Truchlení dětí a dospívajících PhDr. N. Špatenková, Ph.D. Bc. Jakub Jansa Katedra sociologie a andragogiky FF UP Olomouc
Smrt Ţivot kaţdého člověka jednou skončí. Smrt je univerzální lidská zkušenost. Smrt vyvolává obavy. Je to konec, zmar. Smrt je kulminací, vyvrcholením ţivota. Ţivot zasaţený smrtí je stresující pro všechny zúčastněné.
Smrt Smrt se dá očekávat, anticipovat přesto můţe představovat těţkou krizovou situaci. Krize je o to větší, jestliţe smrt přichází náhle, nečekaně, nespravedlivě či předčasně.
Smrt Způsobuje silné emoční reakce. Nabourává pocit vlastní identity, vztahy s jinými lidmi a přesvědčení o stabilitě a bezpečnosti světa. Je nejtěţší ztrátou, která nás můţe postihnout.
Děti a smrt Umírání, smrt a truchlení se dotýká dětí i dospívajících ve větší míře, neţ si obvykle uvědomujeme. Je to téma opomíjené. Neumíme čelit smutku dětí a dospívajících a nedokáţeme je adekvátně podpořit.
Mýty o truchlení dětí Děti nepociťují zármutek, nebo ho cítí, až když dosáhnou určitého věku. Děti truchlí v jakémkoliv věku. Způsoby, jakými děti smutek projevují, jsou různé a závisí na věku, vývojové úrovni a zkušenostech dětí. Čím více jsme schopni porozumět dětskému chápání smrti, tím více jsme připraveni jim pomoci.
Mýty o truchlení dětí Děti musíme chránit, jsou přece příliš malé na to, aby mohly zažít tragédii. Jakkoliv sebevíc budeme chránit dítě, je to marné. Je lepší poskytovat dětem a dospívajícím podporu, kdyţ se setkají se smrtí. Můţeme je učit jak truchlit, zahrneme je do tohoto procesu a nevyloučíme je z pohřebních a smutečních rituálů to pouze zvyšuje jejich strach a úzkost a vyvolává pocit odporu a bezmoci.
Mýty o truchlení dětí Děti by neměly chodit na pohřby/ děti by vždy měly chodit na pohřby. Děti a dospívající by měli mít moţnost volby, zda si přejí zúčastnit či nezúčastnit se pohřbu. Aby se ale mohli rozhodnout, potřebují dostatečné informace, podporu a respekt k jejich rozhodnutí.
Mýty o truchlení dětí Děti ztrátu rychle překonají. Nikdo rychle nepřekoná významnou ztrátu. Děti se stejně jako dospělí musí naučit ţít se ztrátou, kterou utrpěly.
Mýty o truchlení dětí Děti jsou trvale poškozeny brzkou a významnou ztrátou. Většina lidí (včetně dětí a dospívajících) je adaptabilních, dokáţe se relativně dobře přizpůsobit. Zatímco časná významná ztráta můţe ovlivnit vývoj, spolehlivá podpora a trvalá péče můţe truchlícím dětem i dospívajícím pomoci vyrovnat se se ztrátou.
Mýty o truchlení dětí Mluvení s dětmi a dospívajícími je nejefektivnější léčebný přístup pro ty, kteří se vyrovnávají se ztrátou. Otevřená komunikace s dětmi je velmi hodnotná, existují však i jiné přístupy, které dítěti umoţní tvůrčí způsob exprese, např. hra, umění, tanec, hudba, rituály. To vše mohou děti i dospívající vyuţívat, aby vyjádřili svůj zármutek a vyrovnali se se ztrátou.
Mýty o truchlení dětí Pomoc dětem a dospívajícím vyrovnat se se ztrátou je záležitostí rodiny. Rodina má v tomto ohledu pochopitelně hlavní odpovědnost. Je důleţité si ale uvědomit, ţe v době, kdy rodina proţívá těţkou ztrátu, schopnost jejích členů vzájemně si pomáhat je značně omezena.
Podpora rodiny Vyrovnání se se šokující zprávou Restrukturalizace pozic a rolí v rodině Moţnosti vnější pomoci Aktivizovat vnitřní/vnější zdroje Podpora členů rodiny v péči o sebe sama Stres ze smrti odhalí způsob zacházení se stresem v rodině, příp. můţe odhalit tajemství
Fáze truchlení dětí a dospívajících 1) Odmítání - nechci-to Dítě odmítá uvěřit, ţe někdo zemřel. Děti mohou na smrt reagovat citovým zvratem jsou veselé, pořád je něco napadá, jiné jsou velmi podráţděné, mají návaly hněvu. Projevují se chronické choroby, poruchy chování a učení a můţe dojít i k týrání zvířat.
Fáze truchlení dětí a dospívajících 2) Idealizace zemřelého člověka V této fázi jsou pro děti velmi důleţité předměty vztahující se k zemřelému. Některé děti se skrz tyto předměty identifikují s mrtvým, dítě si přeje oblékat jejich věci a být jako oni (např. mít stejné povolání apod.)
Fáze truchlení dětí a dospívajících 3) Znevažování zemřelého Negativní hodnocení zesnulého je pokusem dítěte o emancipaci, rozloučení. Bolest a hněv se mísí se zlostí, ţe byly ponechány samy. Pouze realistický pohled na zemřelého, vnímání všech jeho stránek, zaručí, ţe se mu dítě dokáţe znovu přiblíţit na jiné úrovni.
Fáze truchlení dětí a dospívajících 4) Znovupřiblížení jako forma zvládnutí Časový průběh truchlení nelze předvídat, na jeho konci je opětovné přiblíţení se mrtvému na kvalitativně nové úrovni. Akutní ţal odezní, ale jizvy zůstávají. Dospělí by měli být dětem vzorem, jak s těmito jizvami zacházet, jak se s nimi naučit ţít.
TAO (Colorosová, 2008) T(ime) čas A(ffection) láska O(ptimism) optimismus
Kdy vyhledat pomoc? Člen rodiny spáchal sebevraţdu Dítě vykazuje děsivé noční můry či spánkové poruchy Dítě má problémy ve škole Dítě má psychosomatické potíţe Dětské stravovací návyky se začínají pozměňovat Dochází k regresi chování
Doporučená literatura COLOROSOVÁ, Barbara. Krizové situace v rodině : Jak pomoci dětem překonat smrt blízkého člověka, nemoc, rozvod a trauma adopce. 1. vyd. Praha : Ikar, 2008. 240 s. ISBN 978-80-249-1027-7. KÜBLER-ROSS, Elisabeth. O dětech a smrti. Praha : ERMAT, 2003. 311 s. ISBN 80-903086-1-9. MATĚJČEK, Zdeněk, DYTRYCH, Zdeněk. Krizové situace v rodině očima dítěte. 1. vyd. Praha : Grada, 2002. 128 s. ISBN 80-247-0332-7.
Děkujeme za pozornost. n.spatenkova@volny.cz jak.jansa@seznam.cz