10/2004 Hovězí a telecí maso společná zemědělská politika EU a její praktická realizace v ČR Nové členské státy hrají plnohodnotnou úlohu při utváření Evropského sociálního modelu Zdravá výživa prodlužuje věk Byla obnovena tradice fotbalových turnajů masného průmyslu Dobrá předpověď pro vepřové maso LIST ČESKÉHO SVAZU ZPRACOVATELŮ MASA Ročník XIII. 19. října 2004 Cena 12 Kč Protinožci si libují nad českým masem Dlouho nic a nejednou jakoby se protrhl pytel s přáteli, kteří žijí na druhé polokouli. Do Prahy přijela s rodinou inženýrka Marie voň Winterberg, která žije v australském městě Hermitage a na dveře sídliště, kde bydlím, zaťukal Ian Barney, šéfkuchař z novozélandského Ouclendu, dlouholetý přítel naší rodiny. Australákům, jak sama svou partu Maruška, moje spolužačka z pražské zemědělské univerzity nazvala, jsem připravila vepřové řízky. Kiwimu, tak se říká u protinožců lidem z Nového Zélandu, jsem zase nabídla nadívané kuře. Libovali si a během týdne, kdy jsme společně navštívili pár českých hospod, nešetřili uznáním na českou kuchyni a především na chutné české kuře, vynikající vepřové maso a skvělé hovězí. Maruška dokonce baštila vepřové řízky naveliko, prý do zásoby. Chválila chuť, strukturu masa a nezdráhala se sníst i trochu tuku. Jen jsem kroutila hlavou, protože podle dopisů jsem měla dojem, že je takřka vegetarián. Kdepak, to je jen z nouze cnost, bránila se a vyprávěla, proč v Austrálii prakticky nejí vepřové maso. Prasata se krmí masokostní a rybí moučkou, stejně jako drůbež a světe div se, v Austrálii není zakázané ani přimíchávat masokostní moučku do krmiv při rychložíru skotu. Nevyskytlo se tam ještě nikdy BSE a tak není čeho se bát. Na chuti masa ale tyto příměsi svou příchuť zanechají. Totéž tvrdil Ian, jakoby se s Maruškou, s níž se nikdy v životě nesetkal, domluvil. Koukala jsem na ně s nepochopením, protože právě Austrálie se dokázala vymanit z nesmyslných dovozů levného a nekvalitního zboží ze zemí jižní polokoule a raději produkuje a prodává dražší, ale vysoce kvalitní zboží z přírodních vláken. Proč totéž nedělají u potravin? To mi tak šlo hlavou, když jsem se ptala, proč jednoduše neučiní jednoduché veterinární opatření a tyto příměsi se z potravního řetězce jednoduše nevyjmou. A slyšela jsem hned starou známou písničku, kterou už dobře znám z Ameriky. To by naši farmáři neobstáli ve světové konkurenci, vyráběli by dráž a to by neuspěli na americkém trhu, natož na evropském. To nejde. A tak Australané a Novozélanďané budou mít alespoň o důvod víc rozšiřovat kulinární turistiku a vyjíždět za dobrotami z masa do Evropy, nejlépe do České republiky. Jen se prý musíme méně mračit na svět a být většími optimisty, tvrdili opět shodně. A rodilý Novozélanďan Ian přidal prosbu, víc se věnovat angličtině. V obchodech se prakticky nesetkal s tím, že by někdo s ním v jeho mateřštině alespoň pár holých vět prohodil. I svět se vám víc otevře když se dokážete anglicky vyjádřit a reagovat, říkali a skvělé maso řadili hned na roveň památek. Tak vidíte a já si myslela, že zejména v hovězím mase, zase tak nej a super nejsme. Stačí ale vyjet k protinožcům a člověk by si začal víc vážit toho, co jsme doma odjakživa uměli produkovat. O jatečných zvířatech to platí s určitostí. E. Línková BRUSEL (dra) Budoucí místopředseda Evropské komise Günter Verheugen se před poslanci Evropského parlamentu 30. září vyslovil proti harmonizaci podnikových daní v EU, kterou před časem požadovala i německá vláda. Rozdíly ve zdanění nejsou podle něho pro EU nebezpečím, naopak posilují konkurenci. Verheugen si však přeje sladění základu pro výpočet podnikových daní; už proto, aby se zlepšila srovnatelnost statistik. Má radost, že se tím začne zabývat pracovní skupina členských zemí, včetně těch, které s tím nesouhlasí. Bylo by to dobře už proto, aby ustala jedovatá debata z poslední doby, která není pro nikoho užitečná, uvedl. Česká republika se několikrát vyslovila jak proti harmonizaci podnikových