měla opakované avis v podobě hodnotících zpráv). Poté jsou stanoveny kapitoly (31) a zahájeno vlastní vyjednávání (multilaterální a posléze bilaterální fáze) o problémových oblastech kandidátské země na úrovni zástupců a ministrů. Délka je závislá na situaci země a faktu, že všechny státy se musí shodnout. Komise prostředníkem mezi členskými státy. Stanovení data vstupu (často k 1. 1.) - celé vlny. Následuje potvrzení vstupu na nejvyšší úrovni a stanovení termínu pro schválení Radou ministrů jednomyslně, Evropským parlamentem (nadpol. většina všech) a ratifikaci všemi členskými zeměmi včetně kandidáta.
AVIS Komise (opinion) důležité, ale nikoliv rozhodující, je to jen analýza několik zdrojů hodnocení, opakované prověřování (listopad) dotazníky distribuované během dubna - července ministerstvům a státní správě, ve dvou kolech (3200 otázek), rozděluje ministerstvo zahraničních věcí společné výbory a instituce Delegace Evropské komise mezinárodní organizace (IMF, OECD atd.) expertní mise EU nevládní organizace AVIS je impulsem k reakci uvnitř ES Mechanismus dvojí negociace jednatel předseda EU 15 aktérů ministři COREPER pověřené výbory de facto 12 aktérů žadatel Komise Podmínky posledního rozšiřování EU Na straně kandidátů tzv. kodaňská kritéria z 21. - 22. 6. 1993 (politická - demokracie, zákonnost, zajištění lidských práv a respektování a ochrany lidských menšin, ekonomická - tržní hospodářství a schopnost začlenit se do jednotného trhu a přijmout acquis communautaire) a tzv. madridské kritérium z 15. - 16. 12. 1995 (schopnost správních struktur dostát závazkům a procesu přípravy) Na straně EU reforma financování, politik a institucí (instituce v Amsterodamské smlouvě dvě varianty - max. 5 zemí a dílčí změny, více než 5 zemí rok před celkovým počtem 29 veliká konference) Intenzita vztahů nebyla konsensuální Rozšíření, nebo prohloubení? Většina pro prohloubení. Zastánci rozšíření Německo, později Rakousko a sever pro rozšíření. Pragmatickogeopolitický pohled: Rozšíření je politická věc, musí posílit stabilitu, vlna se může měnit. Něm, Itálie, Finsko, poději Francie Objektivnětechnokratický model: Rozšířit se EU může jen o ty, kdo na to mají. EU má omezené možnosti a zdroje. Regata. Zastáncem Komise, a některé země Řecko, Švédsko, Dánsko. Schéma institucí EU rámec smluv Evropská rada nejvyšší reprezentace Unie finanční kontrola soudní kontrola založena v 70. letech určuje obecné směry vývoje Unie nerozhoduje, ale primárně diskutuje jedná za diskrétních podmínek místo zasedání rotovalo, dnes Brusel. 27
Komise (Evropská komise) Komise má proměnlivou roli Může v Radě i EP předlohu stáhnout je stavebním kamenem supranacionality je složena z nezávislých kandidátů členských států, nad 27 rotace je motorem Společenství - disponuje právem legislativní iniciativy v pilíři ES má delegované exekutivní pravomoci kontroluje dodržování práva V reakci na situaci navrhuje další legislativu Komise navrhne legislativu Komise je prostředníkem procesu rozhodování Komise kontroluje její dodržování Zažaluje u ESD stát, který legislativu nedodržuje Vytváření legislativní předlohy - I. pilíř Předloha opouští Komisi Komise mění roli Funkce motoru Společenství jednotky A5 grades předseda Komise komisař kabinet generální ředitelství ředitelství jednotky A4 grades Hlasování v Komisi kolektivní odpovědnost za předlohu Politické prověření předlohy poslední možnost kontroly Projednávání technických otázek kontakt mezi generálními ředitelstvími Sepsání návrhu zpravodaj založení spisu EK má jako jediná možnost navrhovat legislativu. Ostatní orgány ji žádají aktivitu tzv. sekundární legislativní iniciativa. EK je průvodcem legislativy až do schválení a může ji kdykoliv stáhnout. EK má aparát k navrhování legislativní předlohy. Má zůstat v platnosti mechanismus legislativního monopolu? Jakou roli mám mít EK v dalších pilířích? Struktura zaměstnanců Komise A-A8 vyšší úředníci DG, pol. management LA tlumočníci B vyšší administrativa C kancelářské síly D servis a služby C 35% D 5% A 0% A1 A2 0% B 20% 1% A3 3% A4 8% A5 7% A6 5% LA 12% 28 % A7 4% A8 0% Rada EU (Rada ministrů) reprezentuje národní stanoviska členských států je složena na principu národním, politickém a odborném /různé podoby, dnes 9 sektorových rad/ Primárně rozhoduje, je uzavřená a nekontrolovatelná.
