PROSTOR A TĚŽBA GRAFITU V LOMU HOSTY

A T E M Ateliér ekologických modelů, Červenec 2015

ATELIER EKOLOGICKÝCH MODELU Dobývací prostor a těžba grafitu v lomu Hosty Vyhodnocení vlivu na kvalitu ovzduší ZADAL: DHW s.r.o. Na Příkopě 988/31 110 00 Praha ZPRACOVAL: ATEM Ateliér ekologických modelů, Hvožďanská 3/2053 148 01 Praha 4 e-mail: atem1@atem.cz tel.: 241 494 425 http://www.atem.cz VEDOUCÍ PROJEKTU: Ing. Josef Martinovský držitel autorizace ke zpracování rozptylových studií dle zák. č. 201/2012 Sb., osvědčení MŽP č. j. 64139/ENV/13 SPOLUPRÁCE: Mgr. Jan Karel Mgr. Robert Polák Červenec 2015 2

ATELIER EKOLOGICKÝCH MODELU OBSAH Ú V O D... 4 1. VSTUPNÍ ÚDAJE PRO MODELOVÉ VÝPOČTY... 5 1.1. Referenční body... 5 1.2. Klimatologické a rozptylové podmínky... 6 1.3. Zdroje znečištění ovzduší... 7 1.3.1. Stacionární zdroje... 7 1.3.2. Doprava... 9 1.3.3. Metodika stanovení produkce emisí... 11 1.3.4. Stanovení produkce emisí v průběhu těžební činnosti... 12 2. METODIKA VÝPOČTU... 14 3. IMISNÍ LIMITY... 16 4. VÝSLEDKY MODELOVÝCH VÝPOČTŮ... 17 4.1. Oxid dusičitý průměrné roční koncentrace... 17 4.2. Oxid dusičitý maximální hodinové koncentrace... 17 4.3. Benzen průměrné roční koncentrace... 18 4.4. Benzo[a]pyren průměrné roční koncentrace... 18 4.5. Suspendované částice frakce PM 10 průměrné roční koncentrace... 19 4.6. Suspendované částice frakce PM 10 maximální denní koncentrace... 19 4.7. Suspendované částice frakce PM 2,5 průměrné roční koncentrace... 20 5. ODHAD IMISNÍHO POZADÍ A CELKOVÉ IMISNÍ ZATÍŽENÍ ÚZEMÍ... 21 6. OPATŘENÍ PRO OMEZENÍ VLIVŮ PROVOZU ZÁMĚRU NA KVALITU OVZDUŠÍ... 24 ZÁVĚ R... 25 POUŽITÁ LITERATURA... 27 3

ATELIER EKOLOGICKÝCH MODELU ÚVOD Předkládaná studie hodnotí vliv těžby grafitu v dobývacím prostoru Hosty o celkové výměře 34,8 ha (ložisko Koloděje nad Lužnicí - Hosty, ev. č. 3139700) na kvalitu ovzduší. Ložisko se nachází na území Jihočeského kraje v rámci obce Hosty a jeho životnost je odhadována na 19 let. Posuzovaný záměr představuje lom pro povrchovou těžbu grafitu, který bude v prostoru lomu zpracováván a odvážen pomocí nákladních vozidel. Těžební práce budou prováděny pomocí trhacích prací. Lom je rozdělen na dvě základní části, na každé bude probíhat těžba postupně ve třech etážích. Roční objem plánované těžby se předpokládá ve výši 434 600 tun materiálu, z toho 65 800 tun grafitu. Denní kapacita bude 30 tun grafitového koncentrátu. Lom bude v provozu od pondělí do soboty od 6 do 21 hodin celkem 252 dnů v roce. Hodnocenými zdroji znečišťování ovzduší, souvisejícími s plánovaným záměrem, jsou: emise při dobývání suroviny způsobené odstřelem horniny emise ze strojů pohybujících se v prostoru těžební plochy prašnost vznikající při těžbě, navážce, skrývce, nakládání s odtěženým materiálem emise nákladních automobilů dopravujících vytěžený materiál pohybující se v ploše těžebního prostoru expedice suroviny pohyb těžkých nákladních automobilů po veřejných komunikacích V modelových výpočtech je hodnocena zvlášť plánovaná těžba pro obě navrhované části lomu. Dále byl vyhodnocen vliv těžké nákladní dopravy vyvolané provozem záměru na navazujících komunikacích. Jako modelové znečišťující látky jsou v této studii hodnoceny oxid dusičitý, benzen, benzo[a]pyren a suspendované částice frakce PM 10 a PM 2,5. Ve výpočtu není zahrnuto imisní pozadí, imisní situace v řešeném území je řešena zvlášť v samostatné kapitole. 4

ATELIER EKOLOGICKÝCH MODELU 1. VSTUPNÍ ÚDAJE PRO MODELOVÉ VÝPOČTY 1.1. Referenční body Referenční bod (RB) představuje místo v území, ve kterém jsou vypočteny charakteristiky znečištění ovzduší pro jednotlivé druhy znečišťujících látek. Každý bod této sítě je charakterizován souřadnicemi X, Y a nadmořskou výškou Z. Modelové hodnocení kvality ovzduší v posuzovaném území bylo provedeno v pravidelné trojúhelníkové síti referenčních bodů s krokem sítě 100 m. Referenční body pokrývají plochu o rozloze cca 17 km 2. Výpočetní oblast byla zvolena tak, aby zahrnovala jak samotný areál, tak i vzdálené okolí podél navrhované trasy dopravy generované záměrem. Do výpočtu bylo zahrnuto celkově 2 079 referenčních bodů, které jsou zobrazeny na výkresu 1. Výsledky jsou prezentovány pomocí imisních polí, výsledky v ploše vznikají interpolací hodnot vypočtených v jednotlivých výpočtových bodech. 5

ATELIER EKOLOGICKÝCH MODELU 1.2. Klimatologické a rozptylové podmínky Základním meteorologickým podkladem pro modelový výpočet je větrná růžice charakteristická pro danou oblast, která popisuje proudění ve vybrané lokalitě za různých rozptylových podmínek. Použité větrné růžice, zpracované Českým hydrometeorologickým ústavem, jsou rozděleny na osm základních směrů proudění (S, SV, ), tři třídy rychlosti větru (1,7; 5,0 a 11,0 m.s -1 ) a pět tříd stability. Celkovou podobu větrné růžice platné pro zájmové území uvádí tabulka 1. Výsledné imisní charakteristiky byly vypočteny odděleně pro všechny třídy stability a rychlosti větru, tedy pro každý typ rozptylových podmínek, který se může vyskytovat v zájmové oblasti. Tab. 1. Celková podoba větrné růžice pro posuzované území [% roční doby] TR * Směr m.s -1 S SSV SV VSV V VVJ JV JJV J JZJ JZ ZZJ Z ZSZ SZ SSZ Calm + 1,7 2,06 2,07 2,09 2,33 2,58 2,66 2,74 2,48 2,23 2,32 2,41 2,71 3,01 3,14 3,28 2,67 15,42 56,15 5,0 1,41 1,16 0,92 1,58 2,23 2,40 2,56 1,66 0,75 1,55 2,35 3,92 5,49 4,83 4,18 2,79 0,00 39,75 11,0 0,05 0,03 0,00 0,10 0,20 0,20 0,20 0,11 0,03 0,03 0,03 0,51 1,00 0,78 0,55 0,30 0,00 4,10 součet Σ 3,51 3,26 3,01 4,01 5,01 5,25 5,50 4,25 3,00 3,89 4,78 7,14 9,50 8,75 8,00 5,76 15,42 100,00 * ) Třídní rychlost větru + ) bezvětří Graf 1. Růžice pro oblast Střední Povltaví S 3.třída (11.0 m/s) 2.třída (5.0 m/s) 1.třída (1.7 m/s) Z V J 6