daní, Nastávající chladné podzimní počasí nutí hospodyňky měnit sortiment nakupovaných masných výrobků ve prospěch skupiny vařených. Problémy s DPH má většina nových členů EU PRAHA (dra) Problémy s novým zákonem o dani z přidané hodnoty nemá pouze Česká republika, ale i většina ostatních nových členů Evropské unie. Změny potřebné kvůli vstupu do EU přijaly státy často ve spěchu, a předpisy tak obsahují řadu chyb nebo sporných výkladů. Země již připravují novely s nutnými změnami. Česko plánuje asi 200 úprav, což je ze všech zemí zdaleka nejvíce, uvedli odborníci na mezinárodní konferenci o DPH, kterou pořádala společnost PricewaterhouseCoopers. tak proti sladění daňového základu. Diskusi oživil naposledy francouzský ministr financí Nicolas Sarkozy, když požadoval, aby nové Členské státy, jež uplatňují nízké daně, ztratily nárok na dávky z regionálních fondů EU. Verheugen, který kormidloval nedávné velké východní rozšíření EU, hájil jednoznačně nové členské státy před obviněními z tzv. sociálního dumpingu. Zdůrazňoval, že po l. květnu panují v pětadvacetičlenné unii rovné podmínky; nižší mzdy v některých zemích zákonitě odrážejí nižší životní úroveň i produktivitu práce a nejsou prvkem nerovné soutěže. Nejvíce času věnoval vysvětlování, jak chce soustředit pozornost Evropské unie v příštích pěti letech na hospodářský růst a zvyšování zaměstnanosti. Poslancům vyložil, že jedině lepší výkonnost ekonomi- Otázkou zůstává, zda ČR udělala nejvíce chyb, nebo má nejupřímnější ministerstvo, poznamenal Ian Glogoski z české pobočky PwC. Podle resortu financí je skutečných problémů mnohem méně, ale každý z nich vyžaduje zásah do více paragrafů. Všechny změny, které provádíme, jsou ve prospěch daňových subjektů, řekl mluvčí MF Marek Zeman. Slovensko, Maďarsko, Lotyšsko nebo Estonsko připravují asi přes 50 různých změn a opatření. Slovinsko hovoří o několika málo změnách, stejně jako Polsko. Změn je sice jen několik, zato zásadních, poznamenal Marcin Chomiuk z polské pobočky PwC. Podle něj je však polská vláda slabá, a některá opatření tak pravděpodobně odsune. Podnikatelům ve většině zemí chybí především metodické komentáře ministerstev, které by jim u nejasných situací vysvětlovaly, jak postupovat. České ministerstvo financí takové komentáře postupně zveřejňuje na internetových stránkách. Po naléhání podnikatelů navíc slíbilo, že v září písemně vyzve finanční úřady, aby tolerovaly metodické chyby způsobené nesrovnalostmi v zákoně. Pravidla pro DPH upravuje v EU takzvaná šestá směrnice, která je závazná pro všechny členské země. Řada států se však v některých politicky citlivých bodech vzpírá a odmítá Bruselu poslušnost. ČR se takto pře o sazbu DPH u dětských plen. Například polská vláda zase nechce zvýšit daň u Internetu, a naopak se brání zrušení zvláštní spotřební daně na dovezené staré automobily. Tato poměrně vysoká daň se platí podle věku vozu a podle expertů odporuje unijním pravidlům. Polsko sice pod tlakem Bruselu zvažuje přeměnu této daně na registrační poplatek, ten by se však dotýkal všech vozů. Kupec by tak za hodně starý automobil zaplatil třeba 500 eur a za poplatek tisíc eur, to nedává smysl, uvedl Chomiuk. Daňové zvláštnosti mají i další nováčci v unii. Maďarsko má zvláštní kulturní daň, která se paradoxně vztahuje i na mobilní telefony. Lotyšsko zdaňuje národní přírodní zdroje a pravděpodobný budoucí člen EU Rumunsko má zase vysokou spotřební daň na kávu. Vylepšené zákony o DPH by měly ve většině zemí začít platit od počátku příštího roku. Češi se pravděpodobně dočkají zlevnění vstupného do muzeí, na historické památky a do zoologických a botanických zahrad. Levnější by mohlo být ubytování vysokoškoláků na kolejích a stavební práce u objektů pro sociální bydlení. Změny již navrhl přijmout sněmovní rozpočtový výbor, o předloze budou čeští poslanci jednat v polovině října. Mezinárodní konference o zkušenostech s DPH v nových členských státech se zúčastnili daňoví oborníci z nových členských