Hlasování v Radě EU varianta většinového hlasování varianta hlasování kvalifikovanou většinou QMV (dnes hlasy+státy+%populace) varianta jednomyslného souhlasu postupný posun ke kvalifikované většině, posilování nadnárodního charakteru EU, jednomyslnost u klíčových bodů Evropský parlament je přímým zástupcem lidu Společenství (785 členů) orgán, který zaznamenal největší posun v pravomocích kontroluje, přijímá legislativu a rozpočet Pravomoci parlamentu v legislativním procesu je konzultován spolupracuje - navrhuje pozměňující návrhy spolurozhoduje - disponuje vetem přijímá rozpočet, rozhoduje o financích je schopen odvolat Komisi vytváří vyšetřovací výbory schvaluje volby představitelů EU Rozhodovací mechanismus v EU (Rada + Evropský parlament) Komise navrhne akt, dvě komory hlasují, téměř u všech položek může EP blokovat. EP hlasuje prostou většinou z 785, klíčové otázky nadpoloviční většinou, výjimečně 2/3+51%. Rada jedná absolutní většinou (procedurální body), kvalifikovanou většinou ( vážení hlasů podle populace a dalších faktorů, typicky okolo 71%(255) z 345 a jednomyslností. Politická solidarita velkých k malým států. V EP je menší než v Radě. Tři hlasovací většiny. Počet států, počet hlasů a počet obyvatel (na žádost prověření 62%). Komise mediátorem procesu, může zklidnit spor. Ostatní orgány EU Vztahy mezi orgány EU I. pilíř Mezivládní konference Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů další orgány se speciálním významem Evropský soudní dvůr se Soudem první instance Účetní dvůr Legislativní monopol Komise legislativní iniciativa Komise hlídacím psem Evropská rada určuje hlavní směry vývoje Rada EU rozhoduje Evropský parlament spolurozhoduje Procedura 251 poradní orgány Smlouvy o ES Soudní dvůr Účetní dvůr
Rozložení hlasů v Radě EU Rozdělení celkem 345 hlasů v Radě EU Rozdělení 785 mandátů v EP země Malta Lucembursko Kypr Estonsko Slovinsko Lotyšsko Litva Irsko Finsko Dánsko Slovensko Rakousko Bulharsko Švédsko Portugalsko Maďarsko Belgie Česká republika Řecko Nizozemí Rumunsko Polsko Španělsko země 1 Malta Lucembursko Kypr Estonsko Slovinsko Lotyšsko Litva Irsko Finsko Dánsko Slovensko Rakousko Bulharsko Švédsko Portugalsko Maďarsko Belgie Česká republika Řecko Nizozemí Rumunsko Polsko Španělsko Itálie Francie Velká Británie Německo počet hlasů Itálie Francie Velká Británie Německo 0 20 40 60 80 100 počet křesel Vnitřní formy kontroly EU Vnější formy kontroly EU Kontrola Komise - omezení mandátu Komise smlouvami a Radou, kontrola parlamentem, který ji volí a odvolává jako celek dvěma třetinama odevzdaných a nadpoloviční většinou všech hlasů po třech dnech od podání návrhu, interpelace na Komisi Kontrola ESD - žaloba za nečinnost, žaloba za neplatnost aktů, komplexní kontrola orgánů a jejich činnosti Účetní dvůr - kontrola financí Rada - pouze povinnost odpovídat na otázky Kontrola na mikroúrovni v rámci každého z orgánů - především Komise (právo předsedy odvolat komisaře) EP - přímo voleb občany Projednávání změn na mezivldání konferenci - ratifikace (referenda, parlamenty) Kontakty mezi orgány EU a ministerstvy a vládami- (propojení s vládami skrze Radu, svázání stanovisek ministrů pozicí parlamentu - Dánsko, delegace pravomocí - svěřený mandát např. Irsko (1972), nebo Itálie (1989) Kontakty mezi národními parlamenty a EP - společný výbor poslanců COSAC Kontrola prostřednictvím politických stran - podíl evropských poslanců na chodu stran, prezentace na národních sjezdech, účast v předsednictvech Evropský konvent Smlouva z Nice Smlouva o EU Amsterodamská smlouva Smlouva o ESUO /2002 zanikla/ Smlouva o ES Smlouva o EURATOM Konvent novým nástrojem legitimity EU Konvent založen summitem v Laekenu (14. - 15. prosince 2001). Vytvořeno zvláštní těleso pověřené vedením diskuse o budoucnosti EU. Předsedou je V. Giscard d Estaing. Konkrétní otázky konventu: rozdělení a definování kompetencí v EU, zjednodušení nástrojů užívaných EU, zajištění demokratické transparentnosti, efektivnosti institucí, projednání alternativy vytvoření evropské ústavy.