ATELIER EKOLOGICKÝCH MODELU 1.3. Zdroje znečištění ovzduší 1.3.1. Stacionární zdroje Nejprve proběhne skrývka ornice, která bude deponována v prostoru areálu lomu. Skrývka dalších vrstev půd (neplodných vrstev) na ložisku nebude prováděna na celé ploše (jako např. při těžbě stavebního kamene), protože grafitová surovina je uložena ve vrstvách s úklonem 35 o a může vycházet až na povrch. Při těžbě suroviny bude uplatněna metoda zahloubeného etážového lomu. V krátkém časovém období skrývky a při vlastní těžbě bude použita shodná mechanizace. V modelových výpočtech je tak hodnoceno období těžby, a to na dvou hlavních lokalitách. Svrchní navětralé partie ložiska budou odtěženy těžebními mechanizmy v rostlém stavu, pevný horninový masív bude rozpojován za použití trhacích prací velkého rozsahu (clonové odstřely). Druhotné rozpojování nadměrných kusů rubaniny bude prováděno za použití hydraulického bouracího kladiva, nakládka rubaniny bude prováděna pásovým hydraulickým rypadlem nebo kolovým nakladačem, doprava bude zajištěna velkokapacitními dempry. Na ložisku bude probíhat selektivní těžba grafitové suroviny a výklizu. Nejprve bude těžena východní čočka (východní část lomu), po jejím dotěžení bude zahájena těžba střední a západní čočky (západní části lomu). Předpokládané kapacity lomu ukazuje níže uvedená tabulka. Tab. 2. Přehled kapacit a produkce grafitu Maximální denní [t] Maximální roční [t] Průměrná denní [t] Průměrná roční [t] Provoz drtičky 870 219 240 330 83 160 Provoz linky 320 80 640 264 66 528 Produkce grafitu (80% z 11,4 %) 29,2 7 358 24 6 048 Na ložisku je dále cca 2 968 600 m 3 výklizu včetně skrývky, což v průběhu 19 let představuje průměrnou roční těžbu 156 250 m 3 /rok. Celková roční těžba včetně grafitové suroviny bude cca 184 150 m 3 /rok (434 600 t/rok). 7

ATELIER EKOLOGICKÝCH MODELU Výpočet produkce emisí byl proveden na základě následujících údajů zadavatele a provozovatele ložiska: předpokládaný objem těžby včetně grafitové suroviny: 434 600 tun ročně, 1725 tun denně pracovní doba: 252 dnů v roce vlastní těžba: 8 16 hod v pondělí až pátek, trhací práce: 10 14 hod v pondělí až pátek drtící linka: 6 až 8 hodin denně mezi 7 a 16 hod v pondělí až pátek úpravna: 6 21 hod v pondělí až sobotu. množství trhaviny pro jeden odstřel: 6,6 t 20 náloží ročně spotřebováno 132 t trhaviny pro 20 odstřelů stroje použité při těžbě a jejich nasazení shrnuje tabulka 3 Mechanizace použitá v prostoru lomu bude použita v následujícím rozsahu. Tab. 3. Sestava strojní techniky použitá v průběhu prací Použité stroje a zařízení Počet [ks] průměrná spotřeba nafty [l/mth] Nasazení (počet hodin za den) Lehký bagr 1 18 8 Těžký bagr 1 21 8 Čelní nakladač 2 14 8 Dumper 3 11 8 Buldozer 1 15 8 Vrtací souprava 1 12 6 Kultivátor 1 8 4 Vodní cisterna 1 10 4 Servisní vozidlo s jeřábem 1 10 4 Pásový nakladač 1 15 8 Mobilní drtící linka 1 12 8 Pickup automobily 3 8 9 Mobilní pumpy/stříkačky 2 5 4 Osvětlovací jednotky 2 5 6 8

ATELIER EKOLOGICKÝCH MODELU 1.3.2. Doprava Dobývací prostor bude zpřístupněn zpevněnou komunikací v trase stávající polní cesty, která je napojena na silnici III/10584. Generovaná doprava bude dále pokračovat ve směru na Koloděje nad Lužnicí, kde se napojí na silnici II/105 a bude pokračovat dále ve směru na Týn nad Vltavou. V době přípravy území lze očekávat nejvyšší denní intenzitu ve výši 4 nákladních vozidel a 16 osobních vozidel v každém směru po výše uvedené trase (nákladní vozidla budou využita pro zásobování naftou a ostatními materiály, dále pro závoz materiálu pro stavbu úpravny). Při ukončování těžby v době rekultivací bude zatížení nákladními automobily pouze ojedinělé, pravidelně lze očekávat pojezd osobních automobilů, a to ve výši 16 osobních vozidel za den (32 obousměrných pohybů). Nejvyšší dopravní příspěvky budou v době provozu lomu, kdy bude denně probíhat odvoz upravené suroviny (konečné formy grafitu) v objemu 30 tun. Dále bude lom zásobován palivem a dalšími materiály (reagenty, oleje, spotřební materiál a náhradní díly). Celkově lze předpokládat dopravní příspěvky na úrovni 32 těžkých nákladních vozidel za týden (64 jízd), průměrně 5 7 těžkých nákladních automobilů denně. Zaměstnanci budou do areálu dojíždět 32 osobními automobily denně (64 obousměrných pohybů). Ve studii byla vyhodnocena z hlediska imisních dopadů podél příjezdových a odjezdových tras nejméně příznivá etapa, vlastní provoz lomu. Ve výpočtech byl uvažován objem osobní dopravy v každém směru ve výši 32 vozidel a počet nákladních vozidel ve výši 7 vozidel při horní hranici odhadu. Předpokládaný začátek prací na ložisku je plánován v lednu 2019. Zahájení těžby v západní části poté v roce 2025, emise z dopravy byly podél příjezdových a odjezdových tras vypočteny pro tyto dva časové horizonty. Pro výpočty emisí z automobilové dopravy byl použit model MEFA-13, který obsahuje emisní faktory publikované MŽP ČR [1, 2]. Ve výpočtu byla zohledněna dynamická skladba vozového parku (podíl vozidel bez katalyzátoru a automobilů splňujících limity EURO) v zadaných výpočtových letech 2019 a 2025. V případě hodnocení suspendovaných prachových částic PM 10 a PM 2,5 byly vedle sazí, emitovaných přímo spalovacími motory do ovzduší (tzv. primární prašnost), vypočteny také emise částic zvířených projíždějícími automobily (tzv. sekundární prašnost) a emise vzniklé otěry brzd a pneumatik. Množství prachu zvířeného automobily bylo stanoveno výpočtem na základě modifikované metodiky US EPA AP-42 pro výpočet 9