zemí Evropské unie, zástupci ministerstev financí, Evropské komise i soukromých společností. Verheugen nesouhlasí s harmonizací podnikových daní v EU ky může zajistit vysoké sociální standardy a silnou ochranu životního prostředí. Výkonnost a konkurenceschopnost je základ všeho. Jedině s výkonnou ekonomikou můžeme dosahovat sociálních cílů, reagoval komisař na obavy, že se příští EK od listopadu soustředí jen na ekonomiku a ponechá stranou sociální aspekty, ochranu spotřebitelů či péči o životní prostředí. Snažil se dokazovat, že jde o spojité nádoby, které nelze pojímat odděleně. Verheugen bude mít v novém týmu José Barrosa na starosti průmysl a podnikovou sféru, ale především koordinaci skupiny komisařů, do jejichž resortů spadá takzvaná lisabonská strategie. To je soubor cílů a postupů, jež mají zajistit, aby se EU stala nejvýkonnější sociálně spravedlivou ekonomikou na světě. Při tříhodinovém slyšení v průmyslovém výboru EP proto Chovatelé prasat začínají být v zisku, maso se zdraží Praha (egi) Ceny zemědělských produktů se postupně přibližují cenám v Evropské unii, což znamená pozvolný další růst cen i na pultech. V nejbližší době nezdražíme vepřové, chceme pro zákazníky ty nejlepší ceny, uvedl Tomáš Fiala tiskový mluvčí firmy Julius Meinl. Podle analytiků se zdražení před koncem roku ani vepřovému nevyhne. Výkupní cena prasat se stabilizovala kolem 39 až 40 korun za kilogram živé hmotnosti. Chovatelé na prasatech mírně vydělávají. Cenu již výš nepoženeme, řekl předseda odbytového družstva Centroodbyt Jan Veleba. Na trhu se podle něj projevuje stále spíše převis poptávky nad nabídkou. Začátkem roku byla farmářská cena jen na 25 korunách za kilogram živé váhy prasete. Ztráty chovatelů z krize, která trvala od listopadu 2002 až do vstupu do EU, odhadujeme asi na 2,5 miliardy korun, prohlásil. Držet cenu na současné úrovni jim pomohly vývozy do zemí Evropské unie a současná nižší cena za krmivo. Nebýt vstupu do EU, chov prasat by v tuzemsku zřejmě zkolaboval, řekl Veleba. Přiznejme si, že v České republice je stále nadbytek zpracovatelských kapacit a na trhu stále ještě operují zpracovatelé, kteří do modernizace neinvestovali a podbízejí se nižší cenou, řekl Andrej Babiš, jehož firma Agrofert je významným akcionářem Kosteleckých uzenin. Nyní jsou zpracovatelé v kleštích, uvedl předseda představenstva Kosteleckých uzenin Jan Boček. Zemědělci od začátku roku zvýšili cenu za kilogram vepřového masa o patnáct korun, to je o 60 procent. Na pultech ale cena tak výrazně neposkočila, supermarkety se snaží příliš nezdražovat maso, ale postupně k tomu musí dojít, dodal Boček. Farmářské ceny se musí postupně harmonizovat s cenami v Evropské unii, uvedla agrární analytička Stanislava Burdová. U vepřového masa byl český průměr 37,50 korun za kilogram v živé váze, u 25 států Evropské unie to bylo o dvě koruny výš. Jsou tam přitom zahrnuté ceny i těch zemí, kde je levněji. Je to především Polsko a Maďarsko, uvedla Burdová. Připustila, že ceny porostou rychleji než platy. Příjmy občanů nových členských zemí Evropské unie se nebudou tak rychle harmonizovat, ale potraviny půjdou cenou nahoru, s tím musíme počítat, dodala Burdová.Totéž vyjádřil i Andrej Babiš. Zatím jsou u masa na pultech cenové rozdíly na úrovni zhruba 30 procent, to se ale bude postupně smazávat. U nás ceny ještě poskočí směrem k cenám v Německu nebo Francii ale i Řecku, uvedl. zabrousil do mnoha oblastí včetně sociální, kterou bude obsluhovat český komisař Vladimír Špidla. Lisabonská strategie od roku 2000 rozbujela Verheugen vypočítal, že se skládá už ze 117 cílů, devíti koordinačních procesů, vyžaduje předložení 300 zpráv a podobně. Po pěti letech bude tudíž nezbytné ji zjednodušit, projasnit a soustředit do několika stěžejních směrů. Českému poslanci Miloslavu Ransdorfovi (KSČM) vyložil, že se tato strategie nestane kafkovským románem, pokud se jí podaří do jarního summitu EU vyhodnotit a přepracovat. Odmítl také jeho obavy z návrhu směrnice o povolování chemikálií (REACH), i když uznal, že to je sice ambiciózní, ale zrádný zákon, který by stálo za to podle dopadových studií případně ještě otevřít.