Harmonogram jednání o smlouvách. Jednotný evropský akt 14 týdnů a 2 dny Smlouva o Evropské unii 51 týdnů a 4 dny Amsterodamská smlouva 64 týdnů a 5 dnů Smlouva z Nice 43 týdnů Ústava 10 týdnů a 1 den? Potom prodlouženo jednání o druhou mezivládní konferenci Konvent zasedal od 1. března 2002 do 14. června 2003. Předseda v závěrečné tzv. Římské deklaraci vyzývá zachování a nedotknutelnosti textu. Text projednáván na mezivládní konferenci 4. října 13. prosince 2004. Podpis druhé Římské smlouvy plánován původně ještě před volbami do Evropského parlamentu. Pro neúspěch svolána druhá mezivládí konference. Složení konventu 15 reprezentantů hlav států a vlád. 30 z národních parlamentů. totéž u kandidátských států. Kombinace zdrojů legitimity, je metoda konventu výhodná? Je lepší? 16 z EP, 2 Komise = celkem 105 členů. Kandidáti nemohou blokovat konsensus, k němuž se může mezi členskými státy dospět. Specifické postupy předsednictva. Nehlasuje se, kontrola informačních toků. Byl konvent demokratickým fórem? Jaký byl konventní mandát? Metody předsednictva a transparentnost. Postavení kandidátských zemí. Nátlak konventního vedení na IGC I. Zhodnocení metod konventu a jejich využití pro argumentaci demokratizace celého procesu. Text Ústavy Celkem 448 článků členěných do čtyř částí a připojené protokoly. Nahrazuje konsolidované smlouvy? Euratom mimo. ESUO zaniklo. Úvodní část hodnoty, principy, kompetence Druhá část vložená charta práv a svobod. Třetí část politiky a podrobnosti. Čtvrtá část závěrečná ustanovení, mechanismus přijímání a vystoupení. Protokoly, přílohy, prohlášení. Časové odkazy, expirace, rozdělení položek Kategorie unijních států velká velká země -Německo střední velká země - Francie, U.K. Itálie malá velká země - Španělsko a Polsko velký střední stát - Rumunsko střední střední stát - Nizozemí, Řecko, ČR, Belgie, Maďarsko a Portugalsko malý střední stát - Švédsko, Bulharsko a Rakousko velká malý stát - SR, Dánsko, Finsko, Irsko a Litva střední malý stát - Lotyšsko, Estonsko, Slovinsko, Kypr a Lucembursko malý malý stát - Malta SYMBOLY EU a základní rysy ústavní smlouvy Heslo: Jednotná v různosti. Svátek: Den Evropy 9. května. EU má právní subjektivitu. Ruší se maastrichtský chrám a dělení na agendu EU a agendu ES a agendu členských států. Zjednodušují se právní akty. Vyčleňují se kompetence na exkluzivní, sdílené a doplňkové. Nový princip solidarity zemí.