ATELIER EKOLOGICKÝCH MODELU emisí resuspendovaných částic ze zpevněných komunikací [3]. Výpočet byl proveden podle přílohy metodického pokynu MŽP pro vypracování rozptylových studií [9], který je implementován v modelu MEFA-13. Ve výpočtu bylo zohledněno čištění panelové cesty v době déletrvajícího sucha v průběhu těžebních prací. Emisní bilance pro dva časové horizonty ukazují níže uvedené tabulky. Tab. 4. Emise z automobilové dopravy v době těžby ve východní části lomu (rok 2019) Úsek Délka [km] Oxidy dusíku ** Emise [kg.rok -1 ] [g.rok -1 ] Částice PM 10 * Částice PM 2,5 * Benzen B[a]P * Napojovací trasa 0,6 14,5 101,0 25,7 0,2 1,0 Silnice III/10584 k silnici II/105 1,8 47,2 227,4 57,3 0,5 3,3 Silnici II/105 ve směru na Týn n. V. 2,0 45,0 252,0 63,3 0,5 3,5 Celkem 4,4 106,7 580,3 146,3 1,2 7,7 * zahrnuje primární prašnost a sekundární prašnost z dopravy ** produkce NO 2 představuje 3 10 % NO x Tab. 5. Emise z automobilové dopravy v době těžby v západní části lomu (rok 2025) Úsek Délka [km] Oxidy dusíku ** Emise [kg.rok -1 ] [g.rok -1 ] Částice PM 10 * Částice PM 2,5 * Benzen B[a]P * Napojovací trasa 0,6 9,3 97,4 24,6 0,1 1,0 Silnice III/10584 k silnici II/105 1,8 29,5 224,6 56,0 0,3 3,2 Silnici II/105 ve směru na Týn n. V. 2,0 27,8 249,1 61,9 0,3 3,4 Celkem 4,4 66,6 571,1 142,5 0,8 7,7 * zahrnuje primární prašnost a sekundární prašnost z dopravy ** produkce NO 2 představuje 3 10 % NO x 10

ATELIER EKOLOGICKÝCH MODELU 1.3.3. Metodika stanovení produkce emisí Stanovení produkce emisí z jednotlivých skupin zdrojů bylo provedeno na základě následujících metodických a výpočetních postupů: produkce emisí PM 10 a PM 2,5 ze zvířeného prachu při pohybech vozidel v prostoru těžebních ploch byly určeny dle dokumentu US EPA AP-42 Compilation of Air Pollutant Emission Factors Výpočetní postupy vycházejí z množství suroviny za danou časovou jednotku a umožňují zohlednit druh hmoty, s níž je nakládáno, vlhkost suroviny, rychlost větru atd. emisní limity pro mimosilniční dieselové motory podle emisních standardů pro mimosilniční stroje platné od roku 2007 Tire IIIA (Directive 2004/26/EC), které byly schváleny Evropskou komisí [11], je zohledněna práce na plný výkon po dobu ½ pracovní doby. Výkony strojů byly zadány dle podkladů výrobce (lehký bagr, těžký bagr, čelní nakladač, buldozer, vrtací souprava, osvětlovací jednotky, kultivátor). U ostatních zařízení byl výkon odvozen na základě hodinové spotřeby stroje. emise z těžkých nákladních automobilů byly vypočteny pomocí programu MEFA-13 emise z volnoběhu při stání automobilů (nakládka suroviny, nakládka při expedici) byla použita data z emisních měření provedených VŠCHT Praha v rámci projektu [12] emise PM 10 a PM 2,5 ze sekundární prašnosti vznikající při jízdě automobilů po zpevněných plochách byly vyčísleny podle dokumentu US EPA AP-42 emise z vlastního odstřelu byly vypočteny na základě údajů výrobce [13], který uvádí měrný objem zplodin ve výši 903 dm 3 /kg trhaviny; dle údajů z literatury pak bylo počítáno s obsahem částic PM 10 ve výši 600 mg/m 3 plynu a s obsahem NO x ve výši 0,02 % hm. produkce emisí PM 10 ze zvířeného prachu při nakládce a v průběhu vrtných prací byla vypočtena dle sdělení odboru ochrany ovzduší, jímž se stanovují emisní faktory podle 12 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Sdělení bylo zveřejněno ve Věstníku Ministerstva životního prostředí flotační linka bude umístěna a materiál bude vlhčen, emise do okolí budou minimální emise z provozu drtící linky byly určeny na základě emisních faktorů, které byly převzaty z měření firmy PEAL provedené v roce 2004 na recyklační lince firmy JAMVAK, u obce Tlustovousy [14]. Jedná se o autorizované měření při provozu odpovídajícího typu recyklační linky (drtič zapojený v sérii s třídičem). Z výsledků měření byl určen emisní faktor o hodnotě 0,001 kg prachových částic frakce PM 10 na tunu zpracovaného materiálu. Tato hodnota byla naměřena pouze při skrápění v průběhu drcení, samotný přivážený materiál byl suchý. Hodnoty použité v modelovém hodnocení jsou tak na straně bezpečnosti, neboť při provozu záměru bude prováděno skrápění materiálu již před vstupem na recyklační linku. pro převoz surovin v prostoru lomu budou využity dumpry o nosnosti 46,8 tun 11

ATELIER EKOLOGICKÝCH MODELU 1.3.4. Stanovení produkce emisí v průběhu těžební činnosti Na základě podkladových materiálů byly vyhodnoceny těžební práce. Byly stanoveny denní emise pro jednotlivé činnosti v prostoru lomu a poté celkové roční emise generované v průběhu těžebních prací. Emisní příspěvky shrnují tabulky 6 a 7. Tab. 6. Emise produkované v průběhu těžebních prací ve východní části lomu za den Zdroje emisí Částice PM 10 Částice PM 2,5 Benzen Oxidy dusíku B[a]P [kg.den -1 ] [g.den -1 ] Primární emise z pohybu nákladních 0,037 0,029 0,002 0,298 0,016 vozidel po prostoru těžby Volnoběh nákladních aut 0,003 0,003 0,001 0,049 0,000 Těžební stroje a zařízení používané 2,781 2,447 0,139 37,080 0,071 v areálu těžby provoz Pohyb nákladních vozidel po záměru 53,888 13,472 sekundární prašnost Práce buldozeru a kultivátoru prašnost 11,039 3,247 Nakládka a expedice suroviny, drtič, vrtání 2,430 0,339 prašnost Odstřely 1,788 1,788 1,430 Celkem 72,0 21,3 0,142 38,9 0,087 Tab. 7. Emise produkované v průběhu těžebních prací v západní části lomu za den Zdroje emisí Částice PM 10 Částice PM 2,5 Benzen Oxidy dusíku B[a]P [kg.den -1 ] [g.den -1 ] Primární emise z pohybu nákladních 0,026 0,020 0,001 0,193 0,016 vozidel po prostoru těžby Volnoběh nákladních aut 0,003 0,003 0,001 0,049 0,000 Těžební stroje a zařízení používané 2,781 2,447 0,139 37,080 0,071 v areálu těžby provoz Pohyb nákladních vozidel po záměru 51,547 12,887 sekundární prašnost Práce buldozeru a kultivátoru prašnost 11,039 3,247 Nakládka a expedice suroviny, drtič, vrtání 2,430 0,339 prašnost Odstřely 1,788 1,788 1,430 Celkem 69,6 20,7 0,141 38,8 0,087 Tab. 8. Roční bilance z těžby na hodnocených plochách Zdroje emisí Částice PM 10 Částice PM 2,5 Benzen Oxidy dusíku B[a]P [kg.rok -1 ] [g.rok -1 ] Východní část lomu 18 135,5 5 373,8 35,7 9 792,0 22,0 Západní část lomu 17 542,9 5 224,0 35,5 9 765,6 21,8 12