2 Z D O M O VA Hovězí a telecí maso S P O L E Č N Á Z E M Ě D Ě L S K Á P O L I T I K A E U A J E J Í P R A K T I C K Á R E A L I Z A C E V Č R Přibližně 6 % skotu z celkové světové populace se nachází v EU. Výdaje za hovězí maso představují zhruba desetinu výdajů na potraviny u spotřebitelů v EU. Z celkové spotřeby masa v EU hovězí maso tvoří 25 %. V roce 1964 byla zavedena společná organizace trhu s hovězím a telecím masem v EU, která od té doby doznala podstatných změn. Společná organizace trhu s hovězím a telecím masem Právním základem společné organizace trhu s hovězím a telecím masem a zároveň nejdůležitějším nařízením v této oblasti je Nařízení Rady 1254/1999, které zahrnuje: Institucionální ceny. Intervenční mechanismy zahrnující intervenční nákupy, skladování intervenčních zásob, prodej intervenčních zásob a soukromé skladování. Různé druhy podpor na eliminaci snižování intervenční a základní ceny. Opatření ovlivňující dovozy ze třetích zemí (země mimo EU) a podpory vývozu z EU do třetích zemí. Organizace cenového monitoringu Pokud na trhu s hovězím a telecím masem nabídka převyšuje poptávku, má to za následek snížení nákupních cen pod stanovenou úroveň. Za této situace mohou vstoupit na trh intervenční agentury, které eliminují cenové výkyvy na trzích členských států EU tím, že odčerpávají z trhu přebytky produkce. To však vyžaduje, aby byly k dispozici informace o cenovém vývoji příslušné komodity na trhu. Referenční ceny skotu na trhu EU představují referenční ceny jatečně upravených trupů (JUT) skotu. Referenční cena EU se vypočítává každý týden a používá se k odhadu situace na trhu s hovězím a telecím masem. Klasifikace jatečných těl Pro zabezpečení a možnost porovnávat jednotlivé produkty trhu Rada EU sjednotila v členských zemí EU hodnocení dospělých jatečných zvířat podle jejich zmasilosti a stupně protučnělosti (Nařízení 1208/81, včetně dalších novel), u nás známé jako systém SEUROP (Vyhláška MZe ČR 354/2001 Sb.). Cena jatečného těla Od členských států EU se vyžaduje zaznamenávání cen jatečně upravených těl na základě klasifikační stupnice, paralelně s cenami za živou hmotnost. Ceny se určují a zaznamenávají každý týden podle zařazení jatečných těl mladých volů, jalovic, mladých býků a krav do tříd podle zmasilosti a stupně protučnělosti. Ceny jsou vážené za použití koeficientů, které se stanovují ročně podle údajů jednotlivých států EU. Průměrné ceny se odhadují pro každý členský stát EU a pro EU jako pro celek. Tyto ceny jsou důležité pro účely intervenčních nákupů. Intervenční systém Institucionální ceny Základním předpokladem pro spuštění intervenčního mechanismu je týdenní zaznamenávání tržních cen na národní úrovni a na úrovni EU. Referenční ceny se zjišťují u následujících kategorií: Býci do 2 let, býci nad 2 roky, voli, krávy, jalovice. Od 1. 7. 2002 platí základní cena ve výši 2 224 EUR/t jatečných těl. Pokud dojde k poklesu tržní ceny pod 103 % základní ceny a během 2 týdnů se udrží na této úrovni, je možné EU vyhlásit podporu soukromého skladování. Od tohoto stejného termínu platí změněný záchranný intervenční systém, který spočívá v intervenčních nákupech pomocí tendrů, pokud v některých členských zemích klesne tržní cena jatečných býků a volů pod cenu l 560 EUR/t a tento stav potrvá po dobu minimálně 2 týdnů, ale s výhledem dalšího poklesu. Nákup pro veřejné intervence Pro intervenci na trhu s hovězím a telecím masem jsou stanoveny podmínky (Nařízení 1254/1999 a nařízení 562/2000): Nákupy prostřednictvím veřejných soutěží (trendů) a jeho pozastavením. Veřejné skladování. Prodej intervenčních zásob. Podmínky na základě vyhlášení intervenčních nákupů vyhlašuje SZIF a zemědělské veřejnost bude včas informována. Předpokladem pro uskutečnění nákupu prostřednictvím veřejné soutěže (tendru) je: Evidence tržních cen (organizace celkového monitoringu). Dodržení požadovaného druhu a kvality nakupovaného masa. Oznámení veřejné soutěže v Úředním věstníku EU. Složení záruk a splnění dalších věcných a formálních náležitostí předkladateli nabídek. Začátek a ukončení nákupu veřejnou soutěží Rozhodnutí o začátku veřejné intervence podle jakostní třídy a členské země anebo jeho regionu se přijme tehdy, pokud po dobu 2 po sobě následujících týdnů klesne tržní cena pod cenu 1560 EUR/t s výhledem dalšího poklesu. Rozhodnutí o ukončení veřejné intervence podle kategorie a členské země a nebo jeho regionu přijme Evropská komise tehdy, pokud tržní cena je po dobu alespoň l týdne vyšší než 1560 EUR/tunu. Veřejná soutěž a příjem do veřejných skladů Zahájení, změna a ukončení veřejné soutěže se zveřejňují v Úředním věstníku EU. Předkládání nabídek intervenčním agenturám Po dobu trvání veřejné soutěže končí doba na nabídky každé druhé a čtvrté úterý v měsíci o 12 hod (bruselského času) s výjimkou druhého úterý v srpnu a čtvrtého v prosinci (v měsíci bez nabídek). Platnosti nabídek Nabídky mohou předkládat: Schválená jatka na porážku hovězího dobytka. Obchodníci s hospodářskými zvířaty a nebo s masem. V průběhu veřejné soutěže můžou zájemci předložit v l kategorii jenom l nabídku. Odprodej intervenčních zásob Hovězí maso se prodává z intervenčních skladů prostřednictvím prodejů odsouhlasených na úrovni řídícího výboru Evropské komise. Nejběžnějším způsobem je dvojstupňový prodej. Komise určí na jaké účely musí být maso z konkrétního prodeje použité. Může jít o prodej na vnitřním trhu EU, o vývoz a nebo zpracování. První stádium dvojstupňového prodeje je prostřednictvím veřejných soutěží (tendru), kde Komise stanoví minimální cenu tendru, před oznámením příslušného prodeje. Tendry (nabídky) se posuzují stejným způsobem jako tendrové prodeje (jako při nákupu na intervence). Hovězí maso, které zůstane, je potom prodáváno za pevnou cenu, která je rovna minimální ceně tendru. Prostřednictvím tendru, které byly používané i v minulosti, jde o prodej mraženého anebo konzervovaného masa, speciální prodeje sociálním organizacím a speciální prodeje za pevné ceny. MZe ČR Nové členské státy hrají plnohodnotnou úlohu při utváření Evropského sociálního modelu Katharina von Schnurbein odešla do Bruselu a nedělá již tiskovou mluvčí Evropské unii v Praze, ale je u eurokomisaře Vladimíra Špidly. Jaký program Špidla startuje, o tom jsou následující řádky. Praha/Brusel (li) Nové členské státy se začlení do Evropského sociálního modelu a vzhledem ke svým rezervám pracovních sil a celkově vysoké úrovni dosaženého vzdělání jsou dlouhodobě na dobré cestě stát se významnou hnací silou hospodářského růstu a sociálního pokroku. Toto je jeden z hlavních závěrů páté výroční zprávy o sociální situaci v Evropě, jež byla prvního října zveřejněna a poprvé zahrnuje také rozšířenou EU s 25 členskými státy. Zkušenost s předchozími rozšířeními ukazuje, že ačkoli EU v současné době čelí naléhavějším problémům, jako jsou chudoba, sociální deprivace a nerovnost mezi lidmi, bude pro ni postupem času rozšíření přínosem. Zpráva uvádí skutečnost, že všech 25 členských států, i přes rozdíly, jež mezi nimi existují, sdílí hlavní sociální hodnoty, řeší stejné záležitosti a potýká se se stejnými základními problémy demografického stárnutí společnosti, snižujícího se počtu pracujících obyvatel a potřeby reformovat penzijní systémy a systémy zdravotní péče. Přistoupení 10 nových členských států v květnu 2004 nezmění proces stárnutí v Unii. Neboť ačkoli jsou obyvatelé těchto zemí mladší než ti v evropské patnáctce, mají i tyto země v posledních deseti letech nízkou míru porodnosti a jejich demografický model se přiblíží modelům států EU-15. Životní úroveň v EU je po rozšíření nižší. Téměř každý třetí člověk v EU-25 vydělává méně než 75 procent průměrného platu na osobu, přičemž dvě třetiny těchto lidí žijí v nových členských státech. Jedná se přibližně o 