místopředseda Komise Právo požadavku (petiční) k EK. Volba Komise kvalifikovanou většinou s ohledem na volby v EP. Podmínkou kvalifikace a evropanství. Předseda může odvolat komisaře nezávisle. Mechanismus rotace vztahy mezi státy? Politizace Komise ideologický trust. Vnitřní napětí konkurence a odvolatelnost komisařů. Posílení vazby na členskou zemi a ztráta kolektivní paměti. Předseda omezen při sestavování týmu. Složení Evropské komise Do asi 2014 po 2014 1 komisař za členský stát předseda ministr zahraničí -místopředseda komisaři Důsledky pro instituci? Pro státy? kolegium 2 / 3 celkového počtu států v EU předseda ministr zahraničí -místopředseda Komisaři rotují s demografickou a geografickou rovnováhou Evropská rada Složení Rady ministrů Volba předsedy prezidenta EU na 2,5 roku. Zakázána kumulace s národní funkcí, jednou obnovitelná pozice. Volba kvalifikovanou většinou. vedení rady, zastupuje EU v SZBP odpovědnost za summity, Informuje EP společně s ministrem stanovování priorit zajištění dosažení konsensu a soudržnosti. Ministři členských zemí hlasují o předlohách Rada pro zahraniční věci předsedá ministr pro zahraniční záležitosti Rada ministrů Zásadní redukce dosavadních sektorových rad. Na kolik? Další verze rady určuje Všeobecná rada kvalifikovanou většinou Evropská rada Předsedají předsedové. Rotační model týmů volených na 18 měsíců. Výhodou je kompaktní program týmu Zahraniční politika EU Prezident Evropské rady přemostění obejití IGC Evropská rada Evropská komise vnější vztahy je ministr =dvojí klobouk Rada pro zahraničí Může se jednomyslně rozhodnout, že změní jednomyslnost na kvalifikovanou většinu. IGC nebude nutná. oznámí to národním parlamentům Nesmí být použito v oblasti vojenství a obrany Ministr zahraničí parlamenty to mohou blokovat (6 měsíců) EP musí souhlasit
Změny v EP Více položek odpovídá bývalé 251SES. Stává se pojistkou mnoha situací. Určena maximální velkost tělesa (750) a minimální (6) a maximální (96) počet poslanců za stát. Reformou rozpočtového řízení získává finanční vliv. Rozvržení výdajů ES/EU: povinné/nepovinné výdaje mizí, úprava rozpočtového řízení 21% 34% 2002 45% zemědělství SF ostatní 5% 5% 70. léta 90% Vliv EP v rozpočtu roste přeskupováním výdajů. Ústava přelomem ve vývoji. Posílení vnitrostátních parlamentů Komise musí dodržovat zásadu proporcionality a subsidiarity. Parlamenty mají možnost vyjádřit se k předloze do 6 týdnů. Jedna komora má jeden hlas. Pro protest je třeba jedna třetina (čtvrtina) hlasů. Komise se pak musí protestem zabývat. Vystoupení z EU Žádost je předkládána Evropské radě, proces připravuje Rada. Rada má za úkol vypracovat s vystupujícím státem dohodu a to s ohledem na směry definované Evropskou radou. Dohoda o vystoupení je v Radě přijata kvalifikovanou většinou po souhlase Evropského parlamentu. Vystupující stát se neúčastní ani diskuse v Evropské radě, ani hlasování v Radě ministrů. Přepokládá se, že se podaří přijmout dohodu o vystoupení, která potom svým vstupem v platnost ruší závazky plynoucí z Ústavy. Když se dohoda nepodaří, tak přestává Ústava pro vystupující stát platit za dva roky od data oznámení svého úmyslu vystoupit. Hlasování v Radě Dopady reformy na Radu Kvalifikovaná většina v Radě a nově i v Evropské radě kvalifikovaná většina je vymezena jako nejméně 55 % členů Rady, tvořených nejméně 15 z nich a zastupujících členské státy, které představují nejméně 65 % obyvatelstva Unie. Blokační menšinu musí tvořit nejméně čtyři členové Rady EU odstranila princip politické solidarity.po roce 2009 demografické kritérium, po 2014 tvrdá blokační menšina. Tři kritéria v hlasování redukuje na dvě. Růst významu koalic. Roztržení předsednictví a tím i vnitřních mechanismů v Radě. Vstupuje v platnost 1.listopadu 2009