ATELIER EKOLOGICKÝCH MODELU Nejvyšší objem emisí byl vypočten pro prachové částice, a to z pojezdu po nezpevněných plochách v prostoru lomu. Je hodnocena nejhorší situace, kdy se počítá s nezpevněnými komunikacemi v prostoru lomu bez dodatečného skrápění. U oxidů dusíků jsou hlavním zdrojem emisní zátěže dieselové motory strojních zařízení s velkým výkonem. Rozložení produkce emisí pro PM 2,5 odpovídá PM 10. Emise benzenu a benzo[a]pyrenu jsou velmi nízké, důvodem je velmi nízký obsah těchto látek ve výfukových plynech dieselových motorů. Pohyb strojní techniky byl zohledněn zejména v prostoru těžby, stejně tak práce drtiče. Celková emise ze strojní techniky byla rozdělena na 4 náhradní zdroje, které byly vždy rovnoměrně rozděleny na ploše plánovaných těžebních prací. V blízkosti flotační linky budou pracovat dva čelní nakladače. Současně byl zohledněn vliv trhacích prací. 13

ATELIER EKOLOGICKÝCH MODELU 2. METODIKA VÝPOČTU Pro výpočet byl použit model ATEM [4], který je ve vyhlášce č. 330/2012 Sb. uveden jako jedna z referenčních metod pro imisní modelování. Jedná se o gaussovský disperzní model rozptylu znečištění, který imisní situaci hodnotí na základě podrobných klimatologických a meteorologických údajů [5, 6]. Model je založen na stacionárním řešení rovnice difúze pasivní příměsi v atmosféře. Model umožňuje: výpočet znečištění ovzduší plynnými látkami a prachovými částicemi od velkého počtu bodových, liniových a plošných zdrojů znečištění ovzduší výpočet charakteristik znečištění v husté pravidelné i nepravidelné síti referenčních bodů tak, aby výsledky mohly být dále zpracovány např. pomocí geografického informačního systému (GIS) a podány v mapové formě výpočet znečištění v relativně komplikovaném terénu výpočet na základě většího počtu větrných růžic, přičemž každá z nich je charakteristická pro určitou část modelové oblasti a popisuje větrné poměry v této oblasti. Model zohledňuje odstraňování látek z atmosféry a transformaci oxidu dusnatého na oxid dusičitý. Pro výpočet koncentrace NO 2 se vychází z výpočtu koncentrace NO x, avšak ve vstupních datech musí být zadán emisní poměr NO 2 /NO x a tento poměr je nutno znát pro každý jednotlivý zdroj. Na základě vzdálenosti zdroje a referenčního bodu a rychlosti proudění v úrovni ústí zdroje je nejprve určen čas, který je nutný k překonání dané vzdálenosti. Následně je vypočten imisní poměr NO 2 /NO x, který závisí na této časové hodnotě, výchozím poměru NO 2 /NO x a limitním poměru NO 2 /NO x dle meteorologických podmínek. Model umožňuje komplexně hodnotit imisní zatížení v zájmovém území. Výsledky modelových výpočtů poskytují následující imisní hodnoty: 1. Průměrné roční koncentrace sledovaných znečišťujících látek 2. Maximální krátkodobé koncentrace, resp. maximální hodinové hodnoty 3. Dobu překročení imisních limitů pro jednotlivé znečišťující příměsi 4. Podíly jednotlivých skupin zdrojů 5. Příspěvky k celkové koncentraci z jednotlivých směrů proudění 6. Směry proudění, kritické pro výskyt zvýšených hodinových koncentrací Výpočet denních koncentrací a počtu překročení imisního limitu v případě částic PM 10 byl proveden na základě metodiky uvedené v příloze č. 1. Metodického pokynu odboru ochrany ovzduší MŽP pro vypracování rozptylových studií [10]. 14

ATELIER EKOLOGICKÝCH MODELU Denní koncentrace částic PM 10 se vypočítají pomocí vztahu: C d = 0,8364 C h P d /24 pro C h 360 µg.m -3 C d = [0,03482 (ln C h ) 5,1144 ] P d /24 pro C h > 360 µg.m -3 kde C d je maximální možná průměrná denní imisní koncentrace v průběhu roku C h je maximální možná hodinová imisní koncentrace v průběhu roku P d je počet hodin za den, kdy je zdroj v činnosti Doba překročení limitu pro denní koncentrace se vypočítá z hodnot průměrných ročních koncentrací následujícím způsobem: Pro hodnoty IH r PM 10 13,3 µg.m -3 : VoL = 0 Pro hodnoty > 13,3 µg.m -3 : VoL = a + b (1 exp( (IH r d log(1 0,5 2) c / d)) 2 kde a = 0,5155 b = 348,8097 c = 63,8863 d = 41,1309 IH r =průměrná roční koncentrace PM 10 VoL=počet překročení limitu (Values over Limit) Pro výpočet doby překročení byly použity údaje o imisním pozadí ze čtverců pětiletých průměrů 2009 2013 vydaných ČHMÚ. S ohledem na stanovené imisní limity dle zákona o ovzduší a charakter posuzovaného záměru byly v rámci této studie sledovány průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého, benzo[a]pyrenu, benzenu a suspendovaných částic frakce PM 10 a PM 2,5, dále maximální hodinové koncentrace oxidu dusičitého a maximální denní koncentrace částic PM 10. 15