95 procent jejich populace. Rozdíly mezi nejchudšími a nejbohatšími ve společnosti zde však nejsou tak velké jako v EU-15. Kromě toho existuje ve většině nových členských států slušná míra sociální soudržnosti a řada těchto zemí má dobře vyvinuté systémy sociální ochrany. Několik nových členských států zavedlo v době své hospodářské a politické přeměny smělé reformy penzijních systémů a systémů zdravotní péče, což svědčí o schopnosti řešit obtížné záležitosti, které reformy přinášejí. Tyto země se tak připravily na své připojení k lisabonskému procesu. I před přistoupením procházely novými postupy sociálního začlenění a penzijní reformy a uvedená zpráva ukazuje, že hrají zcela jistě plnohodnotnou úlohu při utváření Evropského sociálního modelu, ať už jako příjemci výhod či ti, kteří přispívají. Zpráva o sociální situaci je klíčovým referenčním dokumentem pro sociální politiku, jež slučuje statistické znázornění sociálních otázek s výsledky průzkumů o postojích a názorech veřejnosti. Eurostat umožní přístup do svých databází zdarma PRAHA (egi) Statistický úřad Evropské unie Eurostat umožnil veřejnosti od pátku l. října přístup do svých databází zdarma. Jde hlavně o přístup do databází New Cronos a Comext, jež obsahují nejdůležitější hospodářské a další ukazatele za všech 25 zemí unie. Dosud se za ně muselo platit. Uživatelé budou moci využít předem definovaných tabulek, nebo si sami sestavit tabulku podle vlastního přání. Rozsáhlá inovace stránek Eurostatu usnadní a zrychlí přístup k hledaným údajům a přinese lepší orientaci v nabízených službách, uvedl Český statistický úřad. Eurostat zároveň ve spolupráci s národními statistickými úřady zřizuje síť středisek pod názvem European Statistical Data Support (ESDS). V ČR bude jako národní kontaktní místo pro podporu uživatelů při práci s evropskými statistickými informacemi sloužit pracoviště informačních služeb ČSÚ na kontaktní adrese esds@czso.cz. ČSÚ také oznámil, že od října spustí novou verzi webových stránek všech svých 14 krajských reprezentací v jednotném uspořádání. Nová podoba a uspořádání má za cíl hlavně usnadnit vyhledávání informací. Nový systém je ve všech krajích velmi podobný, a uživatelé by tak měli najít shodnou informaci na stejném místě stránek jednotlivých krajů, uvedl ČSÚ. Snadnější správa webových stránek povede podle úřadu i k vyšší aktuálnosti dat a informací. Palas odvolal šéfa SVS Holejšovského, nahradí ho Malena PRAHA (li) Ministr zemědělství Jaroslav Palas odvolal koncem září ústředního ředitele Státní veterinární správy Josefa Holejšovského. Ve funkci ho nahradí dosavadní ředitel jednoho z odborů SVS Milan Malena. Uvedl to mluvčí ministerstva zemědělství Martin Severa. Palas uvedl, že v poslední době není spokojen s prací šéfa veterinární správy. Holejšovský chtěl například podle Palase bez vědomí ministerstva jako zřizovatele zrušit Státní veterinární ústav v Brně. Pan ústřední ředitel bez vědomí zřizovatele zrušil brněnský veterinární ústav a dal výpovědi 37 lidem, což jsem mu hrubě vytkl a celou operaci, která nebyla konzultována, jsem zastavil, řekl Palas. Holejšovský k tomu uvedl, že veterinární správa ministerstvo informovala o záměru ukončit činnost brněnského ústavu, který byl podle oznámení jeho ředitelky v platební neschopnosti. Podle pozdější kontroly finančního úřadu ústav v záporné bilanci nebyl. Holejšovský pracoval jako šéf SVS od roku 1999, kdy ho jmenoval tehdejší ministr zemědělství Jan Fencl. O svém dalším působení zatím podle svých slov nemá přesnější představu. Podle zdrojů blízkých ministerstvu zemědělství, se Holejšovský dopustil některých nepřesností pokud šlo o monitorování kontrol v potravinářských provozech a nedal do Bruselu včas přesné údaje o počtu potravinářských firem, které musí z důvodů hygienických a veterinárních ukončit činnost. S tím do jisté míry souvisí i opakované kontroly bruselských veterinářů, které proběhnou během měsíce října v různých potravinářských firmách zpracovávajících