Zastoupení zemí v Radě ústavní smlouva versus Nice (100%) Německo 201,60% Francie 144,80% Itálie 141,50% V.B. 136,40% Španělsko 103,80% Polsko 101,90% Nizozemí 86,40% Švédsko 62,80% Řecko 62,60% Česká republika 61,00% Belgie 60,70% Maďarsko 59,90% Portugalsko 59,10% Rakousko 57,40% Dánsko 54,10% Finsko 52,80% Slovensko 51,40% Lotyšsko 44,00% Litva 38,10% Slovinsko 35,20% Irsko 30,10% Estonsko 26,40% Kypr 13,60% Malta 8,50% Lucembursko 7,20% Institucionální pozice ČR v EU - model smlouva Rada ministrů (15+1) Amsterodamská smlouva 5 hlasů 87 (celk. počet hlasů) + 5 (ČR) Smlouva z Nice vstup za podmínek definovaných Přístupovou smlouvou % hlasů připadajících na ČR dle vzorce (15+1) - 5,43 % 12 hlasů 345 (celk. počet hlasů) - 96 (počet hlasů 11 potenciálních nových členů bez ČR) % hlasů připadajících na ČR dle vzorce (15+1) - 4,82 % 12 hlasů 321 (celk. počet hlasů) - 72 (počet hlasů 9 přistupujících států bez ČR) Ratifikace ústavy Všechno primární právo musí být ratifikováno. EU nemá nástroj jak ovlivnit samotnou ratifikaci. EU působí pouze politická rovina nátlaku. EU nikdy neměla plán B. Riskuje. % hlasů připadajících na ČR dle vzorce (15+1) - 4,82 % návrh ústavní smlouvy percentuální podíl počtu obyvatel ČR (10,3 mil.) na celk. počtu obyvatel Unie** (15+1) - 2, 66 % Ratifikace ústavy Snaha, aby ústava vstoupila v platnost 1. listopadu 2006. Obecně tři možnosti: Parlamentní hlasování: Jako mezinárodní smlouvy, případně změna ústavy Referendum: Závazné, konzultativní Kombinace obou: např. Irsko závazné referendum i parlament. Lucembursko, Španělsko, spojené království a Nizozemí konzultativní referendum a závazný parlament. Rakousko Belgie Kypr Německo Řecko Maďarsko Itálie Lotyšsko Litva Lucembursko Malta Slovensko Slovinsko Španělsko Estonsko Bulharsko Rumunsko Průběh ratifikace? Nizozemí 1. 7. 2005, proti 61,7 % účast 63 %? Francie 29. 5. 2005 proti 54,7% účast 69%
Nerozhodnuté země Plán D Evropské komise Dánsko referendum odloženo Finsko parlamentní debata odložena Irsko referendum odloženo Polsko parlament odložil hlasování Portugalsko referendum odloženo Švédsko jednání v parlamentu odloženo Spojené království oznámeno pozastavení celého ratifikačního procesu Česká republika Má smysl pokračovat v ratifikaci? Demokracie, dialog a debaty. Cílem je vytvoření konsensu o evropské budoucnosti. Naplánovaly se spanilé jízdy komise po členských zemích, vytvoření kulatého stolu pro demokracii s neziskovým sektorem, zvýšení volební účasti při volbách do EP, větší využití internetu atd. Spekulace o článku IV-443 ústavní smlouvy Článek navrhuje předat kauzu Evropské radě, jestliže ratifikují do dvou let 4/5 zemí. Do října 2006 (termínu) ratifikovalo zatím pouze 15 zemí, Finsko tak učinilo po termínu, Bulharsko a Rumunsko fakticky až vstupem do EU. Bez ohledu na toto prodloužení je ale v 27 členné EU ke plnění podmínky nutný souhlas 22 zemí a v 25 členné 20 zemí na místo dnešních 18. Tyto podmínky splněny nebyly. Ke smlouvě má výhrady více zemí než ústavní článek předpokládá. A to navzdory posunutí časového horizontu. Setkání v Madridu 26. ledna 2007 setkání pro ústavních zemí: demonstrace koalice a zájmů signatářů. Konstruktivní koalice proti pasivním odpůrcům? Mini smlouva, či maxi smlouva? Kdo má jaké zájmy?