ATELIER EKOLOGICKÝCH MODELU 3. IMISNÍ LIMITY Aby bylo možné porovnat vypočtené hodnoty s imisními limity, uvádíme v následujícím přehledu hodnoty stanovených limitů pro jednotlivé znečišťující látky tak, jak je určuje zákon č. 201/2012 Sb. V případě krátkodobých (hodinových či denních) koncentrací je vedle výše limitu stanoven i tolerovaný počet překročení limitní hodnoty v průběhu kalendářního roku. Tab. 9. Limitní hodnoty pro ochranu zdraví Látka Časový interval Imisní limit Maximální tolerovaný počet překročení za rok Oxid dusičitý 1 rok 40 µg.m -3 1 hod 200 µg.m -3 18 Benzen 1 rok 5 µg.m -3 Suspendované částice PM 10 1 rok 40 µg.m -3 1 den 50 µg.m -3 35 Suspendované částice PM 2,5 1 rok 25 µg.m -3 Benzo[a]pyren 1 rok 1 ng.m -3 16

ATELIER EKOLOGICKÝCH MODELU 4. VÝSLEDKY MODELOVÝCH VÝPOČTŮ 4.1. Oxid dusičitý průměrné roční koncentrace Průměrné roční koncentrace (IH r ) jsou z vypočtených imisních hodnot nejvhodnější pro hodnocení vlivu posuzovaného záměru, neboť zohledňují jak vliv emisí, tak i průběh meteorologických parametrů během celého roku. Výkres 2 zachycuje příspěvky k imisní zátěži průměrných ročních koncentrací NO 2 v průběhu prací ve východní části lomu. Vyšší imisní příspěvky jsou patrné v místě těžebního prostoru, kde budou dosahovat až 10 µg.m -3. U nejbližší obytné zástavby obce Hosty lze očekávat příspěvky do 0,72 µg.m -3. Se vzdáleností od zdroje a odjezdových tras příspěvky pomalu klesají. V průběhu těžebních prací v západní části lomu byly nejvyšší příspěvky v území vypočteny do 7,6 µg.m -3, u nejbližší zástavby poté nepřekročí 0,71 µg.m -3. Imisní příspěvky v průběhu těžebních prací v západní části lomu ukazuje výkres 3. Podél odjezdové a příjezdové trasy imisní příspěvky nepřekročí 0,007 µg.m -3. Jak ukazují výsledky modelových výpočtů, dojde vlivem provozu plánovaného záměru k nejvyššímu nárůstu imisní zátěže u obytné zástavby v průběhu těžebních prací do 1,8 % imisního limitu. 4.2. Oxid dusičitý maximální hodinové koncentrace Maximální krátkodobé (hodinové) koncentrace (IH k ) představují hodnotu vypočtenou za předpokladu nejhorších emisních a rozptylových podmínek. To znamená mj. předpoklad, že zdroje jsou v provozu současně, dále jsou pro každé místo (referenční bod) samostatně modelovány nejhorší meteorologické podmínky (ze všech kombinací je uvažována vždy ta, která je spojena s nejvyšší koncentrací v daném bodě). Daná kombinace emisních a meteorologických podmínek nemusí během roku (či několika let) vůbec nastat. Stejně tak se ale může jednat o kombinaci, která se v daném místě vyskytuje opakovaně. Ačkoli jsou hodnoty IH k prezentovány pro celé území na jednom grafickém výstupu, jsou často vypočteny pro každý bod při jiných podmínkách a nenastanou v celém území najednou. Výkresy IH k tedy ukazují nejvyšší vypočtené hodnoty v jednotlivých místech, nikoli souvislé pole, jako je tomu u ročních hodnot. Výkres 4 zachycuje příspěvky maximálních hodinových koncentrací NO 2 v průběhu těžebních prací ve východní části lomu. Nejvyšší hodnoty do 171 µg.m -3 byly vypočteny v blízkosti strojní techniky na území lomu. Se vzdáleností příspěvky pomalu klesají. U nejbližší obytné zástavby, jižního okraje obce Hosty, byly vypočteny do 65,1 µg.m -3. V průběhu těžebních prací v západní části lomu lze očekávat maximální imisní příspěvky do 162,3 µg.m -3. Se vzdáleností od záměru však budou příspěvky rychle klesat a u nejbližší obytné zástavby nepřekročí 47,5 µg.m -3. Podél 17

ATELIER EKOLOGICKÝCH MODELU odjezdové a příjezdové trasy příspěvky nepřekročí 0,2 µg.m -3. Imisní příspěvky v průběhu těžebních prací v západní části lomu ukazuje výkres 5. Jak ukazují výsledky modelových výpočtů, dojde vlivem provozu plánovaného záměru k nejvyššímu nárůstu imisní zátěže u obytné zástavby v průběhu těžebních prací ve východní části lomu do 32,6 % imisního limitu a v průběhu těžebních prací v západní části lomu do 23,8 % imisního limitu. Hodnota imisního limitu pro maximální hodinové koncentrace NO 2 je stanovena ve výši 200 µg.m -3. Imisní pozadí nelze s příspěvky generovanými záměrem přímo porovnávat, podrobnější vyhodnocení a porovnání s očekávanou celkovou imisní zátěží v území se zohledněním imisního pozadí uvádí kapitola 5. 4.3. Benzen průměrné roční koncentrace Imisní příspěvky navrhovaného záměru pro průměrné roční koncentrace benzenu byly vypočteny v minimální výši. To je dáno pouze minimální produkcí benzenu při práci dieselových motorů. Při těžbě ve východní části lomu lze očekávat nejvyšší příspěvky do 0,114 µg.m -3, u zástavby poté nepřekročí 0,002 µg.m -3. V průběhu těžebních prací v západní části lomu budou nejvyšší přípěvky dosahovat 0,075 µg.m -3, u zástavby však lze opět zaznamenat výrazně nižší hodnoty, a to do 0,002 µg.m -3. Podél příjezdové a odjezdové trasy se příspěvky blíží nule. Jak ukazují výsledky modelových výpočtů, dojde u obytné zástavby vlivem zprovoznění záměru k nárůstu imisní zátěže nejvýše o 0,04 % imisního limitu. Imisní příspěvky v průběhu těžebních prací ukazují výkresy 6 a 7. 4.4. Benzo[a]pyren průměrné roční koncentrace Příspěvky k průměrným ročním koncentracím benzo[a]pyrenu budou v průběhu obou hodnocených činností minimální. V průběhu těžebních prací ve východní části lomu byly vypočteny nejvýše do 0,0070 ng.m -3, u zástavby poté nepřekročí příspěvky 0,0013 ng.m -3. Během těžebních prací v západní části lomu je možné zaznamenat nejvyšší hodnoty do 0,0114 ng.m -3, u zástavby do 0,0013 ng.m -3. Podél odjezdových tras nepřekročí imisní příspěvky 0,0010 ng.m -3. Imisní limit pro benzo[a]pyren se rovná 1 ng.m -3. Jak ukazují výsledky modelových výpočtů, dojde po zprovoznění záměru k nárůstu imisní zátěže u obytné zástavby nejvýše o 0,13 % imisního limitu. Vzhledem k minimální velikosti imisních příspěvků nejsou graficky znázorněny. 18