maso, mléko a drůbež. Živnostníci se cítí po vstupu do EU ohroženi nejvíc PRAHA (egi) Živnostníci a malé podniky s méně než deseti zaměstnanci se cítí nejvíce ohroženi vstupem České republiky do Evropské unie. Třetina živnostníků se obává, že se jejich firma nedokáže přizpůsobit podmínkám EU. Zjistila to v srpnovém průzkumu agentura STEM/MARK. Dodala ale, že právě malí podnikatelé se nejméně zajímají o dopady, které na ně může vstup do unie mít. Optimismus panuje naopak mezi velkými podniky. Konkurence a změn podmínek podnikání se bojí 14 procent z nich. Celkové výsledky ukazují, že strach podnikatelů ze vstupu do unie mírně opadl. Pět měsíců před květnovým vstupem do unie se 71 procent podnikatelů domnívalo, že vstup výrazně ovlivní jejich podnikání. Pět měsíců po vstupu si to myslí 65 procent podnikatelů. Zhruba třetina respondentů naopak uvedla, že se jich vstup nijak nedotkl a ani v budoucnu nedotkne. Před vstupem to očekávala necelá čtvrtina podniků. Většina středních podnikatelů (81 procent) počítá s tím, že je působení na společném evropském trhu ovlivní. To samé si myslí polovina živnostníků. Podle oboru podnikání se vstup do Evropské unie nejvíce projevil v potravinářství a cestovním ruchu, nejméně zatím v technických oblastech. Podnikatelé podcenili především nutnost přizpůsobit se novým normám a technologiím a nyní to dohánějí, uvádí STEM/MARK. Více než dvě třetiny podnikatelů připustily, že musely nebo budou muset přizpůsobit technologické postupy. Polovina firem bude muset nakoupit nová zařízení. Zájem o zjišťování dopadu vstupu roste s velikostí firmy. Odpovědnější v předcházení možným následkům jsou střední firmy s 50 až 250 zaměstnanci. Živnostníci a malé firmy se hledáním informací příliš nezabývají. Nejohroženější skupinou tak jsou firmy s jedním až devíti zaměstnanci, z nichž 44 procent zatím možné dopady nezjišťovalo. Nejčastějšími zdroji jejich informací jsou noviny, rozhlas a internet. Agentura provedla výzkum mezi 344 živnostníky a podnikateli z 25 klíčových skupin živností v České republice. Dietní párky aspoň dvacet kilo, já chci hodně zhubnout. (sch)
Z D O M O VA A K T U Á L N Ě N A B Í D K Y I N F O R M A C E 3 Zdravá výživa prodlužuje věk Praha (egi) Nejvíc masa v přepočtu na osobu a rok se v České republice snědlo v roce 1990. Každý Čech stačil sníst 97 kilogramů masa a jen 50 kilogramů z tohoto množství tvořilo vepřové. Agentura GfK se zajímala o to, jak dnes Češi jedí a které druhy preferují. Za základ brali sto procent a z tohoto čís- la podle odpovědí sestavili oblibu jednotlivých druhů mas. I když v průměru Češi dál preferují vepřové maso, ze sto dotázaných většina uvedla drůbeží maso, proto na grafu obliby jednotlivých druhů masa nejde o procentuelní součet, ale pořadí obliby. Jiří Klán z GfK uvedl, že drůbeží maso vede jednak možností rychlé úpravy a potom i svou dietností. A jak byl doplněn primářem Petrem Suchardou z České obezitologické společnosti, lidé si skutečně hlídají kalorie, obsah cholesterolu a někteří i podíl stopových prvků a vitamínů v té které potravině. Z výzkumu vyplynulo i to, že vzdělanější lidé, středo a vysokoškoláci stále častěji do jídelníčku zařazují ryby a krůtí maso. Máme klinicky ověřeno, že lidé, kteří se stravují zdravě si mohou prodloužit život o deset až dvacet let, uvedl Sucharda. Krůtí maso je dobré svou nízkou kalorickou hodnotou, je ideální pro to, aby lidé přijímali menší množství energie jídlem, dodal. Snížení podílu ischemických chorob u českého obyvatelstva, ke kterému dochází v posledním desetiletí přičítá právě i zdravějšímu jídelníčku. Členům Českého svazu zpracovatelů masa P O Z V Á N K A na 19. valnou hromadu Českého svazu zpracovatelů masa, Program: která se bude konat ve středu, 10. listopadu 2004, od 10 00 hodin, v Kulturním domě ve Větrném Jeníkově. 1. Zahájení a procedurální záležitosti valné hromady 2. Zpráva o činnosti ČSZM od 18. valné hromady 3. Zpráva dozorčí rady o hospodaření ČSZM za 1. 