ATELIER EKOLOGICKÝCH MODELU 4.5. Suspendované částice frakce PM 10 průměrné roční koncentrace Výkres 8 zachycuje příspěvky k imisní zátěži průměrných ročních koncentrací suspendovaných prachových částic frakce PM 10 v průběhu těžby ve východní části lomu. Na výkresu jsou patrné imisní příspěvky z těžby a z pojezdu v prostoru lomu. Nejvyšší hodnoty budou v prostoru lomu dosahovat až 27 µg.m -3. Se vzdáleností od těžebního prostoru však příspěvky rychle klesají. U nejbližší okrajové zástavby obce Hosty již příspěvky nepřekročí 1,37 µg.m -3. V průběhu těžebních prací v západní části lomu (výkres 9) byly nejvyšší příspěvky v území vypočteny do 37,7 µg.m -3, u nejbližší zástavby však bude opět dosahovat výrazně nižších hodnot, do 1,50 µg.m -3. Podél odjezdové a příjezdové trasy hodnoty nepřekročí 0,09 µg.m -3. Jak ukazují výsledky modelových výpočtů, dojde vlivem provozu plánovaného záměru k nejvyššímu nárůstu imisní zátěže u obytné zástavby v průběhu těžby ve východní části lomu do 3,4 % imisního limitu, v západní části poté do 3,8 % imisního limitu. 4.6. Suspendované částice frakce PM 10 maximální denní koncentrace Obdobně jako u max. hodinových hodnot jsou maximální 24hodinové koncentrace vypočteny pro předpoklad souhry nejhorších emisních a rozptylových podmínek. V případě IH d je tato skutečnost ještě zvýrazněna, neboť dle metodiky ČHMÚ jsou nejprve vypočteny max. hodinové hodnoty (pro nejhorší podmínky), z nichž je pak odvozena nejvyšší denní koncentrace, jaká byla při dané hodinové hodnotě zaznamenána (tzv. metoda obalové křivky). Jedná se tedy o maximální hodnoty ze souboru maximálních hodnot. Je tedy nutno opět upozornit, že koncentrace IH d představují nejvyšší teoretickou hodnotu, která se v území nemusí vyskytnout i po několik let. Stejně jako u IH k také platí, že jsou hodnoty vypočteny pro každý bod při jiných podmínkách a nenastanou v celém území najednou. Imisní příspěvky k maximálním denním koncentracím suspendovaných částic frakce PM 10 v průběhu těžby ukazují výkresy 10 a 11. Nejvyšší hodnoty byly při obou lokacích těžební techniky (ve východní i západní části lomu) vypočteny v prostoru těžebního prostoru, a to přes 300 µg.m -3. Hodnoty přes 150,0 µg.m -3 byly zaznamenány také na hranici nejbližší obytné zástavby. Vypočtené příspěvky však nelze přímo porovnávat s imisním limitem, neboť se jedná o teoretické nejvyšší hodnoty, které jsou dosahovány jednou za několik let a legislativou je povoleno 35 překročení hodnoty 50 µg.m -3 v roce. Vypočtené změny IH d lze použít pro porovnávání rizikovosti jednotlivých lokalit z hlediska možných náhlých nárůstů koncentrací. Pro porovnání s imisním limitem byl vyčíslen 19

ATELIER EKOLOGICKÝCH MODELU předpokládaný počet překročení denních koncentrací částic PM 10 za rok, který ukazují výkresy 12 a 13. Ve výpočtu jsou zohledněny jak příspěvky záměru, tak imisní pozadí v lokalitě. Přímo v prostoru záměru byla vypočtena doba překročení po více než povolených 35 případů v roce, se vzdáleností však počty překročení rychle klesají a u nejbližší zástavby již počet překročení nepřekročí povolených 35 případů do roka, a to ani u jedné z posuzovaných variant. 4.7. Suspendované částice frakce PM 2,5 průměrné roční koncentrace Výkres 14 zachycuje imisní příspěvky pro průměrné roční koncentrace suspendovaných prachových částic frakce PM 2,5 v průběhu těžby ve východní části lomu. Nejvyšší nárůst je možné očekávat v prostoru záměru, a to do 8,4 µg.m -3, u nejbližší obytné zástavby poté nepřekročí 0,37 µg.m -3. Imisní příspěvky v průběhu těžebních prací v západní části lomu znázorňuje výkres 15. Nejvyšší hodnoty lze zaznamenat opět v prostoru těžby, a to do 9,6 µg.m -3. U nejbližší obytné zástavby poté příspěvky nepřekročí 0,40 µg.m -3. Se vzdáleností od záměru příspěvky rychle klesají a podél příjezdové a odjezdové trasy nepřekročí 0,02 µg.m -3. Jak ukazují výsledky modelových výpočtů, dojde vlivem provozu plánovaného záměru k nejvyššímu nárůstu imisní zátěže u obytné zástavby do 1,5 % imisního limitu při těžbě ve východní části lomu a do 1,6 % imisního limitu při těžbě v západní části lomu. 20

ATELIER EKOLOGICKÝCH MODELU 5. ODHAD IMISNÍHO POZADÍ A CELKOVÉ IMISNÍ ZATÍŽENÍ ÚZEMÍ Pro odhad imisního pozadí byly použity údaje na základě pětiletých průměrů koncentrací znečišťujících látek (od roku 2009 do roku 2013) publikovaných ČHMÚ pro potřeby zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Území republiky je rozděleno na čtverce s rozměrem 1 1 km, na každém z nich jsou stanoveny průměrné pětileté koncentrace pro relevantní látky. Záměr se nachází převážně na plochách čtverců 455458, 456458, 455457 a 456457. Pětiletý průměr za roky 2009 2013 zde dosahoval hodnot uvedených v tab. 10. Tab. 10. Průměrné hodnoty koncentrací zaznamenané ve čtvercích č. 455458, 456458, 455457 a 456457 Znečišťující látka Veličina Limit Hodnota ve čtvercích Jednotka Podíl limitu [%] ve čtvercích Arsen roční průměr 6 1,33 1,41 ng.m -3 22,2 23,5 Kadmium roční průměr 5 0,38 0,41 ng.m -3 7,6 8,2 Olovo roční průměr 500 4,5 4,9 ng.m -3 0,9 0,98 Nikl roční průměr 20 1,5 ng.m -3 7,5 Oxid siřičitý Částice PM 10 4. nejv. denní průměr 36. nejv. denní průměr 125 15,1 15,2 µg.m -3 12,08 12,16 50 36,6 39,0 µg.m -3 73,2 78,0 Částice PM 10 roční průměr 40 18,4 19,3 µg.m -3 46,0 48,25 Částice PM 2,5 roční průměr 25 14,7 15,4 µg.m -3 58,8 61,6 Benzen roční průměr 5 0,9 1,0 µg.m -3 18 20 Benzo[a]pyren roční průměr 1 0,42 0,44 ng.m -3 42 44 Oxid dusičitý roční průměr 40 10,3 10,6 µg.m -3 25,75 26,50 Z výše uvedené charakteristiky lze odvodit, že imisní limity všech látek jsou v současnosti v území v lokalitě výstavby s velkou rezervou splněny. V prostoru samotného záměru ani v jeho blízkém okolí se nenachází stanice imisního monitoringu. Pro orientační zhodnocení imisní situace u krátkodobých koncentrací NO 2 byly převzaty údaje naměřené na pozaďových stanicích imisního monitoringu na území Jihočeského kraje. Výše uvedená imismí charakteristika se zaznamenává na stanicích České Budějovice (CCBDA), Churáňov (CCHUA) a Prachatice (CPRAA). Zaznamenané hodnoty ukazuje tabulka 11. 21

ATELIER EKOLOGICKÝCH MODELU Tab. 11. Výsledky měření pro vybranou látku na stanicích imisního monitoringu v letech 2010 2014 [μg.m -3 ] Látka Doba průměrování NO2 1 hod (19. nejv. h.) Imisní limit 200 µg.m -3 Stanice Označení 2010 2011 2012 2013 2014 České Budějovice CCBDA 84,2 73,3 82,3 65,6 69,8 Churáňov CCHUA 59,3 24,5 25,3 30,2 19,1 Prachatice CPRAA 130,5 68,9 71,0 68,5 80,7 Z výše uvedeného hodnocení byly jako pozaďové koncentrace použity nejvyšší hodnoty ze čtverců 455458, 456458, 455457 a 456457 (podle zákona č. 201/2012 Sb.), ve kterých lze zaznamenat nejvyšší imisní příspěvky z provozu hodnoceného záměru. Za posledních pět let (v období od roku 2010 do roku 2014) nepřekročily krátkodobé koncentrace NO 2 na stanicích 130,5 µg.m -3. Imisní pozadí pro IH k NO 2 bylo stanoveno jako průměr 19. nejvyšší hodinové koncentrace zaznamenané za poslední pětileté období na uvedených stanicích. Imisní pozadí IH k NO 2 pro řešené území bylo uvažováno na úrovni 64 µg.m -3. Mezi stanicemi je zastoupena venkovská, předměstská a městská stanice, stanovená hodnota je tak pro řešené území nadsazená a výsledky jsou na straně bezpečnosti. Pro vyhodnocení celkové úrovně imisní zátěže včetně posuzovaného záměru byly k výše uvedeným hodnotám připočteny imisí příspěvky generované navrhovanými zdroji. Vyčíslení bylo provedeno u nejbližší chráněné obytné zástavby, která je v území zastoupena objekty na hranici obce Hosty. Výsledky pro průměrné koncentrace ukazuje tabulka 12. Maximální koncentrace jsou posouzeny komentářem níže. Tab. 12. Imisní vyhodnocení vlivu navrhovaného záměru průměrné roční koncentrace Látka Imisní limit Imisní pozadí Nejvyšší imisní příspěvek u obytné zástavby Těžební práce ve východní části lomu Absolutní příspěvky Podíl na imisním limitu Těžební práce v západní části lomu Absolutní příspěvky Podíl na imisním limitu Oxid dusičitý 40 µg.m -3 10,60 µg.m -3 0,72 µg.m -3 1,8 % 0,71 µg.m -3 1,8 % Částice PM 10 40 µg.m -3 19,30 µg.m -3 1,37 µg.m -3 3,4 % 1,50 µg.m -3 3,8 % Benzen 5 µg.m -3 1,00 µg.m -3 0,002 µg.m -3 0,04 % 0,002 µg.m -3 0,04 % Benzo[a]pyren 1 ng.m -3 0,44 ng.m -3 0,0013 ng.m -3 0,13 % 0,0013 ng.m -3 0,13 % Částice PM 2,5 25 µg.m -3 15,40 µg.m -3 0,37 µg.m -3 1,5 % 0,40 µg.m -3 1,6 % Z výsledků vyplývá, že imisní limity pro průměrné roční koncentrace nebudou u žádné z uvedených charakteristik vlivem zprovoznění záměru překročeny. 22

ATELIER EKOLOGICKÝCH MODELU V případě maximálních hodinových koncentrací NO 2 nelze hodnoty přímo sčítat, neboť se projevují vždy při proudění od rozhodujících zdrojů v dané chvíli. Nejvyšší příspěvky k maximálním hodinovým koncentracím při těžbě ve východní části lomu nepřekročí u nejbližší obytné zástavby 65,1 µg.m -3, při práci v západní části poté 47,5 µg.m -3. Z uvedených hodnot je i při předpokládaném imisním pozadí na úrovni 64 µg.m -3 patrné, že imisní limit 200 µg.m -3 nebude vlivem zprovoznění záměru překročen. U maximálních denních koncentrací PM 10 rovněž nelze koncentrace přímo sčítat. Vypočtené příspěvky nelze porovnávat s imisním limitem, neboť se jedná o teoretické nejvyšší hodnoty, které jsou dosahovány jednou za několik let a legislativou je povoleno 35 překročení hodnoty 50 µg.m -3 v roce. Vypočtené změny IH d lze použít pro porovnávání rizikovosti jednotlivých lokalit z hlediska možných náhlých nárůstů koncentrací. Pro vyhodnocení celkového vlivu záměru jsou však jednoznačně vhodnějším parametrem průměrné roční koncentrace. Nejvyšší příspěvky maximálních denních koncentrací při nejméně příznivém rozložení zdrojů prašnosti a za nejméně příznivých podmínek (dlouhotrvající sucho) budou dosahovat více než 150 µg.m -3. Tato situace však bude trvat nejvýše po několik dní. Pro porovnání s imisním limitem byl vyčíslen předpokládaný počet překročení denních koncentrací částic PM 10 za rok (na základě údajů o pozadí ze čtverců ČHMÚ a příspěvcích záměru), který dokládá, že v průběhu provozu záměru nedojde u obytné zástavby k překročení povolených 35 případů za rok, a to ani u jedné z posuzovaných variant. 23

ATELIER EKOLOGICKÝCH MODELU 6. OPATŘENÍ PRO OMEZENÍ VLIVŮ PROVOZU ZÁMĚRU NA KVALITU OVZDUŠÍ Pro omezení vlivů na kvalitu ovzduší při plánované činnosti na obyvatele žijící v okolí plánovaného lomu byla ve výpočtu zohledněna následující opatření: zvlhčování materiálu na flotační lince a drtiči čištění panelové příjezdové cesty k lomu v době dlouhotrvajícího sucha alespoň jednou denně Pro omezení vlivů na kvalitu ovzduší na obyvatele žijící v okolí plánovaného lomu jsou dále navržena následující opatření: minimalizovat pojezd nákladních vozidel po nezpevněné ploše lomu, případně nejvíce pojížděné úseky v těžebním prostoru zpevnit ozelenit hranici vymezenou ochranným zemním valem a hranicí výsypky V době déle trvajícího sucha, případně za velkého větru je poté vhodné: skrápět cesty, napojovací komunikace, těžební plochu a výsypky skrápět dotčené plochy při průjezdu techniky, nakládce materiálu nebo v době trhacích prací čistit vozovku na hranici areálu před napojením na odjezdovou/příjezdovou trasu záměru čistit vozidla před výjezdem z areálu 24