6. měsíc roku 2004 4. Schválení rozpočtu ČSZM na rok 2005 5. Schválení vyloučení členů z ČSZM z důvodu neplnění členských povinností 6. Volba zástupců do dozorčí rady ČSZM 7. Změny stanov ČSZM 8. Diskuse 9. Závěr Krůtí maso jde hlavně do menších prodejen s potravinami a masem V koncentraci stání pro výkrm krůt je největší Zemědělské obchodní družstvo Brniště. Řediteli družstva Stanislavu Hečkovi jsme položili několik otázek. Jaká je produkční kapacita výkrmu v ZOD Brniště? Ročně vyprodukujeme 2,5 tisíce tun krůtího masa. Čím chcete ovlivnit růst spotřeby krůtího masa? Především chci upozornit na to, že na kvalitě masa se výrazně podílí složení krmiva. Již několik let nepřidáváme masokostní ani rybí moučku. Přestali jsme s tím, ještě před zákazem vydaným Evropskou unií. Produkujeme hybridy BIG 6. Svůj úspěch stavíme především na dobré obchodní politice. Víme, že trh je ještě schopen vstřebat daleko víc krůtího masa. Máte nyní silného soupeře. Adex Tachov převzali zemědělci, výkrmci krůt sdruženi do odbytového družstva Agrokrocan. Jsme si toho vědomi. Budeme si konkurovat ale ne válčit. Přejeme jim, aby se i Agrokrocanu dařilo, na našem trhu je pro nás všechny, kdo se zatím produkcí krůt zabývají dostatek místa. U Adexu nebyla dobrá obchodní politika, určitě se to změní, ale není potřeba se obávat o svůj segment trhu. Podílíme se na českém trhu s krůtím masem zhruba 12 14 procenty. Kam především krůtí maso dodáváte? Z 90 procent je to běžná síť prodejen s potravinami a masem. Do žádného ze supermarketů krůtí maso nedodáváme. Nemáme se supermarkety dobré zkušenosti v prodeji krůtího masa, je tam patrný určitý nezájem. Velké obchodní řetězce mají především zájem o kuřata a kuřecí maso, krůtí je až tolik neláká. Proto zásobuje menší obchodní síť a z deseti procent stánkaře. Máte i své prodejny? V severních Čechách je jich řada a jejich síť budeme rozšiřovat. Jaký sortiment nabízíte? Jsou to jak celé, tak porcované krůty. Hybrid BIG 6 patří do střední váhové kategorie. Krůty dosahují tak 8 kilogramů, krocani až 21 kilogramů. Krocana si lidé kupují jen na větší sešlosti a je především zájem o jednotlivé díly jako krůtí stehno nebo prsa. zatím neudíme, ale uvažujeme i o tomto sortimentu. Během roku, roku a půl bychom začali i s dalším programem, výrobou polotovarů z krůtího masa, jako jsou plněné rolky nebo jinak upravené krůtí maso. V jeho prodeji jsou stále ještě velké rezervy. Myslím si, že je reálná spotřeba 5 kilogramů na osobu za rok krůtího masa. Chceme trend zvýšení spotřeby tohoto dieteticky zajímavého drůbežího masa podpořit. E. Línková Spotřeba jednotlivých druhů masa v ČR kg/obyv./rok Doc. MVDr. Ladislav Steinhauser, CSc. předseda představenstva ČSZM Poznámka: Kandidátka pro volbu do dozorčí rady ČSZM bude otevřena až do závěru projednávání bodu č. 5 výše uvedeného programu. Návrh úpravy znění stanov ČSZM a návrh rozpočtu na rok 2004 rozešle sekretariát členům ČSZM před jednáním VH, nejpozději do 25. 10. 2004. infak Návrhy a revize začlenění potravinářských výrobků a správné zatřídění jejich názvů a zákonných textací pro označování etiket (obalů) pro potraviny. Dle zákona o potravinách a prováděcích vyhlášek v platném znění. zpracování žádostí o integrované povolení IPPC dle zákona č. 76/2002 Sb., poradenství o oblasti zákona o obalech a odpadech, školení pracovníků z hygienického minima, podnikatelské záměry, studie a projekty výroby potravin, profesní uplatnění v potravinářském průmyslu, nabídka-poptávka, bezplatně (viz www.infak.cz), další potravinářské služby dle specifických potřeb zákazníka, POHLEDÁVKY profesní zkušenost od r. 1993. Obvykle nakupovaný krůtí druh masa, průměrné množství v kg Koření, kořenicí směsi a technologické přípravky pro výrobu uzenin P R O K VA L I T U R A D Ě J I Výhradní zastoupení v ČR: ESSA spol. s. r. o., Č. Budějovice tel.: 387 412 761 tel./fax: 387 412 481 Pobočky: Dolní Újezd u Litomyšle tel./fax: 461 632 813 Praha 9 - Újezd nad Lesy tel.: 281 970 443