ATELIER EKOLOGICKÝCH MODELU ZÁVĚ R Předkládaná studie hodnotí vliv těžby grafitu v dobývacím prostoru Hosty o celkové výměře 34,8 ha (ložisko Koloděje nad Lužnicí - Hosty, ev. č. 3139700) na kvalitu ovzduší. Ložisko se nachází na území Jihočeského kraje v rámci obce Hosty a jeho životnost je odhadována na 19 let. Z hlediska celkové imisní zátěže lze lokalitu charakterizovat jako mírně zatíženou. Vzhledem k pětiletým průměrným koncentracím za roky 2009 2013 jsou imisní limity všech látek v území s rezervou splněny. Ve výpočtech byly hodnoceny příspěvky všech relevantních zdrojů imisní zátěže (těžební technika, doprava, odstřely). Vyčíslené imisní příspěvky u nejbližší obytné zástavby obce Hosty při těžbě ve východní a západní části lomu ukazuje níže uvedená tabulka. Látka Imisní limit Imisní pozadí Nejvyšší imisní příspěvek u obytné zástavby Těžební práce ve východní části lomu Absolutní příspěvky Podíl na imisním limitu Těžební práce v západní části lomu Absolutní příspěvky Podíl na imisním limitu Oxid dusičitý 40 µg.m -3 10,60 µg.m -3 0,72 µg.m -3 1,8 % 0,71 µg.m -3 1,8 % Částice PM 10 40 µg.m -3 19,30 µg.m -3 1,37 µg.m -3 3,4 % 1,50 µg.m -3 3,8 % Benzen 5 µg.m -3 1,00 µg.m -3 0,002 µg.m -3 0,04 % 0,002 µg.m -3 0,04 % Benzo[a]pyren 1 ng.m -3 0,44 ng.m -3 0,0013 ng.m -3 0,13 % 0,0013 ng.m -3 0,13 % Částice PM 2,5 25 µg.m -3 15,40 µg.m -3 0,37 µg.m -3 1,5 % 0,40 µg.m -3 1,6 % Z výsledků vyplývá, že imisní limity pro průměrné roční koncentrace nebudou u žádné z uvedených charakteristik vlivem zprovoznění záměru překročeny. V případě maximálních hodinových koncentrací NO 2 nelze hodnoty přímo sčítat, neboť se projevují vždy při proudění od rozhodujících zdrojů v dané chvíli. Nejvyšší příspěvky k maximálním hodinovým koncentracím při těžbě ve východní části lomu nepřekročí 65,1 µg.m -3, při práci v západní části poté 47,5 µg.m -3. Z uvedených hodnot je i při předpokládaném imisním pozadí na úrovni 64 µg.m -3 patrné, že imisní limit 200 µg.m -3 nebude vlivem zprovoznění záměru překročen. 25

ATELIER EKOLOGICKÝCH MODELU U maximálních denních koncentrací PM 10 rovněž nelze koncentrace přímo sčítat. Vypočtené příspěvky nelze porovnávat s imisním limitem, neboť se jedná o teoretické nejvyšší hodnoty, které jsou dosahovány jednou za několik let a legislativou je povoleno 35 překročení hodnoty 50 µg.m -3 v roce. Vypočtené změny IH d lze použít pro porovnávání rizikovosti jednotlivých lokalit z hlediska možných náhlých nárůstů koncentrací. Pro vyhodnocení celkového vlivu záměru jsou však jednoznačně vhodnějším parametrem průměrné roční koncentrace. Na základě vyhodnocení však lze očekávat, že u zástavby k překročení povolených 35 případů nedojde. Závěrem lze konstatovat, že změna imisní zátěže způsobená zprovozněním navrhovaného záměru bude u obytné zástavby z hlediska platných imisních limitů poměrně málo významná. Rizikem mohou být pouze krátkodobé nárůsty koncentrací při nepříznivých meteorologických podmínkách. V případě oxidu dusičitého je takové riziko malé vzhledem k velikosti příspěvků generovaných v průběhu skrývek a těžebních prací. V případě částic PM 10 se jedná hlavně o období letního sucha. V tomto případě je doporučeno v době déletrvajícího sucha zajistit opatření proti vzniku prašnosti, zejména skrápění tras pohybu vozidel, skrápění hald vytěženého materiálu a očistu vozidel před výjezdem z areálu. 26

ATELIER EKOLOGICKÝCH MODELU POUŽITÁ LITERATURA [1] MŽP ČR, Emisní faktory motorových vozidel. http://www.mzp.cz. [2] ATEM, MEFA-13 program pro výpočet emisních faktorů pro motorová vozidla. http://www.atem.cz/mefa.html. [3] U.S. EPA, AP-42 - Compilation of Air Pollutant Emission Factors. [4] ATEM, Imisní model ATEM. http://www.atem.cz/atem.html. [5] Böhm S., Brechler J., Píša V., Pretel J. (1995), Air Quality in the Capital of Prague (Czech Republic), Proceedings of the 21th CCMS/NATO Technical Meeting On Air Pollution Modelling and its Aplication. AMS, Baltimore, MD, USA, Nov.6-10,1995. [6] Bednář, J., Brechler, J., Bubník, J., Keder, J., Macoun, J., Píša V. (2006): Kompendium ochrany kvality ovzduší. Část 6: Modelování přenosu a rozptylu znečišťujících příměsí v atmosféře. Gaussovské rozptylové modely. Ochrana ovzduší 1/2006. [7] ČHMÚ, Data o znečištění ovzduší tabelární přehledy, pětileté průměry koncentrací, http://www.chmi.cz/. [8] DHW s.r.o., Podklady od zadavatele, Praha, 2015. [9] MŽP, Metodický pokyn pro vypracování rozptylových studií. [10] MŽP, Vyhláška č. 415/2012 Sb., příloha 15. [11] http://www.dieselnet.com/standards/eu/nonroad.php. [12] Šebor G. a kol. (2002): Vliv rozhodujících mobilních zdrojů emisí znečišťujících látek na kvalitu ovzduší v sídelních aglomeracích a v jiných oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší v návaznosti na potřebu tvorby zón podle požadavků rámcové směrnice 96/62/EC, VŠCHT Praha, Praha. [13] Explosia, a. s.: Trhaviny. http://www.explosia.cz/?show=trhaviny. [14] PEAL: Měření emisí Mobilní recyklační linka stavební suti u obce Tlustovousy, 2004 27

-1136700 ROZLOŽENÍ REFERENÈNÍCH BODÙ A ZDROJÙ ZNEÈIŠTÌNÍ Výkres 1 #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S #S S-JTSK -1136700 #S NÁZEV PROJEKTU ZADAL ZPRACOVAL DATUM 7-2015 MÌØÍTKO 1 : 23 000 referenèní bod odjezdová/pøíjezdová trasa zámìru pohyby v lomu pøi tìžbì ve východní èásti pohyby v lomu pøi tìžbì v západní èásti Hranice CHLÚ dobývací prostor - východ dobývací prostor - západ DOBÝVACÍ PROSTOR A TÌŽBA GRAFITU Vyhodnocení vlivu na kvalitu ovzduší DHW s.r.o. ATEM - Ateliér ekologických modelù,